4.8.205 Obah přednášky Mezinárodní obchod Lecture2 Teorie mezinárodních ekonomických ztahů Teorie mezinárodního obchodu Merkantilimu Klaické teorie MO Renata Mudroá Teorie mezinárodních ekonomických ztahů roč mezinárodní ekonomie? Dělení teorií mezinárodních ekonomických ztahů Čitá teorie mezinárodního obchodu Monetární teorie, makroekonomie oteřené ekonomiky Ryzí teorie mezinárodního obchodu Výoj a základní měry teorií mezinárodního obchodu Merkantilimu Klaická ekonomie Teorie mezinárodního obchodu roč mezinárodní ekonomie? Základní rozdíly oproti tandardní ekonomii : Výroba (potřeba) e odehráá různých zemích Rozdílné ybaení ýrobními faktory Rozdíly použíaných technologiích Odlišné preference Exitence cel, kót, dopraních nákladů, ředpokládáme olný pohyb zboží, ašak ztíženou mobilitu ýrobních faktorů (zejména práce, problém případě kapitálu) Co jou teorie mezinárodního obchodu? Mezinárodní ekonomické ztahy Mezinárodní ekonomické ztahyjou obecně šechny ztahy ekonomického charakteru mezi jednotliými zeměmi. Teorie mezinárodního obchodujou pecifickou čátí ekonomie, která e naží yětlit oblat mezinárodních ekonomických ztahů Teorie popiující oblat mezinárodních ekonomických ztahů je možno rozdělit do dou hlaních kategorií: Čitá teorie mezinárodního obchodu Monetární teorie, makroekonomie oteřené ekonomiky Mezinárodní ekonomie dělení: Čitá teorie mezinárodního obchodu nalyzuje příčiny a důledky mez. měny zboží Mikroekonomický charakter Zájem o determinaci truktury obchodu Makroekonomie oteřené ekonomiky Zaměřuje e na problémy ek. cyklu, ek. růtu Makroekonomický charakter, práce agregáty (Y, C, I, G, X, M) Měnoé kurzy, teorie platební bilance, atd.
4.8.205 Ryzí teorie mezinárodního obchodu roblémy, kterými e zabýá: Co determinuje trukturu exportu a importu? Jaké jou ýledné podmínky obchodu (ceny)? Dopady obchodu na trukturu ekonomiky Dopady na růt, zamětnanot a mzdy řítupy: pozitiní. normatiní analýza Teoretické modely ozitiní. normatiní analýza ozitiní analýza Snaha analyzoat obchod, jeho konkrétní kantitatiní dopady, ašak zdržujeme e hodnocení Normatiní analýza Zda je obchod pro jednotlié ekonomiky i pro ět ýhodný, zda je žádoucí píše olný obchod, nebo zda má tát do mezinárodního obchodu zaahoat Výoj a základní měry Merkantilimu (500-750) Klaická ekonomie (zhruba 750-850) Neoklaická ekonomie (zhruba od 850) Sem padá i Heckcher-Ohlinů model Vychází z ní i oučaný maintream Naíc protekcionitické přítupy: Teorie nezralého průmylu (9. toletí) Teorie periferijní ekonomiky (2. pol. 20. toletí) Teorie mimo hlaní proud: oneroa hypotéza imitačního zpoždění Teorie ýrobkoého cyklu Moderní přítupy a doplňky Nedokonalá konkurence a rotoucí ýnoy z rozahu (od 70. let) Teorie her (80. léta) Krugmanů model Merkantilimu Merkantilimu The ordinary mean therefore to increae ourwealthandtreaureiby foreigntrade, wherein we mut obere thi rule; To ell more to tranger yearly than we conume of their. Thoma Mun(664) Sou ekonomickou úroeň můžeme zýšit protřednictím obchodu, muíme šak ždy íce yážet než doážet. 6.-8. toletí, politika budoání ilného centralizoaného tátu Neformalizoaný a heterogenní přítup, je obtížné mluit o jednotné škole utoři např. Thoma Mun, J.B. Colbert Zdroj bohattí peníze, zejména e formě drahých koů, zdrojem peněz může být obchod pokud máme přebytek Obchod = hra nuloým oučtem rotekcionimu cla, dotace, zákony o plabě, monopoly Součaně ale i naha doážetlené uroiny a yážet hodnotnější (a dražší) produkty, hodily e i nízké mzdy 2
