OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6

OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6 A.1 INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 6 A.1.2 VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU JSOU: 7 A.2 VÝCHOZÍ SITUACE OBRAZ EMISNÍ SITUACE 8 A.2.1 SWOT ANALÝZA 8 A.2.2 MAKROEMISNÍ ANALÝZA 9 A.2.3 MIKROEMISNÍ ANALÝZA 14 A.2.4 ZVLÁŠTĚ VELKÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (IPPC) 16 A.2.5 EMISE Z DOPRAVY 17 A.3 VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ČESKÉ REPUBLIKY 19 A.4 VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI 19 A.5 VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM 19 A.6 VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ 20 A.7 VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 20 A.8 VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A EMISÍ 22 A.8.1 VÝVOJ EMISNÍ SITUACE 22 A.8.2 VÝVOJ IMISNÍ SITUACE 22 A.8.3 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ EMISÍ 22 A.9 POŽADAVKY ÚMLUVY A PROTOKOLU 23 A.10 HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROPŮ STANOVENÝCH KRAJI K ROKU 2010 23 A.11 ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 24 A.12 PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 24 A.13 ZÁKLADNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 25 A.13.1 NORMATIVNÍ NÁSTROJE 25 A.13.2 EKONOMICKÉ NÁSTROJE 26 A.13.3 ORGANIZAČNÍ NÁSTROJE 27 A.13.4 INSTITUCIONÁLNÍ NÁSTROJE 27 A.13.5 INFORMAČNÍ NÁSTROJE 27 A.13.6 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE 28 V PROGRAMU JSOU DÁLE ZAŘAZENY, JAKO PŘEDMĚT PŘÍMÉ ČI SPÍŠE NEPŘÍMÉ PODPORY, DALŠÍ KONKRÉTNÍ NÁSTROJE A OPATŘENÍ K OMEZENÍ EMISÍ PRIORITNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, PRO KTERÉ JSOU STANOVENY HODNOTY KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ - OXIDU SIŘIČITÉHO, OXIDŮ DUSÍKU A TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK, ZEJMÉNA: 31 A.14 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROGRAMU 32 A.15 MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VČETNĚ PŘESHRANIČNÍ 33 A.16 SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVKŮ A LHŮT K DOSAŽENÍ CÍLŮ PROGRAMU 34 A.17 TERMÍNY A ZPŮSOB KONTROL PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ PROGRAMU 36 A.17.1 INDIKÁTORY PLNĚNÍ PROGRAMU 36 A.17.2 CYKLUS VYHODNOCOVÁNÍ REALIZACE PROGRAMU 36 strana 2

A.18 ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁVĚRŮ KONTROL A PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ TOHOTO PROGRAMU 37 A.19 NÁZVY A SÍDLA ORGÁNŮ OCHRANY OVZDUŠÍ KRAJE A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ 38 A.20 JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB, ODPOVĚDNÝCH ZA PLNĚNÍ PROGRAMU 38 B INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 39 B.1 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ VŠEOBECNÉ INFORMACE 39 B.1.1 CÍLE PROGRAMU 39 B.2 VŠEOBECNÉ INFORMACE 40 B.3 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ODPOVĚDNÉ ORGÁNY 44 B.4 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 45 B.4.1 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ 45 B.5 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 47 B.6 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 48 B.7 POPIS EXISTUJÍCÍCH OPATŘENÍ PŘIJATÝCH KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 49 B.7.1 OPATŘENÍ NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI 49 B.7.2 OPATŘENÍ NA NÁRODNÍ, REGIONÁLNÍ A LOKÁLNÍ ÚROVNI 50 B.7.3 DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A HODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ 51 B.8 NÁVRH NOVĚ PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 52 B.8.1 PODROBNOSTI O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH 52 B.8.2 ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ 55 B.8.3 ODHAD OČEKÁVANÉHO DOPADU NA KVALITU OVZDUŠÍ VČETNĚ ČASOVÉHO HORIZONTU 57 B.9 POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU 59 B.10 PŘÍLOHY 61 C AKČNÍ PROGRAM K PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 63 D AKČNÍ PROGRAM OCHRANY OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 65 D.1 NAPLŇOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH CÍLŮ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ 65 D.2 AKČNÍ PROGRAM EMISNÍHO A IMISNÍHO PROGRAMU 67 D.2.1 STANOVENÍ KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ AKČNÍHO SCÉNÁŘE OCHRANY OVZDUŠÍ 67 D.2.2 HARMONOGRAM REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ AKČNÍHO PROGRAMU 71 D.2.3 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ AKČNÍHO SCÉNÁŘE PROGRAMU OCHRANY OVZDUŠÍ LOGFRAME 73 strana 3

E PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 74 E.1 SCÉNÁŘ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDU SIŘIČITÉHO KE SNÍŽENÍ CELKOVÉHO OBJEMU EMISÍ 77 E.1.1 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MAKROEMISNÍ ÚROVNI 77 E.1.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MIKROEMISNÍ ÚROVNI 78 E.1.3 VÝBĚR NÁPRAVNÝCH PRIORITNÍCH A KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 83 E.1.4 VÝBĚR PREVENTIVNÍCH PRIORITNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ A STANOVENÍ JEJICH CÍLŮ 87 E.1.5 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 92 E.1.6 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 93 E.2 SCÉNÁŘ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU S CÍLEM DOSAŽENÍ DOPORUČENÉHO EMISNÍHO STROPU 94 E.2.1 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MAKROEMISNÍ ÚROVNI 94 E.2.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MIKROEMISNÍ ÚROVNI 96 E.2.3 VÝBĚR NÁPRAVNÝCH PRIORITNÍCH A KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 98 E.2.4 VÝBĚR PREVENTIVNÍCH PRIORITNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ A STANOVENÍ JEJICH CÍLŮ 104 E.2.5 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 109 E.2.6 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 111 E.3 SCÉNÁŘ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK S VYUŽITÍM DOSTUPNÉHO POTENCIÁLU A SNÍŽENÍ EMISÍ PREKURSORŮ TVORBY PŘÍZEMNÍHO OZÓNU 112 E.3.1 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MAKROEMISNÍ ÚROVNI 112 E.3.2 IDENTIFIKACE PROBLÉMU NA MIKROEMISNÍ ÚROVNI 114 E.3.3 VÝBĚR NÁPRAVNÝCH PRIORITNÍCH A KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 115 E.3.4 VÝBĚR PREVENTIVNÍCH PRIORITNÍCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ A STANOVENÍ JEJICH CÍLŮ 119 E.3.5 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁPRAVNÝCH A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ 122 E.3.6 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 123 F PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 124 F.1 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE TUHÝMI ZNEČIŠŤUJÍCÍMI ČÁSTICEMI FRAKCE PM 10 126 F.1.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 126 F.1.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ 143 F.1.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 145 F.1.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 157 F.1.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 158 F.2 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE BENZO(A)PYRENEM 159 F.2.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 159 F.2.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ 171 F.2.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 172 F.2.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 177 F.2.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 179 strana 4

F.3 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE BENZENEM 180 F.3.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 180 F.3.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ 187 F.3.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 188 F.3.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 192 F.3.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 194 F.4 SNIŽOVÁNÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE ARSENEM 195 F.4.1 DEFINICE ROZSAHU IMISNÍHO PROBLÉMU NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ 195 F.4.2 PŮVODCI ZNEČIŠTĚNÍ 198 F.4.3 NÁVRH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE A PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ K UDRŽENÍ PODLIMITNÍHO STAVU V OBLASTECH S DOBROU KVALITOU OVZDUŠÍ 199 F.4.4 HORIZONT REALIZACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ 202 F.4.5 VZÁJEMNÁ VAZBA A MECHANISMY KONTROLY NAPLŇOVÁNÍ SCÉNÁŘE LOGFRAME 203 F.5 NÁVRH NA APLIKACI NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU PRO NO 2 V OKOLÍ ZDROJE ISPAT NOVÁ HUŤ, A.S. 204 F.5.1 VYHODNOCENÍ IMISNÍHO ZATÍŽENÍ NA ÚZEMÍ REGIONU A V OKOLÍ ZÁVODU ISPAT NOVÁ HU Ť, A.S. 204 F.5.2 DEFINICE DOSTUPNÝCH NÁSTROJŮ KE SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE 209 G SOUBOR NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ PRAGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISNÍ ZNČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 210 H NÁVRH PODPROGRAMŮ PRO FINANCOVÁNÍ ZE STRANY SFŽP ČR A FONDŮ EU 358 H.1 NÁVRH PROGRAMU FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Z PROSTŘEDKŮ SFŽP ČR 358 H.1.1 STÁVAJÍCÍ AKTIVITY SFŽP ČR V OBLASTI FINANCOVÁNÍ OCHRANY OVZDUŠÍ 358 H.1.2 NÁVRH FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 367 H.2 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ ZE ZDROJŮ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EVROPSKÉ UNIE 373 H.2.1 OPATŘENÍ 4.2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V REGIONECH 373 H.2.2 OPATŘENÍ 2.1 ROZVOJ REGIONÁLNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 377 H.2.3 OPATŘENÍ 2.2 ROZVOJ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI V REGIONECH 381 H.3 INTERREG III 385 H.4 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ Z KOHEZNÍHO FONDU EVROPSKÉ UNIE 386 strana 5

A Program snižování emisí Moravskoslezského kraje A.1 Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Souhrn (v závazné struktuře dle přílohy č.2 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) Poznámka: Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude v dalším textu nazýván Program. A.1.1 Základní cíle a souvislosti Programu Primárním cílem Programu je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO X ), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3 ) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů jsou pro Moravskoslezský kraj stanoveny nařízením vlády č.417/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Aktuální i původně stanovené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce: SO 2 NO X VOC NH 3 NV 351/2002 Sb. 33,0 kt / rok 26,0 kt / rok 24,5 kt / rok 6,5 kt / rok Návrh revize 29,7 kt / rok 33,9 kt / rok 22,7 kt / rok 6,0 kt / rok Tabulka 1 Doproučené emisní stropy pro NO x, SO 2, VOC a NH 3 pro Moravskoslezský kraj Základním cílem Programu je dále omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. V období 2000 až 2002 bylo na území Moravskoslezského kraje zjištěno překračování imisních limitů, stanovených nařízením vlády č.350 / 2002 Sb., pro suspendované částice velikostní frakce PM 10, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren, kadmium, nikl, arsen, ozón a oxidy dusíku. Pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, olovo, rtuť a amoniak nebylo v období 2000 až 2002 na území Moravskoslezského kraje překračování imisních limitů zjištěno. strana 6

A.1.2 Vedlejší cíle Programu jsou: přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovaný) Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Kromě toho jsou významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR Státní energetická politika a Státní energetická koncepce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu Státní dopravní politika a materiály navazující Společný regionální operační program Operační program Infrastruktura Celková strategie Fondu soudržnosti Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Dopravní koncepci Moravskoslezského kraje, Krajskou koncepci nakládání s odpady Moravskoslezského kraje a v širších souvislostech na Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje. strana 7

