VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. května 2006 č. 496 k financování protipovodňových opatření zajišťovaných Ministerstvem zemědělství V l á d a I. s c h v a l u j e financování protipovodňových opatření zajišťovaných Ministerstvem zemědělství, obsažené v části III materiálu č.j. 663/06; II. u k l á d á 1. ministru zemědělství ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí a) zpracovat a předložit vládě do 10. června 2006 v návaznosti na úkol uložený v bodě III/5 usnesení vlády ze dne 12. dubna 2006 č. 383, ke Zprávě o plnění programů prevence před povodněmi, návrh zákona, kterým se navrhne od roku 2007 procesování finančních prostředků na nově zahajovaná protipovodňová opatření z úvěru od Evropské investiční banky, z příjmů z privatizace, ze státního rozpočtu České republiky, případně z jiných zdrojů, a to prostřednictvím Fondu pro realizaci protipovodňových opatření, který bude zřízen jako zvláštní resortní fond při Ministerstvu zemědělství (dále jen Fond ), b) zpracovat a vládě do 31. července 2006 předložit návrh zákona, obsahující návrh na přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky ve výši 9 mld. Kč (v přibližném přepočtu podle aktuálního kursu Kč/EUR) na financování protipovodňových opatření prostřednictvím Fondu po jeho zřízení, c) zajistit každoročně vždy do 30. září každého kalendářního roku v návrhu státního rozpočtu České republiky na léta 2007 až 2010 finanční zdroje státního rozpočtu České republiky na financování protipovodňových opatření v roční minimální výši 500 mil. Kč, které budou převedeny do Fondu po jeho zřízení,

2. 1. místopředsedovi vlády a ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministrem zemědělství a vládě do 31. července 2006 předložit návrh novely zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, obsahující návrh možnosti převedení finančních prostředků z privatizace ve výši nejméně 4 mld. Kč postupně do Fondu (po jeho zřízení) na realizaci protipovodňových opatření v letech 2007 až 2010, 3. ministru zemědělství zřídit do 31. července 2006 meziresortní pracovní skupinu, která bude koordinovat poskytování finančních prostředků Fondu, 4. ministru zemědělství zřídit ve spolupráci s ministry pro místní rozvoj a životního prostředí do 31. července 2006 expertní pracovní skupinu pro novelizaci vodního zákona nebo stavebního zákona, případně obou těchto zákonů, pro usnadnění realizace protipovodňových opatření a pro jejich prosazení ve veřejném zájmu a návrh této novely nebo novel předložit do 31. října 2006 vládě, 5. ministru zemědělství předkládat pravidelně po projednání s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí vždy do 30. dubna každého kalendářního roku, počínaje rokem 2008, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky informaci o realizaci protipovodňových opatření v České republice za předchozí kalendářní rok. Provedou: 1. místopředseda vlády a ministr financí, ministři zemědělství, pro místní rozvoj, životního prostředí Předseda vlády Ing. Jiří P a r o u b e k, v. r.

Ministerstvo zemědělství II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA Povodně představují nepředvídatelné přírodní katastrofy, kterým nelze zabránit, avšak je možné zvýšenou prevencí omezit rozsah jejich následků. Zvýšení výskytu velkých až katastrofických povodní v Evropě v posledních 15 letech a předpovědi ze scénářů dopadu klimatických změn vyžadují zahájit systémová opatření k omezení negativních účinků vod. S ohledem na zanedbání protipovodňové ochrany před obdobím výskytu těchto mohutných povodní (t.j. před rokem 1997) a vzhledem k nepřiměřeném využití údolních niv zástavbou, je třeba věnovat maximální pozornost posílení prevence před povodněmi v následujícím období. To znamená realizovat efektivní protipovodňová opatření ke snížení povodňových rizik pro obyvatelstvo a majetek jednotlivců, firem a veřejného i státního majetku. Povodně se dotýkají obyvatel v aglomeracích a rozhodujících průmyslových podniků vytvořených historicky podél vodních toků v celé Evropě, a proto protipovodňová a preventivní opatření jsou předmětem veřejného zájmu ve všech státech. Finanční náklady na účinná opatření, která lze moderními technologiemi matematických modelů odtokových poměrů navrhovat, přinášejí zásadní omezení povodňových škod a zejména eliminují ohrožení životů obyvatel. Vzhledem k tomu, že budování efektivních opatření vyžaduje složitou a komplexní přípravu, je nezbytné zajistit průběžnou realizaci preventivních aktivit a opatření a snížit tak rizika následků povodňových situací. Zabezpečení takového průběžného procesu vyžaduje dostatečné finanční zdroje, ze kterých bude možné opatření realizovat a rovněž připravovat jejich komplexní projekty tak, aby celý proces kontinuálně probíhal. Posílení protipovodňové prevence však vyžaduje nejenom finanční zdroje, ale také úpravu podmínek, které dovolí jejich včasnou realizaci. Zejména se jedná o řešení vlastnických vztahů k pozemkům a náhrad škod za případné povodňové následky, kde je třeba zvážit legislativní úpravy k naplnění veřejného zájmu. Z uvedených důvodů a na základě usnesení vlády č. 383 z 12. dubna 2006, bodu III/5 je předkládán vládě ČR návrh na zajištění způsobu financování protipovodňových opatření zřízením zvláštního resortního fondu Ministerstva zemědělství. V návaznosti na tento materiál bude vládě předložen návrh zákona o zřízení tohoto Fondu pro realizaci protipovodňových opatření. Neméně důležité jsou obsažené navrhované legislativní úpravy, které umožní jak zajištění finančních prostředků na protipovodňová opatření ze zdrojů úvěru od Evropské investiční banky, z výnosu z privatizací a ze státního rozpočtu, tak urychlení a prosazení jejich realizace. Přílohy informují o realizaci I. etapy programu Prevence před povodněmi v roce 2006, dále o připravenosti zahájit některé aktivity neprodleně, uvádějí přehled dosud projednaných - 1 -

navržených opatření v jednotlivých povodích ČR. Rovněž je připojena metodika, podle které jsou protipovodňová opatření hodnocena z pohledu efektivnosti vynaložených státních prostředků. Výsledný materiál byl řádně projednán v meziresortním připomínkovém řízení, je předkládán s rozporem s Ministerstvem životního prostředí. - 2 -

