Kulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy Vûra KUâOVÁ, Milo MATÚ EK Motto: Je nutno mít vïdy na pamûti, Ïe památku lze pfii nevhodném postupu opravy nebo i dílãí pfiestavby zniãit jen jednou a trvale. V oboru památkové péãe se více neï v minul ch letech objevují diskuse o potfiebû oïivení památek a jejich aktivním zapojení do Ïivota spoleãnosti. V tomto smûru nejde o nic nového, neboè my lenky o dûleïitosti vyuïití kulturních památek i jejich areálû pro potfieby souãasného Ïivota se prolínají jak oborov mi materiály na národní úrovni, tak fiadou mezinárodnû pfiijat ch a uznávan ch dokumentû. Vût í dûraz na hledání vhodn ch funkcí pro nevyuïité památky nastoluje pfiíleïitost získávat za urãit ch podmínek pro jejich opravy prostfiedky z takzvan ch strukturálních fondû Evropské unie. Zatím jde spí e o dílãí diskuse, zámûrem Národního památkového ústavu je ale zformulovat obecné principy a limity moïn ch úprav historick ch staveb ve jménu jejich vhodného vyuïití. 1 O potfiebû zpfiístupàovat hodnoty kulturního dûdictví hovofií i fiada mezinárodních úmluv, naposledy Maltská deklarace z kvûtna roku 2006. 2 ZároveÀ se v nich ale opakuje i nabádání k opatrnosti, aby cíle kulturního turismu nebyly pfiehlceny mnoïstvím náv tûvníkû a aby ve jménu pfiidruïen ch sluïeb spojen ch napfiíklad právû s turistikou a nesouvisejících s hodnotami místa nebyla niãena jejich autenticita a charakter. Tento ãlánek spolu s pfieloïenou mezinárodní deklarací (s. 412), která ho ãásteãnû inspirovala, mûïe b t úvodem k ir í oficiální diskusi pfied zpracováním pfiíslu né metodiky. OhroÏen ch památek jsou stovky a na svou záchranu v podobû vhodného projektu ãekají. Z publikovan ch pfiehledû ohroïen ch a nevyuïívan ch památek 3 je patrné, Ïe poãetnû nejvíce zastoupenou kategorií jsou venkovské zámky, tvrze a budovy v jejich areálech, b valé hospodáfiské dvory a církevní stavby, zejména kostely. V mnoha oblastech se v posledních letech uãíme vyuïívat nejrûznûj í finanãní zdroje a programy. Setkáváme se proto i s potfiebou pfiipravit a zpracovat pfiíslu nou Ïádost. Vyplnûní formuláfiû a zaji tûní poïadovan ch pfiíloh mûïe vzbuzovat obavy a moïná i zbyteãnou rezignaci na úsilí získat dotaci. Pfiitom ani v oboru památkové péãe nejde o nic zásadnû nového. Základní podkladov koncepãní materiál pro rozhodování o pfiidûlení dotace vyïaduje napfiíklad i Program záchrany architektonického dûdictví, kdy se k Ïádosti o podporu pfiikládají pfiíslu né projekty záchrany kulturních památek. 4 Otázky absolutní návratnosti vloïen ch vefiejn ch prostfiedkû nejsou v ak pro pfiidûlení dotace z tohoto programu klíãové. Ponûkud odli nou koncepci mají programy zmínûn ch strukturálních fondû Evropské unie. Tato skuteãnost tedy mûïe b t dûvodem k ostychu pfied programy, které vyïadují komentáfi o efektivitû vynaloïen ch prostfiedkû i studii proveditelnosti a pfiím ch ekonomick ch a jin ch dopadû na ir í komunitu, v níï se projektem dotãená stavba nachází. ProgramÛ strukturálních fondû je nûkolik a zpravidla zahrnují i nezbytnost zpfiístupnûní alespoà ãásti hodnot dotãené památky. Pfii sledování obsahu úspû n ch projektû lze konstatovat, Ïe onoho zpfiístupnûní, nebo pfiesnûji zkvalitnûní regionální a místní informaãní infrastruktury lze dosáhnout nejrûznûj ími zpûsoby. Velmi ãast m a moderním postupem je samozfiejmû zahrnout do projektu pfiípravu digitální prezentace obnoveného areálu, vytvofiení webové stránky projektu s virtuální prohlídkou, zpracování tematické publikace, uspofiádání informaãního semináfie, konference, v stavy. Tento postup je v praxi v âeské republice dosud málo bûïn a je dobfie, Ïe obecná pravidla v Evropû na propagaci pamatují. Vefiejnost by mûla získat informace o tom, z jak ch prostfiedkû byla obnova podpofiena (a z v chovn ch dûvodû, Ïe vûbec nûjaké a nemalé prostfiedky na opravy a konzervaci kulturního dûdictví jsou potfiebné). Stejnû tak je legitimní poïadavek, aby sdûlení, Ïe projekt je podpofien z penûz Evropské unie, bylo v pfiíslu n ch dokumentech nebo na informaãních panelech obsaïeno. Toto je v ak okrajová otázka. Pro cílené rozvinutí aktivit smûrem k ãerpání evropsk ch finanãních prostfiedkû bude na národní úrovni dûleïité sjednotit metodick pohled na vlastní obsah projektû, na jejichï základû lze dosud chátrající památku opravit a propojit s my - lenkou vyuïití napfiíklad v cestovním ruchu nebo, jak se v zahraniãních materiálech ve vztahu ke kulturnímu dûdictví uvádí, v kulturním turismu. 