AUTOBUSY S VYSOKOU ÚROVNÍ SLUŽEB POHLEDEM ZLÍNSKÉHO KRAJE Praha, 04. 10. 2011 1
SMLUVNÍ KILOMETRY DOPRAVCŮ LINKOVÉ DOPRAVY ZK ZA OBDOBÍ 2005 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 km celkem 22 445 400 22 685 400 22 437 400 22 311 700 21 791 960 21 865 766 2
ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH ČÁSTEK NA ÚHRADU PROKAZATELNÉ ZTRÁTY PRO DOPRAVCE ZK ZA OBDOBÍ 2005 2010 (VČETNĚ DOTACÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU A ŽÁKOVSKÉHO JÍZDNÉHO) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 linková doprava 245 611 193 248 101 352 248 967 880 249 484 778 271 552 400 302 609 849 drážní doprava 217 720 227 218 733 028 220 787 486 222 927 089 391 319 894 338 353 523 celkem 463 331 420 466 834 380 469 755 366 472 411 867 662 872 294 640 963 371 3
DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ROK 2010 (BEZ ŽÁKOVSKÉHO JÍZDNÉHO) Financování dopravní obslužnosti ZK v roce 2010 drážní doprava 245 041 000 státní dotace ze SR na drážní dopravu 90 877 000 linková doprava 281 131 282 z toho dotace od obcí 41 398 840 státní dotace ze SR čekání řidičů 12 609 616 celkem 629 658 898 Pozn. V roce 2010 bylo na pokrytí ztráty z žákovského jízdného v linkové dopravě vyplaceno 8.868.950,63 Kč a v drážní dopravě (pouze ČD, a.s., ne DSZO, s.r.o.) 2.435.522,53 Kč. Od měsíce března byla novými dodatky smluv, o závazku veřejné služby k zajištění základní dopravní obslužnosti, ztráta z žákovského jízdného zahrnuta do celkové prokazatelné ztráty. 4
DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ROK 2011 Finacování dopravní obslužnosti ZK v roce 2011 drážní doprava 251 100 000 státní dotace ze SR na drážní dopravu 90 877 000 linková doprava 290 200 000 z toho dotace od obcí 41 398 840 Celkem 632 177 000 5
TRŽBY Z PŘEPRAV LINKOVÝCH DOPRAVCŮ V RÁMCI ZÁVAZKU VEŘEJNÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY PRO ZK 6
ÚLOHA LINKOVÝCH AUTOBUSŮ V DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Úloha autobusové dopravy v kraji je stěžejní. Autobusy obsluhují všech 305 obcí v kraji (výjimka: Pržno) Železniční doprava pokrývá pouhých 79 obcí malá hustota tratí z důvodu složité konfigurace terénu. Železniční doprava je důležitá pro zajištění víkendové dopravy v regionech, kde je v tomto období velmi slabá intenzita autobusové dopravy (Slavičínsko a Valašskokloboucko) Zlínský kraj prozatím nepožaduje a ani v současné době nepředpokládá zavedení pravidelné intervalové dopravy u autobusů. Preferují se časy odpovídající místním potřebám dle pracovních dob v rozhodujících firmách či zahájení a skončení výuky ve školách. Specialitou regionu jsou nedělní, tzv. kostelové autobusy, zajišťující návoz a odvoz věřících na mše. Dodržování jízdních dob z titulu průjezdnosti silnic nepůsobí větší komplikace, jediným dlouhodobě problémovým úsekem je silnice I / 49 Otrokovice Zlín do doby ukončení její modernizace. 7
VYUŽITÍ JÍZDENEK IDS ZID Sčítání 2004 podzim 2010 - podzim Celkem cestujících Jízdenky IDS % IDS 36972 18094 49,18 32144 15688 48,81 Tabulka ukazuje snížení celkového počtu cestujících ve vlacích ZID, ale relativně stabilní procento využití jízdních dokladů ZID. Výše uvedené koresponduje s celkovým stavem v kraji, dochází k úbytku cestujících obecně. 8