Financování protipovodňových opatření zajišťovaných Ministerstvem zemědělství III. 1. Věcný záměr Hlavním principem státní politiky prevence před povodněmi, který je obsažen ve Strategii ochrany před povodněmi pro území ČR, schválené vládou ČR v roce 2000, je zkvalitnit úroveň protipovodňové ochrany zejména realizací preventivních opatření. Jejich základem je kombinace technických (strukturálních) a nestrukturálních opatření, z nichž část je realizována zejména v dokončované I. etapě programu Prevence před povodněmi, procesovaného Ministerstvem zemědělství. Kromě toho jsou uplatňována tzv. přírodě blízká opatření jako zatravnění, zalesnění a různé typy revitalizačních opatření, která mají rovněž význam v ochraně před povodněmi. Při velkých až katastrofálních povodních, jejichž četnost se v posledních desetiletích zvýšila, je však účinek těchto opatření omezený, a sám o sobě nepostačující. Probíhající klimatické výkyvy a změny opodstatňují obavy, že četnost výskytu i intenzita extrémních hydrologických situací jak povodní, tak sucha může nadále trvat nebo dokonce vzrůstat. Proto význam preventivních opatření k ovlivnění odtokových poměrů na našem území výrazně vzrůstá. Návrhy preventivních opatření je třeba založit na znalosti rozsahu rizik a dopadů povodňových situací. Zároveň je třeba pečlivě zvážit také ekonomické parametry navržených opatření - tedy posouzení nákladů a užitků (přínosů). To je nezbytné k posouzení priorit a postupu, jak velmi nákladná a často komplexní opatření postupně realizovat. Je třeba, aby se jak tzv. technická, tak i tzv. přírodě blízká opatření proti povodním vzájemně doplňovala. Tento materiál se zabývá ustanovením Fondu pro realizaci protipovodňových opatření jako zvláštního resortního fondu při MZe (obdobně jako je např. rezervní fond), a zajištěním finančních zdrojů tohoto fondu. Prvním úkolem fondu je financování II. etapy programu Prevence před povodněmi na léta 2007 2010. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje Operační program životního prostředí a také další etapu programu revitalizace říčních systémů. Finančními zdroji těchto opatření MŽP budou zejména kohezní fond a strukturální fondy doplněné státním rozpočtem. Z uvedených programů MŽP budou financována opatření, která zlepšují stav ekosystémů krajiny a posilují protipovodňové účinky, i když tento aspekt opatření nemusí být prioritní a s intenzitou povodně výrazně klesá. Hlavními investory protipovodňových opatření ve veřejném zájmu budou především správci vodních toků a rovněž obce, při čemž je nezbytné zajistit systémovost těchto opatření podél vodních toků a v dílčích hydrologických povodích tak, aby nedošlo ke zhoršení vývoje nebo průběhu povodňových situací v území nebo dokonce k nepříznivým přeshraničním efektům. Při realizaci opatření se bude vycházet z Plánu hlavních povodí a z podkladů Plánů oblastí povodí. Významným prvkem v mezinárodním kontextu je rovněž připravovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních a práce Mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Odry a Dunaje. V současnosti je Ministerstvem zemědělství dokončována příprava II. etapy programu Prevence před povodněmi. Dosud byl předložen soubor 349 opatření prevence před povodněmi navrhovaných státními podniky Povodí, Lesy České republiky, s.p. a organizační

složkou státu Zemědělskou vodohospodářskou správou k realizaci v letech 2007 až 2010. Z těchto akcí je 100 studií (odtokových poměrů, stanovování záplavových území, studií zvláštních povodní) a 249 stavebních akcí. Celkové náklady těchto akcí činí více než 12 mld. Kč, když některá rozsáhlá opatření budou realizována v delším období, takže dle aktuálních předpokladů by bylo možné na již posouzených akcích do roku 2010 investovat cca 9,7 mld. Kč. Každá z těchto akcí byla posouzena expertním týmem sdružení stavebních fakult na ČVUT v Praze a VUT v Brně podle jednotné metodiky vypracované experty na katedře hydrotechniky ČVUT v Praze na základě výzkumu probíhajícího od roku 1996. Tato metodika, schválená Ministerstvem zemědělství (příloha č. 2), hodnotí zejména účinek v prevenci před povodněmi a ekonomickou efektivnost opatření, a na jejím základě lze stanovit pořadí těchto 349 akcí k realizaci. Dle bodu III/1 usnesení vlády č. 383 ze dne 12. dubna 2006 bude do 30. září 2006 předložen vládě ke schválení návrh dokumentace na II. etapu programu Prevence před povodněmi s náklady v rozsahu dotačních prostředků ve výši 8 10 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o cca dvojnásobnou sumu prostředků, než se původně očekávalo, bude možné k nejefektivnějším opatřením vybraným ze seznamu (všech dosud posuzovaných návrhů) uvedeného v příloze č. 4 přijmout do programu další opatření. Jedná se zejména o opatření navrhovaná kraji, obcemi a městy, eventuelně i jinými žadateli. Tato opatření budou rovněž posouzena podle jednotné metodiky. Nezbytnou podmínkou je, aby navrhovatel předložil k posouzení podklady již po provedené studii proveditelnosti nebo s projektem pro územní řízení, jako podklad k tomu, aby bylo možné přibližně stanovit náklady klíčovou informaci pro vyhodnocení efektivity požadovaných dotačních prostředků. Pokud by se podařilo zajistit finanční zdroje neprodleně, by bylo možné zahájit tzv. II. etapu programu Prevence před povodněmi již v roce 2006. Akce připravené k možné dřívější realizaci jsou uvedeny v příloze č. 3. Vzhledem k tomu, že v roce 2006 ještě v rozsáhlé míře probíhá dokončení I. etapy programu, a prostředky navrhované tímto materiálem lze navrhovanými způsoby reálně zajistit až v samém závěru roku 2006, s realizací II. etapy programu se ve shodě s usnesením vlády č. 383/2006 bodem III/1 počítá až od roku 2007. Financovaní opatření II. etapy programu Prevence před povodněmi předpokládá využití státních finančních prostředků v rozsahu 8 10 mld. Kč. Další prostředky fondu lze využít následně, nebo dalšími ze souboru programů prevence před povodněmi MZe, když celková navrhovaná výše prostředků činí minimálně 15 mld. Kč. Naplňování finančních prostředků fondu a jejich využívání bude postupné tak, aby proces realizace opatření byl racionální z hlediska finančních operací. Uvedený objem zajistí pokrytí nákladů 1/4 aktuálně potřebných protipovodňových opatření v České republice, neboť na kompletní protipovodňovou ochranu by bylo zapotřebí v období do roku 2021 zajistit prostředky v sumě cca 50 mld. Kč. 2. Zajištění financování protipovodňových opatření Pro účely financování protipovodňových opatření se navrhuje dle usnesení vlády č. 383/2006 zřídit při Ministerstvu zemědělství Fond pro realizaci protipovodňových opatření formou zvláštního resortního fondu určeného výhradně na realizaci protipovodňových opatření. Prostřednictvím tohoto fondu budou procesovány prostředky úvěru EIB, převedené z EIB prostřednictvím kapitoly OSFA a výnosy z privatizací určené novelou zákona o zrušení 2

