Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska

Bankovní institut vysoká škola Praha Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska Bakalářská práce Petr Moravec Červen 2012

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska Bakalářská práce Autor: Petr Moravec Bankovní manaţer Vedoucí práce: Ing. Jan Šolta, CSc. Praha Červen 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Českých Budějovicích, dne 26.5.2012 Petr Moravec

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Janu Šoltovi, CSc. za odborné vedení, velkou ochotu, trpělivost při konzultacích a podnětné připomínky při zpracovávání mé bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vývojem ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska od roku 1995 do roku 2008. První část se věnuje základní charakteristice podmínek v Portugalsku, geografickým podmínkám, historickému vývoji země, politickému systému a také obyvatelstvu. Druhá část je zaměřena na ekonomickou charakteristiku země a na čtyři základní ekonomické ukazatele (HDP a jeho strukturu, inflaci, nezaměstnanost a platební bilanci). Tato část je pro přehlednost doprovázena tabulkami a grafy s vývojem jednotlivých hodnot v období od 1995 do 2008. Třetí část doplňuje informace o vstupu a členství Portugalska do EU. Poslední část práce je věnována vztahům České republiky a Portugalska. Zabývá se vzájemnou obchodní bilancí, strukturou dovozů a vývozů a smluvní základnou spolupráce. Klíčová slova: Portugalsko, vývoj ekonomiky, HDP, inflace, nezaměstnanost, platební bilance, Evropská unie (EU), Evropská měnová unie (EMU) Annotation This thesis deals with the development of the economy and economic policy of Portugal from 1995 to 2008. The first part deals with basic characteristics of the conditions in Portugal, geographical conditions, historical development of the country, political system and people. The second part focuses on the economic characteristics of the country and to the four basic economic indicators (GDP and its structure, inflation, unemployment and balance of payments). This section is for convenience accompanied by tables and graphs with the development of individual values in the period from 1995 to 2008. The third section adds information on membership and entry of Portugal into the EU. The last part is devoted to relations of the Czech Republic and Portugal. It deals with the mutual trade balance, the structure of imports and exports and contractual basis of cooperation. Key words: Portugal, development of economy, GDP, inflation, unemployment, balance of payments, European Union (EU), European Monetary Union (EMU)

Obsah Úvod... 7 1. Charakteristika podmínek v Portugalsku... 9 1.1. Základní charakteristika Portugalska... 9 1.2. Geografické podmínky... 10 1.2.1. Poloha a povrch... 10 1.2.2. Podnebí... 12 1.2.3. Přírodní bohatství... 12 1.3. Historický vývoj... 13 1.3.1. Portugalské území v období pravěku a starověku... 13 1.3.2. Od Římanů k počátkům portugalského království... 13 1.3.3. Námořní expanze a vznik kolonií... 14 1.3.4. Od španělské nadvlády k obnovené samostatnosti... 15 1.3.5. Období válek, monarchie a vznik první republiky... 16 1.3.6. Vojenská diktatura a budování Nového státu... 17 1.3.7. Demokratické období... 19 1.4. Vnitropolitická charakteristika... 20 1.4.1. Charakteristika politického systému... 20 1.4.2. Hlava státu a vláda... 20 1.5. Obyvatelstvo... 21 2. Vývoj ekonomiky Portugalska v letech 1995-2008... 23 2.1. Základní ekonomická charakteristika země... 23 2.1.1. Průmysl... 24 2.1.2. Stavebnictví... 24 2.1.3. Zemědělství a rybolov... 25 2.1.4. Sluţby... 25 2.1.5. Infrastruktura a energetika... 26 2.2. HDP hrubý domácí produkt... 26 2.2.1. Výkonnost národního hospodářství, definice a metody měření HDP... 27 2.2.2. Vývoj HDP Portugalska v letech 1995-2008... 28 2.2.3. Srovnání vývoje HDP Portugalska s Českou republikou a průměrem EU... 33 2.3. Zaměstnanost a nezaměstnanost... 35 2.3.1. Vývoj nezaměstnanosti... 35 2.3.2. Zaměstnanost... 38 2.4. Inflace... 39 5

2.4.1. Vývoj inflace... 40 2.5. Platební bilance... 42 2.5.1. Vývoj obchodní a platební bilance země... 43 2.6. Hrubý veřejný dluh... 43 3. Portugalsko v EU a Eurozóně vstup a členství... 45 3.1. Portugalsko v EU (ES)... 45 3.1.1. Předsednictví Portugalska v EU... 46 3.2. Portugalsko v Eurozóně... 47 3.3. Portugalsko v mezinárodních organizacích... 47 4. Vztahy České republiky a Portugalska... 48 4.1. Obchodní a ekonomická spolupráce s Českou... 48 Republikou... 48 4.2. Bilance vzájemné obchodní výměny... 48 4.3. Struktura dovozů a vývozů... 49 4.4. Smluvní základna... 51 Závěr... 52 Seznam pouţité literatury... 55 Seznam pouţitých tabulek... 58 Seznam pouţitých grafů... 58 Seznam pouţitých obrázků... 59 Přílohy... 59 6

Úvod V září roku 2008 došlo na světových burzovních trzích k velkému cenovému propadu. Tento propad byl vyvolán splasknutím nemovitostní bubliny v USA v letech 2005-06, tzv. hypoteční krizí. Úrokové sazby u hypoték dosahovaly historicky velice nízkých hodnot a hypotéky se tak staly běţnou součástí ţivota i pro obyvatelstvo, které by na ně za normálních okolností vůbec nedosáhlo. Vysoká poptávka po nemovitostech se projevovala rychlým růstem cen nemovitostí v USA. S růstem cen narůstal také objem nových finančních instrumentů, tzv. CDO, které nabízely velice zajímavé zhodnocení. Naopak velmi malá pozornost byla věnována kvalitnímu zajištění, a proto v okamţiku, kdy došlo k poklesu cen nemovitostí, nastal závaţný problém. Sníţení hodnoty zastavených nemovitostí vedlo k vyššímu riziku pro poskytovatele hypoték a následnému zvýšení úrokových sazeb. Zvýšení splátek pak vyvolalo řetězovou reakci, protoţe mnoho obyvatel najednou nemělo dostatek prostředků na to, aby své hypotéky s vyššími splátkami mohlo i nadále splácet, a proto byli nuceni své domy odprodávat. Výrazně tak na trhu narostl počet nemovitostí k prodeji, sníţil se počet kupujících a ceny dále tak jen klesaly. Druhým závaţným problémem byla cena CDO, která také propadla a tím tyto cenné papíry způsobily velké problémy jejich drţitelům, především bankám. Na trzích zavládla panika, která vedla k bankrotům několika důleţitých bank a spořitelen.vzhledem k současné globální propojenosti trhů se "nákaza" šířila velice rychle, a proto musely na uklidnění situace reagovat vlády mnoha zemí, a to i za cenu toho, ţe se samy dostaly do finančních problémů.v rámci Evropy se největší z nich týkaly a stále týkají zemí označovaných nejprve jako PIGS a po zahrnutí Itálie PIIGS. První písmeno této zkratky označuje právě Portugalsko ( dále Itálie, Irsko,Řecko, Španělsko ), zemi jíţ jsou věnovány následující stránky. Cílem této bakalářské práce s názvem Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska, je charakterizovat tuto velice zajímavou zemi nejen z hlediska historických souvislostí, ale především zmapovat vývoj a stav jejích základních ekonomických ukazatelů v době, která předcházela současné světové finanční krizi (evropské dluhové krizi). První část práce se věnuje základní charakteristice Portugalska, geografickým podmínkám, velice zajímavému historickému vývoji země, politickému systému a také obyvatelstvu. 7

