Praxisteil und Zusammenfassung

Leibnitzův ústav pro ekologický územní rozvoj Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR) Regionální plánovací sdružení Horní Lužice Dolní Slezsko Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien Braniborské technické univerzity z Chotěbuzi, Katedra environmentálního plánování Brandenburgische Technische Universität Cottbus, Lehrstuhl Umweltplanung Strategische Umweltprüfung (SUP) für die Regionalplanung Entwicklung eines transnationalen Prüf- und Verfahrenskonzeptes für Sachsen, Polen und Tschechien Praxisteil und Zusammenfassung Strategiczna Ocena Oddziaływania na Środowisko (SOOŚ) dla planowania regionalnego Opracowanie transnarodowej koncepcji badawczej i proceduralnej dla Saksonii, Polski i Czech Część praktyczna i podsumowanie Strategické zkoumání vlivu na životní prostředí (SEA) pro regionální plánování Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko Praktická část a shrnutí Drážďany, únor 2007 Podpořeno Evropskou unií v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A

INTERREG III A Strategické zkoumání vlivu na životní prostředí (SEA) pro regionální plánování Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko Praktická část a shrnutí Podpořeno Evropskou unií v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR) Weberplatz 1 01217 Dresden Dipl.-Ing. Lars Stratmann Prof. Dr. Stefan Heiland Prof. Dr. Markus Reinke cand. Dipl.-Ing. Marianne Hauff Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien Käthe-Kollwitz-Straße 17 02625 Bautzen Dipl.-Ing. Dirk Bölitz Brandenburgische Technische Universität Cottbus, Lehrstuhl Umweltplanung Erich Weinert Straße 1 03046 Cottbus Dipl.-Ing. Hendrike Helbron Prof. Dr. Michael Schmidt Drážďany, únor 2007

Překlad do poltiny: Henryk Luchowski, Wrocław, Oborniki Śląskie (PL) Překlad do četiny: Sven Dietrich, Frýdlant v Čechách (CZ)

Strategické zkoumání vlivu na životní prostředí (SEA) pro regionální plánování Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko Praktická část a shrnutí

SEA pro regionální plánování Praktická část a shrnutí Obsah Obsah Obsah...6 Tabulki...7 Obrázky...8 Část A Shrnutí závěrečná zpráva INTERREG III A-Projekt transsea...11 1 Představení projektu...12 2 Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42...14 3 Uspořádání státu a správní struktury...15 4 Systémy regionálního plánování a zkoumání vlivu na životní prostředí v Česku, Sasku a Polsku...17 5 Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v Sasku...20 6 Indikátory a datový materiál...24 7 Přeshraniční vlivy...25 8 Metodika zkoumání...28 9 Monitoring...29 10 Shrnutí...31 Část B Praktická část...33 1 Funkce praktické části...34 2 Podklady...34 2.1 SEA z hlediska mezinárodních a národních legislativních norem...34 2.2 Státosprávní uspořádání a správní struktury v Česku, Polsku a Sasku...36 2.3 Systémy plánování a rámce pro integraci SEA do procesu regionálního plánování v Česku, Sasku a Polsku...37 3 Integrace hodnocení vlivu na životní prostředí a průběh procesu v regionálním plánování...39 4 Koncepce posuzování a postupu...40 4.1 Screening...40 4.2 Scoping...41 4.3 Předměty hodnocení...41 4.3.1 Předměty ochrany...42 4.3.2 Konkretizace předmětů ochrany prostřednictvím zájmů ochrany...42 4.3.3 Souhrnný popis zájmů ochrany...43 4.3.4 Relevance jednotlivých zájmů ochrany v rámci přeshraničního posuzování...46 4.4 Datové podklady...48 4.5 Prognóza a hodnocení...50 4.5.1 Faktory účinku a indikátory účinku...50 6

SEA pro regionální plánování Praktická část a shrnutí Obsah 4.5.2 Přiřazení faktorů účinku k obsahům regionálního plánu, které je nutno hlouběji hodnotit...50 4.5.3 Přiřazení indikátorů účinku k zájmům ochrany...52 4.5.4 Spojení obsahů regionálního plánu se zájmy ochrany prostřednictvím faktorů účinku...53 4.5.5 Odvození indikátorů účinku z faktorů účinku...54 4.5.6 Stanovení zón účinku rádius hodnocení...54 4.6 Hodnocení alternativ...56 4.7 Kumulativní vlivy...58 4.8 Celkové hodnocení vlivů regionálních plánů na životní prostředí...59 5 Členění zprávy o životním prostředí...60 6 Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti...62 6.1 Informace - Kompetence / uvedení kontaktních míst...63 6.2 Okamžik informace...63 6.3 Obsah informace...63 6.4 Forma zapojení veřejnosti dotčené strany...64 6.5 Stanovení lhůt...64 6.6 Realizace ústních konzultací...64 6.7 Oznámení rozhodnutí...65 6.8 Monitoring přeshraničních vlivů na životní prostředí...65 6.9 Překlady...65 6.10 Dodržování lhůt...66 7 Monitoring životního prostředí...67 7.1 Obsah monitoringu...67 7.2 Aktéři a vztahy...69 7.3 Pracovní kroky...69 8 Seznam literatury...70 Část C Právní základy mezinárodní SEA...74 1 Právní základy ve svobodném státě Sasko...75 2 Právní základy v Polské republice...78 3 Právní základy v České republice...81 Tabulki Tabulka 1: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku... 19 Tabulka 2: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku... 23 Tabulka 3: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku... 24 7

SEA pro regionální plánování Praktická část a shrnutí Obsah Tabulka 4: Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou... 26 Tabulka 5: Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního prostředí a územního plánování... 34 Tabulka 6: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku... 37 Tabulka 7: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku... 40 Tabulka 8: Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování... 42 Tabulka 9: Popis pro zájem ochrany Pů 2, Filtrační / retenční funkce... 44 Tabulka 10: Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou... 46 Tabulka 11: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku... 49 Tabulka 12: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu... 51 Tabulka 13: Zájmy ochrany dotčené faktory účinku... 52 Tabulka 14: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu... 53 Tabulka 15: Tabulka 16: Tabulka 17: Matice pauálně stanovených zón účinku ve vztahu k obsahům regionálního plánu a zájmům ochrany... 55 Seznam výběrových kritérií na příkladu prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru... 57 Seznam - hodnocení jednotlivých případů pro prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru... 58 Tabulka 18: Katalog otázek ke kumulativním vlivům pro screening a scoping... 58 Tabulka 19: Přísluné orgány / kontaktní místa v případě transnárodní SEA v regionálním plánování... 63 Tabulka 20: Kategorie obsahu monitoringu... 67 Obrázky Obraz 1: Územní jednotky regionálního plánování v česko-polsko-saském pohraničí... 13 Obraz 2: Porovnání uspořádání státu a správních struktur... 16 Obraz 3: Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko... 30 Obraz 4: Porovnání uspořádání státu a správních struktur... 36 Obraz 5: Informace účast kooperace: Formy účasti veřejnosti... 62 Obraz 6: Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko... 69 8

