Cvičebnice z Bankovnictví a pojišťovnictví

Transkript

1 Cvičebnice z Bankovnictví a pojišťovnictví Ing. Ladislav Obdržálek

2 Obsah Úvod Základní informace Cíl studia Literatura: Požadavky na průběžnou práci studenta: Harmonogram výuky: Požadavky na zápočet a zkoušku: Semestrální projekt Peněžní multiplikátor, monetární politika Peněžní agregáty: Samostatná práce studenta Výstup Časová hodnota peněz, úročení Samostatná práce studenta Výstup Porovnání výhodnosti půjček Samostatná práce studenta Výstup Bilančně neutrální obchody bank speciální finanční operace Faktoring Samostatná práce studenta Výstup Testové kontrolní otázky

3 Úvod Tato cvičebnice slouží studentům denní i kombinované formy studia. Navazuje na probíranou látku na přednáškách. Cílem této cvičebnice je na praktických příkladech pochopit a naučit se souvislosti se základními pojmy z oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Zpracováním všech úkolů v této cvičebnici a absolvováním přednášek studenti získají schopnost orientovat se ve struktuře bankovního systému, činnostech a nástrojích centrální banky, podnikatelském zaměření bank, dále v jednotlivých typech bankovních obchodů s důrazem na komerční bankovnictví, zejména v obchodování banky na svůj účet, devizových obchodech a obchodech s cennými papíry. Budou tak schopni posoudit výhodnost úvěrů u jednotlivých bank, získají schopnost provádět tuzemský i zahraniční platební styk. V oblasti pojišťovnictví získají dovednosti z problematiky pojišťovnictví jako je současná právní úprava pojišťovacího odvětví včetně pojistných podmínek, klasifikace pojistných produktů a vybrané produkty, s nimiž se studenti mohou nejčastěji setkat. Na základě teoretických znalostí budou schopni vyhodnocovat a variantně řešit praktické příklady bankovních a pojišťovacích produktů a rozhodovat se pro odpovídající variantu. Na závěr cvičebnice naleznete kontrolní testové otázky pro ověření znalostí. 3

4 1 Základní informace 1.1 Cíl studia V oblasti bankovnictví a pojišťovnictví je cílem získat znalosti z oblasti bankovní soustavy a jeho systému, zejména z oblasti centrálního bankovnictví, funkcí a nástrojů centrální banky a dalších aspektů týkajících se provádění měnové politiky státu. Dále také znalosti z komerčního bankovnictví, zejména operací bank, platebního styku a investičního bankovnictví. V pojišťovnictví získají studenti znalosti z problematiky fungování pojistného trhu a subjektů na něm, s důrazem na činnost a produkty K tomu jsou studiem systematicky budovány znalosti a dovednosti v následujících okruzích: 1. Bankovní a finanční systém 2. Centrální bankovnictví 3. Základy analýzy obchodních bank 4. Analýza pasivních operací bank 5. Analýza aktivních operací bank 6. Analýza bilančně neutrálních operací bank 7. Analýza platebních operací bank 8. Nové formy financování 9. Devizové operace bank 10. Pojištění osob a majetku Student získá po absolvování následující kompetence: 1. Rozlišit jednotlivé stupně bankovního systému a jejich úlohu 2. Analyzovat funkce a nástroje centrální banky a jejich vliv na monetární politiku státu 3. Monitorovat a analyzovat funkce a úlohy komerčních bank v ČR a jejich souvislosti 4. Identifikovat, hodnotit a porovnávat pasivní, aktivní a bilančně neutrální operace komerčních bank a jejich výhodnost 5. Analyzovat a vyhodnocovat informace z bankovního sektoru, určit rovnováhu na trhu peněz a její změny a vypočítat peněžní multiplikátor 6. Vyhodnotit vhodnost použití jednotlivých instrumentů platebního styku a možností jejich zajištění 7. Komparovat možné způsoby financování investic, jako je úvěr a leasing. 8. Rozlišit jednotlivé subjekty na pojistném trhu a jejich úlohu 9. Identifikovat a hodnotit pojištění majetku, osob a odpovědnosti za způsobenou škodu 1.2 Literatura: Literaturu naleznete na adrese Povinná literatura: HLAČINA, T.; OBDRŽÁLEK, L. Bankovnictví a pojišťovnictví. Kunovice: EPI, s.r.o., CASU, B.; GIRADONE, C.; MOLYNEUX, P. Introduction to banking. Pearson Education, POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. Praha: C.H.Beck, s. ISBN

