Geberit Pluvia technické informace Systém 3 2 Navrhování 2 3 Montáž 47 4 Údržba 57-23
2-23
Systém Systém. Přehled systému 4.2 Funkce 4.2. Princip 4.2.2 Rozdíl mezi systémem Pluvia a gravitačními systémy pro odvodnění střech 5.2.3 Výhody Geberit Pluvia oproti gravitačnímu odvodňování střech 5.3 Součásti systému 6.3. Přehled 6.3.2 Střešní vtoky Pluvia 6.3.3 Bezpečnostní střešní vtoky Pluvia 9.3.4 Potrubní systém Geberit PE.3.5 Upevňovací systém Pluvia 2.3.6 Výpočtový program Geberit ProPlanner 4.4 Oblast použití střešních vtoků Pluvia 5.4. Střešní vtoky Pluvia 2 l 5.4.2 Střešní vtoky Pluvia 25 l 9-23 3
Systém. Přehled systému.2 Funkce Pomocí systému pro odvodnění střech Geberit Pluvia se prostřednictvím malého počtu střešních vtoků a odpadních potrubí odvodňují velké střešní plochy..2. Princip Na rozdíl od gravitačních systémů pro odvodnění střech se u systému Geberit Pluvia potrubní systém zcela naplní vodou. Tím vzniká v potrubním systému podtlak, který ze střechy rychle odsává dešťovou vodu. Na základě nasávacího efektu je systém Geberit Pluvia několikanásobně výkonnější než gravitační systémy pro odvodnění střech. Proto je možné velké střešní plochy odvodnit pomocí malého počtu odpadních potrubí. Tím se zjednodušuje projektování a snižují náklady resp. doba montáže. h Systém Geberit Pluvia je tak možné použít na střechách bez tepelné izolace nebo s tepenou izolací. Pomocí systému Geberit Pluvia je možné odvodňovat i jiné typy střech (např. zatravněné střechy). Ať jde o m 2 anebo m 2 - Geberit Pluvia je vždy tím vhodným systémem. Obrázek : Princip funkce systému Geberit Pluvia h Výška vodního sloupce Hned jak se voda z nádoby nacházející se výše dostává do hadice, vzniká vlivem vodního sloupce ve svislé části hadice h tlakový rozdíl mezi nádobou a odtokem. Tento tlakový rozdíl vede ke vzniku podtlaku v systému. Tím se voda z nádoby nasává do hadice. Tento nasávací efekt se technicky využívá v systému Geberit Pluvia. Při silném dešti se potrubní systém Pluvia zcela naplní vodou. Tím se potrubí od střešního vtoku až po napojení na gravitační kanalizaci zaplní vodou. Na střeše vznikne vzdutí dešťové vody až po definovanou výšku. Tlakem nahromaděné vody se vodní sloupec pohybuje ležatým potrubím. Přesunem vodního sloupce z ležatého potrubí do odpadního potrubí vznikne v potrubním systému podtlak. Současně se dosáhne dalšího úplného naplnění potrubního systému. Vlivem podtlaku se dešťová voda nasaje ze střechy do potrubního systému. Pro dosažení úplného naplnění potrubního systému a tím i podtlaku potřebného pro vznik nasávacího efektu do potrubního systému není nasáván žádný vzduch. Proto musí být potrubní systém přesně nadimenzovaný. Nasávání vzduchu do potrubí zabraňuje konstrukce střešních vtoků Pluvia. Ty jsou vybaveny funkční deskou, která dešťové vodě umožňuje vtékat pouze ze stran, přičemž zabraňuje nasávání vzduchu. 4-23
Systém.2.2 Rozdíl mezi systémem Pluvia a gravitačními systémy pro odvodnění střech Chování při malé a velké intenzitě deště Při malé intenzitě deště se systém Geberit Pluvia chová jako gravitační systém pro odvodnění střech. Potrubní systém se dešťovou vodou naplní pouze částečně (částečné plnění)..2.3 Výhody Geberit Pluvia oproti gravitačnímu odvodňování střech Díky úplnému zaplnění potrubního systému má systém pro odvodnění střech Geberit Pluvia oproti gravitačnímu systému pro odvodnění střech více výhod. Gravitační systém pro odvodnění střech Obrázek 2: Gravitační systém pro odvodnění střech při malé intenzitě deště (částečné plnění) Obrázek 3: Systém Geberit Pluvia při malé intenzitě deště (částečné plnění) Větší počet střešních vtoků Nutnost uložení ležatého potrubí ve sklonu Více odpadních potrubí Nákladné svodné potrubí v zemi Velké průměry potrubí Geberit Pluvia Při velké intentitě deště se gravitační systém pro odvodnění střech nadále plní pouze částečně. Systém Geberit Pluvia se z důvodu menších průměrů trubek zcela naplní vodou (úplné plnění). Vzniká sací efekt. Obrázek 4: Gravitační systém pro odvodnění střech při velké intenzitě deště (nadále pouze částečné plnění) Menší počet střešních vtoků z důvodu velké hydraulické kapacity střešního vtoku Úspora stavebního prostoru Snížené náklady na montáž Menší průměry potrubí Samočistící schopnost potrubí na základě vysokých průtočných rychlostí Architektonická volnost Obrázek 5: Systém Geberit Pluvia při velké intenzitě deště (úplné plnění) -23 5
Systém.3 Součásti systému.3. Přehled.3.2 Střešní vtoky Pluvia Systém Geberit Pluvia se skládá následujících součástí: Střešní vtoky Pluvia Bezpečnostní střešní vtoky Pluvia (střešní vtoky Pluvia se soupravou nouzového přepadu) Potrubní systém Geberit PE Upevňovací systém Pluvia Výpočtový program Geberit ProPlanner Střešní vtoky Pluvia zajišťují odvedení dešťové vody a zabraňují tomu, aby s spolu s ní do potrubního systému byl nasáván vzduch. Bezpečnostní střešní vtoky Pluvia odvádějí spolu se střešními vtoky dešťovou vodu v případech, kdy skutečná intenzita deště přesahuje hydraulickou kapacitu systému pro odvodnění střech. Potrubní systém Geberit PE je na základě použitého materiálu a svařovaných spojů vhodný pro podtlakové odvodnění. Upevňovací systém Pluvia slouží k upevnění PE potrubí a zachytává jeho teplotně podmíněnou změnu délky. Pro dosažení úplného zaplnění potrubního systému je potřeba tento systém přesně nadimenzovat. Modul Pluvia výpočtového programu Geberit ProPlanner vypočítá parametry potřebné k tomuto účelu. Střešní vtoky a potrubí se dimenzují tak, aby bylo dosaženo úplného zaplnění potrubního systému. Obrázek 6: Střešní vtok Pluvia Střešní vtoky Pluvia jsou k dispozici s různými hydraulickými kapacitami: Střešní vtoky Pluvia s 2 l/s Střešní vtoky Pluvia s 25 l/s Pomocí speciálního příslušenství je možné střešní vtoky Pluvia použít jako bezpečnostní střešní vtoky, viz Bezpečnostní střešní vtoky Pluvia na straně 9. Střešní vtoky Pluvia a 2 l Střešní vtoky Pluvia 2 l jsou k dispozici ve dvou vyhotoveních: Skládaný systémový střešní vtok Systémový střešní vtok Skládané systémové střešní vtoky se sestavují v závislosti na střešní konstrukci. 6-23
Systém Skládané systémové střešní vtoky Skládané systémové střešní vtoky se sestavují ze: Základních modulů Přídavných dílů, v závislosti na střešní konstrukci a střešním hydroizolačním pásu Střešní konstrukce a střešní hydroizolační pás určují výběr základních modulů a přídavných dílů. Skládané systémové střešní vtoky zahrnují následující základní moduly a přídavné díly: 2 3 4 5 2 3a Č. Základní moduly Přídavné díly Pojízdné přídavné prvky Pochůzné přídavné prvky 2 Funkční deska 3 Vtoková deska 4 Připojení na střešní hydroizolační pás: Připojovací plech Universal Izolační límec 5 Základní těleso 6 Upevňovací deska (pouze při připojení parotěsné zábrany) 7 Připojení na parotěsnou zábranu: Připojovací plech Universal Příruba volná Izolační límec 8 Základní těleso (pouze při připojení parotěsné zábrany) 9 Připevnění k nosné konstrukci: Izolace proti orosování Zpevňující plech Jemný kroužek pro zachytávání štěrku pro zrnitost štěrku 8-6 mm Ochranný koš 2 Souprava nouzového přepadu 3a 3b Vytápěcí pásek 23 V Vytápěcí těleso 23 V 4 Izolace proti orosování 4 3b 6 7 8 9 Obrázek 7: Přehled všech použitelných součástí systémových skládaných Pluvia střešních vtoků 2 l -23 7
Systém Systémové střešní vtoky Systémové střešní vtoky jsou k dispozici v následujících provedeních: Se základní částí pro střešní žlaby S upevňovací přírubou pro střešní hydroizolační fólie S připojovacím plechem pro živičné krytiny Prefabrikované střešní vtoky se skládají z následujících součástí: 2 4 9 3a 3b Č. Základní moduly Přídavné díly Pojízdné přídavné prvky Pochůzné přídavné prvky 2 Funkční deska 3a 3b Základní těleso s upevňovací přírubou Základní těleso s připojovacím plechem 4 Izolace proti orosování 5 Upevňovací deska (pouze při připojení parotěsné zábrany) 6 Připojení na parotěsnou zábranu: Připojovací plech Universal Příruba volná Izolační límec 7 Základní těleso (pouze při připojení parotěsné zábrany) 8 Připevnění k nosné konstrukci: Izolace proti orosování Zpevňující plech 9 Jemný kroužek pro zachytávání štěrku pro zrnitost štěrku 8-6 mm Ochranný koš Souprava nouzového přepadu Při specifické střešní konstrukci (např. pochůzné střechy) jsou potřeba přídavné díly. 5 6 2 3a 7 3b 4 8 Obrázek 8: Přehled všech použitelných součástí systémových Pluvia střešních vtoků 2 l Obrázek 9: Součásti střešního vtoku Pluvia 2 l pro střešní žlaby Ochranný koš 2 Funkční deska 3a Základní těleso s připojovacím plechem pro střešní žlaby (např. pro měď pol. č. 359.637..) 3b Střešní vtok Pluvia 2 l s přírubou pro střešní žlab, nebo základní těleso (359.55..) s připojovacím plechem pro žlaby (pol. č. 359.554..) 4 Izolace proti orosování 8-23