A.2 Výchozí situace obraz emisní situace A.2.1 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Rizika Příležitosti Emisní problematika Rozhodující podíl emisí hlavních znečišťujících látek je emitován zvláště velkými zdroji (IPPC). Podíl dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek je pod republikovým průměrem. Nedochází k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, olovo, rtuť a amoniak. Nedochází k překračování imisního limitu pro ochranu vegetace pro oxid siřičitý, překračování imisního limitu pro ochranu vegetace pro oxidy dusíku je nevelké. Kraj emituje největší množství CO, druhé největší množství SO 2, NO X a tuhých látek a třetí největší množství VOC. Emise oxidů dusíku překračují hodnotu krajského emisního stropu. Plošné překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice frakce PM 10 a benzo(a) pyren a cílových imisních limitů pro ozón. Lokální překračování imisních limitů pro arsen, nikl, benzen a kadmium. Imisní problematika V rámci integrovaného povolování se nepodaří snížit emise znečišťujících látek. Emisní strop pro oxidy dusíku nebude dodržen. V případě suspendovaných částic frakce PM 10 hrozí nedodržení imisních limitů k roku 2005 a v případě ozónu riziko nedodržení cílových imisních limitů k roku 2010. V oblastech, vyhlášených za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší žije více než 75 % obyvatel kraje. V rámci integrovaného povolování se podaří snížit emise znečišťujících látek. Snížení emisí oxidů dusíku úsporami energie a opatřeními u zvláště velkých zdrojů. V horizontu roku 2005 a zejména 2010 lze očekávat stabilizaci až další mírné snižování podlimitní imisní zátěže oxidem siřičitým, oxidem uhelnatým, oxidem dusičitým, olovem, rtutí a amoniakem. V horizontu roku 2005 a zejména 2010 lze očekávat pokles až eliminaci výměry oblastí s překročenými imisními limity pro oxidy dusíku, arsen, nikl, benzen a kadmium a do určité míry také pro suspendované částice, benzo(a)pyren a ozón. strana 8

A.2.2 Makroemisní analýza Hlavní znečišťující látky Emise hlavních znečišťujících látek do ovzduší se na území Moravskoslezského kraje v období 2000 až 2002 vyvíjely takto (v kt / rok): 2000 2001 2002 Tuhé látky 7,58 7,40 8,29 Oxid siřičitý 28,88 30,08 29,52 Oxidy dusíku 37,42 37,08 36,54 Oxid uhelnatý 162,23 160,08 157,82 Amoniak (3,72) 6,4 3,80 (4,80) VOC (19,81) 22,8 18,20 Poznámka: Zdrojem dat je ČHMÚ, údaje v závorkách zjištěny nezávislými šetřeními (VÚZT, Ekotoxa Opava, SVÚOM). Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích hlavních znečišťujících látek na území Moravskoslezského kraje je v období 2000 až 2002 následující: strana 9

Látka Rok REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 2000 60,2 % 9,1 % 21,4 % 9,2 % Tuhé látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Amoniak VOC 2001 59,2 % 8,1 % 23,2 % 9,5 % 2002 56,6 % 7,7 % 26,2 % 9,5 % 2000 87,1 % 3,3 % 7,8 % 1,8 % 2001 87,5 % 2,8 % 8,0 % 1,7 % 2002 90,6 % 2,2 % 5,1 % 2,1 % 2000 62,5 % 1,2 % 2,6 % 33,7 % 2001 62,2 % 1,2 % 2,7 % 33,9 % 2002 60,0 % 1,1 % 2,5 % 36,4 % 2000 78,5 % 1,1 % 6,3 % 14,1 % 2001 78,0 % 1,0 % 6,7 % 14,3 % 2002 77,9 % 0,7 % 3,9 % 17,5 % 2000 19,0 % 38,0 % 43,0 % 0,0 % 2001 2002 22,4 % 20,5 % 57,1 % 0,0 % 2000 47,0 % 13,7 % 16,8 % 22,5 % 2001 2002 Porovnáním podílů jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích Moravskoslezského kraje s celorepublikovými průměry lze dojít k následujícím závěrům: podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) na celkových emisích kraje výrazně převyšuje republikový průměr v případě tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a amoniaku podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) na celkových emisích kraje je u všech uvedených znečišťujících látek nízký a zhruba na úrovni republikového průměru podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) na celkových emisích kraje je v případě amoniaku na úrovni republikového průměru, u všech ostatních uvedených znečišťujících látek je výrazně nižší podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) na celkových emisích kraje je u všech relevantních znečišťujících látek výrazně nižší než republikový průměr Porovnání emisí hlavních znečišťujících látek mezi jednotlivými kraji je uvedeno v následující tabulce (emise 2002 v kt / rok): strana 10

Kraj Tuhé látky SO 2 NO X CO VOC NH 3 Praha 1,23 2,55 18,66 32,94 12,00 0,12 Středočeský 8,74 28,15 39,42 62,46 30,00 6,95 Liberecký 2,32 4,95 8,50 18,62 8,30 0,88 Ústecký 5,83 81,08 74,32 37,09 24,30 11,30 Karlovarský 1,99 17,45 12,32 12,50 6,00 1,49 Plzeňský 4,35 12,29 16,06 29,26 14,80 7,08 Jihočeský 5,73 12,02 18,55 34,76 13,80 9,37 Pardubický 3,77 18,72 22,39 24,60 11,40 4,30 Královéhradecký 3,59 7,81 12,15 27,22 10,50 4,83 Olomoucký 3,26 6,57 15,74 27,05 11,00 3,53 Moravskoslezský 8,29 29,52 36,54 157,82 18,20 3,80 Jihomoravský 3,24 4,27 21,68 37,44 17,90 8,98 Vysočina 4,05 4,69 12,71 25,25 12,40 6,37 Zlínský 2,37 7,35 11,22 19,05 9,40 3,20 Tabulka 2 Regionální distribuce emisí základních znečišťujících látek; zdroj: ČHMÚ Poznámka: Tučným písmem jsou vyznačeny vždy tři kraje s nejvyššími emisemi příslušné znečišťující látky. Z uvedených údajů vyplývá, že zdroje znečišťování ovzduší na území Moravskoslezského kraje emitují v porovnání s ostatními kraji: největší množství oxidu uhelnatého druhé největší množství tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku třetí největší množství těkavých organických látek Z celkového vyhodnocení makroemisní situace v Moravskoslezském kraji vyplývá, že rozhodující podíl emisí hlavních znečišťujících látek je emitován kategorií velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1), která se zde pohybuje vysoce nad republikovým průměrem. Podíl emisí z ostatních kategorií zdrojů je naopak vesměs pod republikovým průměrem. Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí základních znečišťujících látek je emitováno v okresech: Ostrava-město Frýdek Místek Karviná strana 11

