STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. SRPEN 2013 Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Obsah Úvod a metodika zpracování... 3 1. Ekonomická výkonnost... 3 1.1 HDP na obyvatele... 3 1.2 Export... 5 1.3 Produktivita práce... 6 1.4 Míra nezaměstnanosti... 7 2. Hnací síly inovací... 8 2.1 Lidské zdroje... 8 2.1.1 Zaměstnanci ve VaV (FTE)... 8 2.1.2 Výzkumní pracovníci (FTE)... 8 2.1.3 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných... 9 2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných... 10 2.1.5 Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění... 11 2.2 Financování a podpora...12 2.2.1 Procentní podíl výdajů na VaV na HDP... 12 2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR... 13 2.2.3 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR... 13 2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem... 14 2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV... 15 2.2.6 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru... 15 3. Aktivity firem...16 3.1 Investice firem...16 3.1.1 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje... 16 3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků... 17 3.1.3 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru... 17 3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru... 17 3.2 Vazby a podnikavost...18 3.2.1 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010... 18 4. Výstupy...19 4.1 Inovátoři...19 4.1.1 Podniky s technickými inovacemi... 19 4.1.2 Podniky s netechnickými inovacemi... 20 4.1.3 Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací dle regionů NUTS2... 21 4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2... 22 4.1.5 Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje... 22 4.2 Ekonomické efekty...23 4.2.1 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru... 23 4.2.2 Investice uskutečněné v high-tech sektoru... 24 4.2.3 Mzdové náklady v high-tech sektoru... 24 5. Referenční zahraniční regiony...25 5.1 Horní Rakousko...25 5.2 Severní Porýní - Vestfálsko...26 5.3 Slezské vojevodství...28 6 Shrnutí...29 7 Seznam tabulek...30 8 Seznam grafů...30 9 Seznam schémat...30 10 Použité zdroje...31 2
Úvod a metodika zpracování Tento dokument slouží k vyhodnocení inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v porovnání s jinými kraji ČR a vybranými referenčními zahraničními regiony z ryze statistického hlediska. Struktura členění indikátorů vychází z oficiální metodiky Evropské komise pro hodnocení inovační výkonnosti regionů tzv. Innovation Union Scoreboard (dále jen IUS). Indikátory zařazené v jednotlivých kapitolách buď přesně, nebo částečně kopírují předepsané typy indikátorů IUS v závislosti na dostupnosti stejných anebo podobných typů indikátorů na webových stránkách ČSÚ a statistických úřadů zahraničních referenčních regionů. Uvedené referenční zahraniční regiony byly vybrány na základě podobnosti odvětvových profilů s Moravskoslezským krajem a také dle kritéria ekonomické vyspělosti pro možnost dlouhodobého porovnávání vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje. Slezské vojevodství slouží jako referenční region s podobnou úrovní ekonomické vyspělosti (co se týče HDP na obyv.), Severní Porýní Vestfálsko reprezentuje ekonomicky silnější region, nicméně s určitými pořád přetrvávajícími strukturálním problémy jako v případě Moravskoslezského kraje, a nakonec region Horní Rakousko představuje technologicky špičkový region s podobným odvětvovým profilem jako u Moravskoslezského kraje, který bude plnit roli top regionu pro dlouhodobé srovnání, do jaké míry se Moravskoslezskému kraji daří mu v určitých vybraných indikátorech přibližovat. Vzhledem k rozdílné velikosti regionů (téměř identická velikost je pouze u Moravskoslezského kraje a Horního Rakouska) byly pro přímé srovnání použity poměrové ukazatele (% podíl na HDP, % z počtu zaměstnaných, apod.). Hodnoty indikátorů jsou uváděny v běžných cenách. Vzhledem k období, za které jsou sledovány, nemá inflace na vypovídací schopnost těchto hodnot žádný vliv (inflace se ve sledovaném období pohybovala kolem 1-2 %, teprve v roce 2012 vzrostla na 3,3%). 1. Ekonomická výkonnost 1.1 HDP na obyvatele Hrubý domácí produkt představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období na určitém území. Níže uvedené tabulky vypovídají o pozici jednotlivých krajů v rámci České republiky se zaměřením na Moravskoslezský kraj. Tradičně nejbohatším krajem je Hlavní město Praha, které zhruba dvojnásobně převyšuje ostatní kraje. Vysoké hodnoty vykazují také kraje Jihočeský a Středočeský. Naopak nízké ukazatele HDP připadají dlouhodobě na Liberecký a Karlovarský kraj. Moravskoslezský kraj patří v tomto pohledu mezi průměrné kraje. Druhá, doplňující mapka, procentuálního postavení jednotlivých krajů vůči České republice pouze dokresluje výše popsaný stav v posledních čtyřech letech. 3
Tabulka 1 HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč) ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika 354 808 368 986 356 405 358 957 365 961 Hl. m. Praha 759 758 797 479 760 925 776 968 786 057 Středočeský 330 739 341 272 319 081 322 811 322 868 Jihočeský 307 045 308 539 306 421 306 833 309 006 Plzeňský 328 653 315 281 309 091 306 628 325 753 Karlovarský 262 925 264 007 263 710 259 560 259 180 Ústecký 285 765 295 512 299 357 299 435 292 658 Liberecký 274 191 276 922 265 373 268 480 279 039 Královéhradecký 301 849 313 532 309 570 308 946 315 316 Pardubický 297 475 300 531 287 918 283 710 296 796 Vysočina 297 835 296 305 293 213 292 669 300 309 Jihomoravský 325 239 347 435 336 936 335 983 340 093 Olomoucký 262 406 275 408 268 323 270 987 279 902 Zlínský 288 497 313 429 305 910 301 442 309 386 Moravskoslezský 297 281 314 644 293 281 297 177 318 155 Tabulka 2 HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči České republice ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Hl. m. Praha 214,1 216,1 213,5 216,5 214,8 Středočeský 93,2 92,5 89,5 89,9 88,2 Jihočeský 86,5 83,6 86,0 85,5 84,4 Plzeňský 92,6 85,4 86,7 85,4 89,0 Karlovarský 74,1 71,5 74,0 72,3 70,8 Ústecký 80,5 80,1 84,0 83,4 80,0 Liberecký 77,3 75,0 74,5 74,8 76,2 Královéhradecký 85,1 85,0 86,9 86,1 86,2 Pardubický 83,8 81,4 80,8 79,0 81,1 Vysočina 83,9 80,3 82,3 81,5 82,0 Jihomoravský 91,7 94,2 94,5 93,6 92,9 Olomoucký 74,0 74,6 75,3 75,5 76,5 Zlínský 81,3 84,9 85,8 84,0 84,5 Moravskoslezský 83,8 85,3 82,3 82,8 86,9 4
