Pravidla prevence vzniku problémových situací týkajících se. žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem

Podobné dokumenty
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)

KRIZOVÝ PLÁN PRO ŽÁKA S PAS

Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus

DÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Příloha č. 22

KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLY PŘI RIZIKOVÉM CHOVÁNÍ ŽÁKŮ S PAS ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Autistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje

Poruchy Autistického Spektra - PAS

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Auticentrum, o.p.s. Auticentrum, o.p.s. ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, Bezdrevská 1036/3, České Budějovice,

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou

Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus

: Zkvalitnění a rozšíření speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,

Dospívající s PAS terapie a rozvoj sociálních dovedností

Základní škola Chýnov, okres Tábor. Program poradenských. služeb

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

jako 2. povinná součást MPP Dítě s poruchou autistického spektra (PAS) v oslabené míře zvládá sociální interakce, učí se nácvikem a tréninkem postupů

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA STŘEDNÍ ŠKOLE MGR. KATEŘINA TEUEROVÁ, ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Školní poradenské pracoviště

Speciální základní škola Skuteč

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Úloha SPC pro PAS. Možnosti speciálně pedagogické péče o děti s PAS

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

Školní preventivní strategie pro období

Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Křtiny

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Základní škola při Dětské psychiatrické nemocnici, Opařany 160 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

jedna z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje vývoj dítěte s PAS je od útlého věku narušen do hloubky - jde tedy o pervazivní vývojovou

OBRÁZKOVÝ SLOVNÍK SOCIÁLNÍCH SITUACÍ PRO DĚTI NEJEN S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA ROMANA STRAUSSOVÁ MONIKA KNOTKOVÁ IVANA MÁTLOVÁ

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

Metodika práce s dětmi a žáky s PAS

Zásady přístupu k dětem, žákům, studentům s PAS v rámci vzdělávacího procesu"

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

BURZA FILANTROPIE 1 V PARDUBICKÉM KRAJI

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

TMZ 7: Asistenti pedagoga na školách, kde je realizován projekt RAMPS VIP III. Mgr. Jana Mrázková PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Praha, 25.9.

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Program poradenských služeb

Příloha A - Dotazník pro rodiče

Agresivita dětí a jak ji zvládat

Základní škola, Česká Skalice, okres Náchod. Obsah: 1. Právní východiska. 1.1 Základní právní východiska

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Poradenské služby poskytované ve škole

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení

Práce s rodičovskou skupinou

Možnosti terapie psychických onemocnění

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

RODINNÉ INTEGRAČNÍ CENTRUM O.S. CENTRUM PRO AUTISMUS Z PASTI PRODLOUŽENÁ 278, PARDUBICE INFO@RIC.CZ

PhDr. Lenka Gajzlerová, Ph.D.

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami

Školní vzdělávací program. školní druţiny při ZŠ Velešín

Speciálně pedagogické centrum. Dotazník ke zhodnocení průběhu vzdělávání žáka/dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami a účinnosti IVP

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Program poradenských služeb Školní rok

ŠMP je zároveň výchovným poradcem / výchovnou poradkyní Ne

Příl. 1 Krizový plán školy

Hlavní město Praha ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

I. Vyplní mateřská škola: Mateřská škola: Individuální vzdělávací plán. Jméno a příjmení dítěte. Datum narození. Školní rok

Mgr. Zuzana Šimková Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava

Plán práce výchovného poradce

Program poradenských služeb ve škole

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13

68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost. Právní činnost se zaměřením na mezinárodní vztahy Právní činnost se zaměřením sociálním

Program poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti

Komplexní péče o žáky s poruchou autistického spektra na střední škole

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta

Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér,

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life

Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami od 1. září března 2017 Ostrava, Mgr.

Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole

Dodatek k ŠVP Škola pro všechny děti číslo 4 ze dne

Mateřská škola Úsilné

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha,

Dodatek č. 2 ŠVP ZV Zelená škola (změny RVP ZV 2016)

Podpůrná opatření ve vzdělávání dětí a žáků se SVP

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

Přehled činností v krizových situacích

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Raná péče / intervence

Poradenské služby poskytované ve škole

Program školních poradenských služeb

Metodické doporučení č.j / k zabezpečení logopedické péče ve školství

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Projekt: Nové služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra Registrační číslo CZ /1.1/1.1/15_023/ (dále jen projekt)

maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Statut školního poradenského pracoviště

Transkript:

Pravidla prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví. Nastavení systémové metodické podpory a práce s rodinou či školským zařízením. Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných č.j. MŠMT 5217/2017 1 Charakteristika poruch autistického spektra ( PAS ) Jde o skupinu poruch, které se diagnostikují na základě projevů chování. V Mezinárodní klasifikaci nemocí ( MKN 10) jsou označovány jako pervazivní ( všepronikající ) vývojové poruchy, mezi které jsou řazeny dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom apod. PAS zahrnuje různou míru narušení v těchto oblastech: - sociální interakce a sociálního chování - verbální a neverbální komunikace - v oblasti představivosti a hry, omezených vzorců chování, zájmů nebo aktivit.

