Budoucnost ve jménu biotechnologie



Podobné dokumenty
Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

Léčba vzácných onemocnění

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Léčba vzácných onemocnění -výzvy a rizika. Tomáš Doležal Institut pro zdravotníekonomiku a technology assessment

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Molekulární medicína v teorii a praxi

Klinický pohled na biosimilars. Prof. MUDr Vladimír Tesař, Klinika nefrologie 1.LF UK a VFN

Klonování. Co to vlastně je?

Léčba vzácných onemocnění

Léčba vzácných onemocnění - výzvy a rizika. Tomáš Doležal Insttut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Biosimilars - příležitost pro udržitelný vývoj

MATEMATICKÁ BIOLOGIE

Biomedicínská informatika a její úloha v personalizované medicíně. Petr Lesný

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Generické léky v České republice KONFERENCE ČAFF, PRAHA

Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza

REGULAČNÍ ASPEKTY A TERAPEUTICKÁ HODNOTA BIOSIMILÁRNÍCH LÉKŮ Z POHLEDU FARMACEUTA. PharmDr. Renata Semeráková. Lékárna Nemocnice Na Homolce

Regulace vstupu, cen a úhrad originálních biologických přípravků a biosimilars

Výhled na rok co nás v lékové politice možná čeká

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

Klinické hodnocení léčiv

VSTUP NOVÝCH INOVATIVNÍCH LÉKŮ NA TRH

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Časné fáze klinických studií

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

LÉKAŘSKÝ POKROK U POMPEHO NEMOCI

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Advanced Therapies Products Produkty Moderní terapie a výrobní laboratoře. Barbara Kubešová

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

analýzy dat v oboru Matematická biologie

DISTRIBUCE NEREGISTROVANÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Léková politika pohledem VZP ČR. MUDr. Alena Miková Ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků

Efektivní modely u produktů exponovaných k re-exportu. David Skalický

Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy změna je nutná

Vakcíny z nádorových buněk

Klinické hodnocení léčiv Mgr. Pavlína Štrbová, doc.mudr. Karel Urbánek, Ph.D.

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Radek Policar. BIOTECHNOLOGIE a léčivé přípravky

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE Z POHLEDU VZP

Efektivní právní služby

Kód Studijní program Studijní obor Studium v AJ. Forma studia Forma přijímací zkoušky. Počet přijímaných studentů

Poznámky k nutrigenetice

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Vývoj nového léčiva. as. MUDr. Martin Votava, PhD.

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Evropský kontext problematiky vzácných onemocnění

Libor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc

Centrová péče je v centru pacient?

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

16:30 17:00 příchod hostů 17:00 18:00 představení jednotlivých firem v rozsahu 120 vteřin 18:00 22:00 neformální část akce

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

Mnohobuněčné kvasinky

KATEDRA SPECIÁLNÍ PRODUKCE ROSTLINNÉ

LPMT: DEFINICE, ZAŘAZENÍ

Léková politika. z pohledu farmaceutického průmyslu. Pavol Mazan 10.březen 2017

Making Medicines Affordable. biosimilars průvodce

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Okruhy otázek ke zkoušce

AKTUALITY V OBLASTI KLINICKÉHO VÝVOJE LÉČIV NOVÉ POKYNY

Nano World Cancer Day 2014

Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

Ekonomické dopady vstupu biosimilars v ČR

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Nemocniční výjimka pokyn UST-37

Vědecké závěry předkládané Evropskou agenturou pro léčivé přípravky

Vývoj biomarkerů. Jindra Vrzalová, Ondrej Topolčan, Radka Fuchsová FN Plzeň, LF v Plzni UK

XLVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR

CzechBio Služby asociace pro rozvoj biotechnologických společností v ČR. Marek Gančarčík České Budějovice, Říjen 2013

Aplikace molekulárně biologických postupů v časné detekci sepse

VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU STÁTNÍHO ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

Exprese genetické informace

PROFIL SPOLEČNOSTI ZENTIVA

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA OFF-LABEL Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci. Zadavatel studie: AIFP

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Samotná registrace léčiva je pak předmětem aplikované farmacie.