Fondu národního majetku k použití na protipovodňovou ochranu. Dále budou do tohoto fondu převáděny peněžní prostředky státního rozpočtu i další mimorozpočtové zdroje. Čerpání prostředků pro účely II. etapy programu Prevence před povodněmi se navrhuje realizovat přes finanční manažery některého bankovního ústavu; v současné době je čerpáním prostředků ve vodním hospodářství MZe u programů s úvěrem EIB pověřena ČMZRB, a.s. Navrhuje se, aby zřízení takového fondu u MZe bylo upraveno zvláštním zákonem, jehož návrh bude předložen vládě následně. Zákon musí stanovit zejména: - pro MZe možnost vytvořit Fond pro realizaci protipovodňových opatření, - provádět úhrady prostřednictvím státního rozpočtu, - zdroje příjmy tohoto fondu, - výdaje, které lze z fondu uskutečňovat, - možnost převádění prostředků z roku na rok, - kompetence při nakládání s prostředky fondu, - odpovědnost za plnění závazků fondu, - kdo provádí kontrolu a kompetence k sankcím za zneužití prostředků fondu, - termín, do kdy bude fond existovat, případně na dobu neurčitou, - vypořádání případných závazků a peněz na účtu fondu, - odpovědnost. Okruh potenciálních příjemců bude v zákoně o zřízení tohoto fondu stanoven tak, aby do budoucna nebylo zbytečně omezeno financování žádného skutečně protipovodňového dotačního titulu. Ve fondu budou v první fázi soustředěny prostředky následujících finančních zdrojů: státní rozpočet 2 mld. Kč výnosy z privatizace 4 mld. Kč úvěr od EIB 9 mld. Kč celkem 15 mld. Kč Pro informaci doplňujeme, že nad rámec dotačních prostředků bude možné využít na protipovodňová opatření také vlastních zdrojů investorů z řad státních podniků i dalších investorů, a předpokládá se i dílčí podpora spolufinancováním z územních rozpočtů. K zajištění finančních prostředků fondu je nezbytné navrhnout zákon o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování protipovodňových opatření. Prostředky budou procesovány obvyklým způsobem přes kapitolu 397 - Opetace státních finančních aktiv (OSFA). Rovněž se ministru financí ve spolupráci s ministrem zemědělství ukládá připravit změnu zákona o zrušení Fondu národního majetku tak, aby bylo umožněno použití prostředků z výnosu privatizace v uvedeném rozsahu pro naplnění navrženého resortního fondu MZe. Dále se ukládá ministru zemědělství ve spolupráci s ministrem financí každoročně do 30. září zajistit ve státním rozpočtu České republiky na léta 2007-2010 finanční zdroje státního rozpočtu do tohoto fondu MZe v roční minimální výši 500 mil. Kč. 3

Prostředky resortního fondu MZe je možné výhledově navýšit a průběžně doplňovat. Umožní-li úprava legislativy řešit problémy v majetkoprávních vztazích, bude možné realizovat velmi žádoucí významná protipovodňová opatření s výrazným efektem, zejména větší poldry a retenční nádrže, území určená k řízeným rozlivům a odsazené hráze. 3. Zásadní problémy při realizaci protipovodňových opatření a návrh řešení Realizaci opravdu účinných protipovodňových opatření, jakými jsou zejména zadržení vody v neškodných rozlivech, v údolní nivě, poldrech a nádržích s hlavním účelem akumulace povodňových průtoků a zkapacitnění koryt v kombinaci s ochráněním obcí a posílením změny hospodaření v území omezují velmi často vlastnické vztahy. Majitelé pozemků, kterých se zavádění uvedených opatření dotýká, velmi běžně nesouhlasí s tím, že bude budována hráz nebo vodní dílo, které uvedeným účelům bude sloužit. Jde především o problematiku suchých nádrží poldrů a území k neškodným rozlivům, které zajistí nepatrné ohrázování v údolní nivě. V tomto směru by realizaci umožnilo uplatnění principu veřejného zájmu na výkup nezbytných pozemků úpravou v legislativě. Obdobným problémem se stává náhrada za škody, k nimž při hospodaření v poldrech (suchých nádržích a rozlivech) při povodňové situaci může dojít. Zajištění této náhrady následku povodňové škody nebo alternativní finanční vypořádání věcného (včetně nuceného) břemene na tyto pozemky v legislativě by umožnilo výrazně využít retence v povodí v souladu s návrhy ochránců přírody. Za výše uvedenými účely se navrhuje, aby ministr zemědělství ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj a ministrem životního prostředí zřídili expertní pracovní skupinu, která do 31. července 2006 připraví návrhy na novelizaci vodního zákona, nebo nového stavebního zákona, popř. obou předpisů, s cílem připravit prostředí pro zjednodušení a urychlení procesu přípravy a výstavby protipovodňových opatření. K činnosti této skupiny budou přizváni zástupci státních podniků Povodí, kteří mají v této oblasti největší zkušenosti (zejména s.p. Povodí Moravy, Povodí Labe a Povodí Odry). Dále je nezbytné zajistit, aby vodoprávní a stavební úřady striktně dodržovaly omezení stavební činnosti v záplavových územích a jejich aktivních zónách. 4. Koordinace realizace protipovodňových opatření, stanovení jejich priorit a kontrola realizace protipovodňových opatření Pro rozhodovací proces o věcné náplni Fondu pro realizaci protipovodňových opatření je ministru zemědělství uloženo ustanovit meziresortní pracovní skupinu složenou ze zástupců Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, event. dalších resortů a s účastí expertů Evropské investiční banky, kteří se vždy vyjadřují k projektům spolufinancovaným z prostředků úvěru. Tato pracovní skupina si bude pravidelně vyžádávat stanoviska krajů k prioritám připravovaných protipovodňových opatření. Spolupráce s kraji bude zejména probíhat prostřednictvím procesu plánování v oblasti vod. Opatření II. etapy programu Prevence před povodněmi pro potřeby této skupiny a pro správce programu budou dle jednotné metodiky (příloha č. 2) posuzovat rovněž Strategičtí experti, kteří zajistí efektivitu a soulad opatření se Strategií ochrany před povodněmi pro území České republiky. Pokud by některé opatření bylo Strategickým expertem vyhodnoceno jako hraniční, tj. poměrně málo efektivní, a nepodaří se nalézt např. levnější variantu, a přitom 4

se bude jednat o prioritu kraje, bude možné toto opatření realizovat s kompenzací zvýšeným podílem jiných než státních (např. krajských či obecních) prostředků. Na základě doporučení této pracovní skupiny bude rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků vydávat správce dotačního titulu (programu). Pro sledování postupu realizace protipovodňových opatření se navrhuje informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR formou pravidelných zpráv, předkládaných ministrem zemědělství (po projednání s ministrem financí), každoročně do 30. dubna za předešlý kalendářní rok, počínaje rokem 2008. 5. Závěr Předložený materiál připravuje prostředí pro postupné zlepšení systémové a komplexní protipovodňové ochrany na území České republiky, které umožní založení zvláštního resortního Fondu pro realizaci protipovodňových opatření v gesci Ministerstva zemědělství s využitím několika finančních zdrojů. Zároveň obsahuje návrhy na legislativní úpravy, které umožní realizaci skutečně efektivních opatření. Význam použitých zkratek ČMZRB, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost ČVUT v Praze České vysoké učení technické v Praze EIB Evropská investiční banka MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí OSFA Operace státních finančních aktiv VUT v Brně Vysoké učení technické v Brně 5