Persistentní organické polutanty Celkové emise persistentních organických polutantů (POPs) v roce 2000 a jejich zdrojová struktura jsou uvedeny v následující tabulce: Látka Emise (kg/rok) Podíl REZZO 1 Podíl REZZO 2 Podíl REZZO 3 Podíl REZZO 4 PAH 114 000 29 % 1 % 69 % 1 % PCB 21,1 42 % 3 % 48 % 7 % PCDD/F 0,126 85 % 2 % 10 % 3 % Z uvedených informací vyplývá, že: dominantním původcem emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) jsou malé zdroje, významným původcem jsou velké zdroje dominantním původcem emisí polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F) jsou velké zdroje, nezanedbatelný podíl mají zdroje malé rozhodujícími původci emisí polychlorovaných bifenylů (PCB) jsou velké a malé zdroje příspěvek středních zdrojů k emisím POPs je zanedbatelný, příspěvek mobilních zdrojů je nezanedbatelný pouze v případě PCB podíl velkých zdrojů na celkových emisích POPs je výrazně vyšší než republikový průměr Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí POPs je emitováno v okresech: Ostrava-město Frýdek Místek Karviná strana 12

Těžké kovy Údaje o emisích těžkých kovů se meziročně velmi výrazně liší. Z dostupných informací vyplývá, že rozhodující množství emisí kadmia, arsenu, niklu a rtuti je emitováno zdroji na území okresu Frýdek-Místek. Nejvýznamnějším zdrojem emisí těžkých kovů v kraji jsou Třinecké železárny a.s. V roce 2000 byly v kategorii zdrojů REZZO 1 na území Moravskoslezského kraje evidovány následující emise těžkých kovů: Cd 0,135 t Hg 0,028 t As 0,030 t Ni 0,292 t Pb 2,862 t a v kategorii zdrojů REZZO 2 pouze emise 6 kg niklu. strana 13

A.2.3 Mikroemisní analýza Tuhé znečišťující látky Téměř 50 % emisí tuhých látek z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: Vysoké pece a.s., Ostrava Třinecké železárny a.s. Nová Huť a.s. závod 10 Kunčice Více než 80 % emisí tuhých látek z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 12 zdrojů a více než 90 % celkem 19 zdrojů. Oxid siřičitý Téměř 50 % emisí oxidu siřičitého z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: Nová Huť a.s. závod 4 Kunčice Dalkia Morava a.s., Elektrárna Třebovice Energetika Vítkovice a.s. Více než 80 % emisí oxidu siřičitého z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 10 zdrojů a více než 90 % celkem 16 zdrojů. Oxidy dusíku Téměř 50 % emisí oxidů dusíku z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice Nová Huť a.s. závod 10 Kunčice Vysoké pece Ostrava a.s. Více než 80 % emisí oxidů dusíku z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 10 zdrojů a více než 90 % celkem 17 zdrojů. strana 14

Oxid uhelnatý Téměř 90 % emisí oxidu uhelnatého z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 3 zdroje znečišťování ovzduší: Vysoké pece a.s., Ostrava Třinecké železárny a.s. Nová Huť a.s. závod 13 Kunčice Více než 97 % emisí oxidu uhelnatého z celkových emisích kraje v kategorii REZZO 1 emituje celkem 10 zdrojů. Amoniak Téměř 50 % emisí amoniaku z celkových emisí kraje v kategorii REZZO 1 emitují 4 zdroje znečišťování ovzduší: GT 92 s.r.o. výkrmna prasat PŠVP s.r.o. plemenná farma Mavet a.s. provoz ŽV Služovice Mavet a.s. provoz ŽV Březová V kategorii REZZO 1 je v Moravskoslezském kraji zahrnuto celkem 27 velkých zdrojů emisí amoniaku. strana 15

A.2.4 Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (IPPC) V Moravskoslezském kraji bylo ke dni 22.12.2003 evidováno 143 zařízení, podléhajících regulačnímu režimu podle zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci. Nejméně 113 těchto zařízení spadá zároveň do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší podle zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Podíl zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (IPPC) na celkových emisích hlavních znečišťujících látek na území Moravskoslezského kraje je uveden v následující tabulce (data za rok 2000 v t / rok): Tuhé látky SO 2 NO X CO NH 3 Celkové emise ze stacionárních zdrojů 6 739 28 190 24 731 138 865 3 719 Celkové emise 7 437 28 713 37 332 161 795 3 719 Emise ze zdrojů IPPC 4 168 24 461 22 601 118 409 626 Podíl zdrojů IPPC na emisích ze stacionárních zdrojů 61,8 % 86,8 % 91,4 % 85,3 % 16,8 % Podíl zdrojů IPPC na celkových emisích 56,0 % 85,2 % 60,5 % 73,2 % 16,8 % Tabulka 3 Bilance emise z IPPC zdrojů na území Moravskoslezského kraje Z tabulky vyplývá, že pro emise tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší naprosto rozhodující a poskytují proto redukční potenciál, využitelný v rámci integrovaného povolování podle zákona o integrované prevenci. Určitý, i když výrazně menší, potenciál snížení emisí poskytují zvláště velké zdroje i v případě emisí amoniaku. Stávající zvláště velké spalovací zdroje (ELCP) Na území Moravskoslezského kraje bylo k 31.12.2002 provozováno 19 stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů (velkých spalovacích zdrojů, jejichž tepelný příkon je alespoň 50 MW). Podíl těchto zdrojů na celkových emisích tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku na celkových emisích na území Moravskoslezského kraje je uveden v následující tabulce (údaje 2000 v kt / rok): Látka ELCP REZZO 1-4 Podíl ELCP REZZO 1 Podíl ELCP Tuhé látky 0,733 7,40 9,9 % 4,38 16,7 % SO 2 19,350 30,08 64,3 % 26,32 73,5 % NO X 15,593 37,08 42,1 % 23,05 67,6 % Tabulka 4 Distribuce emisí TZL, SO 2 a NO x dle kategorií zdrojů na území Moravskoslezského kraje strana 16

