Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR*

Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR* Lenka Minksová** Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i. Higher Education Students: An Overview of Sociological Research Undertaken in the Czech Republic Abstract: This article summarizes previous sociological research on higher education students in the Czech Republic. It identifies the most important surveys carried out in the field and provides detailed information about twenty one higher education studies. Special attention is paid to a number of longitudinal surveys. The information presented in this review article identifies the main topics covered in previous higher education research. This article concludes by making suggestions for further research by highlighting those topics that have been examined in greater detail and those themes that have suffered relatively neglect thus far. Data a výzkum - SDA Info 2010, Vol. 4, No. 1: 39-60. (c) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2010. Článek se zabývá problematikou sociologických výzkumů studentů vysokých škol realizovaných v ČR od osmdesátých let dvacátého století až po současnost. Ambicí tohoto článku je poskytnout přehled relevantních výzkumů, které se o vysokoškolácích u nás prováděly, včetně přehledu hlavních tematických oblastí zkoumání. Vysokoškoláci jsou specifickou společenskou skupinou. Jsou věkově ohraničeni, naprostá většina z nich patří do jedné věkové kategorie. Člověk začíná studovat na vysoké škole zpravidla kolem dvacátého roku svého života. Studentské období je již dnes chápáno jako fáze životního cyklu člověka * Vypracováno v rámci Výzkumného záměru č. MSM0023775201 Terciární vzdělávání ve znalostní společnosti. ** Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Mgr. Lenka Minksová, Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i., U Dvou srpů 2024/2, 150 00 Praha 5 - Smíchov; e-mail: minksova@csvs.cz. - 39 -

[Říčan 2004]. Dobu vysokoškolského studia lze charakterizovat jako období jakéhosi předstupně profesní dráhy a zároveň jako dočasnou příslušnost k vnitřně značně variabilní skupině, reprezentující stále větší část mládeže [Velký sociologický slovník 1996: 1 244]. V průběhu vysokoškolského studia u studentů dochází ke specifické socializaci tzv. vysokoškolská socializace [Ondrejkovič 2004: 154 155]. Ondrejkovič hovoří o existenci subkultury vysokoškolských studentů a způsobu jejich života. Podle něj navzdory rozdílným sociálním podmínkám, ze kterých vysokoškoláci pocházejí, navzdory rozdílným ambicím, rodinnému zázemí, rozdílným studijním rozhodnutím, stejně tak jako navzdory rozdílným životním zkušenostem, které jsou zároveň odlišně vnímány, dochází k velké homogenizaci systémových charakteristik studentů vysokých škol tzv. habitus [Ondrejkovič 2004: 159]. Vysokoškoláci jsou nastupující elitou, potenciálem vzdělané vrstvy občanů, vysokoškolsky vzdělaná vrstva obyvatel se významně podílí na chodu společnosti. Článek je strukturovaný na dvě základní kapitoly a závěrečný souhrn. První kapitola se věnuje obecnějšímu kontextu, ve kterém výzkumy vysokoškoláků probíhají, a nabízí přehled hlavních výzkumů, které sice nejsou primárně zaměřeny na zkoumání studentů vysokých škol, ale s využitím jejich dat je možné hledat širší souvislosti (např. srovnání vysokoškoláků a stejné věkové skupiny nestudující mládeže). Druhá kapitola je už zaměřena přímo na výzkumy, jejichž cílovou skupinou jsou právě vysokoškoláci. Čtenář zde nalezne základní informaci o nejdůležitějších výzkumech provedených před rokem 1989 a zejména pak podrobný přehled výzkumů prováděných hlavními institucemi aktivními v této oblasti (hlavně v Centru pro studium vysokého školství a Sociologickém ústavu Akademie věd ČR). Zvláštní pozornost je věnována longitudinálním výzkumům vysokoškoláků. Článek uzavírá přehledová kapitola, která prostřednictvím dvou přehledových tabulek poskytuje klíčové informace o všech výzkumech vysokoškoláků a také přehled zkoumaných tematických oblastí v jednotlivých výzkumech. 1. Kontext výzkumů vysokoškoláků Tato kapitola vymezuje kontext, ve kterém probíhají výzkumy vysokoškoláků. Činí tak především prostřednictvím představení dvou okruhů výzkumu, které s tématem vysokoškoláků bezprostředně souvisí: výzkumů mládeže a výzkumů absolventů vysokých škol. Důvodem zařazení těchto výzkumů do přehledu je možnost jejich využití při zkoumání vysokoškoláků. 1.1. Výzkumy mládeže Mládež je sociologická kategorie, která může být vymezena buď specifickými biologickými, psychickými a sociálními znaky (specifickými zájmy, postoji a společenským postavením), anebo může označovat ne zcela přesně - 40 -

vymezenou věkovou skupinu [Velký sociologický slovník 1996: 635]. Věkové ohraničení mládeže je obtížné, při jeho vymezení může hrát roli několik skutečností geografická lokalita, kulturně historické a sociální prostředí a další [Geist 1992: 228]. Za spodní věkovou hranici se u nás považuje věk mezi 14. a 15. rokem (konec školní docházky), za horní hranici pak věk do 30 let (doba ukončení materiálního a sociálního osamostatňování). Mládež se nachází v jakémsi stavu odložené ekonomické aktivity a ve stádiu profesní přípravy; v tomto období dochází k výraznému formování osobnosti. Následující text obsahuje přehled základních výzkumů mládeže v ČR. Výzkum Mládež hlavního města Prahy byl realizován v roce 1975. Výběrový soubor tvořil 3 650 lidí ve věku 15 25 let trvale žijících v Praze. Jednou ze sledovaných oblastí výzkumu byla hodnotová orientace mládeže. 1 Respondenti posuzovali čtrnáct hodnotových položek 2, obdobně jako u výzkumu studentů UK v roce 1972 (viz kap. 2.1.). Výsledky tohoto výzkumu a výsledky výzkumu studentů UK, resp. základní trendy v pořadí hodnot, se téměř nelišily (neprokázaly se předpokládané významné diference z hlediska socioprofesionálního zařazení respondentů). 3 V roce 1976 proběhl výzkum Sociálně ekonomické a kulturní orientace obyvatel města České Budějovice 4. Výběrovým vzorkem bylo 1 027 respondentů ve věku 18 60 let trvale žijících v Českých Budějovicích. Nejedná se specificky o výzkum mládeže. Přesto je tento výzkum do přehledu zahrnut, protože mapuje hodnotovou orientaci obyvatel města a na její měření užívá stejnou čtrnáctipoložkovou baterii jako ve výše zmiňovaném výzkumu a výzkumu studentů UK v roce 1972 5. Jeho důležitost je v komparovatelnosti některých dat (především hodnotové orientace), přičemž také stojí za zmínku, že závěrečná zjištění z tohoto výzkumu jsou obdobná jako ve výše zmiňovaných výzkumech (nejvíce byly hodnoceny takové hodnoty, které se přímo dotýkají životní dráhy jedince a mají individuální charakter). 6 1 Podrobnější informace a také datové soubory se nepodařilo získat. Informace o výzkumu čerpány z publikace [Čermáková, Mevaldová, Stehlíková 1983]. Autoři publikace nehovoří o tom, jaké okruhy se v rámci výzkumu sledovaly, zaměřují se pouze na hodnotové orientace. 2 Položky hodnotových orientací byly následující: mít dobrého životního partnera, být zdraví, mít dobrou práci/zaměstnání, mít dobré znalosti/hodně vědět, mít a vychovávat děti, mít dobré přátele, žít v klidu a jistotě, mít dost času na odpočinek a záliby, být užitečný druhým lidem a společnosti, mít dost peněz/vysokou životní úroveň, rozumět lidem a světu kolem sebe, být informován o dění ve společnosti, být politicky činný, být činný v zájmových a společenských organizacích. 3 Viz pozn. 1. 4 dtto 5 Viz pozn. 2. 6 Viz pozn. 1. - 41 -

