ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6
Obsah prezentace Ekonomické přínosy vzdělávání Pojetí dalšího vzdělávání Účast dospělé populace na DV DV pracovníků kvalifikačně náročných profesí Závěry a výzvy pro rozvoj systému DV 2
Ekonomické přínosy vzdělávání Tři roviny souvislostí Efekty pro konkurenceschopnost jednotlivce Zvyšuje pravděpodobnost ekonomické aktivity:v o % EA o,4% (širší škála činností, dovednosti důležité pro trh práce, přizpůsobivost změnám, vyšší přínos pro zaměstnavatele z rozdílu mezi mzdou a PP) Zvyšuje stabilitu zaměstnání a snížení nezaměstnanosti: DV o % snížení nez. o,2% (udržení kroku s novými technologiemi, udržení vazby mezi mzdovými náklady a PP) zej. nízkokvalifikovaní, starší pracovníci, ženy Zvyšuje úroveň mzdových příjmů efekty výraznější pro vysoce kvalifikované pracovníky, mladé osoby, muže Efekty pro konkurenceschopnost podniku Snížení jednotkových nákladů růst míry zisku podniku Vyšší pružnost pracovní síly, rychlejší zavádění inovací růst podílu na trzích Efekty pro konkurenceschopnost ekonomiky Růst souhrnné produktivity: 1 rok vzdělávání 5% souhrnná PP (vyšší výkonnost PS, kompenzace nepříznivých efektů stárnutí populace, strukturální změny ve prospěch kvalifikačně náročnější produkce) Příliv PZI: 1 rok vzdělávání zvýšení rozsahu PZI o 1,9% (kritérium alokace PZI disponibilita a kvalifikační úroveň techniků, manažerů, kvalif. dělníků 3
Pojetí dalšího vzdělávání Jakékoliv vzdělávání po ukončení souvislé školní docházky Definice podle poskytovatele: počáteční vzdělávání dospělých, další profesní vzdělávání, ostatní vzdělávání (zájmové, občanské) Definice užívaná v mezinárodních šetřeních (EUROSTAT): formální vede k získání stupně kvalifikace doloženého formálním certifikátem (vysvědčením), ve školách, prezenční, dálkové, distanční studium) neformální kurzy a vzdělávací aktivity s přítomností lektora, nevede k získání stupně vzdělání, doklad o absolvování kurzu, specializované instituce soukromé i veřejné, informální sebevzdělávání, není přítomen lektor, není možnost si ověřit výsledky (knihovny, internet, sdělovací prostředky, semináře, konference, atd.) 4
Formální CZ,6 EU 1,4 F+I CZ,6 EU 1,6 F+N CZ,2 EU,8 F+N+I CZ,2 EU,6 Informální CZ 14,7 EU 22,5 Neformální CZ 6,7 EU 7,3 N+I CZ 6, EU 7,8 Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 3, Eurostat 5. 5
Účast na dalším vzdělávání populace 25-64 let (%) 9 8 7 6 5 4 3 Rakousko Slovinsko Lucembursko Dánsko Finsko Švédsko Slovensko Malta Francie Irsko Itálie Lotyšsko Portugalsko Německo EU-25 Belgie Nizozemsko Velká Británie Kypr Estonsko Polsko Česká republika Litva Španělsko Řecko Maďarsko % Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 3, Eurostat 5. 6
Účast dospělých na formálním vzdělávání podle věku (%) 3 25 populace 25-64 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let 15 5 3 25 15 5 Švédsko Finsko Velká Británie Nizozemsko Dánsko Slovinsko Irsko Lotyšsko Španělsko EU-25 Itálie Polsko Belgie Portugalsko Estonsko Německo Litva Rakousko Maďarsko Kypr Česká republika Malta Řecko Lucembursko Slovensko Francie Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 3, Eurostat 5. 7
Účast dospělých na neformálním vzdělávání podle úrovně vzdělání (%) 9 8 7 6 5 4 3 populace 25-64 let ISCED 2 ISCED 3 ISCED 5-6 7 6 5 4 3 Švédsko Dánsko Finsko Velká Británie Rakousko Slovinsko Kypr Slovensko Francie Belgie EU-25 Lucembursko Estonsko Irsko Lotyšsko Německo Česká republika Nizozemsko Španělsko Polsko Malta Portugalsko Litva Itálie Řecko Maďarsko Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 3, Eurostat 5. 8
Účast dospělých na informálním vzdělávání podle úrovně vzdělání (%) 9 8 7 6 5 4 3 populace 25-64 let ISCED 2 ISCED 3 ISCED 5-6 9 8 7 6 5 4 3 Rakousko Lucembursko Slovinsko Finsko Dánsko Slovensko Švédsko Malta Itálie Francie Irsko Lotyšsko Portugalsko Německo EU-25 Nizozemsko Belgie Kypr Polsko Estonsko Litva Česká republika Španělsko Řecko Maďarsko Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 3, Eurostat 5. 9
Míra účasti pracovníků kvalifikačně náročných profesí v jednotlivých formách dalšího vzdělávání (%) 6 5 4 3 KZAM 1,2,3 zaměstnaní 24,2 16,6 27,2 15,5 32,1 21,9 42,8 24,6 54,4 33, 49,9 37,8 2,3 1,1 7,4 3,8 5,8 4, CZ EU- EU-15 CZ EU- EU-15 CZ EU- EU-15 formální vzdělávání neformální vzdělávání informální vzdělávání Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 3, Eurostat 5.