Stávající zvláště velké spalovací zdroje jsou zařazeny do Národního programu snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Základním požadavkem programu je dodržování v současné době platných emisních limitů za podmínky zachování průměrné sirnatosti paliva a průměrného množství emisí na úrovni průměru let 2000 až 2002. Jedinou výjimkou v Moravskoslezském kraji je ČEZ a.s., Elektrárna Dětmarovice, které byl navíc stanoven individuální emisní strop pro oxid siřičitý ve výši 2000 tun ročně s účinností od 1.1.2008. A.2.5 Emise z dopravy Výsledky nezávislého výpočtu emisí z dopravy jsou uvedeny v následujících tabulkách: Celkový přehled Znečišťující látka Emise z dopravy celkem (t/rok) Emise ze silniční dopravy (%) Tuhé látky 1074 81,3 % Uhlovodíky 6956 91,0 % Oxid siřičitý 209 33,5 % Oxidy dusíku 17542 83,5 % VOC 5704 91,0 % Amoniak 0,12 83,3 % Tabulka 5 Bilance emisí z dopravy a podíl silniční dopravy na emisích z REZZO 4 v Moravskoslezském kraji Rozdělení emisí ze silniční dopravy mezi druhy vozidel (t / rok) Znečišťující látka Osobní automobily Lehké nákladní automobily Těžké nákladní automobily Autobusy Tuhé látky 11,5 % 13,7 % 53,6 % 21,2 % PM 10 11,7 % 13,9 % 53,3 % 21,1 % SO 2 51,5 % 13,6 % 23,1 % 11,8 % NO X 41,5 % 7,3 % 41,5 % 9,7 % Uhlovodíky 77,5 % 3,2 % 14,4 % 4,9 % Benzen 91,1 % 1,1 % 5,7 % 2,1 % Tabulka 6 Emise v rozdělení podle druhů vozidel strana 17

Rozdělení emisí ze silniční dopravy podle komunikací (%) Tuhé látky SO 2 NO X Uhlovodíky Benzen Dálnice a silnice I.třídy 68 % 66 % 69 % 64 % 63 % Silnice II.třídy 20 % 21 % 20 % 23 % 23 % Ostatní komunikace 12 % 13 % 11 % 14 % 14 % Tabulka 7 Rozdělení emisí z dopravy podle tříd komunikací Z výsledků výpočtů vyplývá, že: podíl silniční dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek z dopravy je dominantní ve všech případech s výjimkou oxidu siřičitého emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě oxidu siřičitého a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí tuhých látek a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku dálnice a silnice I.třídy mají zhruba dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek strana 18

A.3 Vztah k Národnímu programu snižování emisí České republiky Program se zcela shoduje s (Integrovaným) Národním programem snižování emisí v oblasti cílů, které jsou buď identické (dodržování imisních limitů, podpora úspor energie, omezování emisí skleníkových plynů), nebo z Národního programu odvozené (doporučené hodnoty krajských emisních stropů). Program je z hlediska nástrojů a opatření vůči Národnímu programu snižování emisí komplementární. Zatímco Národní program zakládá a nebo modifikuje nástroje a opatření, které jsou v kompetenci ústředních orgánů státní správy (zejména legislativní kroky), krajský Program je zaměřen na nástroje a opatření, které jsou v kompetenci kraje, krajského úřadu nebo v kompetenci obcí. A.4 Vztah k Územní energetické koncepci Program se částečně překrývá s Územní energetickou koncepcí jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.). A.5 Vztah k dalším koncepčním dokumentům Program je v souladu s následujícími dokumenty: Státní politika životního prostředí ČR (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit) Státní energetická koncepce (společný cíl podpory úspor energií) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (společný cíl podpory úspor energií) Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování emisí skleníkových plynů ) Státní dopravní politika a materiály navazující (společný cíl omezování emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší) Společný regionální operační program (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Operační program Infrastruktura (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Celková strategie Fondu soudržnosti (ochrana ovzduší je jednou z priorit) strana 19

Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje (společný cíl v oblasti snižování produkce emisí) A.6 Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů Program se částečně překrývá se Státním programem podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.). A.7 Vztah ke Krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako nadstavba Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Zatímco Krajský program snižování emisí pokrývá všechny znečišťující látky, pro které byly vyhlášeny krajské emisní stropy a nebo imisní limity, a týká se celého území kraje, Krajský program je zaměřen pouze na ty znečišťující látky, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a týká se přednostně těch částí území kraje, na kterých k překročení došlo a kde byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V podmínkách Moravskoslezského kraje je tedy Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší zaměřen na následující znečišťující látky: suspendované částice velikostní frakce PM 10, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a) pyren, nikl, arsen, kadmium ozón, oxidy dusíku. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje pracuje se souborem nástrojů a opatření, definovaným v rámci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje s tím, že z nich vybírá prioritní nástroje a opatření, vhodné pro aplikaci u zájmových znečišťujících látek v zájmových územích (oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší). strana 20

