Čerpací stanice a trh pohonných hmot v ČR a některých evropských zemích

17 Čerpací stanice a trh pohonných hmot v ČR a některých evropských zemích Ing. Antonín Beran, MPO, Na Františku 2, 110 15 Praha 1 tel: 224 852 5, e-mail:beran@mpo.cz Ing, Luděk Dušek, MPO, Na Františku 2, 110 15 Praha 1 tel: 224 852 47, e-mail:dusek@mpo.cz Ing. Miloš Podrazil, ČAPPO, U trati 1226/42, 100 00 Praha 10 telefon: 274 817 509, e-mail: cappo@cappo.cz Tato přednáška úzce navazuje na prezentaci podanou v předchozím roce a podává informace o evidenci čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 1. 12. 2008, o statistickém zjišťování provozování sítí čerpacích stanic pohonných hmot v ČR za rok a o dodávkách pohonných hmot na trh v ČR do roku 2008. Údaje jsou v podobném členění jako v předchozí zprávě, nově je zařazen odstavec o výrobě a spotřebě čistých biosložek pro použití v motorových palivech v ČR. "Evidence čerpacích stanic" (Evidence Čs) v ČR byla zavedena 6 zákona č. 11/ Sb., o pohonných hmotách a dává jeden z prvních ucelených pohledů na rozsah a stav sítě čerpacích stanic v ČR po roce. Evidence čerpacích stanic dokumentuje adresu a základní typ stanice, tj. zda se jedná o stavbu či zařízení, zda je provozována veřejně nebo neveřejně (pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů) a také dává přehled o druzích vytáčených paliv. Dále Evidence Čs obsahuje základní informace o vlastnících, o provozovatelích a o době uvedení stanice do provozu a nebo o případném přerušení provozu. Povinnost evidence je automatická a vyplývá ze zákona, ve kterém jsou také mimo jiné definovány pojmy jako "čerpací stanice pohonných hmot", "vlastník", "provozovatel", "prodej" a "výdej", které s povinností evidence přímo souvisejí. V Evidenci Čs jsou zahrnuty stanice s konvenčními kapalnými palivy i stanice pro nastupující druhy motorových paliv jako jsou např. plnící stanice CNG a bionafty (čisté MEŘO). Evidence čerpacích stanic je ze zákona neveřejná, přístup k ní mají pouze státní orgány a organizace v míře vyplývající z nutnosti plnění jejich úkolů. Podklady z Evidence Čs jsou poskytnuty Generálnímu ředitelství cel, České obchodní inspekci a Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Dalším tématem jsou výsledky statistického zjišťování o sítích čerpacích stanic v ČR za rok. Statistické zjišťování za rok 2008 se nyní zpracovává a první souhrnné výsledky budou známy v průběhu měsíce května 2009. Statistika o sítích Čs vychází ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Povinné osoby tvoří pouze vybraný okruh respondentů, provozovatelů stanic. Statistika o provozování sítí Čs se zaobírá technickým vybavením stanic, jejich umístěním z hlediska komunikací a zástaveb, poskytovanými službami, vybraným doplňkovým sortimentem zboží a zejména výtočemi motorových paliv z hlediska množství a skladby, a to na veřejných i neveřejných stanicích. Poslední z témat navazuje na statistická zjišťování o výtočích motorových paliv na čerpacích stanicích v ČR, rozšiřuje pohled o celkové rámcové dodávky motorových paliv na trh v ČR od roku do roku 2008 a porovnává je s našimi nejbližšími sousedy. Z uvedených dat je možné poukázat na zásadní vlivy změn společenského prostředí a odhadovat spotřební trendy u klasických motorových paliv včetně spotřeby čistých biosložek (FAME a bioethanol). 14

