Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.



Podobné dokumenty
Teorie stresu, ekologická stabilita

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Biocenóza Společenstvo

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m


Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Čas na změnu v lesích Milan Hron, Jiří Nohel. 21. února 2016 Velká Bíteš Bítešská akademie Kolpingova rodina Velká Bíteš a KDU-ČSL

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.5.00/

Mgr. Vladimír Ledvina

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN

CZ.1.07/1.5.00/

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Ekosystémové interakce. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Systémový přístup v pohledu na stromy

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Pozor na chybné definice!

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Agroekologie Základy agroekologie

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Úvod k lesním ekosystémům

Zoologie, živočichové a prostředí

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Biocenóza Společenstvo

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Ekologie (převážně zpracováno podle knihy Begon, Harper, Towsend: Ekologie)

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Základy ekologie hmyzu

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

CZ.1.07/1.5.00/

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Ekologická společenstva

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Vymezení druhové rozmanitosti

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Biotické podmínky života

Obecná charakteristika živých soustav

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

č.1 Konvergence představuje proces č.2 Rozdíl mezi alopatrickou a sympatrickou speciací spočívá

ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA

KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy)

Transkript:

Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika biocenóz 3. Sukcese a klimax 4. Stres a disturbance 5. Ekologická stabilita 6. Příklady a aplikace(cvičení+přednáška11.12.)

Organismus a jeho místo v prostředí Fyzikální, chemické, klimatické, potravní zdroje, přítomnost jiných organismů, úkryty apod. Ekologická nika = souhrn podmínek pro rozmnožování a přežití Areál geografické rozšíření (kosmopolitní endemitní) Optimum a extrémy (limity) Ekologická valence (euryekní-stenoekní druhy) Adaptace přizpůsobení, přirozený výběr,evoluce, životní strategie r stratégové, K-stratégové, r-k,sstratégové, C-stratégové sukcese, klimax

Dynamika biocenóz, sukcese Sukcese dlouhodobá změna systém autoregulačních vztahů směřující k nastolení rovnovážného stavu mezi příjmem a výdejem energie a hmoty = proces doprovázený změnami druhového složení (mezidruhové konkurenční vztahy) Primární sukcese nové prostředí Sekundární obnova biocenózy Zpětná (regresní), degradace, obnova mladších sukcesních stadií (eroze, pastva, i imise)

Dynamika vývoje přírodního lesa

Klimax Stadium biocenózy=nastolení rovnováhy s abiotickým prostředím Příjem a výdej energie vyrovnaný Akumulace energie, biomasy je nejvyšší, čistý přírůstek biomasy je nulový Klimatický klimax-konečné stadium sukcese je v rovnováze s klimatem (na hlubokých půdách)-lesy Paraklimax v extrémně narušovaných oblastech Edafický klimax ovlivnění extrémními podmínkami půdními (rašeliniště, podmáčené lesy..) Srovnání raných stadií a klimaxových viz tabulka dále

Raná sukcese vs klimax Vlastnost raná sukcese klimax Druhy malé velké Věk krátkověké dlouhověké Strategie r-stratégové K-stratégové Biomasa malá velká Čistý přírůstek biomasy vysoký nulový Vázaná energie nízká vysoká Vázané živiny málo mnoho Koloběh látek rychlý pomalý Tok energie rychlý pomalý Prostorová struktura jednoduchá složitá Trofická struktura jednoduchá složitá Druhová diverzita nízká vysoká

Stres, disturbance Fyzikální pojetí - síla působící na plochu, napětí v tělese, deformace Biologické pojetí tlak směřující k omezení růstu, omezení genetického potenciálu.. Stresor dílčí faktory prostředí působící na organismy teplota, vlhkost,ozáření,acidifikace ) Vliv stresu suchem vs. vliv sucha Disturbance nárazové, lokální katastrofy, přírodní (větrné,oheň, hmyzí kalamity )

Reakce na stres Stresová reakce odpověď organismu na stresor, má universální charakter (nespecifický, bez ohledu na druh stresoru) Eu-stres pozitivní, aktivační, stimulační účinek Dis-stres negativní, způsobuje poškození Hranice mezi oběma druhy stresu velmi jemná Deformace vs poškození = účinek reparačních mechanismů Adaptace, adaptační fáze - doba po kterou stresor působí, postupný přechod do jiného stavu dynamické rovnováhy

Reakce ekosystému

Průběh stresu Počáteční fáze poplachová reakce, stadium šoku, odklon od fyziologického stavu, převaha katabolických procesů, hormonálně podmíněná, nespecifický charakter reakcí Odolnostní fáze (fáze odolnosti), vyrovnávání se s působením stresoru, vývoj specifických reakcí, obranné hormonální reakce Fáze vyčerpání- při dlouhodobém působení stresoru vysoké intenzity, trvalá deformace (i smrt) nebo regenerační fáze a nový fyziologický stav.

