NEWS Právní aktuality AK KVAPIL & ŠULC BŘEZEN 2014 obsah KOLEKTIVNÍ JEDNATELSKÝ ORGÁN V S.R.O. MONISTICKÝ MODEL ŘÍZENÍ U AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI - - POVINNOSTI VE VZTAHU K OBCHODNÍMU REJSTŘÍKU Vážení obchodní přátelé, vzhledem k tomu, že se nám pomalu, ale o to jistěji blíží magické datum 30.6.2014, tj. datum, do kterého je dle nového zákona o obchodních korporacích nezbytné upravit a přizpůsobit společenské dokumenty nové právní úpravě, jakož i zapsat nově zapisované údaje do obchodního rejstříku, vybrali jsme pro naše další vydání právních News pouze a jenom témata z nového zákona o obchodních korporacích, jež se k této problematice úzce vztahují. Samotným změnám společenských smluv a stanov jsme se již věnovali v říjnovém NEWS. V tomto vydání doplňkově zařazujeme text o možnosti zřídit kolektivní jednatelský orgán ve společnosti s ručením omezeným. Mezi jeho výhody mimo jiné patří i možnost rozdělení oborů činností, za které jsou jednotliví jednatelé odpovědní, a tím i omezení rozsahu jejich odpovědnosti v rámci obchodního vedení společnosti. Abychom nepreferovali s.r.o., vysvětluje další téma princip nově zaváděného způsobů řízení akciových společností tzv. monistický model řízení, kdy se místo představenstva a dozorčí rady zřizují orgány správní rady (včetně jejího předsedy) a statutárního ředitele. Tento alternativní model inspirovaný některými zahraničními úpravami řízení mimo jiné umožňuje obsadit tyto orgány v akciové společnosti pouze jedinou osobou. PRÁVO NA VAŠÍ STRANĚ Do 30. června 2014 je nutné nejen přizpůsobit společenské smlouvy a stanovy, ale rovněž zapsat do obchodního rejstříku nově požadované údaje. Pokud tak neučiníte, hrozí Vám až stotisícová sankce. Na tento formální, nicméně důležitý zákonný požadavek je třeba rovněž pamatovat. Pokud to lze v rámci dané problematiky říci, přejeme Vám příjemné čtení. JUDr. Robert Šulc, Ph.D., advokát WWW.KVAPILSULC.CZ
Kolektivní jednatelský orgán v s.r.o. Nový občanský zákoník (dále jen NOZ ) poskytuje svým adresátům na řadě míst prostřednictvím podpůrné právní úpravy možnost volby, zda se spokojí s řešením jednotlivých situací upraveným zákonem, anebo využijí možnosti ovlivnit povahu svých práv a povinností. Jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen s.r.o. ) tak nově mohou zastupovat právnickou osobu obdobně jako členové představenstva akciové společnosti, a to v postavení kolektivního orgánu. Povinnost jednatelů s.r.o. zastupovat společně musí být v takovém případě upravena ve společenské smlouvě. Pokud by společenská smlouva na způsob zastupování s.r.o. jednateli společnosti nepamatovala, vycházelo by se z podpůrné zákonné úpravy, která stanoví, že s.r.o. zastupuje každý jednatel samostatně ( 164 odst. 2 NOZ). Členové kolektivního jednatelského orgánu rozhodují společně za účasti většiny jeho členů. Rozhodnutí jsou přijímána většinou hlasů zúčastněných členů. Tím není vyloučena možnost upravit si ve společenské smlouvě pro určitá rozhodnutí vyšší počet hlasů. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy kolektivního orgánu. Každý jednatel přitom disponuje jedním hlasem. Kolektivní jednatelský orgán lze zřídit u společností, které mají alespoň dva jednatele. odpovědný. To je vskutku revoluční změna. V této souvislosti nejsou jednatelé zbaveni pouze povinnosti dohlížet na správu záležitostí právnické osoby vykonávanou jiným jednatelem a v případě pochybení přistoupit k odpovídajícím personálním změnám (tj. např. odvolat jednatele, kterému byl vyčleněn určitý obor, jestliže tento jednatel nevykonával svou funkci řádně). K tomu dále podotýkáme, že zvolený člen kolektivního orgánu pověřený určitým oborem činnosti společnosti může rozšířit svou odpovědnost za rozhodnutí spadající do svěřeného oboru i na ostatní členy kolektivního orgánu. Pokud je totiž požádá o vyjádření k určitému jednání, jejich souhlas zakládá jejich spoluodpovědnost. Odmítnutím udělit souhlas ze strany ostatních jednatelů není však odpovědný člen vázán. Nový občanský zákoník rovněž dává kolektivnímu orgánu nebo jeho jednotlivým členům možnost nechat se pro určité případy zastoupit pouze některým z jednatelů společnosti. Podle ustan. 