Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech 2006-2010

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech 2006-2010 Bakalářská práce Autor: Daniel Cenkl Bankovní management, Komerční bankovnictví Vedoucí práce: Doc. Ing. František Pavelka, CSc. Praha duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 27.4.2011 Daniel Cenkl

Poděkování: Úvodem této práce bych chtěl vyjádřit poděkování Doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, CSc. za vstřícný přístup a důležité rady při psaní této bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech 2006 2010 je popsání vývoje sektoru družstevního bankovnictví s důrazem na změny v legislativě v letech 2006 až 2010 a analýza postavení družstevních záložen v tomto období, včetně jednoho konkrétně vybrané družstevní záložny, na českém finančním trhu s ohledem na jejich budoucí vývoj a možné vývojové trendy. Annotation The aim of the thesis "The development of the Cooperative Banking in CR in Periode 2006-2010" is the description of the development of cooperative banking sector, with emphasis on changes in legislation between 2006 and 2010 and the analyze of the status of the cooperative banks, including the chosen of an specific cooperative bank, on the Czech financial market with regard on their future developments and possible trends.

Obsah 1 Základní charakteristika družstevního bankovnictví v České republice... 9 1.1 Historie družstevního bankovnictví v České republice... 9 1.2 Aktuální vývoj družstevního bankovnictví... 11 1.3 Charakteristika družstevních záložen... 13 1.4 Asociace družstevních záložen... 18 1.5 Konkurenceschopnost družstevních záložen... 19 1.6 Shrnutí historického a současného vývoje záložen... 20 2 Změny v legislativě upravující družstevní bankovnictví v ČR po roce 2006... 22 2.1 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2006... 22 2.2 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2007... 24 2.3 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2008... 25 2.4 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2009... 25 2.5 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2010... 25 2.6 Shrnutí vývoje legislativy ve vztahu k vývoji sektoru družstevních záložen... 26 3 Postavení družstevních záložen v letech 2006 2009... 27 3.1 Velikost sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009... 27 3.2 Struktura sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009... 28 3.3 Ostatní ukazatelé sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009... 30 3.4 Shrnutí vývoje družstevních záložen v letech 2006 2009... 30 4 Základní charakteristika produktů a obchodů družstevních záložen... 32 4.1 Běžné účty družstevních záložen... 33 4.2 Spořící účty družstevních záložen... 34 4.3 Termínované účty družstevních záložen... 34 4.4 Úvěrové obchody družstevních záložen... 35 4.5 Platební styk družstevních záložen... 36 4.6 Ostatní produkty a služby družstevních záložen... 38 4.7 Shrnutí produktové nabídky družstevních záložen... 40 5 Fio, družstevní záložna charakteristika a vývoj... 42 5.1 Historický vývoj a základní charakteristika záložny... 42 5.2 Základní ukazatelé záložny v letech 2006 2010... 43 5.3 Produktová nabídka záložny... 44 6

5.4 Budoucí vývoj subjektu... 49 5.5 Shrnutí... 50 6 Budoucí vývoj a trendy družstevního bankovnictví v ČR... 51 Závěr... 53 Bibliografie... 57 7

Úvod: Předmětem práce je popsání postavení družstevních bankovnictví v České republice v letech 2006 2010 a seznámení s nejvýznamnějšími změnami, které ovlivnily vývoj družstevního bankovnictví v tomto období. Práce nabízí ucelený popis a informace o družstevním bankovnictví od historického období a období zásadních legislativních změn v družstevním bankovnictví, až po předpokládaný vývoj a pozici družstevního bankovnictví na českém finančním trhu. První kapitola se zaměřuje na seznámení se s historií a současným stavem družstevního bankovnictví, popisuje základní charakteristiku, vznik družstevních záložen a jejich konkurenceschopnost na českém finančním trhu. Druhá kapitola se věnuje nejvýznamnějším změnám v české legislativě, které ovlivnily vývoj družstevních záložen v letech 2006 2010. Třetí kapitola se zabývá postavením družstevního bankovnictví a popisuje základní ukazatele, velikost a strukturu sektoru družstevních záložen v letech 2006 2010. Čtvrtá kapitola popisuje základní produktovou nabídkou družstevních záložen a jejich obchodů a nabízí srovnání vybraných záložen v této oblasti. Pátá kapitola věnuje prostor konkrétní družstevní záložně, popisuje historický vývoj tohoto subjektu, produktovou nabídku a současné postavení záložny na českém finančním trhu. Šestá kapitola zakončuje celou práci úvahami nad budoucím vývojem a možnými trendy v sektoru družstevního bankovnictví v České Republice. 8

1 Základní charakteristika družstevního bankovnictví v České republice Předmětem první části bakalářské práce je popsání významu historického vývoje na současné postavení družstevních záložen na území České republiky. V dalších částech této kapitoly bude věnován prostor popsání základní charakteristiky sektoru družstevních záložen a nabídne zhodnocení principu družstevního bankovnictví. 1.1 Historie družstevního bankovnictví v České republice K tomu, abychom pochopili současné postavení družstevního bankovnictví na českém finančním trhu je potřebné nejdříve poznat historické důvody vzniku družstevních záložen u nás. Mezi nejvýznamnější důvody, které stály u zrodu družstevních záložen v 19. století, patří kritika peněžní závislosti na rakouských ústavech a z toho vyplývajícího nedostatku finančního kapitálu pro české hospodářství. Hlavním představitelem reprezentující zmiňovanou kritiku závislosti je bezesporu František Cyril Kampelík (původ lidového názvu kampeličky). Mezi další významné osoby, které se zasadily o vznik družstevních záložen u nás a tím i k částečné ekonomické nezávislosti na rakouských peněžních ústavech, patří František Šimáček a Filip Stanislav Kodym. Významný rozvoj družstevních záložen byl zaznamenán zejména v období od začátku minulého století až do konce padesátých let, kdy nástupem komunismu z českého finančního trhu zcela vymizely. Ke znovuzrození družstevních záložen došlo až po roce 1989, tedy v období přechodu z centrálně plánovaného hospodářství na tržní hospodářství. V tomto období se uvolnila legislativa upravující český bankovní trh, což vedlo k rozmachu finančního trhu a i k růstu poptávky po finančních službách. Největší růst byl zaznamenán zejména v poskytování drobných úvěrů, které představovaly největší mezeru v nabídce služeb českého bankovního trhu. 9