1.2 Export Níže uvedené grafy zobrazují hodnoty vztahující se k exportu jednotlivých krajů v letech 2009 a 2010. V rámci přepočtu na obyvatele vykazuje v tomto směru nejvyšší hodnoty kraj Pardubický, Středočeský a Plzeňský. Naopak nejnižší hodnoty jsou patrné u Hlavního města Prahy, jež jsou dány jak vysokým počtem obyvatel, tak i orientací místní ekonomiky, kde hlavní roli hraje terciér a kvartér. Moravskoslezskému kraji patří v oblasti exportu na obyvatele čtvrté místo (viz graf 2). V případě exportu v absolutní hodnotě náleží Moravskoslezskému kraji druhé místo za krajem Středočeským (viz graf 1 a tab. č. 3). Graf 1 Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a 2010 Graf 2 Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010 5
Tabulka 3 Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010 Hl. m. Praha 122 704 Středočeský 487 218 Jihočeský 92 551 Plzeňský 202 681 Karlovarský 51 699 Ústecký 151 558 Liberecký 89 267 Královéhradecký 102 711 Pardubický 235 884 Vysočina 93 819 Jihomoravský 167 352 Olomoucký 78 879 Zlínský 115 224 Moravskoslezský 277 498 1.3 Produktivita práce Produktivita práce představuje jeden z významných ukazatelů vypovídajícím o ekonomické síle daných regionů. Jedná se o přepočet regionálního HDP na jednoho zaměstnaného. První místo s přehledem drží Praha, naopak jako nejhorší z hlediska tohoto ukazatele vychází kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj vykazuje v posledních letech poměrně pravidelný růst produktivity práce a zaujímá tak přední příčky mezi kraji České republiky. Graf 3 Produktivita práce 2002-2009 6
1.4 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v České republice v posledních letech poměrně značně kolísala, avšak dlouhodobě vykazují nejlepší hodnoty Hlavní město Praha společně se Středočeským a Jihočeským krajem, kde se míra nezaměstnanosti pohybovala od roku 2007 v rozmezí zhruba 2 % až 5 %. Naopak nejvyšší mírou nezaměstnanosti tradičně trpí Karlovarský, Ústecký a v neposlední řadě také Moravskoslezský kraj, kde se hodnoty tohoto ukazatele pohybovaly mezi 8 až takřka 11 procenty. Tabulka 4 Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Česká republika 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7 Hl. m. Praha 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6 3,1 Středočeský 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1 4,6 Jihočeský 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5 5,7 Plzeňský 3,7 3,6 6,3 5,9 5,2 4,8 Karlovarský 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5 10,5 Ústecký 9,9 7,9 10,1 11,2 9,9 10,8 Liberecký 6,1 4,6 7,8 7 7,2 9,3 Královéhradecký 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 7,1 Pardubický 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6 7,7 Vysočina 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4 6,4 Jihomoravský 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5 8,1 Olomoucký 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6 7,7 Zlínský 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 7,4 Moravskoslezský 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3 9,5 7
2. Hnací síly inovací 2.1 Lidské zdroje 2.1.1 Zaměstnanci ve VaV (FTE) V rámci zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji České republiky poměrně značné. Pod pojmem zaměstnanci ve VaV se rozumí souhrn všech pracovníků pracujících ve VaV (výzkumní pracovníci, technici, administrativní pracovníci, aj.). Nejvyšším počtem zaměstnanců VaV disponuje jednoznačně Hlavní město Praha. Významnými zaměstnavateli v této oblasti jsou i kraje Jihomoravský a Středočeský. Naopak nejnižší počet zaměstnanců VaV zaznamenává kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj u tohoto indikátoru zaujímá čtvrté místo. Počet pracovníků VaV v Moravskoslezském kraji za sledované období kontinuálně rostl. Tabulka 5 Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika 49 192 50 808 50 961 52 290 55 697 Hl. m. Praha 21 176 20 943 19 747 19 963 21 151 Středočeský 5 056 5 176 5 230 5 325 5 448 Jihočeský 1 813 1 898 2 050 2 121 2 104 Plzeňský 1 953 1 793 1 951 1 933 2 196 Karlovarský 70 136 107 94 102 Ústecký 842 798 736 769 856 Liberecký 1 432 1 423 1 270 1 338 1 756 Královéhradecký 1 453 1 447 1 750 1 807 1 867 Pardubický 2 193 2 218 2 092 2 160 2 404 Vysočina 605 683 648 692 725 Jihomoravský 6 205 7 501 8 387 8 732 8 941 Olomoucký 2 011 2 025 1 996 2 110 2 310 Zlínský 1 625 1 837 1 807 1 785 1 874 Moravskoslezský 2 759 2 931 3 191 3 459 3 965 2.1.2 Výzkumní pracovníci (FTE) Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji postupně za sledované období rostl s výjimkou roku 2010, ve kterém došlo k mírnému poklesu oproti předchozímu roku. Hlavním důvodem tohoto poklesu byl příchod finanční krize, která přinutila řadu firem omezit dočasně VaV aktivity. Stejně jako u předchozího ukazatele patří Moravskoslezskému kraji čtvrtá příčka za hlavním městem Prahou, Jihomoravským a Středočeským krajem. 8
Tabulka 6 Výzkumní pracovníci v rámci krajů ČR/kraje 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika 27 878 29 785 28 759 29 228 30 682 Hl. m. Praha 13 125 13 454 12 076 12 087 12 523 Středočeský 2 763 3 025 2 889 2 888 2 976 Jihočeský 782 809 868 799 793 Plzeňský 721 742 886 992 1 276 Karlovarský 39 106 62 57 55 Ústecký 411 398 370 385 374 Liberecký 779 735 502 636 991 Královéhradecký 740 701 804 793 839 Pardubický 1 159 1 176 1 142 1 053 1 166 Vysočina 305 387 358 340 368 Jihomoravský 3 749 4 723 5 136 5 446 5 205 Olomoucký 1 042 1 073 1 016 1 101 1 205 Zlínský 726 824 816 832 853 Moravskoslezský 1 536 1 632 1 835 1 817 2 057 2.1.3 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných V rámci přepočtu VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných vykazuje většina krajů v posledních letech nárůst včetně kraje Moravskoslezského. Nejvyšší hodnoty vykazuje Hlavní město Praha společně s Jihomoravským krajem. Z hlediska tohoto ukazatele je na tom nejhůře kraj Karlovarský, Ústecký a Kraj Vysočina. Moravskoslezský kraj se v porovnání s ostatními kraji České republiky postupně dostal z podprůměrných hodnot na hodnotu průměrnou v roce 2011. Tabulka 7 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Zdroj: ČSU Kraj / Rok 2007 2008 2009 2010 2011 ČR 9,90 10,09 10,34 10,70 11,36 Hl. m. Praha 33,44 32,14 29,87 30,39 32,52 Středočeský 8,61 8,53 8,69 8,84 8,91 Jihočeský 5,78 6,03 6,73 7,07 6,96 Plzeňský 7,13 6,44 7,04 7,06 7,94 Karlovarský 0,48 0,91 0,75 0,65 0,71 Ústecký 2,35 2,16 2,01 2,13 2,33 Liberecký 7,08 7,11 6,38 6,64 8,82 Královéhradecký 5,40 5,49 6,88 7,12 7,40 Pardubický 9,09 8,94 8,78 9,19 10,05 Vysočina 2,41 2,77 2,71 2,91 3,08 Jihomoravský 11,59 13,84 15,87 16,42 16,89 Olomoucký 6,68 6,80 6,82 7,58 8,14 Zlínský 5,63 6,44 6,76 6,76 6,98 Moravskoslezský 4,90 5,06 5,75 6,37 7,26 9