164 odst. 2 NOZ může kolektivní statutární orgán jednající předepsaným způsobem zmocnit některého z jednatelů k tomu, aby samostatně uskutečnil jménem společnosti určité právní jednání (např. jednání směřující k uzavření konkrétní smlouvy). Tento postup připadá v úvahu bez ohledu na způsob jednání kolektivního orgánu vymezený ve společenské smlouvě (tj. i když je ve společenské smlouvě uvedeno, že za společnost jednají a podepisují dva jednatelé společně, tak i v tomto případě je možné, aby díky uvedenému zmocnění jednal při určitém úkonu pouze jeden jednatel). Jednatelé vykonávají svou funkci zásadně osobně; to však nebrání tomu, aby jednatel v postavení člena kolektivního orgánu zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu k tomu, aby za něj při jeho neúčasti na jednání kolektivního orgánu hlasoval ( 159 odst. 2 NOZ). O průběhu jednání kolektivního orgánu a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy. V zápisu se jmenovitě uvedou členové orgánu, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. K tomuto zápisu se tak může přihlédnout při posuzování porušení povinnosti jednatele zastupovat společnost s péčí řádného hospodáře, tj. s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a péčí. Ustan. 156 odst. 2 NOZ poskytuje s.r.o. možnost pracovat s odpovědností jednatele také prostřednictvím rozdělení působnosti jednotlivých členů kolektivního orgánu podle určitých oborů. O tomto rozdělení působnosti rozhoduje sám kolektivní orgán, jehož členové jsou za výběr jednotlivých osob odpovědní, a musí proto zvážit, zda daná osoba splňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (vzdělání, zkušenosti apod.). Strukturální rozdělení funkcí může vycházet rovněž ze společenské smlouvy, volba odpovědných osob ale vždy náleží kolektivnímu orgánu. Ostatní členové kolektivního orgánu pak nemohou do rozhodování jednatele, jemuž byl určitý obor přidělen, zasahovat a nejsou za obor činnosti, který je vyčleněn jinému jednateli, odpovědní. Tento institut tedy umožňuje omezit rozsah činností či oborů, za které je konkrétní jednatel při svém výkonu funkce WWW.KVAPILSULC.CZ 2
Zmocňující jednatel se může rozhodnout, zda svého zástupce zaváže k hlasování určitým způsobem nebo mu v tomto ohledu ponechá volnost. Za rozsah zmocnění a volbu svého zástupce vždy nese odpovědnost. Kolektivní orgán umožňuje při rozdělení oborů mezi jednatele omezit rozsah jejich odpovědnosti. Kolektivní orgán nebo jeho člen, individuální orgán (orgán o jednom členu) anebo jednatel odpovědný za určitý obor činnosti právnické osoby může požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení společnosti ( 51 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Bez takové žádosti o udělení pokynu valná hromada sama jednateli udělovat pokyny ohledně obchodního vedení společnosti nemůže. Žádostí o udělení pokynu však není dotčena povinnost jednatele jednat s péčí řádného hospodáře, která se týká zejména situace, kdy bude pokyn valné hromady směřovat k protiprávnímu jednání, ale také samotné žádosti o udělení pokynu (bude nutné uvážit poměr nákladů, které vzniknou svoláním valné hromady, ve vztahu k důležitosti pokynu). V případě, že by byl pokyn valné hromady v rozporu se zákonem či zájmy společnosti, neměl by jednatel podle takového pokynu jednat, neboť se s odkazem na to, že šlo o pokyn valné hromady (byť nezákonný), nezbaví své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Jednatel by tedy měl pokyn valné hromady, jehož udělení si vyžádal, respektovat pouze v případě, že splnění takového pokynu není v rozporu se zákonem a jeho péčí řádného hospodáře. Závěrem je tedy možné k hlavním přínosům zřízení kolektivního orgánu uvést, že díky tomuto institutu lze vést jednatele k větší vzájemné spolupráci a k informovanosti o jejich činnostech (tj. částečně předcházet situacím, kdy jeden jednatel jedná, aniž by byl druhý jednatel o jeho jednání informován a mohl ho ovlivnit). Významná a pro jednatele jistě lákavá je rovněž možnost jednatelů rozdělit si mezi sebe obory činností, za které jsou odpovědni, a omezit tak