VYUŽITÍ TROLEJBUS VLAK V ÚSEKU ZLÍN - OTROKOVICE V současnosti využívá vlakovou dopravu v úseku Otrokovice Zlín Otrokovice cca 3400 cestujících za pracovní den. Trolejbusovou dopravu využívá ve stejném úseku cca 7000 cestujících za pracovní den. V minulosti byl poměr ve prospěch trolejbusů mnohem vyšší, což bylo dáno především minimálním počtem vlaků (v GVD 1988 / 89 pouze 8 párů Os vlaků, nyní 28 / 27 Os vlaků + 2 / 1 R (Ex)). Naproti tomu intervaly mezi trolejbusy na linkách se prodloužily jen nepatrně (ve špičce z 10 na 12 minut, pouze v okrajových obdobích dne z 20 na 30 minut). 9
ZKVALITNĚNÍ AUTOBUSOVÉ DOPRAVY - PREFERENCE V současnosti se preference veřejné dopravy ve Zlínském kraji v podstatě neuplatňuje (intenzita provozu tyto zásahy prozatím příliš nevyžaduje). Výjimkou je úsek Otrokovice Zlín, ale ani zde, na již rekonstruovaných úsecích se čtyřpruhovým uspořádáním, problémy nevznikají. Pro rozhodování o možné preferenci v tomto úseku bude důležité sledování vývoje po ukončení modernizačních prací. Ostatní silnice v zásadě preferenci neumožňují, dvoupruhové uspořádání. Zlepšení situace na dalších významných silnicích (zejména I / 55 a I / 57) lze očekávat až po dobudování silnic v nové stopě. Nové obchvaty měst a obcí se předpokládají až v dlouhodobém výhledu (Starý Hrozenkov, Zašová apod.). Preference veřejné dopravy je uplatněna ve výjimečných případech samostatným návěstidlem SSZ (tzv. čočky ). 10
Zastávka MHD Zlín - U Mlýna BEZBARIÉROVÁ ZASTÁVKA výška nástupní hrany 20 cm vodicí obrubník nástupní hrany maximální vodorovné i svislé přiblížení podlahy vozidla k nástupišti kruhová část od komunikace do výšky nástupní hrany vodicí linie signální pás (šíře 80 100 cm) varovný pás (šíře 40 cm) bezbariérový přístup k zastávce (přechody) informační systém (hlásiče) orientační body 11
BEZBARIÉROVÉ ZASTÁVKY SOUČASNÝ STAV Systémově řešeno městem Zlín příspěvky z programu SFDI zvyšující bezpečnost dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace čerpání příspěvků městem od roku 2006 11,5 % bezbariérových zastávek ve Zlíně, celkem 36 zastávek Projekty bezbariérových úprav zastávek z SFDI Bezbariérové úpravy zastávek MHD Náměstí Míru, Náměstí Práce a Prštné Bezbariérové BUS zálivy Zlín 2009 Pod Babou Bezbariérové BUS zálivy Zlín Podhoří-sídliště, Cigánov, Vysoká mez, Baťova nemocnice Projekty financované z ROP Dlouhá, směr Cigánov, U zámku, Družstevní, Slunečná, Křiby a Česká 12
Zlín, Vysoká mez Zlín, Nám.PrN m.práce Ideáln lní stav 13
Napajedla, spořitelna Slavičín, Radnice Fryšták, nám. n Otrokovice, žel.st. 14
BEZBARIÉROVÝ AUTOBUS možnost bočního naklonění autobusu SOR CN 12M nástupní plošina výška podlahy od země cca 20 cm Irisbus City Bus 12M částečně nízkopodlažní (např. SOR CN 8,5) nástupní výška bezbariérová zadní část vozidla zvýšená 15
100% 80% 60% 40% 20% 0% BEZBARIÉROVÉ AUTOBUSY SOUČASNÝ STAV Podíl nízkopodlažních vozidel veřejné dopravy ve Zlínském kraji 63% 12% 7% 0% 0% 0% 0% 0% 9% 0% ČSAD Hodonín ČSAD Kyjov ČSAD Uherské Hradiště ČSAD Vsetín DSZO FTL-BUS HousaCar KRODOS Kroměříž Veolia Transport Přerov VYDOS BUS 16