5 Doporučená literatura: MAJTÁNOVÁ, A.; DAŇHEL, J. a kol. Pojišťovnictví - teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopres, ISBN JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, ISBN BARAN, D. Kapitálový trh a podnikové financie. Bratislava: Vydavateľstvo STU Bratislava, 2003, ISBN DVORÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Vydavatelství Linde, ISBN X. Časopisy: Bankovnictví ABA Banking Journal 1.3 Požadavky na průběžnou práci studenta: Průběžnou práci bude studentům zadána během každého cvičení. Výstup z cvičení bude jasně definován a student jej buď uloží k sobě do adresáře, nebo jej ve fyzické podobě odevzdá vyučujícímu. Požadavek bude studentům sdělen ihned na začátku vyučovací hodiny. 1.4 Harmonogram výuky: Harmonogram výuky a další potřebné informace naleznou studenti v adresáři vyučujícího na školní síti: 1.5 Požadavky na zápočet a zkoušku: Požadavky, které musí být splněny před přihlášením ke zkoušce: Hodnocení zápočtu: - obhajoba sem. projektu a ověření teoretických znalostí 70 % - diagnostický test 30 % Hodnocení zkoušky: - zápočet 20 % - elektronický zkouškový test 80 % 5

6 1.6 Semestrální projekt Vypracujte projekt na financování investice pomocí bankovního úvěru a formou leasingu. Druh investice, její výši a dobu splatnosti si zvolte. Proveďte srovnání úvěru a leasingu a navrhněte managementu výhodnější variantu. Projekt vypracujte v rozsahu min. 7 stran. 6

7 2 Peněžní multiplikátor, monetární politika 2.1 Peněžní agregáty: M1 = bankovky a mince + peníze na běžných účtech M2 = M1 + termínované vklady + ostatní vklady M3 = M2 + vklady v zahraničních měnách M4 = M3 + vklady v nebankovních institucích + krátkodobé cenné papíry M5 = M4 + ostatní cenné papíry Nejvíce se sledují agregáty M1 a M2. K určení peněžní zásoby M je třeba znát klíčové proměnné jako například poměr oběživa a vkladů, poměr rezerv a vkladů či mocné peníze. Přístup k určení peněžní zásoby je těsně spjat s nabídkou a poptávkou po mocných penězích. Měnová báze (používán také pojem monetaristická peněžní báze) je dána množstvím oběživa a rezerv (bankovky a mince držené bankami, ale i vklady komerčních bank u centrální banky). Peněžní multiplikátor je pak poměr mezi peněžní zásobou (M) a zásobou mocných peněz, nebo-li měnovou bází (B). Určuje, jak intenzivně se promítne peněžní báze do změny peněžní zásoby. Peněžní multiplikátor je vždy větší než jedna. V případě, že by byl multiplikátor přesný, by centrální banka mohla přesně regulovat peněžní zásobu. Vzhledem k jeho nepřesnosti využívá centrální banka k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu. Příklad: Vypočtěte peněžní multiplikátor, jestliže znáte: - depozita = 500 mld. Kč - oběživo = 100 mld. Kč - rezervy = 50 mld. Kč Řešení: Peněžní multiplikátor vypočítáme pomocí vzorce: peněžní zásoba / peněžní báze (1+cu) / (re+cu) kde: cu je poměr oběživa a depozit re je poměr rezerv a depozit V našem příkladu nejprve vypočítám cu a re, které následně dosadíme do vzorce: cu = 100 / 500 = 0,2 re = 50 / 500 = 0,1 mm = ( 1 + 0,2 ) / ( 0,2 + 0,1 ) = 1,2 / 0,3 = 4 7