Specifika v chování žáků s PAS PAS je celoživotní, některé projevy s věkem mizí, jiné se mohou objevit. Žáky s PAS považujeme ve školské praxi za žáky s různou mírou speciálních vzdělávacích potřeb. Chování a jednání žáků s PAS je různorodé. Mají různou míru rozvoje řeči ( mutismus, dysfázie, echolálie, verbalismus, ulpívání na tématu hovoru, repetetivní doptávání, absence řeči ), různými intelektovými schopnostmi ( mentální retardace, průměrné intelektové schopnosti s nerovnoměrným vývojem, nadprůměrné nadání) i s různým stupněm zájmu o sociální kontakt ( děti mazlivé, pasivní, netečné, zdrženlivé, nejisté a neschopné přiměřeně navázat kontakt, neschopné užívat neverbální chování, děti fixované na blízké osoby, aktivní ). Častým projevem jsou stereotypní pohyby, zvláštní zájmy, omezená schopnost spontánně sdílet s ostatními dětmi radost a zájmy, či rigidní a impulzivní chování. Četnost tohoto chování se zvyšuje při nadměrné stresové zátěži žáka. Při prevenci vzniku nežádoucího chování, stresu, či afektu je třeba mít na paměti, že žák s PAS v zátěžové a pro něj nestandardní situaci může opomíjet základní životní potřeby, jako např. fyziologická potřeba, příjem potravy, tekutin. Pokud pozorujeme na žákovi neklid, je vhodné nabídnout pití, připomenout jídlo, toaletu. Únava je signálem potřeby odpočinku. Pokud stereotypní rigidní projevy nejsou

sebepoškozujícího nebo poškozujícího okolí ohrožujícího charakteru, je nutné nelpět na jejich zastavení postupně odezní. Tyto projevy nesmí být důvodem trestání žáka. K projevům v oblasti PAS je často přidružena přecitlivělost na různé podněty jako zvuky, světlo, barvy, pachy, doteky apod. Jejich znalost je nezbytným prvkem prevence vzniku nežádoucího až afektivního chování. Při práci s žáky s PAS je nutná spolupráce s odborníky z oblasti dětské psychiatrie a školským poradenským zařízením. Ředitel školy zajistí odbornou osvětu pro pedagogické i nepedagogické pracovníky školy, žáky a rodiče. Příčiny projevů rizikového chování Mohou být vyvolány z důvodu nepochopení současné potřeby žáka ( např. nepohodlí, změna aktuálního zdravotního stavu apod. ). Žák pak může reagovat neadekvátně ( např. verbální projevy, vzdor, stereotypní chování, agrese, sebepoškozování, výbušnost, vulgarita apod.). Pravidla předcházení rizikového chování 1) pravidlo přesnosti, jasnosti instrukcí a zajištění předvídatelnosti: žáci s PAS potřebují větší míru struktury prostředí a činností. Předvídatelnost a pravidelnost denních činností je pro žáky s PAS jistotou

2) pravidlo jasné a konkrétní situace: žáci s PAS musí vědět, proč mají činnost vykonávat. Žáci s PAS těžce rozpoznávají emoce. Velkou účinnost má pro ně motivace ( např. pozitivní posilování jeho silných stránek apod. ). Je třeba zohlednit generalizaci ( např. v domácím prostředí činnost zvládá, tuto zvládnutou činnost ve škole zvládnout není schopen apod. ) 3) pravidlo vyšší míry tolerance ( nevhodné poznámky, vulgarita, úzkost apod. ) 4) pravidlo důslednosti v přístupu: změna pravidel uvádí žáky s PAS v chaos a nejistotu. Pokud je potřeba změnit nastavený harmonogram a postup, je nezbytné jasně a logicky vysvětlit, proč ke změně dochází.změnu je dobré podpořit vizualizovanou informací. Tam, kde se předpokládá občasný výskyt změn v zažitém režimu, je vhodné nastavit i náhradní variantu ( plán B ) 5) vyšší míra vizuální podpory: aby si žák s PAS pracovní činnost osvojil, je třeba ji předvést nebo rozkreslit ( využití procesuálních schémat ). Toto pak doplňovat verbálním vysvětlením. Žáci s PAS upřednostňují neživé věci. Důležité jsou také plány dne, psané připomínky a pravidla, vysvětlivky, procesní schémata, rozkreslené či rozepsané postupy činnosti, sepsané správné řešení situace, vizualizace času pomocí minutky, komunikační technologie. Je třeba provést strukturalizaci prostoru, času a činností ( strukturované učení )