Nejenom díky rostoucí poptávce po finančních službách se proto v polovině devadesátých let začaly družstevní záložny znovu objevovat na českém finančním trhu. Legislativní oporou ke znovuzrození družstevního bankovnictví bylo přijetí zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Koncem devadesátých let nastalo pro družstevní záložny velmi bouřlivé období. Enormní růst celého sektoru družstevního bankovnictví tak vystřídala vlna krachů družstevních záložen na podzim roku 1999. Mezi základní příčiny, které měly na svědomí tuto krizi, patřila zejména nedokonalá legislativa, faktická neexistence kontrolních mechanismů nad družstevními záložnami a špatné ekonomické řízení v jednotlivých subjektech. Ke zřízení kontrolního orgánu sice došlo již v roce 1997, kdy byl zřízen Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, nicméně z důvodu nedostatečných pravomocí tohoto úřadu, byl dohled na sektorem záložen do značné míry neefektivní. Do konce roku 2005 se celý sektor družstevního bankovnictví potýkal s nepříznivým vývojem, který se negativně podepsal na důvěře české veřejnosti v tyto instituce a tím i na upozadění významu družstevních záložen na českém finančním trhu. Svědčí o tom počet družstevních záložen v letech 2003 2005, kdy zatímco ke konci roku 2003 bylo 42 činných záložen, ke konci roku 2005 to bylo už pouhých 20. Tabulka č. 1 Vývoj počtu družstevních záložen do konce roku 2005. k 31.12.2003 k 31.12.2004 k 31.12.2005 Celkový počet družstevních záložen zapsaných v obchodním rejstříku 119 111 20 Činné družstevní záložny 42 33 20 Družstevní záložny v likvidaci 45 44 - Družstevní záložny v konkurzu 32 34 - Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky ke dni 17. dubna 2011. Obrat ve vývoji družstevních záložen představovala novelizace zákona č. 87/1995 Sb., v podobě přijetí nového zákona č. 100/2000 Sb., který představoval zásadní změny vedoucí k odstranění nedostatků jako je například neumožnění nabývání majetkové účasti v jiných právnických osobách, významné omezení vstupu do odvětví, zavedení uhrazovací povinnosti 10

členů v případě ztráty nebo zavedení povinného ověření účetní uzávěrky auditorem a zavedení pravidel obezřetného podnikání. 1.2 Aktuální vývoj družstevního bankovnictví V současné době družstevní záložny představují seriozní finanční instituce, které se již v mnohém nepodobají družstevním záložnám z devadesátých let. Za obnovením důvěry české veřejnosti v družstevní bankovnictví a tím i stabilizaci celého sektoru stojí snaha o získání důvěryhodnosti. Pro příklad můžeme uvést činnosti Asociace družstevních záložen jako je ustanovení etického kodexu, který se významně podepsal na zvýšení transparentnosti záložen. Od začátku roku 2011 působí na českém finančním trhu 14 družstevních záložen, z nichž 12 je členem Asociace družstevních záložen. Seznam družstevních záložen k 31. 1. 2011: - AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, - Artesa, spořitelní družstvo, - Citfin,spořitelní družstvo, - České spořitelní družstvo, - Družstevní záložna Kredit, - Družstevní záložna PSD, - Metropolitní spořitelní družstvo, - Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo, - Peněžní dům, spořitelní družstvo, - Podnikatelská družstevní záložna, - ROYAL CAPITAL družstevní záložna, - UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo, - WPB Capital, spořitelní družstvo, 11

- Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo. Počet členů družstevních záložen ke konci roku 2010 překročil hranici 34 tisíc. Celková bilanční suma družstevních záložen k 31. prosinci 2010 se během tohoto roku zvýšila o 66 % a činila 19,9 mld. Kč. Činnost družstevních záložen se v současné době orientuje zejména na sběr depozit a poskytování úvěrů představující necelých 90 % aktivní strany bilance celého sektoru. Poskytování úvěrů se v průběhu roku 2010 navýšilo o téměř 65 %. Celkový čistý zisk všech družstevních záložen v České Republice činil 31,9 mil. Kč. Za 40 % navýšením čistého zisku celého sektoru družstevních záložen oproti roku 2009 stály především rostoucí zisky z finanční činnosti. Kapitálová přiměřenost družstevních záložen jako celku je 12,59 %, což je vzhledem ke stanovené výši 8 % více než dostačující. Výše uvedené shrnutí základních ukazatelů sektoru družstevních záložen a detailní informace o jednotlivých záložnách uvedené v tabulce č. 1 svědčí o zcela odlišném způsobu ekonomického řízení družstevních záložen oproti způsobům aplikovaných v devadesátých letech. Tabulka č. 2 Základní charakteristika družstevních záložen v České republice k 31. prosinci 2010. Bilanční suma Zákl. kapitál splac. Zisk po zdanění Počet členů Počet poboček Počet zam. Lokace AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo 653786 63601-10979 1257 1 22 Hradec Králové Artesa, spořitelní družstvo 283112 89354-12103 - 1 13 Praha Citfin,spořitelní družstvo 120563 37000 542 440 1 29 Praha České spořitelní družstvo 53803 35406-240 53 1 6 Praha Družstevní záložna Kredit 135361 16060 152 108 1 0 Praha Družstevní záložna PSD 312737 79340 1078 340 1 2 Praha Metropolitní spořitelní družstvo - 77499 - - 2 4 Praha / Brno Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo 5762613 396052 23361 8082 3 84 Praha / Zlínský kraj 12

