I. V důsledku nedostatku sociálních služeb nelze rezignovat na úkoly, které jsou OSPOD uloženy zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. II. Za zcela zásadní zásah do rodinného a soukromého života je nutno označit rozdělení sourozenců, k němuž by mělo na základě soudního rozhodnutí s posvěcením OSPOD dojít. Dochází tak k porušování práv nejen nezletilého, ale i jeho sourozence. Právo sourozenců být spolu je přitom chráněno nejen vnitrostátním právem, ale i mezinárodními předpisy. V Brně dne 18. února 2013 Sp. zn.: 4485/2012/VOP/HZ Závěrečné stanovisko k postupu Magistrátu města X ve věci paní I.S. a jejích nezl. dětí T.K. a J.S. I. Rekapitulace šetření A Dne 28. srpna 2012 jsem vydala zprávu o výsledku šetření postupu Magistrátu města (dále také OSPOD ) při výkonu sociálně-právní ochrany nezl. dětí T.K. a J.S. Tato zpráva je nedílnou součástí závěrečného stanoviska. Ve zprávě jsou uvedena tato pochybení: 1. OSPOD matce dlouhodobě neposkytuje adekvátní sociální pomoc za účelem ponechání dětí v její péči a zrušení ústavní výchovy. Tuto roli suploval dětský domov, do kterého byly děti umístěny. Na argumentaci OSPOD nedostatkem sociální služeb ve městě pro rodiny s obdobnými sociálními problémy, nemohu brát zřetel, neboť OSPOD má zákonem o sociálně-právní ochraně dětí uloženy povinnosti, které musí plnit. 1 OSPOD se dostatečně nezabýval možností terénní sociální služby, což by bylo v souladu s požadavky na řádnou sociální práci s rodinami a principy sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se o typický příklad odnětí dětí z rodiny ze sociálních důvodů za absence sociální práce s rodinou. Evropský soud pro lidská práva, Ústavní soud ČR i Nejvyšší soud ČR tuto praxi dlouhodobě kritizují a odmítají. Konstatovala jsem, že v daném případě byla matce poskytnuta nízká úroveň sociální pomoci, byla podceněna role státu, který by ohroženým rodinám měl poskytovat podporu a pomoc. Na tento případ je možné pohlížet i z úhlu pohledu, že se jedná o matku, která sama v dětství prošla ústavní výchovou, a stát jí nedokázal poskytnout takovou pomoc, aby tento sociální vzorec z dětství mohla překonat. 2. OSPOD podporuje rozdělení sourozenců (tím, že souhlasí se svěřením Jaroslava do péče otce), což je zcela zásadní zásah do rodinného a soukromého života. Nezl. J. svého otce nikdy neviděl, je pro něj cizí osobou. OSPOD 1 Blíže část C zprávy o výsledku šetření.
nerespektuje citové vazby J. na matku a sourozence (polorodého), nadto za situace, kdy matka je schopna o děti pečovat, a taky tak činí. 2 Postupem OSPOD dochází nejen k porušování práv nezl. Jaroslava, ale i jeho nezl. bratra T.K. Právo sourozenců být spolu je přitom chráněno nejen vnitrostátním právem, ale i mezinárodními předpisy. 3 Mezi matkou a dětmi je silná citová vazba. II. Aktuální stav případu Podle sdělení OSPOD a Dětského domova (dále také DD ) bude uspořádána případová minikonference, která se týká pobytu matky a dětí v Domově pro matky v tísni a kde se bude primárně řešit, jak dále s matkou spolupracovat ve věci hospodaření s penězi. Účastni budou zástupci OSPOD, DD, klíčová sociální pracovnice z Domova pro matky v tísni a matka. OSPOD mě informoval o úmyslu matky přestěhovat se s dětmi do J. za novým partnerem. Jestliže se matka přestěhuje, OSPOD jí dle sociální pracovnice bude poskytovat nadále pomoc a bude kontaktovat neziskovou nevládní organizaci, která by jí pomáhala. Snahu dojíždět za dětmi v případě přestěhování deklarovala i sociální pracovnice DD. Dále jsem obdržela informaci, že otec nezl. J se o dítě zajímá a umožňuje mu pobyty u sebe v domácnosti. Dne 18. 