Zákaz předjíždění pro kamiony: Poslanci tlačí na omezení... 2

PŘEHLED ZPRÁV Zákaz předjíždění pro kamiony: Poslanci tlačí na omezení... 2 Zeman bude vetovat novelu o zvýšení rychlosti na dálnicích. Proti se postavil i ministr Ťok... 4 Mýtné brány hořely v Česku třikrát. Útočníci je ničili i montážní pěnou... 5 NA NĚMECKÝCH DÁLNICÍCH... 6 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Zákaz předjíždění pro kamiony: Poslanci tlačí na omezení aktuálně.cz 04. 05. 2015 Autor: Petr Kučera Na tuzemských dálnicích má přibýt úseků, na nichž kamiony nesmějí předjíždět. Část poslanců dokonce prosazuje plošný zákaz, který sice jejich předchůdci před deseti lety schválili, ale nakonec nezačal platit. Ministerstvo dopravy i odborníci plošný zákaz odmítají, jsou ale pro rozšíření zákazů na konkrétních místech. Pokud přitom ministerstvo nepřijde s návrhem, který by řidičům kamionů omezil předjíždění na dálnicích, hrozí, že jej prosadí sami poslanci napříč stranami. Povzbuzením pro ně může být hlasování v minulém týdnu, kdy nečekaně vysoký počet (114 z 200) poslanců prosadil možné zvýšení rychlosti na dálnicích na 150 kilometrů za hodinu poslanci vládní koalice tak šli proti svému ministru dopravy, který vyšší rychlost odmítá. Předjíždění kamionů je tak zásadní problém na dálnicích, že bychom se tím měli dále zabývat. Chtěl bych vyjádřit naději, že ministerstvo dopravy nad tím začne uvažovat a že v příští novele přijde se zákazem vzájemného předjíždění kamionů, uvedl poslanec Michal Kučera (TOP 09). Bude to podstatně větším přínosem pro bezpečnost na dálnicích než možnost navýšení rychlosti na 150 kilometrů v těch úsecích, které to konstrukčně i stavebně dovolují, dodal. Pro zvýšení rychlosti sám hlasoval. I když poslanci schválili zvýšení maximální rychlosti na dálnicích, ministerstvo dopravy tvrdí, že nezná úsek, kde by to bylo bezpečné. A prezident Zeman rovnou oznámil, že zákon bude vetovat. Také například poslanec Pavel Plzák (ANO) vidí předjíždění kamionů jako daleko větší riziko než nějakou vyšší rychlost, kterou podpořil. Omezování jízdy nákladních vozidel v "rychlém" jízdním pruhu dálnic a rychlostních komunikací je opět velmi aktuální téma, potvrdil Kučera online deníku Aktuálně.cz. "Chci se mu věnovat na jednáních Hospodářského výboru Sněmovny a tuto diskusi znovu otevřít i mezi odbornou veřejností. Věřím, že i ve spolupráci s ministerstvem dopravy. Pokud by pro něj tato iniciativa nebyla prioritou, tak se návrh na změnu dostane do Sněmovny poslaneckou cestou, dodává. Chce, aby případné rozhodnutí mělo vazbu na připravovanou změnu legislativy v dalších evropských zemích, které podle něj řeší stejný problém. Ministerstvo dopravy o plošném zákazu předjíždění pro kamiony v levých pruzích dálnic neuvažuje. Předjíždění kamionů budeme řešit v nové vyhlášce, která upravuje pravidla provozu na pozemních komunikacích, říká bez bližších podrobností mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Ještě není uzavřena, budeme o ní informovat, až bude připravena. Obecně lze říci, že možností je řešit to dopravním značením, dodává. Proti plošnému zákazu jsou i odborníci. Podle nich je sice špatné, pokud kamiony předjíždějí do kopce v levém pruhu a dlouho tak blokují provoz, nicméně obecný zákaz předjíždění na všech dálnicích by přinesl více problémů než užitku. V praxi by pravý pruh zaplnily kamiony, mezi něž by si Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2