Peněžní dům, spořitelní družstvo 430067 80587 4126-2 12 Uherské Hradiště Podnikatelská družstevní záložna 195372 35000 444 87 1 6 Praha ROYAL CAPITAL družstevní záložna 39621 38012-574 - 1 - Praha UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo 1495898 100000-6040 839 3 - ČR / SR / Polsko WPB Capital, spořitelní družstvo 4626506 382558 5965 8017 1 40 ČR / SR Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo 2114921 76824 2595-8 38 ČR Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách jednotlivých družstevních záložen ke dni 17. dubna 2011. V této souvislosti lze konstatovat, že současné družstevní bankovnictví představuje zcela oprávněně standardní součást našeho finančního sektoru a také alternativu ke klasickému bankovnictví. 1.3 Charakteristika družstevních záložen Tato část práce popisuje základní odlišnosti družstevních záložen od klasických bank, vznik a základní principy fungování záložen, organizační strukturu a předmět podnikání. Základní charakteristika družstevní záložny Družstevní záložna není bankou v klasickém pojetí definovaném zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, její existenci a činnosti definuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Legislativou družstevních záložen se podrobněji věnuje kapitola č.2 této práce. Družstevní záložna v pojetí právní formy podnikaní je družstvo, které provozuje finanční činnosti za účelem podpory hospodaření svých členů. Z výše uvedeného zejména vyplývá, že základní charakteristikou a zároveň odlišností družstevních záložen od klasických bank je způsob poskytování finančních služeb, neboť družstevní záložny poskytují služby výhradně na základě principu povinného členství. Výjimkou jsou pouze organizační složky státu nebo veřejné instituce. 13

V názvu každé družstevní záložny musí být vždy uvedeno jedno z níže uvedených označení: - spořitelní a úvěrní družstvo, - družstevní záložna, - spořitelní družstvo, - úvěrní družstvo. Družstevní záložny se zřizují na dobu neurčitou a jejich sídlo musí být na území České republiky, nicméně jsou oprávněné zakládat za účelem podnikání a se souhlasem České národní banky své pobočky na území jiných členských států Evropské unie. Orgány družstevních záložen Organizační struktura družstevní záložny je upravena zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a také obchodním zákoníkem. Mezi základní orgány družstevní záložny patří členská schůze, představenstvo, úvěrová a kontrolní komise. Nejvyšším orgánem družstevní záložny je členská schůze, která je svolávaná představenstvem družstevní záložny a schází se minimálně 1x ročně. Mezi základní činnosti členské schůze patří: - schvalování nebo změna stanov, - schvalování účetní závěrky a výroční zprávy, - rozhodování o úhradě ztráty nebo rozdělní zisku, - rozhodování o změnách základního kapitálu nebo o budoucím rozvoji, - volí nebo odvolává členy volených orgánů. Statutárním orgánem družstevní záložny je představenstvo. Předseda nebo místopředseda představenstva je osobou, která reprezentuje záložnu navenek. Mezi základní činnosti a pravomoci představenstva patří: - rozhodování o úročení vkladů a úvěrů, - rozhodování o přijetí úvěru nebo vkladu od jiné finanční instituce, - rozhodování o poskytnutí úvěru jiné finanční instituci, 14

- rozhodování o poplatcích za finanční služby, - jmenování členů vrcholového vedení záložny. Úvěrová komise má minimálně tři členy, kteří jsou voleni členskou schůzí družstevní záložny. Hlavní činností úvěrové komise je podle stanov družstevní záložny rozhodovací pravomoc o poskytování nabízených úvěrů a záruk. Kontrolní komise je zcela nezávislý orgán družstevní záložny. Odpovědnost kontrolní komise je pouze směrem k členské schůzi. Tak jako úvěrová komise má i kontrolní komise minimálně tři členy, kteří jsou voleni členskou schůzi družstevní záložny. Mezi hlavní činnosti a pravomoci kontrolní komise patří: - kontrola všech činností záložny, - projednávání stížnosti jednotlivých členů, - rozhodování o nápravných opatřeních. Vznik a zánik družstevních záložen V tomto oddílu jsou popsány základní podmínky a pravidla pro založení a zánik družstevních záložen upravené zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Pro založení družstevní záložny je nutné získat povolení od České národní banky k působení na území České Republiky na základě podání písemné žádosti České národní bance. Získání povolení však předchází povinnost složení částky 35 000 000 Kč, ze které se následně vytváří základní kapitál, případně rizikový nebo rezervní fond, je-li vytvořen při založení družstevní záložny. Mezi další podmínky pro získání povolení patří například prokázání odborné způsobilosti členů představenstva, úvěrové a kontrolní komise a vrcholového vedení záložny, zdůvodnění účelu založení a strategického záměru rozvoje na trhu družstevních záložen nebo povinný minimální počet členů dané záložny. Vyjma zániku na základě rozhodnutí družstevní záložny o ukončení podnikatelské činnosti existuje mnoho důvodů vedoucích k zániku záložny. Mezi nejzásadnější důvody vedoucí k zániku patří: 15

- počet členů družstevní záložny klesl pod povinných třicet, - základní kapitál klesl pod hranici 35 000 000 Kč, - zákonem definované orgány nebyly zvoleny po ukončení jejich funkčního období, - odnětím povolení vydaného Českou národní bankou, - nezákonnou fúzí nebo rozdělením záložny (družstevní záložny mohou fúzovat pouze s jinou družstevní záložnou a rozdělení družstevní záložny lze pouze na družstevní záložny). Členství v družstevní záložně Jak již bylo uvedeno v kapitole č. 1.3.1, družstevní záložny neposkytují finanční služby na základě smluvního vztahu s klientem, ale na základě členského principu. Družstevní záložna podnikající na území České republiky musí mít nejméně 30 členů a členem družstevní záložny se může stát fyzická nebo i právnická osoba. Členy družstevní záložny se stávají na základě předložení přihlášky za člena a splacením základního členského vkladu, forma členského vkladu je pouze peněžitá. U některých záložen je potřeba uhradit navíc vstupní vklad nebo-li jednorázové zápisné. Složení dalšího členského vkladu do základního kapitálu družstevní záložny podléhá předchozímu souhlasu České národní banky v případě, že dojde ke zvýšení členského podílu na základním kapitálu záložny nad 5 %. Minimální výše dalšího členského vkladu je pětinásobek základního členského vkladu. Výše základního členského vkladu případně vstupního vkladu u jednotlivých družstevních záložen se výrazně liší, rozpětí se pohybuje od 0 Kč až po 30 000 Kč. Tabulka č.3 Srovnání členských vkladů družstevních záložen k 31. prosinci 2010. Základní členský vklad Vstupní vklad (zápisné) AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo 1 0 Artesa, spořitelní družstvo 100 0 Citfin,spořitelní družstvo 1 1 České spořitelní družstvo 14000 100 16