Systém Střešní vtoky Pluvia 25 l Střešní vtoky 25 l jsou systémové střešní vtoky určené pro napojení na určitý typ střešního hydroizolačního pásu: S připojovacím plechem pro živičné krytiny S upevňovací přírubou pro střešní hydroizolační fólie.3.3 Bezpečnostní střešní vtoky Pluvia Bezpečnostní střešní vtoky Pluvia skládají z/ze: střešního vtoku Pluvia soupravy nouzového přepadu Pluvia Skládají se z následujících součástí: 2 3 4a 4b 5 Střešní vtok se kombinuje s příslušnou soupravou nouzového přepadu. Souprava nouzového přepadu je k dispozici ve dvou provedeních: Souprava nouzového přepadu Pluvia pro střešní vtoky 2 l Souprava nouzového přepadu Pluvia pro střešní vtoky 25 l Souprava nouzového přepadu Pluvia 2 l Součásti Souprava nouzového přepadu Pluvia 2 l se skládá z následujících součástí: Obrázek : Součásti střešních vtoků Pluvia 25 l Ochranná deska 2 Křídlová matka 3 Ochranný koš s integrovanou funkční deskou 4a Základní tělo s připojovacím plechem 4b Základní tělo s upevňovací přírubou 5 Připojení parotěsné zábrany pro vtoky 25l Střešní vtoky 25 l je možné ve smíšené instalaci kombinovat se střešními vtoky 2 l. Obrázek : Součásti soupravy nouzového přepadu Pluvia 2 l Funkční kryt 2 Upevňovací svorka, v závislosti na materiálu střešního vtoku (plast anebo kov) 3 Přepadový prvek 4 Těsnění Funkce 2 3 4 Pomocí střešního vtoku 2 l se systémem pro odvodnění střech odvádí voda s výškou vzdutí max. 5 mm. Při výšce vzdutí vyšší než 5 mm začne fungovat nouzový přepad. Systém pro odvodnění střech a nouzový systém dosahují při výšce vzdutí 65 mm současně své nejvyšší hydraulické kapacity 24 l/s. 35 mm mm 65 mm 5 mm 3 mm mm Obrázek 2: 2 l/s l/s - 2 l/s Princip funkce nouzového přepadu se střešním vtokem Pluvia 2 l -23 9
Systém Souprava nouzového přepadu Pluvia 25 l.3.4 Potrubní systém Geberit PE Součásti Souprava nouzového přepadu Pluvia 25 l se skládá z následujících součástí: Obrázek 5: Potrubní systém Geberit PE Obrázek 3: Součásti soupravy nouzového přepadu Pluvia 25 l Upevňovací materiál 2 Přepadový prvek 3 Těsnicí kroužek Funkce 2 3 Pomocí střešního vtoku 25 l se systémem pro odvodnění střech odvádí voda s výškou vzdutí max. 5 mm. Při výšce vzdutí vyšší než 5 mm začne fungovat nouzový přepad. Systém pro odvodnění střech a nouzový systém dosahují při výšce vzdutí mm současně své nejvyšší hydraulické kapacity 5 l/s. 25 l/s l/s -25 l/s mm 5 mm mm Potrubní systém Geberit PE se skládá z: trubek s průměrem d 4-35 mm tvarovek tvarovek pro spoje (elektrospojky, termospojky) přechodek na jiné potrubní systémy Trubky a tvarovky potrubního systému Geberit PE je možné navzájem spojit různými způsoby, jako např. svařováním pomocí elektrotvarovek, svarem natupo nebo mechanickým spojem. Materiálové vlastnosti potrubního systému Geberit PE umožňují úseky potrubí prefabrikovat a následně spojovat v místě montáže. Jednotlivé úseky je tak možné prefabrikovat v bezpečném a čistém prostředí. Díky prefabrikaci je možné potrubní systém Geberit Pluvia namontovat bezpečně, snadno a rychle. Ušetří se materiál a doba montáže, což minimalizuje finanční náklady. Z důvodu vyšší průtočné rychlosti a vznikajícího podtlaku nejsou všechny součásti potrubního systému Geberit PE vhodné pro střešní odvodňovací systém Pluvia. Přehled vhodných tvarovek je uveden v následující tabulce. Obrázek 4: Princip funkce nouzového přepadu se střešním vtokem Pluvia 25 l -23
Systém Tabulka : Trubky a tvarovky potrubního systému Geberit PE Označení Trubka Koleno 45 Geberit Pluvia U průměrů trubek d 2 mm a větších se musí při podtlacích vyšších než,45 MPa použít PE trubky PN4 Koleno 9 Koleno 9 s malým poloměrem Pouze jako připojovací koleno k střešnímu vtoku Připojovací koleno 88,5 Odbočka 45 Odbočka 88,5 Vícenásobná odbočka Redukce Připojovací koleno a přímé hrdlo Horní úroveň excentrické redukce v jedné rovině s nejvyšší částí potrubí Tabulka 2: Typy spojení Označení Svařované spoje: Svar na tupo Svařování pomocí elektrotvarovek Přírubový spoj: Přírubový spoj Hrdlový spoj: Svislé dlouhé hrdlo Ležaté dlouhé hrdlo Geberit Pluvia Je možné použít jen pro potrubí do d mm. Společnost Geberit přebírá záruku, pokud se použije pouze potrubní systém Geberit PE. Geberit Silent-db2 se nesmí použít pro pro montáž střešního odvodňovacího systému Geberit Pluvia. -23
Systém.3.5 Upevňovací systém Pluvia Upevňovací systém Pluvia se skládá z: trubkových objímek systému nosného profilu závěsných prvků Trubkové objímky a systém nosných profilů Pluvia Obrázek 6: Upevňovací systém Pluvia Trubkové objímky a systém nosných profilů slouží k horizontálnímu upevnění PE potrubí a zachytávají jeho teplotně podmíněnou změnu délky. Vznikající posuvné síly se pomocí trubkových objímek s pevným bodem přenášejí na nosný profil, který je vedený paralelně s potrubím. Upevňovací systém se skládá z: upevnění se čtyřhranným profilem pro trubky s průměrem d 4-2 mm trubkové objímky nosné profily upevnění s C profilem pro trubky s průměrem od d 25 mm trubkové objímky nosné profily upevnění ke stavební konstrukci pomocí kotvících destiček Čtyřhranné nosné profily se smí používat pouze s trubkovými objímkami pro čtyřhranné profily, C profily pouze s trubkovými objímkami pro C profily. Upevňovací systém Pluvia se vyznačuje následujícími vlastnostmi: Méně upevňovacích bodů než u konvenčního upevnění (větší vzdálenost závěsů) Možnost upevnění k lehké střešní konstrukci Možnost předpřípravy na zemi (podlaze) Zajištění trubkových objímek pomocí upevňovacích klínů Bez nutnosti speciálních montážních nástrojů Možnost jednoduché montáže izolace proti orosování Bez nutnosti použití dlouhých hrdel Následující tabulka informuje, jak se součásti upevňovacího systému Pluvia používají v závislosti na průměrech potrubí. 2-23
Systém Tabulka 3: Součásti upevňovacího systému Pluvia v závislosti na průměrech potrubí d [mm] Trubková objímka (pevný bod a kluzný bod) Dodatečně pro pevný bod Systém nosných profilů 4 36.86.. 36.77.6. Nosný profil Spojovací prvek Závěsný prvek Upevňovací klín Závitová tyč a kotvicí destička 2 kusy 5-6 36.86..- 369.86.. 36.776.6.- 369.776.6. 362.863.26. 362.864.26. 362.862.26. 362.865.26. 2 37.86.26. 37.776.6. 362.836.. 362.837.. 25 37.862.. 37.86.. 363.863.. 363.864.. 363.862.. 35 372.862.. 372.86.. -23 3
Systém Boční upevnění.3.6 Výpočtový program Geberit ProPlanner Obrázek 7: Příklad bočního upevnění Boční upevnění slouží k dodatečnému podepření upevňovacího systému Pluvia při nepříznivých okrajových podmínkách. Obrázek 8: Výpočtový program Geberit ProPlanner Nepříznivé okrajové podmínky jsou například turbulentní proudění, změny tlaku anebo přerušení průtoku. Pro zabránění mechanických poruch způsobených nepříznivými okrajovými podmínkami se boční upevnění navrhuje u: změn směru potrubí velkých průměrů potrubí dlouhých závěsů potrubí dlouhých, rovných úseků potrubí Boční upevnění se umísťují ve vzdálenosti každých - 5 m. Optimální účinnost systému Geberit Pluvia je zaručena tehdy, jestliže se potrubní systém rychle zaplní a všechna dešťová voda je rovnoměrně odvedena. Potrubní systém musí být proto přesně nadimenzovaný. Dimenzování je závislé na intenzitě srážek, velikosti plochy střechy, střešní konstrukci a vedení potrubí. Pomocí programu Geberit ProPlanner je možné jednoduše nadimenzovat i složité projekty střech. Program Geberit ProPlanner vytváří: výkresy izometrií hydraulické výpočty výpisy materiálu včetně upevňovacích prvků výpočty nákladů 4-23
Systém.4 Oblast použití střešních vtoků Pluvia Systém Geberit Pluvia se používá zejména pro odvodnění střech s plochou větší než 3 m 2, jako jsou například: průmyslové objekty skladovací haly nákupní centra letiště hotely sportovní centra V závislosti na střešní konstrukci se používají různé střešní vtoky Pluvia. Následující tabulky poskytují přehled o tom, které střešní vtoky Pluvia se mohou použít pro danou střešní konstrukci..4. Střešní vtoky Pluvia 2 l Tabulka 4: Oblasti použití skládaných systémových střešních vtoků Pluvia 2 l 359.55 Přídavné prvky Masivní střecha Bez tepelné izolace Bez tepelné izolace, pochůzná Připojovací plech Universal 359.54 Bez tepelné izolace, pojízdná 359.635 S tepelnou izolací nebo izolační límec S tepelnou izolací, připojení parotěsné zábrany 359.552 359.553 / 2-23 5
Systém 359.55 Přídavné prvky S tepelnou izolací, extenzivně zatravněná, připojení parotěsné zábrany S tepelnou izolací, intenzivně zatravněná, připojení parotěsné zábrany Připojovací plech Universal 359.54 anebo 359.635 359.552 359.553 S tepelnou izolací, pochůzná, připojení parotěsné zábrany nebo izolační límec 359.54 359.552 359.553 S tepelnou izolací, pojízdná, připojení parotěsné zábrany 359.635 359.552 359.553 Střecha s lehkou konstrukcí Bez tepelné izolace Připojovací plech Universal 359.558 S tepelnou izolací S tepelnou izolací, připojení parotěsné zábrany nebo izolační límec 359.558 359.552 359.553 2 / 2 vhodné Střešní vtoky Pluvia 2 l je možné volitelně vybavit vytápěcím tělesem anebo vytápěcím páskem. 6-23
Systém Tabulka 5: Oblasti použití systémových střešních vtoků Pluvia 2 l 359.3 359.57 359.636 359.637 359.638 Přídavné prvky Masivní střecha Bez tepelné izolace Střešní izolační fólie Živičné pásy Střešní žlaby Bez tepelné izolace, pochůzná 359.54 Bez tepelné izolace, pojízdná 359.635 S tepelnou izolací S tepelnou izolací, připojení parotěsné zábrany 359.552 359.553 S tepelnou izolací, extenzivně zatravněná, připojení parotěsné zábrany 359.54 nebo S tepelnou izolací, intenzivně zatravněná, připojení parotěsné zábrany 359.635 359.552 S tepelnou izolací, pochůzná, připojení parotěsné zábrany 359.54 359.553 S tepelnou izolací, připojení parotěsné zábrany 359.635 / 2-23 7
Systém 359.3 359.57 359.636 359.637 359.638 Přídavné prvky Střecha s lehkou konstrukcí Bez tepelné izolace Střešní izolační fólie Živičné pásy Střešní žlaby 359.6 S tepelnou izolací S tepelnou izolací, připojení parotěsné zábrany 359.558 359.552 359.553 Střešní žlaby Střešní žlab 2 / 2 vhodné nevhodné Střešní vtoky Pluvia 2 l je možné volitelně vybavit vytápěcím tělesem anebo vytápěcím páskem. 8-23