Centrová péče o pacienty s cystickou fibrózou: situace v ČR

Registrace léčivých přípravků v České republice

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Technologický transfer v regenerativní medicíně

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

c 2002 Intellectronics

a také společným nebezpečím

MINIREPETITORIUM OBECNÉ FARMAKOLOGIE. Farmakologický ústav 2.LF UK

DOKTORSKÉ ( POSTGRADUÁLNÍ ) STUDIUM NA FARMACEUTICKÉ FAKULTĚ UK

Transkript:

Budoucnost ve jménu biotechnologie FARMAKO 2007 25.04.2007 Jiří Heřmánek General Manager South Central Europe Genzyme

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 1. Trochu historie na úvod 2. Vymezení pojmů 3. BioFarma vs. tradiční Farma průmysl 4. Evropa vs. US 5. Jak jsme na tom u nás? 6. Hlavní překážky na cestě ke světlým zítřkům 7. (Bio)Generika = Biosimilars

Trochu historie na úvod (upraveno dle Budoucnost začala před třiceti lety, Hořejší 2006) 1. Pre-genetická éra (do konce 19. století): od 6000 př.n.l. = kvasné výroby starověku 1663 = objev buňky (Hooke) 1865 = formulování zákonů dědičnosti (Mendel) 1869 = objev nukleových kyselin v jádře buňky (Miescher) 2. Genetická éra (1900-1970): 1910 = objev chromosomů (Morgan) 1919 = termín biotechnologie (Karl Ereky) 1941 = gen protein (Beadle & Tatum) 1953 = objev struktury DNA (Watson & Crick) 1967 = mechanismus genové exprese genetický kód (Khorana, Holley, Nirenberg) 3. Počátky moderních biotechnologií (1970-1980): 1972 = první rekombinantní DNA (Berg) 1975 = sekvenování genů (Gilbert, Maxam, Sanger) = produkce monoklonálních protilátek (Milstein, Kohler, Jerne) 1976 = Genentech = první biotechnologická společnost 1978 = Biogen = první evropská biotechnologická společnost 4. Komercionalizace biotechnologií (1980-1990): 1982 = Humulin = první rdna lék 1986 = Recombivax = první rdna vakcína = Orthoclone OKT3 = první terapeutická McAb = Intron, Roferon A = první rdna interferon 1989 = erythropoeitin = první rdna blockbuster (>1bil.$) 5. Éra genomiky (1990-): 1990 = ADA = první užití genové terapie u člověka 1996 = Dolly = první klonovaný savec = kompletní sekvence genomu E.coli 2003 = kompletní sekvence lidského genomu

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 2. Vymezení pojmů

Biotechnologie vymezení pojmů Všeobecněřečeno = jakékoli využití biologických procesů pro výrobu (např. kvasné výroby) V užším slova smyslu = technologie založené na využití geneticky modifikovaných buněk a organismů (převážně rdna) Biotechnologie: zelené = zemědělství, potravinářství (např. geneticky modifikované rostliny) bílé či šedé = výroba a zpracování chemických látek (např. enzymy) červené = výroba léků biotechno(farmako)logický průmysl

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 3. BioFarma vs. tradiční Farma průmysl

BioFarma vs. tradiční Farma PRODUKT Standardní Farma Biotechnologická Farma Velikost molekuly Desítky-stovky D Tisíce-miliony D Chemická struktura Jednoduchá Velmi složitá (proteiny) Přesně definovaná Obtížně definovatelná Mechanismy účinku Relativně jednoduché Složité interakce Obtížnost a nákladnost výroby 5-15 surovin 50-100 surovin <500 hodin práce 7-15,000 hodin práce <3 týdny /šarže 25-50 týdnů /šarže > 100 šarží / rok 5-10 šarží / rok Kopírování Jednoduché (bioekvivalence) Obtížné - Nemožné FIRMA Standardní Farma Biotechnologická Farma Historie Desítky-stovky let Měsíce-desítky let Velikost (počet zaměstnanců) Desítky-stovky tisíc Tisíce Velikost (roční obrat) Desítky miliard $ Miliony-miliardy $ Velikost (roční zisk) Miliardy $ Záporný-miliony $ Portfolio Desítky-stovky léků Jednotlivé-desítky léků Počty pacientů Desítky-stovky milionů Stovky-tisíce ("orphan") Náklady na výzkum a vývoj 10-20% obratu >30% obratu

Složitost výroby Tablety: In-process Homogeneity Friability and Hardness Weight Release ID (IR) Melting range Loss on Drying Residue on ignition Chloride and Sulfate Heavy Metals Assay ERT: In-process Endotoxin Bioburden Protein (BCA, A280 and ELISA) Contaminating proteins Conductivity and ph Adventitious viruses Mycoplasma Activity Release Appearance Reconstitution Time Moisture Headspace Oxygen Particulates ph Mannitol Phosphate Sodium Release (continued) Residual DNA Residual Zinc Ethylene Glycol Propylene Glycol Aggregation Endotoxin Protein impurity ELISA s Purity by HPLC Purity by SDS PAGE CHO cell proteins Activity Concentration Peptide Map Specific Activity Sialic Acid Free Thiols Oligosaccharides Sterility