Družstevní záložna Kredit informace nejsou zveřejněny Družstevní záložna PSD 1 1 Metropolitní spořitelní družstvo 100 0 Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo 1000 100 Peněžní dům, spořitelní družstvo 100 0 Podnikatelská družstevní záložna 30000 5000 ROYAL CAPITAL družstevní záložna 17000 1000 UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo 400 100 WPB Capital, spořitelní družstvo 1 199 Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo 100 0 Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách jednotlivých družstevních záložen v jejich stanovách, ke dni 17. dubna 2011. Členové družstevních záložen mají na rozdíl od klientů bank možnost se podílet na řízení subjektu formou hlasování na jednání členské schůze, mají právo si vyžádat k nahlédnutí účetní uzávěrku, návrh na rozdělení zisku nebo návrh způsobu úhrady případné ztráty z hospodaření. Předmět podnikání družstevních záložen Ze základních ekonomických ukazatelů uvedených v oddíle č. 1.2 lze odvodit převažující orientaci družstevních záložen na přijímání vkladů, poskytování úvěrů a zúčtování platebního styku i přesto, že ze zákona mají družstevní záložny definovaný předmět podnikání, který lze označit za konkurenceschopný ve srovnání s předmětem podnikání klasické banky. Mezi základní oblasti podnikaní kromě výše uvedených patří: - vydávání a správa platebních prostředků, - poskytování záruk ve formě ručení nebo bankovních záruk, - otvírání akreditivů, - obstarání inkasa, - nákup a prodej cizí měny, 17

- pronájem bezpečnostních schránek, - finanční leasing. 1.4 Asociace družstevních záložen Asociace družstevních záložen (dříve Unie družstevních záložen) byla založena koncem roku 2001 za účelem zlepšení reputace sektoru družstevních záložen a také za účelem společného postupu členských družstevních záložen v době přípravy harmonizace zákona č. 87/1995 Sb., o úvěrních a spořitelních družstvech. V současné době Asociace družstevních záložen jako zájmové sdružení právnických osob sdružuje 14 záložen na základě principu dobrovolného členství. Mezi nejvýznamnější činnosti Asociace družstevních záložen patří především: - zastupování a prosazování společných zájmů záložen vůči zákonodárným, exekutivním a regulatorním orgánům České republiky, - podporování rozvoje záložen na lokální i mezinárodní úrovni, - posilování pozitivního veřejného mínění, - poradenství a konzultace poskytované jejím členům, - školení a odborné kurzy. Mezi základní orgány Asociace družstevních záložen patří kongres, který je jako nejvyšší orgán Asociace tvořený zástupci všech družstevních záložen sdružených v této asociaci. Dalšími významnými orgány je pětičlenné prezidium, které řídí veškeré činnosti Asociace a kontrolní orgán, kde působí taktéž pětičlenná rada. Za nejvýznamnější počin Asociace družstevních záložen můžeme považovat vydání etického kodexu. Účelem etického kodexu je především stanovení standardů chování družstevních záložen a jejich pracovníků a tím posilovat důvěru veřejnosti ve služby nabízené družstevními záložnami a dále rozvíjet korektní a transparentní vztahy uvnitř sektoru družstevního bankovnictví a tak přispívat k jeho zdravému rozvoji. 18

1.5 Konkurenceschopnost družstevních záložen Obecně lze říci, že současné postavení družstevních záložen vůči bankovnímu sektoru je velmi podobné. Stejně jako klasické banky, družstevní záložny poskytují základní finanční služby jako je přijímaní vkladů, poskytování úvěrů nebo zprostředkování platebního styku. Nejvýznamnějším rozdílem mezi klasickou bankou a družstevní záložnou je míra regulace podnikání (klasická banka má přísnější podmínky), což přímo implikuje několik důsledků. Vzhledem k mírnějším podmínkám regulace sektoru družstevních záložen oproti bankovnímu sektoru mohou družstevní záložny uskutečňovat do jisté míry rizikovější obchody, především mohou poskytovat úvěry méně bonitním či rizikovějším členům - klientům. To s sebou samozřejmě nese zvýšené riziko pro družstevní záložny, které je zpravidla kompenzováno vyšším úrokem z poskytovaných úvěrů. Na druhou stranu, díky vyšším úrokům z úvěrů, si družstevní záložny mohou dovolit nabídnout o něco vyšší úroky u vkladů než klasické banky. Důsledkem je velmi silná motivace pro potenciální členy - klienty družstevních záložen k vložení finančních prostředků právě do záložen a tím mohou družstevní záložny představovat pro klasické banky významnou konkurenci do budoucna. Základní výhody družstevních záložen Největší výhodou v nabídce družstevních záložen je vyšší zhodnocení finančních prostředků z vkladů jednotlivých členů záložen či poskytování úvěrů s nedostatečným krytím. Další výhodou jsou zpravidla výrazně nižší poplatky spojené s vedením účtu a správou platebního styku. Vzhledem ke svému převážně regionálnímu zaměření je možné vnímat jako výhodu družstevních záložen také velmi osobní klientský přístup. Detailnějšímu rozboru výše úrokových sazeb vkladů či úvěrů a s nabízenými produkty souvisejících poplatků se podrobně věnuje kapitola č. 4. Základní nevýhody družstevních záložen 19

Největší nevýhodou členství v družstevní záložně může být vnímána uhrazovací povinnost v případě ztráty družstevní záložny. Uhrazovací povinnost nad rámec krytí vlastními zdroji družstevní záložny se stanovuje jako součet všech dalších členských vkladů a dvojnásobku základního členského vkladu. Jako nevýhodu lze také vnímat uzavřený charakter některých družstevních záložen, které neumožňují přistoupení nových členů. Důsledkem toho je absence motivace těchto družstevních záložen k zavádění moderních finančních služeb do produktové nabídky záložen. Typickým příkladem moderního a přitom již standardního finančního produktu je internetové bankovnictví. Regionální zaměření družstevních záložen, jak bylo uvedeno v oddílu č. 1.5, může být na druhou stranu také nevýhodou z pohledu zhoršené dostupnosti finančního servisu oproti klasickým bankám. Současná dostupnost družstevních záložen je podrobně popsána v tabulce základních ukazatelů družstevních záložen v oddílu č. 1.2. 1.6 Shrnutí historického a současného vývoje záložen Sektor družstevního bankovnictví zaznamenal od okamžiku vzniku družstevních záložen na našem území až po současnost velmi výrazné změny. V současnosti se družstevní záložny čím dál tím více podobají klasickým bankám, ať už rozsahem nabízených finančních služeb, legislativním rámcem upravující družstevní záložny a nebo strukturou sektoru záložen. Družstevní záložny patří stejně jako banky a pobočky zahraničních bank do sektoru úvěrových institucí a vztahují se na ně podobná pravidla jako na klasické banky. Jako příklad můžeme uvést: - pravidla obezřetného podnikání, - pravidla pro licencování záložen, pro kvalifikované účasti v nich, pro schvalování osob v jejich vedení, - pravidla pro prokazování odborné způsobilosti, pro schvalování auditora a dalších členských vkladů, - zákonné pojištění všech vkladů od 1. dubna 2006 byly družstevní záložny zapojeny do systému pojištění vkladů u Fondu pojištěných vkladů. 20