řidiči osobních aut netroufli nebo nechtěli zařadit, takže levý pruh paradoxně zpomalí, protože se do něj přesunou všechny osobní vozy. Rizikové situace by pak vznikaly třeba i před sjezdy z dálnice, protože auta z levého pruhu by se musela nejdříve vtěsnat mezi pomaleji jedoucí nákladní auta vpravo. Ministerstvo dopravy nalije peníze do masivní modernizace elektroniky u dálnic a silnic. K trestání řidičů budou sloužit inteligentní radary, kamery nebo váhy. Měřit se má i na mýtných branách. Vznikla by nehomogenita, kdy auta v pravém pruhu pojedou rychlostí maximálně 90 kilometrů, zatímco v levém by se jezdilo 130 nebo nově i 150 kilometrů za hodinu. Jednoznačně to znamená vyšší riziko, bezpečnosti by to neprospělo, varuje Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu. Dopravní sociolog Karel Schmeidler z Ústavu soudního inženýrství při VUT Brno zdůrazňuje, že řidiči kamionů jsou pod velkým tlakem zaměstnavatelů a neustále přetěžováni. Pokud z nějakého důvodu bude muset jedno auto jet pomalu a ostatní řidiči by jej nemohli předjet, vedlo by to ještě více k nebezpečnému jednání a vyššímu riziku nehod než dosud. Nezná ani jinou zemi v EU, kde by takový zákaz platil. (Na Slovensku nesmějí kamiony jet mimo obec v levém pruhu na silnicích s alespoň třemi pruhy v jednom směru - pozn. red.) Plošný zákaz povede ke zpomalení jízdy v pravém pruhu, kde se bez možnosti předjíždění vytvoří dlouhé kolony za pomalu jedoucími vozidly. Přitom i levý pruh bude značně zpomalen, neboť mnoho řidičů jedoucích výrazně nižší rychlostí než 130 kilometrů za hodinu si mezi kolonu kamionů buď netroufne, nebo se prostě do ní pro její nízkou rychlost odmítne zařadit, tvrdí zástupce dopravců Martin Felix ze sdružení Česmad Bohemia. To si uvědomují i někteří poslanci. Celoplošný zákaz je nesmysl, vyvolalo by to dopravní kolaps. Omezení na konkrétních úsecích lze provést už nyní dopravní značkou bez legislativní úpravy. Stačí dát zákaz předjíždění nákladních aut, platí to k nejbližšímu vjezdu, připomíná Stanislav Huml z ČSSD. S tím souhlasí i Felix z Česmadu. Od toho tu značku máme a není potřeba vymýšlet další paušální zákazy, dodává. Místní omezení by navíc mohla obstarat proměnlivá elektronická značka. Podobně jako to poslanci prosadili u možného zvýšení rychlosti na 150 kilometrů za hodinu, tedy v závislosti na konkrétní dopravní situaci. Ministerstvo dopravy navrhuje vládě nákup elektroniky za 17 miliard, která výrazně zvýší bezpečnost na českých silnicích a železnicích a vylepší dosavadní chaotické plánování uzavírek. Mimochodem - takové předjíždění, které řidičům ostatních aut nejvíce vadí, je přímo zakázáno i ve stávajícím zákoně: Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kilogramů a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje sedm metrů, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy. V praxi však policie takové jednání příliš nekontroluje, a tedy ani nepokutuje. Plošný zákaz předjíždění pro kamiony na dálnicích a rychlostních silnicích (tam, kde jsou jen dva pruhy v jednom směru) schválili poslanci už v roce 2005. Poslanec Jaroslav Plachý z ODS tehdy Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3

proti vůli ministerstva dopravy prosadil pozměňovací návrh do vládního návrhu, který od července 2006 mimo jiné zaváděl bodový systém. Ještě před začátkem platnosti ale poslanci v dubnu 2006 zákaz zrušili, když nakonec přijali změny navržené Senátem. Zeman bude vetovat novelu o zvýšení rychlosti na dálnicích. Proti se postavil i ministr Ťok ihned.cz 30. 04. 2015 Rubrika: domaci.ihned.cz Ministerstvo dopravy momentálně nevybere žádné úseky, kde by navrhlo zvýšit rychlost nad 130 kilometrů za hodinu. Podle ministra dopravy Dana Ťoka se však nedá říci, že povolení nevydá nikdy - vše ještě posoudí odborníci. Podle Ťoka je v současnosti světovým trendem spíš rychlost snižovat. "Kvůli hluku, emisím a hlavně bezpečnosti," říká. Aby byla na tuzemských dálnicích povolena rychlost 150 kilometrů v hodině, je zřejmě mnohem vzdálenější změna, než předpokládali poslanci, když ve středu schvalovali zvýšení maximální povolené rychlosti. Pro to, aby se maximální rychlost na části dálnic mohla zvýšit, jich zvedla ruku drtivá většina - 137 ze 173 přítomných. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek prohlásil, že bude novelu vetovat. Dodal, že rozhodnutí poslanců považuje za nezodpovědné. Také ministr dopravy Dan Ťok je ostře proti. "Všechny dálnice a rychlostní komunikace jsou konstruovány na rychlost 130 kilometrů v hodině. Je otázka, jestli by vůbec nějaký úsek dálnice vyšší rychlosti vyhovoval," řekl Ťok s tím, že ministerstvo dopravy nevybere žádné úseky, kde by navrhlo zvýšit rychlost nad tento limit. "My nebudeme aktivní a nebudeme ti, co řeknou: Toto jsou úseky, které jsou vhodné," dodal. Zvýšení možné rychlosti o dvacet kilometrů v hodině na některých úsecích tuzemských silnic navrhlo původně samo ministerstvo dopravy. Jenže se týkalo jen některých silnic první třídy a zvýšení by zde bylo z 90 na 110 kilometrů v hodině. "Bylo by to v případech silnic první třídy, které jsou čtyřpruhé a z konstrukčního a bezpečnostního hlediska vyhovují rychlosti 110 kilometrů v hodině," vysvětluje Ťok. Poslanec ODS a starosta Trutnova Ivan Adamec však dal pozměňovací návrh, aby se o dvacet kilometrů mohla zvýšit i rychlost na dálnicích. "Jestli jezdíte po dálnici, tak to taky přece znáte: Jsou úseky, kde když jedete 130, tak jste nejpomalejší - tedy když nepočítám kamiony," argumentuje Adamec. To, že ministerstvo nenavrhne žádné úseky dálnic, aby se na nich zvýšila maximální rychlost, ale neznamená, že takový návrh nepřijde odjinud. A ministerstvo se jím pak bude muset zabývat a zahájit správní řízení. Navrhnout zvýšení rychlosti můžou například kraje. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4

"My si ale nemyslíme, že jsou nějaké úseky, kde by bylo vhodné povolit rychlost 150. Stejně mám obavu, jestli bude vůbec nějaký úsek této rychlosti vyhovovat," opakuje Ťok. A naznačuje, jak takový návrh může dopadnout. "Mně úředníci sami říkají: buďte proti, protože na to nemáme nachystané dálnice. Nepoznal jsem žádného odborníka na ministerstvu dopravy nebo Ředitelství silnic a dálnic, který by říkal: Máme úseky, kde se dá s klidným svědomím povolit těch 150 kilometrů," dodává Ťok. Interpretovat tento jeho názor tak, že by bylo jisté, že ministerstvo žádné povolení nevydá, podle něj ale nejde. "My jsme úřad, který je povinen to prověřit. A jak to dopadne, bych nechal na našich specialistech. Rozhodně to není tak, že bych to dopředu zakazoval," řekl. Adamec přesto svůj názor hájí. "Chápu to překvapení a že je to první možné prolomení limitu. Ale první dálnice se stavěly na 90 kilometrů v hodině," obhajuje svůj návrh Adamec. Mýtné brány hořely v Česku třikrát. Útočníci je ničili i montážní pěnou lidovky.cz 01. 05. 2015 Anarchistická skupina podle policie loni v květnu zapálila mýtnou bránu u Hulína na dálnici D1. Nebylo to ale poprvé, kdy někdo zničil ohněm toto monitorovací zařízení. První mýtná brána hořela v září roku 2010. Ještě předtím někdo ničil mýtné kamery montážní pěnou. Policejní dokumenty související s úterním zadržením levicových radikálů hovoří o tom, že skupina zapálila jednu bránu v květnu 2014. Lidovky.cz ovšem zjistily, že útoků na výběrčí techniku bylo v minulosti ještě pět, byť není zřejmé, že měly stejné pachatele. K prvním třem útokům došlo před rokem 2010 a ničivým nástrojem byla montážní pěna. Šlo o tři brány na moravských rychlostních silnicích. Pachatelé na ně vylezli a do kamer vstříkli montážní pěnu, čímž je zničili, popsal pro Lidovky.cz David Šimoník ze společnosti Kapsch, která v Česku mýtný systém spravuje. Další agrese vůči