BioFarma vs. tradiční Farma Do konce roku 2005 schváleno a uvedeno na trh 254 léků pro 384 indikací Prodeje biotechnologických léků: 30bln. v r. 2002 60bln. v r. 2005 90bln. v r. 2010 Téměř 20% všech blockbusters jsou biotechnologické preparáty 50% léků ve fázi II a III klinického zkoušení jsou biotechnologické preparáty

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 4. Evropa vs. US

V rozvoji biotechnologií Evropa jednoznačně zaostává za USA BioPharmaceuticals in 2005: US Europe Number of Public Companies 329 122 Number of Private Companies 1 086 1 491 Number of Employees 137 400 33 340 Revenues (mil.eur) 38 413 7 862 R&D Expenditures (mil.eur) 12 844 2 630 R&D Expenditures (% of Reveneue) 33% 33% Net Loss (mil.eur) 1 711 1 562 Upraveno dle EFPI Report

Hlavní důvody zaostávání Evropy za USA Srovnatelná velikost populace i síla ekonomiky vs.: Celkové výdaje na zdravotnictví (>11% GDP v USA vs. 7,5% v EU) celková velikost farmaceutického trhu Významně větší výdaje na výzkum a vývoj léků v USA Právní a tržní prostředí: Velikost a dostupnost venture capital a jeho ochota investovat do biotechnologií Investiční bonusy a pobídky (např. 7letá exkluzivita pro léky na orphan diseases v USA vs. biosimilars v EU)

Hlavní důvody zaostávání Evropy za USA Pharmaceutical R&D Expenditure 1990-2005 US Europe Japan 30 000 25 000 20 000 mil.eur 15 000 10 000 5 000 0 1990 1995 2000 2004 2005

Hlavní důvody zaostávání Evropy za USA Pharmaceutical R&D Expenditure in 2005 US Europe 30 000 25 000 25 277 20 000 21 700 mil.eur 15 000 10 000 12 844 5 000 51% 2 630 0 Total Pharma BioPharma 12%

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 5. Jak jsme na tom u nás?

Jak jsme na tom u nás? Relativně bohatá země s poměrně rozvinutou vědou Silná akademická základna Akademie věd + univerzity Nová generace vědců: Zahraniční zkušenosti Bio(High)Tech obory Velmi nízká úroveň investic do vědy a výzkumu (<1% HDP) Nízké společenské postavení a ekonomické ohodnocení vědecké práce Nedostatek místního venture capital a jeho neochota investovat do dlouhodobého rozvoje vědy Právní prostředí (zakládání nových firem, etc.) Chybí silná firma podporující původní výzkum

Jak dál v biotechnologiích u nás? Výuka biotechnologií (např. 1.LF UK) Propojení akademického výzkumu se silnými obchodními partnery (prof. Holý a firma Gilead) Inkubátory velkých zahraničních firem v Čechách (Barr/Pliva v Chorvatsku) BioTech start-up firmy (Maďarsko)

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 6. Hlavní překážky na cestě ke světlým zítřkům

Překážky na cestě vpřed Nejasné účinky dlouhodobého používání biotechnologických preparátů (protilátky apod.) Genová terapie = velká neznámá? Kdo to všechno zaplatí? Ústavou zaručené rovné právo na léčbu všech pacientů Rostoucí počet pacientů se vzácnými chorobami vyžadující velmi nákladnou léčbu Nesmyslné plýtvání zdrojů Min. 10% (a možná až 25%) předepsaných léků není vůbec použito ( léky jsou zadarmo ) Min. 10% léků je předepsáno zbytečně (např. místo diety) Záchrana lidského života za jakoukoli cenu (nedonošené děti, terminální fáze rakoviny, atd.) až 20% všech prostředků ve zdravotnictví je vynaloženo během posledního měsíce života člověka

Překážky na cestě vpřed Kdo to všechno zaplatí příklad LSD v Čechách: Teoreticky 1 postižený na 5-100,000 obyvatel, tj. min. 100 pacientů v Čechách Současné počty Komerční léčba: Diagnostikováno: Gaucherova choroba 25 25 Fabryho choroba 18 102 MPS 1 0 0 MPS 2 0 0 MPS 6 0 0 Pompeho choroba 1 3 Koho už / ještě léčit? 44 130 Čím dříve tím lépe prevence poškození tkání / orgánů Léčba ireverzibilního poškození Regrese vs. zastavení / zpomalení progrese

