Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část
Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_23 Historie české správy Správní vývoj v ČSR (5. část) Územní samospráva, finanční správa a účetní kontrola Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
doba oklešťování práv územní samosprávy volební řád přiznal všeobecné, rovné, tajné a přímé hlasovací právo při volbách do obcí všem osobám, mužům i ženám, které měly v obci aspoň tři měsíce trvalé bydliště, dosáhly věku 21 let pasivní volební právo se přiznávalo od 26 let věku a kandidát musel v obci bydlet alespoň rok, volilo se na základě vázaných kandidátních listin a podle zásad poměrného zastoupení, většinový systém byl odstraněn, volební období bylo čtyřleté, v roce 1933 prodlouženo na šest let
pro členy obecních úřadů zavedeny diety, což umožňovalo zastávat funkce v obecní samosprávě i příslušníkům dělnictva odkázaným na mzdu novela rozeznávala tyto řádné orgány obcí: obecní zastupitelstvo obecní radu starostu (jeho náměstky) a komise obecní zastupitelstvo nahrazovalo dřívější obecní výbor, počet členů podle počtu obyvatel obce
obecní zastupitelstvo volilo ze svého středu obecní radu a starostu volba starosty nemusela být státem potvrzena volbu starosty musely schvalovat i nadále státní úřady (u obcí, které byly sídlem okresního úřadu, potvrzovalo volbu starosty ministerstvo vnitra, u ostatních obcí zemský úřad) Obecní zastupitelstvo schvalovalo zejména obecní rozpočet, jeho schůze se měly konat alespoň jednou za dva měsíce a byly veřejné
Obecní rada byla nejdůležitějším orgánem, její zasedání bylo neveřejné k mimořádným orgánům obce náležel vládní komisař nebo správní komise (jestliže zemský úřad rozpustil obecní zastupitelstvo) statutární města byla zachována (Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Opava)
na základě zákona o organizaci politické správy z roku 1927 byly uvedeny v život okresy orgánem nových okresů bylo okresní zastupitelstvo dvě třetiny jeho členů vycházely z přímých voleb, zbývající třetina byla jmenována z řad tzv. odborníků volební právo do okresních a zemských zastupitelstev přiznáno státním občanům po dosáhnutí 24 roku věku Okresní zastupitelstvo volilo ze svých řad okresní výbor předsedou obou těchto orgánů byl okresní hejtman (funkční období trvalo šest let)
Působnost okresní samosprávy se zaměřovala na okresní hospodářství, na správu okresního jmění a okresních ústavů, popřípadě podniků, na sestavování rozpočtů a účtů, na zřizování a vydržování ústavů a podniků jako chorobinců, sirotčinců, vychovatelen, ústavů nevidomých, zprostředkovatelen práce
nejvyšším článkem územní samosprávy byla zemská samospráva zákon z roku 1927 zavedl čtyři zemské celky, v každé zemi byly vytvořeny orgány zemské samosprávy: zemské zastupitelstvo dvě třetiny členů vycházely z přímých voleb, jednu třetinu jmenovala vláda z řad tzv. odborníků, působnost ZZ: hospodářská, správní, normotvorná, působnost ve správním soudnictví, poradní zemský prezident - předseda zemský výbor volen zastupitelstvem ze svých řad zemské komise
ústřední finanční správa byla soustředěna v ministerstvu financí ministerstvo financí dohlíželo na celé státní hospodářství, sestavovalo státní rozpočet pokles významu přímých daní a přesouvání těžiska státních příjmů do daní nepřímých, z přímých daní byla nejvýnosnější daň důchodová, výdělková daň podniků veřejně účtujících, všeobecná daň výdělková a daň pozemková zvláštním druhem daně byla daň z obratu a daň přepychová
některé nepřímé daně byly zavedeny po válce: všeobecná daň nápojová, daň z motorových vozidel atd. nepřímé daně se rozdělovaly na velké spotřební daně (např.daň z cukru, z lihu, daň z minerálních olejů) a na malé spotřební daně další skupinu příjmů tvořila cla, poplatky a monopoly (tabákový, solní, výbušných látek, umělých sladidel)
daňovým únikům měl zabránit Ústřední inspektorát (zřízen v roce 1930), tento inspektorát zároveň dohlížel na činnost finančních úřadů orgánem měnové správy byla Národní banka československá akciová společnost, v čele bankovní rady stál guvernér jmenovaný prezidentem republiky
Finanční správní úřady: a)zemské finanční úřady zemská finanční ředitelství v Praze a Brně, finanční ředitelství v Opavě, v sídle zemského finančního úřadu byl archiv katastrálních map b)finanční prokuratury v Praze a Brně právní zastupování státu a některých jiných právních subjektů, kterým stát tuto výhodu propůjčil (od roku 1933 také v Bratislavě a Užhorodě) c) okresní finanční ředitelství finančně správní agenda nepřímých dávek, tj. spotřebních daní, monopolů a poplatků
d) finanční inspektoráty pro Čechy, Moravu a Slezsko e) celní úřady vyměřování cla a ostatní správní a kontrolní celní agenda (na hranicích i ve vnitrozemí) f) berní úřady jejich působnost se vztahovala na obvod berního (tj. zpravidla i soudního) okresu, v sídlech berních úřadů byly zřízeny katastrální měřičské úřady, byly pověřeny zakládáním a vedením pozemkového katastru a jeho stálou evidencí
autonomními ústavy byly burzy, jejich stanovy podléhaly schválení příslušných ministerstev a státní dohled nad burzami vykonával burzovní komisař. dozorem nad státním hospodářstvím, státním jměním a státním dluhem byl pověřen Nejvyšší účetní kontrolní úřad, byl to úřad rovnocenný ministerstvům a na nich nezávislý
Zdroje: http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://zpravodajstvi.olomouc.cz/images/clanky/9657_1_0917113601.jpg http://www.orbitakpostcard.cz/katalog-obrazku/produkt-7361/detail-ceskoslovensko-bankovka-z-roku- 1926-50-kc-se-la-6224.jpg