Rozjeď to! Jak začít společensky prospěšné podnikání.

TM Rozjeď to! Jak začít společensky prospěšné podnikání.

http://www.spoleenskyprospesnepodnikani.z

Obsah 1/ Úvod do soiálního podnikání 1.1 Začínáme podnikat 1.2 Kulturní změna 1.3 Etika v podnikání 1.4 Speifika soiálního podnikání 1.5 Soiální podnikání a mise organizae 1.6 Přínosy soiálního podnikání a jejih měření 2/ Podnikatelský nápad a konept 2.1 Identifikae řešeného problému 2.2 Volba podnikatelského nápadu 2.3 Generování podnikatelskýh nápadů 2.4 Právní formy soiálníh podniků 2.5 Zdroje finanování soiálníh podniků 2.6 Partnerství akelerátor úspěhu soiálního podnikání 3/ Byznys plán 3.1 Úvod do tvorby byznys plánu 3.2 Představení soiálního podniku 3.3 Náš produkt 3.4 Zájem o náš produkt na trhu 3.5 Jak si získat a udržet zákazníky 3.6 Plán činnosti 3.7 Co potřebujeme koupit 3.8 Naši lidé 3.9 Majetek 3.10 Externí a interní analýza (SWOT) 3.11 Rizika pro naše podnikání 3.12 Soiální aspekty 3.13 Finanční plán 4/ Jdeme do toho! 1

Vysvětlivky K provičení Praktiká vičení k danému tématu Do hloubky Rozšiřujíí informae 2

? Pro koho je tato publikae určena Cílem této publikae je pomoi vám dotvořit myšlenku vašeho soiálního podnikání a převést ji do byznys plánu. Primárně je tato publikae určena pro praovníky českýh neziskovýh organizaí, kteří htějí začít podnikat anebo rozvíjet podnikatelské aktivity svýh organizaí. Motivae organizaí mohou být rozmanité od snahy o větší nezávislost na veřejnýh zdrojíh až po záměr rozšířit svou činnost. Užitečné informae zde ale najdou i všihni ostatní, kteří uvažují o rozjezdu soiálního podnikání: jednotlivi se společensky prospěšným podnikatelským záměrem, praovníi družstev, firem či jinýh právnikýh osob, které již soiálně podnikají nebo to plánují, zaměstnani bank a další subjekty podílejíí se na finanování podnikání s pozitivním společenským dopadem, praovníi úřadů a různýh organizaí spolupraujííh se soiálními podnikateli. Tato publikae shrnuje nejnutnější teorii pro rozjezd soiálního neboli společensky prospěšného podnikání. Zájemi o hlubší informae pak mohou využít desítky odkazů, kterými je text proložen. Tato publikae je však především praktikou studijní pomůkou. Její uživatel má příležitost si na praktikýh příkladeh osvojit klíčové kompetene, které ho pomohou připravit na realitu světa podnikání. Než začneme tuto publikai číst, měli byhom si odpovědět na základní otázky: Co je mou motivaí dozvědět se ví o soiálním podnikání? Co pro mě vlastně soiální podnikání znamená? Novou životní výzvu? Další způsob, jak pomáhat? Nástroj, jak posunout svou organizai k větší soběstačnosti? Odpovědi na tyto otázky aktivují naši energii a motivai získávat nové kompetene, které nám pomohou úspěšně rozjet naše soiální podnikání. 3