2. 2013 bude rozhodovat Krajský soud v Praze ve věci odvolání matky proti nařízení ústavní výchovy u nezl. J.S. Nezl. T.K. navštěvuje mateřskou školku, matka ho tam vozí. Matka podstoupila vyšetření u klinické psycholožky PhDr. K. v souvislosti s podáním žádosti o přiznání invalidního důchodu. Invalidní důchod jí byl přiznán. B Vyjádření primátora města Karlovy Vary Primátor města X mi sdělil v přípisu ze dne 27. 9. 2012, že na základě zprávy o výsledku šetření vedoucí odboru sociálních věcí provedl poučení všech pracovníků OSPOD o nutnosti pečlivého zvažování možnosti rozdělení sourozenců při svěřování do výchovy. S pověřenou sociální pracovnicí bylo rozebráno, aby se v dalším období ve zvýšené míře věnovala této věci. Primátor mi podrobně odpověděl na zprávu o výsledku šetření dne 15. 10. 2012. Sdělil mi, že paní S. je od 24. 7. 2012 s oběma syny na povoleném pobytu v Domově pro matky s dětmi v tísni. Pobyt byl sjednán ve spolupráci OSPOD a dětského domova. Ze zpráv z tohoto zařízení vyplývá, že matka se po celou dobu o děti stará, snaží se spolupracovat v domově se sociální pracovnicí. V době od 30. 8. 2 Nemám v úmyslu zpochybňovat roli otce ve výchově a jejich právo na vzájemný kontakt. Je jistě v jeho zájmu, aby navázal a vybudoval si vztah s otcem, avšak ne na úkor jeho silných citových vazeb k matce a bratrovi, kterou jsou pro něj nyní osobami stěžejními. 3 Praxi rozdělování sourozenců kritizoval ESLP již v roce 1988, např. v rozhodnutí Ollson proti Švédsku, rozsudek ze dne 24. 3. 1988. 2
2012 do 1. 9. 2012 se s dětmi zdržovala na neznámém místě, resp. místo, které uváděla, se nezakládalo na pravdě. Primátor ke zprávě uvedl, že matka s dětmi se od p. N. odstěhovala poté, co je vyhodil na ulici, nikoliv z důvodu špatných bytových podmínek. K tomu viz část C, oddíl I, bod 1 stanoviska. Podle sdělení primátora vyplývá z usnesení Policie ČR, která se zabývala poraněním dětí vzniklým v domácnosti p. ST, že matka o děti pečuje nedostatečně a její výpovědi nejsou pravdivé. K tomu viz část C, oddíl I, bod 2 stanoviska. Primátor dále uvedl, že pobyt v azylovém domě nepokládal OSPOD za selhání matky, naopak jí takový pobyt opakovaně nabízel. K tomu viz část C, oddíl I, bod 3 stanoviska. Primátor města X dále uvedl, že otec nezl. J. se o dítě zajímá, chce ho převzít do své péče. Otec dříve zájem neprojevoval, protože nevěděl, že je otcem. V závěru dopisu pak k této otázce uvádí, že matka sama sdělovala otci, že dítě není jeho. K tomu blíže část C, oddíl I, bod 4 stanoviska. Primátor dále uvedl, že OSPOD se pokoušel navázat spolupráci s organizací Člověk v tísni, která by matce pomohla poté, co opustí Domov pro matky s dětmi (může tam pobývat až 1 rok). Matce bylo nabídnuto žít na ubytovně nereagovala. Primátor mi dále sdělil k soudnímu řízení, že odvolání matky proti rozsudku o nařízení ústavní výchovy nad J. bude ze strany OSPOD podpořeno, neboť matka zajišťuje péči o obě děti a o Jaroslava projevuje zájem otec. V části B zprávy jsem uvedla, že OSPOD bude dělat vše proto, aby matka měla děti v péči. Primátor k tomu uvedl, že vedoucí odboru sociálních věcí s tímto tvrzením nesouhlasí, neboť sám upozornil na problém se zabezpečením sociální služby pro matku. Blíže viz bod 5 oddílu I., části C tohoto stanoviska. Námitka primátora k části C zprávy zní, že OSPOD se snaží, aby dítě vyrůstalo ve funkční rodině, neboť jako vhodnější se jeví rodina otce. Blíže viz bod 6 oddílu I, části C stanoviska.) K rozdělení sourozenců primátor sdělil, že je v kompetenci sociální pracovnice, zda se přikloní