PRAGUE ENERGY EXCHANGE PRAGUE ENERGY EXCHANGE ENERGETICKÁ BURZA PRAHA ENERGETICKÁ BURZA Co ovliv uje c enu elek t ric k é energie v esk é republic e Prezentace Energetické burzy Praha 18. ervence 2007
Fak t ory ovliv ujíc í c enu elek t iny 3 Nabídka: Výrobní kapacity Provozní náklady výroby Palivo Emisní povolenky Po así Hydrologická situace Vítr Teplota Poptávka: Ekonomická situace Po así Pro cenu elekt iny ovliv ují ceny emisních povolenek, které výrobci dostali p id leny zadarmo? Výrobci p i rozhodování, zda-li mají vyráb t elekt inu v konkrétní elektrárn, sledují kritérium pokrytí alespo variabilních náklad, do nich zahrnují i cenu povolenek. Pokud nabízená cena na trhu nep evy uje variabilní náklady, je pro výrobce ekonomicky výhodn j í elekt inu nevyráb t a emisní povolenky prodat na trhu.
asové hledisk o aneb není c ena jak o c ena 4 Faktory ovliv ující ceny elekt iny se výrazn li í podle typu dodávky Ceny ro ních a kvartálních dodávek jsou p edev ím ur eny výrobními kapacitami, palivovými náklady, cenou povolenky a dlouhodobým trendem spot eby. Ceny m sí ních a týdenních dodávek jsou p edev ím ur eny po asím, technickou disponibilitou výrobních za ízení, p enosové sít a zp esn ným odhadem spot eby. Ceny denních dodávek jsou ur eny p edev ím neo ekávanými stavy v soustav (havárie), po así (teplota, hydrologie, vítr) a aktuální spot ebou. Diagram spot eby a jeho pokrytí Odchylky Denní trh Peakload Baseload
Pro c ena elek t iny v posledníc h let ec h st oupá? 5 Poptávka po elekt in roste v závislosti na ekonomickém rozvoji jednotlivých zemí. R st poptávky nebyl a doposud není doprovázen výstavbou nových elektrárenských kapacit. Dochází k uzavírání dosluhujících elektráren bez adekvátní náhrady. Alternativní zdroje elektrické energie zvy ují náklady na provoz soustavy. Zavedení systému emisních povolenek.
Elek t ina je velm i lik vidní k om odit a s c eloevropsk ým c enovým vývojem 6 Elekt inu lze velmi snadno (a to on-line!!!) transportovat z jakéhokoliv místa výroby na ur ené místo spot eby, pokud jsou tyto p ipojeny do jedné elektriza ní soustavy o dostate né p enosové kapacit. Elekt ina je zbo í a p ipojením R k EU se na e zem zavázala k volnému pohyby zbo í tzn. elekt inu lze bez právních i celních p eká ek voln exportovat a importovat. Trh s elekt inou je v EU pln liberalizován a státy nemají právo zasahovat do komer ních vztah mezi jednotlivými subjekty.
Pro se c eny elek t iny v r znýc h zem íc h odli ují? 7 Evropská sí je rozd lená na men í celky, které spravují systémoví operáto i (v R to je EPS, a.s.) V síti existují ur itá slabá místa, která neumo ují p enést dostate ný výkon tato technická omezení zp sobují r zné ceny v r zných zemích. Slabá místa v sítích bývají v t inou toto ná s propojením mezi jednotlivými státy. Z t chto d vod státy s dostate nou kapacitou výrobních kapacit mají typicky ceny elekt iny ni í ne státy s nedostatkem výrobních kapacit.
Velk oobc hodní c eny zák ladního zat í ení pro rok 2008 ve vybranýc h zem íc h 8 EUR MWh 70-75 70 65-70 60 52-53 55-56 50-54 56-61 50 40 28-32 Francie N mecko Rakousko eská republika Polsko Slovensko Ma arsko Oblast Balkánu
Pro nedovezem e levn j í elek t inu z Polsk a? 9 Fyzické toky elekt iny nejsou v souladu s komer ními. Cenový diferenciál PL/D je v t í ne P/CZ. Tranzitní potenciál pro komer ní dodávky se sni uje vlivem technologických omezení. Vlivem vy regulovaná ích ztrát v sítích roste ást ceny elekt iny. Problém instalace nových v trných elektráren v N mecku. Vlivem drastické instalace nových v trných elektráren na severu N m cka dochází k zesílení kruhových tok a tím výraznému omezení tranzitních kapacit v st ední Evrop.
Záv ry 10 Cena v R bude dlouhodob konvergovat k regionálním cenám a bude se pohybovat mírn pod nimi. Burza zvý í transparenci trhu, umo ní kone ným zákazník m d lat kvalifikováná rozhodnutí, kdy uzavírat smlouvy se svými dodavateli elekt iny na jak dlouhé období. Burza zvý í konkuren ní prost edí a umo ní kone ným spot ebitel m si vybrat z více dodavatel elekt iny.
S ím se bude na PXE obc hodovat? 11 Obchodované kontrakty M sí ní 6 m síc Oct -07, Nov-07, Dec-07, Jan-08, Feb-08, Mar-08 Baseload Peak Odchylky Kvartální Ro ní 4 kvartály Q1-08, Q2-08, Q3-08, Q4-08 Baseload Peak 2 roky Y-08, Y-09 Baseload Peak Denní trh Peakload Baseload Celkem 24
esk ý t rh s elek t inou po roc e 2007 12 Trh s transparentní cenotvorbou Trh s kontinuálním obchodováním se v emi základními produkty Trh umo ující kone ným zákazník m init rozhodnutí ohledn zaji t ní proti pohybu cen elektrické energie a toto zaji t ní realizovat Mo nost nabídnutí více r zných tarif zákazníky Mo nost fixace cen na období del í, ne pro kone né je jeden rok