5 âeská památková péãe deklaruje svou pfiipravenost vyuïívat strukturální fondy Evropské unie. 6 Je v ak nutné prezentovat i smysl vyuïití tûchto fondû ve vztahu ke kulturním hodnotám. Cílem má b t samozfiejmû oprava a vhodné vyuïití památek, pro které jejich vlastníci a správci ani stát nemají dost prostfiedkû. 1 Nûkdy se vyskytuje i pojem transformace, kter v ak ve vztahu k nakládání s kulturní památkou budí oprávnûnû spí e obavy. 2 Text této deklarace je v ãeském pfiekladu rovnûï uveden v tomto ãísle ãasopisu. 3 Z posledních publikací napfiíklad pravidelnû aktualizovan v stup Národního památkového ústavu s názvem Seznam nejohroïenûj ích a nevyuïívan ch nemovit ch památek v âeské republice (naposledy vydan 2005) nebo poãiny rûzn ch nakladatelství, napfi. Jifií ÚLOVEC: OhroÏené hrady, zámky a tvrze âech, I. a II. díl, Libri 2003, 2005; Michal VALENâÍK: OhroÏené památky. Kostely, kaple a kapliãky v âr, Baset 2006. 4 Tato povinnost je zakotvena jiï Usnesením vlády ã. 110/1995 Sb., kter m byl program schválen. Projekt musí obsahovat údaje nezbytné k vyhodnocení v znamu památky a uïiteãnosti pfiidûlení dotace, a to zejména zhodnocení stavu a vyuïití památky a stupnû jejího ohro- Ïení, dokumentaci obnovy v rozsahu dokladujícím její proveditelnost a cenu, plán vyuïití a mimoekonomické pfiínosy obnovy kulturní památky, finanãní plán zaji tûní obnovy a budoucího provozu a údrïby, specifikaci zdrojû a potfieb u pfiíspûvku na obnovu. 5 Cestovní ruch je pojem v âr dlouhodobû zakotven, obsahuje v ak mnohem ir í spektrum ãinností (zejména turistiku v pfiírodû) bez vazby na nav tûvování kulturních památek. Proto v tomto ãlánku pouïíváme termín kulturní turismus v duchu pojmu cultural tourism, s nímï operují zahraniãní dokumenty vãetnû dokumentû ICOMOS, napfiíklad Mezinárodní charta kulturního turismu, Brusel 1976, opakovanû i Mexiko 1999) a komentované Maltské deklarace o kulturním turismu. 6 Nejv znamnûj í je v tomto smûru zatím Metodick list generálního fieditele Národního památkového ústavu ã. 2/2006. 407
1 Domníváme se, Ïe je potfiebné dobfie rozli it, jak mi v stupy koncipovaného projektu lze napl- Àovat kritéria sledovaná pfii hodnocení. Tato kritéria se prolínají dotaãními systémy rûzn ch resortû a velmi záleïí i na schopnosti, jak v popisu projektu argumentovat, Ïe pfiíslu né kritérium bude splnûno, ãi alespoà nûjak projektem dotãeno. Obecnou tendencí finanãních mechanismû Evropské unie pro oblast kulturního dûdictví je jednoznaãn dûraz na funkãní revitalizaci (jazykem obecn ch podmínek fieãeno vyhovûní nárokûm regionálního i globálního rûstu dotovan ch lokalit ). V rámci projektû je potfiebné kalkulovat s komplexním zafiazením revitalizované památky do ekologick ch a ekonomick ch mechanismû a kontextu jejího spoleãenského prostfiedí i stávající ãi budované infrastruktury. Musíme se nauãit tvûrãím zpûsobem naplàovat cíle dotaãních programû a kritéria, jeï jsou (bohu- Ïel, nebo moïná na tûstí) formulována velmi obecnû. DÛleÏitá je napfiíklad my lenka Spoleãného regionálního operaãního programu (dále SROP), konstatující, Ïe cílem projektû má b t pfiispûní k dosaïení trvalého hospodáfiského rûstu i rûstu kvality Ïivota obyvatel regionû na základû povzbuzování nov ch ekonomick ch aktivit s dûrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním mûfiítku, na zlep ení kvality infrastruktury a Ïivotního prostfiedí, na v eobecn rozvoj lidsk ch zdrojû a na prohlubování sociální integrace. Nikde zde tedy není fieãeno, Ïe v pfiípadû kulturní památky bude tohoto cíle dosaïeno její radikální adaptací pro nûjak zcela jin úãel, neï je její pûvodní. Funkãní revitalizace památky na základû evropské dotace by se nemûla nutnû apriori odvíjet od zásadní zmûny funkce. Pozitivnû vníman m obratem bude jiï samotná promûna stavu od nevyuïití chátrající stavby na objekt zajímav pro místní ãi ir í spoleãnost, pro kterou budeme jasnû definovat funkci souãasnou (tedy i staronovou). Zále- Ïí skuteãnû na nosné my lence, jeï povede vlastní obsah projektu. Je objektivnû potfiebné uvést, Ïe evropské prostfiedky negarantují Ïádn m zpûsobem dal í provoz realizovaného projektu ani platy zamûstnancû pro novû vytvofiená pracovní místa. Bezpochyby je vhodné, aby plánované vyu- Ïití a napfiíklad zaji tûní nového pracovního místa (ãi více míst) spolu se v emi pfiínosy projektu následnû generovalo nûjaké prostfiedky pfiispívající na provoz takového celku, ãi ho dokonce pokr vající. Není v ak podmínkou, Ïe tento zisk má vznikat pfiímo v opravené památce. Globální cíle SROP jsou dále rozpracovány do fiady takzvan ch specifick ch cílû. 7 Jejich obecné znûní v sobû aspekt opravy kulturní památky pfiímo neobsahuje, mûïe v ak b t inspirací pfii hledání nové náplnû a funkce buì pfiímo urãité památky, nebo vybavení, které bude novû