V souvislosti s postupnou implementací evropských směrnic a ostatních mezinárodních regulací do českého legislativního prostředí, se na družstevní záložny vztahují také některé kvalitativní regulatorní požadavky, zejména z oblasti vnitřních řídicích a kontrolních systémů a systémů řízení rizik. Mezi nejvýznamnější změny, které ovlivnily vývoj družstevních záložen po současnost můžeme považovat zrušení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a převedení jeho pravomoci pod Českou národní banku. Vývoj sektoru družstevních záložen a popsané změny v této kapitole ukazují, že družstevní záložny našly své místo na českém finančním trhu. 21

2 Změny v legislativě upravující družstevní bankovnictví v ČR po roce 2006 Velké množství krachujících družstevních záložen bylo příčinou snah o legislativní úpravy a o zpřísnění podmínek k jejich fungování. Nejzásadnějším obdobím pro družstevní záložny z pohledu legislativních změn je období po roce 2005. Legislativa, která má stěžejní význam pro sektor družstevních záložen: - zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, - zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, - zákon č. 120/2007 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz, - zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, - zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), - vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání. 2.1 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2006 Klíčovým zákonem jak již bylo uvedeno v kapitole č.1, upravující zejména pravidla pro vznik, podnikání a zánik družstevních záložen a pojištění pohledávek z vkladů uložených u družstevních záložen, je zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Od svého prvního vydání byl tento zákon již několikrát novelizován. V roce 2006 došlo ke dvěma zásadním novelizacím, které mají klíčový dopad do sektoru družstevních záložen. První novelizací je změna zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Nejvýznamnější změnou tohoto zákona s dopadem na sektor družstevních záložen je skutečnost, že od 1. dubna 2006 přešla odpovědnost za výkon dohledu nad finančním trhem na Českou národní 22

banku. Tím Česká národní banka působí jako jediný orgán dohledu finančního sektoru v České republice. Cílem této integrace orgánů vykonávajících dohled nad finančním trhem bylo posílení efektivity dohledu a snížení nákladů na jeho provádění i v souvislosti se snahou Evropské unie o integraci celého evropského finančního trhu. Touto změnou zanikly níže uvedené dozorové orgány: - Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ), - Komise pro cenné papíry (KCP), - Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí ČR (ÚDPP). Druhou novelizací ovlivňující sektor družstevních záložen je změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Touto změnou se stanovují nové povinnosti v souvislosti se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a boje proti terorismu. Mezi nové povinnosti družstevních záložen, v souvislosti s touto legislativní změnou, patří například povinnost prověřit podezřelé finanční transakce klientů nebo povinnost nahlásit tyto transakce finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí ČR. Změny vyhlášek a opatřeních České národní banky v roce 2006 Významnou legislativní změnou je Vyhláška č. 272/2006 Sb., která nabyla účinnosti dne 7. června 2006. Vyhláška stanovuje družstevním záložnám povinnost předkládat seznam listin a jejich náležitosti k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob ve vedení záložen a k prokázání způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevních záložnách (v roce 2006 bylo vydáno Českou národní bankou 22 souhlasů ve věci posouzení splnění podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny nebo řídicí osoby). Dle 2b zákona č. 87/1995 Sb., se kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení. Nepřímým podílem se 23

pro účely tohoto zákona rozumí podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob, jednajících ve shodě. Cílem této vyhlášky je sjednocení pravidel a požadavků pro finanční instituce v souvislosti s vykonáváním dohledu nad českým finančním trhem Českou národní bankou. Poslední legislativní změnou v sektoru družstevních záložen v roce 2006 je Opatření č. 6 ze dne 29. června 2006, kterým se stanoví pravidla kapitálové přiměřenosti, angažovanosti a vnitřního řídícího a kontrolního systému spořitelních a úvěrních družstev. 2.2 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2007 V roce 2007 byl novelizován zákon č. 120/2007 Sb. Nejvýznamnější změnou pro sektor družstevních záložen, kterou tato novelizace přináší je zapracování nového konceptu kapitálové přiměřenosti vycházející z transpozice evropské směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES označovaný jako Basel II. Účinnost novelizace zákona je od 1. července 2007. Změny vyhlášek a opatřeních České národní banky v roce 2007 V souvislosti s uvedenou změnou zákona č. 120/2007 Sb., ve smyslu transpozice evropských směrnic uvedených v oddíle č. 2.2, byla 1. července 2007 přijata vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových družstev a obchodníků s cennými papíry. Touto vyhláškou se harmonizuje legislativa České republiky především v oblasti požadavků na řídící a kontrolní systém, kapitálové přiměřenosti a požadavků České národní banky na uveřejňování informací. Pro družstevní záložny znamenají pravidla vyplývající z této vyhlášky například povinnost zavést vnitřní řídící a kontrolní systém na všechny činnosti záložen včetně jeho ověření auditorem, povinnost zavést vnitřní audit a compliance nebo stanovení odpovědnosti za činnosti, které jsou předmětem outsourcingu. Dále vyhláška stanovuje a mění pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a stanovení kapitálových požadavků k úvěrovým, tržním a nově dle vyhlášky i operačním rizikům záložen. Vyhláška stanovuje také rozsah 24