IV. Přílohy Příloha č. 1 Seznam akcí I. etapy programu Prevence před povodněmi (229 060) financovaných v roce 2006 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Metodika pro posuzování protipovodňových opatření navržených do II. etapy programu Prevence před povodněmi Seznam protipovodňových opatření pro II. etapu programu Prevence před povodněmi, která by mohla být zahájena již v roce 2006 Seznam protipovodňových opatření, která byla navržena do II. etapy programu Prevence před povodněmi (stav k 31. 3. 2006)

Seznam akcí I. etapy programu Prevence před povodněmi (229 060) financovaných v roce 2006 Příloha č. 1 Celkový náklad akce (tis. Kč) Číslo Název akce Termín realizace Celkem Vlastní zdroje Jiné zdroje Dotace 229 060 Z toho dotace v r. 2006 (v tis. Kč) Povodí Labe, s.p. 1 Ještětický potok, Hroška, výstavba poldru 04/04-12/06 8,175 1,576 0 6,599 850 2 Lipkovský potok, Dolní Lipka, výstavba poldru 09/05-12/06 46,215 1,489 0 44,726 29,726 3 Tichá Orlice, Králíky, výstavba poldru pod Suchým potokem 08/05-12/06 26,108 766 0 25,342 15,342 4 VD Rozkoš, zvýšení ochranné funkce nádrže - přítok, odtok 09/05-12/06 34,557 1,566 0 32,991 32,379 5 Labe, Pardubice, PP ochrana, PB, Brozany - Ráby 06/05-12/06 14,725 3,725 0 11,000 6,000 6 Labe, Hradec Králové-Předměřice, zvýšení protipov. ochrany města 10/05-12/06 33,437 11,174 0 22,263 14,263 7 VD Les Království, zvýšení ochranné funkce nádrže 09/05-12/06 39,635 2,098 0 37,537 31,537 8 VD Josefův Důl, zvýšení ochranné funkce nádrže 09/05-12/06 3,961 543 0 3,418 2,418 9 Labe, Pardubice, PP ochrana, LB 08/05-12/06 51,206 4,255 0 46,951 38,951 10 Labe, Pardubice, prohrábka koryta, jez - Loučná 07/05-12/06 66,944 1,945 0 64,999 13,149 Celkem Povodí Labe, s.p. 324,963 29,137 0 295,826 184,615 Povodí Moravy, s.p. 11 Morava, Postřelmov hráz PB 10/03-06/06 32,746 1,467 0 31,279 1 12 Bobrovec - rek.hráze LB km 0,0-5,0 11/03-12/06 23,293 842 0 22,451 113 13 Morava, Leština - rekonstrukce hráze 08/04-05/06 30,954 1,153 0 29,801 300 14 Morava, Raškov Dvůr, ochranná hráz 08/05-12/06 10,229 748 0 9,481 650 15 Moravská Sázava, poldr Žichlínek 03/06-05/07 297,953 2,023 0 295,930 187,210 16 Morava, Moravský Písek, PPO 08/04-12/06 31,210 170 0 31,040 1,749 17 VD Znojmo, rekonstrukce hráze 03/05-12/06 40,074 2,344 0 37,730 9,805 18 Desná, Sudkov, hráz LB 09/03-12/06 37,477 1,516 0 35,961 141 19 Morava, Bohutín - Olšany, hrázování LB 06/04-12/06 23,572 922 0 22,650 700 20 Morava, Napajedla - LB hráz 172,526-175,620 09/02-12/06 26,349 898 0 25,451 503 21 Morava, jez Hodonín - rekonstrukce 01/06-10/06 12,535 537 0 11,998 11,998 22 Dřevnice, Želechovice - Lůžkovice 07/04-12/06 52,666 1,865 0 50,801 6,407 23 Dřevnice km 1,724-3,550 zajištění průtočnosti koryta 08/03-12/06 88,930 3,321 0 85,609 11,039 24 Jihlava, Třebíč, PPO 08/04-12/06 29,619 1,171 1,352 27,096 200 25 Morava, Olomouc I. etapa 02/06-06/08 248,188 350 0 247,838 177,388 26 Svitava, Svitavy PPO II.etapa 04/04-12/06 41,766 1,289 0 40,477 500 Celkem Povodí Moravy, s.p. 1,027,561 20,616 1,352 1,005,593 408,704 Povodí Odry, s.p. 27 Odra, Bohumín, 3. stavba 06/05-12/06 21,013 3,065 0 17,948 2,948 28 Odra, Bohumín, 4.st. hráz Kališčák staveb. 12/05-12/06 17,298 412 0 16,886 14,886 29 Odra, Bohumín, 6. stavba 07/05-12/06 41,768 8,914 0 32,854 11,094 30 Opava, Velké Hoštice km 28,930-32,649 12/05-11/06 6,496 788 0 5,708 5,008 31 Ostravice, Ostrava km 7,590-10,084 09/05-11/06 8,160 663 0 7,497 1,497 32 Olše, Karviná km 12,85-19,60 07/05-12/06 12,755 2,012 0 10,743 1,743 33 Ostravice, Frýdlant km 37,5-39,3 09/05-06/06 2,981 487 0 2,494 382 34 Lomná, Jablunkov km 0,000-3,100 09/05-12/06 19,474 1,507 0 17,967 10,867 35 Bělá, Domašov km 24,735-25,500 09/05-11/06 5,336 451 0 4,885 1,385 36 Husí potok, Hladké Životice km 2,000-5,900 02/06-12/06 41,123 2,227 0 38,896 38,896 37 Bělá, Domašov km 23,150-23,950 03/06-12/06 26,560 9,680 0 16,880 16,880 38 Bělá, Domašov km 21,710-23,120 10/05-12/06 12,101 646 0 11,455 6,455 39 Husí potok, Hladké Životice km 1,400-1,960 01/06-12/06 19,036 1,043 0 17,993 17,993 Celkem Povodí Odry, s.p. 234,101 31,895 0 202,206 130,034 Povodí Vltavy, s.p. 40 Studie odtokových poměrů toku Stropnice v obci Petříkov a Jílovice 06/05-6/06 170 0 0 170 70 41 Studie odtokových poměrů Dehtářského potoka pod rybníkem Dehtář 06/05-11/06 500 100 0 400 200 42 Studie odtokových poměrů Bezdrevského potoka v obcích Hluboká nad Vltavou a Zliv 06/05-11/06 570 0 0 570 270 43 Studie odtokových poměrů toku Lomnice v obci Buzice 06/05-06/06 92 0 0 92 45 44 Studie odtokových poměrů řeky Volyňky v obci Čkyně 03/05-11/06 260 0 0 260 60 45 Studie zvláštní povodně z VD Trnávka a VD Sedlice 03/05-06/06 320 100 0 220 220 Celkem Povodí Vltavy, s.p. 1,912 200 0 1,712 865 Lesy ČR, s.p. 46 Huntířovský potok, km 1,630-2,832 04/06-06/07 3,920 2,537 0 1,383 1,383 47 Jindřichovický potok 06/04-12/06 2,576 1,576 0 1,000 86 Celkem LČR, s.p. 6,496 4,113 0 2,383 1,469 ZVHS 48 Přítoky D.Orlice-Poldry Bohuslavice 09/05-12/06 16,058 0 913 15,145 13,113 49 Jahodovský potok II - SA 11/02-06/06 20,859 0 190 20,669 747 50 Povodí Čermné SN H - PD 03 08/05-12/06 8,412 0 120 8,292 4,133 51 SN Čermná II - PD 03 07/04-06/06 12,970 0 170 12,800 230 52 Výstav. Poldrů Butovice SA 08/04-12/06 6,399 0 0 6,399 131 53 Čaňkovský p.-poldr - PD 03 08/04-11/06 4,696 0 0 4,696 96 54 SN Moštěnice - SA 09/05-12/06 6,085 0 0 6,085 5,102 55 SN Kameňák - PD 03 08/05-12/06 6,105 0 0 6,105 2,949 56 SN Pod Luhem - PD/SA 06/04-12/06 2,676 0 0 2,676 166 57 SN Roušťoutky - PD/SA 03/05-12/06 6,509 0 0 6,509 1,247 58 PPO Vlachovo Březí - PD/SA 10/04-12/06 27,663 0 0 27,663 4,576 59 Vlastislav poldr - SA 07/04-12/06 11,932 0 0 11,932 22 60 Štrbický poldr 08/05-12/06 9,988 0 144 9,844 442 61 Olešnicko RN č.1 05/05-12/06 3,674 0 156 3,518 350 62 Olešnicko RN č.2 04/05-06/06 3,620 0 116 3,504 319 63 Olešnicko RN č.3 05/0512/06 4,184 0 165 4,019 736 64 Olešnicko RN č.4 04/05-06/06 5,522 0 165 5,357 1,163 65 Olešnicko RN č.5 04/05-12/06 13,615 0 250 13,365 3,177 66 Přítoky D.Orlice-poldr Lično 09/05-12/06 6,078 0 695 5,383 4,366 67 Vendryňka - SA 09/02-12/06 20,216 0 0 20,216 70 68 Teplický potok - SA 11/00-06/06 20,242 0 1,356 18,886 5 69 PPO Mnich u Kardašovy Řečice 05/05-12/06 14,751 0 0 14,751 6,101 70 PPÚ Suchého potoka - SA 11/02-12/06 8,922 0 0 8,922 1 71 PPÚ Suchanovského p. 05/05-12/06 5,545 0 439 5,106 1,536 72 PPO Porubka - PD/SA 07/04-12/06 21,850 0 271 21,579 381 73 ÚVT Bezměrovský potok- PD 010 06/04-12/06 3,618 0 137 3,481 120 74 PPÚ Křečovského p. - PD 03/05-11/06 8,113 0 0 8,113 68 75 PPÚ Hájského potoka 08/05-12/06 4,833 0 60 4,773 545 76 Úprava Příkosického potoka - SA 10/02-12/06 15,291 0 207 15,084 63 77 Břežanský potok 05/05-12/06 3,809 0 160 3,649 2,129 78 ÚVT Hvězdlička PD/SA 11/04-12/06 6,448 0 0 6,448 578 79 ÚVT Starohvězdlický - PD/SA 11/03-12/06 1,868 0 0 1,868 72 80 PPO Olešník SA 10/03-04/06 8,301 0 0 8,301 58 81 PPO Krajníčko - SA 10/05-12/06 2,146 0 0 2,146 565 82 Modla II - Vlastislav - SA 08/04-06/06 13,044 0 0 13,044 3 83 Lačnovský potok - PD/SA 08/04-12/06 35,000 0 0 35,000 7,878 84 Butovický potok - PD 08/04-12/06 20,264 0 0 20,264 2,208 85 Záhornický potok 07/04-06/06 6,321 0 105 6,216 23 86 ÚVT Burava 09/04-12/06 1,008 0 73 935 176 87 Loučka-Branky 07/04-12/06 6,200 0 188 6,012 360 88 Úprava toku Oskava 05/05-12/06 2,326 0 116 2,210 50 89 Uhřínovický potok III 05/05-06/06 5,134 0 130 5,004 210 90 Svémyslická svodnice 10/05-12/06 2,675 0 70 2,605 2,104 91 PPO Zechovice 05/05-12/06 7,453 0 170 7,283 405 92 Radhostický potok-malenice 05/05-12/06 8,911 0 317 8,594 220 93 Žichlický potok 07/04-12/06 1,334 0 111 1,223 30 Celkem ZVHS CELKEM za všechny investory 432,668 0 6,994 425,674 69,024 2,027,701 85,961 8,346 1,933,394 794,711 Seznam zkratek: LB = levý břeh PB = pravý břeh PD = projektová dokumentace PPO = protipovodňová ochrana PPÚ = protipovodňová úprava RN = retenční nádrž SA = stavební akce SN = suchá nádrtž ÚVT = úprava vodního toku VD = vodní nádrž