vybudováno v její blízkosti a umoïní oïivení a prezentaci památky bez její v znamnûj í adaptace. Zde je korektní fiíci, Ïe snaz í bude koncipovat projekt spojen s v znamnûj í investicí, která nemá charakter památkové obnovy, ale bude souviset s novou ãi staronovou funkcí objektu. Projekty pro získání dotace ãasto zahrnují budování nauãn ch nebo cyklistick ch stezek se systémem informaãních tabulí. Taková akce urãitû naplní fiadu sledovan ch kritérií a je pfiijatelnou formou zpfiístupnûní informací o hodnotách opraven ch a nav tíven ch míst. Vybudování tematic- Obr. 1. Zákupy (okres âeská Lípa), areál velkého pûvodnû renesanãního zámku, nyní v podobû ranû barokní pfiestavby, v rámci které byl jiïnû od hlavní budovy vybudován hospodáfisk dvûr a zahrada se sochafiskou v zdobou. Na konci 17. století byl doplnûn monumentálním komplexem koníren, jeï po desetiletí chátrají. Na adaptaci pro novodobé úãely jiï byly zpracovávány studie, stále v ak scházejí prostfiedky na jejich realizaci. Zámek je ve správû NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. (Foto Tomá Hlaváãek, 2005) 7 Globální cíle jsou: zv it prosperitu regionû rozvojem mal ch a stfiedních podnikû a fiemesel i vytváfiením nov ch pracovních pfiíleïitostí, v estrannû zkvalitnit regionální a místní dopravní a informaãní infrastrukturu pfii respektování ochrany Ïivotního prostfiedí, zlep it Ïivotní podmínky obyvatel, zejména minorit, zv it jejich participaci na celoïivotním uãení, integrovat sociálnû vylouãené skupiny do komunity a najít pro nû pracovní uplatnûní, zv - it podíl cestovního ruchu na hospodáfiské prosperitû regionû, zv it objem pfiím ch investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytváfiet nové pracovní pfiíleïitosti. 8 Ze sousedního Rakouska jsou napfiíklad známé tematické trasy po muzeích, Ïeleznicích anebo napfiíklad architektonicky velmi cenná trasa po gotick ch kostelích Mühlviertler-Strasse (zahrnuje i kostel v Dolním Dvofii ti). Obdobnû takzvaná Burgenstrasse jdoucí napfiíã Spolkovou republikou Nûmecko zahrnuje vedle nûmeck ch hradû i Cheb, KynÏvart a Karl tejn. 9 Jen namátkou lze uvést jihoãeské gotické kostely, v chodoãeské roubené kostely a zvonice, venkovské usedlosti okruhu urãitého stavitele, historická zdymadla na Labi, nejrûznûj í regionálnû podmínûné lidové stavby, historické ml ny náleïející jednomu vodnímu toku a podobnû. 408
ké (nauãné) stezky je dosud spí e doménou oboru ochrany pfiírody a krajiny, stává se v ak velmi oblíben m a úspû n m tématem zpfiístupnûní informací o kulturních hodnotách. V zahraniãí jsou zcela bûïné trasy zamûfiené na urãité slohové období nebo typ památek. Nûkteré takové projekty jiï pfiekroãily hranice a na e památky leïící v pohraniãních regionech jsou do nich zapojovány. 8 Nabízí se proto moïnost koncipovat a pro dotaãní projekty navrhovat napfiíklad tematicky zajímavé trasy zámûrnû zahrnující stavby, jeï potfiebují zásadnûj í opravu. 9 Takov projekt samozfiejmû vyïaduje koordinátora, vûdãí, manaïersky zaloïenou osobnost. Není pfiitom nutné, aby se jednalo o pracovníka Národního památkového ústavu, spí e naopak. Koordinátor by mûl b t souãástí projektu, v místû realizovaného projektu i nadále pûsobit a b t i nûjak finanãnû motivován na získávání prostfiedkû. Vlastní technické budování trasy a doprovodn ch informaãních tabulí ov em není dostateãn m argumentem pro finanãnû nároãnûj í opravu nûkteré zapojené památky. Zde je Ïádoucí zapracovat spoleãné téma do funkce pfiímo odpovídající obecn m cílûm programû strukturálních fondû. Dal ím okruhem pro nové funkce mohou b t rûznû zamûfiená spoleãenská centra. Jakkoli by se mohlo zdát, Ïe je v âeské republice dostatek míst, v nichï lze uspofiádat nûjakou spoleãenskou ãi pfiedná kovou akci, není tomu tak. Pofiadatelé rûzn ch semináfiû, které mají b t spojeny s odbornou exkurzí (a je proto snaha pofiádat je v nûkterém men ím sídle), to mohou dosvûdãit. Problémy jsou v takovém pfiípadû zejména s vazbou ubytovacích moïností na kapacitní stravování a zejména jednací místnosti se základním technick m a sociálním zázemím. ada dfiíve postaven ch takzvan ch kulturních domû, jeï by zdánlivû mohly vyhovût (a také byly pro tyto funkce stavûny), nyní chátrá nebo slouïí jako neútulné haly pro bazarov prodej. KvÛli své ãasto nekvalitní architektufie nena ly své pfiirozené místo v dané komunitû, naopak staly se symbolem minulého reïimu a ztûlesàují utilitární formální stavebnictví. Mnoho nyní ohroïen ch památek mûïe funkci pro pofiádání spoleãensk ch akcí novû získat. Základem takového projektu v ak nesmí b t deklarování vzniku kongresového centra s urãitou kapacitou. MoÏnosti