Tématu hodnotových orientací, ale i volnočasových aktivit a také sociální mobilitě se věnovalo další dotazníkové šetření Společenské aktivity mládeže a proměny její sociální struktury. Výzkum probíhal v roce 1984 na výběrovém souboru 1 561 respondentů z České republiky (čtyřstupňový kvótní výběr, z každého kraje dva okresy v nich náhodný výběr organizací a v organizacích kvótní výběr podle věku, pohlaví, socioprofesní příslušnosti) [Sak 2000: 255 269]. V roce 1988 se realizoval mezinárodní výzkum Hodnotové orientace mládeže. Jednalo se o komparativní výzkum vybraných skupin české a německé mládeže. Vyjma hodnotových orientací se pomocí dotazníkového šetření sledovaly životní cíle a dráhy, profesionální orientace a reflexe budoucnosti, a to celkem 573 respondentů, z toho 269 vysokoškoláků a 304 středoškoláků. Bylo dotázáno vždy 100 respondentů ze tří fakult vysokých škol a ze tří typů středních škol [Sak 2000: 255 269]. V roce 1991 proběhlo dotazníkové šetření Mladá generace a současné problémy české společnosti. Mezi zkoumaná témata výzkumu patřily názory a postoje ke společenské transformaci, ale i hodnotové orientace, životní cíle nebo otázka evropské integrace. Byli dotázáni respondenti ve věkovém rozmezí 15 30 let, velikost výběrového souboru byla 587 respondentů [Sak 2000: 255 269]. Další výzkum Vývoj hodnotové orientace mládeže proběhl v roce 1993. Pomocí standardizovaného rozhovoru se sledovaly hodnotové orientace mládeže a jejich dynamika. Velikost souboru činila 997 respondentů, jednalo se o segmentovaný výběrový soubor (segment mládeže a segment dospělé populace) [Sak 2000: 255 269]. V roce 1997 proběhlo na vzorku cca 1 300 mladých svobodných lidí ve věku 18 30 let šetření pomocí řízeného rozhovoru. Výzkum Mladá generace 1997 7 mapoval rodinné a reprodukční chování, postoje k manželství, rodičovství a životu, životní plány. 1.2. Výzkumy absolventů vysokých škol Absolventi vysokých škol jsou tématem řady mezinárodních šetření, ale také šetření na národní úrovni a na úrovni samotných vysokých škol. Z důvodu velkého množství provedených výzkumů absolventů obsahuje kapitola pouze informaci o základních výzkumech z každé úrovně šetření. Cheers (Careers after Graduation an European Research Study) 8 je mezinárodní výzkum absolventů vysokých škol realizovaný v letech 1998 2000. Česká republika s počtem cca 3 100 respondentů byla 7 Blíže na: http://archiv.soc.cas.cz/data/0096/0096.htm. 8 Blíže na: http://www.uni-kassel.de/incher/cheers/index.ghk; [Schomburg, Teichler 2006; Kuchař 2000]. - 42 -

jednou z 12 účastnických zemí. Hlavním cílem projektu je analýza současného vývoje vztahu mezi terciárním vzděláváním a světem práce v Evropě. Mezi zkoumané otázky patří studium, zapojení do pracovního procesu po ukončení studia, počínající profesní dráha a úspěch v ní, propojení mezi vystudovaným oborem a pracovním zařazením a také propojování evropských pracovních trhů pro terciárně vzdělané. Reflex (The Flexible Professional in the Knowledge Society New Demands on Higher Education in Europe) 9 je mezinárodní projekt absolventů vysokých škol, kterého se účastnilo 15 evropských zemí a Japonsko v letech 2004 2007. Projekt přímo navazuje na výše zmiňovaný projekt CHEERS. Dotazníkové šetření absolventů vysokých škol v ČR (absolventi z let 2001 a 2002) proběhlo v roce 2006. 10 Zkoumala se otázka kompetence absolventů vysokých škol, role vzdělávacích institucí a problémy přechodu po absolvování školy do zaměstnání. V roce 2010 v ČR proběhla další vlna šetření nazvaná REFLEX 2010, tentokrát už nikoliv jako součást mezinárodního projektu. 11 Vzhledem k takřka stejným klíčovým oblastem obou výše zmiňovaných projektů CHEERS a REFLEX jsou z větší části výsledky porovnatelné a lze tak v mnoha aspektech provádět srovnání v časových řadách nejen zúčastněných evropských zemí, ale i uvnitř samotných zemí, a to v průběhu jednoho desetiletí. Absolventi vysokých škol jsou jednou ze zkoumaných populací Centra pro studium vysokého školství (CSVŠ). CSVŠ v této oblasti realizovalo tato šetření: Úloha pracovního poradenství při nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů: Uplatnění absolventů VŠ 1990 na trhu práce absolventi (1991 1993); Úloha pracovního poradenství při řešení nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů: Uplatnění absolventů VŠ přijatých na asistentská místa (1992); Uplatňování absolventů vysokých škol a změny studijních programů na VŠB TU Ostrava (1995), Uplatnění absolventů VŠB TU Ostrava v praxi (1996 1997) a Názory studentů a absolventů právnických fakult na jejich vysokoškolské studium (1997). Informace o jmenovaných výzkumech CSVŠ viz Přehled sociologických šetření CSVŠ 1991 2008 [Pabian, Provázková 2008: 1 24]. Absolventská šetření se provádějí také na mikroúrovni na samotných vysokých školách. Řada z nich má v této činnosti bohaté zkušenosti. 9 Blíže na: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=svp&kid=27, http://www.fdewb.unimaas.nl/roa/reflex/; [Koucký et al. 2007]. 10 Řešitelský tým byl v ČR složený z několika institucí: Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, Centrum pro studium vysokého školství, agentura Universita a firma Cinemax. 11 Blíže na http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=reflex10-43 -

