Financování vysokého školství 2015 problémy a perspektivy Libor Svoboda, Praha 19.5.2015 www.kredo.reformy-msmt.cz
Seminář: Financování vysokého školství problémy a perspektivy Cílem semináře je prezentovat průběžné výsledky pracovního týmu TA 04 IPN KREDO a dalších expertů, zejména v kontextu obecných tendencí financování vysokého školství ve světě i v České republice. Kromě analýzy současné praxe se zamyslet nad možnostmi a perspektivami budoucího vývoje. Seminář se schází v závěru období 2011 2015, což je období, ve kterém končí jeden z dlouhodobých záměrů MŠMT pro oblast vysokých škol a zároveň je schválen dlouhodobý záměr na následující pětileté období. 1
Charakteristika období 2011-2015 DZ MŠMT 2011 2015 formuloval požadavek zásadní změny VŠ směrem od kvantity ke kvalitě a požadavek diverzifikace. Za jeden z nejvýznamnějších nástrojů v tomto procesu byl označen systém financování. Důležitým cílem bylo sladit počty studentů s demografickým vývojem a potřebami trhu práce. Konkrétně: cíl, aby podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání v ČR z odpovídající věkové kohorty byl do roku 2015 zachován přibližně do 2/3 populace odpovídajícího věku; cíl, aby podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují ve studiu v navazujících magisterských studijních programech, tvořil v systému českého vysokého školství nejvýše 50 % s variabilitou u jednotlivých vysokých škol a v jednotlivých oblastech vzdělávání. 2
Charakteristika období 2011-2015 Podle DZ se měly změnit parametry financování veřejných vysokých škol tak, aby byla postupně oslabována váha vstupních parametrů (počet studentů) ve prospěch parametrů výstupních a kvalitativních s postupným posilováním prvků kontraktového financování s tím, že důležitým kritériem bude uplatnění absolventů na pracovním trhu. podíl financování vysokých škol ve vztahu k HDP přibližovat průměru EU 15; definovat hlavní zásady rozpočtu na delší časové období; usilovat o postupný přechod ke kontraktovému systému financování odvozenému od normativního financování; ukončit financování výzkumných záměrů a toto zcela nahradit institucionální podporou VaVaI poskytovanou na dlouhodobý koncepční rozvoj; nastavit nový systém podpory specifického vysokoškolského výzkumu; podpořit vznik, rozvoj a udržitelný provoz velkých infrastruktur pro VaVaI. 3
Charakteristika období 2011-2015 Každoroční aktualizace DZ v zásadě potvrzovaly výše uvedené cíle: 2011 - implementace nových zásad a pravidel stanovení rozpočtu VVŠ; 2012 cíl v pravidlech financování zvýraznit význam kvality a společenské relevance a zvýšit tlak na snižování počtu nově přijímaných a váhy financování podle počtu studentů; doporučení pro VŠ - připravit varianty vývoje vysoké školy s ohledem na očekávaný počet studentů v následujících pěti letech; 2013 znovu stejné doporučení pro VŠ; 2014 - připravit podmínky pro zavádění financování VŠ prostřednictvím rámcových smluv (od roku 2016); 2015 - dále snižovat počty financ. studií s ohledem na demografické trendy; připravit revizi systému financování veřejných vysokých škol (včetně pravidel zohledňování kvality a metodiky stanovování limitů). 4
Charakteristika období 2011-2015 Období let 2011-2015 bylo období masivního čerpání prostředků operačních programů (VK, VaVpI) a dalších, včetně několika IPN zaměřených na specifické oblasti. V samotném DZ 2011-15 nejsou operační programy příliš akcentovány, jsou zmíněny v systémových záměrech ministerstva a v oblasti investiční výstavby. Je zmíněna role MŠMT při jejich koordinaci s běžnou činností. Budoucí problémy vznikaly zejména: z důvodu vyloučení VŠ z Prahy z okruhu příjemců; z částečného podcenění otázek udržitelnosti některých velkých projektů, jak ze strany příjemců, tak i ze strany orgánů státu. 5