k názoru veřejného ochránce práv (společná péče matky o děti) anebo aspoň pro jedno z dětí zabezpečí klidnější a spolehlivější zázemí v rodině otce. OSPOD dle primátora obecně nesouhlasí s rozdělování sourozenců, ale toto nelze aplikovat plošně. Matka nemá vytvořeny stabilní podmínky, žije v zařízení na dočasnou dobu, je pod stálým dohledem. Z tohoto zařízení odešla na 2 dny a nechce říci, kde se s dětmi zdržovala. Dle primátora OSPOD respektuje vazbu mezi sourozenci, proto jsou oba na povoleném pobytu u matky. Ujistil mě, že s matkou bude intenzivně spolupracováno. 3
C Stanovisko ochránce I. K námitkám primátora vůči závěrům zprávy o výsledku šetření argumentuji dle níže uvedených bodů takto: 1) Ve zprávě uvádím, že důvodem odstěhování byl dluh, odpojení plynu, vody a elektřiny. Ze spisové dokumentace vyplývá, že finanční tíseň měla vliv na odstěhování matky, neboť byla důvodem roztržky mezi p. N. a matkou. 2) Z usnesení Policie ČR skutečně vyplývá, že stopy poranění nevznikly u dětí v důsledku opékání vuřtů, jak tvrdila matka, ale spíše manipulací dětí se zapalovačem. Ve zprávě ze sociálního šetření MÚ P. ze dne 7. 6. 2012 se uvádí: Nezl. T. měl na tváři červený flíček, nezl. J. měl červený flíček u ouška. MUDr. S. chlapce prohlédla a zjistila, že jeden chlapec má na tváři světlejší místo sotva postřehnutelné o velikosti 6 x 6 mm, druhý chlapec má na tváři dva světlé pruhy asi po škrábnutí a dále světlé, bledé, kulovité ložisko o velikosti 8 x 8 mm. Důsledek zranění dětí si vysvětlovali spolubydlící matky její nepozorností. Sdělili, že matka přes svoji určitou nezodpovědnost, má oba chlapce velmi ráda a zcela jednoznačně vypověděli, že by chlapce úmyslně neporanila. Dle Policie ČR si zranění chlapci s největší pravděpodobností způsobili sami při hře s volně položeným zapalovačem, dle lékařky poranění nebyla vážná, šlo spíše o pigmentové stopy bez puchýřů. 3) Konstatuji, že ze spisové dokumentace skutečně vyplývá, že OSPOD matce nabízel pobyt v azylovém domě. Ve zprávě doručené dne 23. 7. 2012 okresnímu soudu je konstatováno, že matka má přislíbený pobyt v azylovém domě. Tato okolnost je zde uvedena bez hodnocení. V dopisu určeném dětskému domovu ze dne 13. 7. 2012 není o chystaném nástupu matky do azylového domu zmínky. Uznávám tudíž, že rozhodnutí matky ubytovat se s dětmi v azylovém domě na konci měsíce července r. 2012 nepokládal OSPOD za selhání matky. 4) Jak to bylo ve skutečnosti, není možné zjistit, proto tuto věc nehodlám hodnotit. 5) Ze záznamu z místního šetření mých spolupracovníků vyplývá, že se s pracovníky OSPOD vedla diskuse o nedostatku sociálních služeb zajištění soustavné dlouhodobé pomoci, že takové služby v X nemají, následně byl jmenován Člověk v tísni. V záznamu jsou zachyceny pochybnosti OSPOD o tom, zda by jim nevládní organizace poskytla takovou službu. V úředním záznamu je dále uvedeno, že cílem OSPOD je dlouhodobá pomoc matce v péči o děti. Jsem toho názoru, že tvrzení ve zprávě neodporuje tomu, že OSPOD při místním šetření deklaroval nedostatek sociálních služeb ve městě. 6) Ve zprávě jsem uvedla, že jedním z prvořadých zájmů dítěte je vyrůstat ve funkční rodině. Hlavním způsobem řešení situace má být ozdravění rodinného prostředí. Moje výtka tedy směřovala k nedostatečné sociální práci s matkou a dětmi, 4