4.8.205 Kritici a zatánci merkantilimu Snaha ytořit bohatý tát chudým obyateltem Daid Hume:není možné dlouhodobě udržoat přebytek zahraničního obchodu, rozdělení zlata je ěc přirozené ronoáhy dam Smith:důležité není množtí zlata, ale objem ýroby (potřeby), obchod má pozitiní dopady na efektiitu díky možnoti yužít dělbu práce a to i při yronanoti obchodní bilance Zatánci merkantilimu noodobí protekcionité, ale např. i J.M. Keyne Klaická ekonomie Teorie abolutních ýhod Teorie komparatiních ýhod Klaická ekonomie Vznik klaické ekonomie e pokládá za znik moderní ekonomie jako takoé Objeuje e kutečná ekonomická teorie, pracuje e ekonomickými modely Klaici merkantility přímo polemizoali a nažili e ětšinu jejich názorů yracet Mezinárodní obchod je založen na rozdílech produktiitě práce, která jejich podání determinuje i ceny dam Smith (723 790), Daid Ricardo (722 823), Stuart Mill (806 873) Hlaní ryy Zdůrazňuje roli produktiity práce/praconí náročnoti Zdrojem bohattí nejou peníze, blaho ekonomiky záií na tom, kolik může yrobit (a potřeboat) toto je možno pozitině olinit obchodem Obchod není hrou nuloým oučtem, naopak e jedná o hru typu win-win (šichni zúčatnění zíkáají) V důledku obchodu dochází ke pecializaci, některé ektory ekonomiky properují, jiné zanikají Z obchodu profitují jak země íce ypělé, tak země méně rozinuté Rozdělení celkoých přínoů z obchodu je determinoáno ýlednou mezinárodní cenou Hitorie 776 dam Smith: n Inquiry Into the Nature and Caue of the Wealth of Nation rincip dělby práce, abolutní ýhody 85 Robert Torren: Eay on the External Corn Trade rní explicitní yjádření principu komparatiních ýhod 87 Daid Ricardo: The rinciple of olitical Economy and Taxation Nejznámější, formuloal tradiční příklad 848 -John Stuart Mill: The rinciple of olitical Economy Komplexní pohled, doplnil problematiku cen Teorie abolutních ýhod dam Smith 776 ojednání o podtatě a půodu bohattí národů (n Inquiry Into the Nature and Caue of the Wealth of Nation) If a foreign country can upply u with a commodity cheaper than we ourele can make it, better buy of them with ome part of the produce of our own indutry, employed in a way in which we hae ome adantage. (The Wealth of Nation, Book IV, Section ii, 2) Teorie abolutních ýhod 3
4.8.205 Teorie abolutních ýhod Teorie abolutních ýhodznamená, že e země bude pecializoat na ýrobu toho zboží, jehož ýrobě je abolutně nejefektinější (tj. má této oblati nejyšší produktiitu práce) Výledkem bude to, že daným objemem yrobíme íce a budeme i íce potřeboáat roblém: kdyby každá země yráběla pouze to, čem je nejlepší, bylo by pro obchod doti málo protoru. Co třeba méně rozinuté země? Teorie komparatiních ýhod Daid Ricardo 87 Základy politické ekonomie a zdanění (rinciple of olitical Economy and Taxation) roblémy abolutními ýhoda inpiroaly Ricarda, aby teorii doplnil a rozšířil Teorie komparatiních ýhod rentí e připiuje píše Robert Torrenoi Země by měla yážet to zboží, jehož ýrobě je relatině nejlepší, tj. to, čem nejméně zaotáá. Jinými