Jak dál d l v ambulantní péči o duševn evně nemocného MUDr. Marta Holanová MUDr. Lenka Vachková Parlamentní zdravotní seminář 11.května 2006
OBČAN nemocný / zdravý Zdravotnická zařízení Státní správa Zdravotní pojišťovny Společenské prostředí
SPECIFICKÝ CHARAKTER ZDRAVOTNICTVÍ 1. Objekt činností/výkonů - pacient - má jen malou šanci zhodnotit kvalitu jemu poskytované péče 2. Nabídka péče e si vždy v najde poptávku 3. Umožň žňuje přístup ke zdroji veřejných ejných peněz Zdravotnictví je zdrojem opakovaných zakázek zek nejrůzn znějšího druhu. Je proto vyhledávaným vaným obchodním m partnerem. Dodavatelsko odběratelsk ratelské vztahy jsou mnohdy modifikovány prvky neveřejn ejné povahy
OBČAN a jeho zájemz Zjevný: Získávat služby/péči v oblasti zdravotní Skrývaný: Získat maximální a s výhodami poskytovanou péči zdravotní, zdravotně sociální a sociální Regulace: Zákonná norma zaručuje dostupnou a kvalitní zdravotní péči Problém: Definice rozsahu a kvality zaručené zdravotní péče Dostupnost zdravotně sociální a sociální péče
ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZEN ZENÍ Zjevný: a jejich zájemz Poskytovat kvalitní služby za náležitou úhradu Skrývaný: Maximalizovat finanční zisk, modifikovat spektrum a rozsah činnosti podle jejich výhodnosti, eliminovat konkurenci Regulace: Zákony. Etické normy. Problém: Zákony. Etické normy. Poměr proklamované a skutečně poskytované péče.
PŘEDPOKLADY AMBULANTNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE Nehrozí bezprostřední nebezpečí z prodlení Diagnostické a léčebné metody jsou pro nemocného šetrné, neohrožujínemocného komplikacemi Stav nemocného nevyžaduje nepřetržitý dohled Péče je pro pacienta psychicky dobře přijatelná Nevyžaduje ubytovací a stravovací kapacity Ekonomicky je činnost relativně málo náročná
Pomalý nástup n nových léčiv l můžm ůže znamenat výrazný nárůst n nákladn kladů Příklad: ANTIPSYCHOTIKA Miliony DDD v ČR nekonvenční konvenční 25 20 15 10 5 0 1995 1996 1997 1998 1999 Náklady pojišťoven na léky mil. Kč 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1995 1996 1997 1998 1999
Rozbor poskytované ambulantní psychiatrické péče e v městm stě Brně (místn stní studie v roce 2003) 37 ambulancí Rozdíln lné spektrum diagnóz, množstv ství ošetření i nákladn kladů na léky l na 1 pacienta Výrazný rozdíl l mezi ambulancemi státn tními a privátn tními Použit itá kritéria ria pro uplatnění regulačních srážek na celostátn tní průměry ry postihují velmi vážněv psychiatrické ambulance s dlouhodobě vyváženou a stabilizovanou klientelou s finančně náročnými diagnózami. Pouhý průměr r nákladn kladů na léky l a rodné číslo nemá sám m o sobě žádnou vypovídac dací hodnotu.
Nežádouc doucí účinky limitů na lékyl Nákladný lék l k nebude pacientovi poskytnut, ani když jeho podání bude efektivnější než alternativní léčba Pacient s nákladnou nemocí bude přehazovp ehazován n mezi lékal kaři Náklady se přesunou p do jiného segmentu zdravotnictví či sociáln lních služeb
Skupiny duševn evních poruch Organické poruchy (demence) Závislosti na psychoaktivních látkách Schizofrenie Afektivní poruchy Neurotické,, stresové a somatoformní poruchy Poruchy chování,, spánku, pohlavní identity Poruchy osobnosti Mentáln lní retardace, vývojové poruchy Poruchy obvyklé v dětstvd tství a v dospívání
Specifika duševn evních poruch Skrytá nemocnost atypické duševn evní poruchy, psychosomatická onemocnění Periodický, dlouhodobý průběh Zkracují život, zhoršuj ují jeho kvalitu Ovlivňuj ují společensk enské vztahy (v rodině,, zaměstn stnání,, společnosti)
Trendy nárůstu n ambulantní péče Organické poruchy (demence), stárnut rnutí populace Závislosti na alkoholu a jiných návykových n látkách Komplexní péče e o dlouhodobé a chronické pacienty Koordinace péče p e s další šími zdravotnickými, sociáln lními a společenskými enskými organizacemi v rámci r prevence
Léčba osob trpících ch duševn evními poruchami Prevence Diagnostika Terapie Rehabilitace, resocializace 80% péče p e je poskytována v privátn tních psychiatrických ambulancích ch
Požadavky pacientů Respekt a úcta, vzájemn jemná důvěra Partnerský vztah s lékal kařem, empatie Podrobná informovanost o léčběl Dostatečný čas lékal kaře e na pacienta, plně se mu věnovatv Podílet se na rozhodování o léčbě, l možnost výběru
Cíle léčbyl Uspokojivý a produktivní život Samostatnost Začlen lenění do přirozených p podmínek, získání zázemí
Psychosociáln lní rehabilitace Klade si za cílc zlepšit fungování osob se závaz važnými psychiatrickými postižen eními tak, aby mohli žít, vzdělávat vat se a pracovat s úspěchem a uspokojením, a to v takovém životním prostřed edí, jaké si sami vyberou a s co nejmenší mírou profesionáln lní podpory.