Vzhledem k tomu, že by výčet všech prováděných šetření byl velmi rozsáhlý a naším cílem zde není podat v této oblasti zcela vyčerpávající informace, omezíme se na příklad Masarykovy univerzity v Brně (MU). Důvodem výběru MU je, že má letité zkušenosti s výzkumy absolventů a také přehledné a snadno dostupné informace a výsledky z prováděných šetření. 12 MU kontinuálně sleduje uplatnění svých absolventů v praxi a zjišťuje jejich názory na kvalitu poskytnutého vzdělání. 13 Průzkum Uplatnění absolventů MU v praxi 14 byl poprvé uskutečněn v roce 1996. Smyslem průzkumu je zjistit uplatnění absolventů v praxi, naplnění aspirací, zpětné hodnocení studia, ale i výše mzdy (pracují-li) a další relevantní otázky. Dotazníkem jsou oslovováni všichni absolventi denního magisterského studia všech fakult MU. Od roku 1994 se dále provádí průzkum Ukončení studia na MU ohlédnutí a perspektiva 15. Cílovou skupinou jsou čerství absolventi magisterského studia. Dnes se již elektronickým sběrem dat každoročně mapují vyhlídky absolventů na získání pracovního místa, ale i hodnocení poskytovaných služeb a poradenství v průběhu studia a další relevantní otázky. Výzkumy absolventů vysokých škol, ať už na úrovni mezinárodní, národní, či mikroúrovni samotných vysokých škol jsou významné především proto, že respondenti mohou zpětně reflektovat období studia na vysoké škole mohou (mnohdy se zralým nadhledem, byť jde o subjektivní hodnocení) reflektovat řadu významných skutečností, jako např. vliv vysokoškolského studia na rozvoj či změnu své osobnosti, přínos studia, proces vzdělávání nebo otázky týkající se samotného fungování a podmínek na škole. 2. Výzkumy vysokoškoláků Kapitola se zabývá základními výzkumy vysokoškoláků a je rozdělena do šesti podkapitol. První se věnuje vybraným výzkumům realizovaným v ČR před rokem 1989. Výběr výzkumů je omezen dostupností literatury a infor- 12 Blíže na: http://strategie.rect.muni.cz/?cs/institucionalni-vyzkum/sociologicke-pruzkumy. 13 Nekuda hovoří o čtyřech zdrojích informací o studentech MU: výzkum mezi studenty prvních ročníků ( Proč chcete studovat právě na MU, co od studia očekáváte a jaké jsou vaše první zkušenosti? ), tzv. předmětové ankety (pravidelné hodnocení a připomínky k vyučovaným předmětům), výzkum čerstvých absolventů ( Jak se vám na naší univerzitě studovalo a co budete dělat po absolvování školy? ) a výzkum mezi absolventy univerzity s 1 3 roky praxe ( Kde pracujete, jak se vám vede a jak zpětně hodnotíte studium na naší univerzitě? ) [Nekuda 2008: 11 21]. 14 Podrobné výsledky jsou přístupné na: http://strategie.rect.muni.cz/?cs/institucionalni-vyzkum/sociologicke-pruzkumy. 15 dtto - 44 -

mací. Obsahem další podkapitoly je produkce výzkumné instituce Centra pro studium vysokého školství. Následující dvě podkapitoly jsou věnovány longitudinálním výzkumům: úzce zaměřenému výzkumu hodnotových orientací studentů prvních ročníků vysokých škol a výzkumu Studium na vysoké škole. Další podkapitola poskytuje informace o výzkumu Národní šetření studentů. A konečně poslední podkapitola podává stručnou informaci o výzkumech na mikroúrovni, tj. na úrovni vysokých škol. 2.1. Výzkumy vysokoškoláků realizované před rokem 1989 V ČR se před rokem 1989 realizovala řada výzkumů vysokoškoláků. Důležitým mezníkem rozvoje a realizace výzkumů zaměřených na vysokoškoláky jsou šedesátá léta minulého století. V té době se u nás rozvíjela sociologie mládeže jako jedna z disciplín sociologie. Vysokoškoláci (jako jedna ze skupin kategorie mládeže) se stali významnou sledovanou skupinou a předmětem mnoha empirických šetření. Další významné období před rokem 1989 představují sedmdesátá a osmdesátá léta [Havlík, Koťa 2000: 87 96]. V roce 1972 byl spuštěn longitudinální výzkum na studentech všech fakult Univerzity Karlovy Sociální a politický profil studentů UK. 16 Výzkum probíhal v pěti etapách v letech 1974 1978, velikost vzorku byla v každé etapě vždy kolem 2 400 studentů. Byly vytvořeny dva soubory: soubor studentů prvních ročníků z uvedeného období (tj. pěti po sobě jdoucích prvních ročníků) a soubor sledovaný v průběhu celého svého studia (tj. obdobné šetření bylo prováděno na téže populaci v každém roce studia) [Stehlíková 1989: 19]. Cílem výzkumu bylo zkoumání úrovně a charakteru socioprofesionální orientace studentů UK jako celku, tj. obecné rysy orientace na studium UK, a socioprofesionální orientace studentů různých fakult UK a její specifiky podle profesionálního zaměření studentů. V rámci výzkumu studenti posuzovali čtrnáct hodnotových položek 17, přičemž studenti museli zároveň určit tu, kterou považují za nejdůležitější. Jeden ze závěrů výzkumu byl, že mezi studenty různých ročníků není významný rozdíl v hodnotových orientacích a zjištěné hierarchie hodnot jsou vázány spíše na individuální odlišnosti a specifika. Neprokázal se vliv způsobu bydlení studenta či povolání rodičů, resp. otců, a neprokázala se také předpokládaná sociální podmíněnost hodnotových orientací studentů. V roce 1977 proběhl výzkum Vliv vysokoškolského vzdělání na reprodukci a vývoj sociální struktury socialistické společnosti. 18 Výběrovým vzorkem bylo 2 500 studentů 1. a 5. ročníků fakult lékařských a pedagogických, ekonomických, technických (strojní fakulty) a zemědělských škol. 16 Podrobnější informace a také datové soubory se nepodařilo získat. Informace o výzkumu čerpány z publikace [Čermáková, Mevaldová, Stehlíková 1983]. 17 Viz pozn. 2. 18 Viz pozn. 15. - 45 -