loy by měla yážet zboží, jehož produkci má komparatiní ýhodu. Teorie komparatiní ýhod Základní princip: dělba práce Exitují-li mezi zeměmi rozdíly relatiních nákladech (rep. opportunity cot) ýroby zboží, poede pecializace a přerozdělení truktury ýroby k yšší celkoé efektiitě e tejným množtím tupů je možno yrobit íce Možné důody rozdílných opportunity cot -rozdílné technologie, rozdílná ybaenot ýrobními faktory, rotoucí ýnoy z rozahu, atd. Dělba práce (pecializace) rozkět některých odětí a úpadek jiných, celkoý efekt pozitiní Jedná e o princip elmi jednoduchý, ale překapiě čato nepochopený a deinterpretoaný Teorie komparatiní ýhod Základní předpoklad mobilita ýrobních faktorů rámci zemí, nikoli mezi zeměmi latnot záěrů nezáií na příčině rozdílů řínonot obchodu nezáií na ukazatelích ypěloti ekonomik Zatím je ponechána tranou otázka dopadu na jednotlié země (rozdělení celkoého ziku ) a toho, zda e po oteření kutečně budou země takto choat Uzařená (autarkní) ekonomika ekonomika bez zahraničního obchodu Oteřená ekonomika ekonomika tupující do MO utarkní cena cena uzařené ekonomice je odozena z praconí teorie hodnoty a odpoídá relatiním praconím náročnotem. Budeme-li ycházet z opportunity cot, dopějeme ke tejným záěrům. ředpokládáme model nejjednodušší podobě, tj. 2 země, 2 komodity (2x2) ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 nglie 00 20 ortugalko 90 80 o % o 50% utarkní cena ortugalko má u obou komodit abolutní ýhodu na jejich ýrobu potřebuje méně dělníků nglie má obou případech abolutní neýhodu obou případech je méně produktinější nglie nemá žádnou abolutní ýhodu, má šak komparatiní ýhodue ýrobě ukna (méně zde zaotáá) ortugalko má logicky komparatiní ýhodue ýrobě ína (nejíce zde nglii předčí) 4
4.8.205 Země má komparatiní ýhodu té komoditě, kde má buď nejmenší abolutní neýhodu, nebo nejětší abolutní ýhodu 2x2 2 země x 2 zboží ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 nglie 00 20 ortugalko 90 80 o % o 50% utarkní cena 20 yardů ukna /00 89 yardů ukna /00 ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 utarkní cena nglie 00 20 20 yardů ukna /00 ortugalko 90 80 89 yardů ukna /00 o % o 50% nglie: pokle ýroby ína o 00 litrů uolní 20 zamětnanců, ti jou chopni yrobit 20 yardů ukna (00/00x20). utarkní cena by tedy měla být 20 yardů ukna/00. ortugalko: pokle ýroby ína o 00 litrů uolní 80 zamětnanců, ti jou chopni yrobit 89 yardů ukna (00/90x80). utarkní cena by tedy měla být 89 yardů ukna/00. nglie relatině dražší íno a lenější ortugalko relatině dražší a lenější íno Země má komparatiní ýhodu tom zboží, které je před oteřením relatině lenější (nglie, ortugalko ino) ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 Situace po oteření Země polu začínají obchodoat utarkní cena nglie 00 20 20 yardů ukna /00 ortugalko 90 80 89 yardů ukna /00 o % o 50% okud předpokládáme olný obchod, dojde k tomu, že obchodníci e budou nakupoat íno ortugalku, ozit jej do nglie a yměňoat za (racionálně budou nakupoat tam, kde je to lenější, a prodáat tam, kde je to dražší) Jednotlié země e začnou pecializoat nglie logicky na (ice je jeho ýrobě abolutně méně produktiní, ale zaotáá zde ýrazně méně, než-li u ína) ortugalko e bude pecializoat na íno (má zde nejětší abolutní ýhodu, nejíce zde předčí nglii) Komodita, e které má země komparatiní ýhodu, je této zemi před oteřením lenější předpokládaná pecializace po oteření (nglie, ortugalko íno) je racionální. ředpokládejme, že mezinárodní cena bude 00 yardů ukna/00 5