rozsah své jednatelské odpovědnosti v rámci obchodního vedení společnosti. dozorčí rada, přibývá nyní další systém, a to tzv. monistický. Monistický systém, upravený především v 456 463 zákona o obchodních korporacích, se částečně inspiroval systémem uspořádání v a.s. se správní radou užívaným v některých evropských státech (např. Francie, Německo ad.) a úpravou evropské společnosti, systém zavedený v našem právním řádu má však některé odlišnosti. V monistickém systému vnitřní struktury a.s. se vedle valné hromady zřizují dva orgány, a to správní rada a statutární ředitel. Volbu systému je nově nutno uvést ve stanovách a změnou stanov lze systém vnitřní struktury také měnit tak, aby bylo jasné, kterým modelem se bude a.s. nadále řídit. Pokud totiž nebude toto určení jednoznačné, nastupuje právní domněnka, že jde o systém dualistický. Tato změna se až na výjimky nijak podstatně nedotýká působnosti valné hromady. Základem monistického systému je pak sloučení funkcí dvou orgánů tedy funkce kontrolní a výkonné do orgánu jediného, a to správní rady. Správní rada má obvykle 3 členy, stanovy však mohou určit, že správní rada bude třeba i jen jednočlenná. Kromě výkonu kontrolních funkcí určuje správní rada pouze základní zaměření obchodního vedení společnosti, samotné obchodní vedení je svěřeno statutárnímu řediteli. Dále do její působnosti náleží všechny ostatní věci týkající se společnosti, které zákon nesvěřil valné hromadě (a zřejmě i statutárnímu řediteli, ačkoliv sám zákon to přímo nezmiňuje). Výkonné a kontrolní orgány lze u monistického modelu obsadit jedinou (totožnou) osobou. Monistický model řízení u akciové společnosti S novým zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.), který od 1. 1. 2014 nahradil stávající obchodní zákoník, přichází do českého právního řádu možnost zvolit si dva různé systémy vnitřní struktury orgánů akciové společnosti (dále jen a.s. ). K systému původnímu, v Čechách tradičnímu, tzv. dualistickému, kdy jsou zřízeny valná hromada, představenstvo a WWW.KVAPILSULC.CZ 3
Správní rada si volí i odvolává svého předsedu, do jeho volby tedy nemůže nijak zasáhnout valná hromada, i když je teoreticky možné, aby si toto právo vyhradila ve stanovách. Předsedou může být pouze fyzická osoba a délka jeho funkce je vázaná na délku funkčního období celé správní rady. Předseda řídí a organizuje pouze správní radu, i zde však stanovy mohou spojit s jeho funkcí i další oprávnění kromě věcí v působnosti valné hromady a statutárního ředitele. Velkou výhodou je možnost spojit funkci předsedy správní rady a statutárního ředitele do jedné osoby, což společně s tím, že správní rada může být jen jednočlenná, může znamenat, že a.s. vede fakticky pouze jediná fyzická osoba. Je sice možné si ve stanovách vyhradit, že statutárním ředitelem může být pouze osoba mimo správní radu, tato možnost by se však mohla ukázat jako nepraktická. Statutárním orgánem a.s. je pak statutární ředitel, který společnost zastupuje navenek. Jmenuje jej správní rada, která zároveň i schvaluje jeho smlouvu o výkonu funkce. Tuto funkci může opět vykonávat pouze fyzická osoba. Z podstaty toho, že statutární orgán v monistickém systému je vždy individuální, plyne, že za společnost jedná vždy samostatně (tj. statutární ředitel může být pouze jeden). Jak již bylo zmíněno výše, statutárnímu řediteli je svěřeno především obchodní vedení společnosti. Shrneme-li tedy to, co bylo řečeno, místo rozdělení kontrolní a výkonné funkce do dvou nezávislých orgánů zde máme orgán jediný, a to správní radu, kterou řídí a organizuje její předseda. Ta určuje základní směřování společnosti v obchodním vedení, zatímco obchodní vedení jako takové vykonává statutární ředitel, který je statutárním orgánem a.s. a zastupuje společnost navenek. V samém důsledku může působnost správní rady i statutárního ředitele vykonávat jediná fyzická osoba. Výhodou tedy je velké zjednodušení organizace ve společnosti, nevýhodou pak může být menší kontrola nad činností těchto orgánů (popř. osoby vykonávající funkci těchto orgánů). Každá osoba zapsaná v obchodním rejstříku (mj. tedy každá obchodní společnost a každé