Charakteristika období 2011-2015 Významným prvkem období posledních pěti let byl nový přístup k limitování počtů studentů (B1, N1, M1, P1, SP2+): 2011 uplatněn poprvé v soft formě ; 2012 poprvé použit ukazatel nezaměstnanosti, resp. zaměstnatelnosti absolventů v rámci přerozdělování limitů přijatých přes K; 2013 razantní snižování limitů přijatých prostřednictvím ukazatele nezaměstnanosti; 2014 akcelerace razantního snižování limitů přijatých prostřednictvím ukazatele nezaměstnanosti; 2015 odstranění snižování limitů dle nezaměstnanosti, snižování plošné, dodatečné navýšení. Všechny nadále uváděné číselné údaje představují vlastní výpočty z otevřených informačních zdrojů MŠMT. 6
Základní změny ve způsobu stanovení limitů pro I. ročníky Pravidla 2011 2012 2013 2014 2015 Limit Způsob stanovení limitu Automaticky Podle K Poznámka Dle nezaměstnanosti B1 95,0% možnost doplnit při snížení N,M a P M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% možnost doplnit při snížení N,M a P (3,1% v rámci K) M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 (4,0% v rámci K) N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 (2,4% v rámci K) P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% -5,0% M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-5,0% N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-5,0% P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% -7,0% M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-7,0% N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2-5,0% P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 B1 95,0% 5,0% Plošně -2,5%, dodatečně úprava o 1/4 rozdílu oproti 2014 Plošně -2,5%, dodatečně úprava o 1/2 M1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 rozdílu oproti 2014 N1 90,0% 10,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 Dodatečně úprava o 1/2 rozdílu oproti P1 80,0% 20,0% v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 2014 7
340 000 Přepočtení studenti 330 000 320 000 310 000 300 000 290 000 280 000 270 000 260 000 250 000 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Skutečnost Výsledek projednání Zahrnutí do výpočtu 8
Charakteristika období 2011-2015 Pokles skutečného počtu přepočtených studentů o 10,7 %, pokles limitovaného počtu o 14,1 % Poměrně velká diferenciace mezi jednotlivými školami: Zvýšení/snížení limitu v % 2009 2010 2011 2012 2013 2014 VŠCHT 3 558 3 262 3 323 3 364 3 489 3 631 2,1% UK 41 298 41 574 42 416 42 077 42 094 41 472 0,4% ČVUT 20 330 20 972 20 950 20 461 19 890 19 959-1,8% MU 37 306 37 974 39 135 37 390 35 711 33 532-10,1% UP 19 843 19 896 20 548 19 592 18 656 17 478-11,9% VŠE 17 145 18 308 17 573 16 791 16 022 15 084-12,0% OU 9 021 8 769 8 934 8 490 8 302 7 935-12,0% VUT 21 284 21 182 20 399 19 839 19 289 18 665-12,3% VFU 2 791 2 772 2 703 2 585 2 585 2 419-13,3% ČZU 18 988 19 146 19 677 18 214 16 901 15 509-18,3% UJEP 10 040 10 057 10 146 9 532 8 858 8 043-19,9% Mendelu 10 152 10 231 10 019 9 530 8 721 7 841-22,8% UPAR 9 259 9 124 9 478 8 817 7 919 7 100-23,3% UHK 7 990 7 876 7 946 7 515 7 034 6 069-24,0% JU 11 929 12 024 11 928 10 994 10 286 9 058-24,1% VŠB-TU 21 782 21 680 20 508 18 674 17 414 16 221-25,5% SU 7 313 7 502 7 620 6 752 6 140 5 241-28,3% UTB 12 446 12 466 12 239 11 087 10 065 8 828-29,1% TU 9 677 9 546 8 885 7 998 7 313 6 735-30,4% ZČU 16 148 16 510 15 208 13 604 12 388 11 071-31,4% 9