Obecné zásady strategie Programu Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). Velký důraz je proto kladen na: normativní a organizační opatření nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek obchodních soutěží, vyhlašovaných správními úřady či jimi přímo ovlivňovanými organizacemi) ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší) normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje) dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody) vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí v případě nápravných opatření u stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na přednostní využívání stávajících odlučovacích zařízení. Prioritou Programu jsou velké a zejména zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (IPPC), protože jejich podíl na celkových krajských emisích většiny znečišťujících látek je rozhodující. strana 21

A.8 Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí A.8.1 Vývoj emisní situace Vývoj emisní situace na území Moravskoslezského kraje v období 1990 až 2002 se neliší od vývoje v ostatních krajích i v České republice jako celku. Ve období 1990 až 1999 došlo k výraznému poklesu emisí všech znečišťujících látek, zpočátku vlivem dočasného poklesu výroby a restrukturalizace průmyslu, později vlivem náběhu účinnosti nové legislativy k ochraně ovzduší. V období 2000 až 2002 lze emisní situaci na území Moravskoslezského kraje označit v zásadě za stabilizovanou. Tato stabilizace však není dostatečná k tomu, aby byly dodržovány všechny stanovené imisní limity a aby bylo bezpečně dosaženo dodržování doporučených hodnot krajských emisích stropů. A.8.2 Vývoj imisní situace Vývoj imisní situace nad územím Moravskoslezského kraje v období 1990 až 2002 se příliš neliší od vývoje v ostatních krajích i v celé České republice. V důsledku výrazného poklesu emisí logicky došlo také k poklesu imisní zátěže. V období 2000 až 2002 však lze přesto konstatovat, že v Moravskoslezském kraji přetrvává plošný problém s překračováním imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), vyjádřené jako benzo(a)pyren a lokální problém s překračováním imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro benzen, nikl, kadmium a arsen. Stejně jako v celé České republice jsou plošně překračovány cílové imisní limity pro ozón. A.8.3 Monitorování kvality ovzduší a zjišťování emisí Na území Moravskoslezského kraje je provozováno celkem 44 měřících stanic, z toho 27 stanic ČHMÚ a 10 Hygienickou službou. Počet i rozmístění stanic lze považovat za vyhovující, spektrum měřených látek by však mělo být přizpůsobeno aktuální imisní situaci v kraji. strana 22

A.9 Požadavky Úmluvy a Protokolu Požadavky Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o dálkovém znečišťování ovzduší, překračujícím hranice států a jejích protokolů (první a druhý protokol o síře, protokol o dusíku, protokol o těkavých organických látkách, protokol o persistentních organických polutantech, protokol o těžkých kovech a protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu) byly z velké části přejaty do české právní úpravy ochrany ovzduší a jsou v příslušných termínech naplňovány. Specifickým problémem Moravskoslezského kraje jsou poměrně vysoké měrné emise jak těžkých kovů tak i persistentních organických polutantů. Základním nástrojem pro omezování emisí těchto znečišťujících látek je integrované povolování podle zákona o integrované prevenci. A.10 Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených kraji k roku 2010 Aktuální hodnoty krajských emisí látek, pro které jsou vyhlášeny doporučené hodnoty krajských emisních stropů oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH 3 ) jsou v následující tabulce srovnány s navrhovanými doporučenými hodnotami krajských emisních stropů (údaje v kt): SO 2 NO X VOC NH 3 Emise 2000 28,88 37,42 (19,81) (3,72) Emise 2001 30,08 37,08 22,80 6,40 Emise 2002 29,52 36,54 18,20 3,80 (4,80) Strop 29,70 33,90 22,70 6,00 Tabulka 8 Emisní bilance základních znečišťujících látek 2000-2002Zdroj: ČHMÚ, údaje v závorce nezávislá šetření (VÚZT, Ekotoxa Opava, SVÚOM) Z porovnání aktuálních emisních dat za roky 2000 až 2002 s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů lze, s přihlédnutím k analýzám provedených v rámci tohoto Programu, učinit následující závěry: v případě oxidu siřičitého se aktuální emise pohybují okolo hodnoty emisního stropu; z analýzy trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu k roku 2010 je poměrně malé v případě oxidů dusíku se aktuální emise pohybují o 8 až 10 % nad úrovní emisního stropu; z vyhodnocení trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu je poměrně vysoké strana 23

v případě těkavých organických látek (VOC) se aktuální emise pohybují okolo hodnoty emisního stropu, případně pod ní; z analýzy trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu k roku 2010 je poměrně malé v případě amoniaku se aktuální emise pohybují spíše výrazně pod hodnotou emisního stropu; z analýzy trendů vyplývá, že riziko nedodržení emisního stropu k roku 2010 je velmi malé A.11 Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje Naprostá většina regulovaných, tedy zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných na území Moravskoslezského kraje, plní emisní limity a další požadavky, stanovené jim předchozí právní úpravou (zákon č.309/1991 Sb. a vyhláška č.117/ 1997 Sb., obojí ve znění pozdějších úprav). V rámci nově přijaté právní úpravy (zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a navazující prováděcí předpisy) došlo k vyhlášení některých nových a zpřísnění některých stávajících emisních limitů a k stanovení nových technických požadavků na provoz zdrojů. Provozovatelé zdrojů, které nejsou schopny dodržet nově stanovené požadavky, byli povinni předložit plány snížení emisí u zdroje, v nichž popsali způsob jakým hodlají zajistit plnění požadavků k 1.lednu 2005. A.12 Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje Nejvýznamnějšími podpůrnými aktivitami pro omezování emisí na území Moravskoslezského kraje bude realizace programů, které jsou zaměřeny na řešení jiných problémů, ke snížení emisí však přesto přímo či nepřímo přispějí. Jedná se zejména o: Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Státní program podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje K omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje přispěje také realizace následujících koncepčních dokumentů, přijatých na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit) Státní energetická koncepce (společný cíl podpory úspor energií) strana 24