2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných U tohoto ukazatele lze konstatovat, že si Moravskoslezský kraj udržoval za sledované období průměrné hodnoty v porovnání s ostatními kraji. Tabulka 8 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Kraj / Rok 2007 2008 2009 2010 2011 ČR 5,61 5,92 5,84 5,98 6,26 Hl. m. Praha 20,72 20,65 18,26 18,40 19,26 Středočeský 4,70 4,98 4,80 4,80 4,87 Jihočeský 2,49 2,57 2,85 2,66 2,62 Plzeňský 2,63 2,66 3,19 3,63 4,61 Karlovarský 0,26 0,71 0,44 0,40 0,38 Ústecký 1,15 1,08 1,01 1,06 1,02 Liberecký 3,85 3,67 2,52 3,16 4,98 Královéhradecký 2,75 2,66 3,16 3,13 3,33 Pardubický 4,81 4,74 4,79 4,48 4,87 Vysočina 1,21 1,57 1,50 1,43 1,57 Jihomoravský 7,00 8,71 9,72 10,24 9,83 Olomoucký 3,46 3,61 3,47 3,95 4,25 Zlínský 2,52 2,89 3,05 3,15 3,18 Moravskoslezský 2,73 2,82 3,30 3,34 3,77 10
Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Celkem Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Celkem Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Celkem 2.1.5 Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění Vývoj počtu zaměstnanců v oblasti VaV se v letech 2009 2011 dá označit až na výjimky za rostoucí. Mezi nejvýznamněji rostoucí kraje v České republice patří Moravskoslezský kraj, u něhož nárůst za sledované období dosáhl 734 nových pracovních míst ve VaV. Ostatní kraje rostou pouze mírně až sporadicky. Tabulka 9 Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění 2009 2010 2011 Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění za jednotlivé kraje a ČR sektor sektor sektor Hl. m. Praha 6 050 7 666 5 874 19 590 6 304 7 656 5 832 19 791 7 185 7 766 6 041 20 991 Středočeský 4 107 1 112 9 5 229 4 260 1 049 17 5 325 4 357 1 066 20 5 443 Jihočeský 899 596 510 2 005 970 585 515 2 070 1 043 473 566 2 082 Plzeňský 1 047 95 810 1 951 1 138 95 701 1 933 1 294 97 804 2 195 Karlovarský 102 2 2 107 91 3 0 94 99 3 0 102 Ústecký 498 54 183 735 548 28 193 769 632 49 175 856 Liberecký 953 29 280 1 263 989 30 317 1 336 1 022 40 691 1 752 Královéhradecký 1 397 111 242 1 750 1 454 52 276 1 782 1 460 47 331 1 838 Pardubický 1 783 60 249 2 092 1 886 18 256 2 160 2 067 63 273 2 402 Vysočina 630 17 1 647 672 17 3 691 700 22 3 725 Jihomoravský 3 848 1 297 3 222 8 367 4 068 1 215 3 412 8 695 4 516 1 361 3 011 8 888 Olomoucký 1 144 16 820 1 980 1 090 20 981 2 091 1 164 22 1 107 2 293 Zlínský 1 607 7 193 1 807 1 586 6 193 1 785 1 667 8 199 1 874 Moravskoslezský 1 819 118 1 254 3 190 1 944 153 1 361 3 458 2 304 115 1 505 3 924 ČR celkem 25 884 11 180 13 648 50 712 26 998 10 926 14 056 51 980 29 509 11 133 14 724 55 365 11
2.2 Financování a podpora 2.2.1 Procentní podíl výdajů na VaV na HDP Podíl výdajů na VaV na HDP se za celou Českou republiku poměrně stabilně zvyšuje. V souladu s tímto trendem se vyvíjí tento ukazatel i u Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je v tomto ukazateli dlouhodobě pod průměrem České republiky, což je dáno nižším množstvím výdajů na VaV ve veřejném sektoru a omezenou inovační aktivitou malých a středních firem. Jediným obdobím, kdy podíl výdajů v kraji vzrostl nad republikový průměr, konkrétně na hodnotu 1,63 %, byl rok 2006. Důležité je zmínit významný nárůst u tohoto ukazatele u Moravskoslezského kraje mezi lety 2010 2011 (z 0,84 na 1,26 %). To je názorně vidět jak na schématu, tak i na tabulce níže. Graf 4 Podíl výdajů na VaV na HDP (%) 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR Tabulka 10 Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR Období Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR 2004 0,78 1,25 2005 0,67 1,35 2006 1,63 1,48 2007 0,74 1,48 2008 0,68 1,40 2009 0,83 1,47 2010 0,84 1,55 2011 1,26 1,86 12
2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR Průměrných hodnot dosahuje Moravskoslezský kraj v rámci výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, kde mu patří šesté místo mezi ostatními kraji. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízká inovační aktivita malých a středních firem v kraji. Vysokých hodnot - nad 10% z celkových investic - dosahuje pouze kraj Středočeský. Za ním se umístily kraje Zlínský, Jihomoravský, Pardubický a také kraj Liberecký. Schéma 1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových investic v daném kraji) 2.2.3 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR Z hlediska výdajů na VaV v sektoru vysokoškolském, zaujímá Moravskoslezský kraj přední pozice, konkrétně třetí. Vyšších hodnot dosahují pouze Hlavní město Praha společně s Jihomoravským krajem. Schéma 2 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR) 13
2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem Na níže uvedené tabulce je patrný rozdíl ve zdrojích financování výzkumných a vývojových aktivit u jednotlivých krajů. Moravskoslezský kraj zaujímá v součtu za všechny uvedené sektory (viz tabulka níže) čtvrtou pozici za Prahou, Středočeským a Jihomoravským krajem. V mezidobí 2010 2011 došlo v Moravskoslezském kraji k výraznému nárůstu výdajů na VaV financovaných soukromým sektorem i vysokoškolským sektorem. Tabulka 11 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Výdaj e na VaV (mil. Kč) 55 350 20 906 10 051 2009 Výdaje 2010 2011 Výdaje na na VaV VaV PS VS SVŠ NS (mil. (mil. PS VS SVŠ NS PS VS SVŠ NS Kč) Kč) 33 218 11 836 10 022 274 59 033 36 623 11 469 10 616 324 70 695 42 658 12 403 15 288 345 7 520 8 546 4 639 201 20 998 7 812 8 351 4 634 202 23 180 8 502 9 180 5 334 163 8 970 1 078 2 1 11 900 10 843 1 044 12 1 14 082 13 012 1 054 12 4 Jihočeský 2 123 1 074 629 383 37 2 116 1 039 630 410 36 2 169 1 250 465 435 18 Plzeňský 1 599 1 170 31 398 0 2 295 1 780 67 448-3 130 2 378 66 686 0 Karlovarský 92 91 1 0-106 104 1 - - 124 123 1 - - Ústecký 652 511 26 115 1 696 531 11 154-784 629 13 142 - Liberecký 1 329 1 091 15 220 2 1 449 1 181 19 247 2 1 861 1 155 40 662 4 Královéhradecký 1 651 1 173 126 353 0 1 568 1 167 53 332 16 1 675 1 205 26 412 32 Pardubický 1 939 1 698 29 213-2 228 1 979 14 235-2 564 2 206 51 304 3 Vysočina 646 634 11 0 0 743 731 10 2 0 780 765 12 2 - Jihomoravský 8 127 4 610 1 235 2 264 17 8 411 4 565 1 174 2 627 44 11 170 5 429 1 323 4 366 52 Olomoucký 1 620 966 19 622 13 1 599 854 10 712 22 2 126 1 061 12 1 041 12 Zlínský 1 583 1 400 4 179-1 809 1 665 3 141-2 109 1 917 4 188 - Moravskoslezský 3 030 2 309 86 633 1 3 114 2 371 80 661 1 4 941 3 025 155 1 704 56 PS Podnikatelský sektor, VS Vládní sektor, SVŠ Sektor vysokého školství, NS Neziskový sektor 14