SEA pro regionální plánování Praktická část a shrnutí Obsah 9

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A: Shrnutí 10

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A: Shrnutí ČÁST A SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA INTERREG III A-PROJEKT TRANSSEA 11

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 1: Představení projektu 1 Představení projektu Směrnicí (ES) 2001/42 Evropského Parlamentu a Rady o zkoumání vlivu určitých plánů a programů na životní prostředí mají být v členských zemích EU nejději od roku 2004 realizována zkoumání vlivu programů a koncepcí na životní prostředí (SEA). 1 Cílem SEA je, s ohledem na podporu trvale udržitelného rozvoje zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a přispět tak k zahrnutí zvažování ekologických aspektů při pořizování plánů a programů. V Německu představuje SEA nový nástroj. Oproti tomu předpokládá národní legislativa v Česku a Polsku srovnatelné nástroje delí dobu. Česko a Polsko tak disponují zkuenostmi v této oblasti. Ale i tam je novinkou skutečnost, že v rámci SEA je nutno provést transnárodní řízení. V současné době jsou v Sasku aktualizovány regionální plány (územní plány velkých územních celků) dle Zemského rozvojového plánu 2003. Zde je nutno poprvé provést rovněž SEA. Partnery projektu byl Leibnitzův ústav pro ekologický územní rozvoj (Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V.), fakulta environmentálního plánování Braniborské technické univerzity (Brandenburgische Technische Universität) z Chotěbuzi (Cottbus) a Regionální plánovací sdružení Horní Lužice Dolní Slezsko (Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien). Kooperačními partnery projektu byly sousední regionální úřady regionů Liberec a Ústí a úřady marála vojvodství Lubuského a Dolnoslezského (Vojvodská urbanistická kancelář). Cílem projektu transsea bylo vyvinout metody a postupy, kterými je možno realizovat přeshraniční zkoumání vlivů programů a koncepcí na životní prostředí (strategická SEA) pro regionální plánování. Součástí projektu bylo rovněž vyzkouení tohoto postupu v rámci aktualizace Regionálního plánu (územního plánu velkého územního celku) Horní Lužice Dolní Slezsko. Region Horní Lužice Dolní Slezsko je nejvýchodnějím z celkem pěti plánovacích regionů ve Svobodném státě Sasko. Region se nachází v česko polsko německém trojzemí a je tak mimořádně vhodný pro realizaci přeshraniční účasti, odpovídající požadavkům Směrnice SEA (Obraz 1). Na adí této skutečnosti byl v období od července 2004 do října 2006 realizován na praxi orientovaný projekt, podporovaný z programu INTERREG III A Zkoumání vlivu koncepcí na životní prostředí pro regionální plánování vývoj trilaterální koncepce zkoumání a procesu pro Česko, Sasko a Polsko". 1 Směrnice (ES) 2001/42 Evropského Parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o zkoumání vlivu určitých plánů a programů na životní prostředí (Směrnice SEA) 12

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 1: Představení projektu Planungsregion Lausitz-Spreewald Obraz 1: Územní jednotky regionálního plánování v česko-polsko-saském pohraničí 13

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 1: Představení projektu Ústředními části projektu byly následující stavební kameny: Zásady územního uspořádání a správní struktury a integrace SEA do regionálního plánování v Česku, Polsku a Sasko, Identifikace ekologických cílů pro regionální plánování a operacionalizace prostřednictvím indikátorů pro hodnocení stavu životního prostředí a vlivů na životní prostředí a reere dat, které jsou k disici v Česku, Polsku a Sasku, Metody pro různé požadavky SEA pro regionální plánování (například alternativní zkoumání a zkoumání kumulativních vlivů), Procesy přeshraniční účasti orgánů a veřejnosti, Monitoring trvalých vlivů na životní prostředí. Těžitěm projektu byl vývoj a vyzkouení přeshraniční účasti v rámci SEA mezi Českem, Saskem a Polskem. Základem bylo porovnání systémů regionálního plánování a zkoumání vlivů na životní prostředí. Při aplikaci Směrnice SEA je nutno respektovat národní specifika. Například rozdílná závaznost územních plánů velkých územních celků (regionálních plánů) má za důsledek rozdílně silné zapojení veřejnosti. Dané plánovací podklady poskytly odkazy na existující hodnotící měřítka pro životní prostředí. Již existující mechanismy monitoringu jsou využitelné i pro přeshraniční monitoring. Zveřejnění rozdílných systémů v Česku, Sasku a Polsku má orgánům pomoci při samostatné optimalizaci návrhů v budoucnosti a přizpůsobit je odpovídajícím způsobem vlastním zkuenostem. 2 Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42 Při zahájení tohoto projektu nebyly ve Svobodném státě Sasko k disici žádné zkuenosti se zkoumáním vlivu programů a koncepcí na životní prostředí (SEA). Sousední regiony v Česku a Polsku vak již takovéto zkoumání pro své regionální plány provedly, neboť národní legislativa tuto záležitost upravila jetě před vstupem evropské směrnice v platnost. Nicméně i tam dosud neproběhla žádná přeshraniční SEA. V Česku byl přísluná směrnice EU v národní legislativě zcela realizována v roce 2004 novelizací zákona č. 100/2001 Sb. o zkoumání vlivů na životní prostředí. 2 Zde se sice předpokládá přeshraniční proces SEA, To se vak zatím z důvodů přechodných lhůt netýká procesů pořizování regionálních plánů (územních plánů velkých územních celků) v sousedním Libereckém a Ústeckém regionu. V Polsku proběhla realizace v roce 2001 schválením zákona o environmentální legislativě s následující změnou zákona. 3 Pro plány obhospodařování území vojvodství platí zákon o prostorovém plánování a obhospodařování prostoru. 4 Ten vyžaduje zpracování tak zvané ekologické prognózy. V té jsou rovněž popisovány významné přeshraniční vlivy na životní prostředí. Nepředpokládá se vak přeshraniční proces účasti. Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v rámci procesu SEA probíhá v Polsku pouze pro sektorální plány a programy. V Německu se realizace Směrnice EU o SEA v důsledku federálního systému zdržela. Zákon o prostorovém uspořádání 5 byl sice v červnu 2004 sice jetě v dané lhůtě změněn, ale zákon o prostorovém uspořádání spolkové republiky tvoří pouze legislativní rámec, který musí být konkretizován zemskými 2 3 4 5 Zákon č. 93/2004 Sb., ze dne 29. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon ze dne 27.04.2001 o ekologické legislativě (Sb. Nr. 62, Pos. 627, několikrát měněn) (Ustawa z dnia 27.04.2001r. Prawo ochrony środowiska (Dz.U. Nr. 62, Poz. 627 z późn. zm.) Zákon ze dne 27. března 2003 o územním plánování a obhodpodařování (Sb. Nr. 80, Pos. 717 několikrát měněn), Ustawa z dnia 27 marca 2003r. o planowaniu i zagospodarowaniu przestrzennym (Dz.U.Nr 80,. 717 z późn.zm.) Zákona o územním plánování ze dne 18. srpna 1997 (Spolková sbírka zákonů I 2081, 2102), naposledy změněn zákonem ze dne 3. Května 2005 (Spolková sbírka zákonů I STR. 1224) 14

