Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz Oddělení lokální a regionální studia, tým socioekonomie bydlení
Struktura prezentace Populační politika. Má smysl, aby se stát snažil ovlivnit demografické chování lidí? Dělá to ještě někdo? Má politika bydlení nějaký dopad na demografické chování? Jaké jsou cílené dopady a jaké mohou být nezamýšlené dopady? Populační politika v ČR po roce 1989. Zamýšlené a nezamýšlené důsledky politiky bydlení na demografické chování po roce 1989. Jak testovat vliv změn bytové politiky na demografické chování ještě před jejich zavedením? 2
Populační politika základní informace Většina států nějakou populační politiku má Populační politika se zpravidla zaměřuje na ovlivnění porodnosti, méně často na ovlivnění ostatních demografických procesů (sňatečnost, rozvodovost, potratovost ) Ve vyspělých zemích se populační politika zaměřuje na zvýšení porodnosti prostřednictvím:» Motivace žen, aby nezůstávaly bezdětné» Motivace žen, aby měly více dětí» Motivace žen/rodin v časování narození dětí 3
Populační politika argumenty pro Existuje rozdíl mezi ideální velikostí rodiny (získanou dotazy v dotazníkových šetřeních) a skutečnou velikostí rodin (data demografické statistiky), tj. existuje nevyužitý populační potenciál (odhaduje se na cca 0,6 dítěte na jednu ženu). Existují-li bariéry bránící narození ideálního počtu dětí:» biologické» ekonomické» sociální, má smysl tyto bariéry odstraňovat/zmenšovat. Populační politika vedoucí ke zvýšení počtu dětí je forma dlouhodobé investice, která snižuje budoucí náklady státu na řešení problémů spojených se stárnutím populace. 4
Populační politika problémy Mezi odborníky neexistuje shoda ohledně účinnosti populační politiky na zvýšení porodnosti» Van de Kaa (2006): fertility is largely beyond government control» Calot (2006): family policies can raise fertility substantially in the short run and by a few tenths of a child per woman in the long run, which would be sufficient to obtain simple replacement fertility in Western Europe Jednorázově přijímaná opatření mají tendenci ovlivnit pouze časování porodů, nikoliv celkovou plodnost Cílené populační politiky jsou jen jedním typem politik, které ovlivňují porodnost. Porodnost je, často nezamyšleně, ovlivňována i jinými typy politik (sociální, daňová, bytová..) Porodnost je ovlivňována i jinými faktory, než jsou politiky 5
Bytová politika vliv na porodnost? V odborné literatuře se situace na trhu s bydlením (méně často samotná bytová politika) uvádí jako jeden z faktorů ovlivňujících porodnost» lepší dostupnost vlastnického bydlení (hlavně snadné získání hypoték, malé procento požadovaných vlastních prostředků a umožnění dlouhá doby splácení) a» dostupnost levného nájemního bydlení vede k časnějšímu zakládání rodin, nižšímu věku matek při porodu a vyšší úhrnné plodnosti Empirický výzkum situace v ČR prokázal, že jak úhrnná plodnost, tak zvláště věk matky v krajích při prvním porodu byl statisticky významně ovlivněn dostupností (zvláště vlastnického) bydlení v kraji. 6
Bytová politika jak může ovlivňovat porodnost? Prostřednictvím opatření obecně zvyšujících dostupnost bydlení» Legislativně technická opatření (zjednodušení výstavby, lepší regulace nájemních vztahů, zjednodušení a zrychlení zápisů do katastru )» Daňová politika (daňové úlevy, daně za nevyužívané bydlení...)» Podpora vedoucí ke zvýšení nabídky bydlení (dotace na výstavbu )» Podpora vedoucí ke zvýšení poptávky (příspěvky na bydlení ) Prostřednictvím opatření specificky zaměřených na podporu bydlení mladých / mladých rodin» Zvětšení dostupnosti nájemního bydlení (startovací byty, sociální bydlení )» Zvětšení dostupnosti vlastnického bydlení (dotace úroků hypoték ) 7
Jaké byly efekty populační politiky v ČR? 8
Současné poznání předběžné shrnutí Populační politiky existují Nejčastěji jsou populační politiky zaměřeny na zvýšená porodnosti Vliv populačních politik na demografické chování je omezený, ale existuje Vliv populačních politik je někdy jenom dočasný Vliv na porodnost má řada politik, vliv je často nezamýšlený Bytové politiky ovlivňují situaci na trhu s bydlením, ta je jedním z faktorů ovlivňujících porodnost. Tudíž: bytové politiky nepřímo ovlivňují porodnost. 9
Plán činnosti na rok 2009 1. Dokončení studia populačních politik ve vyspělých zemích (duben) 2. Studium nástrojů bytových politik specificky zaměřených na zjednodušení zakládání nových domácností nebo přímo na ovlivnění porodnosti (květen-červen) 3. Příprava návrhu opatření v oblasti bytové politiky v ČR, které by mohly mít pro-populační efekty (červenec-srpen) 10
Plán činnosti na rok 2009 dokončení 4. Identifikace potenciálního vlivu problémů s bydlením na porodnost a testování možného vlivu navržených opatření na porodnost a. Focus groups s mladými lidmi - cca 3 focus groups, různé regiony Praha, Brno, Ústí/Ostrava (září) b. Příprava několika otázek vztažených pro omnibus CVVM, realizace šetření a zpracování výsledků (říjen-listopad) c. Analýza individuálních dat o vztahu mezi porodností a bydlením dat ze sekundárních zdrojů (šetření VÚPSV ) (říjenlistopad) 5. Finalizace návrhu opatření v oblasti bytové politiky v ČR, které by mohly mít pro-populační efekty (prosinec) 11
Děkujeme za pozornost. Oddělení lokální a regionální studia, tým socioekonomie bydlení
Regionální rozdíly 1998-2007 úhrnná plodnost 1,6 % 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 PH STC JC PLZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 13
Věk při narození 1. dítěte, kraje 1998-2007 30 let 29 28 27 26 25 24 23 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 PH STC JC PLZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 14
Míry plodnosti dle věku, extrémní případy, 1998-2007 Ústecký kraj 2,000 Praha 2,000 1,800 1,600 1,400 1,200 1,000 0,800 0,600 0,400 0,200 1,800 1,600 1,400 1,200 1,000 0,800 0,600 0,400 0,200 0,000 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 0,000 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 15
Regionální rozdíly v demografickém chování Mezikrajská variabilita -variační koeficient 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 úhrnná plodnost průměrný věk prvorodičky plodnost ve věku 20-24 míra zatížení Price-to-income % bonitních nezaměstnanost průměrná mzda 5,0 0,0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 16
Shrnutí Regionální rozdíly v demografickém chování obecně nejsou v České republice v posledním desetiletí příliš velké. Zvláště malé jsou rozdíly v nejdůležitějších ukazatelích charakterizujících porodnost úhrnná plodnost a průměrný věk matky při narození prvního dítěte Demografické chování se mění, ale nemění se příliš regionální rozdíly v demografickém chování Výjimku tvoří časování porodů tam jsou regionální rozdíly větší a ještě se zvětšují Regionální rozdíly v porodnosti jsou podstatně menší než regionální rozdíly socioekonomické i než rozdíly v dostupnosti bydlení 17