Systém.4.2 Střešní vtoky Pluvia 25 l Tabulka 6: Oblasti použití střešních vtoků Pluvia 25 l 359.2 359.573 Masivní střecha Bez tepelné izolace Upevňovací příruba Střešní hydroizolační fólie Připojovací plech Živičné pásy S tepelnou izolací Bez tepelné izolace, pochůzná Bez tepelné izolace, pojízdná Střecha s lehkou konstrukcí Bez tepelné izolace S tepelnou izolací vhodné Střešní vtoky Pluvia 25 l je možné vybavit vytápěcím páskem. -23 9
Systém 2-23
2 Navrhování 2 Navrhování 2. Skladba střešního pláště 22 2.. Základní pravidla 22 2..2 Masivní střecha 23 2..3 Střecha s lehkou konstrukcí 26 2..4 Střešní žlab 27 2..5 Zatravněné střechy 27 2.2 Střešní vtoky 3 2.2. Základní pravidla 3 2.2.2 Rozmístění střešních vtoků 3 2.3 Vedení potrubí 3 2.3. Základní pravidla 3 2.3.2 Oddělené vedení potrubí 3 2.3.3 Připojení a redukce 3 2.3.4 Přechod ze systému Geberit Pluvia na gravitační kanalizaci 32 2.3.5 Ochrana před mrazem 33 2.3.6 Ochrana proti vlhkosti 33 2.3.7 Ochrana před škodami způsobenými krupobitím 33 2.3.8 Zvuková izolace 34 2.4 Upevnění potrubí 35 2.4. Změna délky vyvolaná teplotou 35 2.4.2 Možnosti upevnění 35 2.4.3 Upevňovací systém Pluvia d 4 až d 2 mm 36 2.4.4 Upevňovací systém Pluvia d 25 až d 35 mm 37 2.4.5 Vertikální upevnění potrubí s dlouhým hrdlem 38 2.4.6 Pevná montáž 39 2.5 Dimenzování 4 2.5. Průběh dimenzování 4 2.5.2 Zohlednění bezpečnostního faktoru 42 2.6 Nouzové odvodnění 43 2.6. Všeobecně 43 2.6.2 Základní pravidla 43 2.6.3 Nouzové odvodnění plochých střech ve stavební konstrukci 44 2.6.4 Nouzové odvodnění u střešních žlabů 44 2.6.5 Nouzové odvodnění pomocí střešních vtoků s nouzovým přepadem Pluvia 45 2.6.6 Gravitační nouzové odvodnění 46 2.6.7 Dimenzování nouzových přepadů 46-23 2
2 Navrhování 2. Skladba střešního pláště Pro velké objekty se nejčastěji používají ploché střechy a nebo šedové střechy s vnitřními žlaby. 2.. Základní pravidla Obrázek 9: Plochá střecha Při navrhování odvodňovacího systému Geberit Pluvia se musí dodržovat předpisy související s odvodněním střech, které jsou platné v dané zemi. U plochých střech je obzvlášť nutné dbát na zvýšené zatížení střechy, průhyby nosné konstrukce, vzdutí dešťové vody a zatížení sněhem. Zvláště u střech s lehkou konstrukcí se musí přesně zkontrolovat jejich nosnost. O očekávaném statickém zatížení stavební konstrukce musí být informovaný stavební inženýr a architekt. Střechy s parotěsnou zábranou Parotěsnou zábranu je nutné navrhnout a připojit v souladu s předpisy platnými v dané zemi. Vlhkost ze stavební konstrukce se nesmí dostat do tepelné izolace, která je umístěna nad ní. U střech s parotěsnou zábranou je nutné k střešnímu vtoku použít také základní prvek pro připojení parotěsné zábrany. Obrázek 2: Šedová střecha s vnitřním žlabem 2 Pro oba typy střech mohou být provedeny v různých skladbách střešního pláště: Střecha bez tepelné izolace Střecha s tepelnou izolací Střecha s tepelnou izolací, s parotěsnou zábranou Pochůzná anebo pojízdná Zatravněná střecha Obrázek 2: Střešní vtok Pluvia s připojením parotěsné zábrany Základní tělo vtokového prvku 2 Základní prvek pro připojení parotěsné zábrany Následující kapitoly uvádějí základní pravidla, která se musí dodržovat při navrhování střech, a ukazují typické příklady střešní konstrukce se systémem Geberit Pluvia. 22-23
2 Navrhování Pochůzné anebo pojízdné střechy 2..2 Masivní střecha U pochůzných anebo pojízdných střech je nutné použít dlažbu s pojivem na bázi plastu. Pokud se musí použít dlažba anebo povrch s obsahem cementu, musí byť střešní vtoky chráněné proti zanesení cementem pomocí stabilizační vrstvy o velikosti x m (zrnitost kameniva 6-32 mm). Skladby střešního pláště uvedené v následující části jsou pouze nezávazné příklady. Bez tepelné izolace Se střešní hydroizolační fólií m 8 7 6 5 4 m 3 2 Obrázek 22: Stabilizační vrstva x m U pochůzných ploch je nutné z důvodu uložení dlažby ve stabilizační vrstvě počítat s opožděným náběhem systému Geberit Pluvia (viz Určení odtoku dešťové vody na straně 4). U parkových střech, teras atd. s intenzivním pohybem lidí je nutné z důvodu rizika znečištění střešního vtoku projednat použití systému Geberit Pluvia se společností Geberit. Obrázek 23: Skladba - masivní střecha, bez tepelné izolace, se střešní hydroizolační fólií Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Spádová vrstva / spádový potěr 6 Střešní hydroizolační fólie 7 Střešní vtok Pluvia 8 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou S živičnou krytinou, pochůzná 9 8 7 6 5 4 3 2 Obrázek 24: Skladba - masivní střecha, bez tepelné izolace, s živičnou krytinou, pochůzná Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Střešní vtok Pluvia 6 Živičná krytina (minimálně dvouvrstvá) 7 Tepelná izolace 8 Chodníková dlažba se stabilizační vrstvou v oblasti střešního vtoku 9 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou -23 23
2 Navrhování S živičnou krytinou, pojízdná S živičnou krytinou Obrázek 25: Skladba - masivní střecha, bez tepelné izolace, s živičnou krytinou, pojízdná Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Střešní vtok Pluvia 6 Pojízdný přídavný prvek Pluvia 7 Živičná krytina (minimálně dvouvrstvá) 8 Živičná vrstva 9 Asfaltová vrstva Ochranný koš Pluvia s funkční deskou S tepelnou izolací 9 8 7 6 5 4 3 2 Obrázek 27: Skladba - masivní střecha, s tepelnou izolací, s živičnou krytinou Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Spádová vrstva / spádový potěr 6 Parotěsná zábrana 7 Tepelná izolace 8 Střešní vtok Pluvia 9 Živičná krytina (minimálně dvouvrstvá) Ochranný koš Pluvia s funkční deskou Vedení potrubí přes parotěsnou zábranu musí na místě instalace vyřešit dodavatel střechy. 9 8 7 6 5 4 3 2 Se střešní hydroizolační fólií 9 8 7 6 5 4 3 2 Obrázek 26: Skladba - masivní střecha, s tepelnou izolací, se střešní hydroizolační fólií Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Spádová vrstva / spádový potěr 6 Parotěsná zábrana 7 Tepelná izolace 8 Střešní vtok Pluvia 9 Střešní hydroizolační fólie Ochranný koš Pluvia s funkční deskou Vedení potrubí přes parotěsnou zábranu musí na místě instalace vyřešit dodavetel střechy. 24-23
2 Navrhování S tepelnou izolací, s parotěsnou zábranou Se střešní hydroizolační fólií 2 9 8 7 6 5 4 3 2 Se střešní hydroizolační fólií, pochůzná 5 2 4 3 9 4 8 7 6 5 4 3 2 Obrázek 28: Skladba - masivní střecha, s tepelnou izolací, se střešní hydroizolační fólií a připojením parotěsné zábrany Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Spádová vrstva / spádový potěr 6 Parotěsná zábrana 7 Připojení parotěsné zábrany Pluvia 8 Tepelná izolace 9 Střešní vtok Pluvia Střešní hydroizolační fólie Stabilizační vrstva (kamenivo) 2 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou Obrázek 29: Skladba - masivní střecha, s parotěsnou zábranou a střešní hydroizolační fólií, pochůzná Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Spádová vrstva / spádový potěr 6 Parotěsná zábrana 7 Připojení parotěsné zábrany Pluvia 8 Tepelná izolace 9 Střešní vtok Pluvia Střešní hydroizolační fólie Filtrační vrstva/separační vrstva 2 Pochůzný přídavný prvek Pluvia 3 Stabilizační vrstva 4 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou 5 Chodníková dlažba -23 25
2 Navrhování 2..3 Střecha s lehkou konstrukcí Bez tepelné izolace S tepelnou izolací Se střešní hydroizolační fólií Se střešní hydroizolační fólií 9 8 Obrázek 3: Skladba - střecha s lehkou konstrukcí, bez tepelné izolace, se střešní hydroizolační fólií Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Izolace proti orosování Pluvia 4 Trapézový plech 5 Zpevňující plech Pluvia 6 Střešní vtok Pluvia 7 Střešní hydroizolační fólie 8 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou S živičnou krytinou 8 7 6 5 4 3 2 8 Obrázek 32: Skladba - střecha s lehkou konstrukcí, s tepelnou izolací, se střešní hydroizolační fólií Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Trapézový plech 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Parotěsná zábrana 6 Tepelná izolace 7 Střešní vtok Pluvia 8 Střešní hydroizolační fólie 9 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou Vedení potrubí přes parotěsnou zábranu musí na místě instalace vyřešit dodavatel střechy. S živičnou krytinou 7 6 5 4 3 2 9 7 8 Obrázek 3: Skladba - střecha s lehkou konstrukcí, bez tepelné izolace, s živičnou krytinou Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Izolace proti orosování Pluvia 4 Trapézový plech 5 Zpevňující plech Pluvia 6 Střešní vtok Pluvia 7 Živičná krytina (minimálně dvouvrstvá) 8 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou 6 5 4 3 2 Obrázek 33: Skladba - střecha s lehkou konstrukcí, s tepelnou izolací, s živičnou krytinou Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Trapézový plech 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Parotěsná zábrana 6 Tepelná izolace 7 Střešní vtok Pluvia 8 Živičná krytina (minimálně dvouvrstvá) 9 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou 7 6 5 4 3 2 Vedení potrubí přes parotěsnou zábranu musí na místě instalace vyřešit dodavatel střechy. 26-23
