8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 1.část
NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 70. léta 18. století - 40. léta 19. století 17. a 18. století bylo pro český jazyk a literaturu těžkou dobou část vzdělanců odešla z náboženských důvodů do zahraničí český jazyk byl vytlačován němčinou přežívá jen na venkově
NOVOTVARY někteří vlastenci se neúspěšně snaží nahradit slova cizího původu vlastními novotvary prstobřinkoklap =klavír utřinosoplena = kapesník citoň = nos knihovtipník = student zelenochrupka = salát
Národní obrození ke změně dochází od konce 18. století začíná se rozvíjet hnutí dnes nazývané národní obrození probíhá v období přechodu od feudalismu ke kapitalismu Život v Praze koncem 18. století
Toleranční patent s hospodářskými změnami se objevují nové způsoby myšlení (z Francie se šíří osvícenství) to ovlivnilo i rakouského císaře Josefa II. aby umožnil rozvoj průmyslu, vydává roku 1781 Toleranční patent a Patent o zrušení nevolnictví jím přiznává poddaným částečnou náboženskou svobodu a omezuje robotní povinnosti Toleranční patent Josefa II. z 13. října 1781 ve znění pro zemi Moravskou (cirkulář pro Moravu) Josef II. se narodil 13. března 1741 ve Vídni jako nejstarší syn Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského.
Germanizace školy byly vzaty církvi a byly postaveny pod státní dozor pro Čechy byla stinnou stránkou josefínských reforem germanizace pronikání němčiny do všech oblastí života čeština byla vytlačovaná i z venkovských škol Hodina čtení v triviální škole na sklonku 18. století, rytina z roku 1782. Vyučování přírodovědě v 18. století, dobová rytina.
DIVADLO velký ohlas pro NO mělo divadlo mluvené slovo bylo přístupné lidovým vrstvám první pokus o českou hru se datuje k roku 1771 v divadle v Kotcích se předváděla hra: Kníže Honzík Divadlo v Kotcích a část kostela sv. Havla z Langweilova modelu Prahy.
STAVOVSKÉ DIVADLO občas se hrálo česky ve Stavovském divadle Stavovské divadlo v době, kdy neslo název Nosticovo divadlo - kolorovaný lept Leopolda Peuckerta, kolem roku 1790. Stavovské divadlo Stavovské divadlo v Praze - zadní vchod z Ovocného trhu, vlevo Kolowratský palác.
BOUDA protože představení měla úspěch, založili čeští vlastenci divadelní společnost zbudovali dřevěnou divadelní stavbu, tzv. BOUDU na Koňském trhu v dolní části (dnešní Václavské náměstí) v letech 1786-1789 Na Koňském trhu se díky velkému prostoru pořádaly zeleninové a koňské trhy, v dolní části bylo postaveno na konci 18. století také divadlo Bouda.
Praha - Václavské náměstí, Koňský trh 1720 Psal se rok 1899, bylo tomu 51 let, co Koňský trh na návrh Karla Havlíčka Borovského radní přejmenovali na Václavské náměstí. Václavské náměstí od zbořené Koňské brány, kolem roku 1885. Karel Muller - Bouda
VLASTENECKÉ HRY skupina v čele s Václavem Thámem uváděla jeho vlastenecké hry z národních dějin: Vlasta a Šárka Břetislav a Jitka Václav Thám Únos Jitky z kláštera oblíbené byly frašky Prokopa Šedivého z pražského lidového prostředí: Masné krámy Pražští sládci Thámovy osudy značně přibarveně vylíčil A. Jirásek ve svém díle F. L. Věk. S doktorem Thámem ( Radovan Lukavský) rozmlouvá František Věk (Radoslav Brzobohatý), režie Fr. Filip,1970
české Boudě konkurovalo německé Stavovské divadlo Bouda musela přemáhat finanční překážky po zániku Boudy hostovala česká představení ve Stavovském divadle Po zrušení kláštera a odsvěcení kostela v roce 1786 koupil budovu v roce 1793 Jan F. K. Sweert-Sporck. Po zboření Boudy na Václavském náměstí v roce 1789 se zde několik let hrálo české divadlo. přechodně také v divadle U Hybernů Dům U Hybernů se po letech dočkal nové fasády.