vnesení nové funkce je naopak nutné odvíjet od dochovan ch hodnot stavby a pak teprve poãítat získané kapacity. RÛzná dispoziãní fie ení mohou sk tat vyuïití pro zaji tûní kluboven, spolkov ch místností nebo i jednoduch ch relaxaãních prostor vïdy podle konkrétních moïností dané stavby. Ve fázi vytipování funkcí je naprosto nezbytná spolupráce zku- en ch projektantû a památkáfiû, aby byla jiï od poãátku nalezena shoda v mífie moïné úpravy nebo pfiípadného doplnûní areálu. V této souvislosti je potfiebné pfiipomenout, Ïe v prostfiedí âeské republiky jsou zatím finanãní moïnosti fiady subjektû pro vyuïití takov ch zafiízení pomûrnû omezené a cílem projektu by proto nemuselo b t získání nejmodernûj ích pfiedná - kov ch sálû a luxusních ubytovacích a stravovacích kapacit. Nákladnû pfiestavûná stavba, jejíï provozovatel by poãítal s návratností v podobû úhrady vysok ch reïijních nákladû pronájmem pro pofiádání akcí s vysok mi úãastnick mi poplatky a drah m ubytováním, nemusí b t po svém dokonãení provoznû v hodná. 10 Na obdobné akce se specializují jiï existující konferenãní centra lázeàsk ch míst ãi vût ích mûst nebo jsou úãelovû stavûna nová. Pfii regeneraci architektonicky cenn ch areálû je nutné b t pfii adaptaci pro podobné úãely velmi opatrn. Není v ak nutné je vylouãit, zvlá È pokud by se souãástí takového projektu stalo napfiíklad restaurování a zpfiístupnûní nejcennûj í ãásti formou instalovaného interiéru, v stavního ãi koncertního sálu a podobnû. Projekty tohoto druhu je pak nutné v pasáïích o návratnosti investice patfiiãnû okomentovat, neboè soustfiedûní na okamïit vyváïen rozpoãet a rychlou návratnost vloïen ch penûz mûïe b t pro kulturní památku velmi nebezpeãn m kritériem. Je potfiebné zdûvodnit zejména kulturnûhistorické hodnoty, jeï budou projektem zabezpeãeny i s tím, Ïe návratnost investice bude pomalá. Specifick m v sledkem a okamïit m pozitivem takového projektu naopak bude vysoce cenné prostfiedí, zprostfiedkování kulturních kvalit vefiejnosti, zaji tûní informací i pro znev hodnûné skupiny obyvatel a podobnû podle konkrétních kritérií pfiíslu ného programu. Pfii zvaïování projektu revitalizace kulturních památek je vhodné poãítat také s argumentací pro jeho hodnocení z hlediska vlivu na Ïivotní prostfiedí a z hlediska podpory udrïitelného rozvoje. 11 10 Nemusíme chodit daleko. I úãast pracovníkû Národního památkového ústavu na odbornû dûleïit ch akcích se velmi ãasto odvíjí od v e poïadovaného vloïeného úãastnického poplatku a nákladû na ubytování. 11 Pro úplnost jsou zde citovány v komplexnosti: sniïování mnoïství produkovan ch odpadû a odpadních vod Obr. 2. Uherãice (okres Bfieclav), cenn renesanãní zámek, jehoï základem byla pozdnû gotická tvrz, jeden z nejvût- ích na Moravû, zpfiístupnûn teprve od roku 1996. Areál obsahuje velké objekty b valého pivovaru a lihovaru, turisticky atraktivní jsou i drobné stavby v zahradách a krajináfiském parku. Nyní je ve správû NPÚ ÚOP v Brnû. VyÏaduje v znamné investiãní práce smûfiující k roz ífiení nav tûvovan ch ãástí. Areál v blízkosti ãesko-rakousk ch hranic má velk potenciál z hlediska kulturního turismu a spoleãensk ch funkcí. Na obrázku je ãást vnitfiního, architektonicky v jimeãnû cenného arkádového nádvofií. (Foto Vûra Kuãová, 2005) 2 409
3 4 Zde si lze bezpochyby oddechnout, neboè projekty smûfiující k citlivé recyklaci existujících staveb a jejich nav tûvování jsou obecnû hodnoceny pozitivnû, a to nejen z hlediska strukturálních fondû. 12 Projekty pro opravu kulturních památek a jejich areálû mohou b t zámûrnû koncipovány a zejména v textov ch pfiílohách popsány jako aktivity, které dobfie vyhovují ekologick m poïadavkûm. Zamûfiení na získání v znamnûj ích finanãních prostfiedkû v sobû mûïe skr vat i ãetná rizika, na která chce tento ãlánek také upozornit. Je jisté, Ïe mnoho chátrajících kulturních památek a jejich areálû by bylo moïné vyuïít pro oïivení regionu právû adaptací zamûfienou na kulturní turismus, nejlépe jejich zapojením do nûjakého ir ího, komplexnûj ího projektu, spojeného s úpravou okolního prostfiedí a infrastruktury. Vlastní opravenou kulturní památku pak samozfiejmû nelze pouze konzervovat a potom nechat prázdnou a zamãenou, popfiípadû ji pfiíleïitostnû otevírat k prohlédnutí. Je ale zároveà nutné pouãit se z míst, která byla cestovním ruchem prakticky zniãena, kde touha po vedlej ím zisku z pfiíjezdu náv tûvníkû vedla k setfiení autenticity, genia loci. V stavbu doplàkového zázemí cestovního ruchu je nezbytné udrïet v rozumn ch limitech urãité velikosti, kapacitû, a je-li to moïné, doporuãit i pohledové oddûlení od vlastní destinace