Příloha č. 2 Metodika pro posuzování protipovodňových opatření navržených do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Prof. Ing. František Čihák, DrSc. Doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Katedra hydrotechniky 1

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Posuzování akcí programu Prevence před povodněmi II. etapa se týká převážně posuzování staveb, které mají zabránit povodňovým škodám, a studií, které mají posuzovat ochranu území před velkými vodami. Vzhledem k odlišnému charakteru staveb a studií je nutno navrhnout rozdílné postupy pro oba typy akcí. Jako výchozí předpoklady pro vytvoření komplexního systému hodnocení jsou uvažovány následující okolnosti: 1) je nutno posoudit ekonomický dopad navržených protipovodňových opatření, 2) je nutno posoudit environmentální dopady navržených opatření (tento posudek nenahrazuje posudek environmentálního experta), 3) je nutno posoudit kvalitu navrženého technického řešení u staveb a navržený způsob řešení u studií a posoudit úroveň projektu v porovnání se současným stavem poznání v zahraničí, 4) je nutno posoudit reálnost navrženého časového postupu realizace stavebního opatření nebo studie. Primárním cílem této metodiky je návrh systému hodnocení protipovodňových opatření zařazených do II. etapy programu Prevence před povodněmi podle všech výše uvedených bodů, kdy základním hodnotícím parametrem je ekonomický dopad navržených protipovodňových opatření podle odstavce (1.5) a ostatní parametry mají charakter komentáře. Tento přístup je plně v souladu s Rámcovou směrnicí vodní politiky Evropské unie [5], která vyžaduje ekonomickou analýzu na bázi analýzy nákladů a užitků a vyčíslení návratnosti nákladů. Pro hodnocení studií bude použit zjednodušený postup podle odstavce (1.7). Ze souboru ekonomických hodnotících parametrů bude v případě potřeby vybráno kritérium pro sestavení pořadí posuzovaných akcí. 1. Ekonomický dopad navržených staveb a studií (1.1) Cílem tohoto hodnocení je vytvoření objektivního a transparentního postupu, který umožní seřadit jednotlivé projekty podle jejich technické a finanční efektivnosti. Pro hodnocení akcí je využita metoda nákladů a užitků, kdy užitky jsou vyhodnocovány pomocí metody rizikové analýzy. (1.2) Pro akce stavebního charakteru je třeba zajistit tato data: a) Rozsah chráněného majetku, který bude určen pomocí standardních postupů pro vyčíslení povodňových škod v zájmovém území na základě stanovených záplavových území a prostorové distribuce majetku v zájmové oblasti [4]. Stanovení potenciálních povodňových škod bude provedeno na základě údajů z GIS, založených na datech o území z mapového podkladu ZABAGED. V odůvodněných případech je možno jít až do podrobností, kdy se vytipuje poškození jednotlivých skladebných prvků objektů prvky dlouhodobé a krátkodobé životnosti a na základě jejich objemového podílu z hodnoty objektu je možno stanovit poměrně přesně výši škody při jejich poškození. Zde je třeba vyčíslit rozsah škod, před kterými bude zájmové území vlivem posuzovaného opatření ochráněno, při průtocích, pro něž byla stanovena záplavová území podle Vyhlášky 236/2002 Sb. [3]. Rozsah škod se určí pro průtoky Q 5, Q 20 a 2