Druhá část je nejrozsáhlejší. Je zaměřena na ekonomickou charakteristiku země a na čtyři základní ekonomické ukazatele, tj. HDP a jeho strukturu, inflaci, nezaměstnanost a platební bilanci. Tato část je pro přehlednost doprovázena tabulkami a grafy s vývojem jednotlivých hodnot v období od 1995 do 2008. Třetí část doplňuje informace o působení a vstup Portugalska do Evropské unie. Vztahům České republiky a Portugalska je věnována poslední část práce. Zabývá se vzájemnou obchodní bilancí, strukturou dovozů a vývozů a smluvní základnou spolupráce. Z důvodu aktuálnosti dat, ale také proto, ţe k danému, případně podobnému tématu, neexistuje s výjimkou několika málo bakalářských a diplomových prací moc velké mnoţství tištěných zdrojů a publikací, byly při tvorbě této bakalářské práce vyuţity především internetové zdroje renomovaných institucí jako např. OECD, Světová banka, Eurostat nebo Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, kterou vydává zastupitelský úřad České republiky v Lisabonu. Hlavní metodou zjištění stavu ekonomiky a jejího vývoje byla analýza zaloţená na parametrech, které se pouţívají při tvorbě tzv. magického čtyřúhelníku. Jedná se o hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti, inflaci a platební bilanci. Pro snazší představu o tom, jak si ve vývoji daného parametru Portugalsko vede, byla do vybraných tabulek a grafů uvedena data za Českou republiku a v některých případech i dostupný průměr Evropské unie. Důvodem pro uvedení dat za Českou republiku je srovnatelná velikost země, téměř shodný počet obyvatel, členství obou zemí v EU, ale i zařazení poslední kapitoly, která se stručně věnuje Česko-portugalským ekonomickým vztahům. 8

1. Charakteristika podmínek v Portugalsku 1.1. Základní charakteristika Portugalska 1 2 Oficiální název: Portugalská republika (República Portuguesa) Zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Hlava státu: Aníbal Cavaco Silva (od března 2006, druhé volební období) Rozloha: 92.082 km 2 včetně Madeiry a Azorských ostrovů Počet obyvatel: 10.555.853 (2011) Úřední jazyk: portugalština Měna: 1 euro = 100 centů Hlavní město: Lisabon (545 tis, s příměstskými aglomeracemi cca 2,5 mil obyvatel) Další významná města: Porto (237 tis), Braga (182), Amadora (175), Coimbra (143), Setúbal (121) Časové pásmo: Lisabon, Madeira UTC +1, Azory UTC -0 1 Zpracováno podle: Velvyslanectví České republiky v Lisabonu, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW http://www.mzv.cz/lisbon/cz/velvyslanectvi_a_honorarni_konzulaty/index.html 2 Zpracováno podle : BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 9

Obrázek 1 - mapa Portugalsko, Azorské ostrovy, ostrov Madeira Zdroj: http://www.geographicguide.net/europe/portugal/map.htm 1.2. Geografické podmínky 1.2.1. Poloha a povrch Portugalsko s celkovou rozlohou 92.082 km 2 (včetně Madeiry a Azorských ostrovů) se společně se svým zhruba pětkrát větším sousedem Španělskem o rozloze 504.783 km 2, rozprostírá na jihozápadě evropského kontinentu, na Pyrenejském (Iberském) poloostrově. Zabírá především jeho západní část, která je omývána Atlantským oceánem. Jeho poloha v minulosti přímo vybízela k námořní expanzi a vzniku velkého mnoţství kolonií po celém světě. V současnosti však k jeho území patří jiţ pouze ostrov Madeira, od Portugalska vzdálený jihozápadně asi 1.000 km, a zhruba 1.200 km západním směrem vzdálené Azorské ostrovy ve středním Atlantiku, které se skládají z devíti hlavních a mnoţství malých ostrovů. 10

V nejjiţnější části Pyrenejského poloostrova, obklopená Španělskem a leteckou čarou přibliţně 200 km o portugalských hranic, se nachází velmi malá, ale o to strategicky významnější samosprávná britská kolonie Gibraltar, která tvoří námořní bránu mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. Pokud poplujeme z Portugalska 250 km jiţním směrem, dorazíme aţ k africkým břehům do orientálního Maroka. Portugalské území lze zjednodušeně rozdělit na tři části. Severní je tvořena především plošinami s průměrnou výškou 600-800 m n.m., kterou tu a tam přerušují jednotlivé pásy hor a údolí. Druhá část území je na severní straně ohraničena hlubokým kaňonem řeky Douro a jejích přítoků. Směrem na západ pak přechází v širokou pobřeţní níţinu. Další významnou hranici pak tvoří nejvyšší portugalské pohoří Serra da Estrela, s nevyšší horou Estrela (1991 m n.m.) a nejdelší řekou v Portugalsku Tejo (v zemi 225 km), která se u Lisabonu vlévá do Atlantského oceánu. Jiţním směrem pak pokračuje zvlněná krajina. Samotné jiţní pobřeţí je lemováno pro turisty velmi atraktivními vrchy Algarve. Obrázek 2 mapa Portugalska Obrázek 2- mapa Portugalska Zdroj: http://www.mapa-sveta.info/tag/mapa-portugalska/1 Počtem obyvatel 10.632.500 z roku 2009 je v Evropě Portugalsko srovnatelné například s Řeckem nebo Českou republikou. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 61,8 % a hustota osídlení 115,4 člověka na km 2. Hlavním městem Portugalska je Lisabon s 500.000 obyvateli. Při započítání příměstských aglomerací pak 2,5 milionu. Mezi další velká a významná města patří v severní části leţící 11