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 2: Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42 zákony o územním plánování. Saský zákon o zemském plánování je v současné době měněn 6 a předpokládá se, že v platnost vstoupí v lednu 2007. Do té doby je nutno používat spolkový zákon o prostorovém uspořádání a evropskou Směrnici SEA. 3 Uspořádání státu a správní struktury Rozdíly ve státosprávním uspořádání mají za důsledek rozdílné kompetence v oblasti pořizování SEA. Zvlátností je federální struktura v Německu, neboť rozdílné správní struktury a kompetence nejsou rozdílné pouze mezi Českem, Německem a Polskem, ale rovněž mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Rozdíly mezi spolkovými zeměmi se mohou do budoucna jetě prohloubit, jelikož poslední změna základního zákona v rámci tak zvané reformy federálního uspořádání 7 poskytuje spolkovým zemím do budoucna možnost, se zcela odchýlit mimo jiné od spolkového zákona o územním uspořádání. Pro Českou republiku to znamená, že se v případě přeshraničních zájmů musí připravit na rozdílné správní struktury a postupy v sousedních spolkových zemích Sasku a Bavorsku. Pro Polsko totéž platí ve vztahu na sousední spolkové země Sasko, Braniborsko a Meklenbursko - Pomořansko. Státní úroveň je v Německu tvořena spolkovým státem a spolkovými zeměmi (viz Obraz 2), regionální samosprávná úroveň zde existuje teprve na úrovni okresů (Landkreise). Regionální plánovací sdružení, jako sdružení okresů a nezávislých měst pořizují z pověření Svobodného státu Sasko regionální plány. 6 7 Návrh zákona o zavedení zkoumání vlivů určitých plánů a programu na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko. Zákona o změně základního zákona ze dne 28. srpna 2006 (Spolková sbírka zákonů I STR. 2034) 15

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 3: Uspořádání státu a správní struktury Německo Svobodný stát Sasko Polsko Česko Spolkova země Bundesstaat Spolkova země Bundesland Vládní okres Regierungsbezirk Národní stát Państwo Vojvodský uřad Urząd wojewódzki Národní stát Regionální sdružení plánování Regionaler Planungsverband Marálský uřad Urząd marszałkowski Kraj Okres Landkreis Okres Powiat Obec s rozířenou působnosti Obec Gemeinde Obec Gmina Obce s pověřeným obecním úřadem Obec Přísluný orgán pro SEA pro regionální plánování Obraz 2: Porovnání uspořádání státu a správních struktur 8 V České republice existuje centrální vláda v Praze a od roku 2002 kraje jako samosprávné jednotky. Na ně byly přeneseny úkoly v oblasti pořizování územních plánů velkých územních celků, případně tak zvaných zásad územního rozvoje dle nového stavebního zákona. 9 V Polsku existuje na státní úrovni centrální vláda ve Varavě a v každém vojvodství vojvoda jako orgán státního dozoru. Úkoly regionální samosprávy plní ve vojvodství Úřad marála vojvodství, mimo jiné i v oblasti pořizování Plánu obhospodařování vojvodství. 8 9 Knippschild, Robert: Prezentace: Trvale udržitelné územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko Severní Slovinsko. Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006. Str. 18 (nepublikovaný manuskript) Zákon č, 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu 16

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 4: Systémy regionálního plánování a SEA 4 Systémy regionálního plánování a zkoumání vlivu na životní prostředí v Česku, Sasku a Polsku Rozdílné systémy plánování a rozdílné systémy realizace zkoumání vlivu na životní prostředí vedou rovněž k různé aplikaci Směrnice SEA v Česku, Polsku a Sasku (viz Tabulka 1). V důsledku změn nového českého stavebního zákona se budou regionální plánovací dokumenty v Česku a Sasku shodovat více, než tomu bylo doposud. Oba dokumenty jsou ve vztahu ke schvalovacím orgánům závazné v části regionálně významných rozhodnutí. Pro podřízenou plánovací úroveň obcí existuje povinnost přizpůsobení se regionálnímu plánu. Polský plán obhospodařování území je sice rovněž závazný ve vztahu k ostatních orgánům, v případě konfliktů s plány obcí vak musí dojít k jednání o převzetí obsahů plánu obhospodařování území mezi marálem vojvodstvím a představitelem obce. Bezprostřední povinnost přizpůsobení plánů obcí neexistuje. 10 Nicméně i v Polsku se připravuje změna legislativy, kdy by mělo dojít ke zvýení závaznosti regionálních plánů. 11 Regionální plány jsou ve vech třech sousedních zemích pořizovány na základě hodnocení přírody a krajiny. Odpovídající dokumenty mohou být rovněž využity jako hodnotící měřítku pro SEA. Ekofyziografické studie v Polsku 12 a prognózy, koncepty a strategie ochrany přírody v Česku 13 tak představují odpovídající, veřejně přístupné dokumenty. V Sasku proti tomu neexistuje samostatný krajinný rámcový plán. Tuto funkci přejímá současně v rámci tak zvané "primární integrace regionální plán. Základem je sice odborný posudek ochrany přírody a péče o krajinu. Ten vak představuje neveřejný, nezávazný dokument. V souvislosti s novým stavebním zákonem se v Česku zavádí povinnost zpracovat každé dva roky monitorovací zprávu, která současně může být důvodem pro změnu, případně aktualizaci zásad územního rozvoje v regionu. Tato monitorovací zpráva může rovněž převzít funkci dokumentace monitoringu dle čl. 10 Směrnice SEA. Pozitivní je řeení, zakotvené v novém českém stavebním zákoně, podle kterého je nutno návrh monitorovací zprávy odsouhlasit jetě před jejím schválením v regionálním shromáždění s dotčenými orgány. V Polsku je nutno předkládat Sejmiku (zastupitelstvo vojvodství) každé čtyři roky periodickou zprávu o obhospodařování území, kterou je v rámci SEA možno rovněž využít. V Sasku se na regionální úrovni předpokládá pouze průběžné sledování území, jehož výsledkem není systematické zpracování zprávy. Zpráva musí být v Sasku zpracována společně se zprávou o rozvoji země pouze pro úroveň celého území Svobodného státu Sasko. Česko disponuje systémem zajitění kvality zkoumání vlivů na životní prostředí. Zkoumání vlivů na životní prostředí tak může být zpracováno pouze akreditovaným znalcem, přičemž se v případě zpracovatele musí jednat o fyzickou osobu. V Polsku je ke zpracování zprávy o životním prostředí oprávněn každý, s výjimkou pořizovatele plánu. V Sasku bývá zvykem, že pořizovatel plánu pořizuje jak regionální plán tak i zprávu o životním prostředí. V Sasku a v Česku je přeshraniční účast orgánů a veřejnosti vyžadována v případě, pokud lze předpokládat, že návrh regionálního plánu může mít významné přeshraniční vlivy. Naproti tomu v Polsku není v souladu s polskou legislativou požadována účast sousedních zemí v rámci procesu SEA. 10 11 12 13 Dendewicz, Stanysław: Součásti systému regionálního plánování v Polsku, in: Województki Biuro Urbanistyczne, Regionaler Planungsverband Oberlausitz Niederschlesien (vyd.): Bulletin dolnoslezsko saského pohraničí Svazek č, 1/2001, Vratislav, Budyín. Str. 11 Poznámka od paní Maja Wlosinske (Úřad marála Lubuského vojvodství) na závěrečné konferenci k programu INTERREG III A dne 5.10.2006 v Drážďanech Představenstvo vojvodství, Vojvodská urbanistická kancelář ve Vratislavi (vyd.): Ekofyziografická studie vojvodství Dolního Slezska. Vratislav, Lisotpad 2005 (Zarząd Województwa Dolnośląskiego, Wojewódzkie Biuro Urbanistyczne we Wrocławiu (wyd.): Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego. Vratislav, Listopad 2005) Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje. Liberec 2004 17