Charakter stresových faktorů - stresorů Přirozené vysoká ozářenost, teplota, nedostatek vody, nadbytek vody, hmyzí škůdci, virové, bakteriální a houbové patogeny Antropogenní herbicidy, pesticidy, fungicidy, atmosférické škodliviny, ozón, acidifikace, nutriční degradace, zvýšený obsah CO2 Přímé vs nepřímé účinky (zprostředkované např. přes půdu) Krátkodobý vs dlouhodobý (chronický)

Příklady stresorů

Reakce ekosystému

Reakce ekosystému

Resilience/resistence

Reakce ekosystému

Důsledky acidifikace pro lesní ekosystém Půdní acid ifikace Nadby tek dusíku Snížený obrat biomasy Redukce příjmu živin Deficit Mg ++ v jehličí Redukce fotosyntézy Inhibice transportu uhlohydrátů vjehličí Narušení bilance uhlíku Změny poměru dusíku a fenolů Narušení jemných kořenů a mykorrhizy Nižší mrazová odolnost Snížená odolnost vůči xylofágům Zvýšená aktivita pro listožravý hmyz Mrazová embólie E. Führer, F. Andersson, E.P. Farrell, 2000 Stres suchem

Ekologická stabilita Schopnost systému udržovat se v jeho dynamické rovnováze (nikoliv ve stacionárním stavu) Stacionární stavy blízké rovnovážnému stavu (vzdálené) Rezistence odolnost proti narušení, lokální, globální Rezílience plasticita, pružnost, Deformace, destabilizace Pozitivní a negativní zpětné vazby (Míchal, I.1992) Přírodní vs. antropogenní vlivy

Autoregulační mechanismy, zpětné vazby Zpětné vazby=nenáhodné působení mezi prvky) subsystémy)téhož systému= působení veličiny B, která byla změněna veličinou A, na tuto veličinu A Pozitivní (zesilující) působení A B A=příčina (populace v plodném věku) způsobí následek (vyšší počet potomstva) A B B=příčina (vyšší počet potomstva) způsobí následek=rozšíření populace Negativní(zeslabující)=hlavní princip stabilizace-udržování stavu dynamické rovnováhy (př.dravec a kořist), další příklady ve cvičení

Podmínky ekologické stability 1. Adaptabilita jednotlivých organismů, populací a společenstev 2. Vyvážené mezidruhové vztahy 3. Efektivní cyklické propojení producentů, konzumentů a rozkladačů = fungující toky energie, látek a živin

Stacionární stavy v oblasti rovnováhy resp. blízké rovnováze Ve stacionárním stavu jsou primární produkce (fotosyntéza, produkce fytomasy) a sekundární produkce (dýchání, rozklad) v ekosystému stejně veliké. Proměnné stavu systému (druhová struktura, stav půdy, zásoby biomasy a živin) jsou i přes velikou časovou a prostorovou variabilitu na určité stálé nebo průměrné úrovni Látková bilance systému je nulová, tzn. vnosy látek jsou kompenzovány látkovými odnosy Příznivý stav prostředí je výsledkem zpětně vazebného přizpůsobení organismů na prostředí.

Stav vzdálený od rovnováhy Ekosystémy vzdálené rovnovážnému stavu jsou ovládány dominancí nelineárnosti. Nelineárnost znamená, že proces nebo tok látek je komplexní funkcí (např. exponenciální) zapojených sil. Např. lesní ekosystémy nacházející se na silně ochuzených a zakyselených půdách mohou dosáhnout stacionárního stavu jen ve vzdálené poloze od stavu rovnovážného Příčinou odchylek od stacionárního stavu mohou být změny v intenzitě růstu rostlin (primárních producentů) nebo živočichů (sekundárních producentů), ale také změny ve vnosech látek (např. kyselá depozice) viz příklad acidifikace Když působí po desetiletí, mohou vést ke změně ekosystémů (změny v druhovém složení a ve stavu půdy) chřadnutí, odumírání lesa, rozpad ekosystémů.

Stabilní vs. labilní společenstva Přirozené ekosystémy složité, druhově bohaté, sukcesně vyzrálé= stabilnější než společenstva jednoduchá (neplatí obecně klimaxové smrčiny ) Společenstva se složitou potravní strukturou=rezistentní, ale málo pružná Společenstva s jednoduchou potravní strukturou, rychlejším tokem energie = málo rezistentní, ale pružnější Význam strategií-společenstva C -stratégů, klimaxová = odolná na narušení, nízká rezílience =obnova trvá dlouho Uměle vytvořená spol. (sm monokultura)??

Stupeň přirozenosti ekosystému Závislost na stupni ovlivnění člověkem Změněná struktura společenstva (oproti přírodním společenstvům) Podíl původních druhů Podíl chybějících druhů Podíl synantropních nebo ruderálních drůhů (průvodců člověka) Typizace podle stupnice Schlitera (stupně přirozenosti)

Ekologická stabilita krajiny Závislost na zastoupení labilních a stabilních ekosystémů Krátkodobá vs dlouhodobá stabilita Koncepce ÚSES soustava ekologicky stabilnějších ekosystémů (segmetů) =biocenter v krajině vzájemně propojených biokoridory Biocentra a koridory evropského, lokálního charakteru, NATURA apod. Bude předmětem samostatné přednášky

Otázky Stresory a stresové chování (fáze) Ekologická stabilita (ekosystémy) Princip zpětných vazeb (negativní, pozitivní) Rezílience, rezistence Disturbance Příčiny nízké ekologické stability - odumírání lesa

Literatura Míchal I. - Ekologická stabilita Míchal a kol. - Obnova ekologické stability lesů Laštůvka, Krejčová - Ekologie Storch, Mihulka Úvod do současné ekologie Begon, Harper, Townsend Ekologie, jedinci, populace, společenstva Rajchard, Balounová, Vysloužil Ekologie I.