města Porto a Braga, ve střední Coimbra, s Lisabonem sousedící Amadora a nedaleký Setúbal a na samém jihu země město Faro. 3 4 1.2.2. Podnebí Vzhledem ke své poloze je podnebí silně ovlivňováno mořem. Celkově lze charakterizovat jako středomořské. Na severu a na horách je podnebí spíše oceánské s celoročními sráţkami. Čím více na jih, tím sráţek ubývá. Na zbývajícím území je podnebí v létě horké a suché, sráţky se objevují pouze v zimě. Severní část země a horské oblasti jsou zalesněny, více k jihu lesy řídnou. Na niţších svazích rostou olivy, v niţších polohách také mandloně, svatojánský chléb a fíkovníky. Typické pro Portugalsko jsou porosty korkového dubu, který roste především na jihu v oblasti Algarve. Na Azorských ostrovech a Madeiře, které jsou vulkanického původu, je příjemné subtropické oceánské klima. Sopky jsou dodnes činné. Sráţky se objevují pouze v zimě. Ostrovy jsou porostlé bujnou subtropickou vegetací a jejich klima je přímo ideální pro pěstování vinné révy a ovoce. 5 1.2.3. Přírodní bohatství Portugalsko má poměrně velké zásoby nerostného bohatství jako jsou uranová a ţelezná ruda, wolfram, cín, olovo, kaolin, ţula, mramor, mangan, měď, zinek, antimon, přesto je však zcela závislé na dovozu paliv ( ropy, plynu ). Je největším vývozcem korku na světě. Přestoţe polovinu hranic Portugalska tvoří oceán, význam rybolovu postupně klesá. V této oblasti dnes jiţ není zdaleka soběstačné a 2/3 své spotřeby musí řešit dovozem. Výjimkou jsou Azory a Madeira. 6 7 3 Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 4 Zpracováno podle : BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 5 Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 6 Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 12

1.3. Historický vývoj 8 1.3.1. Portugalské území v období pravěku a starověku Jak uvádí ve své knize Dějiny Portugalska v datech autor Jan Klíma hned v první kapitole, archeologické nálezy na území dnešního Španělska a Portugalska, tedy na Pyrenejském poloostrově, dokládají skutečnost, ţe tato oblast byla vţdy z důvodu velkého přírodního bohatství, přístupu k moři a oceánu, ale i klimatu, pro člověka velmi ţádaná. Nejzápadnější část evropského kontinentu těţila odedávna ze své orientace na oceán. Moře nabízelo uţ prvním lidem spojení s dalšími komunitami, řeky přiváděly lidi od východních pramenných oblastí aţ k vodnatým ústím do oceánu na konci pevniny, říční údolí poskytovala úkryt před nájezdníky i vítaná loviště ryb a zdroj vody. 9 V této velice atraktivní oblasti docházelo po celá staletí ke střídání jednotlivých národů a častým bojům o území. Zřejmě nejstaršími obyvateli, o kterých se dochovalo jen velice málo informací, byli Iberové. Následovali Keltové a pokeltštěné etnikum Lusitáné. 1.3.2. Od Římanů k počátkům portugalského království Období rozvoje od 3. století před n. l. aţ po 4. století n. l. velmi silně ovlivňovalo římské impérium. Iberský poloostrov tak prošel tzv. romanizací. Nešlo jen o kulturní, politický a ideový vliv, ale také o křesťanský. Římané silně podporovali rozvoj zemědělství, pěstování vína, oliv, budovali mlýny, sýpky, statky, vinné sklepy a zanechali tak na tomto území svou trvalou stopu. Po rozpadu impéria v 5.století n.l. probíhaly neustálé boje mezi Svéby (Germáni) a Vizigóty, a to aţ do muslimské arabské invaze. V roce 1139 zahájil pozdější král Alfonso Henriques boj za osvobození od muslimů. Pět poraţených maurských králů prý po bitvě sloţilo k nohám vítěze své štíty a hrabě Alfons z nich utvořil kříţ dodnes státní znak Portugalska. 10 V roce 1249 tehdejší panovník Alfons III. dobil kraj Algarve a 7 Zpracováno podle : BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 8 Zpracováno podle : JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 9 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 10 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 13

vytvořil tak říši, jejíţ hranice byly podobné dnešnímu Portugalsku. O pět let později se usídlil v Lisabonu, který se začal rozvíjet a později se stal hlavním městem říše. 1.3.3. Námořní expanze a vznik kolonií Velice významným politicko-obchodním obdobím pro Portugalsko bylo 15. století. Od jeho počátku, pod patronací prince Jindřicha Mořeplavce, portugalští námořníci prozkoumali atlantské pobřeţí Afriky a plavili se na východ aţ do Indie, Indonésie a Číny. Přepluli Atlantik a dosáhli obou Amerik. 11 Obrázek 3 - Mapa portugalské koloniální říše (1415 1999) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:portugal_imp%c3%a9rio_total.png Lodě do země dováţely nepřeberné mnoţství nového zboţí, surovin, slonoviny, vzácného dřeva, koření, plodin, ale i nové technologie, kulturu a umění. Z dobitých území si navíc Portugalci přiváţeli velké mnoţství otroků, kteří se také stávali předmětem obchodu. Ruku v ruce s obrovským rozvojem mořeplavby docházelo také k velkému technickému pokroku ve stavbách lodí, navigačních systémů, astronomii, zdokonalování map a tisku. Prvním velkým úspěchem Jindřicha bylo dobití arabské Ceuty na pobřeţí severní Afriky v roce 1415, která vydala velké mnoţství drahých kovů a zajímavých předmětů a podpořila tak jeho zájem podnikat zámořské obchodní a průzkumné výpravy s vidinou tučných zisků. Odklonil se od plaveb do středomoří, i z důvodu Arabsko-turecké uzávěry, která znemoţňovala zajímavé cesty a obchod s Orientem, a své výpravy směroval jiţním a západním směrem. Objevy nových území a zakládání kolonií na sebe nenechaly dlouho 11 Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 14