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Q 100, a to pro současný stav a pro stav po realizaci navrženého preventivního opatření. Pokud je současná míra ochrany vyšší než Q 5, škody se vyčíslí od prvního vyššího průtoku podle uvedené posloupnosti. Příklad: Projekt navrhuje zkapacitnění koryta v obci. Současná míra ochrany je Q 5 (korytotvorný průtok) a při větších průtocích již vznikají škody. Po navrhovaném zkapacitnění pojme koryto průtok Q 20. Rozsah chráněného majetku tedy bude stanoven výší povodňových škod zjištěnou pomocí záplavové čáry Q 20 a Q 100 v obci za současných podmínek (před realizací opatření) a po realizaci opatření. Jednotkou škod jsou finanční jednotky (Kč). Výpis nutných dat pro spolehlivé určení rozsahu chráněného majetku v zájmovém území je uveden v příloze č.1. b) Míra ochrany navrženého opatření vyjádřená pomocí doby opakování je nezbytnou informací pro posouzení účinnosti navrženého projektu a má přímou vazbu na pravděpodobnost vzniku škod. Tato informace a data podle bodu a) umožní vyčíslit rozsah povodňového rizika před realizací opatření a po jeho realizaci. Jednotkou míry ochrany (doby opakování) jsou roky, popř. pravděpodobnost překročení v procentech. c) Rozsah investice plánovaných protipovodňových opatření, která je uvedena v investičním záměru projektu, popř. v rozpočtu. Jednotkou jsou finanční jednotky (Kč). (1.3) Následně se vyčíslí povodňové riziko pro stav před realizací opatření a po realizaci opatření. Povodňové riziko je obecně závislé na výši povodňových škod a na pravděpodobnosti jejich vzniku podle vztahu: Riziko = Škoda x Pravděpodobnost škody Při výpočtu povodňového rizika je třeba zvážit všechny reálné kombinace výše škod a jejich pravděpodobnosti od průtoků, při nichž škody začínají vznikat až po extrémní průtoky, jejichž pravděpodobnost je zanedbatelná. Výsledkem této analýzy je výpočet průměrného povodňového rizika na jeden rok. Analogickým postupem bude vyčíslen průměrný počet ohrožených osob v zájmovém území na jeden rok. Pro výpočet rizika existují dva nezávislé zastupitelné postupy: a) Analytický postup, kdy je průměrné roční povodňové riziko vyčísleno integrací součinu povodňových škod od všech průtoků, které způsobují v zájmovém území škody a pravděpodobnosti jejich výskytu. Postup je podrobně uveden v příloze č. 2. b) Stochastický postup metodou Monte-Carlo vychází z myšlenky generování syntetické řady ročních kulminačních průtoků, pro kterou je následně pomocí předem odvozené závislosti povodňových škod na průtocích odvozena řada ročních škod. Z tohoto podkladu lze následně vyčíslit průměrnou hodnotu povodňového rizika na jeden rok. Postup je podrobně uveden v příloze č. 2. 3

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) (1.4) Určení kapitalizovaného rizika. Předchozí odstavec se zabýval výpočtem povodňového rizika ve finančních jednotkách na jednotku času (zpravidla na jeden rok). Nyní je možné pomocí diskontního postupu zjistit současnou hodnotu rizika. Podle [1] je diskontní sazba v Nizozemí v současnosti 4%, ve Spojeném Království 6%, v Dánsku 7%, ve Francii 8%, v Německu 3%. Průměr v ES je 5%. Vzhledem k vývoji diskontní sazby v ČR v posledních letech bude pro potřeby výpočtu kapitalizovaného rizika použita roční diskontní sazba ve výši 3%. Současná hodnota rizika (kapitalizované riziko) je pak dána podle vztahu pro výpočet věčné renty: Ra = R DS kde Ra je současná hodnota rizika [Kč], R je průměrné povodňové riziko na rok [Kč/rok], DS je roční diskontní sazba v desetinném tvaru [-]. (1.5) Výpočet hodnotících parametrů. Cílem je vytvoření systému, který umožní hodnocení předložených projektů a vytvoření jejich pořadí podle analýzy vynaložených nákladů a následného užitku (Cost Benefit Analysis). Pro tyto účely budou vyčísleny hodnoty následujících parametrů, které obsahují náklady a užitky: a) Doba návratnosti. Doba návratnosti je určena pomocí vztahu: DN = Náklady / [R(před realizací projektu) R(po realizaci projektu)] kde symbolem R je dáno průměrné povodňové riziko na jeden rok před, resp. po realizaci projektu. b) Poměrná efektivnost Tímto parametrem je poměr, kdy v čitateli je hodnota rizika, o které je současné riziko (bez opatření) sníženo a ve jmenovateli je rozsah investice (náklady) na dané opatření. V čitateli je tak vlastně uvedeno snížení povodňového rizika vlivem realizace opatření. EP = [Ra(před realizací projektu) Ra(po realizaci projektu)] / Náklady kde symbolem Ra je dáno kapitalizované povodňové riziko před, resp. po realizaci projektu. Parametr vyjadřuje finanční efektivnost danou snížením současného rizika na jednotku investice. Čím je hodnota tohoto parametru vyšší, tím je větší zhodnocení investic do protipovodňových opatření. c) Absolutní efektivnost Tento parametr hodnotí dlouhodobý přínos protipovodňových opatření v absolutních hodnotách nákladů a užitků a jeho hodnota je dána vztahem: 4