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 4: Systémy regionálního plánování a SEA Oproti Česku a Polsku jsou v Německu zprávy o životním prostředí zpracovávány jako nesamostatná část úředních správních postupů. SEA, stejně jako EIA není koncipována jako samostatný proces. Centrální orgány SEA jako orgány odborného dozoru, jakými je v Česku například Ministerstvo životního prostředí, v Německu neexistují. To platí i pro Sasko, kde zodpovědnost za pořízení SEA leží na pořizovateli plánu a regionální plánovací sdružení tak na základě zprávy o životním prostředí a stanovisek orgánů a veřejnosti samo hodnotí plán z hlediska jeho vlivů na životní prostředí (viz Tabulka 1). SEA v Sasku tak nemá žádné materiálně právní důsledky pro regionální plánování. SEA nekončí vlastním správním aktem. Jinak je tomu v Česku a Polsku, kde na státní úrovni konstatují vlastní orgány SEA vliv na životní prostředí a mohou mít vliv na rozhodování pořizovatele plánu. 18

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 4: Systémy regionálního plánování a SEA Tabulka 1: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku Svobodný stát Sasko Polská republika Česká republika Předmět Přísluná legislativa Název plánovacího dokumentu Měřítko regionálního plánu Závaznost ve vztahu k podřízeným plánovacím úrovním Zákon o SEA pro územní plánování Hodnotící měřítko ochrany přírody Saský zákon o zemském plánování Regionální plán Zákon o územním plánování a obhospodařování Plán obhospodařování území vojvodství 1: 100.000 1: 150.000 1: 100.000 Povinnost přizpůsobení plánů obcí Saský zákon o zemském plánování (v současné době měňovací návrh, Zákon o územním plánován, Směrnice SEA udává rámec) Odborný posudek ochrany přírody a péče o krajinu, Krajinný rámcový plán (žádný samostatný dokument) v případě konfliktů s plány obcí musí dojít k jednání o převzetí obsahů plánu obhospodařování území mezi marálem vojvodstvím a představitelem obce / starostou / prezidentem města. Zákon o ochraně životního prostředí Polské republiky Zákon o územním plánování a obhospodařování Ekofyziografická studie vojvodství Program ochrany životního prostředí vojvodství Zákon č, 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon) Zásady územního rozvoje Povinnost přizpůsobení plánů obcí Zákon č, 100/2001 Sb, o zkoumání vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Koncepce ochrany přírody a krajiny regionu Limity využití území Kdo zodpovídá? Pořizovatel regionálního plánu Regionální plánovací sdružení Úřad marála Regionální úřad Schvalovací orgán regionálního plánování Saské státní ministerstvo vnitra (odborný a právní dohled) Přísluný ministr pro stavebnictví, obhospodařování území a bytovou politiku (právní dohled) Ministerstvo pro místní rozvoj (odborný a právní dozor) Zpracovat zprávy o životním prostředí Každý, i pořizovatel plánu sám Každý, ne vak pořizovatel plánu Akreditovaná fyzická osoba Orgán dohledu pro SEA Saské státní ministerstvo vnitra (právní dohled) Vojvoda / zdravotní inspektor vojvodství (odborný a právní dozor) Ministerstvo životního prostředí (odborný a právní doholed) Přísluný orgán pro přeshraniční SEA Jako země původu >> Regionální plánovací sdružení (Ministerstvo životního prostředí Polské republiky pouze pro spektrální plány) Ministerstvo životního prostředí České republiky Jako dotčená země << Regionální plánovací sdružení (návrh zákona o novelizaci některých zákonů) 14 Ministerstvo životního prostředí Polské republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky 14 Dle návrh zákona o zavedení hodnocení vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z července 2006 je přísluným orgánem Regionální plánovací sdružení. Regionální plánovací sdružení hodnotí tento návrh v současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1.5. Je li sousední stát státem, provádějícím plánování a hodnocení a nelze li jednoznačně identifikovat orgán, přísluný v Sasku v oblasti transnárodního plánování, existuje dalí možnost navázání kontaktů. V tomto případě se sousední stát může obrátit na Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství, které sousední stát odkáže na daný přísluný orgán. 19