Všehny naše sny se mohou splnit, máme-li odvahu za nimi jít. Walt Disney 1/ Úvod do soiálního podnikání V této kapitole se seznámíme s podstatou podnikání a s klíčovými faktory jeho úspěhu. Zamyslíme se nad tím, zda je žádouí podnikat etiky a jakou změnu přístupu od nás rozjezd podnikání vyžaduje. V další části se budeme zabývat speifiky podnikání soiálního a souvislostí rozhodnutí podnikat s misí naší organizae. Nakone formulujeme přínosy soiálního podnikání. 1.1 Začínáme podnikat Podnikání je soustavná samostatná činnost vykonávaná nejčastěji za účelem dosažení zisku. Potivě podnikat znamená vytvářet hodnoty. Ty je třeba doručit platíím zákazníkům. Vše musíme řídit tak, abyhom z doručování hodnoty zákazníkům vydělali peníze. Rozjezd podnikání je náročná, ale vzrušujíí zkušenost. Pro úspěh podnikání jsou kritiky důležité tři věi: a) jasný produkt a pečlivě vybrané místo na trhu, b) kvalitní tým, ) nadšení, tvrdá práe a vytrvalost. Nezbytnost 1: Jasný produkt a pečlivě vybrané místo na trhu Svým podnikáním musíme vytvářet hodnotu, za kterou od zákazníků můžeme inkasovat dostatečný příjem. V tomto kurzu budeme formulovat podnikatelské plány tak, aby měly šani tento klíčový íl podnikání naplnit. Musíme se však zbavit rozšířené představy, že v podnikání má vyhráno ten, kdo má dobrý podnikatelský nápad (tj. účel a místo na trhu). Ve skutečnosti lze podnikatelský nápad / záměr přirovnat spíše k registrai závodníka, která nás opravňuje zúčastnit se závodu, ale rozhodně nám nezaručuje úspěh. Nezbytnost 2: Kvalitní tým Investoři, u kterýh začínajíí podnikatelé hledají prostředky pro rozvoj svého záměru, obvykle říkají: Dobrý tým je nejdůležitější faktor, podle kterého se rozhodujeme. Skvělý tým vždy může vylepšit nedokonalý podnikatelský nápad, ale sebelepší nápad realizovaný špatným týmem je odsouzen k neúspěhu. 5

Co to znamená mít dobrý tým? Lidé, kteří na projektu praují, musejí dohromady mít všehny klíčové kompetene (odborné, ekonomiké, organizační), a především musejí být shopni vzájemně dobře komunikovat a spolupraovat. O poteniálu našeho týmu nám nejvíe napoví výsledky spolupráe jeho členů na jiném projektu v minulosti. Z širšího pohledu lze za tým považovat i naše externí partnery či dodavatele, kteří nám budou s rozjezdem podnikání pomáhat. 3) Rádi byhom zužitkovali to, v čem jsme dobří (a efektivněji tak například pomohli naší ílové skupině)? 4) Cheme přinést unikátní produkt / službu / hodnotu naší ílové skupině (a je třeba, aby za ni platili)? Nezbytnost 3: Nadšení, tvrdá práe a vytrvalost Nadšení nám dává sílu k vytrvalé a tvrdé prái při rozvoji podnikání. Abyhom byli nadšení, musíme znát svou motivai. Je dobré si uvědomit a nejlépe i napsat, o nás k podnikání motivuje, například: 1) Je to potřeba vydělat dodatečné peníze (a snížit tak závislost naší organizae např. na dotaíh)? Pokud jsou naší motivaí všehny tyto důvody, měli byhom je zkusit seřadit od nejdůležitějšího k méně důležitému. Budeme se tak v budounu umět lépe rozhodovat na křižovatkáh podnikatelského života. Dále byhom se měli zamyslet, zda je náplň našeho podnikání v souladu s naší motivaí podnikat. Cheme-li například vydělat dodatečné peníze, ale naše podnikání slibuje maximálně pokrytí nákladů, pak je potřeba změnit buď motivai, nebo podnikatelský záměr. 2) Cheme být pány vlastního času (a řídit si, na čem a kdy budeme praovat)? 6