zejm. v době, kdy otec dítěte ještě nebyl známý. I v současné době však zastávám názor, že je nutné sanovat rodinné prostředí u matky, neboť děti k ní mají pozitivní vazbu, matka k nim také a o děti se stará, byť ve složitých podmínkách a bez vlastního rodinného zázemí. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že matčin život je poznamenán řadou okolností, které nemohla ovlivnit, ať už jde o onemocnění její matky, o nefunkční rodinu, v níž vyrůstala, o sociokulturní znevýhodnění či o její umístění do ústavní výchovy. II. Vítám opatření primátora ve formě poučení pracovníků OSPOD v otázce rozdělování sourozenců i jeho důraz na to, aby se příslušná sociální pracovnice věnovala případu ve zvýšené míře. Dále pozitivně hodnotím spolupráci OSPOD s organizací Člověk v tísni a snahu řešit otázku bydlení matky po opuštění Domova pro matky s dětmi. Rovněž za pozitivní považuji postoj OSPOD podpořit odvolání matky proti rozsudku o nařízení ústavní výchovy nad J. Ujištění o intenzivní spolupráci s matkou je podpořeno následnou sociální prací. Souhlasím s uspořádáním případové minikonference. Kladně přijímám intenzivní spolupráci OSPOD, DD a Domova pro matky v tísni. Rovněž tak vítám postoj OSPOD, že i po případném přestěhování bude matce nápomocen a bude kontaktovat nevládní neziskovou organizaci. OSPOD zaujímá aktivní přístup v záležitosti obou dětí. Přestože s výše uvedenými opatřeními souhlasím, nemohu je považovat za zcela dostatečná, neboť jsem toho názoru, že OSPOD v minulosti pochybil v níže uvedených oblastech. 1) Sociální práce Ze spisu Om jednoznačně vyplývá, že matka potřebuje doprovázení, je ochotná spolupracovat a že je schopna se učit (v péči o děti, tak při zajišťování lékařské péče pro děti). OSPOD sociální práci s matkou skutečně zanedbal, když např. v době jejího pobytu v Dětském centru jí neposkytl sociální pomoc. Nestandardní nezájem o matku a děti je patrný i z dopisu ředitelky tohoto zařízení z 8. 6. 2011, kde uvádí: O obou dětech jsme Vás několikrát písemně informovali Od vás, bohužel, přišla pouze jedna reakce kdy jste nám poděkovali za přijetí těhotné matky s nezl. T.. Dále ředitelka píše OSPOD: Matka s dětmi má trvalé bydliště v rámci Vašeho obvodu, tudíž jsou stále vedeni ve vaší evidenci spisů Om. Předpokládáme tedy, že je i ve Vašem zájmu rodinu sledovat a pomoci jí v obtížné situaci. Z toho vyplývá, že po dobu téměř jednoho roku, co byla matka umístěna s dětmi v Dětském centru, se jí a jejím dětem nedostalo od OSPOD pomoci v rámci sociální práce. Dále cituji z dopisu Dětského centra, ze dne 26. 4. 2011: matka může situaci zvládnout jen s celoživotním doprovázením. Má velmi kladný vztah ke svým dětem, ale je velmi nesamostatná. Prosím Vás o spolupráci ve věci hledání adekvátního zařízení pro sl. S. a její dvě děti. 2. Podpora rozdělení sourozenců Setrvávám na své právní argumentaci vyjádřené ve zprávě o šetření, že podpora rozdělení sourozenců a svěření nezl. J. otci, kterého neznal a nikdy neviděl, byla v rozporu se zájmem dítěte. OSPOD nerespektoval citovou vazbu dítěte 5
k matce a k polorodému sourozenci a nezohlednil, že dítě tehdy otce neznalo, nikdy jej nevidělo. D Opatření k nápravě Na základě výše uvedeného navrhuji následující opatření k nápravě Magistrátu města X: Uspořádat případovou konferenci o obou dětech s účastí matky, otce jen ve věci Jaroslava, zástupce OSPOD, zástupce DD, pracovníka Domova pro matky s dětmi v tísni a např. psychologa, pracovníka MŠ atp. s cílem: - zpracovat individuální plán nezl. J.S., - zpracovat individuální plán nezl. T.K. Žádám tímto primátora města X, aby mě podle ustanovení 20 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, informoval o přijetí opatření k nápravě ve lhůtě 30 dnů od data obdržení tohoto dopisu. RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (stanovisko je opatřeno elektronickým podpisem) 6