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) EA = Ra(před realizací projektu) [Náklady + Ra(po realizaci projektu)] kde symbolem Ra je dáno kapitalizované povodňové riziko před, resp. po realizaci projektu. Parametr vyjadřuje absolutní finanční efektivnost opatření z dlouhodobého hlediska. Čím je hodnota tohoto parametru vyšší, tím je větší zhodnocení investic do protipovodňových opatření. V případě, že investor zaručí aktivní podporu navržené akce ze strany obcí, krajů, popř. dalších subjektů, kterou může zřejmě finančně kvantifikovat, budou hodnotící parametry vyčísleny též pro náklady snížené o podporu těchto subjektů. V případě, že realizace navrženého protipovodňového opatření vyžaduje realizaci dalších vyvolaných investic (kapacitní mosty, propustky, apod.), budou pro kontrolu hodnotící parametry vyčísleny i pro náklady snížené o vyvolané investice. Jako doplňující údaj bude uveden průměrný počet ohrožených obyvatel v zájmovém území na jeden rok, který bude stanoven analogickou aplikací rizikové analýzy podle odstavce (1.3). Navržený metodický postup hodnocení posuzovaných projektů vyžaduje znalost rozsahu záplavových území před realizací protipovodňových opatření (současný stav) a po jejich realizaci. Pokud nebude rozsah záplavových území po realizaci opatření znám, vyjde se z předpokladu, že při větším než návrhovém průtoku pro dané opatření bude rozsah povodňových škod stejný, jako bez realizace tohoto opatření. Povodňové riziko se vyčíslí pouze pro současný stav (před realizací opatření), a to pouze do výše návrhové míry ochrany daného opatření. Tato hodnota sama o sobě vyjádří snížení povodňového rizika vlivem realizace projektu. U projektů, pro které investor nedodá rozsah záplavových území ani pro současný stav, nebude vyhodnocen soubor ekonomických hodnotících parametrů. O účelnosti a kvalitě těchto projektů se rozhodne pomocí ostatních parametrů, které mají charakter komentáře. U navržených akcí, které mají charakter systému protipovodňových opatření, bude hodnocení provedeno podle shodného přístupu, kdy investor pro jednotlivé prvky systému doloží jejich protipovodňový účinek, rozsah záplavových čar před realizací opatření a po jejich realizaci a celkové náklady. (1.6) Kvantifikace chráněného majetku pro návrhovou míru ochrany bude pro každý projekt provedena výčtem podle následující tabulky: Objekty s přímou vazbou na ekonomické škody 1. Budovy (půdorysná plocha) 2. Pozemní komunikace 3. Železniční komunikace jednotka Ostatní hlediska jednotka I. Zdroje podzemních počet vod km II. Počet obyvatel počet m 2 km III. Počet bytových jednotek počet 5

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) 4. Místní infrastruktura (mosty) počet, km 5. Zemědělská půda ha 6. Lesní půda ha 7. Průmysl počet zaměstnanců IV. Počet ekonomických subjektů počet (1.7) Pro hodnocení studií bude použit hodnotící parametr daný počtem obyvatel ve sčítacích obvodech protékaných posuzovaným úsekem toku na jeden kilometr délky toku. Počet obyvatel v ohrožených sčítacích obvodech se určí z registru sčítacích obvodů (viz. příloha č. 1). (1.8) Vlastní posouzení nákladů na protipovodňové stavby je vhodné posoudit na základě údajů ceny stavby na měrnou a účelovou jednotku, vydává URS Praha, a.s. Jedná se o objemový výpočet nákladové ceny stavby. U studií je možno doporučit ceník těchto prací, které vydává UNIKA. (1.9) U některých stavebních protipovodňových projektů je žádoucí kromě preventivních opatření rovněž paralelní realizace činností, které mají charakter údržby. Tato okolnost je pak často nezbytným předpokladem zajištění projektované účinnosti preventivních opatření a zároveň přispívá k zajištění jejich životnosti. V odůvodněných případech je tudíž vhodné akceptovat v předložených projektech prvky údržby stávajících investic, neboť jejich zanedbání by mohlo významně zvýšit riziko ohrožení plánovaných preventivních opatření. Součástí posouzení navrženého projektu by tudíž mělo být vyjádření, zda případný podíl prací charakteru údržby má zdůvodnitelnou vazbu na základní preventivní opatření a přispívá ke zvýšení jeho účinnosti a prodloužení jeho životnosti. 2. Environmentální dopad navržených opatření Posouzení tohoto parametru je ovlivněno subjektivním názorem posuzovatele. Environmentální hledisko má charakter komentáře a slouží pro určení priorit pouze v případě rovnocenných projektů podle základních ekonomických parametrů. Cílem environmentálního hodnocení akcí je prokázat jejich únosnost ve vztahu k okolnímu prostředí. Konstrukce environmentálního hlediska vychází z metody vícekriteriální optimalizace, kdy se bude hodnotit podle následujících kritérií: K1 - udržování biodiverzity, K2 - poskytování vodních stanovišť, K3 - poskytování možnosti rekreace, K4 - přispívání k estetickému prožitku. Každému kritériu bude přiřazena váha podle jeho významu v intervalu 0 až 1. Při hodnocení projektů budou použity následující váhy: w 1 = 1, w 2 = 1, w 3 = 0,5, w 4 = 0,5. Každý projekt bude hodnocen podle uvedených kritérií podle následujících hodnocení H: 1 dopady jsou pouze pozitivní, 0 žádný negativní ani pozitivní dopad, -1 negativní dopad. 6

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Environmentální parametr bude vyčísleno ze vztahu: E = 4 i= 1 w i H i kde w i váha i-tého dílčího kritéria, H i hodnocení podle i-tého dílčího kritéria. Kladná hodnota parametru E vyjadřuje převahu kladných environmentálních dopadů a záporná hodnota naopak. 3. Kvalita navrženého technického řešení u staveb a navržený způsob řešení u studií Posouzení tohoto hodnotícího parametru je ovlivněno subjektivním názorem posuzovatele. Pro zobjektivnění názoru, je vhodné zaměřit posouzení na následující části: a) zda technické řešení odpovídá současné úrovni poznání v oboru a způsobu řešení obdobné problematiky ve světě, b) zda umožní dosažení cílů řešení, c) zda splňuje podmínky bezpečnosti, d) zda je možno vyjádřit spolehlivost navrženého řešení a porovnat ji se standardy podle příslušných ČSN, např. pomocí míry ochrany území před povodněmi vyjádřené doporučenou dobou opakování v letech, e) zda technické řešení odpovídá platným ČSN, které by měly být považovány za závazné. (bodování je podobné jako u environmentálního kritéria) 4. Posouzení reálnosti navrženého časového postupu realizace řešení nebo stavby Posouzení časového postupu je založeno na posouzení reálnosti navrženého řešení. Má vazbu také na ekonomické hodnocení. Nepředpokládá se hodnocení na základě obecně známých metod, jako je například metoda kritické cesty, ale předpokládá se hodnocení na základě zkušeností hodnotitele, který posoudí, zda je navržený časový plán řešení reálný či ne. Hodnocení každého projektu bude ukončeno závěrem, ve kterém budou vyzdviženy přínosy a zápory navrženého řešení. ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7 166 29 Praha 6 Prof. Ing. František Čihák, DrSc. Doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur Použité zdroje: 7