V následující části jsou uvedeny v několika tabulkách vybrané souhrnné údaje z Evidence čerpacích stanic pohonných hmot, ukázané v některých souvislostech. V evidenci by měly být zahrnuty všechny čerpací stanice, na kterých jsou prodávány pohonné hmoty (tj. Čs veřejné a Čs s vymezeným přístupem) a také značná část Čs neveřejných, na kterých se pohonné hmoty pouze vydávají. Podle znění zákona č. 11/ Sb., o pohonných hmotách nemusí být některé neveřejné čerpací stanice evidovány. Evidence Čs - celkový přehled Čs veřejných, neveřejných a s vymezeným přístupem (tj. čerpací stanice s úzkým okruhem smluvních zákazníků) Evidence čerpacích stanic (stav k 1.12. 2008) veřejné s vymezeným přístupem neveřejné Počet Čs 578 Podíl staveb (%) zařízení (%) 94 6 208 2 68 6 424 80 6 81 20 7 19 U veřejných Čs je patrný podstatně vyšší podíl staveb než u neveřejných nebo u Čs s vymezeným přístupem. Evidence Čs - celkový přehled veřejných Čs, rozdělených podle druhů pohonných hmot Pohonné hmoty na veřejných čerpacích stanicích Počet Čs Podíl (%) vícedruhové klasické Čs jednodruhové Čs - MONA jednodruhové Čs - LPG ostatní Čs 2 600 599 52 27 578 72,7 16,7 9,8 0,8 Mezi veřejnými převažují Čs s nabídkou širšího sortimentu klasických motorových paliv na rozdíl od neveřejného sektoru, kde je u dominantní části používána pouze motorová nafta. V tabulce uvedená skupina ostatních veřejných Čs zahrnuje také 17 plnících stanic se CNG. Z dále uvedeného uvedeného grafického vyjádření vyplývá poměrně dobré vybavení České republiky sítí čerpacích stanic pro potřeby obyvatelstva, obdobné poměrům ve vyspělém Rakousku. Vysvětlení pro výraznou odchylku v počtu čerpacích stanic na obyvatele v některých státech, při zachování potřebné obslužnosti a při vyšším průměru počtu vozidel na obyvatele a při vyšší spotřebě paliv na jednoho obyvatele, než je tomu v ČR, je možné hledat ve větší průměrné efektivitě Čs, zejména v umístění čerpací stanice jsou situovány v hustějších zástavbách, na dálnicích je zachováván stanovený značný odstup mezi jednotlivými stanicemi, a dále v typu Čs - jsou v průměru větší, zmodernizovány, provozuje se minimum veřejných "nádvorních" čerpacích stanic. 144

Graf srovnání počtu veřejných Čs ve vybraných evropských zemích s ČR Přehledy vybavenosti, umístění, velikosti a výsledků provozu sítí čerpacích stanic bylo sestaveno na základě zpracování dat z pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot Crs (MPO) 1-02 za 2. pololetí a rok. Vybavenost statisticky sledovaného počtu 4 566 čerpacích stanic v ČR podle dále uvedených kritérií metodiky výkazu Crs (MPO)1-02 ukazuje následující graf: *UDILFNp ]Qi]RUQČQt SRþWX ý6 SRGOH NDWHJRULt Y\EDYHQRVWL na konci 2. pololetí roku 2400 2100 SRþW\ ý6 1800 1500 1294 1200 900 520 600 48 00 217 181 k. 5 k. 6 0 k. 1 k. 2 k. k. 4 NDWHJRULH ý6 145

Podle metodiky statistického zjišťování se zařazují čerpací stanice do následujících kategorií o vybavení a poskytovaných službách: kategorie 1 - ČS provozuje pouze 1 druh PHL kategorie 2 - ČS provozuje 2 a více druhů PHL kategorie - ČS provozuje 2 a více druhů PHL a obchod kategorie 4 - ČS provozuje 2 a více druhů PHL, obchod a myčku aut kategorie 5 - ČS jako kategorie 4 + další služby (autoservis, restaurace a pod.) kategorie 6 v dalších službách jiná než kategorie 5. Výrazná převaha čerpacích stanic s jedním druhem paliva (zejména motorová nafta) je dána velkým podílem neveřejných čerpacích stanic zahrnutých ve statistickém zjišťování. Pokud jde o kategorii 1 podle vybavení čerpací stanice (4,9 % z celkového počtu) s prodejem pouze jednoho druhu pohonné hmoty (nejsou zahrnuty čerpací stanice s výdejem LPG ani CNG), jde převážně o čerpací stanice účelově vázané k příslušným subjektům, např. v objektech dopravních, stavebních nebo zemědělských společností, zaměřené na výhradní výdej a prodej (areálové čerpací stanice s prodejem pro veřejnost) motorové nafty. V kategorii 2 podle vybavení čerpací stanice (7,6 %), s prodejem a výdejem pohonných hmot bez dalších služeb, jsou zejména malé lokální čerpací stanice. Druhou nejpočetnější skupinou vybraného segmentu čerpacích stanic, pokud jde o vybavení, se jeví střední kategorie, která představuje především veřejné čerpací stanice s prodejem více druhů pohonných hmot a vybavené obchodem (6,5 %). Skutečnost, že 21,2 % vybraných čerpacích stanic je vykázáno v kategorii 4, 5 a 6, svědčí o dobré zajištěnosti služeb u veřejných čerpacích stanic v ČR. Rozdělení celkové sítě čerpacích stanic pohonných hmot z hlediska umístění čerpacích stanic na silničních komunikacích a nově také v areálech v ČR je přehledně a pro snadnější orientaci znázorněno následujícím kruhovým grafem vycházejícího z dat získaných ze statistického zpracování pololetních výkazů o síti čerpacích stanic pohonných hmot za 2. pololetí a rok. Podle metodiky statistického zjišťování se zařazují čerpací stanice do následujících kategorií o umístění na komunikacích a v zástavbách: 1. dálnice, 2. rychlostní komunikace,. silnice E tř., 4. silnice I. tř., 5. silnice II. tř., 6. silnice III. tř. a ostatní, 7. hraniční přechod, 8. místní komunikace, 9. městská komunikace 10. v areálu Rozšířením statistického zjišťování za 2. pololetí a rok o areálové čerpací stanice došlo k významnému přesunu v pohledu na umístění čerpacích stanic do této kategorie zejména z kategorií místních a městských komunikací, ale také z dalších kategorií. 146