Co si můžeme dovolit? Co si můžeme dovolit? $6 000 $5 000 $4 000 $3 000 $2 000 $1 000 $0 Other HC Rx Brazil Mexico Spain US Germany Canada France UK Italy Japan

Co si můžeme dovolit? Statins $15 500 PPIs $12 500 ERT $475 $0 $4 000 $8 000 $12 000 $16 000 Sales, $US millions

Co si můžeme dovolit? Oxycontin Erectile Dysfunction $1 300 $1 900 Adult Incontinence Products $1 100 Botox $840 Baldness Obesity Smoking Cessation $63 $174 $229 $0 $500 $1 000 $1 500 $2 000 Sales, $US millions

Biotechnologie z pohledu farmaceutického průmyslu 7. (Bio)Generika = Biosimilars = Follow-on biologicals

BioSimilars (BioGenerika) USA: Zákon ve stadiu záměru / přípravy (Waxman- Clinton-Schumer Act) nejdříve možné schválení očekávané v r. 2008 prováděcí směrnice FDA nejdříve v r. 2010 první schválený produkt v r. 2012 Stále platí 7letá exkluzivita pro orphan drugs Evropa: První biogenerika na trhu (HGH) od konce roku 2006 Očekávaná cena biogenerik HGH 20-30% pod stávající cenou originálních HGH pravděpodobné (téměř jisté) snížení úhrad pro všechny preparáty ( therapeutic class referencing )

BioSimilars (BioGenerika) Případová studie 1 = HGH: Relativně malý a jednoduchý peptid Poměrně přesně definovaná struktura (primární a sekundární) Jasný mechanismus účinku v organismu Relativně jednoduchý způsob výroby Dlouhodobá klinická zkušenost (v klinické praxi od roku 1995) relativně nízké riziko dosud neznámých závažných vedlejších účinků Poměrně levná výroba vysoká míra zisku dostatečný cenový prostor pro generické výrobce Vysoce atraktivní cíl pro generické výrobce

BioSimilars (BioGenerika) Případová studie 1 = HGH: Originální přípravky (Lilly, Pfizer, Novo, Serono): Nepatrně až zanedbatelně odlišná chemická struktura a způsob přípravy Stejný mechanismus účinku Velmi srovnatelná účinnost diferenciace na úrovni klinických dat, aplikačních prostředků, doplňkových služeb, částečně i ceny (množstevní slevy) Úplné registrační řízení (kompletní set klinických zkoušek) Biogenerika: Identická struktura s originálním přípravkem Velmi srovnatelná účinnost diferenciace na úrovni ceny, doplňkových služeb Neúplné registrační řízení (toxikologie, bio-ekvivalence)

BioSimilars (BioGenerika) Případová studie 2 = agalzidáza (alfa, beta): Fabryho choroba = vrozená deficience agalzidázy akumulace substrátu ve tkáních (i)reverzibilní poškození životně důležitých orgánů (primárně ledviny a srdce) Velmi veliký a složitý protein (glykoprotein) Velmi složitá a ne zcela přesně definovaná struktura (primární, sekundární, terciární) Velmi složitý a nákladný způsob výroby Poměrně krátká klinická zkušenost (v klinické praxi od roku 2001) relativně vysoké riziko dosud neznámých závažných vedlejších účinků

BioSimilars (BioGenerika) Případová studie 1 = agalzidáza (alfa, beta): Agalzidáza alfa (TKT - nyní Shire) vs. beta (Genzyme): Odlišná chemická struktura (rozdílná míra glykosylace výsledného proteinu) a způsob přípravy (lidské fibroblasty vs. CHO) Stejný mechanismus účinku = enzym Obtížně srovnatelná účinnost rozdílné endpointy klinických studií (bolest vs. eliminace substrátu z tkání cílových orgánů) chybí srovnávací studie Zásadní rozdíl = dávkování (0,2mg/kg vs. 1mg/kg) za srovnatelnou cenu USA vs. Evropa: Po srovnání všech dostupných dat FDA rozhodla udělit registraci pouze agalzidáze beta s přiznáním 7leté exkluzivity na základě OD legislativy EMEA rozhodla registrovat obě formy agalzidázy bez jakékoli diferenciace plně srovnatelná dostupnost obou preparátů ve všech členských státech EU (žádné závazné klinické guidelines, srovnatelná úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění)

Společný cíl 1991 2001 1981

Děkuji za pozornost