VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra. asová náronost: 3 4 vyuovací hodiny Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. Materiál lze využít jako zápis po výkladu nebo materiál rozdat žákm ped výkladem, bhem výkladu si žáci v textu podtrhávají a dopisují vlastní poznámky. Ovení: 26. 3. 2013 (6. B)
Hydrosféra je vodní obal Zem (všechna voda na Zemi). Voda na Zemi: - oceány a moe (98% vody na Zemi) - ledovce - podpovrchová voda - voda na pevnin (eky, jezera, bažiny) - voda v atmosfée (vodní pára, ledové krystaly) Obh vody v atmosfée (voda na naší planet nepibývá ani neubývá). Oceány a moe 71% povrchu planety zabírají oceány a moe. 4 oceány: Tichý oceán (Pacific) nejvtší Atlantský oceán (Atlantic) Indický oceán (Indian) Severní ledový oceán (Arctic) Dohromady tvoí svtový oceán, hranice mezi jednotlivými oceány jsou stanoveny lidmi, z pohledu pírody vlastn neexistují. Moe menší ásti oceán (rozlišujeme vnitní a okrajová moe). Bežní ára místo kde se oceán stýká se souší (pi pílivu).
Pobeží pruh souše podél bežní áry, šíka není stanovena, závisí na terénu. Ostrovy menší ásti souše vynívající na hladinu. Skupina ostrov se nazývá souostroví. Vznik vrásnním, sopenou inností nebo inností korál. Poloostrov ásti pevniny vybíhající do moí nebo oceán. Záliv ást moe nebo oceánu vnikající do pevniny. Prliv a prplav zúžené ásti moí a oceán uzavených mezi pevninami. Prliv vytvoila píroda, prplav lovk. Základní vlastností moské vody je salinita (slanost), ta se v jednotlivých místech liší. Pohyby moské vody Voda v oceánech a moích je neustále v pohybu, nejen na hladin, ale i ve velkých hloubkách. Vlnní vzniká na hladin psobením vtru, vlnní narážející na pobeží nazýváme moský píboj. Píliv a odliv je zmna výšky moské hladiny u pobeží, která je zpsobena pitažlivostí Msíce a Slunce. Píliv i odliv nastává dvakrát za 24 hodin. Oceánské proudy pohyb velkého množství vody i ve velkých hloubkách po pravidelných trasách, který je zpsoben pravidelnými vtry, rznou teplotou vody a rznou slaností vody. Díky oceánských proudm mže být život i ve velkých hloubkách, proudy vodu okysliují. Proudy dlíme studené a teplé. Tsunami dlouhé, vysoké a niivé vlny vznikající pi podmoských zemteseních nebo výbuších sopek. Na oteveném moi je tém nezaznamenáme, až když dorazí k pobeží (pevninskému svahu). Mohou být vysoké až pes 40 m a mít rychlost vtší než 100 km/h.
Vodstvo na pevnin Vodní toky eky, potoky Všechny vodní toky na uritém území (nap. R) nazýváme íní sí. Menší vodní toky, které vtékají = ústí do vtších nazýváme pítoky. Levé a pravé pítoky urujeme elem po proudu. Povodí území, ze kterého stéká voda do jedné eky. Úmoí území, ze kterého stéká voda do jednoho moe. Hranici mezi povodími nebo úmoími nazýváme rozvodnice (rozvodí). V R se nachází hlavní evropská rozvodnice (rozvodí). Prtok množství vody, které protee uritým místem v korytu eky za jednu sekundu. Jezera a jejich pvod 1. Jezera v píkopových propadlinách voda zaplavila pokleslou ást pevniny (nap. Bajkal nejhlubší jezero svta 1602 m). 2. Jezera zbytková vznikla po ústupu moí z njakého území, jsou slaná. (nap. Kaspické moe nejvtší jezero svta). 3. Jezera sopená vznikla v kráteru vyhaslé sopky. 4. Jezera ledovcová vznikla po ústupu ledovce, zbytky které zstaly, roztály. (nap. jezera ve Vysokých Tatrách = plesa, jezera na Šumav erné, ertovo). Vtšina jezer je prtoných (ústí do nich eky a zase z nich vytékají). Existují výjimky v suchých oblastech, jezera bezodtoká, ústí do nich eka, ale žádná neodtéká. Voda se ztrácí jen vypaováním a vsakováním. (nap. adské jezero v Africe). Bažiny Postupným zanášením pískem a hlínou se jezera zmenšují. Postupn od behu zarstají a mní se v bažiny.
Bažina = trvale vlhké území zarostlé vlhkomilnými rostlinami. (nap. na Šumav). Umlé vodní nádrže Nkteré vodní plochy nevytvoila píroda, ale lovk pehrazením vodních tok. Rybníky urené vtšinou k chovu ryb, ale mají i protipovodový a rekreaní význam. Pehrady využívají se k výrob elektrické energie, k zásobování užitkovou, ale i pitnou vodou, rekreaci, hlavn jako protipovodová ochrana.