2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV Moravskoslezskému kraji patří v oblasti výdajů na zaměstnance ve VaV čtvrté místo, velikost těchto výdajů v tomto kraji navíc nadále roste. Přední místa obsadily Hlavní město Praha, Jihomoravský a Středočeský kraj. Tabulka 12 Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných cenách) Kraj ČR 2007 2008 2009 2010 2011 ČR celkem 20 287 21 895 22 846 24 116 27 017 Praha 8 913 9 646 9 018 9 451 10 541 Středočeský 2 550 2 500 2 889 2 952 3 066 Jihočeský 697 859 790 961 952 Plzeňský 647 712 688 854 1 064 Karlovarský 34 58 62 58 62 Ústecký 321 331 294 325 342 Liberecký 614 595 606 645 842 Královéhradecký 546 585 793 853 924 Pardubický 912 856 885 983 1 120 Vysočina 217 301 288 333 338 Jihomoravský 2 520 2 875 3 776 3 728 4 198 Olomoucký 627 645 743 821 1 052 Zlínský 669 810 797 803 867 Moravskoslezský 1 020 1 123 1 217 1 350 1 649 2.2.6 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru Stejné závěry podává i níže uvedená tabulka zaměřující se na velikost mzdových výdajů ve veřejném sektoru. Výše zmíněné pořadí jednotlivých krajů zůstává i zde stejné. Tabulka 13 Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011 Veřejný sektor celkem 5 093 Praha 3 691 Středočeský kraj 461 Jihočeský kraj 23 Plzeňský kraj 26 Karlovarský kraj 1 Ústecký kraj 11 Liberecký kraj 18 Královéhradecký kraj 16 Pardubický kraj 19 Vysočina kraj 11 Jihomoravský kraj 543 Olomoucký kraj 8 Zlínský kraj 3 Moravskoslezský 55. 15
3. Aktivity firem 3.1 Investice firem Investice firem do VaV jsou významným faktorem úrovně inovační výkonnosti kraje, neboť právě VaV ve firmách má povahu ryze aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jehož výsledky se projevují v podobě konkrétních inovativních produktů pro konečného zákazníka. Následující komentáře k vybraným statistickým indikátorům podrobněji popisují aktuální situaci v Moravskoslezském kraji včetně jeho srovnání s ostatními kraji ČR. 3.1.1 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Tabulka 14 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Kraj / Rok 2008 2009 2010 2011 Česká republika 0,87% 0,88% 0,97% 1,12% Praha 1,00% 0,79% 0,81% 0,89% Středočeský 2,11% 2,25% 2,70% 3,14% Jihočeský 0,50% 0,55% 0,53% 0,64% Plzeňský 0,71% 0,66% 0,97% 1,27% Karlovarský 0,12% 0,11% 0,13% 0,16% Ústecký 0,27% 0,20% 0,22% 0,26% Liberecký 1,09% 0,93% 0,97% 0,94% Královéhradecký 0,50% 0,68% 0,67% 0,69% Pardubický 1,16% 1,13% 1,32% 1,44% Vysočina 0,45% 0,42% 0,49% 0,49% Jihomoravský 0,78% 1,18% 1,16% 1,37% Olomoucký 0,47% 0,56% 0,49% 0,59% Zlínský 0,78% 0,77% 0,94% 1,05% Moravskoslezský 0,50% 0,63% 0,63% 0,77%, vlastní zpracování. Jak již bylo zmíněno v kap. 2.2 výše, podíl celkových výdajů na VaV na HDP se v rámci České republiky poměrně stabilně zvyšuje. Stejný trend lze pozorovat v případě vývoje podílu výdajů soukromého sektoru (podnikových výdajů) na HDP. Z výše uvedených dat je zřejmé, že i navzdory přetrvávající ekonomické krizi podniky nadále investují do VaV - meziroční procentní růsty podílů výdajů na VaV na HDP jsou totiž vyšší než procentní pokles HDP v jednotlivých letech. Vývoj v Moravskoslezském kraji má rovněž vzestupnou tendenci. Oproti roku 2008 lze v roce 2011 pozorovat více než 50-ti % nárůst podílu výdajů do VaV na HDP kraje, i přes tento výrazný nárůst je však Moravskoslezský kraj v porovnání s ostatními kraji stále podprůměrný. Tento stav je dlouhodobě způsoben omezenou inovační aktivitou malých a středních firem, nicméně i ty začínají postupně více investovat do vlastních výzkumných aktivit i do spolupráce se znalostními institucemi a samozřejmě i velké firmy zvyšují množství vlastních finančních prostředků na výzkum a vývoj. A právě velké firmy z drtivé většiny financují VaV aktivity v soukromém sektoru v Moravskoslezském kraji. 16
3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků Tabulka 15 Náklady na inovace (v mil. Kč) NUTS 2 / Rok 2010 Praha 15 507 Střední Čechy 13 189 Jihozápad 9 688 Severozápad 3 843 Severovýchod 14 262 Jihovýchod 8 481 Střední Morava 8 320 Moravskoslezsko 8 690. U tohoto ukazatele jsou k dispozici prozatím data pouze za rok 2010 a za územní celky NUTS 2. Jak je z tabulky patrné, Moravskoslezský kraj (= Moravskoslezsko; NUTS 2 a zároveň NUTS3) si svou pátou příčkou stojí ve srovnání s ostatními kraji poměrně dobře. Podniky v kraji vykazují nejvyšší náklady na inovace ze všech krajů na Moravě, v rámci republiky jsou před Karlovarským i Ústeckým krajem. S nejvyššími náklady pak na prvních místech figurují Středočeský kraj a kraje v rámci území Severovýchod (Pardubický, Královehradecký a Liberecký). 3.1.3 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru Z níže uvedené tabulky vyplývá, že u Moravskoslezského kraje došlo u tohoto ukazatele k značnému pozitivnímu posunu, a to ze sedmé příčky v roce 2008 na třetí v roce 2011. To dokladuje narůstající význam výzkumných a vývojových aktivit u podnikatelských subjektů v kraji a snahu dlouhodobě investovat do lidských i technických zdrojů pro VaV. Největší podíl na hodnotě tohoto ukazatele mají především velké firmy, nicméně i malé a střední podniky postupně posilují svůj výzkumný a vývojový potenciál. Tabulka 16 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok 2008 2009 2010 2011 Česká republika 1,285 1,283 1,356 1,446 Praha 1,302 1,243 1,239 1,183 Středočeský 2,203 2,184 2,545 2,986 Jihočeský 1,161 1,195 1,071 1,199 Plzeňský 1,655 1,118 1,564 1,838 Karlovarský 0,720 0,894 1,148 1,244 Ústecký 1,202 1,026 0,969 0,995 Liberecký 1,309 1,145 1,195 1,130 Královéhradecký 0,766 0,840 0,803 0,825 Pardubický 0,930 0,952 1,049 1,067 Vysočina 1,018 1,007 1,088 1,093 Jihomoravský 1,002 1,198 1,122 1,202 Olomoucký 0,723 0,844 0,784 0,911 Zlínský 0,879 0,871 1,050 1,150 Moravskoslezský 1,147 1,270 1,220 1,313, vlastní zpracování. 3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru Níže uvedená tabulka (z důvodů absence dat pouze do roku 2007) popisuje vývoj výdajů na výzkumné a vývojové aktivity v high-tech sektoru mezi jednotlivými kraji České republiky. Patrný je 17
