8. lekce V dnešním minikurzu si probereme tvary dativu (pádu, na který se ptáme komu? čemu?, tedy kaske? a soske?). Má v podstatě využití našeho 3. pádu. V druhé části této lekce si probereme méně využívaný vokativ teda pád zvolávací. Slovíčka o haluški kalušky čeporo maličko bo protože mandar ode mě o tejos čaj te dukhal bolet sikrica trošičku e šerpeňkica kastrůlek te murdarel zabít, zavraždit te tavel vařit o vast ruka te ľidžal donést e rokľa sukně te sivel šít te giľavel zpívat e giľi píseň te paľikerel děkovat, zdravit e bosorka - čarodějnice Úvodní rozhovor Evo, so taves? Tavav haluški, siďarav, bo kamav te ľidžal čeporo le dadeske, bo igen rado chal. E daj leske tiš tavel, aľe jov kamel mandar. Av, le tuke tiš, cha! Me na chav, bo mange nane mištes. Dukhal man o per. Ta kerav tuke tejos, pijes? He, ker mange sikrica. Ela mange feder. Miri pheň tiš užarel, sar mange ela o chaben tado, bo tiš mandar kamel o haluški. Sar džava pal o dad, ta lake lava čeporo andre šerpeňkica. Ola Roma, sar šunen pal o haluški, ta murdaren pen vaše. Phenava la pheňake, te oka kurko tavel joj, bo dukhan man o vasta, te ajci tavav. No av, ľidžas le dadeske the la pheňake. Evo, co vaříš? Halušky vařím, pospíchám, protože jich chci trochu zanést tátovi, má je moc rád. Máma mu sice taky vaří, ale on je chce ode mne. Pojď, vem si taky, najez se! Já jíst nemůžu, není mi dobře. Bolí mne břicho. Tak ti udělám čaj, napiješ se? Jo, udělej mi trochu. To mi pomůže. Moje sestra taky čeká, až budu mít jídlo hotové, i ona ode mne chce halušky. Až půjdu za tátou, vezmu jí trochu do kastrůlku. Ach ti Romové, jak slyší o haluškách, můžou se pro ně utlouct. Řeknu sestře, ať příští týden vaří ona, už mne bolí ruce, když tolik vařím. No, pojď, donesem je tátovi i sestře. Dativ Jak už jsme předeslali v úvodu lekce, dativu je pád, na který se ptáme komu? čemu? (tedy kaske? a soske?). Tvoří se tak, že k akuzativnímu tvaru jména přidáme koncovku ke / -ge. Platí, že pokud akuzativ končí na n, dativní koncovka je ge, př.: Nominativ (1. pád) Akuzatim (4. pád) Dativ (3. pád) o phral le phral - es le phral es - ke
e phen la pheň - a la pheň a - ke o phrala le phral - en le phral en - ge o pheňa le pheň - en le pheň en - ge Dativ osobních zájmen se tvoří podobným způsobem. mně mange nám amenge tobě tuke vám tumenge jemu leske jim lenge jí lake Cvičení 8.1. V úvodním rozhovoru vyhledejte všechna jména v dativním tvaru (stojí ve 3. pádu) a přeložte je (= ), (= ) (= ), (= ) 8.2. Podtržená slova nahraďte osobním zájmenem v příslušném tvaru: Ma phen le dadeske!... Joj sivel e rokľa peskera čhake.... Sikhav tire phralenge o nevo gad.... Šun la da le dades!... 8.3. Zájmeno v závorce dejte do správného tvaru: Cinav (tu)... vareso te chal. Na kamel (me)... ňič te phenel. Romale, giľaven (amen)... odi nevi giľi! Ma phen (ňiko)...! Jov (joj)... na paťal. Paľikerav (jon)..., hoj (me)... denas vast. 8.4. Pokuste se vybrat ze závorky správný tvar: Vičin (tiri daj / tira da / tira dake), kaj te avel u phenel (amen / amenge), (so / soske) sam te kerel.
