O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho jednání ze dne 26.1.2010 plyne, že: V roce 2008 vytvořilo cca 4, 13 pracovníků při normované produktivitě práce P 2008 = 1 celkem 4,13 jednotek peněžní hodnoty (4, 13 1 = 4, 13), které připadly na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. V roce 2065, při výše uvedených předpokladech, vytvoří 1, 44 pracovníků při normované produktivitě práce P 2065 = 3, 422 celkem cca 4,93 jednotek peněžní hodnoty (1, 44 3, 422. = 4, 93), které připadnou na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. Jinak řečeno, ačkoli v roce 2065 bude 1,44 lidí v produktivním věku vydělávat na 1 důchodce, bude na tom tento důchodce lépe v porovnání s finanční situací důchodce z roku 2008, kdy na jednoho důchodce vydělávalo 4,13 lidí v produktivním věku. A to při zachování stávajícího důchodového systému. Důkaz. Všechny údaje zde uvedené jsou převzaty ze stránek Českého statistického úřadu (ČSÚ) http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 a ze Statistické ročenky 2010, ze stránek Ministerstva financí ČR http://mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ppsr 2010Q2 I doc.doc a ze zápisu č. 2 z jednání PES ze dne 26.1.2010 http://socialniporadce.mpsv.cz/files/clanky/241/ PES Zapis c 02 260110.pdf ČSÚ je ústředním orgánem státní správy ČR, jehož působnost je vymezena zákonem č. 89/1995 Sb. V čele ČSÚ stojí předseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Předseda ČSÚ má právo se účastnit zasedání vlády. 1
Prognóza demografie ČR z roku 2009 ve třech variantách: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 Následující prognóza ČSÚ z roku 2009 populace ČR do roku 2065 včetně je provedena za mnoha předpokladů, mj. za předpokladu, že nedojde ke skokovým změnám populace např. v důsledku válečných konfliktů, epidemií, přírodních katastrof apod. Protože každý údaj (odhad) bez udání směrodatné odchylky (chyby) je bezcenný, je možné se na údaje dívat tak, že s jistou pravděpodobností (na jisté hladině významnosti - kolik je její hodnota?) bude skutečně realizovaný počet ležet mezi krajními variantami. ( ) reálné údaje za roky 2008 a 2009) (Poznámka: PES vycházel z jiné prognózy demografického vývoje z roku 2010, jehož autory jsou Burcin a Kučera. V textové zprávě ke své prognóze však sami autoři uvádějí: V kontextu aktuální prognózy vývoje obyvatelstva České republiky zpracované ČSÚ vyznívá předkládaná prognóza tentokrát poněkud méně optimisticky, zejména z hlediska celkové úmrtnosti mužů a žen, ale v nejbližší budoucnosti i migračního salda. Na druhé straně naše prognóza předpokládá rychlejší růst celkové plodnosti žen s odvoláním se na již uvedenou dynamiku rekuperace plodnosti a zároveň vyšší kompenzaci odkladů rodičovství v přechodových generacích, stejně jako celkově významnější roli migrace. Z toho důvodu - nejpesimičtější vývoj - a také z důvodu přesnějších reálných hodnot populace v letech 2008 a 2009 používáme dále prognózu zpracovanou ČSÚ z roku 2009.) Počet obyvatel k 1.1. Počet obyvatel k 1.1. Počet obyv. k 1.1. 2008 ) 10381130 10381130 10381130 2009 ) 10467542 10467542 10467542 2010 10490631 10503408 10519279 2020 10613188 10797484 11025030 2030 10490588 10908419 11408028 2040 10186695 10873660 11687306 2050 9837300 10842320 11998183 2065 9111235 10689713 12376180 Z těchto počtů odhadl ČSÚ počty tří věkových skupin: děti (0-14 let), lidé v produktivním věku (15-64 let) a lidé v postproduktivním věku (65+ let). Odhad zastoupení jednotlivých skupin v celkovém počtu je dle ČSÚ následující: 2