8 Příklad: Vypočítejte peněžní multiplikátor, když nabídka peněz je 500 mld. a monetární báze je 200 mld. Řešení: Peněžní multiplikátor vypočítáme, když vydělíme nabídku peněz a monetární bázi: mm = 500 / 200 = 2,5 Příklad: V následující tabulce je uvedena úroková míra a množství poptávaného a nabízeného množství při dané úrokové míře. Předpokládejme tedy, že peněžní trh je dán následující tabulkou. Určete, jaká je rovnovážná úroková míra a jaké je rovnovážné množství peněz. Úroková míra (%) Poptávka po penězích (mld. Kč) Nabídka peněz (mld. Kč) Řešení: Rovnováha na trhu peněz nastane tehdy, pokud se nabídka peněz rovná poptávce po penězích. V našem případě je tedy rovnovážné množství peněz 110 mld. Kč. Tato rovnováha nastane při rovnovážné úrokové míře 5 %. Příklad: Vypočítejte, co se stane v bankovním sektoru, vybere-li majitel ze svého účtu 2000,-. Uvažujte povinnou minimální rezervu 5 %. Řešení: (R : 0,05) x (-2000) = Kč Výběr z účtu Kč bude mít v bankovním sektoru za následek úbytek částky Kč. 2.2 Samostatná práce studenta 1) Vypočtěte peněžní multiplikátor, když depozita = 500 mld. Kč, oběživo = 100 mld. Kč a rezervy = 50 mld. Kč 8

9 2) Známe následující údaje: - Bankovní rezervy: 40 mld. - Vklady na běžných účtech: 350 mld. - Vklady na termínovaných účtech: 900 mld. - Oběživo: 84 mld. Pro tuto ekonomiku určete velikost peněžní zásoby vyjádřenou agregátem M1 a velikost peněžní zásoby vyjádřenou agregátem M2. 3) Vypočítejte, co se stane v bankovním sektoru, vybere-li majitel ze svého účtu 3000,-. Uvažujte povinnou minimální rezervu 3 %. 2.3 Výstup Výstupem tohoto cvičení budou zpracované případové studie, kde budou graficky znázorněné změny na peněžním trhu, a vypočítané příklady. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta. 9

10 3 Časová hodnota peněz, úročení Jde o finanční metodu, která umožňuje porovnat finanční částky, které plynou z různých časových období. Jedná se zejména o budoucí hodnotu jednorázového vkladu či současnou hodnotu jednorázového vkladu. Používají se při zjišťování, jaký zisk nám přinese za určitou dobu částka, kterou si uložíme do banky. Příklad: Vypočítejte budoucí hodnotu jednorázového vkladu Kč, kterou uložíme na dobu 6 let při roční úrokové míře 3 %. Řešení: Budoucí hodnotu jednorázového vkladu vypočítáme podle následujícího vzorce: H n = H o. (1 + i) n kde H n je budoucí hodnota vkladu H o je současná hodnota vkladu i je úroková míra n je počet let úročení V našem příkladě pak H n = (1 + 0,03) 6 = ,03 6 = Kč (po zaokrouhlení) Budoucí hodnota jednorázového vkladu Kč bude po 6-ti letech Kč. Příklad: Nyní zůstaneme u předchozího příkladu. Vypočítáme současnou hodnotu jednorázového vkladu. Po 6 letech uložení s roční úrokovou mírou 3 % získáme Kč. Řešení: Současnou hodnotu jednorázového vkladu vypočítáme podle následujícího vzorce: H o = H n. (1 + i) -n V našem příkladě pak H o = (1 + 0,03) -6 = ,03-6 = Kč (po zaokrouhlení) Příklad: Porovnejte, zda je výhodnější roční připisování úroků z vkladu, nebo měsíční úročení. Roční úroková míra (p.a.) činí 3,7 %, měsíční úroková míra (p.m.) činí také 3,7 %. 10