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 4: Systémy regionálního plánování a SEA Tabulka 1: Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku Monitoring realizace regionálního plánu Svobodný stát Sasko Polská republika Česká republika Existující povinnost monitorovat realizaci plánu Průběžné sledování území (není povinnost zpracovat zprávu) Periodické vyhodnocení plánu obhospodařování území v intervalu 4 let (zpráva sejmiku vojvodství a usnesení) Monitorovací zpráva včetně účasti orgánů v intervalu maximálně 2 let (schválení regionálním shromážděním) 5 Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v Sasku Směrnice SEA byla v národní legislativě realizována v Česku, Polsku a nakonec i v Německu. K realizaci směrnice v legislativě Saska dojde v brzké době. Kromě toho bylo možno využít zkuenosti z přeshraničních projektů zkoumání vlivu na životní prostředí. 15 Návrh, zpracovaný v rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, obsahuje pro přeshraniční zkoumání mezi Českem, Saskem a Polskem následující komponenty: Předmět přeshraničního procesu SEA Kompetentní orgány / uvedení kontaktních míst Okamžik a obsah oficiální informace Forma zapojení orgánů a veřejnosti dotčené strany Stanovení a dodržování lhůt Realizace ústních konzultací Oznámení rozhodnutí Monitoring příhraničních vlivů na životní prostředí Překlady. Regionální plánu jsou v Česku, Sasku a Polsku předmětem procesu SEA. O tom, který regionální plán může mít významné přeshraniční vlivy na životní prostředí, je nutno rozhodnout pro každý případ zvláť. V daném případě je nutno realizovat přeshraniční proces účasti. V Polsku není dle národní legislativy pro plány obhospodařování předpokládán přeshraniční proces SEA. V případě, že česká a německá strana dojdou k názoru, že mohou být dotčeni vlivy plánu obhospodařování území, mohou i přesto přísluný orgán požádat polské Ministerstvo životního prostředí o provedení přeshraničních konzultací. Ty by pak bylo nutno poskytnout při dodržení mezinárodního práva. Přísluným orgánem pro přeshraniční SEA v případě země původu je v Sasku pořizovatel plánu a tím tedy regionální plánovací sdružení. V Česku je pro realizaci přeshraniční SEA je kompetentní Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí. V Polsku je kontaktním místem pro sousední země zásadně Ministerstvo životního prostředí. Je li Česko dotčeno vlivy na životní prostředí ze sousední země, je přísluným orgánem Ministerstvo životního prostředí. Rovněž v Polsku je přísluným kontaktním místem Ministerstvo životního prostředí, při účasti veřejnost a posouzení vlivů na životní prostředí je vak podporováno přísluným úřadem vojvody. V Sasku zatím zákonná norma chybí. Ukazuje se vak, že Saské státní ministerstvo životního prostředí a 15 Ministerstvo životního prostředí Finska; Ministerstvo životního prostředí Švédska a Ministerstvo pro bytové otázky, územní plánování a životní prostředí Nizozemí (vyd.): Metodický návod pro aplikaci konvence Espoo. Dohoda o EIA v přeshraničním rámci (UN ECE). Finský ekologický ústav (SYKE), Finsko. 2003, na internetu: http://www.unece.org/env/eia/espootools.html 20

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 5: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti zemědělství usiluje v rámci přeshraniční účasti orgánů a veřejnosti pouze o funkci potovní schránky. To znamená, obdrží li Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství od Ministerstva životního prostředí Polska nebo Ministerstva životního prostředí České republiky informace o vlivech českých či polských programů na saské životní prostředí, odkáže sousední zemi na přísluný orgán, který v Německu zodpovídá za podobný záměr. V případě,jedná li se o regionální plány by to bylo Regionální plánovací sdružení 16 Tato úprava vychází z německého principu realizace zkoumání vlivu na životní prostředí jako nesamostatné části úředního správního postupu". Z pohledu projektu INTERREG zde jsou předem naprogramovány vechny problémy v případě, že pro každý případ českého či polského plánu, podléhajícího SEA, bude nutno identifikovat přísluný saský orgán. Z tohoto důvodu by mimo jiné bylo smysluplné, přenést i v Sasku kompetence orgánu SEA například na Saské státní ministerstvo pro životní prostředí a zemědělství jako nejvyí environmentální orgán pro případ, že by plán či program sousední země mohl mít významné vlivy na životní prostředí v Sasku. Oficiální informování sousední země probíhá na základě vhodných podkladů se zprávou o životním prostředí. Aby bylo možno včas předat aktuální environmentální data, doporučuje se dobrovolná účast na scopingu. Ta by měla být ze strany regionálních orgánů podporována. Získat včas environmentální data ze sousedního státu, u něhož se předpokládají významné vlivy na životní prostředí, je v případě Česka jako země původu zásadně zodpovědností akreditovaného experta. Ministerstvo životního prostředí jako přísluný orgán SEA a kontaktní místo jej přitom podpoří. V Sasku je snaha o bezprostřední předání stanovisek dotčené veřejnosti a orgánů sousední země saskému pořizovateli plánu na základě Německo polské dohody o EIA v přeshraničním rámci 17. To je odůvodňováno zásadou rovnocennosti a vzájemnosti při účasti druhého státu. Veřejnosti sousední země mají být poskytnuta stejná práva účasti, jaké má veřejnost německá. V Česku a Polsku vak musí veřejnost předat svá stanoviska prostřednictvím přísluného orgánu SEA, který na jejich základě vypracuje stanovisko vlastní a ve zale pořizovateli plánu. Při informování by tak regionální plánovací sdružení mělo poukázat na skutečnost, že materiály je nutno zveřejnit s odpovídajícím poučením o možnosti napadení (ustanovení regionálního plánu n. překladatele) před soudem a kopie je možno dodatečně předávat přímo regionálnímu plánovacímu sdružení. Návrh regionálního plánu je nutno v Sasko veřejně vyvěsit po dobu jednoho měsíce. Lhůtu pro slyení veřejnosti stanoví pořizovatel plánu sám, neměla by ale překročit tři měsíce. V případě, že dotčeným státem je Česko, je pro přeshraniční účast navrhováno celkem maximálně 60 dní, přičemž veřejnost může svá stanoviska předkládat během 30ti denní lhůty od zveřejnění informace. 18 V Polsku činí lhůt pro podávání stanovisek pro veřejnost minimálně 21 dní. 19 Z tohoto důvodu by pro přeshraniční účast orgánů a veřejnosti mělo být při zohlednění českého postupu stanoveno od přijetí sousední zemí až do okamžiku doručení stanovisek minimálně 60 dní. Strany by se při zahájení přeshraniční SEA měly dohodnout na stanovení lhůt a časovém harmonogramu. V případě realizace ústních konzultací se zúčastní nejvyí orgány SEA, pořizovatelé plánu (například regionální plánovací sdružení) a zpracovatel regionálního plánu a zprávy o životním prostředí. Na saské straně by kromě Saského státního ministerstva při životní prostředí a zemědělství (nejvyí orgán pro otázky životního prostředí v Sasku) i Saské státní ministerstvo vnitra (nejvyí orgán pro otázky územního a zemského plánování v Sasku) a Spolkové ministerstvo životního prostředí. 16 17 18 19 V souladu s 9 b zákona o EIA ve znění Vyhláky ze dne 5. září 2001 (Spolková sbírka zákonů I STR. I 2350), naposledy změněn zákonem ze dne 3. května 2005 (Spolková sbírka zákonů I STR. 1224) Čl. 4, 5 Dohody mezi vládami Spolkové republiky Německé a Polské republiky o realizaci dohody ze dne 25.února 1991 o EIA v přeshraničním rámci ze dne 11. dubna 2006 v Neuhardenbergu (Art. 4, 5 der Vereinbarung zwischen der Regierung der Bundesrepublik Deutschland und der Regierung der Republik Polen über die Durchführung des Übereinkommens vom 25. Februar 1991 über die Umweltverträglichkeitsprüfung (UVP) im grenzüberschreitenden Rahmen vom 11. April 2006 in Neuhardenberg) 14 b zákona č. 100/2001 Sb., 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. 66 zák. ze dne 27.4.2001 k ekologické legislativě (sbírka č. 62, pol. 627, několikrát změněno) 21