Věk 0-14 v % Věk 0-14 v % Věk 0-14 v % 2008 ) 14,2 14,2 14,2 2009 ) 14,1 14,1 14,1 2010 14,2 14,2 14,2 2020 15,4 15,6 15,7 2030 13,3 13,8 14,3 2040 12,2 12,9 13,4 2050 12,9 13,8 14,5 2065 11,9 13,2 14,1 Věk 15-64 v % Věk 15-64 v % Věk 15-64 v % 2008 ) 71,2 71,2 71,2 2009 ) 71,0 71,0 71,0 2010 70,6 70,6 70,6 2020 64,5 64,4 64,4 2030 63,5 63,1 63,0 2040 60,8 60,3 60,3 2050 55,4 55,0 55,2 2065 55,2 54,6 54,3 Věk 65+ v % Věk 65+ v % Věk 65+ v % 2008 ) 14,6 14,6 14,6 2009 ) 14,9 14,9 14,9 2010 15,2 15,2 15,2 2020 20,1 20,1 19,9 2030 23,2 23,1 22,7 2040 27,0 26,8 26,2 2050 31,7 31,1 30,3 2065 33,0 32,2 31,7 To znamená, že v roce 2065 bude z 1000 lidí v ČR ve střední hodnotě cca 132 dětí (věk 0-14 let), 546 lidí v produktivním věku (15-64 let) a 322 lidí v postproduktivním věku 65 a více let. Neboli na jednoho důchodce bude připadat 546/322 =. 1, 7 člověka v produktivním věku. Poměr počtu lidí v produktivním věku (dále označeno jako #Prod) ku počtu lidí v postproduktivním věku (dále označeno jako #Duch) je tedy pro sledované roky následující: 3
#Prod/#Duch #Prod/#Duch #Prod/#Duch 2008 ) 4,88 4,88 4,88 2009 ) 4,77 4,77 4,77 2010 4,64 4,64 4,64 2020 3,21 3,20 3,24 2030 2,74 2,73 2,78 2040 2,25 2,25 2,30 2050 1,75 1,77 1,82 2065 1,67 1,70 1,71 PES předpokládá podle zápisu č. 2 (vizte na uvedené adrese) dlouhodobou strukturální míru nezaměstnanosti ve výši 5, 5%. Podle údajů ČSÚ pro rok 2009 lze dále předpokládat, že podíl studující mládeže ve věku 15 až 18 let a 19 až 23 let (vysokoškoláci) včetně na celkovém počtu osob v produktivním věku 15 až 64 let včetně bude tvořit cca 10, 4% (předpokládáme-li pouze přípravu na budoucí zaměstnání každého ve věku 15 až 20 let včetně, pak pro rok 2009 se jedná o podíl 774994/3036159 =. 0, 1043). To znamená, že z celkového počtu lidí v produktivním věku #Prod jich bude pracovat přibližně #Prac = #Prod 0, 1043 (#Prod) 0, 055 (#Prod 0, 1043 (#Prod ) ). = 0, 8464 (#Prod). S uvážením těchto odhadů poměr počtu lidí pracujících (#Prac) ku počtu lidí v postproduktivním věku (#Duch) je tedy pro sledované roky následující: #Prac/#Duch #Prac/#Duch #Prac/#Duch 2008 ) 4,13 4,13 4,13 2009 ) 4,03 4,03 4,03 2010 3,93 3,93 3,93 2020 2,72 2,71 2,74 2030 2,32 2,31 2,35 2040 1,91 1,90 1,95 2050 1,48 1,50 1,54 2065 1,42 1,44 1,45 Souhrnná produktivita práce: http://mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ppsr 2010Q2 I doc.doc 4
Produktivita práce je definována jako hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného (fyzickou osobu). Vývoj produktivity práce (i v členění na jednotlivé oblasti hospodářství) je sledován např. Ministerstvem financí ČR a lze ho najít ve statistických ročenkách ČSÚ. Zaved me normovanou produktivitu práce, tj. položme pro přehlednost hodnotu produktivity práce v ČR ve výchozím roce 2008 rovnu jedné (tj. P 2008 = 1). Pak nás zajímají odhady P 2010,..., P 2065. V zápise č. 2 z jednání PES ze dne 26.1.2010 (odkaz vizte v úvodu) se uvádí následující předpoklad: Růst produktivity práce EU12-1,5% ročně. Zvyšování produktivity práce v ČR vůči EU12 - po diskusi bylo sborem dohodnuto odmazávání rozdílů v produktivitě práce mezi ČR a EU12 o 3% ročně. Poznamenejme, že EU-12 tvoří státy: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojené království, Řecko, Portugalsko, Španělsko. Z tabulky ČSÚ na adrese http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/850021c4a9/ $File/14090902.pdf je možné odvodit, že v roce 2008 tvoří poměr produktivity práce ČR ku průměrné produktivitě práce zemí EU-12 hodnotu 0, 723/1, 134 =. 