těmto zařízením pokračovala na třech různých místech - a to v září 2010, dubnu 2011 a nakonec v květnu 2014. Nástrojem této série byl oheň. Útočníci vždy zapálili ovládací skříně k mýtné bráně. Logicky se tedy nabízí, že mohlo jít o stejné pachatele nebo sympatizanty téže skupiny. Ve všech případech jsme policii poskytli součinnost. Více je ale komentovat nebudeme, vyšetřování pokračuje, uvedl Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kterému brány patří. Škoda na třech zapálených zařízeních dosáhla zhruba patnácti milionů korun. K zatím poslednímu útoku u Hulína v květnu 2014 se extremisté ze Sítě revolučních buněk přihlásili na svých webových stránkách. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5

Způsobili jsme materiální škodu strukturám a firmám, které těží a bohatnou ze sledování lidí. Dále se domníváme, že kamerové systémy slouží jako alibi k tomu, proč nedělat přímé akce. Kamery však nejsou všemocné, uvedli anarchisté v prohlášení. NA NĚMECKÝCH DÁLNICÍCH Deník 02. 05. 2015 Už jen do konce roku si mohou čeští řidiči osobních aut užívat luxusu německých dálnic, za které se neplatí. Německý Spolkový sněm schválil plán vlády Angely Merkelové na zavedení mýtného od roku 2016. Dražší to budou mít ovšem řidiči dieselových vozů. Ti si oproti autům na benzin připlatí tři eura za každých započatých sto kubických centimetrů. Například u obvyklého motoru s objemem 1,4 litru činí rozdíl v ceně 42 eur ročně, tedy zhruba 1165 korun. Německá vláda prosadila systém mýtného i přes opakované výtky Evropské komise. Tento systém bude mít vlastně dopad pouze na zahraniční řidiče. Majitelé aut registrovaných v Německu si totiž mýtné odečtou od daně z vlastnictví motorového vozidla, kterou platí také podle toho, jak ekologicky náročný provoz auta je - například za fabii z roku 2009 s benzinovým motorem o objemu 1,4 litru platí daň 28 eur za rok. A právě podle stanoviska Evropské komise je takový systém vůči zahraničním řidičům diskriminační. Der Spiegel citoval část reakce z dokumentů Evropské komise: "Je v jasném rozporu tvrdit, že mezi zákony (o zavedení mýtného a o snížení daně) není žádná souvislost, když se všem domácím řidičům sníží daň přesně o tolik, kolik by museli platit na mýtném. Především ale německý ministr dopravy okomentoval schválení mýtného tak, že zákon je v souladu s evropským právem a je to spravedlivé, protože mnoho sousedů okolo Německa dělá totéž. A je to smysluplné, protože každé euro, které poplatek vynese, bude investováno do obnovy a rozvoje dopravní infrastruktury. Pokud by Evropská komise shledala, že německý zákon porušuje evropská pravidla, hrozila by Německu pokuta. Ale tyto pokuty se ukládají výjimečně, takže nelze očekávat velký zvrat v poplatcích za německé dálnice. Podle německého ministra dopravy a jeho propočtů má nové mýtné za využití dálnic přinést Německu ročně čistý příjem přes 500 milionů eur (zhruba 13,7 miliardy korun). Pokud by se platilo i za další silnice, jak ministr navrhoval původně, příjem by byl ještě o 100 milionů vyšší. Tento poplatek však už neprošel, především po tlaku z pohraničních oblastí. Tamní starostové se obávali, že by zpoplatnění silnic narušilo obchodní i mezilidské kontakty v pohraničí. Německý mýtný systém, na rozdíl od českého nebo slovenského systému, nebude využívat dálniční známky. Po zaplacení příslušného poplatku bude poznávací značka vozu zanesena do registračního systému a dopravní kamery na dálnicích rozpoznají, za které auto je mýtné uhrazeno a za které ne. Pokuta za jízdu bez zaplaceného poplatku se bude odvíjet od vzdálenosti ujeté po dálnici. Je stanoven její strop ve výši 270 eur (zhruba 7500 korun). Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6