Zkoumaly se hodnotové orientace včetně postojů k budoucímu povolání. V rámci mapování hodnotových orientací se sledoval vliv sociálního původu, a to s ohledem na typy fakult a studovaný ročník. Posuzovala se baterie dvanácti hodnot. 19 Mezinárodní komparativní výzkum Hodnotové orientace mládeže 20 je dotazníkovým šetřením z roku 1988. Zkoumal se vzorek o velikosti 573 respondentů 304 středoškoláků a 269 vysokoškoláků. Výzkum byl do této kapitoly zařazen proto, že jednou ze zkoumaných skupin byli vysokoškoláci. Hlavními tématy byly hodnotové orientace, životní cíle, profesionální orientace, reflexe budoucnosti a životní dráhy. 2.2. Výzkumy realizované v Centru pro studium vysokého školství (CSVŠ) Za dobu své existence realizovalo CSVŠ řadu sociologických výzkumů. Studenti vysokých škol byli nejčastější zkoumanou populací (ve výzkumné produkci CSVŠ jim bylo věnováno 17 šetření) [Pabian, Provázková 2008: 1 24]. Jedním z významných realizovaných výzkumů vysokoškoláků je Sociální portrét vysokoškolských studentů, který proběhl v několika časových vlnách, a dále pak mezinárodní projekt EUROSTUDENT III. a výzkum Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol. Projekt Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR zahrnoval celkem pět šetření. Dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů I. proběhlo v roce 1992 na vzorku o velikosti 1 100 studentů. Cílem šetření bylo poskytnutí obrazu sociálního zázemí a postavení studentů, zjišťovala se také problematika financování vysokého školství a názory na zvažované změny [Čermáková, Holda, Šrámek 1992]. Druhé dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR II. proběhlo v letech 1995 1996. Hlavní téma bylo stejné jako v předchozím šetření s doplněním o otázky na názory studentů na výuku a na budoucí uplatnění na trhu práce. Dotazník vyplnilo celkem 1 535 studentů [Čermáková, Holda 1996]. 19 Hodnoty byly jednou ze sledovaných otázek výzkumu. Bohužel se nepodařilo najít informaci, které další okruhy byly zkoumány. Hodnoty byly prezentovány následujícími indikátory: mít dobrou práci/zaměstnání, mít dost peněz a vysokou životní úroveň, mít dost času na své záliby, mít dost času na rekreační a závodní sport, mít dost času na uspokojování svých kulturních a uměleckých zájmů, mít dobré přátele, mít dobrého životního partnera, mít a vychovávat děti, být informován o tom, co se děje v naší společnosti a ve světě, být užitečný druhým lidem a společnosti, být činný v zájmových a společenských organizacích, být zdravý. 20 Informace o výzkumu čerpány z publikace [Sak 2000: 255 269]. Úplný název výzkumu: Hodnotové orientace mládeže. Mezinárodní komparativní výzkum. - 46 -

Studentské šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR III. proběhlo v roce 1998. Zkoumala se stejná témata jako v předchozích šetřeních, velikost vzorku byla 3 036 studentů [Holda, Straková 2000: 2 8]. Další dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR IV. bylo realizováno v roce 2002 o velikosti vzorku 1 349 studentů. Hlavním úkolem bylo poskytnutí přehledu o tehdejším sociálně-ekonomickém postavení českých vysokoškoláků [Menclová, Baštová, Kronrádová 2003]. V roce 2005 proběhla poslední vlna Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR V. veřejné vysoké školy. Byl získán vzorek o velikosti 1 500 respondentů. Zkoumala se obdobná témata jako ve výše uvedených šetřeních [Menclová, Baštová 2005]. Projekt Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR zahrnuje v poslední vlně následující tematické oblasti: základní charakteristiky: informace o studentovi (věk, pohlaví, rodinný stav, způsob bydlení, velikost trvalého bydliště) a vzdělanostní zázemí (vzdělání rodičů, obory studia a vzdělání rodičů) a zaměstnání rodičů; okolnosti volby studia a přijetí ke studiu: motivace pro vstup na VŠ, přechod ze SŠ na VŠ, volba VŠ, hodnocení přijímacího řízení (uspokojení vzdělanostních aspirací, opakovaná volba vzdělávací dráhy); dosavadní průběh studia: souběžné studium a studium v zahraničí, změna studovaného oboru/fakulty, problémy v průběhu studia a rozvržení času studentů v průběhu studia; hodnocení podmínek studia na VŠ: spokojenost s celkovými podmínkami studia, jazyková vybavenost studentů, přístup k internetu na VŠ, poradenství, hodnocení výuky a vyučujících, přístup k handicapovaným studentům a činnost akademického senátu; sociálně-ekonomické podmínky studia: zdroje příjmů, jejich výše a faktory, které je ovlivňují, finanční situace studentů (částka na měsíc a výdaje spojené se studiem) a vliv na situaci rodiny, názory studentů na školné a také na budoucí uplatnění na trhu práce; názory studentů na rovný přístup mužů a žen ke vzdělání: možnosti profesní kariéry mužů a žen ve studovaném oboru, rovnost v pracovním uplatnění mužů a žen, názory na očekávané rozdíly při uplatnění mužů a žen v oboru, zástupnost rolí v rodině. Mezinárodní projekt EUROSTUDENT 21 je zaměřen na sociální rozměr vysokoškolského vzdělávání pohledem studentů. Projekt shromažďuje komparativní data orientovaná na sociální a ekonomické podmínky stu- 21 Blíže na: http://www.eurostudent.eu/ a http://www.reformy-msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-studentu-vysokych-skol. - 47 -

dentů vysokých škol v Evropě. Data mají velký potenciál využití na národní i mezinárodní úrovni. Projekt EUROSTUDENT u nás probíhal ve dvou vlnách, z nichž první realizovalo CSVŠ a druhou agentura SC&C: 1) Do výzkumu EUROSTUDENT III. (Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě) se ČR zapojila v letech 2006 2007. ČR se tak stala jednou z 23 účastnických evropských zemí. Za ČR projekt organizovalo CSVŠ. Data byla sbírána pomocí elektronického dotazníku (dotazník vyplňovali studenti veřejných, soukromých i státních vysokých škol), velikost vzorku činila 1 857 respondentů [Svatoň 2007]. 2) EUROSTUDENT IV. (Výzkum sociální dimenze vysokoškolského vzdělávání) je pokračováním projektu. Výzkum v ČR byl zahájen v roce 2008 a konec je plánován na rok 2011. Výzkum realizuje společnost SC&C. Bylo osloveno téměř 24 000 studentů náhodným výběrem z matriky studentů, na dotazník odpovědělo necelých 12 000 studentů (tj. 49 %). Mezi hlavní cíle a témata výzkumu patří zjistit všechny náklady spojené se studiem, příjmy a zdroje, ze kterých studenti náklady na studium hradí (rodiče, stipendia a další sociální dávky, vlastní příjmy, půjčky atd.), jak studenti bydlí a spokojenost s bydlením. Sleduje se čas kolik času zabere dojíždění do školy a kolik času věnují studenti studiu, výdělečné činnosti a jiným aktivitám. Dále se mapují názory studentů na různé formy finanční pomoci (půjčky, stipendia) a spoluúčasti studentů (různé formy školného). Řada otázek je také věnována participaci studentů na samosprávě a řízení vysokých škol. Respondenti mohou dále v širším kontextu hodnotit vysokou školu a vyjádřit se i k obecnějším otázkám českého vysokého školství a jeho reformy. Další okruh otázek se týká mezinárodní mobility studentů, účasti na různých mezinárodních programech, zkušeností ze studia v zahraničí a plánů na studium v zahraničí včetně překážek, které uskutečnění těchto plánů případně brání. 22 Výzkum Studenti vysokých škol je součástí druhé části projektu Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol. V rámci druhé části byli dotazníkovým šetřením mapováni studenti vysokých škol (studenti vyšších odborných škol byli součástí první části projektu). Výzkum byl realizován ve spolupráci s Centrem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK a agenturou UNIVERSITAS. Sběr dat proběhl v roce 1997, získalo se 2 054 odpovědí studentů 1. a 4. ročníků 32 fakult českých VŠ [Holda 1998]. Zkoumalo se: rodinné zázemí kulturní kapitál rodičů (vzdělání a zaměstnání rodičů), sociální kapitál rodičů (vlivní známí rodičů), finanční kapitál rodičů (příjmy rodičů, vybavení domácnosti rodičů, názory na finanční situaci rodičů, náklady na studium); 22 Převzato z http://www.msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-studentu-vysokych-skol. - 48 -