ra ick znázornění podíl ČS (v ) podle místění na kom nikacích a v areálech v Č na konci 2. pololetí rychlostní kom. dálnice 2% E tř. 2% % I. tř. 10% II. tř. 8% v areálu 42% III. tř. a ostatní 4% hraniční přechod 2% místní kom. 11% městská kom. 16% Přehled výtočí klasických kapalných pohonných hmot (bez LPG a CNG) v sítích čerpacích stanic podle velikosti jednotlivých sítí, včetně průměrných výtočí podle těchto kategorií, je za rok uveden v následující přehledné tabulce: Počty ČS v síti provozovatele Počet provozovatelů Počet čerpacích stanic PHL 1-4 5-20 supermarkety 21-100 100 a více 1 824 72 4 9 5 1 914 2 55 54 62 81 1 027 4 566 výtoče PHL v síti ČS (tis.l) 1 760 674 751 716 417 8 966 70 2 412 914 6 09 45 průměrná výtoč (tis.l / ČS) 689,6 1 84,4 6 71, 2 57, 2 49,5 1 81,8 V první skupině, kde jsou soustředěni provozovatelé provozující pouze jednu čerpací stanici, jich 1 18 prodává nebo vydává pouze motorovou naftu. Celkem se zabývá výhradním prodejem a nebo výdejem motorové nafty na provozovaných čerpacích stanicích 1 21 subjektů. Specifickou skupinu provozovatelů čerpacích stanic pohonných hmot, kteří by mohli být zařazeni do skupin provozovatelů s počtem 5 až 20 a nebo 21-100 čerpacích stanic, tvoří řetězce supermarketů velkých zahraničních společností (uvedené ve zkrácených názvech 147

