Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí
21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se o antické dějiny sepsal habilitační práci Římské agrární dějiny a jejich význam pro státní a soukromé právo byl jmenován mimořádným profesorem obchodního práva 1894 se stal vedoucím katedry národohospodářství ve Freiburgu, o dva roky později v Heidelbergu 1899 se psychicky zhroutil - pauza v akademické činnosti
1909 založení Německé sociologické společnosti 1917 se stal profesorem na univerzitě ve Vídni 1919 jmenován vedoucím první katedry sociologie v Německu 1920 umírá
Die protestantishe Ethik und der Geist des Kapitalismus, 1905 Wissenschaft als Beruf, 1919 Wirtschaft und Gesellschaft, 1922 Gesammelte Aufsätze zur Religionsoziologie, 1920-21, 1922-23 Gesammelte politische Schriften, 1921 Gesammelte Aufsätze zur Soziologie und Sozialpolitik, 1924 Schriften zur theoretischen Soziologie, zur Soziologie der Politik und Verfassung, 1947 Soziologie, Weltgeschichtliche Analysen, 1956
Weber je často považován za zakladatele moderní sociologie, neboť: předložil ucelenou filosofii sociální vědy vymezující systematický rámec sociologického přístupu a stanovující základní problémy sociologie na základě empirického zkoumání moderní společnosti identifikoval řadu klíčových témat, která se stala ústředními tématy dalších sociologických diskusí v nejrůznějších tematických oblastech zachytil základní charakteristiky moderní industriální společnosti (např. úvahy o byrokracii, odkouzlení)
Cílem sociologie je porozumět významu jednání na základě budování ideálních typů a jejich srovnání. ideální typ = očištěný myšlenkový obraz sociální reality koncepce ideálních typů byla Weberovým pokusem o překlenutí dvou protikladných stanovisek v sociologii humanity a naturalismu Ideální typ je v realitě neexistující model, který slouží jako nástroj k poměřování reality ideální typ vzniká vystupňováním prvků reálných
Weber je představitelem nehodnotící sociologie, která se musí bránit vlivům politickým, náboženským či etickým. Weber identifikuje tři zdroje nevyhnutelných hodnotových zkreslení vědecké práce, jsou jimi: volba tématu a tím i zavrhnutí témat jiných omezení vlastními znalostmi a schopnosti výběr empirických dat ke zkoumání
Weber definuje sociologii jako vědu o sociálním jednání. To je nutné odlišit od chování, které je prostou odpovědí na vnější vlivy. Každé jednání má určitý smysl (vědomý cíl a záměr). Weber rozlišuje čtyři ideální typy sociálního jednání: účelově racionální Hodnotově racionální Afektivní Tradiční Sociologie má pak usilovat o porozumění smyslu sociálního jednání odtud označení rozumějící sociologie.
Cíl sociologického zkoumání dle M. Webera Dle Webera je úkolem sociologie popis a vysvětlení sociálních jevů (především porozumění motivů jednání). Weber odmítá, že by sociologie mohla: odhalit univerzální zákony lidského chování srovnatelné se zákony přírodních věd potvrdit evoluční pokrok ve vývoji lidských společností poskytnout nějaké hodnocení či morální posouzení stávajícího či budoucího stavu věcí vymezit nějaké kolektivní pojmy, jako např. stát nebo rodina, bez toho, aby je založila na individuálním jednání (tzv. metodologický individualismus)
Dle Webera mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli. Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě. Rozlišuje tři typy panství dle typu autority: tradiční charismatické legální
Weber chápe sociální stratifikaci jako jev v multidimenzionální, čímž se liší od dalšího klasika studia stratifikace K. Marxe. Sociální nerovnosti se realizují ve třech dimenzích: třídy stavy strany
Pro Webera znamená byrokracie typem legálního panství. Klíčovým prvkem byrokracie je racionalita, byrokratický systém je postaven na základě racionálních pravidel a zákonů. Ideální typ organizace se vyznačuje následujícími rysy: psaná pravidla, uniformní ovládání hierarchie pravomocí daná struktura pravomocí nutná kvalifikace zaměstnanců rozvoj byrokracie Weber byl ohledně byrokracie optimistický, ale uvědomoval si potencionální nebezpečí.
Tématu modernizace se Weber věnuje v souvislosti se vznikem kapitalismu. Trží hospodářství podle něj vzniklo díky příznivým podmínkám kalvinistického protestantismu, který podle něj přispěl dvěma klíčovými aspekty: racionalita askeze Tato Weberova teorie byla kritizována a vnímána jako značně zjednodušující.
Max Weber byl bývá zařazen mezi tzv. otce zakladatele sociologie jeho spisy pomohly tvořit základ moderní sociologie jeho vliv působí v sociologii, politice (moci), náboženství a ekonomice jeho cílem sociologie bylo porozumět významu jednání na základě budování ideálních typů jednání a jejich srovnání
www.cs.wikipedia.org/wiki/max_weber www.dejinysociologie.cz/max-weber www.wikisofia.cz/index.php/max_weber