2 Navrhování S tepelnou izolací, s parotěsnou zábranou Se střešní hydroizolační fólií 2..4 Střešní žlab U střešních žlabů se z hlediska jejich navrhování a montáže uplatňují zvláštní požadavky. Projektant anebo architekt musí v souladu s předpisy platnými pro danou zemi navrhout rozměry žlabu a hydraulické posouzení. 9 8 7 6 5 4 3 Střešní žlaby a ploché střechy se nemohou odvodňovat společným potrubním systémem. Připojovací materiál střešních vtoků je nutné zvolit tak, aby se nemohly vyskytnout žádné vlivy způsobující korozi. Použití ohřevu v délce žlabu je nutné prověřit a přizpůsobit ho okolnostem platným v dané zemi. 6 2 5 4 Obrázek 34: Skladba - střecha s lehkou konstrukcí, s tepelnou izolací, s připojením parotěsné zábrany Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Trapézový plech 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Zpevňující plech Pluvia 6 Připojení parotěsné zábrany Pluvia 7 Parotěsná zábrana 8 Tepelná izolace 9 Střešní vtok Pluvia Střešní hydroizolační fólie Ochranný koš Pluvia s funkční deskou Obrázek 35: Skladba- střešní žlab Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Izolace proti orosování Pluvia 4 Střešní vtok Pluvia 5 Střešní žlab 6 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou 3 2 2..5 Zatravněné střechy Stále více se u novostaveb a rekonstrukcí starých staveb ploché střechy zatravňují. Zatravnění střech s sebou přináší ekologické a stavebně-fyzikální výhody, např.: ochrana izolace (ochrana před UV a mechanická ochrana) vysoká míra zadržování vody (retence) zvýšená akustická izolace vázání prachu Skladba vrstev u zatravněných střech zadržuje dešťovou vodu. Tato retenční schopnost závisí v podstatě na tloušťce vrstvy substrátu. Čím je tato vrstva tlustší, tím vyšší je retenční schopnost. U zatravněných střech se z odvodňovacího a vegetačně-technického hlediska rozlišuje mezi intenzivním a extenzivním zatravněním. -23 27
2 Navrhování Rozdíl mezi intenzivním a extenzivním zatravněním je dán tloušťkou vrstvy humusu a výškou rostlinného porostu. Extenzivní zatravnění jsou téměř přírodně vysazené formy vegetace, které se do značné míry samostatně udržují a dále rozvíjejí. Používají se rostliny se samostatnou schopností přizpůsobit se místním extrémním podmínkám s vysokou schopností regenerace. Do značné míry uzavřené, plošné vegetační porosty jsou tvořeny mechy, sukulenty, bylinami a trávami. Extenzivní zatravnění s nízkým zatížením ploch a malými tloušťkami vrstvy humusu umožňují šetrné zatravnění velkoplošných střech. Extenzivně zatravněné střechy se navrhují bez zadržování vody. Intenzivní zatravnění zahrnuje keře, lesní dřeviny a trávníky, v ojedinělých případech i stromy. Z hlediska různorodosti využívání a ztvárnění jsou intenzivní zatravnění srovnatelná s pozemními zelenými plochami. Použité rostliny kladou víceméně vysoké nároky na skladbu vrstvy a na pravidelný přísun vody a živin, a proto je potřeba se o ně pravidelně starat. Intenzivně zatravněné střechy se mohou navrhovat s a nebo bez zadržování vody. A Obrázek 36: < 3 cm 25 cm Porovnání extenzivního zatravnění (A) a intenzivního zatravnění (B) B > 5 cm > 25 cm Extenzivně zatravněná střecha Součinitel odtoku C =,7 až,4 Výška vrstvy humusu 25 cm Výška rostlinného porostu do cca 3 cm 4 Obrázek 37: Skladba - extenzivně zatravněná střecha Připojovací potrubí s pevným spojem 2 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 3 Betonová střecha 4 Izolace proti orosování Pluvia 5 Spádová vrstva / spádový potěr 6 Parotěsná zábrana 7 Připojení parotěsné zábrany Pluvia 8 Tepelná izolace 9 Střešní vtok Pluvia Střešní hydroizolační fólie Filtrační vrstva/separační vrstva 2 Drenáž 3 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou 4 Extenzivní zatravnění se stabilizační vrstvou v oblasti střešního vtoku 3 2 9 8 7 6 5 4 3 2 Skladba vrstvy se skládá u obou typů zatravnění zpravidla z: ochranné vrstvy sloužící na ochranu proti mechanickému poškození a prorůstání kořenů střešním hydroizolačním pásem odvodňovací a drenážní vrstvy filtrační vrstvy vegetační vrstvy V okolí střešního vtoku Pluvia je potřeba udržovat 5 cm širokou zónu bez vegetace (např. použitím stabilizační vrstvy s kamenivem). 28-23
2 Navrhování Intenzivně zatravněná střecha Pokyny týkající se navrhování Součinitel odtoku C =,3 až, Výška vrstvy humusu > 25 cm Výška rostlinného porostu od 5 cm do cca m Obrázek 38: Skladba - intenzivně zatravněná střecha Betonová střecha 2 Spádová vrstva / spádový potěr 3 Připojovací potrubí s pevným spojem 4 Izolace proti orosování (dodávka stavby) 5 Izolace proti orosování Pluvia 6 Parotěsná zábrana 7 Připojení parotěsné zábrany Pluvia 8 Tepelná izolace 9 Střešní vtok Pluvia Střešní hydroizolační fólie Filtrační vrstva/separační vrstva 2 Stabilizační vrstva 3 Ochranný koš Pluvia s funkční deskou 4 Pochůzný přídavný prvek Pluvia 5 Intenzivní zatravnění 5 2 4 3 9 4 8 7 6 5 4 3 2 Součinitel odtoku musí u zatravněných plochých střech stanovit dodavatel zatravněné střechy Zatravněné střechy se střešním odvodňovacím systémem Pluvia je nutné vždy vybavit drenážní vrstvou Prosakující a povrchová voda může způsobit znečištění střešních vtoků a potrubí, proto je potřeba použít filtrační vrstvu Střešní vtoky musí být i po zatravnění střechy volně přístupné pro účely údržby; použijte šachty se snímatelným víkem Pro vyloučení znečištění vodním kamenem a zanášení střešních vtoků a potrubí nesmí obsah lehce rozpustných uhličitanů v použitých substrátech a sypaninách překročit hodnotu 6 g/l (viz směrnice ústavu Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.v. (ústav zabývající se výzkumem, rozvojem a výstavbou krajiny)) V okolí střešního vtoku Pluvia je potřeba udržovat 5 cm širokou zónu bez vegetace (např. použitím stabilizační vrstvy kameniva) Pomocí střešního odvodňovacího systému Pluvia se zatravněné ploché střechy nesmí odvodňovat s nezatravněnými plochými střechami společným odpadním potrubím -23 29
2 Navrhování 2.2 Střešní vtoky 2.2. Základní pravidla Mezi střešním vtokem a atikami atd. se musí dodržovat minimální vzdálenost m Střechy s lehkou konstrukcí se musí zkontrolovat z hlediska možného zatížení Nezávisle na velikosti plochy střechy je nutné navrhnout nouzový odvodňovací systém Pro připevnění připojovacího potrubí střešního vtoku se navrhuje pevný bod ke stavební konstrukci Na jednu plochu střechy musí být navrženy minimálně dva střešní vtoky a nebo jeden střešní vtok a jeden nouzový přepad 2.2.2 Rozmístění střešních vtoků Při uspořádání střešních vtoků Pluvia je nutné dbát na následující pravidla: Střešní vtoky je nutné vhodně a rovnoměrně rozmístit v návaznosti na plochu střechy Střešní vtoky umístěte v nejnižším bodě plochy střechy Maximální vzdálenost mezi dvěma střešními vtoky na jednom odvodňovacím potrubí nesmí přesáhnout 2 m Aby byla zajištěna správná funkce střešních vtoků, musí být vtoky umístěné ve vzdálenosti minimálně m od stěn, atik atd. Ploché střechy s atikou U plochých střech s atikou, terasami atd. může dojít k hromadění dešťové vody. Z tohoto důvodu musí být k dispozici minimálně dva střešní vtoky Pluvia pro každou dílčí plochu střechy resp. každou plochu terasy. Tím se umožní přetékání dešťové vody od jednoho střešního vtoku k druhému a nebo od střešního vtoku Pluvia k nouzovému střešnímu přepadu. Vnitřní žlaby Použití systému Pluvia na odvodnění žlabů je v zásadě možné. V této souvislosti však platí samostatné požadavky týkající se navrhování a montáže. Dimenzování vnitřních žlabů a hydraulické posouzení se musí uskutečnit v souladu se směrnicemi a normami platnými v dané zemi. U vnitřních žlabů musí být k dispozici minimálně dva střešní vtoky Pluvia a dva nouzové přepady na jeho koncích. Obrázek 4: Střešní vtoky a vedení potrubí u vnitřních žlabů Střešní vtok Pluvia a zcela zaplněné potrubí 2 Gravitační potrubí s částečným plněním 3 Nouzové přepady 3 2 Při použití systému Geberit Pluvia v žlabech je nutné zohlednit následující základní pravidla: Maximální vzdálenost mezi střešními vtoky 2 m Minimální šířka žlabu 35 cm pro navaření, resp. 3 cm při použití vtoku s přírubou Použití pouze v hranatých žlabech; bez příčného sklonu Sklon žlabu v podélném směru 5 mm/m (,5%) Maximální množství dešťové vody na jeden vtok ve žlabu 6l/s.5 % 3.5 % max. m max. 2 m max. 2 m 3 3 Obrázek 4: Uspořádání vtoků ve žlabech 2 Obrázek 39: Střešní vtoky a vedení potrubí u plochých střech s atikou Střešní vtok Pluvia a zcela zaplněné potrubí 2 Gravitační potrubí s částečným plněním 3 Nouzové střešní přepady 3-23
2 Navrhování 2.3 Vedení potrubí 2.3. Základní pravidla Maximální podtlak v potrubním systému je: ø 4-6 = -,8 MPa ø 2-35 = -,45 MPa ø 2-35 PE trubky PN4 = -,8 MPa Proto se k tomuto účelu smí použít pouze svařovaný potrubní systém z materiálu Geberit PE. Hrdlové spoje nebo upínací spojky (např. spojka CV) nejsou povoleny Pro smysluplné navrhování by délka horizontální větve neměla přesáhnout maximální hodnotu 2.3.3 Připojení a redukce Připojení střešních vtoků Pluvia Střešní vtoky Pluvia je možné k potrubnímu systému připojit přímo pomocí kolena 9. Střešní vtoky Pluvia 2 l a 25 l je možné připojit také pomocí redukce anebo rozšíření. Maximální délka je definována následovně: I max = h l max : Maximální délka horizontální větve potrubí h: Výškový rozdíl mezi střešním vtokem a přechodem na gravitační kanalizaci Horizontální potrubí se musí instalovat s nulovým sklonem Jiné odpadní vody, např. kondenzát, se nesmí odvádět do střešního odvodňovacího systému Pluvia 2.3.2 Oddělené vedení potrubí Obrázek 43: Připojení střešního vtoku Pluvia pomocí kolena 9 Všechny další změny směru o 9 v potrubním systému Pluvia se smí provést pouze pomocí dvou kolen 45. Pokud se střešní vtok Pluvia připojuje na potrubní systém pomocí redukce, je nutné dodržet následující minimální průměry: Střešní vtoky Pluvia 2 l redukovatelné do maximálně d4mm Střešní vtoky Pluvia 25 l redukovatelné do maximálně d75mm Obrázek 42: Oddělené vedení potrubí Ploché střechy se musí odvodňovat odděleným potrubím při: rozdílných odtokových součinitelích plochách > 5 m 2 výškovém rozdílu > 4 m Dvě plochy střech se vzájemným výškovým rozdílem do 4 m je možné odvodňovat společným potrubím, pokud je možné vyloučit riziko přetečení dešťové vody z horní na dolní střechu. Pro odvodnění se musí použít pouze střešní vtoky Pluvia 2 l. Obrázek 44: Připojení střešního vtoku Pluvia pomocí redukce -23 3