většinový nárůst těchto výdajů. Hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a kraj Středočeský jsou v tomto ohledu nejaktivnějšími kraji u nás. Moravskoslezský kraj se až na rok 2006 (výdaje na VaV v tomto roce dosáhly takřka 3,5 miliard Kč) drží zhruba ve středu mezi kraji v České republice. Tabulka 17 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007 Praha 3 667 4 956 6 003 7 278 Středočeský 1 475 1 495 1 801 2 374 Jihočeský 50 54 55 38 Plzeňský 386 403 387 383 Karlovarský 1 1 2 2 Ústecký 133 159 156 166 Liberecký 244 239 285 280 Královéhradecký 175 184 201 224 Pardubický 619 670 677 732 Vysočina 78 94 133 180 Jihomoravský 917 1 024 926 1 238 Olomoucký 232 233 238 269 Zlínský 220 259 379 449 Moravskoslezský 532 403 3 481 326, vlastní zpracování. 3.2 Vazby a podnikavost Tato podkapitola odráží úroveň podnikatelské kultury v kraji, ve vztahu k VaV a inovačním aktivitám. Následující indikátor blíže rozvádí chování a rozhodování firem v oblasti investic do inovačních aktivit a porovnává Moravskoslezský kraj (Moravskoslezsko) s ostatními územími NUTS 2 v ČR. 3.2.1 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 První sloupec tabulky níže uvádí celkové náklady na inovace. V dalších sloupcích tabulky pak lze najít alokaci celkových nákladů na daný typ inovační aktivity. Z tabulky je patrné, že Moravskoslezský kraj si stojí velmi dobře ve srovnání s ostatními kraji v pořízení strojů a zařízení (třetí místo) firmy tedy výrazně investují do modernizace svého technologického vybavení pro VaV. Naopak, co se týká nákupu služeb VaV, je Moravskoslezský kraj na posledním místě, což je způsobeno tím, že zejména velké firmy v kraji realizují VaV aktivity převážně ve vlastních kapacitách a zadávají poměrně malé množství smluvního výzkumu externím subjektům ať už v rámci Moravskoslezského kraje či mimo něj. Tabulka 18 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč) NUTS 2 / Rok Celkové náklady Vnitřní VaV Nákup služeb výzkumu a vývoje Pořízení strojů, zařízení a softwaru Pořízení jiných externích znalostí Praha 15 508 4 789 2 485 7 320 914 Střední Čechy 13 189 3 232 6 775 2 953 229 Jihozápad 9 688 2 427 1 080 5 464 717 Severozápad 3 844 731 504 2 527 83 Severovýchod 14 262 3 186 4 048 6 545 483 Jihovýchod 8 482 2 891 737 4 716 138 Střední Morava 8 321 1 234 1 055 5 965 68 Moravskoslezsko 8 690 1 536 256 6 212 686. 18
4. Výstupy 4.1 Inovátoři 4.1.1 Podniky s technickými inovacemi Co se týče podílu technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků, jeví se MSK v tomto indikátoru v porovnání s ostatními regiony NUTS2 jen jako průměrný. Je to z toho důvodu, že v MSK je většina inovačních aktivit soustředěna ve velkých firmách a v omezeném počtu technologických malých a středních firem, tento fakt se následně promítá do výsledné hodnoty podílového ukazatele. U všech regionů NUTS 2 kromě Prahy došlo za období 2008 2010 ke zhoršení tohoto ukazatele oproti předchozímu období 2006 2008 (viz následující graf). Příčinou tohoto jevu byl s největší pravděpodobností příchod finanční krize. Graf 5 Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; 2006-2008 a 2008-2010. Při bližším rozboru konkrétních druhů inovačních aktivit technicky inovujících podniků (následující graf ukazuje % podíly počtu technicky inovujících podniků dle různých typů inovací na celkovém počtu inovujících podniků za období 2008-2010) docházíme ke zjištění, že Moravskoslezský kraj má oproti jiným regionům NUTS 2 ČR velmi dobrou pozici. V případě produktových inovací je na prvním místě, v případě procesních inovací na druhém místě. Rovněž v případě neukončených či zrušených inovací je Moravskoslezský kraj nejlepší (v tomto případě nižší % znamená lepší hodnotu, jelikož míra úspěšnosti realizace inovačních projektů je pak vyšší). Jedinou slabinou MSK je kategorie produktových a procesních inovací dohromady, u které je na předposlední pozici. To signalizuje zatím nedostatečnou koncepci inovačního managementu ve firmách, jelikož firmy by měly usilovat o vyvážený podíl produktových i procesních inovací v zájmu komplexního zlepšování své konkurenceschopnosti (přidaná hodnota produktů a produktivita a kvalita výroby). 19
Graf 6 Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; 2008-2010. 4.1.2 Podniky s netechnickými inovacemi V případě netechnických inovací vykazuje MSK z hlediska podílu podniků s netechnickými inovacemi na celkovém počtu podniků v porovnání s jinými kraji ČR nejlepší hodnotu. Moravskoslezský kraj je zároveň jediný z regionů, který zaznamenal zlepšení tohoto ukazatele za období 2008 2010 oproti období 2006 2008. Graf 7 Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2); 2006-2008, 2008-2010. Z hlediska podílu jednotlivých typů netechnických inovací na celkovém počtu podniků s netechnickými inovacemi vykazuje MSK jak v marketingových a organizačních inovacích dohromady, tak v marketingových a organizačních inovacích zvlášť průměrných hodnot v porovnání s jinými kraji ČR (viz následující graf). Znamená to, že netechnicky inovující firmy v MSK se z hlediska intenzity svých aktivit poměrně rovnoměrně věnují jednotlivým typům netechnických inovací, což je ve své podstatě dobře. 20