11 Řešení: Abychom mohli porovnat jednotlivé úročení, vypočítáme si efektivní úrokovou míru u měsíčního úročení. Tu pak porovnáme s roční úrokovou mírou. NÚM EÚM = ( ) m 1 m kde EÚM je efektivní úroková míra NÚM je nominální úroková míra m je frekvence úročení (1 = roční, 2 = půlroční, 4 = čtvrtletní, 12 = měsíční) V našem případě dosadíme do vzorce 0,037 EÚM = ( ) 12 1 = 1, = 0,0376 = 3,76 % 12 Jak je patrné, o něco výhodnější je měsíční připisování úroků. Příklad: Vypočítejte, jakou částku musíme ke konci měsíce ukládat do banky, abychom za 12 měsíců našetřili Kč. Roční úroková sazba činí 3 %. Řešení: Pro výpočet použijeme následující vzorec: Sx = x. m (1 + i ) m 1 kde Sx je budoucí částka m je počet měsíců 2. m i je úroková míra V našem příkladu pak dosadíme do vzorce: = x. 12 (1 + 0, ) x = 1479,7 Kč 3.1 Samostatná práce studenta 1) Vypočítejte budoucí hodnotu jednorázového vkladu Kč, kterou uložíme na dobu 5 let při roční úrokové míře 3 %. 11

12 2) Porovnejte, zda je výhodnější roční připisování úroků z vkladu, nebo měsíční úročení. Roční úroková míra (p.a.) činí 5,7 %, měsíční úroková míra (p.m.) činí také 5,6 %. 3) Vypočítejte, jakou částku musíme ke konci měsíce ukládat do banky, abychom za 10 měsíců našetřili Kč. Roční úroková sazba činí 3 %. 3.2 Výstup Výstupem tohoto cvičení budou příklady na výpočet budoucí a současné hodnoty peněz a porovnání výhodnosti různých frekvencí úročení. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta. 12

13 4 Porovnání výhodnosti půjček Pokud se dostaneme do nečekané finanční tísně nebo si potřebujeme půjčit peníze z jiných důvodů, rozmýšlíme často o tom, odkud si dané peníze půjčíme. Na výběr jsou 2 základní možnosti bankovní instituce (banka), nebo nebankovní instituce (finanční společnost). Media nás dnes zaplavují nabídkami těchto společností. Je ale důležité si předem spočítat, jak výhodná vlastně daná půjčka je a na kolik nás vlastně vyjde. Porovnáváme přitom dvě základní sazby - úrokovou sazbu a tzv. RPSN. Úroková sazba bývá zpravidla pevná po celou dobu trvání úvěrového obchodu, avšak v některých případech si klient může zvolit také úrokovou sazbu pohyblivou. RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. Udává procentní podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je v Česku od 1. ledna 2002 ze zákona povinen (až na výjimky) tento údaj u své nabídky uvádět Příklad: Chceme si vzít půjčku od nebankovní instituce ve výši Kč. Měsíční splátka činí Kč, doba splácení 6 let. Řešení: Výpočet úroků z půjčky provedeme následovně: doba šesti let odpovídá 72 měsícům. Pokud každý měsíc zaplatíme 1 600,- korun, zaplatíme celkem ,- korun. Navrch tedy zaplatíme ,- korun. Přitom víme, že ,- je 100 %, takže ,- z těchto ,- je 15,2 %, (15 200,-/ ,- * 100). 4.1 Samostatná práce studenta 1) Chceme si vzít půjčku od nebankovní instituce ve výši Kč. Měsíční splátka činí Kč, doba splácení 5 let. Vypočítejte, kolik zaplatíme navíc na úrocích. 2) Porovnejte výhodnost následujících půjček od nebankovních institucí: COFIDIS: Půjčka Kč, splatnost 96 měsíců, měsíční splátka Kč (RPSN 17,2 %, úroková sazba 17,2 %). CETELEM: Půjčka Kč, splatnost 72 měsíců, měsíční splátka Kč (RPSN 16,05 %, úroková sazba 13,48 %, pojištění 3,99 % z měsíční splátky). HOME CREDIT: Půjčka Kč, splatnost 84 měsíců, měsíční splátka Kč (RPSN 18,4 %, úroková sazba 16,04 %. 13