2 Navrhování Pokud se střešní vtok Pluvia připojuje na potrubní systém pomocí redukce-rozšíření, je nutné dodržet následující maximální rozměry: Střešní vtoky Pluvia 2 l rozšiřitelné do maximálně d 75 mm Střešní vtoky Pluvia 25 l rozšiřitelné do maximálně d mm 2.3.4 Přechod ze systému Geberit Pluvia na gravitační kanalizaci Střešní odvodňovací systém Pluvia končí v definovaném bodě. Od tohoto bodu je nutné potrubní systém nadimenzovat gravitačně. Podkladem pro takové dimenzování jsou místní normy a předpisy pro navrhování. Hydraulická kapacita gravitační dešťové kanalizace musí vyhovovat celkovému odtoku dešťových vod ze systému Geberit Pluvia. Tento bod je současně přechodem z odvodňování střechy s úplným plněním (Geberit Pluvia) na odvodňování střechy s částečným plněním (gravitační odvodňování střech). Z tohoto důvodu je nutné zvětšit dimenzi gravitační kanalizace. A Obrázek 45: Redukce Připojení střešního vtoku Pluvia pomocí redukce-rozšíření Pro Geberit Pluvia je možné použít jak centrické, tak i excentrické redukce. 2 Obrázek 49: Rozšíření pomocí redukce A Geberit Pluvia (úplné plnění) B Gravitační odvodňování střech (částečné plnění) B Možné je také rozšíření kanalizačního potrubí v šachtě, pokud přítok a odtok leží proti sobě. Obrázek 46: Excentrické a centrické redukce Excentrické redukce 2 Centrické redukce Pro dosažení optimálního průtoku dešťové vody se doporučuje použití následujících redukcí: Centrické redukce u vertikálního potrubí Excentrické redukce u horizontálního potrubí A B Obrázek 47: Centrická redukce u vertikálního potrubí Obrázek 5: Rozšíření v šachtě A Geberit Pluvia (úplné plnění) B Gravitační odvodňování střech (částečné plnění) Pokud se přechod na gravitační odvodňování nachází za šachtou, musí být potrubí Pluvia v šachtě uzavřené. Potrubí Geberit Pluvia musí být spojené. Nesmí být přerušené (např. šachtou). Obrázek 48: Excentrická redukce u horizontálního potrubí Při upevnění pomocí upevňovacího systému Pluvia se musí horní úroveň excentrické redukce u horizontálního potrubí zabudovat v jedné rovině s nejvyšší částí potrubí. Obrázek 5: Rozšíření za šachtou-povolené A Geberit Pluvia (úplné plnění) B Gravitační odvodňování střech (částečné plnění) A B 32-23
2 Navrhování 2 2.3.6 Ochrana proti vlhkosti Při teplotních rozdílech mezi potrubím odvádějícím vodu ze střechy, skladbou střešního pláště a okolím může na trubce kondenzovat voda. Pro zabránění kondenzace vody se musí potrubí odvádějící vodu ze střechy opatřit tepelnou izolací proti orosování. Obrázek 52: Rozšíření až před napojením na kanalizaci Geberit Pluvia 2 Gravitační kanalizace s minimální délkou 2 m jako uklidňovací úsek před kanalizací 2.3.7 Ochrana před škodami způsobenými krupobitím V oblastech ohrožených kroupami doporučuje společnost Geberit ochranu střešního vtoku Pluvia. Provedení - plochá střecha Řešení v místě instalace - pomocí mřížky, velikost otvoru cca 8 x 2 mm, v oblasti střešního vtoku. Obrázek 53: Rozšíření až vyústěním do recipientu Geberit Pluvia Vyústění do recipientu je nutné zhotovit tak, aby se na odtoku nevytvářel žádný led. Při dimenzovaní potrubí je nutné při přechodu na gravitační systém odvodňování zohlednit normy a předpisy specifické pro danou zemi. 2.3.5 Ochrana před mrazem Obrázek 54: Mřížka pro střešní vtok Pluvia Provedení - vnitřní žlab Řešení v místě instalace - pomocí mřížky, velikost otvoru cca 8 x 2 mm, podél celé délky žlabu včetně střešního vtoku. U nezateplených střech a zejména u převislých střech jsou opatření na ochranu před mrazem nutná, protože části potrubí mohou zamrznout. V takových případech se oblast střešního vtoku, rovněž i střešní žlaby, musí chránit pomocí samoregulačního vyhřívání. Přitom je nutné dbát na to, aby bylo vyhřívání instalováno vně žlabu a aby odtokový výkon střešního vtoku nebyl tímto opatřením snížen. Vyhřívání se musí nadimenzovat tak, aby se v systému Pluvia při oblevě nevytvářel led. Vyhřívání nemá být provozováno v trvalém režimu. Obrázek 55: Mřížka pro žlab Vyhřívání je nutné instalovat a používat v souladu s údaji výrobce příslušného vyhřívání. -23 33
2 Navrhování 2.3.8 Zvuková izolace Vlivem vysoké průtočné rychlosti v potrubním systému je hladina hluku u systému Geberit Pluvia vyšší než u gravitačních střešních odvodňovacích systémů. V budovách bez požadavků na zvukovou izolaci se systém Geberit Pluvia může navrhovat bez omezení. V budovách s požadavky na ochranu před hlukem se hlukově optimalizovaného vedení potrubí dosahuje: zabráněním šíření hluku do stavební konstrukce (zvuková izolace) optimálním umístěním střešních vtoků a potrubí Pro zabránění přenosu zvuku šířeného konstrukcí je nutné v místě styku stavební konstrukce a potrubního systému provést zvukovou izolaci (zabránění vytvorění akustického mostu). Pro zabránění zvuku šířeného vzduchem se může provést instalace v zvukově izolovaných instalačních šachtách a/nebo montáž se zvukovou izolací pomocí Geberit Isol. Při použití střešního odvodňovacího systému Pluvia v budovách s požadavky na ochranu před hlukem je nutné tuto problematiku řešit se specialistou na stavební akustiku. Kombinované zvukové izolace a ochrany proti vlhkosti je možné dosáhnout použitím izolace Geberit Isol. Geberit Isol se kromě použití jako desková zvuková izolace hodí také jako tepelná izolace proti orosování ve standardně namáhaných prostorech. Přitom je nutné zohlednit následující parametry okolí: Teplota dešťové vody C Vnitřní teplota < 25 C Vlhkost vzduchu < 6 % U jiných parametrů okolí anebo použití je nutné využít kombinovaná řešení s dodatečnou tepelnou izolací (např. Armaflex). Tabulka 7: Izolace potrubí odvádějících dešťovou vodu (dešťová voda o teplotě C, vnitřní teplota < 25 C, vlhkost vzduchu < 6 %) Průměr trubky DN ) d Izolace proti orosování, izolace proti zvuku šířeného konstrukcí a izolace proti zvuku šířeného vzduchem Desková zvuková izolace ) - Geberit Isol bez olověné vrstvy Všechny spoje izolace je nutné oblepit lepicí páskou - spoje rovnoběžné s osou trubky - spoje kolmé na osu trubky - u tvarovek všechny vnéjší spoje - V závislosti na přilnavosti lepicí pásky je v případě potřeby nutné použít vícenásobné přelepení 2) Možnost zakoupit: v obchodech s izolačními materiály. Nebo je možné použít také jiné rovnocenné výrobky. Izolace proti orosování a izolace proti zvuku šířeného konstrukcí Armaflex AF 2) Armaflex IT 2 mm s = 7 mm s = 3 mm s = 3 mm Č. výr. 4 4 356... H-42 3 x 42 4 48 356... H-48 3 x 48 5 5 356... H-54 3 x 54 56 56 356... H-57 3 x 6 6 63 356... H-64 3 x 64 7 75 356... H-76 3 x 76 9 9 356... H-89 3 x 89 356... H-4 3 x 4 25 35 356... H-33 / 4 3 x 4 34-23
2 Navrhování 2.4 Upevnění potrubí 2.4. Změna délky vyvolaná teplotou Materiály se při zvýšení teploty roztahují. Když teplota klesne, materiály se smrští. Stupeň roztažení anebo smrštění závisí na druhu materiálu. Prodloužení anebo smrštění se udává pomocí součinitele délkové roztažnosti α [mm/m K]. Součinitel délkové roztažnosti α pro Geberit PE je,2 mm/m K. Rozdíl teplot ΔT = 5 C způsobí u Geberit PE délkové prodloužení mm na metr potrubí. Rozdíl teplot ΔT = -3 C způsobí délkové smrštění 6 mm na metr potrubí. Příklad: 3 C 8 C C Obrázek 56: mm 5 mm mm 55 mm 994 mm 497 mm Příklad změny délky Geberit PE Změnu délky Δl Geberit PE je možné stanovit na základě následujícího grafu: 2.4.2 Možnosti upevnění Teplotně podmíněná změna délky potrubního systému musí být kompenzována upevněním potrubí pomocí pevných bodů a kluzných bodů. Pevné body působí proti silám způsobených změnou délky a řídí tak délkové prodloužení potrubí v definovaném směru. Kluzné body zabraňují u změny délky vyvolané teplotou vybočení potrubí a přenáší hmotnost potrubí naplněného vodou do stavební konstrukce. Systém Geberit Pluvia je možné upevnit následovně: Horizontální potrubí - upevnění pomocí upevňovacího systému Pluvia Vertikální potrubí - upevnění použitím dlouhých hrdel Horizontální a vertikální potrubí - upevnění pomocí pevné montáže Při upevnění pomocí upevňovacího systému Pluvia je změna délky vyvolaná teplotou zachycená nosným profilem. Z tohoto důvodu Geberit doporučuje upevnění potrubí při vertikálním vedení potrubí pomocí dlouhých hrdel a při horizontálním vedení potrubí pomocí upevňovacího systému Pluvia. Pevná montáž se nedoporučuje, protože změna délky se zachycuje pevnými body a přenáší přímo do stavební konstrukce. Příklad: ΔT [ C] Obrázek 57: Stanovení změny délky Δl pro Geberit PE na základě grafu Δl Změna délky ΔT Rozdíl teplot l Délka trubky 9 8 7 6 5 4 3 2 l [m] m 2m 3m 4m 5m 6m 7m 8m 9m m 2 3 4 4,8 6 7 8 9 2 3 4 5 6 Δl [cm] -23 35