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (společný cíl podpory úspor energií) Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování emisí skleníkových plynů ) Státní dopravní politika a materiály navazující (společný cíl omezování emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší) Společný regionální operační program (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Operační program Infrastruktura (ochrana ovzduší je jednou z priorit) Celková strategie Fondu soudržnosti (ochrana ovzduší je jednou z priorit) A.13 Základní nástroje snižování emisí Přehled nástrojů Programu Do Programu snižování emisí Moravskoslezského kraje jsou zařazeny následující normativní, ekonomické, organizační, institucionální, informační a dobrovolné nástroje: A.13.1 Normativní nástroje NOR1: Územní plánování a územní rozhodování NOR2: Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR3: Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR4: Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší NOR5: Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu NOR6: Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR7: Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR8: Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší NOR9: Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišťování ovzduší NOR10: Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší strana 25

NOR11: Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky NOR12: Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie NOR13: Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší NOR14: Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší NOR15: Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů NOR16: Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší NOR17: Možnost omezit spalování rostlinných materiálů NOR18: Stanovení látek, pro které budou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity NOR19: Zpracování provozních řádů NOR20: Energetický audit NOR21: Územní energetická koncepce NOR22: Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst NOR23: Zavedení zón snížené rychlosti NOR24: Zavedení environmentálních zón NOR25: Operativní kontrola emisních parametrů vozidel A.13.2 Ekonomické nástroje EKO1: Poplatky za znečišťování ovzduší EKO2: Investice do energetické infrastruktury EKO3: Investice do úspor energie EKO4: Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší EKO5: Finanční podpory domácnostem EKO6: Placený vjezd do určitých částí měst EKO7: Finanční podpora hromadné dopravy EKO8: Podpora výstavby hromadných garáží EKO9: Finanční podpora při obnově vozového parku EKO10: Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem EKO11: Podpora dodatečných technických opatření u vozidel strana 26

A.13.3 Organizační nástroje ORG1: Technicko-organizační opatření u plošných zdrojů s cílem omezení sekundární prašnosti ORG2: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky ORG3: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících VOC ORG4: Regulační řád ORG5: Sledování dodržování štítkování energetických spotřebičů ORG6: Parkovací politika ORG7: Infrastrukturní opatření ORG8: Optimalizace řízení dopravy ORG9: Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy ORG10: Snižování přepravní náročnosti území ORG11: Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice ORG12: Vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou ORG13: Podpora práce doma (teleworking) ORG14: Podpora všech forem elektronické komunikace A.13.4 Institucionální nástroje INST1: Optimalizace veřejné správy ochrany ovzduší INST2: Odborná podpora výkonu veřejné správy ochrany ovzduší A.13.5 Informační nástroje INF1: INF2: INF3: INF4: INF5: INF6: Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší Poskytování informací, výchova a osvěta Posuzování vlivů na životní prostředí Získávání a zpracovávání informací o významných zdrojích znečišťování Podpora vývoje modelových nástrojů Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný právními předpisy strana 27

A.13.6 Dobrovolné nástroje DOB1: Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi DOB2: Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků DOB3: Podpora zavádění dobrovolných aktivit DOB4: Demonstrační projekty Prioritní nástroje Programu Z hlediska regulačních nástrojů / opatření, které má kraj k dispozici (včetně možnosti jich relativně snadným způsobem využít), jsou prioritou zvláště velké zdroje (IPPC), u kterých je na úrovni kraje možná individuální regulace, a dále malé zdroje, u kterých je na úrovni kraje možná plošná regulace a ve velmi omezeném rozsahu také regulace individuální. V případě mobilních zdrojů existuje celá škála regulačních nástrojů, většina z nich však je buď velmi nákladná (infrastrukturní opatření, různé formy finančních podpor hromadné dopravy), nebo obtížně sociálně akceptovatelná, a tedy i obtížně politicky prosaditelná (zpoplatnění vjezdu, omezování dopravy). V případě stávajících velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší jsou regulační nástroje, které má kraj k dispozici, velmi omezené, protože dodržují-li tyto zdrojem zákonem a prováděcími předpisy stanovené povinnosti, nelze již další snížení emisí žádným způsobem zajistit. Prioritní základní nástroje a opatření V předchozí podkapitole je zařazeno 62 možných nástrojů / opatření, z toho většina jako nástroje základní (tedy takové, které jsou založeny právními předpisy a proto být aplikovány musí). I když realizace každého z nich způsobí pokles emisí znečišťujících látek (většina nástrojů / opatření směřuje k omezení emisí více znečišťujících látek), a tím také snížení imisní zátěže, míra jejich účinnosti a naléhavosti je pochopitelně různá. Z toho důvodu je nutno stanovit soubor základních nástrojů / opatření prioritních, tedy takových, které je nutno realizovat co nejdříve a nebo v co největším rozsahu. Stanovení priorit je provedeno zvlášť pro: základní nástroje / opatření nápravné (týkající se stávajících zdrojů znečišťování ovzduší) základní nástroje / opatření preventivní (týkající se zdrojů budoucích) strana 28