čekat. V roce 1418 Portugalci objevují ostrov Porto Santo, 1419 Madeiru, 1432 Azorské ostrovy, 1460 Kapverdy a stále postupují jiţním směrem podél západních břehů Afriky, kde budují své základny. Uţ v roce 1470 jejich lodě doplouvají aţ k rovníku. Nezapomenutelnou výpravou, která se vepsala do historie, se stala cesta malé flotily, jejímţ velitelem byl později světoznámý mořeplavec Vasco da Gama, která jako první v roce 1498 doplula podél Afrických břehů aţ do Indie. Portugalské lodě však podnikaly výpravy i směrem na západ a v roce 1500 cestou přes Kanárské ostrovy a Kapverdy dopluli aţ k břehům jiţní Ameriky, do míst dnešní Brazílie, a zemi dali jméno Země pravého kříže. Hned rok poté objevili námořníci ostrov Ascension a 1502 ostrov Svaté Heleny. Relativně malé Portugalsko se tak během jednoho století díky obchodu a koloniím stalo jedním z nejbohatších států v Evropě s obrovským polem působnosti a silnými vojenskými základnami, především v Orientě. Po podepsání dodatku mírové smlouvy mezi Španělskem a Portugalskem v roce 1529 (původní Tordesillaská smlouva z roku 1494 rozdělila sféry koloniálního vlivu na španělské a portugalské) a novém rozdělení teritorií, následovaly objevy a zisky nových území v Tichém oceánu. Šlo především o velké ostrovy Indonésie, 1536 Novou Guineu. V roce 1542 dosáhli portugalské lodě dokonce aţ břehů Japonska. Jako první evropská země získali v roce 1557 povolení od Číny, zaloţit na jejím území obchodní základnu, známou jako Macao. 1.3.4. Od španělské nadvlády k obnovené samostatnosti Hospodářský ruch zaloţený na výnosu mezikontinentálního obchodu však nedostal v Portugalsku pevnou ekonomickou základnu. Zisk odplýval především do zemí, které vyráběly zajímavé komodity a dokázaly je v přístavech nabídnout. V konečném důsledku to byly anglické, nizozemské a francouzské firmy, které stáhly portugalské výdělky do zahraničí. Po nesmírném vzepětí portugalského národa, které půldruhého století jako horečka stravovalo všechnu jeho energii, se dostavila únava a odevzdanost. 12 Oslabené Portugalsko tak v roce 1580 přišlo o svůj trůn, který převzal španělský král Filip II. Takzvaná personální unie se Španělskem, tehdejší velmocí, však mnoho dobrého portugalskému národu nepřinesla. Byli tou slabší součástí unie, která pocítila především negativní stránku tohoto spojení dvou národů. Nebyli schopni na mořích čelit útokům 12 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska. Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6 15

Nizozemců a postupně ztrácely své zámořské základny. Významní umělci a obchodníci ve velkém odcházeli do Španělska a trpěl i portugalský jazyk. Význam Portugalska, ale i samotného Španělska, výrazně klesal a situace se stávala neúnosnou. V roce 1640 vše vyvrcholilo palácovým převratem a následným povstáním, které za podpory Francie ukončilo španělskou nadvládu a obnovilo portugalskou samostatnost. Potyčky mezi oběma armádami pak přetrvávaly ještě téměř další tři desetiletí. Úplnou nezávislost za pomoci Anglie získali aţ v roce 1668, kdy Španělsko s Portugalskem uzavřeli příměří. Po jeho podpisu nastal prudký hospodářský rozvoj spojený s mnoha reformami, ale i celkovou modernizací státu. Portugalci se zaměřili na znovuzískání ztracených koloniálních pozic od Nizozemců a svou politiku a zájmy stále více orientovali na silného spojence, Anglii. Za její pomoc, především v bezpečnostní oblasti, jí udělili obchodní výsady, které byly stvrzeny podpisem Westminsterské smlouvy v roce 1703. Velmi významné podpory se v tomto období Portugalcům dostávalo také od dříve opomíjené Brazílie. 1.3.5. Období válek, monarchie a vznik první republiky Konvence z roku 1796 vyhlásila nejen španělsko-francouzské spojenectví, ale také válku proti Británii. Portugalsko se opět dostalo do situace bezprostředního ohroţení. Mělo zrušit koalici s Británií, otevřít všechny přístavy španělským a francouzským lodím a uzavřít je britským. V roce 1806 Napoleon Bonaparte vyhlašuje po poráţce Pruska v Berlíně kontinentální blokádu Anglie. 13 Portugalsko však dostatečně neplnilo poţadované podmínky, a proto došlo v říjnu roku 1807 k invazi napoleonských vojsk na jeho území. Francouzská nadvláda ale neměla moc dlouhého trvání. Britsko-portugalskošpanělská koalice napoleonská vojska porazila a donutila odejít ze země. Přesto jim však umoţnila odvézt si významné majetky do Francie. Britové na portugalském území, ale i v Evropě získávali stále větší vliv. Portugalsko a jeho zájmy víceméně přehlíţeli a povaţovali jej jen za svou evropskou kolonii. Oslabená země navíc ztratila svou největší vlastní kolonii Brazílii, která v roce 1822 vyhlásila nezávislost. Zničující střídání moderních a tradičních modelů začalo liberální revolucí v Portu 1820 a pokračovalo bojem o suverenitu panovníků z dynastie zpochybněné pokořením Jana VI. při návratu do Lisabonu v roce 1821, oddělením Brazílie (1822) a zásadním politickým 13 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska. Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6 16