To, o je za námi, i to, o je před námi, je bezvýznamné v porovnání s tím, o je v nás. Walt Emerson Mám vlastnosti nezbytné pro podnikání? Jedním z hlavníh pozitiv podnikání je, že jsme svým pánem poskytuje nám větší svobodu a flexibilitu. To je vyváženo negativem v podobě větší nejistoty. Sebe-zhodnoení následujííh vlastností nám pomůže odpovědět na otázku: Je pro mě/nás podnikání dobrá volba?. Po zodpovězení těhto otázek máme první signál, jestli jsme shopni překonat překážky, které nás určitě čekají. Vyplatí se zodpovědět si otázky za sebe, ale i za elý realizační tým, který se má na rozjezdu našeho podnikání podílet. 1) Mám/e jednoznačnou vizi, čeho hi/heme v podnikání dosáhnout? 5) Umím/e se učit z vlastníh hyb? A z hyb ostatníh? 6) Jsem/jsme otevřený/á/otevření názorům a radám jinýh lidí? 7) Baví mě/nás změny a poznávání novýh věí? 8) Dokážu/dokážeme pro vě svým nadšením získat jiné lidi (zákazníky, zaměstnane, klíčové partnery, podporovatele)? 2) Jsem/jsme shopný/á/í na rozjezdu podnikání tvrdě, vytrvale a dlouhodobě praovat? 9) Jsou moje odpovědi na výše uvedené otázky opravdu realistiké? 3) Uvědomuji/jeme si rizika a možné překážky, které mě/nás mohou potkat? 4) Umím/e dotahovat věi do kone? Pokud tyto vlastnosti nemáme v dostatečné míře, je rozhodnutí podnikat rizikové. Na druhou stranu není nutné na všehny otázky odpovědět kladně. Musíme si však být vědomi svýh slabýh stránek a praovat na jejih zlepšení. 7

Fáze podnikatelského projektu Každý podnikatelský záměr (projekt) prohází od svého vzniku až do kone realizae speifikými fázemi. Každá z těhto fází klade na majitele podniku trohu jiné nároky. Fáze podnikatelského projektu: a) formulae počáteční myšlenky, b) sestavení byznys plánu, ) získání investi (vlastní a izí kapitál), d) řízení a monitorování realizae projektu, e) růst, vystoupení z projektu nebo jeho ukončení. 1.2 Kulturní změna Podnikání je velmi vzdálené od toho, jak neziskové organizae běžně fungují. Má-li v něm být organizae úspěšná, musí být její lidé shopni myslet a hlavně jednat jinak. Musejí být především ohotni nést rizika, která s podnikáním souvisejí. Musejí neustále přemýšlet o hodnotě toho, o nabízejí svým zákazníkům. Musejí vždy na první místo dávat zákazníka a učit tomu i své zaměstnane. Často to znamená dělat tvrdá a nepopulární rozhodnutí. Tato změna smýšlení z neziskového na komerční je prvním a možná nejtěžším krokem na estě k úspěšnému soiálnímu podnikání neziskovýh organizaí. Tato publikae se věnuje především prvním třem fázím jak formulovat myšlenku podnikatelského projektu, jak sestavit byznys plán a jak lze na projekty soiálního podnikání získávat finanování. 8

Změníme-li způsob, jakým se na věi díváme, změníme tím i věi samotné. Wayne Dyer Odpovědi na následujíí otázky nám napoví, jestli jsme na tuto změnu připraveni: Budeme svůj produkt nebo službu prodávat zákazníkům? Je nám jasné, kdo budou naši zákazníi? Víme, kolik za stejný produkt nebo službu zákazníi již na trhu platí? Máme představu, jak zákazníky přesvědčíme, aby produkt či službu kupovali od nás, a ne od konkurene? Jakým způsobem své zákazníky oslovíme? Pokud jsme na komerční přístup nebyli zvyklí, mohou nám tyto termíny znít ize. Pokud ale nejsme ohotní takto přemýšlet a příčí se nám představa prodávání zboží či služeb zákazníkům, je to úplně v pořádku, ale s podnikáním byhom neměli začínat. Zdroj: [3A; 13, 22] 9

Problémy nemohou být vyřešeny na úrovni vědomí, které je vytvořilo. Albert Einstein Pomo od konzultantů S rozjezdem podnikání nám mohou pomoi externí odborníi, kteří s tím mají zkušenosti. Protože za jejih služby musíme platit, výstupy jejih práe by nám měly pomoi udělat klíčová rozhodnutí. Nesmíme se na jejih pomoi stát dlouhodobě závislými, ale je potřeba využít jejih pomoi k vybudování vlastníh kapait pro naše podnikání. Je dobré odpovědět si na následujíí otázky: 4) Jsme shopni konzultanta finančně či nefinančně motivovat na úspěhu úkolu, který mu zadáváme? 5) Neheme konzultanta najmout, protože na rozjezd podnikání sami nemáme dost času? Pak nemá smysl se do věi pouštět 6) Jsme shopni s konzultanty průběžně spolupraovat, abyhom se o nejvíe Zdroj: [3A; 14] naučili? 1) Víme, jaký výstup od konzultantů heme? 2) Jaké informae jim musíme předat dát, aby svůj úkol mohli splnit? 3) Máme toho správného konzultanta? Má úspěhy v oblasti rozjezdu svého podnikání? 10

