Návratnost fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010 Shrnutí znaleckého posudku společnosti Ostravská znalecká a.s. Ekonomičtí experti ze společnosti Ostravská znalecká podrobili nezávislé analýze materiály Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které posloužily jako podklad pro rozhodnutí Ústavního soudu při posuzování legality takzvané solární daně. Posudek zkoumá metodiku výpočtu návratnosti fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010 a zaměřuje se na použitá vstupní data, která podstatně ovlivnila výslednou ekonomiku solárních projektů. Cílem znaleckých výpočtů je odborně stanovit návratnost těchto projektů nejprve před zavedením 26% solárního odvodu pro roky 2011-2013, dále po jeho zavedení a konečně také zodpovědět otázku, jakou výší solárního odvodu by bylo možno fotovoltaické projekty z let 2009 a 2010 zatížit po roce 2013, aniž by tím byla porušena zákonem garantovaná patnáctiletá návratnost. Znalec v posudku vychází z platné legislativy, podkladů ERÚ a dalších státních institucí, podkladů od nezávislého energetického auditora a dalších relevantních údajů. Experti společnosti Ostravská znalecká dospěli k těmto hlavním závěrům: 1) Výpočty ERÚ jsou chybné, a to zejména kvůli použití prosté návratnosti (namísto diskontované) a v důsledku použití chybných parametrů výpočtů, které neodpovídají platné legislativě ani reálné ekonomice fotovoltaických projektů. 2) Ze znaleckých výpočtů vyplývá, že po zavedení solárního odvodu návratnosti fotovoltaických projektů z let 2009 a 2010 dosahují diskontované návratnosti výrazně vyšší, než je legislativou daných 15 let, konkrétně nedosahují ani 20tileté doby návratnosti. Pro zavedení jakéhokoliv odvodu po roce 2013 tedy není žádný prostor. 1
Stručné shrnutí obsahu posudku (v otázkách a odpovědích): 1. Bylo použití prosté návratnosti ve vztahu ke garantované 15leté době návratnosti ze zákona č. 180/2005 Sb. při vypracování odpovědi Energetickým regulačním úřadem pro ÚS správné, nebo měla být použita návratnost diskontovaná? Dle názoru soudních znalců v oboru ekonomie zaručuje zákon investorovi do výrobny (tedy fotovoltaické elektrárny) diskontovanou dobu návratnosti ve výši 15 let od uvedení do provozu. Záruka dosažení této diskontované doby návratnosti je výsledkem garance zachování výše výnosů po zákonem garantovanou lhůtu 15 let. Interpretace ERÚ použitá v podkladech pro Ústavní soud (použití prosté návratnosti) je tedy v rozporu s ekonomickou logikou provádění investic zohledněnou v zákonné úpravě ( 6 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona). Žádný racionální investor by totiž nevložil svůj kapitál do podniku, kde mu za 15 let bude vrácena pouze investovaná částka, navíc znehodnocená inflací. 2. Jak ovlivnilo výsledek propočtů provedených ERÚ ve vyjádření pro Ústavní soud využití parametrů výpočtů odlišných od parametrů stanovených vyhláškou č. 475/2005 Sb.? Na úvod této odpovědi je nutné konstatovat, že ERÚ poskytl ÚS dva rozcházející se výpočty. První poskytl ERÚ jako součást Vyjádření předsedy vlády České republiky zaslaného na ÚS dne 24. října 2011. Tento podklad obsahuje několik zásadních chyb, které podstatně ovlivnily výsledek směrem k přijmutí takzvané solární daně: - finanční model neuvažuje se zdaněním příjmů ve výši 19% daňové sazby; - způsob diskontování hotovostního toku je chybný; - diskontovaný peněžní tok není zatížen 26% odvodem; - finanční model v roce 2011 počítá s chybnou výkupní cenou; - finanční model uvažuje, že elektrárna bude v provozu 21 let, namísto 20let; - investice na obnovu střídačů je počítána jednorázově, namísto průběžně; - finanční model obsahuje chybné parametry bankovního financování; - model počítá primárně s návratností prostou namísto diskontované; Druhý výpočet dodal ERÚ Ústavnímu soudu přímo dne 13. dubna 2012. Tento podklad je v posudku využit jako výchozí pro sestavení znaleckého výpočtu návratnosti. Znalec věrně 2
rekonstruuje výpočty ERÚ a poukazuje na chybně použité vstupní parametry, které následně vedou k chybným výsledkům ze strany ERÚ. Lze jednoznačně konstatovat, že využití jiných parametrů než parametrů uvedených ve vyhláškách značným způsobem zkreslilo dobu návratnosti směrem dolů a mylně zlepšilo výnosnost investice do fotovoltaických elektráren. Výpočet byl dále zkreslen aplikací již neexistujícího ustanovení zákona o dani z příjmů, jež do roku 2010 umožňovalo osvobození příjmů z elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů od daně z příjmů v roce uvedení do provozu a v bezprostředně následujících pěti letech. 