sporem obou synů Jana VI., Pedra a Miguela. Personální nepřátelství odráţelo boj o politický systém buď konstituční, nebo absolutní monarchie. Tento boj zmítal zemí od roku 1822. Cenou za prosazení konstituční monarchie a určitých reformních tendencí bylo však totální oslabení země v době, kdy konsolidace Evropy po Vídeňském kongresu přinášela strmý vzestup Anglie, rychlou industrializaci západní i střední Evropy a seriál hrdých národních obrození malých národů. 14 Dlouhé období neklidu a úpadku země, které odstartovala občanská válka v letech 1826-34, a které trvalo téměř celé století, ukončil aţ převrat v říjnu 1910, který vyvrcholil vyhlášením republiky v čele se spisovatelem Téofilem Bragou. Ten byl však uţ po svém ročním působení v čele republiky nahrazen novým prezidentem, Manuelem José de Arriagou. V roce 1916 vstoupilo Portugalsko do první světové války po boku Velké Británie a Francie. Poté co lisabonská vláda vyhověla Velké Británii a od 24. února zahájila konfiskaci všech německých lodí kotvících v přístavech evropského Portugalska, ostrovů i kolonií, vyhlásilo Německo Portugalsku válku. Do července bylo zadrţeno 70 německých a dvě rakousko-uherské lodě. 15 Válka trvala více neţ tři roky. Byla ukončena mírovou smlouvou s Německem v červnu 1919. Po válce nastalo opět období politické nestability provázené hospodářskou krizí, která zachvátila celou Evropu. Samotná mateřská země dosáhla tragikomické bilance. Mezi léty 1910 a 1926 mělo Portugalsko 8 prezidentů a 44 ministerských předsedů. První vláda se udrţela necelých 10 týdnů, nejdelší něco přes rok. Proběhlo 24 vzpour a povstání, bylo vyhlášeno 158 generálních stávek. V lisabonských ulicích vybuchlo 325 bomb. Ţivotní náklady stouply o 25 procent, hodnota měny klesla o 33 procent. 16 1.3.6. Vojenská diktatura a budování Nového státu V roce 1926, po pokračujících nepokojích, došlo k pravicovému vojenskému převratu, který dosadil k moci profesora ekonomie Antonia de Olivieru Salazara. Ten dal do pořádku devastované finance a změnil Portugalsko na polofašistickou korporativní republiku pod 14 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 15 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 16 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska. Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6 17

jeho, i kdyţ skrytou, osobní diktaturou. 17 Mezi léty 1928 a 1923 byly vytvořeny hlavní instituce ( především aktivistická státostrana Národní svaz ), o něţ se pak aţ do roku 1936 opíral stabilizovaný Nový stát s civilními vládami, ustanovený kooperativní konstitucí z roku 1933. Vypuknutí občanské války ve Španělsku vyvolalo dalekosáhlou militarizaci společnosti a utváření totalitních organizací mládeţnických, polovojenských a dalších. 18 Období druhé světové války bylo pro neutrální Portugalsko charakteristické manévrováním od mezinárodní politické podpory fašistických diktatur aţ po výrazné spojenectví s Británií, které dokonce pronajalo Azorské ostrovy pro její vojenské základny. Po vítězství spojenců v roce 1945 portugalská diktatura na chvíli ukázala svou přívětivější tvář, aby tak navenek demonstrovala podporu demokratických myšlenek. Ty ale během několika týdnů rychle vzaly za své. Salazar od počátku nesliboval, ţe jeho Nový stát zajistí Portugalcům rozvoj a blahobyt. Nabízel stabilitu. 19 Jak v poválečném období vypadalo portugalské hospodářství popisuje autor Jan Klíma ve své knize Dějiny Portugalska: Sčítání lidu z roku 1950 ukázalo, ţe Portugalsko stojí mimo hlavní proud vývoje. Polovina obyvatel pracovala stále ještě v zemědělství, necelá čtvrtina v průmyslu, zbytek se věnoval ostatním povoláním. Většina dělníků pracovala v potravinářství, textilu, stavebnictví, truhlářských a korkařských podnicích. Mzdy tvořily pouze 39 procent národního důchodu, úroky a zisky 61 procent. Nízké mzdy, nezaměstnanost, vysoké ceny masa, mléka, paliv a dalších potřeb vedly ekonomy k nezakrývaným návrhům na zásadní reorganizaci hospodářství. Diktatuře bylo jasné, ţe ekonomické reformy by si vynutily i proměny politické. Proto se Salazar všem změnám bránil. Především trval na nedotknutelnosti koloniální říše jak z ideologicky mystických důvodů, tak proto, ţe jen obchod se zámořskými územími vylepšoval ekonomickou bilanci země. 20 Všechny pokusy opozice o změny byly tvrdě potlačovány. Autoritářský reţim zavedl také povinnost registrovat všechny organizace, sdruţení a spolky, aby měl vše pod důslednou kontrolou. Povolení tedy dostávaly pouze ty, 17 Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 18 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 19 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska. Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6 20 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska. Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6 18

které byly v souladu s tehdejší ideologií. Mírný pokrok v tomto směru přineslo aţ přijetí Portugalska do OSN po podpisu Charty v roce 1955. 60. a 70. léta byla charakteristická silným růstem napětí mezi mateřskou zemí a koloniemi, které přerostlo v koloniální válku. V roce 1968 nemocného Salazara nahrazuje Marcelo Caetano. Do roku 1974 získaly všechny portugalské kolonie s výjimkou Macaa nezávislost. 1.3.7. Demokratické období Marcelismus nakonec nenabídl skutečné reformy ani zásadní modernizaci, světová média zprava i zleva bila do portugalské snahy udrţet třeba jiţ transformovanou a rozvinutou koloniální říši. Opozice příkře ideologicky rozdělená by ani nyní nedokázala reţim rozloţit. Učinila to však armáda, kde hnutí kapitánů vzniklé z obtíţí bojů v Africe přerostlo v dobře organizované Hnutí ozbrojených sil. Karafiátovou revolucí z 25. dubna 1974 pozdní autoritativní reţim okamţitě a beze zbytku padl. 21 Po dlouhých letech pravicového útlaku se na scéně objevily silné levicové proudy a teorie, byla zrušena cenzura, vyhlášena amnestie a zrušeny všechny totalitní organizace předchozího reţimu, formovaly se politické strany. Zemi provázel chaos, způsobený také rychlým opuštěním kolonií a návratem politických emigrantů. Přílišné levičáctví zpočátku spíše brzdilo další potřebný rozvoj. Během prvního desetiletí od revoluce však docházelo k postupné stabilizaci, a to především díky socialistům, ale i snaze Portugalska postupně se začlenit do Evropy. V roce 1982 vstoupila v platnost nová ústava a byly konečně zrušeny revoluční orgány. V lednu 1986 se Portugalsko připojilo k Evropskému společenství a ke konci téhoţ roku byl Mario Soares zvolen prvním civilním prezidentem od převratu v roce 1926. 22 21 JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 22 Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 19

