Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012
Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty
Drobeček z historie Barterová směna Komoditní peníze Papírové peníze Depozitní peníze
1. Poptávka po penězích motivy držby peněz vyplývají z funkcí peněz proč je likvidita preferována? 1. transakční motiv: peníze jako prostředek směny 2. opatrnostní motiv 3. spekulační motiv: peníze jako uchovatel hodnoty
1.1 1 Peníze a úroková sazba úrok = náklad na držbu peněz budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná ztráta úroku, které by přinesly např. cenné papíry ek. subjekty budou držet méně peněz vtisknout si: cena CP i - držba peněz cena CP i -držbacp
1.2 Graf poptávky po penězích Money y Demand pohyb křivky k nebo : b 1. změna reálného důchodu 2. změna cenové hladiny
2. Nabídka peněz tvorba peněz hlavní součástí peněžní masy jsou depozitní (bankovní) peníze 2.1 Bankovní soustava 1. centrální banka 2. obchodní (komerční) banka
1. Centrální banka - podoba jedné banky nebo i systému bank; je zřízena vládou; často ve svém rozhodování samostatná monetární politika - funkce: provádět finanční operace vlády, emitovat bankovky, poskytovat úvěry KB, spravovat měnové rezervy, regulovat činnost KB 2. Komerční č banky - operace: aktivní poskytují úvěry pasivní přijímají vklady, vydávají obligace a akcie zprostředkovatelské ř ké např. ř vedení íúčtů, ů směnárna, správa CP
KB jsou významně ovlivňovány ze strany CB a vlády: - zabezpečovat stabilitu bankovní soustavy (vytvořit jistotu vkladatelům, zabránit masovému vybírání vkladů a hromadným bankovním bankrotům) prostředek: předpisy o vzniku banky, povinné pojištění depozit do určité výše, zákonem určená min. rezerva u CB - povinné rezervy nástroj regulace funkce pro regulaci tvorby bankovních (depozitních) peněz
2.2 Jak banky tvoří peníze? banka může se svěřenými vklady určitým způsobem ů disponovat část z nich musí držet jako povinnou rezervu u CB velikost rezerv: podíl na depozitech zbytek peněz slouží k financování úvěru a finančním investicím
Příklad (Rusmichová, 2002, str. 37) Banka 1. stádia získá vklad 1000 Kč nastane řetězová reakce držitelé těchto peněz nákup tržby držitelé těchto peněz nákup tržby pro výrobce tržby uloženy do bank Banky 2. stádia
změna v bilanci bank 2. stádia celkový objem depozit vzrostl na 1900 Kč multiplikovaná expanze bankovních depozit
vytvořila se depozita 10 000 Kč, celkový přírůstek ů nabídky (depozitních) peněz je ale pouze 9 000 Kč D = 1 D přírůstek depozitních peněz R R. přírůstek rezerv r r. míra rezerv 1/r multiplikátor liká nabídky penězě zároveň dochází i ke snižování nabídky peněz vkladatelé také depozita vybírají
multiplikace depozitních peněz může být ovlivněna: 1. část peněz uniká do oběhu mimo bankovní soustavu (nevracejí se jako depozita) 2. banky mohou udržovat rezervu nad y stanovanou výši
2.3 Peněžní agregáty úzký peněžní agregát M1 = oběživo (bankovky, mince), vklady na požádání střední peněžní agregát M2 = M1, termínované vklady široký peněžní agregát M3 = M2, repo operace, akcie, podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové CP do 2 let
2.4 Výše peněžní zásoby Zvýšení peněžní zásoby poskytnutí úvěru KB snížení sazby ypovinných min. rezerv nákup vládních CP za hotovost Snížení peněžní zásoby (nabídky peněz) ě prodej vládních CP bezhotovostně p j splacení úvěru ze strany KB zvýšení sazby povinných min rezerv zvýšení sazby povinných min. rezerv prodej vládních CP za hotovost
2.5 Grafické zobrazení nabídky peněz křivka je málo (MS 1 ) nebo zcela necitlivá (MS 2 ) k výši úrokové sazby Money Supply Rusmichová, 2002, s. 39
3. Trh peněz Rovnováha na trhu peněz např : i MD > MS prodej CP cena CP i MD např.: i 1 MD > MS prodej CP cena CP i MD Jak to bude pro i 2? Pavelka, 2007, s. 78
Změna nabídky peněz pro zvýšení peněžní zásoby: CB PZ křivka MS1 MS>MD nákup CP ceny CP i MD Pavelka, 2007, s. 77
Změna poptávky po penězích pro růst důchodu nebo růst cenové hladiny MD1 MD > MS prodej CP cena CP i
4. Úroková míra inflace (změna cenové hladiny) nominální úroková míra = procentní přírůstek ů z uložené částky reálná úroková míra procentní změna KUPNÍ SÍLY (o kolik k%zboží si můžeme ů koupit více i R = i N π π. míra inflace Na trhu peněz ě jsme implicitně it ě předpokládali ř li nominální úrokovou míru