4.8.205 ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 utarkní cena nglie 00 20 20 yardů ukna /00 ortugalko 90 80 89 yardů ukna /00 o % o 50% Mezinárodní cena: 00 yardů ukna/00 litrů ína nglie: 000l ína 200 zam 200yd ukna 200l ína 20% ortugalko 200yd ukna 080 zam 350l ína 350yd ukna 2,5% říklad nglie:okle ýroby ína o 000 l uolní 200 zamětnanců, ti e přeunou do ýroby ukna, kterého yrobí o 200 yardů íce. Za toto při dané ceně nglie na mezinárodním trhu obdrží 200 l ína, tj. o 20% íce než o kolik nížila oji produkci. ortugalko:okle ýroby ukna o 200 yardů uolní 080 (200/00*90) dělníků, kteří po přeunu do ýroby ína yprodukují o 350 (080/80*00) íce. Za íno by ortugalko na mezinárodním trhu zíkalo 350 yardů ukna, tj. o 2.5% íce obě země profitují říklad 2 nglie: okud pak nglie obětuje čát é latní ýroby ína a přeune 20 dělníků do ýroby ukna, ztratí ice 00 litrů ína, které předtím yráběla, ale pomocí oněch 20 dělníků i může yrobit 20 metrů ukna, za které na mezinárodním trhu dotaně 20 -ze pecializace a obchodu bude tedy profitoat, i když bude méně produktiní a když bude mít yronanou bilanci. ortugalko, aby yrobilo požadoaných dodatečných 20 litrů ína, muí někde zíkat 96 dělníků (80/00*20). by je mohlo uolnit z ýroby ukna, muí e tato ýroba nížit o 07 yardů (00/90*96). le za toto nížení zíká ortugalko 20 yardů. obě země tedy profitují. Záěry: Obě země mohou z obchodu profitoat oučaně Z obchodu profituje i země méně ypělá Racionální by byla za těchto podmínek úplná pecializace Zýšila e celkoá ýroba a tedy i efektiita Zbýá otázka co determinuje mezinárodní cenu a tedy i dělení ziků z obchodu? Mill a komparatiní ýhody John Stuart Mill Doplnění Ricarda o teorii mezinárodních měnných poměrů Mezinárodní cena e muí pohyboat mezi autarkními cenami obou ekonomik Čím je mez. cena zdálenější od domácí (relatině), tím země z obchodu profituje íce Mill a komparatiní ýhody utarkní ceny jou determinoány domácími relatiními produktiitami práce Mezinárodní ceny e pohybují mezích ymezených autarkními cenami, jou šak ýledkem interakce nabídky a poptáky Důležitá je zde reciprocita poptáek Výledná úroeň mez. ceny tak záií na preferencích, elaticitě poptáek a na relatiní elikoti ekonomik Čím je mez. cena zdálenější od domácí (relatině), tím země z obchodu profituje íce ro malé a méně rozinuté země tedy obchod může být ještě ýhodnější než pro země elké a ypělé! 6
4.8.205 Mill a komparatiní ýhody ři mez. ceně 20 yardů ukna/00 bude pro nglii příno obchodu nuloý, pro ortugalko maximální Opačná ituace natane při ceně 89/00 Zhruba tejné by ziky z obchodu byly při ceně kolem 03.3/00, nikoli při ceně 04.5/00 ždy jde o relatiní zdálenot (poměr) cen a ne o zdálenot abolutní! ři mezinárodní ceně 00yd ukna/00 zíká z obchodu íce nglie Mezinárodní cena: 20 yardů ukna/00 litrů ína nglie: Mill a komparatiní ýhody ýrobu 00 yardů ukna 000l ína 200 zam ortugalko: 200yd ukna 080 zam ýrobu 00 utarkní cena nglie 00 20 20 yardů ukna /00 ortugalko 90 80 89 yardů ukna /00 o % o 50% 200yd ukna 000l ína 