uveřejňovaných informací a jejich ověření auditorem, které jsou družstevní záložny povinné předkládat jednou za čtvrtletí České národní bance. 2.3 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2008 V roce 2008 byla vydána pouze novela zákona ovlivňující sektor družstevních záložen. Jedná se o novelizaci zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ke dni 15. prosince 2008. Změnou zákona se zvyšuje náhrada pojištěného vkladu do výše 100 %, ve finančním vyjádření však maximálně 50 000 EUR. Od roku 2006 to bylo 90 % maximálně 25 000 EUR. Novela tohoto zákona vychází ze směrnice o pojištění vkladů a dohody členských států Evropské unie v souvislosti s krizí na finančních trzích z druhé poloviny roku 2008 a nepochybně přispěla k uklidnění vkladatelů v době krize. 2.4 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2009 V roce 2009 byla vydána stejně jako v roce 2008 pouze jediná novela zákona s dopadem na sektor družstevních záložen. Touto novelizací je změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech ke dni 1. srpna 2009 v souvislosti s transpozicí evropskou směrnicí o kvalifikovaných účastech 2007/44/ES. 2.5 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2010 V roce 2010 byla opět provedena významná novelizace zákona č. 21/1992 Sb., o bankách s účinností od 31. prosince 2010. Změnou zákona se znovu reaguje na krizi evropského finančního sektoru s cílem zvýšit důvěryhodnost celého evropského bankovního sektoru a zvýšení ochrany vkladů a dostupnosti vkladů v případě krachu banky. Výše náhrady se vypočítává z celkového objemu pojištěných vkladů jednoho vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 %, maximálně však do výše 100 000 EUR. Druhou změnou, kterou novela zákona přináší je změna lhůty pro zahájení výplat náhrad z vkladů. Oproti původní lhůtě tří měsíců se lhůta zkracuje na 20 pracovních dnů. Poslední v této práci zmiňovanou změnou legislativy v roce 2010 je změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, která umožňuje 25

družstevním záložnám změnit právní formu z družstva na akciovou společnost. V roce 2010 Fio, burzovní společnost získala bankovní licenci a v témže roce dokončila integraci Fio, družstevní záložny do nově vzniklého bankovního subjektu. O vývoji Fio, družstevní záložny se bude podrobněji zabývat kapitola č. 5 této práce. 2.6 Shrnutí vývoje legislativy ve vztahu k vývoji sektoru družstevních záložen Změna legislativy zejména v letech 2006, 2007 a 2010 zásadním způsobem přispěla ke stabilizaci celého sektoru družstevních záložen. Mezi hlavní příčiny pozitivního vývoje družstevních záložen můžeme považovat integraci orgánů vykonávajících dohled nad celým sektorem. Změny v oblasti povinného pojištění vkladů a v oblasti povinně zveřejňovaných informací, zavedení nových pravidel kapitálové přiměřenosti a zavedení vnitřního kontrolního systému řízení družstevních záložen, což v konečném důsledku vedlo ke zvýšení ochrany klienta a ke zprůhlednění hospodaření družstevních záložen. Důkazem o úspěšnosti těchto legislativních opatření je rostoucí důvěra klientů a zvýšená poptávka po službách a produktech družstevních záložen ke konci roku 2010, o čemž svědčí především ustálení počtu činných družstevních záložen a dále zvýšení bilanční sumy celého sektoru záložen zejména v oblasti poskytování úvěrových produktů a přijímaní vkladů od klientů. 26

3 Postavení družstevních záložen v letech 2006 2009 V této kapitole je popisován vývoj postavení družstevních záložen v letech 2006 až 2009, velikost a struktura sektoru a jeho základní ukazatelé. Postavení sektoru družstevních záložen v roce 2010 se věnuje oddíl č. 1.2 této práce. 3.1 Velikost sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009 Vzhledem k charakteru družstevních záložen je celý sektor družstevních záložen oproti českému bankovnímu sektoru nesrovnatelně menší. I přes růstovou tendenci objemu aktiv sektoru družstevních záložen v letech 2006 až 2009 se podíl záložen na celkových aktivech bankovního sektoru podílí ke konci roku 2009 přibližně 0,4 procenty. Za povšimnutí stojí rok 2006 a rok 2009, kdy celková aktiva zejména úvěry celého sektoru družstevních záložen velmi dynamicky narůstala. Například v roce 2006 to byl dokonce 70 % nárůst celkových aktiv, v roce 2008 vzrostly poskytnuté úvěry na rekordních 6,7 mld. Kč. Navzdory dynamickému nárůstu celého odvětví si však výsadní postavení udržují čtyři největší družstevní záložny což vypovídá o významné koncentraci celého sektoru. Koncentraci sektoru družstevních záložen se bude podrobněji věnovat oddíl č. 3.2. Tabulka č. 4 Celková aktiva sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009. k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009 Objem aktiv sektoru družstevních záložen (cca v Kč) 7 mld. 9 mld. 12,1 mld. 17,7 mld. Dynamika růstu aktiv sektoru družstevních záložen v % 70 31,3 34,8 46,6 Poskytnuté úvěry družstevními záložnami v Kč 4,2 mld. 5,2 mld. 6,7 mld. 4,2 mld. Poskytnuté úvěry v % k celkovému objemu aktiv sektoru družstevních záložen Podíl aktiv sektoru družstevních záložen na celkových aktivech bankovního sektoru v % 60 60 59,1 51 0,1 0,2 0,3 0,4 27

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a 2009, ke dni 17. dubna 2011. Objem vkladů členů družstevních záložen a ostatních záložen a bank měl v letech 2006 2009 růstovou tendenci. Dominantní položkou pasiv družstevních záložen tvořily vklady členů záložen. Za nejvýznamnější období z pohledu růstu objemu vkladů můžeme považovat rok 2009, kdy došlo k 50 % nárůstu celkových objemů. Tabulka č. 5 Celkový objem vkladů členů družstevních záložen v letech 2006 2009. k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009 Objem vkladů členů družstevních záložen v mld. Kč 5,5 7,5 10,5 15,8 Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a 2009, ke dni 17. dubna 2011. Vývoj počtu družstevních záložen má v porovnání z let 2006 až 2009 sestupnou tendenci. Zatímco na konci roku 2006 působilo v sektoru družstevních záložen 20 činných družstevních záložen, na konci roku 2009 to bylo již pouze 17 činných záložen. Oproti tomu se počet členů družstevních záložen od roku 2006 do roku 2009 zvýšil o necelých 31 procent. Tabulka č. 6 Celkový počet družstevních záložen a jejich členů v letech 2006 2009. k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009 Počet družstevních záložen 20 19 17 17 Počet členů družstevních záložen 36637 44789 35921 47954 Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a 2009, ke dni 17. dubna 2011. 3.2 Struktura sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009 Sektor družstevních záložen je stejně jako ostatní sektory finančního trhu tvořen subjekty různé velikosti. Specifikem sektoru družstevních záložen oproti bankovnímu sektoru je míra koncentrace, kdy u družstevních záložen je míra výrazně vyšší než u klasických bank. 28