2 Navrhování 2.4.3 Upevňovací systém Pluvia d 4 až d 2 mm Při horizontálním upevnění pomocí upevňovacího systému Pluvia se pevné body a kluzné body provádějí následovně: Tabulka 8: Provedení pevných bodů a kluzných bodů u upevňovacího systému Pluvia Pevný bod Kluzný bod Závěs Trubková objímka Pluvia s navařovacím Trubková objímka Pluvia elektropáskem GEBERIT Závěs se používá pro upevnění nosného profilu ke stavební konstrukci. Při navrhování a montáži pevných bodů a kluzných bodů se musí dodržet předepsané vzdálenosti. Pevné body se musí umístit: Na začátku a konci každého úseku potrubí a u každé změny směru U každé odbočky (vždy na hlavním a odbočujícím potrubí) U každé redukce na straně většího průměru Na přímých úsecích vždy po 5 m AA = 2,5 m A FG F A A FG G RA G FA = 5, m G G F RA RA RA Obrázek 58: Vzdálenosti závěsů a objímek u upevňovacího systému Pluvia A Závěs (vnitřní závit M) F Pevný bod G Kluzný bod AA Vzdálenost závěsů RA Vzdálenost mezi trubkovými objímkami FA Vzdálenost mezi pevnými body FG Síla v místě závěsu způsobená hmotností zaplněného systému F A A F A F Tabulka 9: Vzdálenosti mezi trubkovými objímkami u upevňovacího systému Pluvia Rozměr trubky d [mm] DN RA [m] FG v A ) [N] 4 4,8 7 5 5,8 88 56 56,8 7 63 6,8 24 75 7,8 56 9 9,8 23, 279 25 25,2 348 6 5,6 55 2 2 2, 85 25 25,7 26 35 3,7 2 ) Zatížení v místě závěsu zaplněného systému pri dodržení vzdálenosti závěsů 2,5 m Obrázek 59: F X Příklad upevnění potrubí v místě přerušení nosného profilu Pluvia Tabulka : Vzdálenost mezi trubkovými objímkami Trubka d Max. vzdálenost trubkových objímek x < DN 7 (d 75 mm),8 m > DN 9 (d 9 mm) x d F 36-23
2 Navrhování 2.4.4 Upevňovací systém Pluvia d 25 až d 35 mm d 35 FG AA = 2,5 m A A A A AA = 2,5 m AA = 2,5 m AA = 2,5 m 26 cm ø 35 mm A Zavěs (závitová tyč M) F Pevný bod G Kluzný bod AA Vzdálenost zavěsů FA Vzdálenost mezi pevnými body FG Síla v místě závěsu způsobená hmotností zaplněného systému F G G F G G,2 m,2 m,7 m,6 m,7 m,7 m,6 m FA = 5 m FA = 5 m Pro upevnění ke stavební konstrukci je nutné si použití dalšího potřebného materiálu (šrouby, hmoždinky, konzoly atd.) vyjasnit s dodavatelem upevnění Zabudované odbočky se musí zabezpečit pomocí pevných bodů U přímých úseků potrubí je nutné umístit pevný bod každých 5 m U d 35 mm se musí všechny pevné body provést pomocí 2 trubkových objímek s navařovacími elektropásky. Vzdálenost mezi oběma trubkovými objímkami je,2 m. Obrázek 6: Trubková objímka Pluvia se závitovým nátrubkem M6 a navařovacím elektropáskem Při přechodu z d 2 mm na d 25 mm resp. d 35 mm se nosné profily nemohou navzájem spojovat, protože výška horních hran nosných profilů se liší o mm. +/- cm - cm ø 25 mm / ø 35 mm Obrázek 6: ø 2 mm Přechod mezi nosnými profily -23 37
2 Navrhování 2.4.5 Vertikální upevnění potrubí s dlouhým hrdlem Při vertikálním upevnění potrubí pomocí dlouhého hrdla se pevné body a kluzné body provádějí následovně: Tabulka : Provedení pevných bodů a kluzných bodů pomocí dlouhého hrdla Pevný bod Trubková objímka s dlouhým hrdlem Trubková objímka s navařovacím elektropáskem L Kluzný bod Trubková objímka L L Rozměr závitových tyčí (trubek) závisí na vzdálenosti L dlouhého hrdla nebo na vzdálenosti osy potrubí od stěny. Následující tabulky udávají rozměry závitových tyčí pro pevné body a kluzné body. Tabulka 2: Vertikální upevnění potrubí s dlouhým hrdlem: rozměr závitových tyčí (trubek) u pevných bodů Vzdálenost Průměr od stěny L DN 5 DN 56 DN 7 DN 9 DN DN 25 DN 5 DN 2 DN 25 DN 3 [cm] d 5 d 56 d 75 d 9 d d 25 d 6 d 2 d 25 d 35 /2" /2" /2" /2" /2" /2" - - - - 2 /2" /2" /2" /2" /2" 3/4" 3/4" " 5/4" 5/4" 3 /2" /2" /2" /2" 3/4" 3/4" " 5/4" 5/4" 5/4" 4 /2" /2" /2" 3/4" 3/4" " " 5/4" /2" 2" 5 /2" /2" 3/4" 3/4" " " 5/4" /2" 2" 2" 6 /2" 3/4" 3/4" 3/4" " " 5/4" /2" 2" - Tabulka 3: Vertikální upevnění potrubí s dlouhým hrdlem: rozměr závitových tyčí (trubek) u kluzných bodů Vzdálenost Průměr od stěny L DN 5 DN 56 DN 7 DN 9 DN DN 25 DN 5 DN 2 DN 25 DN 3 [cm] d 5 d 56 d 75 d 9 d d 25 d 6 d 2 d 25 d 35 M M M M M M - - - - 2 M M M M M /2" /2" " " " 3 M M M M /2" /2" /2" " " " 4 /2" /2" /2" /2" /2" /2" /2" " " " 5 /2" /2" /2" /2" /2" /2" /2" " " " 6 /2" /2" /2" /2" /2" /2" /2" " " " U vertikálního upevnění potrubí pomocí dlouhého hrdla je nutné věnovat pozornost následujícím bodům: Maximální vzdálenost dlouhých hrdel s pevným bodem je 6 m Bezprostředně před resp. za horizontálními úseky potrubí je potřeba použít objímku s pevným bodem vytvořeným pomocí elektrotvarovek a nebo navařovacím elektropáskem 38-23
2 Navrhování 2.4.6 Pevná montáž Uložení potrubí s pevným upevněním Použití pro vodorovné a svislé potrubí Doporučení do DN 25 (d = 25 mm) Dilatační síly, které vznikají v důsledku změny délky vyvolané teplotou, se přenášejí do stavební konstrukce Cílený přenos síly přebírají pevné body Záruka za systém Geberit Pluvia je zaručená pouze při použití upevňovacího systému Pluvia. Pevné body a kluzné body Pevná montáž se nedoporučuje pro upevnění systému Geberit Pluvia. Pokud není možný žádný jiný druh upevnění, pevné body a kluzné body je potřeba provést následovně: Tabulka 4: Provedení pevných bodů a kluzných bodů při pevné montáži Horizontálně na stropech Vertikálně na stěnách Trubková objímka s elektrotvarovkami Trubková objímka s elektrotvarovkami L L Pevný bod Trubková objímka s navařovacím elektropáskem Trubková objímka s navařovacím elektropáskem L L Kluzný bod Trubková objímka Trubková objímka L L Rozměr závitových tyčí (trubek) závisí na vzdálenosti L potrubí od stěny. Následující tabulky udávají rozměry závitových tyčí (trubek) pro pevné body. Rozměr závitových tyčí (trubek) pro kluzné body viz tabulka 3 na straně 38. Tabulka 5: Pevná montáž: rozměr závitových tyčí (trubek) u pevných bodů na stropech Průměr Vzdálenost od DN 5 DN 56 DN 7 DN 9 DN DN 25 stropu L [cm] d 5 d 56 d 75 d 9 d d 25 " " " 5/4" /2" 2" 2 5/4" 5/4" /2" 2" - - 3 /2" /2" 2" - - - 4 2" 2" 2" - - - 5 2" 2" - - - - 6 2" - - - - - -23 39
2 Navrhování Tabulka 6: Pevná montáž: rozměr závitových tyčí (trubek) u pevných bodů na stěnách Vzdálenost od stěny L [cm] Průměr DN 5 DN 56 DN 7 DN 9 DN DN 25 d 5 d 56 d 75 d 9 d d 25 /2" /2" 3/4" " " 5/4" 2 3/4" " " 5/4" 5/4" /2" 3 " " 5/4" 5/4" 2" 2" 4 " 5/4" 5/4" /2" 2" - 5 5/4" 5/4" /2" 2" 2" - 6 5/4" /2" /2" 2" - - Pro vytvoření pevných bodů je možné použít běžně dostupné výrobky. Vzdálenosti upevnění Je nutné dodržet následující vzdálenosti upevnění: F F G G G G F F RA RA RA RA G F G F RA G F RA G G Kluzný bod RA Vzdálenost mezi trubkovými objímkami F Pevný bod Tabulka 7: Vzdálenosti upevnění na stropech a stěnách d DN RA [mm] [m] 5 5,8 56 56,8 75 7,8 9 9,8, 25 25,2 4-23
2 Navrhování 2.5 Dimenzování 2.5. Průběh dimenzování Dimenzování střešního odvodňovacího systému Pluvia se realizuje pomocí softwaru Geberit ProPlanner, modul Pluvia. Pro návrh střešního odvodňovacího systému Pluvia jsou nutné následující podklady: Počet a umístění střešních vtoků Výška budovy (řezy objektem) Trasa vedení potrubí Ležaté potrubí Odpadní potrubí Přechod na gravitační odvodnění Odtok dešťových vod (požadovaný průtok) Pravidla a požadavky na rozmístnění střešních vtoků jsou uvedeny v kapitole 2.2 "Střešní vtoky" na straně 3. Pravidla a požadavky na vedení potrubí jsou uvedeny v kapitole 2.3 "Vedení potrubí" na straně 3. Při změně plochy střechy, výšky budovy, vedení potrubí anebo počtu střešních vtoků je potřeba provést nový hydraulický výpočet Určení odtoku dešťové vody Intenzita deště je uvedena v ČSN 75 676 a pro střechy a plochy ohrožující budovu zaplavením se uvažuje hodnota i =,3 l/s m 2. Vyšší hodnotu intenzity deště může však stanovit i projektant nebo investor v návaznosti na požadavky pojišťoven v rámci pojištění budovy. Množství vody na střešní vtok 2 l: Min. l/s Max. 2 l/s Množství vody na střešní vtok 25 l: Min. 8 l/s Max. 25 l/s Součinitel odtoku závisí na skladbě střešního pláště a je uveden v ČSN 75 676 a udává, jaký podíl jmenovité hodnoty srážek se skutečně odvádí, např.: Fóliové a plechové střechy (střechy s hydroizolací) C =, Střechy s kamenivem C =, Podle údajů výrobce (příp. podle dodavatele zatravněné střechy) Tabulka 8: Informativní součinitelé odtoku pro zatravněné ploché střechy Tloušťka vrstvy humusu Sklon střechy do 5 Součinitel odtoku C Sklon střechy více než 5 > 5 cm, - > 25-5 cm,2 - > 5-25 cm,3 - > -5 cm,4,5 > 6- cm,5,6 > 4-6 cm,6,7 > 2-4 cm,7,8 Uvedené informativní součinitele odtoku vycházejí ze směrnic ústavu Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.v. (ústav zabývající se výzkumem, rozvojem a výstavbou krajiny). Odtok dešťové vody se vypočítá pomocí následujícího vzorce: Q r = A i C Q r Odtok dešťové vody [l/s] A Půdorysný průmět střechy podle ČSN EN 256-3 [m 2 ] i Intenzita deště [l/s m 2 ] C Součinitel odtoku [-] -23 4
2 Navrhování Dimenzování pomocí softwaru Geberit ProPlanner, modul Pluvia Pokud jsou stanoveny počet a umístění střešních vtoků, vedení potrubí a odtok dešťové vody, je možné systém Geberit Pluvia nadimenzovat pomocí softwaru Geberit ProPlanner. Dimenzování má v podstatě následující průběh: Vytvoření potrubního systému v izometrickém náhledu Stanovení umístění připojení na kanalizaci v zemi Nakreslení trasy potrubí Osazení střešních vtoků Zadání délek potrubí a odtoku dešťové vody pro jednotlivé vtoky Vypočítání dimenzí potrubního systému 2.5.2 Zohlednění bezpečnostního faktoru Zohlednění bezpečnostního faktoru by vedlo u systému Geberit Pluvia k nežádoucímu předimenzování, což by mohlo vést k poruchám hydraulické kapacity a samočistící funkce. Z tohoto důvodu se při dimenzovaní systému Geberit Pluvia nezohledňuje bezpečnostní faktor. 42-23