vzdělávací dráhy současné studium a strategie vzdělávací dráhy (spokojenost s podmínkami studia, priorita studia, způsob přechodu ze SŠ na VŠ, postoje k opakování volby současné vzdělávací dráhy, motivy pro volbu VŠ); studijní aspirace. 2.3. Longitudinální výzkumy hodnotových orientací vysokoškoláků Problematice hodnotových struktur a jejich empirického sociologického zkoumání se řadu let věnuje výzkumný tým pod vedením Libora Prudkého. Výsledkem úsilí jsou dva longitudinální výzkumy hodnotových orientací vysokoškoláků [Prudký 2005]: longitudinální výzkum hodnotových orientací vysokoškoláků z let 2002 2003 a 2005; longitudinální výzkum hodnotových orientací vysokoškoláků Fakulty humanitních studií UK, který probíhá od roku 2002. Výsledky z obou výzkumů jsou srovnatelné, lze je srovnávat mezi jednotlivými roky v rámci každého výzkumu i mezi samotnými výzkumy. Hodnotové orientace vysokoškoláků jsou longitudinálním výzkumem, který se prováděl ve dvou časových vlnách, v roce 2002 2003 a 2005. Do výzkumu bylo zapojeno dvanáct fakult čtyř univerzitních měst: Praha, Brno, Ostrava, Liberec. V každém městě se výzkum uskutečňoval na třech fakultách: strojní, ekonomické/hospodářské a pedagogické. Cílovou skupinou byli studenti prvních ročníků vybraných fakult o velikosti vzorku minimálně 100 studentů každé dané fakulty. Na první vlně výzkumu v roce 2002 2003 se podílelo Centrum pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity (CVVOE) při Fakultě humanitních studií UK. Dotazníkem byli osloveni studenti prvních ročníků 11 fakult ve čtyřech univerzitních městech. Velikost vzorku byla 1 121 respondentů, sběr dat realizoval POINT Praha. V druhé vlně z roku 2005 byli osloveni opět studenti prvních ročníků, ale pouze z devíti fakult čtyř univerzitních měst, bylo dotázáno celkem 1 074 respondentů. Na výzkumu se podílel CESES FSV UK, sběr dat realizoval STEM Praha. Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK jsou druhým longitudinálním výzkumem, který se realizuje od roku 2002 s roční a od roku 2006 s dvouletou pravidelností. Zadavatelem byl v prvních třech letech CVVOE, dále pak CESES FSV UK. Základní soubor tvoří studenti prvních ročníků Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (vzorek je v každém roce sběru vždy o velikosti cca 270 400 respondentů). Výše uvedené longitudinální výzkumy vysokoškoláků jsou významné především z hlediska vzájemné komparovatelnosti. Dotazníky všech časo- - 49 -

vých vln obou výzkumů mají stejné jádro a je možné porovnávat nejen v čase v rámci jednoho výzkumu, ale také mezi jednotlivými výzkumy. Základ obou výzkumů je stejný (stejná cílová populace studenti prvních ročníků vysokých škol a téměř shodná struktura a obsah dotazníků), a tematické oblasti tedy budou popsány jednou s platností pro všechna šetření. Výzkumy hodnotových struktur vysokoškoláků byly koncipovány tak, aby výsledky byly také komparovatelné s výsledky jiných dříve provedených šetření v této oblasti. Inspirací a základním impulsem při práci a tvorbě konceptu výzkumu hodnotových struktur vysokoškoláků byla řada významných mezinárodních šetření, v rámci kterých se také prováděla šetření celé populace ČR: European Value Studies EVS (1991, 1999), Aufbruch Bůh po komunismu (1997) a dvě šetření v rámci International Social Survey Programme ISSP: ISSP Národní identita (1995) a ISSP Náboženství (1998). Pro tematický rozbor dotazníků je možné použít strukturu hodnot podle významů a verbálního vyjádření indikátorů. Indikátory lze rozdělit do tematických skupin: hodnotové preference, hodnotové orientace, hodnotový rámec, normy chování a sociální, ekonomické a demografické charakteristiky (převzato z [Prudký 2005]): hodnotové preference jako stěžejní životní hodnoty (většinou jednoslovně vyjádřené, bez specifikace obsahu) sleduje se, na kolik jsou v životě důležité určité skutečnosti (práce, rodina, přátelé a známí, volný čas, politika, náboženství), jaké jsou zdroje klidu a rovnováhy (doma s rodinou, při práci, na dovolené, v kostele, sám bez lidí atd.), vlivy na úspěšné manželství (věrnost, přiměřený příjem, děti, dobré bydlení, shoda názorů na politiku atd.) a podstatné atributy výchovy dětí (co si děti z výchovy mají uchovat pro život); hodnotové orientace rozumí se jimi specifikace hodnotových preferencí pomocí konkrétních otázek (výroků) se sleduje míra souhlasu s nimi (proč jsou lidé v nouzi, míra spokojenosti v životě, soudržnost atd.) a ochota ke změnám; hodnotový rámec jedná se o skupinu indikátorů ohraničující prostor usazování a nasměrování hodnot; hlavní indikací je smysl existence, který je mapován řadou výroků a otázek na víru (zvláště náboženskou), na možnost ovlivňovat svůj život a na důvěru (obecně a vůči konkrétním aspektům života, společnosti); normy chování hlavní indikací je přijetí nebo odmítání přestupků, řeší se otázky míry nezbytnosti řádu ve společnosti a podoba aktivit v oblastech přestupků a norem (sleduje se přijatelnost jednotlivých výroků ospravedlnitelnost daného jednání nebo skutečnosti); sociální, ekonomické a demografické vlivy věk, pohlaví, vzdělání, druh školy, životní styl, životní úroveň, velikost obce, v níž respondent žije, vybavenost domácnosti (podmínky pro vzdělání) atd. - 50 -