zdroje stacionární a zdroje mobilní (včetně zdrojů liniových). Prioritní nástroje a opatření k regulaci stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Nápravné nástroje a opatření Zásadním obecně nápravným nástrojem, který vede byť nepřímo k omezení emisí znečišťujících látek ze spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, je podpora úspor energie (EKO3 Investice do úspor energie). Prioritou v této kategorii je v podmínkách Moravskoslezského kraje zejména NOR9 (Integrované povolení k stávajícím zvláště velkým zdrojům znečišťování ovzduší). Tento nástroj, který se bude týkat omezené skupiny největších stacionárních zdrojů (podle dostupných informací je v Moravskoslezském kraji provozováno 143 zařízení, z nichž je nejméně 113 zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 24 zvláště velkých spalovacích zařízení, 4 koksovny, 39 zařízení na výrobu a zpracování kovů, 11 spaloven odpadu, jedna cementárna, 19 zemědělských velkochovů a 7 zařízení na povrchovou úpravu s použitím organických rozpouštědel), umožňuje stanovovat ve značném rozsahu individuální podmínky provozu zdroje (včetně individuálních emisních limitů) ve vztahu k lokální imisní situaci. Jeho význam bude zásadní pro omezení emisí tuhých látek, oxidů dusíku, benzenu, amoniaku, těkavých organických látek, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a těžkých kovů (zejména Ni, As). Prioritou v oblasti malých spalovacích zdrojů znečišťování bude kombinace nástrojů EKO1 (Poplatky za znečišťování ovzduší), EKO5 (Finanční podpora domácnostem) a EKO4 (Finanční podpora provozovatelům zdrojů), podpořená aplikací nástroje EKO2 (Investice do energetické infrastruktury). U dalších malých zdrojů je nutno přednostně aplikovat nástroje ORG2 (Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky) a ORG3 (Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících těkavé organické látky). Prioritou v oblasti plošných zdrojů emisí prachu bude pochopitelně nástroj ORG1 (Opatření k omezení sekundární prašnosti). Preventivní nástroje a opatření NOR1 NOR2 Prioritou bude následujících sekvence nástrojů: (Územní plánování a územní rozhodování) (Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů) NOR3 (Povolení staveb velkých a středních zdrojů) nebo NOR4 (Integrované povolení k novým zvláště velkým zdrojům), strana 29

s tím, že bude nutno co nejvíce omezit umisťování zdrojů emisí tuhých látek a oxidů dusíku do imisně zatížených lokalit a významných dopravních tahů a také do blízkosti zdrojů sekundární prašnosti. Do těchto lokalit by neměly být umisťovány ani významné zdroje či cíle dopravy. Velmi důležitým preventivním nástrojem je dále INF3 (Posuzování vlivů na životní prostředí EIA), a to zejména v těch případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroji znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které budou významným zdrojem či cílem automobilové dopravy), a u kterých se proto nástroje NOR2 a NOR3 nemohou uplatnit. Prioritní nástroje a opatření k regulaci mobilních zdrojů znečišťování ovzduší Poznámka: Rozdíl mezi nápravnými a preventivními nástroji / opatřeními není ve srovnání se stacionárními zdroji v případě mobilních (a liniových) zdrojů snadno definovatelný. Nápravné nástroje a opatření V této oblasti je nutno zaměřit pozornost na nástroj NOR25 (Operativní kontrola emisních parametrů vozidel), případně také nástroje EKO9 (Finanční podpora při obměně vozového parku) a EKO11 (Podpora dodatečných technických opatření u vozidel). Preventivní nástroje a opatření Zásadní dlouhodobou prioritou bude nástroj ORG7 (Infrastrukturní opatření výstavba kapacitních komunikačních sítí, rozvoj sítě kolejové hromadné dopravy). Kromě toho je však vhodné věnovat pozornost i dalším nástrojům / opatřením, které mohou přinést poměrně rychlý efekt. Jedná se zejména o: ORG9 (Rozvoj kvality hromadné dopravy např. prostřednictvím vymezení a postupného rozšiřování vyhrazených jízdních pruhů) ORG8 (Optimalizace dopravní signalizace např. preferencí vozidel hromadné dopravy) ORG6 (Parkovací politika) NOR22 (Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst) Prioritní doporučené nástroje / opatření Z doporučených nástrojů / opatření, zařazených do Programu, jsou prioritou: NOR13 (Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje) strana 30

DOB1 DOB3 (Dobrovolné dohody) (Podpora dobrovolných aktivit) V rámci Programu bylo navrženo 62 nástrojů / opatření, přičemž 24 základních a 4 doporučené nástroje byly navrženy jako prioritní. Tato skutečnost však neznamená, že by ostatní nástroje / opatření neměly být aplikovány vůbec. Tyto nástroje / opatření by měly být aplikovány přiměřeným způsobem v souladu s ekonomickými a administrativními možnostmi Moravskoslezského kraje. Kromě priorit, uvedených výše, je samozřejmě nutno věnovat trvale zvýšenou pozornost celé skupině nástrojů / opatření informačních, zejména pak: INF1 (Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší) INF2 (Poskytování informací, výchova a osvěta) INF3 (EIA posuzování vlivů na životní prostředí) a také průběžně aplikovat institucionální nástroj INST1 (Optimalizace veřejné správy). Dílčí konkrétní opatření Do Programu jsou dále zařazena následující dílčí konkrétní opatření: Opatření 1: Stanovení podmínek ochrany ovzduší pro veřejné zakázky zadávané / ovlivňované krajem Opatření 2: Opatření 3: Opatření 4: Zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací a snížení sekundární prašnosti z dopravy Pasportizace zdrojů znečišťování ovzduší (zvláště velké a velké zdroje) Technická opatření na významných technologických zdrojích znečišťování ovzduší (výroba koksu, aglomerace železné rudy, výroba surového železa, výroba oceli) V Programu jsou dále zařazeny, jako předmět přímé či spíše nepřímé podpory, další konkrétní nástroje a opatření k omezení emisí prioritních znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny hodnoty krajských emisních stropů - oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, zejména: podpora rozsáhlejšího odsíření v ISPAT Nová Huť a.s. Závod Energetika podpora širší aplikace primárních opatření ke snížení emisí oxidů dusíku u zvláště velkých a velkých spalovacích zdrojů podpora zavádění fluidního spalování v kotlích druhé generace u vybraných provozovatelů (např. Dalkia Moravia a.s. Elektrárna Třebovice) strana 31