Účast zaměstnanců na vzdělávání (%) podle velikosti podniku (dle počtu zaměstnanců) 6 5 4 3 1-9 z. -49 z. 5-249 z. 25+ z. 32 35 45 5 51 48 41 38 5 11 7 7 formální neformální informální Zdroj: CVVM. Šetření Nerovnosti v šancích na vzdělávání. Praha, 5. 11
Účast zaměstnanců na vzdělávání (%) podle zahraniční majetkové účasti v podniku 6 5 4 se zahr. majet. účastí bez zahr. majet. účasti 43 4 48 44 3 6 8 formální neformální informální Zdroj: CVVM. Šetření Nerovnosti v šancích na vzdělávání. Praha, 5. 12
Důvody neúčasti na dalším vzdělávání (% odpovědí ano je důvod) 7 6 5 muž žena 4 3 jiný důvod vzd. je dostačující nepřinese užitek vysoké ceny kurzů obava ze snížení příjmů chybí info. o nabídce nedostat. nabídka nebaví ho se vzdělávat formální vzd. je náročné zaměstnavatel neuvolní péče o rodinu není podpora od rodiny nedostatek času nevyhovující doprava Zdroj: CVVM. Šetření Nerovnosti v šancích na vzdělávání. Praha, 5. 13
Závěry shrnutí problémů Účast dospělé populace na DV neodpovídá evropským trendům (29% vs. 42%), zaostávání za starými i novými zeměmi Nejslabší je účast ve formálním vzdělávání ve školách a v informálním vzdělávání (samostudium) formy závislé na iniciativě jednotlivce Nízký zájem významných skupin populace o DV středoškoláci, mladší věkové skupiny, zaměstnanci kvalifikačně náročných profesí zvýšení intenzity jejich zapojení do DV tvoří značný potenciál pro růst konkurenceschopnosti Podniky málo investují do dalšího vzdělávání zaměstnanců rozdíly mezi malými a velkými podniky, rozdíly mezi firmami s domácí a zahraniční kapitálovou účastí Důvody neúčasti v DV - negativní postoje (nevidí smysl vzdělávání), vysoké finanční náklady, časové problémy Příčiny nízké účasti na DV neexistence uceleného systému DV 14
Výzvy rozvoj systému DV 15 Poptávková strana: finanční, informační a systémové bariéry Finanční stimuly pro jednotlivce (možné nástroje: odpočitatelné položky z daňového základu, zvýhodnění účasti v rekvalifikačních kurzech, vzdělávací účty, výhodné studijní půjčky, cílené granty, atd.) Placená/neplacená dovolená na vzdělávání Podmínky pro uznávání nabytého vzdělání zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (úplné a dílčí kvalifikace, kvalifikační standardy, hodnotící standardy, autorizované osoby) Nabídková strana: Zajištění dostupnosti vzdělávacích programů, rozšíření nabídky a její individualizace (možná grantová podpora) Zvyšování kvality vzdělávání systematické vyhodnocování (vytvoření institucí a nástrojů pro hodnocení a ověřování kvality vzdělávacích institucí, lektorů i výukových programů. Propojit dosavadní dílčí aktivity v oblasti certifikace a akreditace) Informačně poradenské služby: Rychle se rozvíjí dílčí informační báze UIV, IPS, Dat, informační portály (Educity, HRserver, atd.) propojit, identifikovat nepokrytá místa Dostupné poradenství šité na míru nejen pro nezaměstnané Podpora investic do lidských zdrojů v podnicích: Finanční nástroje daňové úlevy, finanční pobídky, fond vzdělávání, programové podpory Nefinanční pobídky osvěta, soutěže (Investors in People) Součinnost sociálních partnerů v rámci podniku
DĚKUJI ZA POZORNOST czesana@nvf.cz www.nvf.cz/observatory 16