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 5: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti Po schválení regionálního plánu je nutno bezodkladně informovat sousední stát. Po oznámení rozhodnutí se jeden exemplář plánu spolu se zprávou o životním prostředí a souhrnným komentářem odele na přísluný kontaktní orgán sousední země. K bliží konkretizaci přeshraničního monitoringu realizace regionálního plánu dosud v Česku, Sasku a Polsku nedolo. O dohodu v této záležitosti je možno usilovat v rámci přeshraničních konzultací. Pro realizaci monitoringu přeshraničních vlivů na životní prostředí je přísluný ten pořizovatel regionálního plánu, který může samostatně výsledky monitoringu realizace plánu předat sousední zemi. S příslunou sousední zemí by mělo být dohodnuto, že i tato by měla zemi původu v daném případě předat informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí. O nepředpokládaných vlivech na životní prostředí by měl být pokaždé informován nejvyí orgán pro otázky životního prostředí země původu. Ten může po prvním vyhodnocení souvislostí příčin a vlivů informovat přísluné orgány případně inicializovat opatření, vedoucí k nápravě. Nutné překlady zajistí země původu. Přeloženy by měly být ty části dokumentů, které sousední zemi umožní posouzení předpokládaných významných přeshraničních vlivů na životní prostředí. Tyto návrhy byly na doporučení k integraci SEA zapracovány do saského procesu regionálního plánování (viz Tabulka 2). Z důvodů prodlevy procesu regionálního plánování mohl být v regionu Horní Lužice - Dolní Slezsko dosud vyzkouen pouze přeshraniční scoping. Největí část přeshraniční účasti stojí jetě před Regionálním plánovacím sdružením. 22

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 5: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti Tabulka 2: Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku Kroky regionálního plánování (dle Zákona o územním a zemském plánování Svobodného státu Sasko) Usnesení o pořízení Účast na zpracování plánu (Koncept) ( 6 odst. 1 Zákona o územním a zemském plánování Svobodného státu Sasko (SächsLPlG)) Veřejné slyení (návrh plánu) ( 6 odst. 2, 6 odst. 3, 6 odst. 4 SächsLPlG) Schválení vyhláky ( 7 odst. 2-4 SächsLPlG) Kroky SEA (dle Zákona o prostorovém uspořádání, Zákona o EIA ad.) Monitoring ( 12 SächsUIG) Screening ( 7 odst. 5 věta 5-7 Zákona o prostorovém uspořádání (ROG)) Stanovení rámce zkoumání Scoping ( 7 odst. 5 věta 4 ROG) Zpráva o životním prostředí ( 7 odst. 5 ROG) Účast jiného orgánu ( 7 odst. 6 ROG) Účast veřejnosti ( 7 odst. 6 ROG) Přeshraniční účast ( 7 odst. 6 ROG a 14 j Zákona o EIA) Nalezení rozhodnutí ( 7 odst. 7 věta 3 ROG) Souhrnný komentář ( 7 odst. 7 věta 8 ROG) Oznámení rozhodnutí ( 7 odst. 9 ROG a 14 j, l Zákona o EIA) Monitoring ( 7 odst. 10 ROG) Integrovaná účast orgánů a veřejnosti v Sasku (Regionální plánování a SEA) Veřejné oznámení Schválení vyhláky Výsledků monitoringu Účast orgánů Zaslání konceptu nositelům veřejných zájmů včetně sousedního státu Zaslání konceptu orgánům životního prostředí, včetně návrhu rámce zkoumání SEA pro zpracování stanoviska (v daném případě i přísluným orgánům sousední země). Účast veřejnosti Písemná informace a zaslání návrhu spolu se zprávou o životním prostředí orgánům, zastupujícím veřejný zájem ke zpracování stanoviska včetně sousední země Veřejné oznámení a vyvěení návrhu a zprávy o životním prostředí za účelem získání stanovisek veřejnosti (v daném případně i v dotčeném státě). V případě nutnosti realizace ústních konzultací ( v daném případě rovněž s dotčeným státem) Veřejné oznámení Veřejné oznámení rozhodnutí a veřejné vyvěení plánu, zprávy o životním prostředí a souhrnného komentáře V daném případě Zaslání plánu a zprávy o životním prostředí včetně souhrnného komentáře dotčenému státu 23

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 6: Indikátory a datový materiál 6 Indikátory a datový materiál Příloha I písm. f) Směrnice o SEA uvádí ekologické aspekty, které je nutno v rámci SEA zkoumat: Půda, voda, klima / ovzduí, fauna, flóra, biodiverzita, člověk, kultura a věcné statky. Předmětům ochrany bylo pokaždé přiřazeno vícero zájmů ochrany ve vztahu na určité ekologické cíle, citlivost či předchozí zátěž (například předmětu ochranu půda zachování plodnosti a absorpční a filtrační funkce, ale také míra zpevnění jako předchozí zátěž). Pro každý zájem ochrany byl zpracován popis, obsahující o něm vekeré relevantní informace. Přehledně byly popsány definice předmětu ochrany, ekologické cíle, indikátory stavu a účinku, relevantní datové podklady a rámec pro hodnocení stavu životního prostředí a vlivy na zájem ochrany. Byly zpracovány pokyny k preventivním opatřením, itivním vlivům a odstupňování (vlivy, které je nutno zkoumat na podřízené plánovací úrovni). Za základě popisů byla provedena klasifikace, které předměty ochrany a zájmy ochrany mohou být s největí pravděpodobností dotčeny přeshraničními vlivy obsahů územních plánů velkých územních celků (regionálních plánů) na životní prostředí. Byla provedena reere datového materiálu, který je k jednotlivým zájmům ochrany k disici. Základem jsou v Sasku ekologické cíle Zemského rozvojového plánu ve své funkci Krajinného programu 20, relevantní legislativní normy a dalí, odborné environmentální plány. Ty budou zapracovány do odborné části Rámcového krajinného plánu, který jako odborný materiál obsahuje dokumentaci stavu a hodnocení přírody a krajiny a rozvojové cíle regionu. Rovněž ze sousedních regionů v Česku a Polsku byly poskytnuty relevantní environmentální studie, případně programy (viz Tabulka 3). Četí a poltí sousedé navíc již pro své územní plány velkých územních celků strategickou SEA provedly. Zohledněny mohou být rovněž ddpovídající zprávy o životním prostředí a informace o přeshraničních vlivech. Tabulka 3: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku Svobodný stát Sasko Celé teritorium Region Horní Lužice Dolní Slezsko Zemský rozvojový plán ve své funkci jako Krajinný program (2003) [Landesentwicklungsplan in seiner Funktion als Landschaftsprogramm (2003)] Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu Krajinného programu Svobodného státu Sasko (2003) [Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Landschaftsprogramm des Freistaates Sachsen (2003)] Regionální plán Horní Lužice Dolní Slezsko ve své funkci jako Rámcový krajinný plán (2002) [Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien in seiner Funktion als Landschaftsrahmenplan (2002)] Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k Rámcovému krajinnému plánu pro region Horní Lužice Dolní Slezsko (v současné době se zpracovává) [Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Landschaftsrahmenplan der Region Oberlausitz-Niederschlesien (o. J., zurzeit in Erarbeitung)] 20 Nařízení Saské státní vlády o Zemském rozvojovém plánu Saska ze dne 2003 24