0, 638, tedy cca 64%. Proto v souladu s výše uvedeným stanoviskem PES dostáváme následující odhady vývoje produktivity práce: Rok normov. produk. práce v EU-12 normov. produk. práce v ČR 2008 ) 1,567 1 2009 1,591 1,032 2010 1,614 1,064 2020 1,874 1,401 2030 2,174 1,768 2040 2,523 2,174 2050 2,929 2,628 2065 3,661 3,422 Hodnoty v levém sloupci se získají z rekurentního vztahu (P EU ) n+1 = (P EU ) n + 0, 015 (P EU ) n, n = 2008, 2009,..., 2064, 5
s počáteční podmínkou (P EU ) 2008 získají z rekurentního vztahu = 1, 567. Hodnoty v pravém sloupci se P n+1 = P n + 0, 015 P n + 0, 03 ((P EU ) n P n ) s počáteční podmínkou P 2008 = 1. Výše uvedené lze interpretovat takto: V roce 2008 vytvořilo cca 4, 13 pracovníků při produktivitě práce P 2008 = 1 celkem 4,13 jednotek peněžní hodnoty (4, 13 1 = 4, 13), které připadly na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. V roce 2065, při výše uvedených předpokladech, vytvoří 1, 44 pracovníků při produktivitě práce P 2065 = 3, 422 celkem cca 4,93 jednotek peněžní hodnoty (1, 44 3, 422 =. 4, 93), které připadnou na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. Jinak řečeno, ačkoli v roce 2065 bude 1,44 lidí v produktivním věku vydělávat na 1 důchodce, bude na tom tento důchodce lépe v porovnání s finanční situací důchodce z roku 2008, kdy na jednoho důchodce vydělávalo 4,13 lidí v produktivním věku. Zdůrazněme explicitně, že celý výpočet byl proveden výhradně za předpokladů přijatých PES ze dne 26.1.2010 (s výjimkou použité demografické prognózy, kterou uvažujeme, na rozdíl od PES, více pesimistickou a vypracovanou nikoli soukromými osobami, nýbrž oficiálním orgánem státní správy ČSÚ) jako podkladu pro deklarovanou nutnou a urychlenou změnu důchodového systému. V závěrečné zprávě PES na adrese se mj. uvádí: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/ 2010 06 03 Zaverecna zprava final cistopis.pdf V současné době připadá na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění a tento poměr se nadále zhoršuje - v roce 2050 bude tento ukazatel cca 1,2, nedojde-li ke změnám parametrů systému. Při zachování úrovně náhradového poměru vytváří tato skutečnost tlak na dlouhodobou finanční udržitelnost základního důchodového pojištění. Není nám známo, jakých způsobem PES dospěl k údaji 1, 8% plátců pojistného na sociální pojištění v roce 2010 připadající na jednoho důchodce (při předpokladu, že každý pracující platí sociální pojištění). I kdyby však byl tento údaj pravdivý, plynulo by z jeho přijetí toto: při normované produktivitě práce v roce 2010 ve výši 1,064 vytvoří 1,8 pracovníků celkem 6
1,915 peněžních jednotek hodnoty (1, 8 1, 064 =. 1, 915) připadající na 1 důchodce. V roce 2050 by pak 1, 2 pracovníků při normované produktivitě práce ve výši 2,628 vytvořilo celkem 3, 154 peněžních jednotek hodnoty (1, 2 2, 628 =. 3, 154) připadající na 1 důchodce. Tedy, při sborem přijatých předpokladech o budoucím vývoji demografických a ekonomických faktorů bude mít důchodce v roce 2050 cca 1,65 násobek disponibilní pěněžní hodnoty oproti tomu, co má současný důchodce v roce 2010! A to bez jakékoli důchodové reformy! Ačkoli PES přijal předpoklady o každoročním růstu produktivity práce v ČR, v jeho závěrečné zprávě není o produktivitě práce a jejím růstu jediné slovo! 7