2 Navrhování 2.6 Nouzové odvodnění 2.6. Všeobecně 2.6.2 Základní pravidla Je nutné dodržovat a aplikovat normy a předpisy platné v příslušné zemi. Následující dokumenty obsahují údaje o nouzových přepadech: ČSN 75 676 ČSN EN 256 DIN 986- BS 849 SN 592 Směrnice o plochých střechách od Zentralverband des Deutschen Dachdeckerhandwerks (Centrální německý svaz pokrývačů střech) Avis Technique CSTB Směrnice o odvodňovaní střech suissetec U plochých střech s vnitřním odpadním potrubím (např. střechy s atikami, střechy vnitřními mezistřešními a zaatikovými žlaby) je nutné navrhovat nouzové přepady, aby se zabránilo riziku vnikání dešťové vody do budovy nebo přetěžování střešní konstrukce (viz. ČSN EN 256-3). Proto nemá druh odvodňování (podtlakový střešní odvodňovací systém Pluvia nebo gravitační systém odvodnění střech) žádný vliv na základní otázku týkající se vytvoření a potřeby nouzových přepadů. Další důvody pro vytvoření nouzových přepadů: Malá průtočná kapacita kanalizace, na kterou je střešní odvodňovací systém napojen Možnost ucpání gravitační kanalizace Možnost znečištění střešních vtoků (např. listím) Statická únosnost střešních konstrukcí s trapézovým plechem Níže uvedená pravidla se mají chápat jako nezávazná směrnice. Tato pravidla musí být schválena v daném projektu příslušnými odborníky, jako např. architekty, projektanty stavebních a statických konstrukcí. Úlohou nouzového odvodnění je odvádět dešťovou vodu, když odtok dešťové vody překročí průtočnou kapacitu stávajícího střešního odvodňovacího systému. Tento systém je oddělený od systému pro odvodnění střech a musí se navrhnout a vypočítat samostatně. V zásadě by mělo být možné odvádět pomocí nouzových střešních vtoků minimálně stejné množství dešťové vody, kterou budou odvádět i střešní vtoky. Nouzové odvodnění je možné realizovat pomocí nouzového přepadu přes fasádu (atiku) objektu nebo pomocí vtoků s nouzovým přepadem s dodatečným potrubním systémem (Obr. 68 na straně 45). Nouzové odvodnění přitom nesmí být napojeno na gravitační kanalizaci, ale musí být bez překážek vyvedeno na pozemky, které je možné neškodně zaplavit. Nouzové odvodnění může být navrženo: U plochých střech s nouzovými přepady ve fasádě (atice) objektu U vnitřních žlabů s nouzovými přepady na čelní straně žlabu (Obr. 66 na straně 45) Doplňkovým samostatným potrubním systémem Pluvia se střešními vtoky se soupravou nouzového přepadu Pluvia Doplňkovým samostatným gravitačním potrubním systémem s nouzovými střešními vtoky Nouzové odvodnění je nutné navrhnout jako doplňkový samostatný potrubní systém v těch případech, když např. geometrie střechy neumožňuje zajistit odvodnění pomocí nouzových přepadů ve fasádě. Nouzové přepady je nutné navrhnout a rozmístit tak, aby přístupy na střechu nemohly být zaplaveny. Dolní hrana nouzových přepadů musí být umístěna nad hladinou vzdutí vody v okolí střešních vtoků Pluvia. -23 43
2 Navrhování 2.6.3 Nouzové odvodnění plochých střech ve stavební konstrukci Ploché střechy je možné odvodňovat pomocí nouzových přepadů ve fasádě (atice) objektu. Nouzové přepady je nutné umístit tak, aby v trase odtoku dešťové vody mezi střešním vtokem a nouzovým přepadem nebyla žádná překážka. Nezávisle na provedení nouzových přepadů se musí dolní hrana nouzových přepadů umístit 5 cm nad nejvyšší úrovní krytiny (platí i pro zatravněné střechy). Kromě toho je nutné dbát na to, aby se prostupy střechou, přístupy na střechu atd. nenacházely pod úrovní nouzového přepadu. 2.6.4 Nouzové odvodnění u střešních žlabů Střechy se žlaby je možné odvodňovat pomocí nouzových přepadů v střešním žlabu. Podokapní žlaby U podokapních žlabů se jako nouzový přepad může použít níže umístěná přední hrana žlabu. 35 cm Aby nouzovými přepady mohla rychle odtékat dešťová voda a aby nedocházelo k zvýšenému zatížení nosné konstrukce střechy, měly by být pravoúhlé a umístěné v podélném směru. Obrázek 62: Nouzový přepad u ploché střechy, v atice X Šířka nouzového přepadu H Vzdálenost horní úrovně přepadu od horní hrany atiky 5 H -5 X -5 Obrázek 63: Nouzový přepad u podokapních žlabů U podokapních žlabů je možné nouzové přepady navrhnout u střešních vtoků (nejnižší bod příslušného úseku střešního žlabu), ale i na čelní straně žlabu. H - 5 cm cm X Obrázek 64: Nouzový přepad u střešního žlabu, v podélném směru X Šířka nouzového přepadu H Vzdálenost od horní úrovně přepadu k hraně žlabu 44-23
2 Navrhování Vnitřní žlaby Nouzové přepady je nutné umístit tak, aby byla zachována jejich správná funkce. To je důležité zejména u vnitřních žlabů (např. u šedových střech), protože funkce nouzového přepadu může být zaručena pouze přes čelní strany střešního žlabu. Přitom je nutné dbát na následující: Nouzové přepady je nutné umístit na obou čelních stranách žlabu Nouzové přepady musí mít stejnou šířku jako střešní žlab a musí být směrem nahoru otevřené Spodní hrana nouzového přepadu se musí být 5- cm nad nejbližším střešním vtokem 2.6.5 Nouzové odvodnění pomocí střešních vtoků s nouzovým přepadem Pluvia Na nouzové odvodnění je možné jednoduše, rychle a bez zvyšování úrovně střešní krytiny použít střešní vtoky Pluvia ve spojení s vhodnou soupravou nouzového přepadu Pluvia. U plochých střech by se měl střešní vtok Pluvia se soupravou nouzového přepadu umístit v bezprostřední blízkosti střešního vtoku Pluvia (cca m). Obrázek 65: Nouzový přepad u střešního žlabu, v čelní straně - šířka nouzového přepadu X Šířka nouzového přepadu X 5 - cm Obrázek 67: Souprava nouzového přepadu Pluvia 2 l a 25 l Nouzový systém Pluvia je samostatný odvodňovací systém, který je oddělený od střešního odvodňovacího systému Pluvia. Odváděná dešťová voda musí být pomocí volného výtoku odvedena na pozemky, které je možné neškodně zaplavit. 2 5 - cm,5 % m Obrázek 66: Nouzový přepad u střešního žlabu, na čelní straně - přepadová hrana a vzdálenost od nejbližšího střešního vtoku Při statickém výpočtu střechy a střešních žlabů se bezpodmínečně musí zohlednit výška vzdutí. Obrázek 68: Nouzový systém Pluvia jako oddělený odvodňovací systém Odvodňovací systém Pluvia 2 Nouzový systém Pluvia -23 45
2 Navrhování 2.6.6 Gravitační nouzové odvodnění Pokud je nutné pro budovu zajistit výjimečné ochranné opatření, mělo by být nouzové zařízení schopné samostatně odvést stoletou vodu i (5,). To platí např. pro nemocnice, divadla, citlivá komunikační zařízení, skladovací prostory pro látky, které vlivem vlhkosti produkují toxické anebo zápalné plyny, a budovy, ve kterých se nacházejí specifická umělecká díla. Obrázek 69: Systém Pluvia s nouzovým odvodněním gravitačním potrubním systémem 5 cm Intenzitu deště i (5,) v dané oblasti stavby je nutno prověřit u Českého hydrometeorologického ústavu. Výpočet velikosti pravoúhlého nouzového přepadu Výpočet pravoúhlého nouzového přepadu je možné navrhnout podle ČSN EN 256-3. Rozměry nouzového přepadu se stanoví ze vztahu: Obrázek 7: Gravitační nouzové odvodnění - řešení stavebním detailem U nouzového odvodnění řešeným jako stavební detail, musí být dolní hrana nouzového přepadu minimálně 5 cm nad úrovní krytiny. L w = L W Q NOT h Q NOT 24 h, 5 Délka nouzového přepadu (mm) Odtok dešťové vody nouzovým přepadem (l/s) Tlaková výška na nouzovém přepadu (mm) 2.6.7 Dimenzování nouzových přepadů Výpočet odtoku dešťové vody nouzovým přepadem podle DIN 986- a ČSN EN 256-3 L w h Podle DIN 986-:28 musí odvodňovací a nouzový systém společně odvést dešťvé srážky o intenzitě 5 minutového deště s periodicitou let, který se vyskytuje v dané lokalitě, kde se navrhovaný objekt nachází (i (5,) ). Minimální kapacita odtoku dešťové vody nouzovým přepadem je výsledkem rozdílu mezi deštěm o intenzitě 5 minut při periodicitě let a deště s intenzitou podle ČSN 75 676. Q NOT = [ i [5, ] - i C ] A Obrázek 7: Pravoúhlý nouzový přepad Pro zaručení optimálního odtoku dešťové vody a zabránění nadměrného zatěžování střechy se musí výška nouzového přepadu navrhovat mezi až 5 cm. Pokud výpočtem vychází celková plocha nouzového přepadu velká a pokud je to z hlediska stavebně konstrukčního řešení možné, lze celkový nouzový přepad rozdělit na větší počet menších. Q NOT i (5, ) i C A Minimální kapacita odtoku dešťové vody nouzovým přepadem nouzových přepadů (l/s) Intenzita 5 minutového deště při periodicitě n =, ( let) pro danou lokalitu (l/s m 2 ) Intenzita deště podle ČSN 75 676, která se pro střechy a plochy ohrožující budovu zaplavením uvažuje hodnotou i =,3 l/s m 2 Součinitel odtoku (zohlednění součinitele odtoku C je povoleno pouze při výpočtu odtoku dešťové vody při intenzitě i =,3 l/s m 2 ) Půdorysný průmět odvodňované plochy nebo účinná plocha střechy vypočtená podle čl. 4.3.2 ČSN EN 256-3 (m 2 ) 46-23
3 Montáž 3 Montáž 3. Střešní vtoky Pluvia 48 3.. Základní pravidla 48 3..2 Zabudování do střešní konstrukce 48 3..3 Připojení střešní hydroizolační fólie 53 3..4 Vytápění vtoků 54 3.2 Upevnění potrubí 54 3.2. Vertikální upevnění s dlouhým hrdlem 54 3.2.2 Upevňovací systém Pluvia 55 3.3 První uvedení do provozu 56-23 47
3 Montáž 3. Střešní vtoky Pluvia 35 x 35 cm 3.. Základní pravidla Připojovací potrubí střešního vtoku je nutné upevnit ke stavební konstrukci pomocí pevného bodu Pro zabezpečení hydraulické kapacity střešních vtoků je nutné ihned po ukončení izolačních prací střechy namontovat funkční desku a ochranný koš. Pokud nebudou funkční desky instalované, bude v průběhu stavební fáze možné pouze nouzové odvodnění s výrazně sníženým výkonem Je potřeba zabránit uložení připojovacího potrubí v tepelné izolaci. Při napojování střešních hydroizolačních pásů a navařovacích plechů je nutné dbát na to, aby se střešní vtok vlivem ukládání nebo svařování nepoškodil. Obrázek 73: Obrázek 74: Rozměry při montáži v prostupu ve stavební konstrukci Prodloužení základního tělesa v místě instalace 3..2 Zabudování do střešní konstrukce Skládané systémové střešní vtoky 2 l Střecha s lehkou konstrukcí Při montáži do střechy s lehkou konstrukcí je nutné zhotovit pro střešní vtok otvor s následujícími rozměry: Masivní střecha Pro upevnění ve střešní konstrukci se musí použít upevňovací ocelové prvky. 3 x 3 cm Při montáži do masivní střechy je nutné dodržovat následující rozměry: 3 cm Obrázek 72: Montáž před zabetonováním 48-23