2.4. Longitudinální výzkum Studium na vysoké škole Longitudinální výzkum Studium na vysoké škole proběhl ve třech časových vlnách v roce 2004 23, 2006 a 2008. Reprezentativní výzkum studentů vysokých škol byl realizován pod vedením Petra Matějů v rámci řešených projektů oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR. Cílem výzkumů je získat údaje o sociálním složení studentů, jejich plánech, rozhodování se o studiu, hodnocení kvality výuky, ale i o názorech na půjčky, stipendia a financování. První výzkum Studium na vysoké škole odstartoval v roce 2004, byli osloveni všichni studenti prvních ročníků všech veřejných a soukromých VŠ. Podařilo se získat vzorek o velikosti cca 4 150 studentů. Respondenti zároveň souhlasili s další spoluprací v následující vlně. Byli znovu osloveni v roce 2006, vyplněný dotazník zaslalo (poštou nebo elektronicky) cca 2 700 z nich. Dotazníky zahrnují 10 tematických sekcí (A J), které jsou dle potřeb doplňovány o otázky na ověření stávající situace (co se změnilo za poslední dva roky) a o otázky mapující názory a dopady změn, které proběhly v průběhu dvou let ve vzdělávací politice (reforma financování bydlení studentů atd.): výchozí rodina a sociální původ studentů: z jakých rodin studenti pocházejí (vzdělání rodičů, socio-ekonomický status, sourozenci), aspirace na získání vysokoškolského vzdělání podle vzdělání rodičů, ekonomické postavení rodičů, profese a postavení rodičů v jejich zaměstnání a názor na životní úroveň rodiny; současný stav studenta otázky týkající se studované školy: název školy/fakulty/oboru, stupeň/typ studia, počet paralelně studovaných škol; přijímací řízení, jeho efektivita a hodnocení: přechod mezi SŠ (+ sídlo a typ SŠ + výsledky a hodnocení úrovně vzdělání na SŠ) a VŠ (období nástupu na VŠ, motivace vstupu na VŠ) včetně důvodu výběru školy a připravenosti na přijímací řízení, poměr přihlášených a přijatých, počet předchozích pokusů o přijetí, soulad mezi studovaným oborem a původně zvoleným oborem, vnímání korupce, aktivity bezprostředně po dokončení SŠ; aspirace, představy o povolání a studijní plány: kam směřují odmítnutí uchazeči, jakého nejvyššího stupně vzdělání chtějí dosáhnout, představa o zaměstnání po skončení studia, zvažování studia v zahraničí, očekávaný příjem po ukončení studia (zda ho vnímají jako nadprůměrný); hodnocení poskytovaného vzdělání: pohled na středoškolské vzdělání, 23 Blíže viz tisková zpráva z výzkumu na: http://www.stratif.cz/attachments/ doc102/tiskova_zprava.pdf, [Simonová 2005]. - 51 -

první dojmy ze vzdělání, hodnocení VŠ vzdělání + hodnocení dosavadního vzdělání, hodnocení vybraných aspektů vysokoškolského studia (přednášky, výuka, vyučující), silné/slabé stránky VŠ oborů, existence anonymního hodnocení přednášek a vyučujících + názory na vysoké školství obecně (školné, přijímací řízení); náklady spojené se studiem a zdroje financování ekonomické stránky studia: celkové náklady spojené se studiem, zdroje financování (rodiče, půjčky atd.), otázky na rozlišení přímých studijních nákladů (školné, poplatky, studijní materiál) od životních nákladů (bydlení, doprava, strava) a na roli různých zdrojů financování, současné ekonomické postavení; finanční spoluúčast studentů: školné, postoje k různým aspektům financování studia, ochota akceptovat finanční spoluúčast, hypotetické reakce na zavedení školného, implikace zavedení různých forem finanční spoluúčasti (přímé/odložené školné, absolventská daň); bydlení studentů a postoje k reformě financování bydlení: kde studenti bydlí, náklady na bydlení; sekce věnovaná demografickým údajům: věk, pohlaví. 2.5. Výzkum Národní šetření studentů NAŠEST Národní šetření studentů NAŠEST 24 je studentským hodnocením kvality vybraných oblastí. Šetření je součástí rozvojového projektu Akademického centra studentských aktivit (ACSA) 25 a plánuje se jeho opakování v následujících letech s cílem získat srovnatelná data v základních oblastech ovlivňujících podmínky studia na českých VŠ. Zatím šetření proběhlo prvním kolem v akademickém roce 2006/2007. Data byla sbírána dotazníkem tak, aby byl vzorek reprezentativní na populaci studentů a studentek v ČR. Celorepublikového šetření se účastnilo více než 14 tisíc studentů veřejných, státních a některých soukromých vysokých škol v ČR 26. Bylo použito vícestupňového náhodného výběru (náhodně vybrána přednáška a poté do vzorku zahrnuti všichni přítomní studenti). Cílem bylo získat od studentů pohled na základní oblasti ovlivňující podmínky studia na vysokých školách v ČR a zahájit dlouhodobé sledování vývoje a změn v těchto oblastech. Dotazník obsahoval výroky, u nichž byla měřena míra souhlasu respondentů, byla použita šestistupňová škála. K posouzení bylo užito celkem 32 24 http://www.acsa.vutbr.cz/nasest/index.php 25 Národní dotazníkové šetření a systematizace procesu studentského hodnocení kvality v ČR. 26 Projektu se účastnilo 121 fakult veřejných VŠ, 3 pracoviště státních VŠ a 5 soukromých VŠ. - 52 -