14 4.2 Výstup Student provede analýzu a komparaci podmínek a celkové výhodnosti zvolených typů úvěrů u vybraných nebankovních či bankovních institucí v ČR. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta. 14

15 5 Bilančně neutrální obchody bank speciální finanční operace 5.1 Faktoring faktoring postupně vznikal z eskontu směnek a postoupení opakujících se pohledávek bankou podstatou je financování obchodu bankou (faktoringovou společností) většinou vzniká v důsledku dodavatelského úvěru, při kterém výrobce nebo dodavatel prodá své pohledávky za odběratelem bance (faktoringové společnosti) Požadavky na pohledávky: doba splatnosti méně než 180 dní (většinou do 90 dnů) pohledávka vznikla na základě předchozího kontraktu na pohledávku se nevztahuje právo třetích osob existuje postoupení pohledávky (cese) pohledávka je za bonitním subjektem Druhy faktoringu: S regresí - riziko nezaplacení zůstává na dodavateli Bez regrese - riziko nezaplacení pohledávky přechází na faktoringovou společnost Zahraniční faktoring (dva rozdílné factoringové subjekty v různých zemích) Domácí faktoring (na území jednoho státu mezi subjekty jednoho státu) Úplný faktoring (faktor zabezpečuje všechny operace spojené s faktoringem) Částečný faktoring (financování vybraných pohledávek) Příklad: Vypočítejte náklady na faktoringovou operaci. Dodavatel prodal odběrateli zboží, přičemž faktura má splatnost 50 dnů. Dodavatel však nečekaně potřebuje peníze co nejdříve, proto se rozhodl postoupit pohledávku ve výši Kč faktoringové společnosti. Factoringová společnost vyplácí zálohu ve výši 80 % hodnoty pohledávky a peníze posílá dodavateli do druhého dne. Factoringový poplatek činí 0,7 % a úroková sazba je ve výši úrokové sazby 1M Pribor + 3 %. Úroková sazba 1M Pribor činí k dnešnímu dni 1 %. Řešení: Shrnutí základních informací: Fakturovaná částka: ,- Kč Doba splatnosti faktury: 50 dnů Výše zálohy: 80 % Factoringový poplatek: 0,7 % Úroková sazba: 1M Pribor + 3 % p.a. (dohromady tedy 4 %) Výpočet: První den, kdy dodavatel dodává zboží spolu s originálem faktury svému odběrateli, zašle současně kopii faktury factoringové společnosti. 15

16 Druhý den poskytne factoringová společnost dodavateli zálohu (předfinancování) ve výši 80 % z hodnoty pohledávky, což činí Kč. V den splatnosti (padesát dnů po vystavení faktury) zaplatí odběratel fakturu ve výši Kč factoringové společnosti. Následující den (padesátý první den) zašle factoringová společnost dodavateli doplatek faktury snížený o náklady, které souvisejí s factoringovou operací tzn. po odečtení factoringového poplatku a úroku. Výpočet doplatku: Factoringový poplatek: Úrok z profinancování: Celkem náklady: Doplatek dodavateli: x 0,7 % = Kč x 50 / 365 x 4 % = 877 Kč = Kč = Kč Factoringová společnost tedy klientovi (dodavateli) vyúčtuje náklady z factoringové operace ve výši Kč Kč. Náklady na factoringovou operaci tak pro dodavatele budou činit celkem Kč, což je 1,14 % hodnoty pohledávky. 5.2 Samostatná práce studenta Vypočítejte náklady na faktoringovou operaci. Dodavatel prodal odběrateli zboží, přičemž faktura má splatnost 75 dnů. Dodavatel však nečekaně potřebuje peníze co nejdříve, proto se rozhodl postoupit pohledávku ve výši Kč faktoringové společnosti. Factoringová společnost vyplácí zálohu ve výši 80 % hodnoty pohledávky a peníze posílá dodavateli do druhého dne. Factoringový poplatek činí 0,8 % a úroková sazba je ve výši úrokové sazby 1M Pribor + 2,5 %. Úroková sazba 1M Pribor činí k dnešnímu dni 1,2 %. 5.4 Výstup Výstupem tohoto cvičení bude hodnocení speciální bankovní operace a výpočet nákladů na ni. Výstup bude odevzdán vyučujícímu a současně ho student uloží do svého adresáře. 16