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) 1. Posílení rizikové analýzy a stanovení aktivních zón v Českém vodním hospodářství, Nizozemský program Partners for Water, Ministerstvo zemědělství České republiky, ARCADIS, 24. května 2004, www.mze.cz 2. Pravděpodobnostní vyhodnocení povodňových škod pomocí simulace syntetických řad ročních maximálních průtoků metodou Monte-Carlo, katedra hydrotechniky, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, 2004. 3. Vyhláška č.236/2002sb. O způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. 4. Evaluation of potential flood losses and verification in Elbe river innundation area, katedra hydrotechniky, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, 2004. 5. Chave, P.: Rámcová směrnice vodní politiky, zaváděcí směrnice Evropské unie, vydalo MZe ČR ve spolupráci s Twinning projektem pro Rámcovou směrnici vodní politiky zastoupeným předvstupním poradcem panem Jamesem Huntem, 2001. Pro sestavení Metodiky pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) byly využity výsledky výzkumné činnosti Katedry hydrotechniky v oblasti stanovování potenciálních povodňových škod (od roku 1996) a dále některé výsledky výzkumu grantového projektu GA ČR reg.č.:103/02/0606 Riziková analýza vodohospodářských soustav, který byl řešen na Katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze. 8

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Příloha č.1 Specifikace nutných podkladů a dat pro spolehlivé určení chráněného majetku v zájmovém území. 1. Nezbytné podklady, jejichž dostupnost je nutnou podmínkou pro dostatečně spolehlivé určení rozsahu chráněného majetku (povodňových škod): a) ZABAGED vektorová data s možností rozlišení jednotlivých objektů v kategoriích. b) Registr sčítacích obvodů zdroj údajů o budovách, lokalizace, počty bytových jednotek. Zdroj: Český statistický úřad. c) Registr ekonomických subjektů - zdroj údajů o ekonomických subjektech, jejich lokalizace, kategorie dle počtu zaměstnanců, druh činnosti Zdroj: Český statistický úřad. d) Vymezení záplavy Q 5, Q 20 a Q 100. Zdroj: Investoři projektů (Podniky povodí, ZVHS, Lesy ČR, Místní samospráva). 2. Doplňující podklady a data, která mají zpřesňující charakter: a) Ortofoto - barevné ortofotomapy, rozlišení 0.5m, jako doplňkový zdroj dat k určování polohy a identifikaci objektů. Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální. b) CORINE databáze krajinného pokryvu verze z roku 2000, CLC2000 Doplňkový údaj, hrubé rozlišení M1:100.000 39 tříd krajinného pokryvu ČR k rozlišení. Zdroj: Ministerstvo životního prostředí. 9

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Příloha č.2 a) Analytická metoda výpočtu povodňového rizika Analytický postup vychází ze znalosti rozdělení pravděpodobnosti ročních kulminačních průtoků [1]. Toto rozdělení pravděpodobnosti lze odvodit přímo z čáry N-letých průtoků. Pro průměrné povodňové riziko na jeden rok platí: Qb R = E( D) = D( Q). f ( Q) dq (1) Qa kde R = E(D) je průměrné povodňové riziko na jeden rok [Kč], D(Q) je výše škody při průtoku Q [Kč], Q je průtok [m 3.s -1 ], f(q) je hustota pravděpodobnosti ročních kulminačních průtoků [-], Q a, resp. Q b je průtok, při kterém právě začínají vznikat škody, resp. průtok, při kterém je pravděpodobnost škod již blízká nule [m 3.s -1 ]. Distribuční funkce ročních kulminačních průtoků je definována: Q x F( Q ) = f ( Q) dq (2) x 0 a zřejmě tudíž platí: f ( Q) dq = df( Q) (3) Pravděpodobnost překročení je dána pomocí: P( Q) = 1 F( Q) (4) a proto dp( Q) = df( Q) (5) Doba opakování průtoku Q je potom: 1 1 N( Q) = (6) ln(1 P( Q) P( Q) Vztah (1) lze tudíž zapsat jako: R = Qb D Q). df( Q) = D( Q). dp( Q) = Qa Qb Qa a b 1 ( D( N). d (7) N 10

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) V materiálu [1] je uveden oprávněný předpoklad lineární závislosti mezi výší škod a logaritmem doby opakování: D( N) = Da + A(ln N ln a) (8) kde A = ( D D ) /(lnb ln a) (9) b a Za tohoto předpokladu je povodňové riziko: R = ( D 1 = b b a 1 Aln a + Aln N)d = N 1 a [ D + A(1 + ln b ln a) ] + ( D + A) a a a (10) Pro stanovení povodňového rizika na základě povodňových škod pro povodně Q 5, Q 20, Q 50 a Q 100, lze řešení zpřesnit linearizací po úsecích podle následujícího obrázku. 11

Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu Prevence před povodněmi (r. 2007-2010) Potom se povodňové riziko určí pro každý interval zvlášť. Celkové povodňové riziko je pak dáno součtem rizik v jednotlivých intervalech: 3 R i i= 1 R = [Kč/rok] (11) b) Stochastická metoda Monte-Carlo pro zjištění povodňového rizika. Postup byl vytvořen na katedře hydrotechniky, Fakulty stavební, ČVUT v Praze [2] a vychází z myšlenky generování syntetické řady ročních kulminačních průtoků, pro kterou je následně pomocí předem odvozené závislosti průtoků, popř. dob opakování ročních kulminačních průtoků, odvozena řada ročních škod. Z tohoto podkladu lze následně vyčíslit průměrnou hodnotu škody na jeden rok. Výchozím podkladem jsou hodnoty N-letých průtoků podle posloupnosti Q 5, Q 20 a Q 100. Z těchto údajů jsou následně odhadnuty parametry zvoleného zákona rozdělení pravděpodobnosti. Pro roční kulminační průtoky se v našich hydrologických podmínkách osvědčilo rozdělení logaritmicko-normální, popř. logaritmické-pearsonovo. Po odvození parametrů zvoleného nejpřiléhavějšího rozdělení pravděpodobnosti lze generovat syntetickou řadu ročních kulminačních průtoků o libovolné délce. Při generování je třeba dodržovat podmínku absolutně náhodného procesu, neboť u řady ročních kulminačních průtoků nelze předpokládat žádné statistický významné autokorelační koeficienty. V nagenerovaných řadách jsou následně vyčísleny povodňové škody v jednotlivých letech. Do řešení lze snadno zahrnout skutečnost, že při náhodném výskytu dvou ničivých povodní v letech bezprostředně po sobě budou škody ve druhém roce patrně nižší než v prvním roce, protože škody ještě nebudou zcela sanovány. Uvedený přístup pro hodnocení povodňových škod je založen na pravděpodobnostní metodě Monte-Carlo a umožňuje velice dobře postihnout jejich náhodný charakter, který lze následně popsat pomocí pravděpodobnostních ukazatelů. 12