kulturního turismu, tedy tak, aby hodnoty, pro nûï je kulturní památka opravována a nav tûvována, paradoxnû nepo kodil servis pro její náv tûvníky. Zcela nevhodné je pro cíle cestovního ruchu pfiímo promûàovat na ubytovací kapacity zejména takové objekty, které se dochovaly ve vysokém stupni autenticity a kde by stavební modifikace nezbytná pro splnûní komfortu ubytování mûla za následek v razné pfiestavby. Nejvût í náv tûvnost, a tedy i ekonomickou v tûïnost mají stále památky do jisté míry muzealizované, spojené s instalací nûjaké autentické funkce hrady, zámky nebo drobnûj í technické památky, kovárny, hamry a podobnû. Z tohoto pohledu lze ekonomick pfiínos místa (komentovan v pfiedkládaném projektu) zaloïit na prohloubení aktivit souvisejících s pûvodní kmenovou funkcí kulturní památky, jeï bude nûjak m zpûsobem prezentována. U dfiíve obytn ch staveb, drobnûj ích zámeãkû ãi tvrzí bude dobfie pfiijatelná adaptace pro reprezentativní bydlení ãi sídlo firmy, navazující i dispoziãním fie ením na historickou situaci památky. Není v ak dobré vná et do projektu nové, programovû místu cizí funkce jen s cílem zisku. Lety osvûdãenou praxí je finanãní efektivita zfiízení stravovacích sluïeb, a to i rûzn ch cenov ch kategorií, pfiímo v areálu nav tûvovaném vefiejností. VÏdy je vhodné pro takovou náplà pfiednostnû vybírat jednodu í doplàkové objekty hospodáfisk ch dvorû a traktû, které adaptaci obvykle snáze snesou, neï obûtovat natrvalo ãást stávajícího areálu, kter sice v souãasné dobû chátrá, ale lze stále hledat cesty optimální prezentace jeho pûvodní funkce, k níï mûïe b t dochováno vnitfiní vybavení. Takové ãásti areálu by mûly zûstat stabilizovány a zakonzervovány tfieba pro lep í ãasy. Vût í stravovací kapacity s vlastní kuchyní mají v ak pomûrnû pfiísné hygienické nároky a zejména vyfie ení odvûtrávání mûïe v podrobnûj ím rozpracování nastolit velké problémy, ohroïující památkové hodnoty a vizuální kvality takto adaptovaného objektu. Velmi nebezpeãné mohou b t projekty naz vané sice revitalizace, ale smûfiující spí e k exploataci pozemku chátrající památky pro nové komerãní funkce. Projekty revitalizace by od poãátku mûly b t v maximální mífie koncipovány a posuzovány tak, aby smûfiovaly i k rehabilitaci památky jako centra Obr. 3 4 Doksany (okres Litomûfiice), areál b valého opatství premonstrátek je nyní ve správû Královské kanonie premonstrátû na Strahovû a NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. Kromû zpfiístupnûn ch cenn ch ãástí (zejména klá terní kostel narození Panny Marie a velké románské krypty) je zatím nevyuïitou ãástí areálu soubor velk ch hospodáfisk ch budov a b valého pivovaru (obr. 3), které nutnû vy- Ïadují v raznûj í investici. Nabízí se multifunkãní vyuïití. Na leteckém snímku (obr. 4) jsou dotãené objekty v dolní ãásti obrázku. (Foto 3 K. Kuãa, 2005, foto 4 T. Hlaváãek, 2005) místní komunity kdyï uï ne správního, tak alespoà spoleãenského. Na takovém obecném cíli by mûlo b t zaloïeno i posuzování projektu. Je velmi nebezpeãné schválit ve jménu zlep ení podmínek turismu vizi, která vlastní potenciální cíl turismu likviduje tím, Ïe do prostfiedí kulturní památky plánuje funkce, jeï její spoleãenské uplatnûní znesnadní. V ãlánku tohoto rozsahu nelze vyjmenovat v echny varianty, jde spí e o upozornûní na nûkteré moïné kody a modelové situace. a jejich negativního ekologického úãinku; sniïování spotfieby energie a uïití obnoviteln ch zdrojû tam, kde je to moïné; vyuïití podnikatelsk ch pfiíleïitostí v nov ch trendech ekologického managementu; povzbuzování environmentálních inovací, v zkumu a v voje; podporování v voje smûrem k vefiejné dopravû, chûzi a cyklistice; podpora ekonomického rozvoje ke zlep ování úãinnosti paliv ve vefiejné a soukromé dopravû; povzbuzování místních orgánû k vyuïití kvality Ïivotního prostfiedí dané lokality jako klíãového ekonomického faktoru. 12 Evropská unie a její star í zemû velmi ãasto poukazují na ekonomickou hodnotu práce a energií obsaïen ch v dochovaném stavebním dûdictví. 410