(Miri phen /Mira pheňa/ Mira pheňake) rodel (lačhi buťi / lačha buťa/ lačha buťake) vaš (joj) / pes / peske). (Ko / Kas / Kaske) oda phenes? Dikhes (tire pheňa / tire pheňen / tire pheňenge)? Khelen (lenge / peske) odoj maškar (o čhave / le čhaven / le čhavenge). Me (o phral / le phrales / le phraleske) našťi phenav, bo nane khere. Vokativ Vokativ tzv. 5. pád (oslovujeme, voláme) koncovky vokativu se liší u původních a přejatých jmen, připojují se ke kmenu slova, a to dle tohoto vzoru: Příklady původních jmen 1. pád jednotné č. vokativ jednotné č. 1. pád množné č. vokativ množné č. mužský o raklo (chlapec) rakleja! (chlapče) o rakle raklale! (chlapci!) ženský e rakľi (dívka) rakľije! (dívko) o rakľija rakľale! (dívky!) Příklady přejatých jmen 1. pád jednotné č. vokativ jednotné č. 1. pád množné č. vokativ množné č. mužský o kraľis (král) kraľina! (králi) o kraľi (králové) kralale! (králové!) o princos (princ) o papus (děda) princona! (princi) papu! (dědo) o princi (princové) princale! (princové!) o charťas (kovář) charťa! (kováři) o Jančus Janču! ženský e učiteľka (učitelka) učiteľko! (učitelko) Heleno/ Helen! o učiteľki (učitelky) učiteľkale! (učitelky!) e Helena Ve vokativu stojí nejen podstatná jména, ale i zájmena přivlastňovací (miro > mireja) a přídavná jména (šukar > šukareja / šukarije). Koncovky uvedené v tabulce se užijí tam, kde je vokativ jednoslovný, nebo kde podstatné jméno stojí na prvním místě, např.
daje mirije! (maminko moje!) x mri daj! (moje maminko!) v tomto případě je tvar vokativu totožný s nominativem. Existují ale výjimky (mro čho!, Devla! čhaje!, kako! dado! atd.), které lze nalézt v příslušné literatuře. Cvičení 8.5. Doplňte správnou koncovku vokativu k následujícím kmenům: Pheň..., av arde! Šukar..., tumen man na šunen! Phral... mir..., soske sal ajso? So kadaj keren, lačh... manuš...? Soske roves, romň... phur...? Princ... amar..., so kereha? Bosork... džungaľ..., amenge na denašeha! Princezn..., av manca, šukar... mir..., anava tuke bacht. 8.6. Přeložte do romštiny: Děti, jděte už domů!... Děti moje, co to děláte?!... Moje děti, zůstaňte, prosím, zde.... Bože náš zlatý, dej nám štěstí a zdravý.... Kam jdeš, dědo?... Bratři moji hodní, přijeďte a odvezte mne domů.... Klíč ke cvičení 8.1. le dadeske (tátovi), leske (jemu), tuke (si), mange (mně), tuke (tobě), mange (mně) 2 x, lake (jí), la pheňake (sestře), le dadeske (tátovi), la pheňake (sestře) 8.2. leske, lake, lenge, len
8.3. tuke, mange, amenge, ňikaske, lake, lenge, mange 8.4. Vičin tira da, kaj te avel u phenel amenge, so sam te kerel. (Zavolej tvé mamce, ať k nám přijde a poradí nám co máme dělat.) Miri phen rodel lačhi buťi vaš peske. (Moje sestra hledá dobrou práci pro sebe.) Kaske oda phenes? (Komu to říkáš?) Dikhes tire pheňen? Khelen peske odoj maškar o čhave. (Vidíš své sestry? Tančí si tam mezi chlapci. Me le phraleske našťi phenav, bo nane khere. (Já to bratrovi říct nemůžu, protože není doma.) 8.5. Pheňije, Šukarale, Phraleja mireja, lačhe manuša, romňije phurije, princona amareja, Bosorko džungaľije, Princezno, šukarije mirije. 8.6. Čhavale, džan imar khere! Čhavale mirale, so keren?! Mire čhave, ačhen ča adaj. Devleja amareja somnakuneja, de amen bacht the sasťipen. Kaj džas, papu? Phralale mirale lačhale, aven u ľidžan man khere. Doktorina, dikhen, sa man dukhal.