Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: 62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti. Národní hospodářství veřejné rozpočty 4. ročník HLI_62_13_NHveřejné rozpočty Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Šárka Hlinovská Ekonomika Národní hospodářství Při posuzování vývoje ekonomiky potřebujeme vědět, jaký je stav státních financí.vývoj státního rozpočtu rovněž určuje úspěšnost hospodářské politiky vlády. To vše je obsahem této prezentace. Prezentaci mohou využít studenti při samostudiu při přípravě na maturitní zkoušku a pedagog při výkladu. Datum: 19. listopadu 2012
Národní hospodářství 4 Veřejné rozpočty Autor: Ing. Šárka Hlinovská Gymnázium a SOŠ Rokycany
Každý stát má své příjmy a výdaje, což se promítá ve státním rozpočtu. Při posuzování vývoje ekonomiky potřebujeme vědět, jaký je stav státních financí.vývoj státního rozpočtu rovněž určuje úspěšnost hospodářské politiky vlády. http://cs.wikipedia.org/wiki/st%c3%a1tn%c3%ad_rozpo%c4%8det_ %C4%8CR
Příjmy Výdaje pojistné na sociálním zabezpečení sociální účely daně: z přidané hodnoty z příjmů spotřební ostatní poplatky soudní, úřední, clo zdravotnictví, školství, kultura armáda dotace do ekonomiky státní správa (soudy, státní úřady, policie)
Nejen stát má své příjmy a výdaje. Příjmy a výdaje mají také obce a kraje. Proto v každém státě vzniká soustava veřejných rozpočtů. Do ní patří rozpočty obcí a krajů, fondy tvořené státem (např. na financování dopravy) a rozpočty zdravotních pojišťoven.
Pokud jsou příjmy a výdaje státního rozpočtu ve stejné výši, je rozpočet vyrovnaný. Pokud jsou příjmy vyšší, vzniká přebytek státního rozpočtu. Pokud jsou příjmy menší než výdaje, vzniká schodek, deficit státního rozpočtu.
Deficit rozpočtu se kryje: půjčkami zvyšováním daní emisí nových peněz
Půjčky Stát emituje obligace, státní pokladniční poukázky či přijímá úvěry ze zahraničí. Postupnými půjčkami na krytí deficitu státního rozpočtu vzniká státní dluh.
Důležitý je vládní dluh, který zahrnuje dluhy celé soustavy veřejných rozpočtů, nejen státního rozpočtu. Deficit státního rozpočtu či státní (vládní) dluh nepůsobí na ekonomiku příznivě. Kromě toho každý dluh se splácí i s úroky. A tak budoucí generace jsou zatěžovány splátkami dluhů a úroků.
Emise nových peněz Do oběhu se dostává příliš mnoho oběživa, což působí inflačně. Proto se k emisi sahá spíše v době větších krizí či válek.
Výši deficitu podstatně ovlivňují mandatorní výdaje. Jsou to výdaje, které je stát povinen zajišťovat podle zákona a vláda nemůže jejich výši nijak ovlivnit. V současnosti tvoří výraznou většinu všech výdajů státního rozpočtu. Patří sem sociální výdaje (penze, nemocenské dávky, státní podpora).
Dalšími položkami jsou např.: úroky ze státního dluhu či státní podpora stavebního spoření a penzijní připojištění. Změna těchto výdajů je možná pouze tehdy, pokud Poslanecká sněmovna schválí změnu příslušného zákona.
Sociální zabezpečení Stát má za úkol pečovat o životní podmínky obyvatel. Většinou jsou to různé formy pomoci sociálně slabším a poskytování veřejných statků a služeb.
Zdroj Ing. Klínský, Petr; Ing. Chromá, Danuše a kol. Ekonomika, Ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: EDUKO, 2011. ISBN 978-80-87204-41-2 Švarcová, J. a kol. Ekonomie stručný přehled, 2010/2011. Zlín: CEED, 2010. ISBN 978-80-87301-00-5