Ke konci roku 2006 míra koncentrace, připadající na pět největších družstevních záložen, představovala 72,6 % celkových aktiv sektoru. A ve stejném roce míra koncentrace, připadající na čtyři největší klasické banky, představovala 59,8 % celkových aktiv bankovního sektoru. Míra koncentrace se vypočítává pomocí Herfindahlova indexu. Herfindahlův index znamená, součet druhých mocnin tržních podílů subjektů působících na daném trhu. Vyjadřuje úroveň koncentrace daného trhu. Nabývá hodnot 0 10 000. Čím je Herfindahlův index nižší, tím méně je trh koncentrován. 1 Tabulka č. 7 Míra koncentrace sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009. k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009 Aktiva tří / dvou* největších družstevních záložen v % 58,1 61,5 75 85* Aktiva pěti / čtyř* největších družstevních záložen v % 72,6 75,2 85,4 62* Herfindahlův index 0,148 0,168 0,233 - Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách ČNB, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a na internetových stránkách MF ČR, ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2009 Ministerstva financí ČR, ke dni 17. dubna 2011. Družstevní záložny můžeme rozlišovat podle různých kritérií, záložny rozlišujeme například podle velikosti, podle rozsahu působnosti nebo podle zaměření na určitý segment klientů. U převážné většiny družstevních záložen převládá orientace na segment fyzických osob. Existují však záložny, které se zaměřují zcela na segment podnikatelů a firem a mezi tyto záložny patří: - Citfin, spořitelní družstvo, - Podnikatelská družstevní záložna. 1 Česká národní banka, Slovníček pojmů České národní banky. ČNB. [on-line]. 2011. [cit. 17. dubna 2011]. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2008-2009/fs_2008-2009_slovnicek.pdf 29

3.3 Ostatní ukazatelé sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009 V letech 2006 2009 byla hlavní část výnosů družstevních záložen generována v úrokové oblasti, která souvisí s poskytováním úvěrů. V roce 2009 došlo k významnému poklesu výše čistého zisku, která byla zapříčiněna zejména nárůstem ztrát ze znehodnocených aktiv. Tabulka č. 8 Ziskovost sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009. k 31.12.2006 k 31.12.2007 k 31.12.2008 k 31.12.2009 Čistý zisk po zdanění sektoru družstevních záložen v mil. Kč 82,1 83,2 74,8 20,8 Počet družstevních záložen v zisku 17 17 14 - Počet družstevních záložen ve ztrátě 3 2 3 - Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a na internetových stránkách MF ČR, ve Zprávách o vývoji finančního trhu v roce 2008, 2009 Ministerstva financí ČR, ke dni 17. dubna 2011. Všechny družstevní záložny v letech 2006 2009 splňovaly zákonem stanovenou minimální hodnotu kapitálové přiměřenosti ve výši 8 %. Pod hranicí 10 % kapitálové přiměřenosti vykazovala v těchto letech pouze jedna družstevní záložna. 3.4 Shrnutí vývoje družstevních záložen v letech 2006 2009 Přestože velikost sektoru družstevních záložen v letech 2006 2009, vyjádřená objemem celkových aktiv, měla růstovou tendenci, domnívám se, že její zanedbatelný podíl na celkovém objemu aktiv finančního sektoru v České republice je způsoben především regionálním charakterem převážné většiny družstevních záložen. Přesto můžeme konstatovat, že v letech 2006 2009 zažily družstevní záložny z pohledu růstu objemu vkladů a úvěrů poměrně pozitivní vývoj. Družstevní záložny se v tomto období zaměřovaly na zvyšování ziskovosti svých aktivit a začaly být více aktivní i v oblasti marketingu, což bylo vždy vnímáno jako slabé místo všech záložen. Družstevní záložny se orientovaly převážně na přijímání finančních prostředků od svých členů a na poskytování úvěrů, což se také projevilo růstem objemu vkladů i úvěrů. Růst 30

těchto ekonomických ukazatelů se následně projevil i na ziskovosti a v jisté míře i velikosti sektoru družstevního bankovnictví. Z uvedených dat lze také potvrdit očekávanou stabilizaci sektoru v důsledku přijatých změn v legislativě a v přísnější regulaci sektoru družstevních záložen, které jsou popsány v kapitole č. 2. této práce. 31

4 Základní charakteristika produktů a obchodů družstevních záložen Tato kapitola si bere za cíl popsat produktovou nabídku družstevních záložen, porovnat tuto nabídku v rámci současného sektoru družstevních záložen a nakonec poskytnout srovnání sektoru družstevních záložen s bankovním sektorem v této oblasti. Pro provedení srovnání je produktová nabídka v této kapitole rozdělena do pěti základních produktových oblastí: - poskytování běžných účtů, - poskytování spořících účtů, - poskytování termínovaných účtů, - poskytování úvěrových obchodů, - poskytování ostatních produktů a služeb. Pro srovnání produktové nabídky družstevních záložen byly vybrány činné záložny v současné době, které lze považovat z pohledu uveřejňování informací veřejnosti za otevřené, výjimku tvoří Fio, družstevní záložna, které se bude tato práce věnovat podrobněji v kapitole č. 5. Pro umožnění srovnání sektoru družstevních záložen s bankovním sektorem zejména v oblasti úrokových sazeb základních vkladových produktů záložen, byly vybrány nejvýznamnější české banky a jejich nabídka vkladových produktů. Tabulka č. 9 Úrokové sazby pro spořící a termínované účty klasických bank. Pro FO v Kč na 1 rok Spořící účet - úroková sazba v % Termínovaný vklad - úroková sazba v % Komerční banka, a.s. 0,8-1 0,8-1 Česká spořitelna, a.s. 0,8-3,2 0,55-0,8 Československá obchodní banka, a.s. 1,1 0,85-1,1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 0,1-1,3 (max. na 6 měsíců) 0,9-1,3 Raiffeisen bank, a.s. 0,4-1 1-1,4 Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných bank, ke dni 17. dubna 2011. 32