1.4. Vnitropolitická charakteristika 1.4.1. Charakteristika politického systému Portugalsko je republikou uţ od roku 1910, ale skutečně demokratickou parlamentní republikou aţ od roku 1976, kdy proběhly první demokratické volby. V čele státu stojí prezident, volený přímou volbou. Zákonodárnou moc má Shromáţdění republiky Assembleia da República (parlament) v čele s předsedou. Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Portugalský parlament (Shromáţdění republiky, Assembleia da República, AR) je jednokomorový, má 230 poslanců, v jeho čele stojí předseda. Ten je volen členy parlamentu a jeho funkční období je čtyřleté (podle ústavy trvá po dobu čtyř legislativních zasedání, z nichž každé trvá jeden rok a začíná 15. října). Kromě AR existují dvě regionální shromáţdění (Assembleia Regional), a to na ostrově Madeira a na Azorských ostrovech. Vládu tvoří ministerský předseda, ministři, státní tajemníci a případně státní podtajemníci. Vláda můţe mít jednoho nebo více místopředsedů. Ústavní soud (Tribunal Constitucional) má 13 členů, z nichţ deset volí AR a tři jsou vybráni zvolenými deseti. Mezi sebou si členové zvolí předsedu, jehoţ volební období je dvouleté s moţností znovuzvolení. Nejvyšší soudní dvůr (Supremo Tribunal de Justica) je nejvyšší v soustavě soudů, aniţ by bylo dotčeno postavení Ústavního soudu. Tvoří jej 13 soudců, z nichţ je jmenováno AR a ti potom zvolí další tři. Mandát je šestiletý, předseda je volen z řad členů Nejvyššího soudního dvora. 23 1.4.2. Hlava státu a vláda Hlavou státu je v Portugalsku prezident republiky volený na pět let. Je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje předsedu vlády, který sestavuje vládu samotnou. Současný prezident Aníbal Cavaco Silva zvítězil ve volbách 22.ledna 2006 a do funkce 23 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 20

byl uveden 9. března téhoţ roku 24 V lednu 2011 opětovně svou funkci obhájil a vstoupil tak do druhého pětiletého období. Předsedou portugalské vlády byl na základě výsledků předčasných parlamentních voleb zvolen Pedro Passos Coelho. 1.5. Obyvatelstvo Portugalsko je zemí s poměrně homogenním sloţením obyvatelstva, co se týče jak národnosti, tak i náboţenství. Z celkového počtu cca 10,555 milionu obyvatel (2011), je pouhých zhruba 250 tisíc jiné národnosti neţ portugalské. Jde především o příslušníky z afrických zemí, a to Kapverdské republiky, Guineje Bissau, Mosambiku, Angoly a Brazilců, společně s národy z bývalých postsovětských republik jako Ruska, Ukrajiny a Moldavska. Více neţ 40% populace dnes ţije ve dvou největších aglomeracích, Lisabonu a Portu. Dle vyznání tvoří 94% katolíci, 2% jsou bez vyznání a zbytek tvoří muslimové, protestanti, hinduisté a ţidi. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činní 61,9% ( 68,3% muţi; 56,1% ţeny) 25 Vývoj počtu obyvatel v období od roku 1995 do roku 2008 je patrný z následujících dvou grafů, které jsou sestaveny na základě údajů Portugalského statistického úřadu. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce č.1 - Vývoj počtu obyvatel Portugalska za období 1995-2008. Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatel Portugalska za období 1995-2008 Pohlaví Celkem Údaje za období 1995-2008 ( v mil. ) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 10030,4 10057,9 10091,1 10129,3 10172 10225,8 10293 10368,4 10441,1 10502 10549,4 10584,3 10608,3 10622 Zdroj: : Instituto Nacional de Estatistica, Main indicators, Resident population, Statistical table extracted on February 20, 2012 (21:16:22), upraveno Portugalský statistický úřad, [online][cit. 2012-02-20]. Dostupný z WWW:< http://www.ine.pt/xportal/xmain?xpid=ine&xpgid=ine_main&xlang=en Křivka grafu č.1 Vývoj portugalské populace za období 1995 2008, má dlouhodobě stoupající tendenci způsobenou téměř výhradně migrací. V roce 1995 byl celkový počet 24 Euroskop.cz věcně o Evropě, Členské státy, Portugalsko,Politický systém Portugalska, Copyright 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/416/sekce/politicky-system-portugalska/ 25 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 21

obyvatel ve výši 10,0304 milionu, v roce 2008 pak o téměř 600 tisíc vyšší, tj, 10,622 milionu. Největší nárůsty lze vysledovat především v letech 2000 aţ 2004. Graf 1 Vývoj portugalské populace v období 1995-2008 11500000 Vývoj portugalské populace v období 1995-2008 11000000 10500000 Celkem 10000000 9500000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat portugalského statistického úřadu, viz tabulka č. 1 Graf č. 2 - Vývoj portugalské populace muţů a ţen za období 1995 2008 dokládá skutečnost, ţe v Portugalsku ţije přibliţně o 40 tisíc více ţen neţ muţů a tato tendence přetrvává po celé sledované období bez výraznějších změn. Graf 2 Vývoj portugalské populace muţů a ţen v období 1995 2008 5800000 Vývoj portugalské populace muţů a ţen v období 1995-2008 5600000 5400000 5200000 5000000 4800000 muži ženy 4600000 4400000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: Vlastní, zpracován na základě dat portugalského statistického úřadu 22

2. Vývoj ekonomiky Portugalska v letech 1995-2008 2.1. Základní ekonomická charakteristika země 26 Portugalsko je otevřenou ekonomikou, která je výrazně svázána s trhy členských zemí Evropské unie, do které vstoupilo v roce 1986. Je také obchodní branou do zemí, které dříve byly jeho koloniemi, například Brazílie. Členství Portugalska v mezinárodních společenstvích, organizacích a institucích, např. EU, EMU, OECD, WTO a v řadě dalších, je zárukou, ţe portugalská ekonomika funguje standardně. Je však nutno mít na paměti, ţe patří mezi méně vyspělé ekonomiky EU, coţ se naplno projevuje v posledních letech, kdy se země potýká s vleklou ekonomickou krizí a je ostře sledována vnějším prostředím v souvislosti s velmi problematickým vývojem veřejných financí. V pořadí z hlediska tvorby HDP je Portugalsko na 50. místě na světě, na 19. místě v rámci zemí OECD a na 18. v rámci zemí EU. Z hlediska tvorby HDP na 1 obyvatele je Portugalsko na 38. místě na světě, na 19. místě v rámci zemí OECD a na 17. místě v rámci zemí EU. 27 Výraznou roli v portugalském hospodářství hrají malé a střední podniky, kterých je cca 95 %. Po roce 1976 došlo k privatizaci řady státních podniků a privatizace probíhala za účasti zahraničního kapitálu, protoţe portugalské podniky byly podkapitalizované. Tento jev má svůj historický základ ve skutečnosti, ţe zahraniční investice směřovaly především do velkých společností a naopak portugalský kapitál mířil do podniků malé a střední velikosti. Na tvorbě zaměstnanosti se malé a střední podniky podílejí asi 80 % a na vývozu asi 60 %. Tento charakteristický rys portugalského hospodářství se projevuje také v moţnostech a formě portugalských investic v zahraničí. Skutečnost, ţe výrazná část velkých portugalských firem je součástí nadnárodních celků, a proto není ve svém investičním rozhodování zcela nezávislá, omezuje moţnost portugalské ekonomiky investovat v 26 Zpracováno podle: BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 27 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 23