Historické venkovské zámeãky stojící v jádru drobnûj ího sídla ãasto zaujímají nadprûmûrnû velk pozemek v cenné urbanistické poloze, jak tomu u rezidence vrchnosti bylo aè jiï v centrální poloze v obci nebo krajinnû zajímavé, napfiíklad dominantní vyv ené pozici. Vnesení pfiimûfiené funkce je u takové stavby, pokud je ohroïená a nevyuïitá, nanejv Ïádoucí. Objektivnû pochopitelná je snaha investora o vloïení dal ích funkcí, které by urychlily ekonomickou návratnost nemalé investice. V tomto smûru lze pracovníkûm památkové péãe doporuãit maximální vstfiícnost pfii konzultaci a hledání takové ãásti areálu, která by v raznûj í adaptací neutrpûla, nebo pfii fie ení otázky, které z doplàkov ch staveb lze dokonce zásadnû pfiestavût ãi nahradit. Nikdy by v ak projekt obnovy ãi revitalizace nemûl b t zaloïen na my lence, Ïe oprava chátrající památky bude vykoupena vyuïitím jejího okolí pro komerãní zástavbu, která by ji napfiíklad i hmotovû potlaãila. Zámûry zaloïené na tom, Ïe kolem památky vzniknou napfiíklad obytné domy nebo kanceláfiské celky, a smûfiující pfiípadnû k následnému prodeji jednotliv ch staveb mohou obsahovat velká rizika. Nejvût ím z nich mûïe b t úpln nezájem pûvodní památku vûbec opravit. Takov zámûr je od poãátku kodliv a mûl by b t vãas odhalen. Pfii konzultacích podobného zámûru lze alespoà doporuãit, aby projekt byl dûslednû etapizován, pfiiãemï statické a stavební zabezpeãení, popfiípadû funkãní rehabilitace památky by mûly b t na pfiedním místû (podle povahy a stavu konkrétní památky). Památka, která se stane pouze doplàkem nov ch funkcí, jeï budou realizovány v jejím (b valém) areálu, zûstane pro budoucí správce pfiívaïkem. Potenciální náv tûvnost památky v radikálnû zmûnûném nebo zcela zniãeném urbanistickém ãi krajinném prostfiedí rovnûï nemûïe b t nijak nadûjná. Kulturní památka (zejména ve vesnickém sídle) b vá ãasto jedin m bohatstvím (aè jiï vyuïívan m, ãi bohuïel jen potenciálním) z hlediska identity a zajímavosti obce. 13 Dal í modelovou situaci lze nalézt tam, kde má b t vlastní cenná památka vyuïita napfiíklad na hotelové funkce nebo rezidenci firmy. V takovém pfiípadû je naprosto nezbytnou podmínkou (zákonem ostatnû vyïadovanou), aby areál mûl vãas pfiipraven základní stavebnû-historick prûzkum a zejména aktuální inventarizaci cenn ch prvkû a charakteristik (míra dochování dispozice, v znamn ch konstrukãních a v tvarn ch ãástí a podobnû). Pouze na takovém základû lze korektnû schválit zámûr, od nûhoï se bude odvíjet proces pfiípravy vlastního projektu. V této etapû jsou vzájemná vstfiícnost a respektování názorû mezi projektantem, investorem a památkáfii naprosto nezbytné. Rozpracování neschválené vize mûïe vést k velmi nepfiíjemn m situacím, jejichï obûtí bude vlastní památka. 14 Pfiedkládání projektû k Ïádostem o dotace probíhá samozfiejmû v cyklech s pevn mi uzávûrkami. OhroÏení moïnosti získat prostfiedky spory ve správním fiízení, kdy nelze vydat souhlas k pfiíslu né dokumentaci, která je v rozporu s projednan m zámûrem, povede k pochopiteln m, ale zbyteãn m emocím na mnoha stranách. Závûrem je potfiebné zmínit i nezanedbateln souãasn problém pfiípravy vlastních projektû pro získávání dotací. JiÏ pfied pfiedloïením projektu by mûla b t pfiipravena relevantní projektová dokumentace, která bude pro projekt vyuïita a citována nebo k projektu pfiímo celá pfiiloïena. Je proto nezbytné zajistit financování pfiedprojektov ch a projektov ch pfiíprav jednotliv ch projektû (stavebnû-historick prûzkum, zpracování zámûrû a dal í) a vypracování pfiíslu n ch textov ch ãástí a pfiíloh, které prakticky rozhodují o budoucím pfiijetí, ãi nepfiijetí projektû. Financování se t ká i personálního zaji tûní koordinace a vedení pfiíslu n ch ãinností spojen ch s realizací projektu, bude-li doporuãen k pfiidûlení dotací. Ideovû kvalitní projekty a profesionálnû zpracovaná dokumentace jsou nezbytn m pfiedpokladem úspû - ného grantového prûbûhu. Ve znûní obecn ch dokumentû i konkrétních operaãních programû dochází bohuïel stále je tû k dílãím zmûnám. Dne 21. 9. 2006 napfiíklad obdrïela âeská republika takzvan Poziãní dokument Evropské komise k návrhu Národního strategického referenãního rámce (NSRR) pro programové období 2007 2013. NSRR pfiedstavuje jeden ze základních a zastfie ujících dokumentû pro oblast vyuïití moïností strukturálních fondû. 15 Pfiipravovan Integrovan operaãní program, kter zahrnuje priority zamûfiené na obnovu kulturního dûdictví, prochází stále je tû fiadou zmûn a diskusí, v fiíjnu 2006 byla diskutována jiï jeho dvacátá está verze. O to naléhavûj í je pfiíprava obecnû vyuïiteln ch podkladû pro potenciální projekty. Do pfiípravy projektû by mûly b t aktivnû zapojeny napfiíklad i útvary dokumentace Národního památkového ústavu, a to alespoà pro areály v jeho vlastní správû. Je zaïitou praxí, Ïe ãastûji jsou napfiíklad fotografovány památky opravené. Pro pfiipravovanou v znamnûj í akci je v ak potfiebné doloïit právû souãasn (byè neutû en ) stav památky. V tomto smûru by mûl Národní památkov ústav usilovat o to, aby byl skuteãn m oborov m zdrojem aktuálních informací, nejen textov ch a evidenãních, ale i obrazov ch. Systémov m krokem by jistû bylo napomoci pfiípravû potfiebné dokumentace rezervováním ãásti resortních prostfiedkû, jeï by byly k dispozici pfiímo pro takovou projektovou pfiípravu. 