v abecedním pořadí) AHOLD ČR, GLOBUS ČR, MAKRO ČR a TESCO. Ke konci 2. pololetí jmenované společnosti provozovaly 62 čerpacích stanic (1,4 % z celkového počtu) s relativně vysokým podílem 6,6 % na celkových výtočích evidované sítě čerpacích stanic v ČR. Vykázaná průměrná roční výtoč pohonných hmot na jednu ČS u této skupiny je nejvyšší, a to 6 71, tis. l. Následující tabulka představuje zjištěné výtoče pohonných hmot (automobilové benziny a motorová nafta) za rok z výkazů Crs (MPO) 1-02 v tisících m, přepočtené na tisíce tun a porovnané se statistickými údaji o zjištěných hrubých dodávkách pohonných hmot na trh ČR podle výkazu ČSÚ/IEA/ Monthly Oil Questionnaire Motorový benzin Speciál Crs (MPO) 1-02 ČSÚ/IEA/MOS Poměr MPO/ČSÚ tis. m 114 - tis. tun 86 - Motorové benziny bezolovnaté ostatní tis. m tis. tun 2 450 1 847 - Motorové benzíny tis. m 2 565 - tis. tun 1 9 2 092 0,92 Motorová nafta Celkem PHL (bez LPG, CNG) (včetně směsné) tis. m tis. tun tis. m tis. tun 744 142 6 09 5 075 4 021 6 11 0,79 0,84 Z uvedeného srovnání vyplývá, že statistikou zjišťovaná síť čerpacích stanic (4 566 ČS) za rok realizovala prodej cca 92 % celkových dodávek všech druhů automobilových benzinů a 79 % celkových dodávek motorové nafty umístěných na trh v ČR, podle příslušné bilanční statistiky ČSÚ. V průběhu posledních let byly statistickým zjišťováním zdokumentovány významné změny v tržním podílu některých druhů kapalných pohonných hmot. V tabulce jsou uvedeny vývoje podílů na trhu u motorového benzinu Speciál (oktanové číslo 91, s přísadou proti zatloukání ventilů) a směsné motorové nafty (s minimálním obsahem 1 % hm. MEŘO) mezi roky 2002 a. Podíl benzinu Speciál je vztažený k celkovým dodávkám motorových benzinů na trh v ČR a podíl směsné motorové nafty analogicky k celkovým dodávkám motorové nafty. Rok 2002 Speciál (BA 91) tis.l podíl na BA (%) 74 86 16,7 04 01 1,6 245 481 10,9 178 980 8,1 16 661 6, 114 872 4,5 Směsná motorová nafta tis.l podíl na MN (%) 89 555 5,5 89 07 5,0 22 824 1,1 9 461 0,4 7 477 1,0 5 088 0,1 Poklesy tržního podílu benzinu Speciál je dlouhodobě očekávaný, postupný a je výrazem klesajícího počtu provozovaných vozidel, které jsou na tomto palivu závislé. Výrobci uvažují o zastavení jeho dodávek na trh v horizontu 1 až 2 let. Podobně se uvažuje o bezolovnatém benzinu BA 91 N. Spotřeba směsné motorové nafty (s 0 % MEŘO) zcela závisí na poskytování státních dotací a její uplatnění na trhu s takovou pomocí přímo koresponduje. Vzhledem k úplnému zastavení státních dotací na výrobu MEŘO od roku se domácí trh se směsnou motorovou naftou prakticky rozpadl. Oživení nastalo až v roce 2008, kdy byl tento produkt zvýhodněn vratkou spotřební daně. 148

Hrubé dodávky (spotřeby) motorové nafty v ČR v období - 2008, vyjádřené v množství a procentických hodnotách nárůstu jsou uvedeny v následující tabulce: Rok 2008 Spotřeba motorové Nárůst (%) nafty (tis. t) 116 258 4,56 707 1,78 856 4,02 4 021 4,28 4 00 0,22 Ustálené zvyšování spotřeby motorové nafty v ČR o více než 4 % ročně až do roku je výrazem růstu ekonomických aktivit, které nebrzdil ani pokračující trend zvyšování cen ropy a ropných produktů. Mimořádný meziroční nárůst spotřeby motorové nafty v r. o 1,8 % je odrazem uvolnění hranic se sousedními státy připojením ČR a dalších zemí k EU a z toho plynoucí zvýšení mezinárodní silniční nákladní (kamionové) dopravy. Stagnace spotřeby motorové nafty v roce 2008 je zřejmě zapříčiněna ekonomickou krizovou situací (pokles aktivit). U motorových benzinů v ČR byla situace ve stejném období let až jiná, od roku docházelo k mírnému poklesu jejich spotřeby z 2 100 tis. tun v r. na 2012 v roce, k nárůstu v na 2 092 tis.tun a poklesu na 2 015 tis. tun v roce 2008. V zásadě je to možné zdůvodnit jako reakci na postupné zvyšování, resp. uvolnění cen ropy a ropných produktů a vliv ekonomické krize v roce 2008. Výroba, dovoz, vývoz a hrubá dodávka bioethanolu na trh v ČR v roce 2008 pro mísení motorových benzinů, zjištěná v rámci schváleného statistického zjišťování, je uvedena v následující tabulce: Výroba (tis. t) Dovoz (tis. t) Vývoz (tis. t) Hrubá dodávka na trh (tis. t) 60,2 20,4 1,9 50,7 Mísení bioethanolu do motorových benzinů ve významnějším množství bylo v ČR zahájeno v roce 2008. Podíl zjištěné hrubé dodávky bioethanolu k hrubé dodávce motorových benzinů, se zohledněním zásob biosložky u výrobců motorových paliv, činí cca 2,27 % V/V a je vyšší, než českou legislativou předepsané minimální množství (2 %) v roce 2008. Výroba, dovoz a hrubá dodávka FAME na trh v ČR v letech 2001-2008 pro mísení motorové nafty, zjištěná v rámci schváleného statistického zjišťování, je uvedena v následující tabulce: Rok Výroba (tis. t) Dovoz (tis. t) Vývoz (tis. t) Hr. dod. na trh (tis. t) 2001 71,1 2,9 22,4 51,6 2002 104,4 0 1, 7,1 11,5 0,1 4,5 70,1 149 85,1,1 52,4 5,9 126,9 7,8 11,5,2 110,2 2,0 110,9 20,2 81,8 8, 5,6 6,9 2008 75,2 4,7,6 87,4