Oblast práce Lidé s psychiatrickými problémy jsou speciáln lně citliví k negativním m dopadům m nezaměstnanosti. Nezaměstnanost vede ke ztrátě struktury času, životního smyslu, identity Rowland,Perkins 1988
Práce Je spojena se sociáln lním m začlen leněním člověka Dává možnost participovat ve společnosti jako občan Pomáhá udržet duševn evní zdraví Podporuje úzdravu u lidí s vážnými v psychiatrickými problémy
Překážky ky v získz skání práce Stigma Odmítání zaměstnat lidi s duševn evní poruchou Vnímaný vysoký risk ze selhání Podceňov ování: : zdravotníky, ostatními Přeceňování rizika pro zaměstnavatele Past invalidního důchodud
Služby podpory práce Chráněné dílny Přechodné zaměstn stnávání Podporované zaměstn stnávání Aby byl úspěch v začlen lenění uživatelů do pracovního procesu, musí existovat úzká součinnost s psychiatrickou léčbou. l
Doporučen ení pro rozvoj služeb Žádný model služeb není vhodný pro všechny Každý přístup p můžm ůže e pomoci různým r lidem v různr zné době jejich úzdravy a reintegrace do společnosti Boardman at all,2003
Trendy v psychiatrické rehabilitaci Přesun péče p e z velkých léčeben l do komunity měním zodpovědnosti dnosti Změna paradigmatu z krokového systému postupného nácviku n dovedností na přímáp umíst stění do přirozenp irozeného prostřed edí a pak trénov nování.
Úzdrava /recovery/ Je e popisována jako hluboce osobní, jedinečný ný proces změny přístupp stupů,, hodnot, pocitů a cílů, c, dovedností a rolí. Je to způsob, jak žít t uspokojující,, nadějný a plnohodnotný život i s omezeními mi způsobenými nemocí. Úzdrava zahrnuje vytvořen ení nového významu a účelu života.
Fáze úzdravy Stabilizac ace Verifikace Reintegrace
Smysl a účel Práce Umění Svépomocn pomocné aktivity Víra Participace Možnost říct Možnost sdílet rozhodování Sdílen lení zodpovědnosti dnosti Autonomie
Jaké služby facilitují úzdravu Nabízej zející možnosti Aktivující zdroje Vytvářej ející síť Uvědom domění si existující sociáln lní sítě Uvědom domění si existujících ch zdrojů Samostatné rozhodování Otázka moci
Sociáln lně zdravotní komunitní služby Fokus od r. 1990-2 Fokus od r. 1998-2002 ostatní
Služby stávaj vající Nejednotné,, nesystematické Nezabývající se mocí Není nárok na rehabilitaci Nedostupné Do budoucna Přístup k rehabilitaci pro lidi s psychiatrickými problémy Služby evidence based založen ené na průkazn kazné účinnost Služby podporující úzdravu
Hodnocení služby PSR po 5 letech Klient N DS roky N DS 21 5275 2646 3-53 5 2652 244 50% 9,2% Pobyt 57 22 30 4 -------------------------------------------------------- Muži i 11, ženy 10 Věk k 23-59 let Dg: F 2XX 18x Dg: F 3XX 3x
Trendy vývoje psychiatrické péče - Méně psychiatrických hospitalizací, reorganizace lůžkové péče. - Posílit ambulantní a resocializační služby. - Zajistit včasnou legislativně a institucionálně strukturovanou pomoc. - Optimalizace sítě služeb (stanovit kritéria) (Zdravotně sociální síť pro občany nepokryté veřejným pojištěním, minimální síť akutní či dlouhodobé ústavní péče, síť poskytovatelů vysoce nákladné zdravotní péče.) - Standardizace postupů kvalita
Děkujeme za pozornost Děkujeme za pozornost