350l ína 0% 620yd ukna 35% Mezinárodní cena: 03.3yardů ukna/00 nglie: Mill a komparatiní ýhody ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 utarkní cena nglie 00 20 20 yardů ukna /00 ortugalko 90 80 89 yardů ukna /00 o % o 50% 000l ína 200 zam 200yd ukna 6.6 l ína ortugalko: 200yd ukna 080 zam 350l ína 6% 394.5 yd ukna 6% Mill a komparatiní ýhody ýrobu 00 yardů ukna ýrobu 00 Mezinárodní cena: 00 yardů ukna/00 nglie: 000l ína 200 zam 200yd ukna 200l ína 20% ortugalko: utarkní cena nglie 00 20 20 yardů ukna /00 ortugalko 90 80 89 yardů ukna /00 o % o 50% 200yd ukna 080 zam 350l ína 350yd ukna 2,5% Mill a komparatiní ýhody o oteření platí obou zemích tejná (mezinárodní) cena ngličané yrábí přeně tolik ukna, kolik při dané ceně požadují domácí potřebitelé a kolik od nich požadují ortugalci ortugalci produkují tolik ína, kolik při dané ceně požadují domácí potřebitelé a kolik od nich požadují ngličané ortugalká poptáka po uknu je zároeň portugalkou nabídkou ína; anglická nabídka ukna je zároeň anglickou poptákou po íně optáky a nabídky tak do ebe muí přeně zapadat ředpoklady modelu: Exitence rozdílů technologiích ýrobní faktor práce ráce je homogenní, mobilní unitř země, nikoli šak mezi zeměmi Dokonalá konkurence a plné yužití zdrojů Vyronaná obchodní bilance Kontantní ýnoy z rozahu 2 země, 2 zboží Zanedbááme dopraní náklady a cla Nebereme úahu exitenci peněz Uolnění ětšiny předpokladů záěry modelu ýrazně nemění iz Mill (848)! 7
4.8.205 nglie Celkoá praconí ybaenot: 3600 jednotek rodukční funkce: Q 00 reference: Q 20 = L = LV { C C} U = min, Mezinárodní cena: 00 yardů ukna/00 Víno 30 25 20 5 0 CF nglie 5 F 5 0 5 20 25 30 36 Sukno ortugalko Celkoá praconí ybaenot: 3600 jednotek rodukční funkce: Q = L Q V = LV 90 80 reference: U = min C, C { } Mezinárodní cena: 00 yardů ukna/00 Víno 45 ortugalko F CF 40 Sukno Víno 75 45 Sětoá F a ronoáha při ětoé ceně Matematické odození modelu I. rodukční funkce nglie Q 00 Q 20 = L = L rodukční funkce - ortugalko Q 90 Q = L 80 = L 36 76 Sukno 8
4.8.205 Matematické odození modelu II. F Jednotky práce k dipozici nglie 300 ortugalko 80 reference potřebitelů nglie U=min {0C, C } ortugalko U=min {0C, C } Tj. obou zemích preferují takoé kombinace ýledné potřeby, kdy na yard ukna připadá 0 l ína V 0,83 nglie ortugalko V 0,0 3 S 8,9 S nglie ortugalko Q = L 00 Q = L 20 Q = 0Q L + L = L = 300 Q = L 90 Q = L 80 Q = 0Q L + L = L = 80 Q = 0Q Q = L Q = L L = 2L 00 20 L + L = 300 L = 2L L = 00, L = 200 Q = L = Q = L = 0 20 80 Q = 0Q Q = L Q = L L = L 90 80 9 80 L + L = 80 L = L L = 8, L = 720 9 Q = L = 0,9 90 Q = L = 9 80 F eněžní erze modelu nglie V 0,83 ortugalko V 0,0 9 Míto barteroé měny použití peněz V každé zemi je tanoena úroeň mezd W domácí měně Cena zboží penězích (p) = praconí náročnot (a) x mzda (W) p = aw. Kurz (E) počet liber za Euro Výledné ceny ukna librách: 0 3 S 0,9 8,9 S nglie ortugalko p = a W p = a W E 9