3 Montáž Střešní vtok se upevní ve střešní konstrukci pomocí zpevňujícího plechu pol. č. 359.558... Střešní konstrukce s parotěsnou zábranou U střešní konstrukce s parotěsnou zábranou se základní těleso pro připojení parotěsné zábrany, a rovněž střešní vtoky montují do střešní konstrukce (masivní střecha, střecha s lehkou konstrukcí, střecha s tepelnou izolací). Příruba s namontovanou fólií se nasadí na základní těleso a upevní pomocí upevňovací desky. Střešní konstrukce s tepelnou izolací Při montáži do střešní konstrukce s tepelnou izolací je nutné dodržovat následující rozměry: 3 x 3 cm 7 cm x 6 cm Montáž do tepelné izolace Vyhloubení otvoru 3 x 3 x 7 cm, délku připojovací trubky prodloužit resp. zkrátit na x + 5 cm. Tepelná izolace vtoku se do vyhloubení tepelné izolace montuje bez upevňovacích ocelových prvků. Systémové střešní vtoky 2 l Masivní střecha a střecha s tepelnou izolací Při montáži do masivní střechy nebo střešní konstrukce s tepelnou izolací je nutné dodržovat následující rozměry: Střešní vtoky se na střešní hydroizolační pás ve střešní konstrukci upevňují pomocí příslušenství příslušenství, např. pomocí připojovacího plechu pro živičnou krytinu. 3 cm 7 cm 6 cm -23 49
3 Montáž Střešní vtok pro střešní hydroizolační fólie, rovněž i střešní vtok pro živičnou krytinu se upevňují přímo ke konstrukci střechy. Střešní žlab Při montáži střešního vtoku do střešních žlabů je nutné dodržovat následující rozměry: 35 cm 27 x 29 cm Střecha s lehkou konstrukcí V závislosti na materiálu se střešní vtok se střešním žlabem spojí pájením anebo svaří. Při montáži do střechy s lehkou konstrukcí je nutné provést pro uložení střešního vtoku otvor s následujícími rozměry: 3 x 3 cm Střešní vtok DAF 2 l s přírubou pro střešní hydroizolační fólie se ve střešní konstrukci upevní pomocí zpevňujícího plechu pol. č. 359.6.25.. Strešný vtok s přírubou pro střešní žlab Postup montáže Obrázek 75: Vyznačení polohy vtoku Střešní vtok pro živičnou krytinu se oproti tomu může upevnit přímo, bez použití přídavných dílů. Obrázek 76: Vyznačení otvorů pro vtok a šrouby 3 x 3 cm 3 x 3 cm Střešní konstrukce s parotěsnou zábranou Připojení parotěsné zábrany se do střešní konstrukce montuje jako skládaný systémový střešní vtok Pluvia 2 l. Obrázek 77: Těsnění slouží jako šablona 5-23
3 Montáž ø 9 mm Obrázek 78: Vyvrtání otvorů pro šrouby Obrázek 84: Osazení ochranného koše pro zachytávání listí 2 68 Obrázek 79: Vystřihnutí otvoru 2 Obrázek 85: Osazení funkční desky Obrázek 8: Osazení těsnění na vtok Obrázek 86: Osazení horního krytu vtoku Obrázek 8: Osazení vtoku ze spodní části žlabu Obrázek 87: Zkompletovaný vtok Obrázek 82: Osazení přítlačné příruby 3 mm 5 Nm 7 4 8 5 6 2 3 Obrázek 83: Utáhnutí matek -23 5
3 Montáž Střešní vtoky 25 l Montážní rozměry Při montáži do střešní konstrukce je nutné provést pro uložení střešního vtoku otvor s následujícími rozměry: 28 x 28 cm Obrázek 88: Masivní střecha bez tepelné izolace 28 x 28 cm / ø 28 cm 9 cm Obrázek 89: ø 2 cm Střešní konstrukce s tepelnou izolací 28 x 28 cm / ø 28 cm Obrázek 9: Střecha s lehkou konstrukcí Upevnění ve střešní konstrukci U plochých střech se střešní vtok upevňuje přímo ke střešní konstrukci. 52-23
3 Montáž 3..3 Připojení střešní hydroizolační fólie Při připojení střešní hydroizolační fólie pomocí upevňovací příruby se nesmí používat střešní hydroizolační fólie s potaženým rounem (textilií). Živičná krytina Před pokládáním živičné krytiny se musí připojovací plech zdrsnit a vyčistit pomocí brusného papíru. Dbejte na doporučení výrobce živičného pásu. Střešní hydroizolační fólie Připojení pomocí izolačního límce Při připojení pomocí izolačního límce se střešní hydroizolační fólie spojí s příslušným izolačním límcem. Připojení pomocí upevňovací příruby Fólie se umístí na těsnění příruby a upevní pomocí příruby. Připojovací plech natřete primerem.. Střešní hydroizolační fólii umístěte na střešní vtok. 2. Vyřízněte otvory pro závity šroubů. 3. Upevněte přírubu. 4. Vyřízněte otvor pro střešní vtok. Na suchý primer položte pás živice. -23 53
3 Montáž 3..4 Vytápění vtoků Vytápěcí těleso 23 V 3.2 Upevnění potrubí Vytápěcí těleso nasuňte na odtokovou trubku střešního vtoku. 3.2. Vertikální upevnění s dlouhým hrdlem Změna délky trubek a tvarovek musí být vyrovnána dlouhým hrdlem. Pro tento typ upevnění se musí použít odpovídající pevné body a kluzné body. Dlouhá hrdla musí být vždy upevněna pomocí pevných bodů. Přitom je nutné dodržet následující vzdálenosti: Maximální vzdálenost mezi kluznými body: 5 x průměr potrubí Maximální vzdálenost mezi dvěma dlouhými hrdly: 6 m Maximální vzdálenost mezi dvěma pevnými body: 6 m Vytápěcí pásek 23 V Vytápěcí pásek 23 V omotejte kolem odtokové trubky střešního vtoku a upevněte. max. 6 m 5 x ø max. 6 m Obrázek 9: Maximální vzdálenost mezi dlouhým hrdlem a pevným bodem Hloubka zasunutí trubky do dlouhého hrdla závisí na montážní teplotě. Při montážní teplotě 2 C je hloubka zasunutí,5 cm, při C pouze 8 cm. 54-23
3 Montáž 3.2.2 Upevňovací systém Pluvia 2 C.5 cm Upevnění potrubí pomocí upevňovacího systému Pluvia je možné ve dvou variantách: Pomocí trubkových objímek a upevňovacích klínů Pluvia Našroubováním trubkových objímek na nosný C profil 2 6 m Při použití nosných profilů se čtyřhrannými průřezem upevněte trubkovou objímku na nosném profilu pomocí upevňovacího klínu Pluvia. Obrázek 92: Hloubka zasunutí při montážní teplotě 2 C C 8 cm 2 2 6 m 3 Obrázek 93: Hloubka zasunutí při montážní teplotě C Tabulka 9: Hloubka zasunutí v závislosti na montážní teplotě d [mm] Hloubka zasunutí [cm] - C C + C +2 C 5-6 6, 8, 9,,5 2-35 7, 8, 9, 2,5 Obrázek 94: Upevňovací systém Pluvia do d 2 mm Při použití nosných profilů s C profilem přišroubujte trubkovou objímku k nosnému profilu. Nr. 7 Obrázek 95: Pluvia upevňovací systém d 25 a 35 mm -23 55
3 Montáž 3.3 První uvedení do provozu Kontrolní body: Kontrola systému Pluvia s realizační dokumentací a hydraulickým výpočtem. Zejména je nutné zkontrolovat: Účinnou plochu střechy Součinitel odtoku Uspořádání, provedení a správnou montáž střešních vtoků Pluvia a příslušné ochrany např. proti vyplavování substrátu. Funkční části musí být zcela smontované a ochranný koš musí být pevně spojený se střešním vtokem Vedení potrubí a průměry trubek Provedení přechodu z úplného plnění na gravitační kanalizaci (uklidňovací úsek) Zhotovení případných čisticích a revizních otvorů Změny od schválené dokumentace se musí zaznamenat do dokumentace. Změny je nutné překontrolovat kontrolním výpočtem Kontrola použitých výrobků. Použít se mohou pouze trubky a tvarovky Geberit, které jsou vhodné pro systém Geberit Pluvia Kontrola upevnění, správného provedení a počtu trubkových objímek Kontrola správného rozmístění a velikost rozměrů nouzových přepadů Plocha střechy se před uvedením do provozu musí vyčistit. Obzvlášť je nutné dbát na to, aby na ploše střechy nezůstaly zbytky obalů a izolačního materiálu Veškeré potrubí střešního odvodňovacího systému se musí propláchnout 56-23
4 Údržba 4 Údržba 4. Pravidelná kontrola a údržba 58 4.. Základní pravidla 58 4.2 Čištění střešních vtoků Pluvia 58-23 57
4 Údržba 4. Pravidelná kontrola a údržba 4.2 Čištění střešních vtoků Pluvia Za kontrolu a údržbu systému pro odvodnění střech Pluvia je zodpovědný majitel budovy. Společnost Geberit doporučuje, aby návrhem intervalů údržby a vykonáváním těchto prací byli pověřeni odborní pracovníci. Tyto práce je nutné vykonávat pravidelně anebo podle místních podmínek a písemně je zaznamenat. Díky tomu je možné posoudit proces stárnutí ploché střechy. Na základě kontrolních a údržbových prací je možné včas rozpoznat a odstranit projevy opotřebování a poškození. Tím se prodlouží životnost střešního odvodňovacího systému. Kromě toho je možné posoudit proces stárnutí střešní konstrukce a dlouhodobě naplánovat sanaci. Čistění střešního vtoku závisí na příslušných místních povětrnostních podmínkách. Proto není možné časově přesně určit intervaly údržby. Práce údržby Odstraňte cizí tělesa jako nečistoty, listí anebo porost na střeše Vyčistěte střešní vtok a funkční desku Čištění střešního vtoku: Interval údržby Interval údržby zvolte tak, aby se zamezilo ucpání střešního vtoku Interval údržby zvolte tak, aby se zamezilo ucpání střešního vtoku, nejméně však jednou za rok Kontrolní a údržbové práce je nutné vykonávat pravidelně nebo podle potřeby a písemně je zaznamenat. Po bouřkách musí majitel budovy nebo jím pověřený pracovník zkontrolovat střešní odvodňovací systém. Pravidelná údržba ploché střechy, odvodňovacích žlabů a střešních vtoků zaručuje trvale bezpečné a optimální odvodnění střech. Obrázek 96: Čištění střešního vtoku Pluvia 2 l 2 3 4.. Základní pravidla Střešní odvodňovací systém Pluvia je nenáročný na údržbu V okolí střešního vtoku Pluvia je potřeba udržovat 5 cm širokou zónu bez vegetace (např. použitím stabilizační vrstvy kameniva). Nečistoty, jako např. listí anebo porost, je potřeba pravidelně odstraňovat, aby se zabránilo tvorbě humusu anebo ucpání Čištění se musí pravidelně vykonávat podle příslušných povětrnostních podmínek a zahrnuje také celou plochu střechy, odvodňovací žlaby a nouzové přepady Abychom zabránili znečištění a ucpání potrubí při kritických skladbách střešního pláště, je nutné zajistit jeho pravidelné čištění. Obrázek 97: Čištění střešního vtoku Pluvia 25 l 58-23