16 Domníváme se, Ïe není dûvod mít ze strukturálních prostfiedkû zásadní obavy. Jakékoli prostfiedky, které doplní hubené rozpoãty resortních programû, jsou vítány zejména proto, aby pak napfiíklad ná nejznámûj í památkov dotaãní titul Program záchrany architektonického dûdictví MK âr mohl pomáhat zejména pfii obnovû tûch mistrovsk ch dûl, pfii jejichï záchranû pfieva- Ïují nároãné postupy smûfiující k uchování v znamn ch kulturnûhistorick ch, architektonick ch a umûleck ch hodnot. Je proto nejvy í ãas aktivnû sledovat moïné cesty obnovy památek v rámci ir í investiãní akce, která do sebe památku pojme a vytvofií z ní nové a zajímavé spoleãenské centrum dûní. 13 Odhlédneme-li samozfiejmû od lunaparkû a akvaparkû ãi jinak koncipovan ch volnoãasov ch zajímavostí. 14 Na tomto místû lze uvést z poslední doby nejznámûj í spor o dílãí úpravu zámku Veltrusy pro hotelové vyuïití a o doplnûní fiady dal ích funkcí v jeho ir ím areálu. Odmítnutá koncepce, která poãítala s exploatací nejcennûj- ích ãástí zámku, byla hloubûji rozpracována paradoxnû proti vûli správce a investora obnovy a Národnímu památkovému ústavu bylo následnû vyãítáno, Ïe brání vyu- Ïití strukturálních fondû. 15 Poziãní dokument Evropské komise je materiál, kter hodnotí mimo jiné strategie a priority NSRR, jeho globální a specifické cíle a jeho soulad s evropskou legislativou. 16 Podobn princip s úspûchem vyuïíval Program obnovy venkova. Jeho dotace byly také podmínûny existující projektovou pfiípravou, územnû plánovací dokumentací. Omezené rozpoãty mal ch obcí tak neumoïàovaly programu vyuïít, proto tehdy Ministerstvo pro místní rozvoj napomohlo této etapû pfiípravy projektû pro realizaci my lenek obnovy samostatn m dotaãním titulem. 411
Maltská deklarace o podpofie a usmûràování kulturního turismu The Malta Declaration on Cultural Tourism: Its Encouragement and Control Ve dnech 16. 20. 5. 2006 se na Maltû konal v roãní kongres organizace Europa Nostra, jeï je známou celoevropskou federací neziskov ch organizací zamûfien ch na kulturní dûdictví. 1 Kongres vyvrcholil panelovou diskusí s názvem Kulturní turismus, jeho podpora a usmûràování (Cultural Tourism: Its Encouragement and Control), které se zúãastnilo pfies dvû stû delegátû z dvaceti esti evropsk ch zemí. V závûru akce byl pfiijat dûleïit dokument, kter podle místa svého pfiijetí dostal název Maltská deklarace a jehoï cílem je zasazovat se o rovnováhu mezi ekonomick m rozvojem, trvale udrïiteln m turismem a péãí o kulturní dûdictví. Tato rovnováha zahrnuje i prevenci neïádoucího zatíïení cenn ch lokalit a jejich po kozování prostfiednictvím peãlivého plánování v ech aktivit, zejména stavebních. Maltská deklarace pfiedev ím zavazuje organizaci Europa Nostra, aby podpofiila praktickou realizaci my lenek obsaïen ch v jiï existujících v znamn ch dokumentech t kajících se principû kulturního turismu na celoevropském základû prostfiednictvím institucí Evropské unie a mechanismû Rady Evropy, a apeluje zároveà na zahrnutí nástrojû udrïitelného turismu i do národních kulturních politik. V âeské republice jsou péãe o kulturní dûdictví a kulturní turismus pfiedmûtem ãinnosti odli n ch resortû. Proto je uïiteãné znát aktuální mezinárodní dokumenty, které na tuto úzkou vazbu poukazují a apelují na kfiehkost hodnot kulturního dûdictví, jeï je ãasto právû kulturním turismem ohroïováno. Maltská deklarace zní takto: Definujíc kulturní turismus jako formu domácího ãi mezinárodního turismu, jehoï cílem je (mezi cíli jin mi) objevování a poïitek z náv tûvy historick ch památek a lokalit se zamûfiením na stavební (nemovité i movité) kulturní dûdictví vãetnû kulturních krajin a takov ch kulturních cílû cestovního ruchu, které vedou k místûm záïitkû a aktivit, jeï autenticky reprezentují kulturní historii hostitelské komunity; uznávajíc, Ïe: kulturní turismus je jedním z klíãov ch hybatelû evropského ekonomického rûstu a rozvoje a má zásadní roli v pûstování vût ího pochopení bohaté rozmanitosti regionálních kultur Evropy a hlub ího ocenûní spoleãného evropského dûdictví; evropské kulturní dûdictví je v znamn m rysem evropské identity, která by mûla b t chránûna prostfiednictvím udrïování vysoké úrovnû v chovy a odborné praxe v památkové péãi a fiízení kulturního dûdictví ve prospûch a pro dobro lidí v hostitelsk ch komunitách, ktefií by si mûli více uvûdomovat potfiebu udrïovat své kulturní dûdictví stejnû jako ti, ktefií jsou zainteresováni na kulturním turismu; kulturní turismus patfií mezi nejpfiednûj í prostfiedky kulturní v