zahraničí. Hlavními portugalskými investory jsou proto banky a ty domácí firmy, které prošly úspěšnou privatizací a jsou dostatečně kapitálově silné, tzn. především firmy z oblasti veřejných sluţeb (obchodní řetězce), stavebnictví atd. Investice do jiných oborů jsou doménou právě malých a středních podniků, které jsou sice velmi flexibilní ve svém rozhodování, ale naráţejí na bariéru nedostatečného kapitálového vybavení. 28 2.1.1. Průmysl Mezi oblasti s největší koncentrací průmyslu patří dvě největší města, Lisabon a Porto a jejich okolí. K původním tradičním oborům portugalského průmyslu lze počítat textilní, obuvnický a sklářský, které však postupně, především díky levné východoasijské konkurenci stále oslabují. Naopak mezi ty, které se dobře rozvíjejí lze zahrnout průmysl strojírenský, automobilový a v posledních letech pak elektronický a elektrotechnický. Velmi významnou je těţba nerostných surovin ( měď, cín, olovo, wolfram, ţula, mramor, kaolín ), které jsou určeny převáţně na export, ale i chemický průmysl, výroba keramiky a zpracování korku. Portugalský průmysl společně se stavebnictvím a energetikou vytvářejí více neţ čtvrtinu HDP země. Velký úspěch v šedesátých letech přinesla podobně jako v České republice orientace na automobilový průmysl. Nová auta, kterých se ročně vyrobí více neţ 250.000 kusů, a komponenty pro světově významné značky jako Volkswagen, Citroen, Toyota nebo Mitsubishi, jsou v současnosti hlavní exportní komoditou. Nejúspěšnější automobilový závod je VW-Auto Europa v Palmele, který se podílí 2 % na tvorbě portugalského HDP a 11 % na portugalském vývozu. 29 2.1.2. Stavebnictví Portugalské stavebnictví je na poměrně vysoké úrovni. Vyuţívá vlastních bohatých zásob nerostných surovin jako je ţula, mramor a korek především při dokončovacích stavebních pracích. Místní firmy se často spojují se silnějšími zahraničními a úspěšně se tak dostávají k zajímavým velkým zakázkám po celém světě. Jedná se hlavně o oblast staveb dálnic, 28 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 29 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 24

silnic a ţeleznic. Výrazným impulsem pro tento obor byly přípravy na světovou výstavu EXPO 98 v Lisabonu a v roce 2004 ME ve fotbale, spojené s výstavbou nových a rekonstrukcí starších fotbalových stadionů. 2.1.3. Zemědělství a rybolov Zemědělství v Portugalsku patří v rámci zemí EU těm méně výkonným. Na většině území je neúrodná kamenitá půda, lidé na venkově stárnou a jsou velmi málo vzdělaní. Velké sucho také bývá často příčinnou rozsáhlých poţárů. Země není v agrární oblasti ani zdaleka soběstačná a většinu své potřeby proto dováţí. V podílu na HDP tvoří zemědělství jen zanedbatelné procento. Mezi hlavní agrární komodity patří tabák, zelenina, olivový olej, cukrová řepa, rajčata a neposlední řadě také vinná réva. Portské víno je známé po celém světě. Přesto, ţe podstatnou část portugalských hranic tvoří moře a oceán, není země v oblasti rybolovu soběstačná a většinu své spotřeby musí řešit dovozem. 2.1.4. Sluţby Sluţby jsou pro Portugalsko zásadní poloţkou, která vyrovnává negativní obchodní bilanci země. Do Portugalska, nejčastěji pak do oblasti Algarve a Lisabonu, ale především na stále turisticky oblíbenější Azorské ostrovy a Madeiru proudí meziročně stále více a více turistů. Velký turistický zájem vyvolaly také dvě velké akce, a to světová výstava EXPO 98 a mistrovství světa v kopané v roce 2004. V tomto portugalském odvětví můţeme zaznamenat za posledních 25 let nejvýraznější změny. Sektor sluţeb má velmi významné místo v portugalské ekonomice a od vstupu do EU tento sektor zaznamenal dynamický vývoj. Jeho podíl na HDP dosáhl v roce 2010 cca 72,4 % a na celkové zaměstnanosti se podílel cca 55 %. Portugalsko vysoce aktivní bilancí sluţeb kompenzuje rostoucí schodek obchodní bilance. Přebytek bilance sluţeb se zvyšuje většinou o 10 20 % ročně. Tento výsledek je prakticky stoprocentně zásluhou příjmů resp. bilance na účtu cestovního ruchu a turismu. 30 30 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 25

2.1.5. Infrastruktura a energetika Infrastruktura v Portugalsku patřila ihned po vstupu do EU k těm nejméně rozvinutým mezi zeměmi unie. Z tohoto důvodu země získala velké mnoţství prostředků ze strukturálních fondů EU na to, aby výrazným způsobem zlepšila stav dopravy, komunikací a bankovnictví. Portugalsko má cca 3 620 km ţeleznic, z toho 2 840 provozovaných. Z celkové délky je 40% elektrifikovaných, 16% dvoukolejných a 1% čtyřkolejných Silniční síť má 16 500 km, z toho 2500 km základní sítě, 7500 km doplňkové (národní) sítě a zbytek krajské (regionální) sítě. 31 Energie je v Portugalsku velice drahá. Velký podíl na výrobě pochází z obnovitelných zdrojů, tzn. z větrných a vodních elektráren, které jsou však závislé na aktuálních povětrnostních vlivech. Z tohoto důvodu často dochází k potřebě vyrovnávat mnoţství potřebné energie dovozem ze Španělska. Portugalsko nemá jiného zahraničního partnera pro nákup elektrické energie. Je také plně závislé na dovozu plynu a ropy. V zemi není ţádná jaderná elektrárna. Klíčovou společností pro výrobu a distribuci elektrické energie v Portugalsku je státní elektrárenská společnost EDP, která čeká na svou privatizaci. Jednání o propojení Portugalska na společnou evropskou energetickou síť probíhají jiţ několik let a z politických důvodů jak Portugalska tak Španělska, zatím nedospěla ke zdárnému konci. 2.2. HDP hrubý domácí produkt Jedním ze základních národohospodářských ukazatelů, které vypovídají o stavu a vývoji ekonomiky dané země jsou hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP). Rozdíl mezi těmito ukazateli spočívá v tom, zda výrobky a sluţby byly vytvořeny pouze na území daného státu (HDP), a to bez ohledu na fakt, ţe jej mohly vytvořit i nadnárodní firmy, nebo byly vytvořeny pomocí národních výrobních faktorů, a to bez ohledu na to, zda přímo na území daného státu nebo v zahraničí (HNP). Většina států a organizací, EU nebo OECD pouţívají ve svých statistikách především ukazatel HDP. Nejčastěji sledovaným časovým obdobím je pak čtvrtletí a rok. 31 BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 26