Charakteristika období 2011-2015 Rovněž velká diferenciace v přístupu škol k limitům: Relativní počet nevyužitých (-) resp. nadlimitních (+) studentů 2010 2011 2012 2013 2014 UK 6,0% 1,7% -0,5% -2,2% -2,3% JU 3,5% 5,7% 12,7% 14,0% 17,1% UJEP 6,4% 3,1% 4,8% 7,3% 10,4% MU 6,2% 2,6% 3,6% 2,0% 0,4% UP 4,4% 2,1% 4,3% 6,2% 9,8% VFU -2,4% 3,8% 5,7% 2,6% 7,9% OU 9,5% 10,4% 13,5% 16,7% 14,5% UHK 5,2% 7,5% 11,8% 13,7% 15,6% SU 12,1% 6,3% 7,8% 11,1% 12,1% ČVUT 4,5% 3,7% 0,5% 2,8% -1,8% VŠCHT 5,8% 7,0% 10,9% 15,1% 9,0% ZČU -1,0% 3,6% 8,1% 7,1% 7,2% TU -4,3% -4,3% 0,9% 5,2% 3,6% UPAR 11,2% 8,0% 11,5% 18,2% 22,3% VUT 2,6% 6,3% 8,8% 10,3% 10,1% VŠB-TU 0,2% 0,8% 4,8% 5,2% 0,7% UTB 3,2% 0,2% 6,5% 10,4% 13,4% VŠE 1,4% 3,3% 2,8% 0,0% 0,8% ČZU 7,3% 8,0% 20,5% 23,9% 25,1% Mendelu 0,0% 3,1% 6,5% 15,8% 20,0% 10
Charakteristika období 2011-2015 Vývoj limitace počtu přijímaných do B1 + M1 Také zde je velká diferenciace mezi jednotlivými školami: 2010 2011 2012 2013 2014 Zvýšení/snížení limitu v % VŠCHT 894 1 049 1 070 1 134 1 176 31,6% UK 8 422 9 697 9 449 9 570 9 217 9,4% ČVUT 5 826 6 494 6 166 6 160 6 106 4,8% VFU 544 576 536 536 501-7,9% OU 2 553 3 035 2 656 2 463 2 292-10,2% VUT 5 381 5 765 5 371 5 263 4 757-11,6% VŠE 4 044 4 296 3 926 3 659 3 460-14,4% UP 4 895 5 248 4 714 4 474 4 138-15,5% ČZU 5 435 5 862 5 216 4 915 4 577-15,8% MU 10 201 10 625 9 573 9 004 8 346-18,2% UJEP 3 089 3 370 2 958 2 749 2 516-18,6% UPAR 2 764 3 225 2 784 2 534 2 233-19,2% VŠB-TU 6 229 6 313 5 619 5 298 4 951-20,5% SU 2 343 2 731 2 298 2 017 1 763-24,7% Mendelu 2 856 2 862 2 471 2 305 2 123-25,7% TU 2 822 2 688 2 424 2 267 2 080-26,3% UHK 2 211 2 391 2 060 1 849 1 625-26,5% JU 3 502 3 620 3 103 2 823 2 533-27,7% ZČU 4 942 4 781 4 057 3 732 3 532-28,5% UTB 3 216 3 365 2 880 2 526 2 166-32,6% 11
Charakteristika období 2011-2015 Také v tomto případě mají školy rozdílný přístup: Relativní počet nevyužitých (-) resp. nadlimitních (+) studentů 2010 2011 2012 2013 2014 UK 17,2% -5,4% -8,2% -11,2% -6,8% JU 11,4% 10,6% 19,5% 18,3% 18,8% UJEP 17,4% -0,5% 8,5% 12,2% 6,6% MU 6,7% -3,2% -4,9% -2,3% -8,4% UP 10,8% 5,7% 8,4% 10,5% 17,4% VFU 4,1% 16,9% 13,3% 6,4% 15,2% OU 24,0% 7,1% 6,8% 15,8% 9,5% UHK 15,5% 12,6% 20,3% 23,5% 7,6% SU 22,3% -0,1% 5,0% 16,6% 11,4% ČVUT 15,9% -0,9% -10,3% -3,0% -9,9% VŠCHT 17,5% 14,4% 20,9% 25,3% 1,8% ZČU -4,2% 5,5% 14,3% 11,7% 1,9% TU -0,9% -0,9% 6,3% 6,7% 2,3% UPAR 22,0% 8,6% 18,8% 21,0% 21,7% VUT 7,9% 2,2% 7,6% 6,4% 10,7% VŠB-TU 0,9% -7,4% 3,5% -1,6% -11,4% UTB 3,2% 0,4% 11,0% 18,8% 25,4% VŠE 5,7% -5,4% -0,1% -4,8% -7,6% ČZU 11,3% 6,6% 26,7% 20,5% 17,9% Mendelu 0,0% 4,0% 16,5% 27,3% 16,8% VŠPJ 16,2% -7,6% -26,0% 26,4% 19,6% VŠTE 20,1% 7,0% -2,5% 10,8% 7,3% 12
Charakteristika období 2011-2015 Druhým charakteristickým prvkem bylo zařazení a postupné posilování kvalitativních ukazatelů (K) při rozpisu rozpočtu Podrobný rozbor bude předmětem samostatného příspěvku Zde pouze stručně o dopadech 13