Graf 8 Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; 2008-2010. 4.1.3 Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2 Z hlediska poměru realizovaných produktových inovací ve firmách v rozdělení na inovované výrobky, inovované služby a inovované výrobky i služby (viz následující graf) lze pozorovat pro MSK příznačné výsledky. V oblasti intenzity výrobkových inovací je v porovnání s ostatními regiony na třetím místě, stejnou příčku obsadil také v kategorii inovovaných výrobků a služeb zároveň. Naopak v oblasti inovací ve službách patří našemu kraji druhé nejhorší místo. Uvedené výsledky přímo vycházejí z historického odvětvového profilu MSK s nadále převažujícím zpracovatelským průmyslem a na něj navazujícími službami technického charakteru (např. speciální měřicí technika pro hutní výrobu). Sektor služeb sám o sobě je v Moravskoslezském kraji stále slaběji zastoupen oproti jiným krajům ČR. Od toho se pak přímo odvíjí i nižší aktivita v oblasti inovací ve službách. Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2; 2008 2010. 21
4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2 Co se týče portfolia tržeb dle kritéria novosti produktů (produkty nové na trhu, produkty nové pro podnik, produkty nezměněné nebo málo modifikované viz následující graf), lze konstatovat, že firmy v Moravskoslezském kraji jsou velmi úspěšné v zavádění inovovaných produktů nových pro podnik (firma začíná s výrobou nového druhu výrobku, který však nemusí být zároveň nový na trhu). V této kategorii zaujímá MSK druhé místo. To signalizuje, že firmy v Moravskoslezském kraji postupně modifikují svůj výrobní program a snaží se přicházet na trh se svými zcela novými výrobky, které nejsou jen evolucí již existujících výrobků. Přesto však do značné míry stále převažuje podíl produktů nezměněných či málo modifikovaných, u nichž MSK zaujímá podprůměrnou pozici (čím větší podíl, tím horší výsledek). V případě produktových inovací nových na trhu je MSK na třetí nejhorší příčce. Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, 2010. 4.1.5 Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje Z hlediska patentové aktivity má Moravskoslezský kraj v porovnání s jinými kraji ČR poměrně slušné výsledky. V roce 2010 zaujímal MSK čtvrtou nejlepší příčku, v letech 2011 a 2012 pak pátou nejlepší příčku. Hlavními původci patentů v MSK jsou firmy, v jejich případě však není stále využíváno jejich potenciálu k podávání patentových žádostí, jelikož některé firmy ochranu duševního vlastnictví podceňují, případně se z jiných objektivních důvodů rozhodnou nechránit svůj výrobek patentem. 22
Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje Kraj / Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Praha 69 73 95 73 69 64 102 97 95 102 Středočeský 23 34 53 21 22 28 41 36 36 44 Jihočeský 5 7 12 14 8 11 14 12 22 16 Plzeňský 8 11 14 7 17 12 10 11 11 16 Karlovarský 2 3 4 5 1 6 2 2 1 2 Ústecký 7 14 10 11 4 9 12 8 12 15 Liberecký 25 19 24 23 18 8 25 16 33 34 Královéhradecký 16 17 15 12 15 15 17 18 20 25 Pardubický 18 14 20 12 15 25 37 19 11 28 Vysočina 5 4 6 10 7 9 20 7 6 13 Jihomoravský 31 33 29 32 20 27 48 25 46 54 Olomoucký 8 15 18 13 15 6 18 16 14 15 Zlínský 16 17 12 6 7 9 13 14 13 24 Moravskoslezský 23 28 33 26 24 23 23 19 27 33. 4.2 Ekonomické efekty High-tech sektor je definován jako soubor ekonomických činností, které ke své produkci ve velké míře používají vyspělé technologie. Vývoj výstupů z těchto činností doprovází vysoké náklady buď na inovace a/nebo na výzkum a vývoj. Takovéto ekonomické činnosti zároveň vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Níže uvedené tabulky popisují počty zaměstnanců, investice a mzdové náklady v high-tech sektoru v jednotlivých krajích České republiky. Z důvodu absence dat jsou tabulky uvedeny pouze do roku 2007, avšak z vývoje jednotlivých indikátorů lze předpokládat růst jak zaměstnanosti v tomto sektoru, tak i investic v tomto sektoru uskutečněných. Ve srovnání s ostatními kraji zastává Moravskoslezský kraj vždy přední pozice a to ve všech třech sledovaných oblastech. Nejlepších výsledků dosahuje opět Hlavní město Praha, dále pak kraj Jihomoravský, Středočeský a Pardubický. 4.2.1 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Tabulka 20 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007 Praha 47 998 43 267 57 159 65 029 Středočeský 18 764 23 995 13 660 14 274 Jihočeský 9 216 10 254 8 888 10 068 Plzeňský 10 542 11 181 12 545 10 838 Karlovarský 1 891 1 884 990 1 530 Ústecký 8 244 9 708 9 476 9 191 Liberecký 4 612 2 868 3 006 3 103 Královéhradecký 11 229 10 022 10 908 10 699 Pardubický 15 287 17 473 17 487 18 139 Vysočina 4 679 3 439 4 390 5 083 Jihomoravský 22 821 26 355 30 219 30 331 Olomoucký 11 736 7 833 8 563 8 177 Zlínský 10 424 8 814 8 607 8 732 Moravskoslezský 13 112 16 564 17 530 16 551. 23
4.2.2 Investice uskutečněné v high-tech sektoru Tabulka 21 Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007 Praha 14 001 11 066 12 726 11 435 Středočeský 3 070 2 748 3 495 3 728 Jihočeský 842 872 1 002 1 184 Plzeňský 1 669 1 924 3 458 2 510 Karlovarský 300 286 300 303 Ústecký 970 679 918 2 198 Liberecký 723 463 517 789 Královéhradecký 992 879 1 197 1 702 Pardubický 1 329 1 217 1 224 2 060 Vysočina 291 359 1 053 1 349 Jihomoravský 2 280 3 830 4 962 3 544 Olomoucký 1 525 976 880 1 375 Zlínský 1 032 1 719 1 548 1 855 Moravskoslezský 1 402 1 262 1 796 2 080. 4.2.3 Mzdové náklady v high-tech sektoru Tabulka 22 Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok 2004 2005 2006 2007 Praha 20 613 21 633 26 737 31 451 Středočeský 4 777 5 785 4 108 4 725 Jihočeský 2 025 2 294 2 199 2 507 Plzeňský 2 405 2 623 3 367 2 969 Karlovarský 375 392 235 365 Ústecký 1 747 2 252 2 298 2 279 Liberecký 991 761 778 894 Královéhradecký 2 429 2 341 2 699 2 742 Pardubický 3 125 3 779 3 915 4 345 Vysočina 948 839 1 089 1 360 Jihomoravský 5 688 6 774 8 201 9 095 Olomoucký 2 441 1 733 1 944 2 056 Zlínský 2 245 1 900 2 063 2 259 Moravskoslezský 3 092 4 127 4 481 4 293 24