družstvo) je povinna do 30.6.2014 přizpůsobit zapsaný stav stavu požadovanému ZVŘ. Pokud by tak neučinila ani přes výzvu v dodatečné přiměřené lhůtě, může dojít k jejímu zrušení a nařízení její likvidace. Tato povinnost zejména znamená, že obchodní korporace musí do obchodního rejstříku doplnit nové skutečnosti požadované ZVŘ, a to např.: všechny obchodní korporace počet členů statutární orgánu, počet členů kontrolního orgánu (má-li být zřízen), bydliště fyzických osob (bez ohledu na důvod jejich zápisu), liší-li se od adresy místa pobytu, u prokuristů údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc, společnosti s ručením omezeným druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin, údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list, akciové společnosti údaj o tom, zda budou akcie vydány jako zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány, druh akcií a popis práv a povinností s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin, družstva údaj o tom, zda se jedná o družstvo, bytové družstvo nebo sociální družstvo. ZVŘ současně zpřísnil sankci za porušování povinnosti zakládat listiny do sbírky listin v rozsahu stanoveném zákonem. V případě, že zapsaná osoba nepředloží listiny zakládané do sbírky listin na výzvu soudu, může jí soud uložit pořádkovou pokutu do výše 100.000,- Kč. Do 30.6.2014 je nutné do obchodního rejstříku zapsat nově registrované údaje, jinak hrozí až statisícová sankce. Povinnosti ve vztahu k obchodnímu rejstříku Spolu s hlavními rekodifikačními zákony (občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích) nabyl dne 1.1.2014 účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ( ZVŘ ). Zákon obsahuje komplexní právní úpravu veřejných rejstříků, včetně procesněprávních ustanovení. Jedním z veřejných rejstříků je obchodní rejstřík. Ve vztahu k obchodnímu rejstříku nová právní úprava v ZVŘ nahrazuje dosavadní úpravu obsaženou v obchodním zákoníku a v občanském soudním řádu. Přestože je nová právní úprava obchodního rejstříku v zásadě podobná té stávající, zavádí změny týkající se rozsahu zapisovaných skutečností do obchodního rejstříku, na které je nutné reagovat. V případě opakovaného neplnění povinnosti předkládat listiny do sbírky listin nebo může-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby, může soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; na tuto skutečnost však musí soud zapsanou osobu upozornit a poskytnout jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Za neplnění povinnosti se závažnými důsledky pro třetí osoby ZVŘ považuje např. nepředložení aktualizovaných společenských smluv a stanov, rozhodnutí o volbě nebo jmenování a odvolání členů statutárních orgánů nebo dokladu o jiném ukončení jejich funkce, výroční zprávy, účetní závěrky, znaleckých posudků na ocenění nepeněžitého vkladu aj. ZVŘ současně stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní shora uvedené povinnosti, porušuje péči řádného hospodáře. Kromě výše uvedeného lze zmínit dvě pozitivní novinky, které ZVŘ zavádí. První z nich je možnost tzv. předregistrace obchodní firmy (názvu) řádně založené obchodní korporace. V tomto případě je však nutné podat návrh na zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku do 1 měsíce od zápisu obchodní firmy, v opačném případě rejstříkový soud obchodní firmu vymaže. Druhou novinkou je možnost provedení zápisu do obchodního rejstříku notářem za podmínek stanovených ZVŘ. WWW.KVAPILSULC.CZ 4
KONTAKT KVAPIL & ŠULC, advokátní kancelář Národní 21 110 00 Praha 1 Česká republika tel.: +420 224 238 326 fax: +420 224 216 864 e-mail: info@kvapilsulc.cz web: www.kvapilsulc.cz Tento dokument je určen pro klienty a obchodní partnery advokátní kanceláře KVAPIL & ŠULC. Jeho účelem je poskytnutí základních informací o důležitých legislativních změnách, nikoliv podat jejich vyčerpávající právní rozbor. V případě úmyslu uskutečnit na základě informací obsažených v tomto dokumentu jakékoli kroky se na nás můžete samozřejmě kdykoli obrátit a vyžádat si podrobnější právní konzultaci. 2014 KVAPIL & ŠULC, advokátní kancelář Všechna práva vyhrazena. WWW.KVAPILSULC.CZ 5