3. Vypracujte metodiku výpočtu doby návratnosti (pro FVE připojené v letech 2009 a 2010). Uveďte přehled vstupních parametrů, které musí být de lege lata závazně do výpočtu zahrnuty, ale i přehled parametrů, které doporučujete dle vašeho expertního názoru zahrnout, neboť se jedná o parametry, které reálně a prokazatelně dobu návratnosti ovlivňují. Zdůvodněte zvolenou metodiku a parametry. (detaily viz posudek) Tabulka: Shrnutí parametrů modelů návratnosti a výnosnosti FVE 2009 a 2010 (OZ Ostravská znalecká) Metodika dle: OZ OZ OZ OZ FVE dány do provozu: 2009 bez 2009 2010 bez 2010 s odvodu s odvodem odvodu odvodem Instalovaný výkon (kwp) 1 000 1 000 1 000 1 000 Roční využití instalovaného 935 935 935 935 výkonu (kwh/kwp) Pokles výkonu (roční) 0,8% 0,8% 0,8% 0,8% Investice v tis. Kč 110 000 110 000 90 000 90 000 Provozní náklady v tis. Kč/rok 1 135 1 135 1 135 1 135 Růst jednotkové ceny elektřiny 2,0% 2,0% 2,0% 2,0% Růst jednotkové ceny nákladů 2,5% 2,5% 2,5% 2,5% Náklady na regulaci PQ v 650 650 650 650 tis. Kč/MWp Nájem pozemků v tis. Kč 278 278 278 278 Náklady na střídače v tis. Kč 450 450 450 450 Prostá doba návratnosti 12 12,5 10,5 11,5 Diskontovaná doba návratnosti nikdy* nikdy* 18 nikdy* IRR 20 let 6,1% 5,4% 7,5% 6,7% IRR 15 let 3,6% 2,7% 5,2% 4,2% * nikdy znamená, že není dosaženo ani dvacetileté diskontované doby návratnosti, tzn. čistá současná hodnota za dvacet let je záporná. Vzhledem k tomu, že od 21. roku (konec dotovaných výkupních cen) provozu přesahují náklady výnosy, tak již nikdy nemůže dojít k návratu vložených prostředků. 3
Z tabulky je zřejmé, že 26% odvod způsobil snížení výnosnosti realizované z fotovoltaické elektrárny, a to jak pro instalace uvedené do provozu v roce 2009, tak i v roce 2010. 4. Jak vysokým odvodem z výnosů je možné zatížit po roce 2013 FVE připojené do distribuční soustavy v letech 2009 a 2010, aniž by tím došlo k porušení právní úpravy vztahující se k zajištění návratnosti vložených prostředků do FVE v letech 2009 a 2010? Jak plyne z výše uvedené tabulky fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v roce 2009 nedosáhnou po uplatnění takzvané solární daně (26% odvodu v letech 2011 až 2013) ani 20 leté diskontované návratnosti, což je minimální předpoklad předmětné právní úpravy, ať je její ekonomická a právní interpretace jakákoli. Ani v případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 není při zatížení 26% odvodem v letech 2011 až 2013 dosaženo 20 leté diskontované návratnosti, byť se zde návratnost této době velice blíží. Výše uvedené umožňuje konstatovat, že neexistuje další prostor pro zavedení jakékoli výše odvodu z výnosů z FVE po roce 2013, aniž by tím došlo k porušení právní úpravy vztahující se k zajištění návratnosti vložených prostředků do fotovoltaických elektráren v letech 2009 a 2010. 5. Byla zachována po zavedení solárního odvodu výše výnosu tak, jak ji garantoval zákon? Po zavedení solárního odvodu výše výnosu tak, jak ji garantoval zákon, zachována nebyla. Zákonem č. 402/2010 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, byl s účinností od 1. ledna 2011 zaveden odvod za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření. Předmětem odvodu je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010. Poplatníkem odvodu je výrobce elektřiny ze slunečního záření. Plátcem odvodu je provozovatel přenosové soustavy, resp. provozovatel regionální distribuční soustavy, který je povinen odvod provést z částek hrazených výrobci formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Výše výnosů nebyla zachována, když poplatníkem odvodu je výrobce elektřiny a na jeho vrub jdou platby odvodů, jež mají přímé spojení s objemem vyrobené elektřiny a jednotkovou cenou stanovenou regulátorem. 4
Informace o znaleckém posudku: Předmětem znaleckého posudku je zodpovězení otázek zadaných Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací (CZEPHO). Otázky se odvíjejí zejména od výpočtů návratnosti fotovoltaických projektů, které vypracoval Energetický regulační úřad (ERÚ) a které následně využil Ústavní soud (ÚS) jako podklad při svém rozhodování o podnětu senátorů (PL ÚS 17/11) na přezkum ústavnosti novelizací zákona 180/2005 Sb. (zákon 402/2010 Sb.) a zákona 586/1992 Sb. (zákon 346/2010 Sb.), které byly přijaty v roce 2010. Zpracovatelé posudku Ostravská znalecká a.s.: prof. Ing. Renáta Hótová, Dr., Ing. René Urbaniec Oprávnění Dne 30. března roku 2005 rozhodl ministr spravedlnosti České republiky v souladu s ustanovením 21 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů o zapsání společnosti Ostravská znalecká a.s. do prvního oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro: oceňování podniků, oceňování nemovitého majetku, oceňování movitého majetku, oceňování nehmotného majetku a majetkových práv, oceňování pohledávek a závazků, oceňování hodnoty obchodních podílů a cenných papírů, účetnictví, daně daňová problematika. 5