položek (výroků). Sledované výroky lze rozdělit do pěti tematických oblastí 27 : kvalita studia na VŠ se mapuje otázkami na možnosti hodnocení kvality výuky a otázkami na kvalitu studia zda rozvíjí odborné znalosti, dostatek prakticky zaměřených předmětů, spokojenost s výukou jazyků, možnosti studia v zahraničí či zapojení do výzkumu a dostatečná zpětná vazba ze strany pedagogů; zjišťovaly se možnosti poradenství a atmosféra na VŠ vztah studenta a pedagoga (partnerský přístup a čas věnovaný studentům ze strany pedagogů, spokojenost se studiem na škole, s prací studijního oddělení a dalších organizací či osob); otázky na prostředí a služby na VŠ dostupnost studijních materiálů a spokojenost s nimi, informačním systémem, knihovnou, kolejemi, menzou či nabízenými činnostmi a školskými aktivitami; otázky na informovanost a práci studentů ve studentských organizacích na VŠ; poslední mapovanou oblastí jsou finanční podmínky studia na VŠ nutnost a možnosti přivydělávat si při studiu a názor na prospěchová stipendia. 2.6. Výzkumy studentů na úrovni škol Další kategorií výzkumů tvoří výzkumy studentů prováděné na samotných vysokých školách. Obdobně jako v případě absolventských šetření by byl výčet a pouhé zmapování výzkumů studentů náročné a přesáhl by rámec tohoto článku. Proto jako příklad představíme pouze dvě šetření studentů. Výběr těchto šetření slouží pouze pro ilustraci. Profil studenta Policejní akademie ČR je výzkum realizovaný v roce 1993. Na vzorku o velikosti 283 respondentů se zkoumají hodnotové orientace, volnočasové aktivity, postoje, motivace ke studiu ale i k práci policisty, hodnocení studia a perspektivnost oboru a také prestiž povolání policisty [Sak, Semrád 1996]. Masarykova univerzita vedle absolventských šetření provádí mj. šetření svých studentů. V roce 2008 realizovala např. průzkum Doktorští studující na MU motivace, hodnocení studia, aktivity 28, zaměřený na názory, postoje a očekávání současných doktorandů včetně průběhu studia a jeho hodnocení. 27 Rozdělení do oblastí převzato z http://www.acsa.vutbr.cz/nasest/index. php?horiz=2&vert=503. 28 Blíže na: http://strategie.rect.muni.cz/?cs/institucionalni-vyzkum/sociologicke-pruzkumy. - 53 -

Na Českém vysokém učení technickém (stavební fakulta) se již od roku 1990 provádějí sociologické průzkumy, ve kterých se sleduje vývoj názorů studentů na některé klíčové problémy spojené se studiem a osobností studenta (viz např. [Šafránková 2005: 8 17]. Mezi nejvýznamnější zkoumané oblasti výzkumů studentů na mikroúrovni, tedy přímo na samotných vysokých školách, patří otázky spojené s hodnocením výuky a školy, otázky spojené s úrovní vysokoškolského vzdělávání a úrovní vysokoškolské přípravy, ale i otázky týkající se motivace ke studiu a výběru studijního oboru apod. Jednotlivé školy získávají pro sebe řadu důležitých informací nejen o studentech, ale i o samotné škole. Výsledky šetření mohou také odrážet řadu problémů týkajících se školství obecně (např. propojenost teorie s praxí). 3. Shrnutí: přehled výzkumů vysokoškoláků Následují dvě přehledové tabulky, které přinášejí klíčové informace o výzkumech vysokoškoláků a zkoumaných tematických oblastech. První tabulka obsahuje základní informace o výzkumech: název šetření, hlavní téma šetření, kolonku autor/zadavatel/realizátor, dále rok terénního sběru dat a sloupec s informací o velikosti výběrového souboru. Výzkumy jsou v tabulce uspořádány chronologicky s výjimkou longitudinálních výzkumů, které jsou ponechány při sobě pro přehlednost a snadnou orientaci. Jsou vynechána malá šetření na úrovni škol. Druhá tabulka nabízí přehled třinácti zkoumaných tematických oblastí: sociodemografická charakteristika, rodinné zázemí studenta výchozí prostředí. Další oblasti se vztahují ke studiu: předchozí studium, současné studium, okolnosti výběru školy a přijímacího řízení a také okolnosti přijímacího řízení včetně motivace a volby studia. Důležitými oblastmi jsou finance a náklady na studium a bydlení. Bohatou baterii indikátorů vyplňuje oblast postojů, názorů, představ či aspirace studenta. A konečně poslední oblast tvoří osobnost studenta. 4. Závěr Cílem článku bylo podat přehled základních sociologických empirických výzkumů vysokoškoláků v ČR a přehled hlavních zkoumaných oblastí. Do přehledu a analýzy bylo zařazeno celkem dvacet jedna výzkumů vysokoškoláků, přičemž většinu z nich tvoří longitudinální výzkumy nebo ty, jež jsou součástí rozsáhlých výzkumných projektů. Jednalo se o longitudinální výzkum Hodnotové orientace vysokoškoláků a výzkum Studium na vysoké škole a výzkumné projekty: Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR, Studenti vyšších škol a vysokých škol a EUROSTUDENT. Samostatně stojí Národní šetření studentů NAŠEST. V závěrečné analýze bylo identifikováno třináct zkoumaných oblastí, které lze seskupit do pěti tematických okruhů. První okruh tematik obsa- - 54 -

Tabulka 1. P ehled základních sociologických výzkum vysokoškolák v R Název výzkumu Téma výzkumu Autor/ zadavatel/ realizátor Sociální a politický profil studentů UK. Hodnotové a socio-profesionální orientace Vliv vysokoškolského vzdělání na reprodukci a vývoj sociální struktury socialistické společnosti. Hodnotové orientace mládeže. Mezinárodní komparativní výzkum. Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR I. Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR II. Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR III. Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR IV. Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR V. Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol Hodnotové orientace, postoje k budoucímu zaměstnání Hodnotové orientace, hodnoty, životní cíle, životní dráha, profesionální orientace, reflexe budoucnosti Rok sběru dat ÚML UK 1974 1978 Výběrový soubor respondenti ÚML UK 1977 2 500 odd. pro výzkum mládeže ÚFS ČSAV (řešitelské pracoviště) cca 2 400 (v každé etapě) 1988 573 (z toho 269 vysokoškolák ů) Sociální zázemí a postavení studentů CSVŠ 1992 1 100 Sociální zázemí a postavení studentů CSVŠ 1995 1996 1 535 Sociální zázemí a postavení studentů CSVŠ 1998 3 036 Sociální zázemí a postavení studentů CSVŠ 2001 1 349 Sociální zázemí a postavení studentů CSVŠ 2005 1 500 Rodinné zázemí, postoje, vzdělávací dráha, studijní motivace CSVŠ 1997 2 054 (VŠ studentů)...pokra ování tabulky na následující stran >>> - 55 -

pokra ování tabulky 1 Název výzkumu Téma výzkumu Autor/ zadavatel/ realizátor Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků FHS UK Hodnotové orientace CVVOE/Point Praha Hodnotové orientace CVVOE/Point Praha Hodnotové orientace CVVOE/Point Praha Hodnotové orientace CESES FSV UK/ Point Praha Hodnotové orientace CESES FSV UK/FHS UK Hodnotové orientace CESES FSV UK/FHS UK Hodnotové orientace CESES FSV UK/FHS UK Hodnotové orientace vysokoškoláků I. Hodnotové orientace CVVOE/Point Praha Rok sběru dat 2002 278 2003 323 2004 338 2005 390 2006 384 2008 390 2010 320 2002 2003 Výběrový soubor respondenti Hodnotové orientace vysokoškoláků II. Hodnotové orientace CESES FSV UK 2005 1 074 Studium na vysoké škole 2004 Sociální složení studentů, plány, SOÚ AV ČR 2004 cca 4 150 studium, hodnocení kvality, financování Studium na vysoké škole 2006 Sociální složení studentů, plány, SOÚ AV ČR 2006 cca 2 700 studium, hodnocení kvality, financování...pokra ování tabulky na následující stran >>> 1 121-56 -

pokra ování tabulky 1 Název výzkumu Téma výzkumu Autor/ zadavatel/ realizátor Studium na vysoké škole 2008 Sociální složení studentů, plány, studium, hodnocení kvality, financování Rok sběru dat Výběrový soubor respondenti SOÚ AV ČR 2008 není k dispozici Národní šetření studentů NAŠEST Studentské hodnocení kvality ACSA 2006 2007 EUROSTUDENT III. Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě EUROSTUDENT IV. Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě CSVŠ 2007 1 857 cca 14 000 SC&C 2009 cca 11 700-57 -