2009 2009 2009 5. Referenční zahraniční regiony 5.1 Horní Rakousko Spolková země Horní Rakousy, ležící na severu Rakouska, svou rozlohou (11 980 km²) dvakrát převyšuje Moravskoslezský kraj, avšak v počtu obyvatel (cca 1,4 mil) je tento rozdíl zanedbatelný. S HDP ve výši cca 46 mld. Euro (2009) se řadí k předním regionům v rámci Rakouska. Úroveň nezaměstnanosti v této spolkové zemi činila v roce 2009 rovných 5 %, v následujících třech letech pak postupně klesala až k hodnotám 4,5 % (2012). Co se týče hlavních hospodářských odvětví, nejvyšší zastoupení má výroba oceli, plastů, aplikované strojírenství, automobilový či potravinářský průmysl. Patrná je také silná orientace na export. Významnou roli v regionu hraje dlouhodobě oblast výzkumu, vývoje a inovací, v němž patří Horní Rakousko k předním regionům v Evropě. K této pozici inovativního a na vědu orientovaného špičkového regionu - značně napomáhá množství univerzit, výzkumných a vývojových pracovišť, kompetenčních center, apod. Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 1,52 % 0,57 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování V tomto ukazateli má Horní Rakousko převahu nad Moravskoslezským krajem. Rozdíl necelého jednoho procenta je způsoben zejména dlouhodobější systémovou podporu výzkumu, vývoje a inovací v Horním Rakousku a také větším množstvím disponibilních prostředků k financování pracovních míst ve VaV, jejichž rozdělování je přímo v kompetenci spolkové země. Výdaje na VaV jako % na HDP Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 2,43 % 0,83 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování Rozdíl mezi oběma regiony v tomto ukazateli je výrazný. Je způsoben znatelně většími výdaji hornorakouských podniků na VaV oproti podnikům z Moravskoslezského kraje a také poměrně nízkými výdaji veřejného sektoru na VaV v Moravskoslezském kraji. Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 1,87 % 0,63 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování Důvod poměrně vysokého rozdílu u podnikových výdajů na VaV jako % na HDP je v podstatě naznačen již v předchozím komentáři. Kromě podstatně větších výdajů hornorakouských podniků na interní VaV jsou tyto podniky také daleko více aktivní v kolaborativním výzkumu v porovnání s podniky v Moravskoslezském kraji. 25
2009 2009 2009 Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 0,48 % 0,19 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování U tohoto ukazatele není rozdíl již tak výrazný jako u předchozích indikátorů. I přesto jsou však výdaje na VaV ve veřejném sektoru v Moravskoslezském kraji poměrně nízké, nicméně i v případě Horního Rakouska je vidět, že výzkum a vývoj stejně jako v našem kraji táhne především podnikatelský sektor. Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 1 569 699 Kč 594 939 Kč Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování V tomto ukazateli převyšuje Horní Rakousko Moravskoslezský kraj téměř trojnásobně. Důvodem tohoto stavu je mnohem intenzivnější orientace hornorakouských podniků na výrobky s vyšší technologickou náročností a v některých případech stále převažující lepší technologické vybavení hornorakouských firem oproti podnikům v Moravskoslezském kraji, které zapříčiňuje i větší produktivitu práce. 5.2 Severní Porýní - Vestfálsko Spolková země Severní Porýní Vestfálsko představuje rozlohou čtvrtou největší zemi Německa (34 088,31 km²), v počtu obyvatel ji patří první místo (cca 18 mil.). Region se potýká s nezaměstnaností ve výši cca 8 % (2012), HDP za rok 2011se pak pohybovalo kolem cca 557 mld. Euro. Základem hospodářství je již dlouhodobě těžký průmysl, avšak v současnosti již v moderní podobě jedná se především o strojírenství, zpracování kovů, energetiku, chemický a automobilový průmysl. V současnosti jsou na vzestupu další nová odvětví, mezi která patří biotechnologie, mikro- a nanotechnologie, letecká a kosmická technika, ekologické a zdravotní technologie. Významnou roli hraje také sektor IT a export, neodmyslitelnou součástí tohoto regionu je rozvinutá vědecko-výzkumná základna společně s vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Tato spolková země je považována za high-tech centrum světové třídy. Díky svému postavení v oblasti energetiky je většinová část vývojových aktivit směřována právě do tohoto sektoru, konkrétně se jedná o obnovitelné zdroje energie. Podporován je základní výzkum na vysokých školách a ústavech a inovace malých a středních podniků, vždy s regionálním zaměřením. Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 1,00 % 0,57 % Zdroj: https://www.landesdatenbank.nrw.de, ČSÚ, vlastní zpracování Stejně jako v případě Horního Rakouska zaostává Moravskoslezský kraj u tohoto ukazatele také ve srovnání se Severním Porýním Vestfálskem. Příčinou je samozřejmě déle probíhající proces restrukturalizace této spolkové země oproti Moravskoslezskému kraji, přičemž jedním z jejich cílů bylo také posílení výzkumných kapacit v nových, perspektivních odvětvích, a to i po personální stránce. Další příčinou jsou větší možnosti vytváření pracovních míst ve VaV vzhledem k velikosti a poměrně široké odvětvové profilaci tohoto regionu, který navíc stejně jako u Horního Rakouska má vysoce 26
2009 2009 2009 2009 autonomní pozici při rozdělování veřejných prostředků na VaV, včetně financování pracovních míst ve VaV. Výdaje na VaV jako % na HDP Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.bmbf.de/, ČSÚ, vlastní zpracování 2,03 % 0,83 % Severní Porýní Vestfálsko překonává u tohoto indikátoru Moravskoslezský kraj díky výrazně větším podnikovým i veřejným výdajům na VaV absolutně i podílově (viz následující dva ukazatele). Uvedená celková hodnota u německé spolkové země je důsledkem úspěšně prováděné restrukturalizace, jejíž součástí jsou i investice do vývoje technologií v nových, perspektivních odvětvích v sektoru privátním i veřejném. Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 1,23 % 0,63 % Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování Hodnota tohoto ukazatele je v případě německé spolkové země téměř dvojnásobná. To je způsobeno větším inovačním povědomím tamních podniků, které investují dlouhodobě poměrně značné prostředky nejen do inkrementálních inovací, ale také do inovací středního a vyššího řádu. Je tomu tak nejen u velkých, ale také u malých a středních firem. V Moravskoslezském kraji investují prostředky do VaV v na české poměry nadprůměrné výši především velké firmy (české a vybrané zahraniční), u většiny malých a středních firem povědomí realizovat VaV a investovat do něj prostředky teprve vzniká. Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 0,8 % 0,19 % Zdroj: http://www.stifterverband.info/, ČSÚ, vlastní zpracování Jak již bylo výše zmíněno, veřejný sektor v Moravskoslezském kraji (univerzity, veřejné výzkumné ústavy a další veřejné instituce) vynakládá všeobecně poměrně malé množství prostředků na VaV, tzn. nejen v tomto srovnání, ale i v porovnání i s jinými kraji ČR. Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 1 432 326 Kč 594 939 Kč Zdroj: Statistický úřad Spolkových zemí (http://www.statistik-portal.de/statistik-portal/), ČSÚ, vlastní zpracování Severní Porýní Vestfálsko převyšuje v hrubé přidané hodnotě na zaměstnance Moravskoslezský kraj více než dvojnásobně. Příčinou je orientace firem z tohoto regionu na technologicky sofistikovanější produkty, s tím související v některých případech modernější technologické vybavení německých firem a díky tomu i větší produktivita práce. Tyto aspekty jsou samozřejmě také 27