4.1 Běžné účty družstevních záložen Běžný účet lze definovat jako účet, který vede družstevní záložna svému členu za účelem provádění platebního styku, ať už hotovostního nebo bezhotovostního a který neomezuje majitele běžného účtu žádnou výpovědní lhůtou, což znamená, že finanční prostředky na běžném účtu má majitel kdykoli k dispozici. Vzhledem k tomu je zpravidla úroková sazba na běžných účtech velmi nízká a tento typ účtu není vhodný ke zhodnocení finančních prostředků. Toto pravidlo platí jak v bankovním sektoru tak i v sektoru družstevních záložen. Výjimkou je Záložna CREDITAS, spotřební družstvo, které nabízí na běžném účtu vyšší úrokové zhodnocení a to ve výši 0,5 % p.a. Za největší konkurenční výhodu a zároveň největší rozdíl v nabídce běžných účtů záložen oproti nabídce bankovního sektoru, můžeme zcela jistě považovat zpoplatnění tohoto produktu. V převážné většině je poplatek za založení a vedení běžného účtu v Kč pro fyzické osoby zcela bez poplatku. Specifikem v nabídce běžných účtů lze považovat nabídku WPB Capital, spořitelní družstvo, které podmiňuje i vkladové služby právě založením běžného účtu. Tabulka č. 10 Srovnání poplatků a úrokových sazeb na běžných účtech v Kč pro FO. Běžný účet v CZK pro fyzické osoby Výše poplatku za vedení a správu v Kč Výše úrokové sazby v % Poplatek za výpis poštou měsíčně Odchozí / Příchozí mezibankovní platba AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo zdarma 0 100 zdarma Artesa, spořitelní družstvo 1 0,1-0,2 34 1 / zdarma Metropolitní spořitelní družstvo Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo běžný účet není v nabídce záložny zdarma 0,2 zdarma 1,90 / zdarma Peněžní dům, spořitelní družstvo zdarma 0,05-0,2 20 + poštovné 3-5 / zdarma UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo zdarma 0 zdarma zdarma WPB Capital, spořitelní družstvo zdarma 0,05 zdarma zdarma Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo zdarma 0,5 15 4 / zdarma Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných družstevních záložen, ke dni 17. dubna 2011. 33

4.2 Spořící účty družstevních záložen Spořící účet je jedním ze základních produktů v nabídce družstevních záložen. Tento produkt je primárně určen ke zhodnocení volných finančních prostředků členů záložen s možností vkládat další prostředky jednorázově nebo pravidelně. Spořící účty jsou zpravidla zakládány na dobu neurčitou se sjednanou výpovědní dobou účtu. Likvidita finančních prostředků na spořících účtech je vyšší než u termínovaných účtech. Výše úrokové sazby závisí na vývoji na mezibankovním trhu, neboť úroková sazba je vyhlašovaná. Úrokový výnos je připisován zpravidla měsíčně. Na rozdíl od nabídky spořících účtů bankovním sektorem jsou spořící účty nabízené družstevními záložnami zpravidla bez výpovědní lhůty. Ze srovnání úrokových sazeb lze také konstatovat, že výše úrokových sazeb poskytovaných družstevními záložnami je vyšší než nabídka klasických bank, u kterých se výše úrokových sazeb na spořících účtech pohybuje od 0,4 do 3,2 % a proto lze říci, že nabídka spořících účtů záložen je ve srovnání s klasickými bankami konkurenceschopná. Tabulka č. 11 Srovnání úrokových sazeb na spořících účtech v Kč pro FO na 12 měsíců. Spořící účet v Kč pro FO na 12ti měsíční Minimální vklad v Kč Minimální úroková sazba p.a. v % Maximální úroková sazba p.a. v % AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo - 0,6 0,6 Artesa, spořitelní družstvo spořící účet není v nabídce záložny Metropolitní spořitelní družstvo - 2,8 Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo - 2,2 3,5 Peněžní dům, spořitelní družstvo - 1,6 2,2 UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo - 2,2 WPB Capital, spořitelní družstvo 20000 3,1 3,65 Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo 3,5 pouze s výpovědní lhůtou 36 měsíců Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných družstevních záložen, ke dni 17. dubna 2011. 4.3 Termínované účty družstevních záložen Termínovaný účet představuje jednorázový vklad uzavíraný na pevnou dobu trvání za účelem zhodnocení dočasně volných finančních prostředků a s tím je také spojená nižší likvidita 34

tohoto produktu oproti spořícím nebo běžných účtů. Také se můžeme setkat s možností opakovaného termínovaného vkladu bez nutnosti uzavírat nový smluvní vztah a za určitých často velmi nevýhodných podmínek lze finanční prostředky z těchto účtů předčasně vybrat. Výše úrokové sazby je pevná po celou dobu trvání a úrokové výnosy jsou připisovány ke dni skončení termínovaného účtu. Pokud jde o základní parametry termínovaných účtů, jako je například podmínka minimálního vkladu, ve srovnání s těmito účty nabízenými klasickými bankami, lze říci, že jsou si velmi podobné. Ze srovnání úrokových sazeb však můžeme znovu konstatovat, že nabídka družstevních záložen je výrazně lepší než nabídka bankovního sektoru a že družstevní záložny představují i v této oblasti produktové nabídky velmi zajímavou alternativu klasickým bankám. Tabulka č. 12 Srovnání úrokových sazeb na termínovaných účtech v Kč pro FO na 12 měsíců. Termínovaný účet v Kč pro FO 12ti měsíční Minimální vklad v Kč Minimální úroková sazba p.a. v % Maximální úroková sazba p.a. v % AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo - 0,6 Artesa, spořitelní družstvo 20000 2 3 Metropolitní spořitelní družstvo 100000 3,6 4,4 Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo - 2,3 3,6 Peněžní dům, spořitelní družstvo - 1,6 2,2 UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo 50000 3,3 3,5 WPB Capital, spořitelní družstvo 20000 3 3,65 Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo - 2,8 Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných družstevních záložen, ke dni 17. dubna 2011. 4.4 Úvěrové obchody družstevních záložen Sektor družstevních záložen v České republice je v rozsahu poskytování úvěrových obchodů srovnatelný s bankovním sektorem. Družstevní záložny poskytují úvěrové produkty fyzickým osobám (FO), fyzickým osobám podnikatelům (FOP), právnickým osobám (PO) nebo neziskovým organizacím a municipalitám. 35