Charakteristika období 2011-2015 Diferenciace škol v podílu prostředků na ukazatele K a A Škola 2010 2011 2012 2013 2014 2015 UK 1,64 1,58 1,61 1,50 1,39 1,41 VŠUP 0,73 0,84 1,17 1,17 1,08 1,29 VŠCHT 1,83 1,51 1,40 1,34 1,30 1,20 MU 1,05 1,05 1,11 1,10 1,14 1,14 ČVUT 1,36 1,16 1,24 1,16 1,19 1,12 JAMU 1,00 0,81 1,01 0,95 0,97 1,12 UP 0,87 1,10 1,01 1,01 0,97 1,05 AVU 0,69 0,88 1,07 1,02 1,07 1,00 VŠE 0,95 0,89 0,91 0,93 0,93 1,00 VUT 1,10 0,99 1,05 1,04 1,01 0,99 ZČU 0,80 0,82 0,89 0,97 0,93 0,95 AMU 1,06 0,89 1,02 0,94 0,89 0,94 Mendelu 0,91 0,86 0,76 0,87 0,87 0,89 JU 0,80 0,89 0,86 0,89 0,89 0,86 TU 0,72 0,88 0,86 0,86 0,80 0,84 UPAR 0,91 0,75 0,79 0,80 0,83 0,83 OU 0,73 0,98 0,84 0,83 0,83 0,79 ČZU 0,65 0,66 0,66 0,73 0,87 0,79 UHK 0,64 0,78 0,75 0,70 0,75 0,74 VFU 0,66 0,92 0,72 0,81 0,77 0,72 VŠB-TU 0,66 0,74 0,62 0,70 0,77 0,72 SU 0,62 0,65 0,61 0,68 0,69 0,67 UTB 0,61 0,75 0,66 0,65 0,67 0,64 UJEP 0,55 0,64 0,63 0,64 0,67 0,61 VŠPJ 0,39 0,32 0,35 0,47 0,39 0,34 VŠTE 0,04 0,02 0,08 0,14 0,22 0,28 14
Charakteristika období 2011-2015 Diferenciace škol v podílu příspěvku na norm. studenta Název VŠ 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2015/2010 UK 38 087 36 852 34 243 36 044 36 885 40 980 7,6% VŠUP 33 388 31 941 31 558 33 520 36 743 39 149 17,3% UP 34 077 33 655 30 597 32 502 33 730 38 438 12,8% MU 35 009 33 333 31 246 33 102 34 980 38 084 8,8% VŠCHT 39 121 36 338 32 968 34 851 36 236 37 572-4,0% ČVUT 36 660 34 085 32 030 33 594 35 348 36 955 0,8% ZČU 33 751 31 856 29 895 32 187 33 386 36 004 6,7% JAMU 34 749 31 783 30 634 32 033 34 447 35 914 3,4% VŠE 34 491 32 310 30 013 31 865 33 423 35 840 3,9% VUT 35 292 32 962 30 877 32 715 34 035 35 810 1,5% JU 33 727 32 256 29 668 31 631 33 062 34 985 3,7% Mendelu 34 322 32 065 29 084 31 436 32 953 34 963 1,9% AVU 33 153 32 254 30 971 32 612 35 196 34 950 5,4% TU 33 335 32 207 29 679 31 388 32 390 34 855 4,6% OU 33 366 32 898 29 567 31 160 32 656 34 655 3,9% UPAR 34 316 31 346 29 249 30 952 32 665 34 445 0,4% AMU 35 088 32 303 30 663 32 000 34 159 34 354-2,1% UHK 32 884 31 555 29 040 30 232 32 005 34 187 4,0% ČZU 32 961 30 800 28 477 30 452 32 917 34 041 3,3% VFU 32 983 32 458 28 811 31 041 32 180 33 474 1,5% VŠB-TU 33 019 31 331 28 232 30 249 32 207 33 459 1,3% SU 32 786 30 696 28 172 30 056 31 564 33 023 0,7% UTB 32 720 31 390 28 485 29 833 31 396 32 861 0,4% UJEP 32 431 30 639 28 280 29 800 31 394 32 817 1,2% VŠPJ 31 570 28 562 26 574 28 540 29 295 30 183-4,4% VŠTE 29 783 26 540 24 949 26 129 27 992 29 646-0,5% Průměr 34 770 33 012 30 546 32 401 33 965 36 519 5,0% 15
Charakteristika období 2011-2015 3,50 Průměrná částka na skutečného přepočteného studenta vs. průměrný KEN 3,00 VFU VŠCHT 2,50 2,00 Mendelu UPAR ČVUT UTB UP UJEP UK OU VUT ČZU 1,50 VŠPJ ZČU MU JU UHK SU TU VŠB-TU VŠE 1,00 35 000 45 000 55 000 65 000 75 000 85 000 95 000 16
Charakteristika období 2011-2015 Kombinace faktorů: čerpání operačních programů (vyřazení Prahy, udržitelnost, aj.); nekoordinovanosti operačních programů s běžným financováním; nestability (častých změn) financování; nedostatečné reakce systému i některých škol na limitaci počtů studentů vedly k atomizaci zájmů jednotlivých škol a výraznému zmenšení zájmů společných. 17
Jak vidí situaci vysoké školy V rámci projektu KREDO zpracovaly zapojené vysoké školy koncem roku doplňkový úkol zaměřený na identifikaci možných rizik spojených se získáváním, spotřebováváním i vykazováním financí v rámci VŠ. Zpracování podkladů ze škol nebylo zcela jednoduché, neboť odpovědi nebyly formalizované, avšak základní zjištění lze formulovat takto: 18
Hlavní rizika VVŠ Institucionální financování vzdělávací činnosti: Riziko % škol Časté změny, chybí dlouhodobost 87% Celkové podfinancování 47% Složitost systému, administrativní náročnost 47% Možnost chyb ve vstupních údajích, nemožnost kontroly 27% Institucionální financování VaV Riziko % škol Časté změny metodiky, nestálost výsledků 53% 19