Václav Matěj Kramerius na venkově působil loutkář Matěj Kopecký autor řady her Matěj Kopecký Václav Matěj Kramerius (1753 1808) začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny nakonec přejmenované na: Krameriusovy c.k. vlastenecké Noviny Krameriovy c.k. Pražské poštovské noviny Václav Matěj Kramerius
Česká expedice založil první české nakladatelství Česká expedice šířilo převážně díla starší české literatury a stalo se střediskem českých vlastenců z Prahy i venkova první obrozenci se snažili spíše jen jazyk zachránit, mnozí v jeho budoucnost nevěřili V. M. Kramerius stál u zrodu novodobé české žurnalistiky a byl významným českým nakladatelem. to platí i o významném jazykovědci:
Josef Dobrovský (1753-1829) napsal německy první moderní mluvnici češtiny: Josef Dobrovský Zevrubná mluvnice jazyka českého (1809) stal se zakladatelem slavistiky (věda o slovanských jazycích) Ukázka rukopisu
Josef Jungmann (1773-1847) jazykovědec, překladatel, básník dokázal, že čeština je jazyk bohatý a schopný vývoje shromáždit jeho slovní zásobu, vznikl 5 dílný: Josef Jumgmann Slovník česko-německý (120 000 slov) některá slova nově utvořil (ozvěna, povídka) některá převzal z jiných slovanských jazyků (věda, vzduch) Slovník česko-německý
František Palacký (1798-1876) rodák z Hodslavic na Moravě svým dílem posílil národní a slovanské vědomí po zhodnocení staršího českého dějepisectví a po prozkoumání domácích i zahraničních archivů začal psát své životní dílo: František Palacký Rodný domek Fr. Palackého postavil v roce 1796 jeho otec Jiří, který v něm zřídil evangelickou školu, v níž sám vyučoval.
Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě dílo psal od roku 1836 německy a od roku 1848 česky bylo dokončeno roku 1876 snažil se vytvořit obraz českých dějiny od začátku národních dějin do roku 1526 myšlenku slovanské vzájemnosti prosazovali básníci i vědci během celého NO Na svém nejvýznamnějším díle pracoval přes 50 let. Na základě studia většinou neznámých pramenů předložil veřejnosti první skutečné dějiny českého národa od jeho počátků až do ztráty samostatnosti nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526. Když Palacký umíral ve svém pražském domě 26. 5 1876, byl už svými současníky považován za Otce národa.
Použité zdroje: http://www.kudyznudy.cz/aktuality/nove-aktivity-na-kudy-z-nudy-za-8--tyden-roku-2010.aspx http://kyberia.sk/id/3797632/3755160 http://spodni-pradlo.emanuela.cz/damske-kapesniky/ http://wiki.rvp.cz/kabinet/0.0.0.kliparty/t%c4%9blo/smysly http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id6968/ http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/12_6.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:%c5%bdivor_v_praze_koncem_18._stolet%c3%ad.jpg http://beowulfs-tomb.com/frames/prusshist.html http://w.infofila.cz/cisar-josef-ii-r-2-c-738 www.klicnik.eu/krestanstvi/tolerancni-patent http://cs.wikipedia.org/wiki/toleran%c4%8dn%c3%ad_patent http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/italsti-operni-skladatele-vpraze~21~duben~2009/ http://www.andreas-praefcke.de/carthalia/europe/cz_praha_stavovske.htm http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/232926-prvnim-ceskym-divadlem-byla-drevenabouda.html http://www.baddy.org/shop/371-praha-vaclavske-namesti-konsky-trh-1720.html http://eshop.muzeumprahy.cz/pohlednice-c-5/remesla-p-51 http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/vaclavske-namesti-misto-kde-20111223.html http://www.artbohemia.cz/15534-bouda http://www.literaturaspse.ic.cz/08-1faze.html http://malotridka.ic.cz/pomucky/historicke-obrazky-z-premyslovskeho-statu http://zlataky.cz/vaclav-tham-stribrna-mince-250-vyroci-narozeni-2015-standard-p-964.html http://bydleni.dama.cz/clanek.php?id=6195 www.municipal.cz/osobnosti/kopecky.htm http://www.spisovatele.cz/vaclav-matej-kramerius
Použité zdroje: http://atanova-zasuvka.blog.cz/1005/dobra-ceska-trojka-pelcl-kramerius-dobrovsky http://history-if.blog.cz/1011/narodni-obrozeni http://www.kohoutikriz.org/priloha/dobro.php http://www.knihynainternetu.cz/antikvariat/stare-tisky-a-bibliofilie/ostatni-a-nezarazene/44177 JosefJungmann-Slownjk-Slownik-Jungmannuv-Slovnik-cesko-nemec.html http://www.treking.cz/regiony/hodslavice-pamatnik-palackeho.htm http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci14.htm
Použitá literatura: Balajka Bohuš a kol.: Přehledné dějiny literatury I, 2.vydání, Praha: Fortuna,1995, Začátky národního obrození, s. 92-98, Národní obrození ve dvacátých letech,s.110-114, ISBN 80-7168-366-3 Sochorová Marie: Literatura v kostce pro střední školy, 2.vydání Havlíčkův Brod: Fragment, 1996, Národní obrození u nás, s.22-24, ISBN 80-7200-052-7 Soukal Josef: Literární výchova pro 2. stupeň základní školy, 1.vydání, Praha: SPN,1998,Od počátku národního obrození do konce 19. století, s.66-67, ISBN 80-7235-026-9