2009 2009 2009 důsledkem úspěšně realizované a zejména mnohem déle probíhající restrukturalizace tamního průmyslu než v případě Moravskoslezského kraje. 5.3 Slezské vojevodství Slezské vojvodství, rozkládá se na jihu Polska, bezprostředně sousedí s Moravskoslezským kraje a je mu v mnoha ohledech velmi podobné. Co do rozlohy je zhruba dvojnásobné (12 334 km²), z hlediska obyvatelstva pak disponuje zhruba čtyřnásobným počtem lidí (cca 4,6 mil.). Tvorba hrubého domácího produktu zde činí 13,7 % z celkové hodnoty Polska a řadí tak vojvodství na druhé místo s nejvyšším HDP v Polsku. Nezaměstnanost v roce 2009 se pohybovala v tomto regionu okolo 6,7 %. Díky bohatým zdrojům surovin (černé uhlí, zemní plyn, metan, vápenec, apod.) se zde rozvinul těžký průmysl, podobně jako je tomu v Moravskoslezském kraji. V současnosti patří vojvodství k lídrům v těžkém průmyslu, hlavně pak v moderním strojírenství či výrobě energie (20 % polské produkce). Významnou roli v tomto odvětví hrají také vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací má Slezské vojvodství strategii zacílenou na přilákání zahraničních investorů. K tomuto cíli přispívá i zpracovaná Regionální strategie inovací Slezského vojvodství se zacílením na podporu malého a středního podnikání s důrazem na rozvoj vědy a technologií. Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0,47 % 0,57 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_plk_html.htm), ČSÚ, vlastní zpracování Na rozdíl od předchozích dvou referenčních regionů vykazuje u tohoto ukazatele Moravskoslezský kraj lepší hodnotu oproti Slezskému vojevodství. Je to dáno delší tradicí ve výzkumu a vývoji a celkově širším odvětvovým profilem Moravskoslezského kraje skýtajícím příležitosti pro větší počet pracovních míst ve VaV. Výdaje na VaV jako % na HDP Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0,55 % 0,83 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_plk_html.htm), ČSÚ, vlastní zpracování I u tohoto ukazatele vychází Moravskoslezský kraj ve srovnání se Slezským vojevodstvím lépe. Rozdíl je způsoben zejména výrazně většími investicemi podnikového sektoru do VaV v našem kraji než je tomu u podniků ve Slezském vojevodství. Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0,18 % 0,63 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_plk_html.htm), ČSÚ, vlastní zpracování Výrazný rozdíl ve prospěch Moravskoslezského kraje je způsoben celkově větším množstvím technologických firem s lépe vybavenou výzkumnou infrastrukturou. Firmy v Moravskoslezském kraji také více spolupracují se znalostními institucemi a postupně se snaží o realizaci inovací vyššího řádu, kdežto u firem ve Slezském vojevodství převažují pouze inkrementální inovace, a to navíc v omezenější míře, než v případě Moravskoslezského kraje. 28
2009 2009 Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0, 41 % 0,19 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_plk_html.htm), ČSÚ, vlastní zpracování V případě tohoto ukazatele je situace opačná, jelikož Slezské vojevodství vynakládá absolutně i podílově více veřejných prostředků na VaV. Jak již bylo konstatováno, veřejné instituce všeobecně vynakládají v Moravskoslezském kraji poměrně málo prostředků na VaV, což se potvrzuje i při srovnání v tomto případě. Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 586 898 Kč 594 939 Kč Zdroj: Statistický úřad v Katovicích (http://www.stat.gov.pl/katow/index_plk_html.htm), ČSÚ, vlastní zpracování V tomto ukazateli je Moravskoslezský kraj nepatrně lepší než Slezské vojevodství. To je dáno větší technologickou náročností výroby a tím i větší přidanou hodnotou výrobků u podniků v Moravskoslezském kraji, na druhou stranu Slezské vojevodství minimalizuje tento rozdíl větší aktivitou v sektoru služeb. 6. Shrnutí Z výše uvedených informací k jednotlivým ukazatelům vyplývá, že Moravskoslezský kraj je na tom ve své celkové inovační výkonnosti v porovnání s jinými kraji ČR poměrně dobře a má celkově nadprůměrnou pozici. U řady indikátorů došlo u Moravskoslezského kraje během v průměru čtyřech sledovaných let ke zlepšení, přičemž u mnoha z nich rostl Moravskoslezský kraj nejrychleji v ČR. Pozitivně lze Moravskoslezský kraj hodnotit ve výdajích na VaV zaměstnance ve VaV všeobecně i v podnikovém sektoru zvlášť, dále v počtu zaměstnanců VaV a samotných výzkumných pracovníků, v zavádění produktových inovací nových pro podnik, v procesních inovacích a také v intenzitě pořizování nových strojů a zařízení pro VaV aktivity a ve výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru. Naopak podprůměrně vychází Moravskoslezský kraj u výdajů na VaV v absolutní hodnotě u podnikového sektoru, u celkových výdajů na VaV veřejném sektoru, u inovační aktivity malých a středních firem a inovací ve službách, nákupu služeb ve výzkumu a vývoji a produktových inovací nových na trhu. Průměrně je na tom Moravskoslezský kraj v případě zavádění organizačních a marketingových inovací. Ve srovnání s referenčními zahraničními regiony dopadl Moravskoslezský kraj ve všech sledovaných indikátorech hůře než Horní Rakousko a Severní Porýní Vestfálsko a naopak lépe než Slezské vojevodství s výjimkou veřejných výdajů na VaV jako % podíl na HDP. Toto srovnání bylo zpracováno za účelem získání výchozí datové základny pro další monitoring trendů vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v mezinárodním kontextu, a to ve vztahu k výše uvedeným vybraným regionům, které jsou svým odvětvovým a historickým profilem velmi podobné Moravskoslezskému kraji. 29