4.8.205 eněžní erze modelu Výledné ceny ukna librách nglie p a ortugalko = W p = a W E Výledné ceny ína librách p = a. W nglie íno íno ortugalko píno = aíno. W. E by nglie yážela, muí platit: a W E a W a W E a W by ortugalko yáželo íno, muí platit: aíno W E aíno W > aíno W E > a W íno Každá ze zemí muí oučaně yážet a doážet, proto: a W E aíno a W a íno Dodatečné informace Mzda ortugalku je 200 Euro W = 200 Mzda nglii je 20 liber W = 20 Kurz libra / euro je 0,7 E= 0,7 libry/ Euro by nglie yážela, muí platit: a W E a W a W E a W 00 00.20 90.200.0,7 90 by ortugalko yáželo íno, muí platit: aíno W E aíno W > aíno W E > a W íno 20 20.20 80.200.0,7 80 200.0,7 20 200.0,7 20 Každá ze zemí muí oučaně yážet a doážet, proto: a a W E a W a íno íno 00 200.0,7 20 90 20 80,,6,5 Situace je ronoážná. Méně produktiní země tak může yážet, její nižší produktiita e projeí nižšími mzdami. Země yšší produktiitou i naopak může doolit mzdy yšší. Mzda je oučaně endogenní pokud bude ýrazně růt produktiita, mzdy e budou přizpůoboat. Např. ČR budou moci být tejné platy jako EU, pokud budeme mít alepoň některých komoditách abolutní ýhodu. okud by e méně produktiní zemi prudce zýšily mzdy, aniž by adekátně zrotla produktiita, muela by e znehodnotit její měna, aby nedošlo k ýrazným problémům platební bilancí. Vztah lze i rozšířit model typu 2 země, n zboží. V tomto případě relatiní mzdy rozhodují o tom, co ještě bude země exportoat a co již importoat. 0
4.8.205 Komparatiní ýhody íce zboží 2xn 2 země x n zboží Zboží raconí náročnot Země raconí náročnot Země B Relatiní produktiita práce Jablka 0 0 Banány 5 40 8 Kaiár 3 2 4 Datle 6 2 2 Enchilada 2 9 0.75 Relatiní mzdy a obchod a a * * a w a L L a w a 2 * 2 Relatiní mzdy determinují, co e bude exportoat a co e bude importoat Nicméně relatiní mzdy jou zároeň oliněny praconí náročnotí, trukturou poptáky a elikotí ekonomiky n * n Teorie komparatiních ýhod - hrnutí Struktura mezinárodního obchodu je determinoána rozdíly relatiních produktiitách práce. Výledná mezinárodní cena e pohybuje mezi autarkními relatiními cenami determinoanými domácími opportunity cot (relatiními produktiitami) Čím ětší je rozdíl (procentní) mezi opportunity cota mezinárodní cenou, tím je zapojení do obchodu pro danou zemi ýhodnější. Do obchodu e mohou e zikem zapojit i země, které zaotáají produktiitě e šech ektorech. Oteřená zaotalá ekonomika bude mít nižší mzdy než ypělá ekonomika, ašak její reálná mzda bude yšší než případě uzařené ekonomiky. Tradoané omyly o komparatiní ýhodě Obchod je ýhodný pouze tehdy, pokud je naše země tak ilná, aby mohla čelit zahraniční konkurenci. Zahraniční konkurence je nefér a škodí jiným zemím, pokud je založena na nízkých mzdách. Obchod ykořiťuje ekonomiku a zhoršuje její ta, pokud jou její zamětnanci hůře placení než zamětnanci zahraničí Kritika teorie kompar.ýhod: Je záilá na předpokladu mobility praconí íly (plněno píše delším období) Je tatická, nebere úahu možné interakce mezi oučanou pecializací a budoucím ýojem ekonomiky utorům zejména z méně rozinutých zemí e nelíbí její záěry ohledně přirozenoti pecializace RZ na jednoduché komodity a ýoz uroin. Někteří autoři (např. F. Lit) ji pokládají za yhoující píše pro již ypělé země (zde je mnohdy důodem nepochopení). Někdy je odmítána poukazem na příliš azující předpoklady i zde e čato jedná o nepochopení
4.8.205 Domácí tudium Krugman,.: Ricardo difficult idea, http://web.mit.edu/krugman/www/ricardo.htm R. Dornbuch, S. Ficher,. Samuelon: Comparatie dantage, Trade and ayment in a Ricardian Model with a Continuum of Good, ER 977 Děkuji za pozornot 2