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 6: Indikátory a datový materiál Tabulka 3: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku Česká republika Celé teritorium Státní politika životního prostředí České republiky Kapitola Příroda a Krajina Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje, 2004 Region Liberec Koncept snižování emisi a imisí znečiťujících látek v Libereckém kraji (KSEI), stav 2006 Liberecký kraj - územní plán velkého územního celku KONCEPT : Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle 14 zákona č.244/1992sb. v souladu se strategie environmental assessment, 2003 Mapa Limity Využití Území zadaní ÚP VÚC Posuzení vlívů koncepce na životní prostředí dle 14 zákona č. 244/1992 Sb Region Ústí Polská republika Celé teritorium Vojvodství Dolní Slezsko Vojvodství Lubuské Mapa Limity Využití Území zadaní ÚP VÚC Krajský program snižování emisí tuhých znečiťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku Ústeckého kraje, 2004 II. Státné ekologické politiki Polské republiky, 2002-2010 [II Polityki Ekologicznej Państwa na lata 2002-2010] Ekofyziografická studie vojvodství, 2005 [Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego, 2005] Územní plán vojvodství Prognóza vlivů na životní prostředí, 2002 [Plan zagozpodarowanie przestrzennego województwa dolnośląskiego Prognoza oddziaływania na środowisko, 2002] Program ochrany životního prostředí vojvodství 2003-2010 [Program ochrona środowiska dla Woj. Lubuskiego na lata 2003-2010] Prognóza vlivů územního plánu vojvodství na životní prostředí, 2002 [Prognoza skutków wpływu ustaleć planu zagospodarowania przestrzennego województwa lubuskiego na środowiska, 2002] 7 Přeshraniční vlivy Určité zájmy ochrany mají z hlediska možných přeshraničních vlivů zvlátní vztah, jiné jako například předmět ochrany půda mení. V případě předmětu ochrany voda je nutno sledovat přeshraniční zvodně a povodí vodních toků, případně i přeshraniční stojaté vody. Negativní vlivy na kvalitu vody a strukturu vod (například v důsledku průmyslových zón, povrchových dolů, regulace vodních toků) mohou mít přeshraniční charakter. V případě protipovodňové ochrany se jedná o přeshraniční ochranu retenčních prostorů v rámci povodí. Povodně mohou mimo jiné pokodit kulturní a věcné statky v sousední zemi v případě, kdy tato leží na dolním toku a kdy protipovodňová opatření (v Sasku preventivní protipovodňová ochrana a technická protipovodňová ochrana ) nejsou dostatečně mezi sousedními státy odsouhlasena a koordinována. Na úrovni regionálního plánování je v přeshraničním kontextu pro předmět ochrany klima / ovzduí relevantní předevím ochrana sídelního klimatu. Snížení vzniku studeného vzduchu nebo zablokování výměny čerstvého vzduchu může mít vliv na sídla v sousední zemi. V této souvislosti je třeba sledovat předevím důsledky množení lesa či jeho mýcení. Šíření látkových emisí z průmyslu a dopravy v ovzduí 25

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 7: Přeshraniční vlivy lze zpravidla lépe sledovat na niží úrovni, tedy v rámci projektové EIA, neboť zde jsou k disici přesnějí informace o druhu a míře stavebního využití a jaké vlivy to vyvolá. Vlivy dopravních záměrů lze srovnatelně lépe sledovat na úrovni regionálního plánu. Vlastní vymezení regionálního plánování je nicméně ve Svobodném státě Sasko řídkým jevem. Větinou se jedná o převzetí z Odborného rozvojového plánu doprava, který je zpracováván Ministerstvem pro hospodářství a práci a pro který je na úrovni regionálního plánu pouze malý tvůrčí prostor. Ovzduí a sídelní klima úzce souvisí s předmětem ochrany člověk, který může být dotčen kromě přeshraničních imisí kodlivin i imisemi hluku (například v případě dopravních záměrů, těžby surovin). V případě předmětu ochrany fauna, flora a biodiverzita mají mimořádný význam existující a plánované chráněné oblasti. Přeshraniční vlivy mohou negativně ovlivňovat sousední chráněné oblasti, předevím tehdy, pokud existují souvislosti s předmětem ochrany Voda (například chráněné lužní lesy atd.). Při hodnocení předpokládaných vlivů je nutno zohlednit účel ochrany, případně cíle zachování. Zohlednit je nutno rovněž velkoploné životní prostory chráněných druhů (například netopýrů). V případě předmětu ochrany krajina mohou být dotčeny společné rekreační prostory (například plánovaný Přírodní park Žitavské hory). Zvlátní ornost by měla být věnována na možné vizuální vlivy například větrných elektráren na sousední chráněné krajinné oblasti. Rovněž velká, neporuená volná krajina se často, předevím na česko německé hranici, rozprostírá přes státní hranici. Rozdělní takovýchto území může negativně ovlivnit rekreační funkci těchto území i pro sousedy. Tabulka 4: Předmět ochrany Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou Zájem ochrany Indikátor stavu Faktor účinku Zóna účinku, námky k rozíření Půda Biotické funkce životního prostoru Specifické lokality (extrémně vlhké nebo suché) Změna stavu podzemní vody Pokles v důsledku čerpání předevím ve směru proudění podzemní vody Ochrana před imisemi kodlivin Ochranný potenciál nadloží podzemní vody hodnocen dle vzdálenosti hladiny podzemní vody od hrany povrchu v m a užitné polní vodní kapacity Imise kodlivin Předevím ve směru větru, směr proudění podzemní vody přes zvodeň Podzemní voda Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu Střední vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu < 20 dm předevímv biotopech, závislých na podzemní vodě Změna stavu podzemní vody ZvodeňPokles v důsledku čerpání předevím ve směru proudění podzemní vody Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů Zóny ochrany I, II a III Změna stavu podzemní vody Imise kodlivin Pokles v důsledku čerpání předevím ve směru proudění podzemní vody Předevím ve směru větru a ve zvodni ve směru proudění podzemí vody Povrchové vody Retenční prostory Kvalita vody Záplavové oblasti stolené vody a mapované zátopové oblasti Třídy jakosti vody dle saprobiotického indexu (I - IV) Změna stavu podzemní vody Imise kodlivin Imise kodlivin Pokles v důsledku čerpání předevím ve směru proudění podzemní vody Povodní vodního toku Imise předevím z vodotečí a podzemní vody Průchodnost Příčné stavby Zástavba, zastavění Životní prostory například přeshraniční vodní toky 26