Hlavní rizika VVŠ Účelové prostředky (granty aj.) Riziko % škol Složitost systému, administrativní náročnost 47% Různé přístupy k uznatelnosti nákladů, režie 40% Veřejné zakázky 40% Problematika nutnosti kofinancování 27% Soukromé finanční zdroje Riziko % škol Problematika veřejné podpory 27% Neochota komerční sféry k placené spolupráci 40% 20
Hlavní rizika VVŠ Operační programy Riziko % škol Složitost, admin. náročnost, nejasnost kontrol, časté změny 67% Různé přístupy k uznatelnosti nákladů, režie 40% Veřejné zakázky 40% Problemy s kofinancováním a předfinancováním 40% Financování udržitelnosti 27% Pozoruhodné je, že VVŠ až na výjimky (2) neuvádějí jako významné riziko demografický vývoj. 21
Hlavní rizika SVŠ Soukromé vysoké školy (více než 50 %) vidí hlavní riziko ve svém nerovném postavení ve vzdělávacím systému (totéž ve VaV, faktická nemožnost stát se výzkumnou organizací). U školného jako základního zdroje příjmů vidí rizika zejména v demografickém vývoji (60 %), zpožďování plateb a nastavení jeho správné výše. V případě operačních programů a účelových prostředků vidí soukromé vysoké školy obdobná rizika jako VVŠ: administrativní náročnost, nejasná pravidla, nastavený systém kontrol. Navíc upozorňují na deformace trhu, které operační programy způsobují, i deformace pracovního prostředí uvnitř školy. 22
Přístup MŠMT vs. celkový přístup státní správy Úsilí MŠMT o rozvoj autonomie veřejných vysokých škol a její zobrazení ve financování často naráží na přístup jiných resortů: Ministerstvo financí striktně proti prvkům kontraktového financování, resp. proti vytváření budoucích závazků státního rozpočtu ve vztahu k VVŠ; při tvorbě nových norem snaha postupně omezovat autonomii VŠ (konsolidační vyhláška, zákon o rozpočtové odpovědnosti, státní pokladna, zákon o vnitřní kontrole ve veřejné správě). Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství 23
Dlouhodobý záměr 2016-2020 Strategické cíle v oblasti financování zabezpečovat rozpočet vysokých škol (na vzdělávací činnost na VaV) tak, aby: výše rozpočtu v r. 2014 byla považována za nepodkročitelnou mez; při vyjednávání o rozpočtu zdůrazňovat v prvé řadě vliv inflace a následně mezinárodní srovnání, zejména pak výdaje zemí OECD na vysoké školy ve vazbě na HDP. rozpočet vysokým školám rozdělovat způsobem, který podpoří jejich stabilitu, kvalitu a otevřenost; zhodnotit stav materiální infrastruktury VŠ a určit směry podpory investic, rekonstrukcí a vybavení vysokých škol (včetně OP VVV); zahájit jednání s dalšími rezorty (zejména Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu) o finančním zajištění těch činností vysokých škol, kterými vysoké školy naplňují úkoly v gesci těchto rezortů. 24
Dlouhodobý záměr 2016-2020 Prioritní cíl 7 efektivní financování Financování vysokých škol bude stabilní, transparentní a efektivní. Celkový objem veřejných výdajů na vysoké školství nebude klesat. Mechanismy výpočtu příspěvků budou transparentní, spravedlivé, předvídatelné v několikaletém horizontu a budou podporovat zvyšování kvality činností a diverzifikaci vysokých škol. K tomu: Zvýšit podíl prostředků přidělovaných na základě výsledků a výkonu vysokých škol: Bude snížena role financování podle indikátorů na vstupu činností vysokých škol a podle počtu studentů. Současné výstupní indikátory budou posíleny a doplněny novými tak, aby se zvyšoval podíl rozpočtu rozdělovaný podle výkonu a lépe odrážel kvalitu činností vysokých škol. Zavádět prvky víceletého financování: Prodloužit dobu řešení institucionálního programu, prodloužit dobu, na kterou jsou vypočítávány limity počtů financovaných studií, aby bylo usnadněno plánování a strategické rozhodování vysokých škol. 25