Mísení FAME do motorové nafty probíhá již od roku 1992, kdy byly postaveny první výrobní jednotky na produkci methylesteru řepkového oleje. Podíl zjištěné hrubé dodávky FAME k hrubé dodávce motorové nafty v roce 2008, se zohledněním zásob biosložky u výrobců motorových paliv, činí cca 2,04 % V/V a je vyšší, než českou legislativou předepsané minimální množství (2 %). Propad spotřeby FAME v roce byl dán zrušením státních dotací výrobcům MEŘO. Vývoj použití FAME v ČR od počátku používání je znázorněn ve dvou následujících grafech, zachycujících výrobu a hrubé dodávky (spotřeby), resp. vývoj zahraničního obchodu: 150

Spotřeby hlavních motorových paliv v letech až 2008 na trzích v ČR a některých okolních zemí jsou ukázány v následujících dvou tabulkách: Motorové benziny (tis.t) 2008 Česká republika Rakousko Německo Maďarsko Polsko Slovensko 2 100 2 201 25 851 1 421 4 25 689 2 092 2 1 25 08 1 474 4 00 6 2 055 2 074 2 40 1 462 4 024 628 2 012 2 00 22 605 1 550 4 12 642 2 092 1 967 21 00 1 577 4 168 67 2 015 1 854 20 57 1 565 4 266 672 Motorová nafta (tis.t) 2008 2 991 5 69 27 94 2 170 5 699 966 258 5 95 28 920 2 217 6 217 1 058 707 6 268 28 51 2 475 6 650 1 101 856 6 076 29 15 2 710 8 207 1 168 4 021 6 295 1 79 2 820 9 47 1 168 4 00 6 150 2 625 2 976 10 58 1 0 Česká republika Rakousko Německo Maďarsko Polsko Slovensko Změna mezi -2008 (%) -,9-15,8-20,4 10,1 0,7-2,5 Změna mezi -2008 (%) 4,8 8,0 16,9 7,1 85,7 49, Z vývoje spotřeb motorových paliv v uvedených zemích jsou patrné- výrazné změny spotřeby motorové nafty u bývalých socialistických států, zatím co nárůst v Rakousku a v Německu je relativně menší. Na snižování spotřeby motorových benzinů ve všech státech, s výjimkou Maďarska a Polska, se projevuje zvyšování cen ropy a paliv více než u motorové nafty vzhledem k tomu, že z větší části zasahuje citlivější segment běžných obyvatel a to se projevuje na snížené osobní spotřebě paliv a zvýšeným požadavkem na použití vozidel s naftovými motory, vykazujícími ve stejné výkonové hladině obvykle nižší měrnou spotřebu pohonných hmot. Svou roli zde také hraje přirozená obměna vozového parku, kdy jsou nová vozidla hospodárnější, než ta dosluhující, vyrobená před 15 20 lety. V případě Maďarska a Polska docházelo k celkovému značnému rozvoji trhu s motorovými vozidly (palivy), jak o tom vypovídá poměrně značný nárůst celkové spotřeby motorových paliv. Obecně bude celková spotřeba motorových benzinů patrně i v dalších obdobích výrazně ovlivňována vývojem ceny ropy. Na závěr je možné konstatovat, že v databázi "Evidence čerpacích stanic pohonných hmot" má státní správa dobrý informační nástroj pro plnění některých úkolů z hlediska kvality vydávaných paliv, ochrany životního prostředí, daňové kázně (otázka spotřební daně ) apod. Zatím lze jen litovat, že není možné volně předložit veřejnosti seznam veřejných čerpacích stanic pro širokou informovanost a zvýšení transparentnosti trhu. Pravidelné statistické zjišťování o provozu sítí čerpacích stanic je jedním z prostředků ověřování věrohodnosti evidovaných údajů. Kromě toho slouží získaná data prezentovaná ve formě agregovaných údajů prostřednictvím zpráv o statistickém zjišťování podnikatelské sféře pro srovnání postavení na trhu a pro tvorbu podnikatelských záměrů. 151