17 6 Testové kontrolní otázky 1) Operace na volném trhu jsou nástroje: a) monetární politiky b) zahraničně obchodní politiky c) fiskální politiky d) sociální politiky 2) Peníze jsou: a) prostředkem směny b) uchovatelem hodnoty c) zúčtovací jednotkou d) zásadně emitované centrální bankou 3) Základní funkcí centrální banky je: a) emitovat platidla b) provádět měnovou politiku c) schvalovat státní rozpočet d) schvalovat rozpočty obcí 4) Reposazba: a) patří mezi nejdůležitější úrokové sazby b) je stanovena vládou c) je stanovena centrální bankou d) je sazba z operací na volném trhu 5) Sníží-li centrální banka požadavky na povinné minimální rezervy, pak: a) se sníží množství peněz v oběhu b) se zvýší se množství peněz v oběhu c) se množství peněz v oběhu nezmění d) se sníží povinné vklady bank 6) Rozeznáváme následující druhy směnky: a) na jméno a na majitele b) vlastní a cizí c) úročená a neúročená d) státní a privátní 7) Co je základní instrument finančního trhu? a) hotovostní peníze b) bezhotovostní peníze c) drahé kovy d) cenné papíry 8) Vklady v bankách v ČR jsou v současné době pojištěny až do výše: a) EUR b) EUR c) EUR d) EUR 17

18 9) Délka stavebního spoření u nás v současné době činí: a) 6 let b) 5 let c) 60 měsíců d) 4 roky 10) Třetí osoba vystupuje u transakce se směnkou a) vlastní b) cizí c) u obou typů směnek d) ani jedna možnost není správně 11) Nebankovní sektor: a) jsou měnové instituce b) je ČNB c) je Komerční banka d) je BCPP a RM-Systém 12) Odkup krátkodobých pohledávek se nazývá: a) forfaiting b) faktoring c) leasing d) rekup 13) Podle provedení rozlišujeme karty: a) embosované a elektronické b) embosované a nečipové c) embosované a čipové d) tuzemské a zahraniční 14) Číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru, se označuje a) RPKN b) RPSN c) RPTN d) RPDN 15) Primární trhy: a) Jsou obchody s nově emitovanými cennými papíry. Posláním je získat prostředky na nové investice b) Jsou to obchody s již emitovanými cennými papíry. Funkce spočívá v zajištění likvidity pro investory do cenných papírů. c) Nejedná se ani o jednu z uvedených variant d) Jsou trhy v USA 16) Který subjekt nepatří do finančního sektoru finančního trhu: a) banky b) státní instituce c) investiční společnosti d) pojišťovny 18

19 17) Rozeznáváme tyto typy obligací: a) podnikové, státní, bankovní, zaměstnanecké b) bankovní, státní, komunální, neziskových organizací c) komunální, zaměstnanecké, státní, bankovní d) bankovní, komunální, státní, podnikové Správné odpovědi: 1)a 2)a-d 3)a,b 4)a,c 5)b 6)b 7)d 8)c 9)a 10)b 11)d 12)b 13)a 14)b 15)a 16)b 17)d 19