mûny mezi obãany evropsk ch zemí a mezi nejcennûj í nástroje mezikulturního dialogu; nûkolik nedávn ch dokumentû vydan ch evropsk mi institucemi 2 se zamûfiilo na potfiebu trvale udrïitelného rozvoje turismu, pfiiãemï principy vtûlené do Celosvûtového etického kodexu cestovního ruchu (Global Code of Ethics for Tourism) 3 Svûtové organizace turismu (World Tourism Organisation) a principy Mezinárodní úmluvy o kulturním turismu vydané Mezinárodní radou pro památky a sídla (the ICOMOS International Cultural Tourism Charter) jsou podkladem angaïovanosti a pfiístupu Europa Nostra ke kulturnímu turismu; Europa Nostra vyz vá instituce Evropské unie, Radu Evropy, národní a regionální vlády a organizace zamûfiené na kulturní dûdictví a cestovní ruch, aby se pfiipojily k etickému kodexu Svûtové turistické organizace a k Mezinárodní úmluvû o kulturním turismu ICOMOS pfiijetím krokû pro zaji tûní podpory pro trvale udrïiteln a vyváïen rozvoj kulturního turismu v Evropû a zavádûní kvalitní praxe v této oblasti. Delegáti, ktefií se se li na Generálním shromáïdûní Europa Nostra na Maltû, proto prohla ují, Ïe instituce Evropské unie, Rada Evropy, národní a regionální vlády a organizace odpovûdné za kulturní dûdictví a cestovní ruch by mûly: DodrÏovat principy vyváïeného rozvoje turismu, tak jak jsou zaloïeny Mezinárodní úmluvou o kulturním turismu ICOMOS. Usilovat o trvale udrïiteln rûst trhu kulturního turismu a zároveà pfiijmout pozitivní kroky pro prevenci kod na kulturním dûdictví prostfiednictvím peãlivého plánování, které zachová objem turistû smûfiujících do oblastí kulturního dûdictví na optimální udrïitelné hranici. Respektovat a uznávat národní a regionální ekonomické potfieby a zpûtné vazby a ance pro zamûstnanost vytvofiené díky kulturnímu turismu, za pfiedpokladu, Ïe nebude obûtován základní charakter a potenciál tohoto kulturního turismu v hostitelsk ch komunitách. Povzbuzovat kulturní turismus vyváïen m a udr- Ïiteln m zpûsobem jako prostfiedek pro investice do regenerace kulturního dûdictví a do poznávání lokalit a aktivit, které autenticky reprezentují kulturní dûdictví, charakter a historii urãitého území, a tím zaji Èovat co nej ir í pfiístupnost evropského kulturního dûdictví. Zabezpeãovat uchování kulturního dûdictví pfiedvídáním investiãních stavebních tlakû na území cestovních destinací a pouïíváním postupû pro prevenci neïádoucího v voje a kod, jeï b vají dûsledkem poïadavkû kladen ch kulturním turismem. Chránit jednotlivé památky, které mají vynikající památkovou hodnotu, v turisticky zatíïen ch lokalitách pfied tlaky kulturního turismu zavádûním a dodrïováním jasn ch postupû pro fiízení a regulaci provozu takov ch míst. Spolupracovat na zlep ení situace a investovat do památkov ch aspektû destinací cestovního ruchu tak, aby byly rozvíjeny a zlep ovány se zfieteln m cílem uchovat bohatou rozmanitost evropské kultury. Povzbuzovat hospodáfiské subjekty a obãanská sdruïení k vytváfiení partnerství zamûfieného na prezentaci kulturního dûdictví na úrovni místních komunit, zaloïeného na historii a kultufie dané lokality tak, aby byly pro náv tûvníky zaji tûny proïitky, které budou jak pouãné, tak zábavné. Povzbudit v emi moïn mi zpûsoby uï í spolupráci subjektû památkové péãe a turistického prûmyslu, zamûfienou na uchování evropského kulturního dûdictví vãetnû kulturní krajiny, jeï je cílem cestovního ruchu. Propagovat my lenku Evropské známky trvale udrïitelného kulturního turismu v duchu této deklarace jako souãásti pfiíprav na Známku svûtové destinace Evropy. Proto se Europa Nostra prostfiednictvím této Maltské deklarace zavazuje, Ïe bude podporovat principy trvale udrïitelného cestovního ruchu, a zároveà vybízí k zavedení nezbytn ch kontrolních mechanismû na ochranu jednotliv ch památkov ch lokalit. Pro Zprávy památkové péãe pfieloïila Vûra KUâOVÁ, konzultace Josef TULC. 1 Viz www.europanostra.org. 2 Poznámka pfiekladatelû: Napfiíklad materiál s názvem Cestovní ruch a kultura: dvû síly rûstu pfiipraven Evropsk m v borem pro ekonomiku a spoleãnost a dokument Politika turismu/cestovního ruchu v Evropské unii od evropského komisafie Verheugena. 3 Poznámka k pfiekladu: Etick kodex cestovního ruchu udává rámec pro posuzování odpovûdného a trvale udrïitelného rozvoje svûtového cestovního ruchu. Generální shromáïdûní OSN oficiálnû uznalo tento kodex 21. 12. 2001 prostfiednictvím svého rozhodnutí ã. A/RES/56 /212, jímï doporuãilo Svûtové organizaci turismu (WTO) propagovat efektivnûj í naplàování kodexu. âeská republika je ãlenem WTO od roku 1976. 412 MATERIÁLIE, STUDIE Maltská deklarace o podpofie a usmûràování kulturního turismu