6) nadstandardní řešení obtíží s pozorností: při motorickém neklidu lze dovolit žákovi manipulaci s předmětem, přijatelný pohyb v hodině, střídat činnost a odpočinek 7) vyšší míra vysvětlování sociálně komunikačních pravidel a situací, vyšší míra pomoci v některých situacích, které vyžadují praktický úsudek: žáci s PAS odlišně chápou ironii, sarkasmus, metafory, proto je dobré se jim vyhnout. Dotazy jim klást přesně a vhodně zvolenou formulací. Vysvětlit, co se od něho očekává, vymezit začátek a konec činnosti, dávat zpětnou vazbu o jeho výkonech ( např. body ). Neignorovat příspěvky žáků s PAS 8) možnost odpočinku, relaxace: pro odpočinek je vhodné vymezit konkrétní prostor. Postup školy pro prevenci vzniku problémových situací u žáků s PAS 1) ŘŠ určí pedagogického pracovníka, který bude odpovídat za spolupráci se ŠPZ, v jehož péči daný žák s PAS je ( měl by jím být VP, školní speciální pedagog či školní psycholog ). 2) Pověřený pracovník seznámí s obecnými specifiky diagnózy PAS a zásadami pro předcházení rizikových projevů chování pedagogické i nepedagogické pracovníky školy, se zásadními a podstatnými

informacemi o individuálních zvláštnostech a potřebách daného žáka. O této skutečnosti se vyhotoví písemný zápis s podpisy všech zúčastněných. Pověřený pracovník zajišťuje ve spolupráci se ŠMP a pracovníkem ŠPZ, který se problematikou PAS zabývá, besedy a osvětu žákům školy a jejich rodičům. 3) Pověřený pedagogický pracovník úzce spolupracuje s TU, asistentem pedagoga a ŠMP. 4) TU, případně asistent pedagoga úzce spolupracuje se zákonnými zástupci žáka. Prostřednictvím určeného pedagogického pracovníka ( nebo sám ) kontaktuje ŠPZ, v jehož péči je žák s PAS veden. 5) TU, případně asistent pedagoga pravidelně informuje zákonného zástupce žáka o průběhu vzdělávání. Informuje pověřeného pedagogického pracovníka školy a zákonného zástupce žáka o změnách v chování, změnách aktuálního zdravotního stavu, projevech rizikového chování žáka, o plánovaných nebo náhlých změnách ve školním prostředí oproti nastavenému standardu ( např. onemocnění, opravy v areálu školy apod. ). 6) TU při práci s třídním kolektivem zohledňuje věk žáků. Rozvíjí schopnost žáků diskutovat, pracovat v týmu a respektovat ostatní, uvědomovat si význam a podstatu pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty a snášenlivosti.

7) TU po dohodě se zákonným zástupcem žáka spolupracuje s lékařskými specialisty, v jejichž péči žák s PAS je. 8) Zajištění bezpečnosti a zdraví, školní řád, krizový plán pro daného žáka s PAS dle dokumentu MŠMT č. j.: 21291/2010-28 Slovník pojmů Dysfázie narušený vývoj řeči Echolálie automatické opakování slov vyslovených druhou osobou, bez pochopení významu Generalizace tvoření obecných pojmů z pojmů méně obecných a jedinečných Komunikační klíč komunikační soubor ( internetové stránky MŠMT ) Mutismus náhlá ztráta schopnosti mluvit Procesní schéma rozpracovaný úkol na elementární kroky a vytvoření schématu po sobě následujících kroků, které vedou k cíli, jednoduchý obrazový návod k různým činnostem Repetetivní doptávání opakování otázek bez potřeby získání doptávané informace Rigidní a kompulzivní chování nutkavé jednání, které

probíhá stále stejně ( např. mytí rukou určitým způsobem, kontrolování něčeho apod. ) Sociabilita - schopnost vstupovat do vztahů ve společnosti Verbalismus mnohomluvnost, nadměrné hromadění hromadění bezobsažných slov Zpracoval: Božetěch Fiala VP ŘŠ Ladislav Vovesný V Netolicích Dne 21.4.2017