Tabulka 2. P ehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškolák Tematické oblasti Sociální portrét VŠ studentů v ČR Studenti VOŠ a VŠ Výzkumy vysokoškolák Hodnotové orientace VŠ studentů Studium na VŠ Národní šetření studentů NAŠEST EURO STUDENT sociodemografická charakteristika rodinné zázemí výchozí prostředí předchozí studium současný stav studenta škola, studium přijímací řízení, okolnosti volby studia, motivace představy o budoucím zaměstnání, životu, aspirace (studijní, pracovní), očekávání hodnocení poskytovaného vzdělání, kvalita studia otázky financí, zdroje, náklady bydlení (sociální status) postoje k reformám, názory, rovnost přístupu ke vzdělání prostředí školy (poradenství, služby) studentské aktivity, organizace, zapojení osobnost studenta (hodnoty, normy) - 58 -

huje základní informace o studentovi a jeho zázemí. Jedná se prakticky o záležitosti a situace, které student sám nemůže ovlivnit sociodemografické charakteristiky a výchozí prostředí studenta a jeho rodinné zázemí. Druhý okruh otázek tvoří oblast studia, tj. předchozí a současné studium a okolnosti motivace, volby studia a samotné přijímací řízení. Okruh otázek také zahrnuje služby, které škola studentům nabízí (např. poradenství). Další velmi důležitou součástí výzkumu tvoří otázky na existenční zabezpečení studenta, tedy mapování finanční a bytové (sociální) situace studenta. Do čtvrté oblasti patří postoje, názory, představy a aspirace studenta. Oblast zahrnuje představy o budoucím povolání, životu a studijní či pracovní aspirace a očekávání. Dále je pozornost věnována postojům k reformám vysokých škol a názorům na rovnost přístupu ke vzdělání a také otázkám věnovaným hodnocení a kvalitě poskytovaného vzdělání a studia. Poslední okruh zkoumaných tematik je zaměřen na samotného studenta, na jeho aktivity a osobnost. V rámci něho se sleduje zapojení studenta do různých aktivit školy a organizací, ale také samotná osobnost studenta (hodnoty, preference apod.). Analýzou tematik se nám odkryly oblasti, na které je při výzkumu vysokoškoláků kladen největší důraz, a také ty, které zůstávají opomíjené. Mezi nejméně prozkoumané oblasti patří studijní minulost studenta, dále student jako takový, např. jeho hodnotová orientace. Málo prozkoumanou oblastí jsou také služby, které škola studentovi nabízí. Naopak téměř všechny výzkumy pochopitelně zjišťují sociodemografické charakteristiky studujících a jejich rodinné zázemí a dále současnou studijní situaci studenta, studijní a pracovní či životní aspirace nebo otázky na existenční zabezpečení studentů. Tento přehled ukazuje, jaká témata ve výzkumu vysokoškoláků je možné zkoumat na základě výsledků existujících šetření a ve kterých oblastech je naopak potřeba dalších šetření. Pro komplexnější představu o zkoumaných tématech by bylo zapotřebí udělat přehled a analýzu např. výzkumů na úrovni škol a také provést srovnávací analýzu výzkumů prováděných v zahraničí. Literatura Čermáková, Z.; Holda, D. 1996. Sociální portrét vysokoškolských studentů v České republice. Praha: CSVŠ. Čermáková, Z.; Holda, D.; Šrámek, J. 1992. Sociální postavení studentů vysokých škol. Praha: CSVŠ. Čermáková, Z.; Mevaldová, E.; Stehlíková, E. 1983. Hodnotové a socioprofesionální orientace vysokoškolských studentů. Praha: Universita Karlova. Geist, B. 1992. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing. - 59 -

Havlík, R.; Koťa, J. 2000. Zamyšlení nad českou sociologií výchovy, vzdělávání a mládeže v 90. letech. Sociologický časopis/czech Sociological Review 1: 87 96. Holda, D. 1998. Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol. Praha: CSVŠ. Holda, D.; Straková, E. 2000. Sociální portrét vysokoškolských studentů v České republice. Aula (8) 2: 2 8. Koucký, J. et al. 2007. Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření projektu RE- FLEX v České republice. Praha: Středisko vzdělávací politiky. Kuchař, P. 2000. Uplatnění absolventů vysokých škol. Analytická zpráva z projektu CHEERS. Praha: Univerzita Karlova. Menclová, L.; Baštová, J. 2005. Vysokoškolský student v České republice roku 2005. Praha: CSVŠ, MŠMT. Menclová, L.; Baštová, J.; Kronrádová, K. 2003. Vysokoškolský student v České republice roku 2002. Praha, Brno: MŠMT, CSVŠ, VUT, VUTIUM. Nekuda, J. 2008. Jak si vedou absolventi Masarykovy univerzity z let 2005 a 2006 v praxi? Aula (16) 2: 11 21. Ondrejkovič, P. 2004. Socializácia v sociológii výchovy. Bratislava: VEDA. Pabian, P.; Provázková, K. 2008. Přehled sociologických šetření CSVŠ. Aula (16) 3: 1 24. Prudký, L. 2005. Přístupy k sociologickému empirickému zkoumání hodnot. Praha: CESES FSV UK [interní materiál]. Říčan, P. 2004. Cesta životem. Praha: Portál. Sak, P.; Semrád, J. 1996. Profil studenta Policejní akademie. Praha: Policejní akademie ČR. Sak, P. 2000. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč. Schomburg, H.; Teichler, U. 2006. Higher Education and Graduate Employment in Europe: results from graduate surveys from twelve countries. Dordrecht: Springer. Simonová, N. (ed.). 2005. České vysoké školství na křižovatce. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Svatoň, O. a kol. 2007. EUROSTUDENT. Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě. Praha: CSVŠ. Stehlíková, E. 1989. Hodnotové orientace studentů vysokých škol. Praha: Ústav rozvoje vysokých škol České socialistické republiky [Výzkumná zpráva]. Šafránková, J. 2005. Názory studentů ČVUT v Praze na studium (Výsledky průzkumu studentů ČVUT v Praze v roce 2004). Aula (13) 4: 8 17. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. - 60 -