2.2.1. Výkonnost národního hospodářství, definice a metody měření HDP 32 Jak ve své knize Základy teorie národního hospodářství z roku 2003, uvádí její autor Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc. Celkovou hodnotu zboţí a sluţeb určenou pro konečnou (finální) spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určitý rok, označujeme jako výkonnost národního hospodářství. Peněţním ukazatelem této veličiny je nejčastěji hrubý národní, resp. domácí produkt označovaný rovněţ jako měřítko ekonomické aktivity. 33 Hrubý domácí produkt (HDP) je měřítkem ekonomické činnosti. Je definován jako hodnota veškerého zboţí a sluţeb vyprodukovaných za určité časové období. Výpočet roční míry růstu objemu HDP umoţňuje srovnání s dynamikou hospodářského vývoje, a to jak v čase, tak i mezi ekonomikami různých velikostí. Měření HDP lze provést třemi různými metodami: výdajovou, důchodovou a výrobní. Nejběţnější z nich je výdajová. Je zaloţena na zjištění a součtu částek věnovaných na nákupy produktů a sluţeb. Celková produkce vyjádřená výdajovou metodou je proto dána součtem výdajů tří základních domácích sektorů národního hospodářství spotřebitelských výdajů za zboţí a sluţby, investičních výdajů firem (s úpravou na základě změn zásob a nedokončené produkce) a výdajům na nákupy zboţí a sluţeb, ke kterým je připočten čistý vývoz, tj. rozdíl mezi vývozy a dovozy národního hospodářství. K tomu, aby se předešlo dvojímu započítávání, je třeba zahrnovat jen výdaje za finální zboţí a sluţby. Druhou metodou je pak metoda důchodová, která vychází z toho, ţe celková hodnota vyrobených zboţí a sluţeb vzniká vynaloţením jednotlivých výrobních faktorů. Celkový národohospodářský produkt lze proto stanovit i součtem všech důchodů, které tyto faktory za své sluţby za určité období získávají, tj. mezd a platů, renty, úroků a zisku. Důleţité přitom je, ţe započítávány jsou jen primární důchody výrobních faktorů, plynoucí z jejich produktivních sluţeb, nikoli tedy tzv. transferové platby (důchody a další sociální dávky apod.), které vznikají přerozdělením důchodů, např. od daňových poplatníků směrem k důchodcům. Poslední metodou měření je výrobní metoda. Ta vychází z celkové hodnoty vyrobených zboţí a sluţeb za určité období, nejčastěji rok. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré finální výrobky a sluţby, bez ohledu na to, zda jsou prodávány spotřebitelům, státu 32 Zpracováno podle: JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství.první vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 33 JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství.první vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 27

nebo jiným firmám v podobě kapitálových statků, i změny firemních zásob a nedokončené výroby. Z celkového součtu vyráběného zboţí a sluţeb je přitom třeba vyloučit meziprodukty, aby se zamezilo dvojímu započítávání vyrobené produkce. 34 Vývoj ukazatele HDP lze sledovat z několika různých úhlů pohledu a srovnání. Prvním z nich je jeho meziroční změna v procentech po očištění vlivu cenové hladiny. Údaje o růstu HDP mohou být ovlivněny růstem cen neboli inflací. Jestliţe cenová hladina v ekonomice roste, můţe ukazatel HDP růst, aniţ by se reálná (fyzická) výroba zboţí a sluţeb zvyšovala. Je to proto, ţe HDP je vyjádřen v běţných cenách. Změny HDP plynoucí z cenových změn proto neříkají nic o změně výkonnosti národní ekonomiky a produkci zboţí a sluţeb. Ve snaze zabránit tomuto zkreslení a umoţnit srovnání výkonnosti v různých letech pouţívá ekonomie přepočtených ukazatelů HDP beroucích v úvahu změny cenové úrovně. Výsledek tohoto přepočtu je označován jako reálný HNP vyjádřený ve stálých cenách, tj. cenách platných v určitém (zpravidla výchozím) časovém období. Při srovnávání úrovně HDP v jednotlivých letech je pouţíváno právě tohoto ukazatele: tempo růstu ekonomiky je tempo, kterým roste reálný HDP. 35 Veškeré tabulky a grafy uvedené v této práci vycházejí z dat reálného HDP, tj. ukazatele HDP vyjádřeného v běţných cenách. Z tohoto důvodu není moţné, aby pohyb cen navyšoval tempo růstu a zkresloval tak výsledek výpočtů. 2.2.2. Vývoj HDP Portugalska v letech 1995-2008 36 Zásadní změnu trendu vývoje ekonomiky, pro do té doby čistě agrární stát s minimálním průmyslem a velkou mírou negramotnosti, přinesla aţ 70. léta minulého století, která byla charakteristická jak aktivací vnitřních zdrojů Portugalska tak přílivem přímých zahraničních investic do rozvoje průmyslu. Hlavní motivací byla příprava země na připojení se k Evropskému společenství (ES). Přesto, ţe přihláška do ES byla podána jiţ v roce 1977, samotný vstup se uskutečnil aţ v roce 1986. Země byla totiţ pro ES příliš malá, vzdálená a zaostalá, a proto se rozhodla v tomto směru koordinovat své kroky společně s výrazně větším a významnějším Španělskem. 34 JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství.první vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 35 JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství.první vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 36 Zpracováno podle: BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 28