Dlouhodobý záměr 2016-2020 Přenést na vysoké školy zodpovědnost za rozhodování o investičních záměrech. Ve výpočtu limitních počtů financovaných studentů reflektovat demografické trendy a predikce: Počet financovaných studií bude kromě vývoje poptávky po vysokoškolském vzdělávání odrážet i požadavky trhu práce a další faktory, včetně potřeby udržení kapacit pro období demografického růstu po roce 2020. Finanční prostředky z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání využívat účelným a administrativně vstřícným způsobem. 26
Dlouhodobý záměr 2016-2020 Financování se prolíná ve velké míře také do dalších prioritních cílů, zejména: Prioritní cíl 1: Zajišťování kvality - posílit principy financování podle kvality: Na základě analýzy budou navrženy úpravy systému směřující zejména ke zvyšování vypovídací síly a spolehlivosti používaných indikátorů a snižování významu pouhého počtu studentů pro výpočet příspěvku. Zohlednit specifika odlišných profilů studijních programů ve financování: Spravedlivé posouzení kvality vzdělávání vyžaduje odlišné hodnocení výstupů teoreticky orientovaných akademických programů a programů orientovaných na trh práce a profesní uplatnění. Zvláštní pozornost bude věnována systému financování uměleckých a doktorských studijních programů. 27
Dlouhodobý záměr 2016-2020 Prioritní cíl 5: Kvalitní a relevantní výzkum, vývoj a inovace Připravit novou metodiku hodnocení pro účely financování, která bude podporovat excelentní výzkum vysoké společenské a ekonomické relevance. Stimulovat efektivní nakládání s výsledky výzkumu a vývoje, jejich přenos do praxe a komercionalizaci: Ministerstvo bude podporovat činnosti vysokých škol v oblasti transferu znalostí a komercionalizace výsledků výzkumu prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zvýšenou pozornost věnovat udržitelnosti výzkumných center financovaných z prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a jejich začleňování do vysokoškolského výzkumu. 28
www.kredo.reformy-msmt.cz Děkuji za pozornost!
Závěrečná doporučení Pokračovat v rozdělování významné části rozpočtu příspěvku dle ukazatele K s využitím poznatků z TA 04 projektu KREDO. Analyticky rozdělit vliv nezaměstnanosti a absolventů. Ve spolupráci s MPSV připravit ucelený systém sběru informací o (ne)zaměstnanosti absolventů vysokých škol. K tomu využít případné propojení systémů MPSV a matriky studentů. Ze strany MŠMT iniciovat tato jednání. V rámci Prioritního cíle 7 Efektivní financování (předvídatelnost výsledků a zavádění prvků dlouhodobosti) připravit na období DZ výkonové (případně včetně kvalitativních ukazatelů) kontrakty vysokých škol s MŠMT. V této fázi nutně nesvazovat s objemem finančních prostředků. 30
Závěrečná doporučení Při projednávání strategických dokumentů jednotlivých škol dbát na soulad dlouhodobých záměrů a institucionálních plánů škol v oblasti limitů počtů studentů s DZ ministerstva. Zvláštní pozornost věnovat DZ škol s neúměrně vysokým počtem nadlimitních studentů. Akceptovat použití části prostředků institucionálního plánu na nutná opatření v této oblasti. Důsledně koordinovat postupy běžného financování, čerpání operačního programu VVV a investičního financování ze státního rozpočtu. Provést analýzy ekonomické náročnosti studijních programů (ve smyslu novely zákona o VŠ) a tyto doplnit do profilů těchto studijních programů. 31