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 7: Přeshraniční vlivy Tabulka 4: Předmět ochrany Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou Zájem ochrany Indikátor stavu Faktor účinku Zóna účinku, námky k rozíření Chráněné a vzácné druhy Červený seznam Německo / Sasko Směrnice FFH (Příloha II) Směrnice SPA (Příloha I) Rozdělení Imise hluku Imise kodlivin Životní prostory například přeshraniční vodní toky Fauna, flora, biodiversita Biokoridory Existující a plánované chráněné oblasti Osy systémů územní ekologické stability s přeshraničním / zemským / regionálním významem Chráněná přírodní oblast Biosférická rezervace Národní park Rozdělení Rozdělení Imise hluku Imise kodlivin například přeshraniční vodní toky, koridory Přeshraniční životní prostory předevím ve směru větru Natura 2000 Území FFH a SPA Rozdělení Imise hluku Imise kodlivin Přeshraniční životní prostory předevím ve směru větru Les pro ochranu klimatu Klima, ovzduí Zalesněné plochy Oblasti volné krajiny Lesy v okolí větích měst a aglomerací Lesy ve svahových a hřebenových lokalitách horských oblastí Plochy volné krajiny, vyžadující sanaci z klimatologického hlediska Trasy pohybu čerstvého a studeného větru Změny využití (mýcení) Využití Bariéry Imise kodlivin V závislosti na sklonu terénu a směru větru Se vztahem k osídlení v závislosti na sklonu terénu Zátěž kodlivinami Oblasti bydlení Les pro imisní ochranu Imise kodlivin 100-500 m předevím po svahu a ve směru větru Člověk Hluková zátěž Oblasti bydlení Protihlukový les Imise hluku Zpravidla 100-500 m Spolková silnice 1.500 m Dálnice 3.000 m předevím ve směru větru Obraz krajiny Jedinečný krajinný obraz Vizuální vlivy změn životního prostředí Reliéf, pohledové vztahy a překážky ve výhledu Krajina Chráněné oblasti pro rekreaci Biosférická rezervace Přírodní park Chráněná krajinná oblast Imise hluku Imise kodlivin Vizuální vlivy změn životního prostředí Vedení elektrické energie 2.000 m Dálnice 3.000 m Rozlehlá neporuená volná krajina Rozlehlá neporuená volná krajina > 40 km² Rozdělení - Kulturní a věcné statky Stavební prvky krajiny Katastr památkové chráněných stavebních objektů Historické sídlení útvary Oblasti s vysokým potenciálem pokození (například průmyslové a sídelní plochy v zátopových oblastech) Změna stavu podzemní vody Záplavy Imise kodlivin Vizuální vlivy změn životního prostředí Pokles v důsledku čerpání předevím ve směru proudění podzemní vody Povodní vodních toků Směr větru Pohledové osy 27

SEA pro regionální plánování Shrnutí Část A, Kap. 8: Metodika zkoumání 8 Metodika zkoumání V rámci regionálního plánování je nutno zkoumat na základě jejich funkce, stupně konkretizace a územní platnosti předevím alternativy konceptu, případně struktur a alternativy jednotlivých lokalit. Tak jako na žádné jiné plánovací úrovni je zde možno srovnávacím způsobem hodnotit a volit mezi konkrétními, relativně přesně vymezenými alternativními lokalitami v rámci poměrně velkého území. Z těchto důvodů je právě regionální úroveň velmi dobře vhodná pro zkoumání výskytu kumulativních vlivů a případně jim zamezit. Koncepční případně strukturální alternativy regionálního plánování se vztahují na jednu plánovací kategorii (například větrná energie) a zpravidla neobsahují zásadně rozdílné systémové alternativy jako například v oblasti likvidace odpadů spalování či skládkování ale mnohem více porovnání různých, zčásti podobných modelů územního rozvoje a využití území. Při porovnávání jednotlivých lokalit jsou hodnoceny jednotlivé lokality z hlediska jejich vhodnosti pro plánované využití. Rozsah zkoumání jednotlivých plánovacích kategorií koncepčních / strukturálních alternativ nebo jednotlivých alternativ lokalit je rozdílný a závisí na kategorii plánu. Oproti zkoumání alternativ nebyla pro zkoumání kumulativních vlivů (Příloha I písm. F Směrnice SEA) na regionální úrovni v Sasku etablována žádná metodika. V Česku již existují zkuenosti z Komplexního popisu předpokládaných vlivů na životní prostředí, dle něhož v rámci komplexního hodnotícího postupu je možno hodnotit i kumulativní vlivy (Příloha 3 část C III starého zákona o zkoumání vlivu na životní prostředí č. 244/1992). Za tímto zkoumání kumulativních vlivů byly rozliovány a) územně omezené, kumulativní vlivy vícero jednotlivých zátěží na předmět ochrany (například na půdu či podzemní vodu) a b) kumulativní vlivy vech jednotlivých zátěží v celém území plánovacího regionu na cíl ochrany (například na úrodnost půdy nebo míru vytváření podzemní vody). Definitivní celkové hodnocení územního plánu velkého územního celku (regionálního plánu) může ukázat a bilancovat celkové trendy ve směru, zda jsou jejich vlivy na životní prostředí celkově itivní, neutrální či negativní. Přitom lze použít dva metodické stavební kameny: a) porovnání vývoje životního prostředí v regionu s a bez nového regionálního plánu dle prognózy statutu quo a b) sledování kumulativních vlivů a c) porovnání itivních a negativních vlivů regionálního plánu celkově (bilancování). Lze například kvantifikovat, jaká absolutní plocha nebo které plochy v regionu jsou postiženy novým zpevněním nebo množením lesa. Na závěr je nutno zdůraznit, že ve vech třech zemích Česku, Polsku a Německu existuje v oblasti metod volnost. Metodické pokyny k SEA stanovují pouze rámec případně možné metody. Specifický je český systém, kde je v rámci zajitění kvality zkoumání vlivu na životní prostředí zajiťováno externími odborníky a vliv úřadů na použitou metodiku tak je nízký. 28