VYBAVENOST STANIC VE ZLÍNSKÉM KRAJI Stanice vybavené pro zrakově postižené Stanice vybavené pro sluchově postižené 1. Biskupice u Luhačovic 1. Bojkovice 1. Hulín Mobilní zvedací plošina 2. Bojkovice město 2. Divnice 2. Kunovice 3. Divnice 3. Horní Lideč 3. Otrokovice 4. Halenkov zastávka 4. Hulín 4. Staré Město u UH 5. Hulín 5. Kroměříž 5. Valašské Meziříčí 6. Huštěnovice 6. Kunovice 7. Jankovice 7. Luhačovice 8. Kostelany nad Moravou 8. Napajedla 9. Kroměříž 9. Otrokovice 10. Kroměříž-Oskol 10. Staré Město u UH 11. Kunovice 11. Uherské Hradiště 12. Luhačovice 12. Uherský Brod 13. Napajedla 13. Újezdec u Luhačovic 14. Nedakonice 14. Valašské Meziříčí Pro zrakově postižené vodící linie varovné pásy na nástupištích hlasové majáčky k lepší orientaci Pro sluchově postižené obrazovky nebo jiné vizuální zařízení 15. Otrokovice 15. Zlín střed 16. Staré Město u UH 17. Tlumačov 18. Uherské Hradiště 19. Valašské Meziříčí 20. Záhlinice Pro pohybově postižené mobilní zvedací plošina pokud není nízkopodlažní vlak nebo nemá vlastní zvedací plošinu 17
KOORDINÁTOR VEŘEJNÉ DOPRAVY FUNKCE ORGANIZACE Společnost ve formě s. r. o. založena usnesením ZZK dne 21. 12. 2005 Koordinace veřejné dopravy v kraji Řešení připomínek a podnětů obcí a občanů Projednání uzavírek a řešení objízdných tras při uzavírkách Podklady pro vydávání licencí KÚ Zlepšování návazností spojů, lepší přestupní vazby Plánování rozvoje veřejné dopravy ve Zlínském kraji Činnost v rámci ČAOVD Spolupráce při přípravě technického řešení modernizací a výstavby dopravních terminálů Zavádění a pozdější zajištění provozu systému KORIS 18
KORIS KOMPLEXNÍ ODBAVOVACÍ, ŘÍDICÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ 19
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SYSTÉMU Realizace za předpokladu spolufinancování ROP NUTS II Střední Morava, oblast podpory 1.2 veřejná doprava Celkové náklady projektu 116 mil Kč Informační systémy vozidel Instalace vnitřního informačního panelu shlásičem zastávek; 1Centrální dispečink Sběr informací z jednotlivých vozidel všech dopravců; Operativní řízení provozních problémů; Sledování a vyhodnocování provozu dopravy; Kontrola dodržování standardů kvality dopravy jednotlivými dopravci. Stacionární informační systémy Odjezdové informační panely na nádražích a dopravních terminálech. Zastávkové informační panely. 20
CENTRÁLNÍ DISPEČINK - CED Požadavky na centrální dispečink - CED koordinace a operativní řízení provozu sledování polohy vozidel, vyhodnocování zpoždění, kontrola návazností u mezi vozidly městské hromadné dopravy, regionálními vlaky (ČD) a autobusy (různí dopravci) výstupy budou využity rovněž pro tvorbu jízdních řádů. Provoz systému bude zajišťovat společnost Koordinátor veřejné dopravy, spol. s r. o. 21
KORIS VÝSTUPY PRO VEŘEJNOST Pro veřejnost se informace o aktuálním stavu dopravy se budou zobrazovat prostřednictvím elektronických informačních panelů v přestupních uzlech elektronických informačních panelů ve vozidlech webového portálu KOVED ZK Tato veřejná informační média bude provozovat společnost Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o. 22
REALIZAČNÍ TÝM A PARTNEŘI PROJEKTU Realizační tým přípravy KORIS Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor strategického rozvoje kraje Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje,s.r.o Partneři projektu celkem 56 Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o 42 měst a obcí Zlínského kraje, ve kterých bude umístěno 48 stacionárních informačních panelů 6 dopravců, zajišťujících veřejnou linkovou a městskou autobusovou dopravu České dráhy, a.s. a Správa železniční dopravní cesty, s. 23
DĚKUJI ZA POZORNOST. Ing. František Brachtl Vedoucí provozního úseku Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o. Podvesná XVII / 3833 koved@centrum.cz www.koved.cz 24