Přístup je nenápadná vě, na které ohromně záleží. Winston Churhill 1.3 Etika v podnikání V českýh podmínkáh se často setkáváme s názorem, že úspěh v podnikání bývá obvykle spojený s neetikým jednáním. V mnoha případeh je to pravda určitá část podnikatelů dosáhla bohatství díky neetikým a nelegálním praktikám typu upláení a manipulae s veřejnými zakázkami. Základ pro dlouhodobě udržitelné podnikání však spočívá v pravém opaku v budování vzájemné důvěry mezi naším podnikem a jeho okolím zákazníky, dodavateli, odběrateli, veřejnými instituemi, partnerskými organizaemi atd. Jde o těžší, ale udržitelnější a správnou estu k úspěhu. Tyto předpoklady by měl splňovat člověk, který podnik řídí. Zároveň zodpovídá za přenesení své osobní etiky do etiky organizae nebo firmy. Zajímavé pojednání Libora Friedela na téma Etika v podnikání: http://www.bestpraties.z/praktiky/etika_v_podnikani/etika_v_podnikani_ text_teorie.do Mít důvěru zákazníků, obhodníh partnerů, investorů či vlastníků představuje pro podnik obrovskou konkurenční výhodu. Důvěru lze postupně vytvářet tím, jak své okolí přesvědčujeme, že souběžně splňujeme všehny 4 uvedené podmínky: 1) Máme vnitřní integritu: vše, o říkáme, je v souladu s tím, o děláme. Plníme své závazky vůči okolí. 2) Máme transparentní úmysly: dáváme je najevo. Naše úmysly nejsou namířené proti zájmům našemu okolí. 3) Jsme kompetentní: máme potřebné shopnosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti, abyhom dosahovali výsledků, o které usilujeme. Zdroj: [4A; 74 75] 4) Máme výsledky: už v minulosti jsme dokázali dosáhnout pozitivníh výsledků. 11

Zamyslete se, jak splňujete předpoklady pro vytváření důvěry u vašeho okolí 1) Jak dávám svému okolí najevo všehny čtyři předpoklady pro získání důvěry? 2) Jak toto dává najevo naše organizae nebo tým, který plánuje realizai podnikatelského plánu? 3) V jakém ze 4 předpokladů mám/máme největší slabiny? vnitřní integrita, transparentní úmysly, kompetene: shopnosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti, minulé výsledky. 4) Jak lze tyto slabiny napravit? 12

Většinou jednáme, jako kdyby pohodlí a luxus byly ílem našeho života. Přitom jediná vě, která nás činí opravdu šťastnými, je být pro něo nadšený. Charles Kingsley 1.4 Speifika soiálního podnikání Cílem běžného podnikatele je obvykle pouze dosahování zisku (přesněji maximalizae tržní hodnoty jeho podniku, nejčastěji formou dosahování zisku). V případě soiálního podnikatele není ekonomiká výkonnost ílem, ale nástrojem k řešení určitého společenského problému. 6) Naši zaměstnani dostávají tržní mzdu a důstojné praovní podmínky. Zdroj: [5A] 7) Baví nás to! Jednotná legislativní definie soiálního podnikání neexistuje ani v mnoha zemíh, kde má tato činnost dlouhou tradii. Přesto lze najít desítky rozdílnýh defini. Jednou z nejuznávanějšíh a nejlepšíh je pojetí profesora Yunnuse, držitele Nobelovy eny za přínos v oblasti mikropůjček nejhudším lidem v rozvojovýh zemíh. Jsme soiální podnik, pokud splňujeme 7 pravidel: 1) Naším podnikáním pomáháme řešit určitý problém, který ohrožuje elou společnost, její část nebo přírodu. 2) Jsme ve své činnosti finančně soběstační. 3) Naši investoři mohou dostat zpět maximálně své vklady, ale nemají nárok na žádné dividendy. 4) Poté, o jsme vyplatili investory, veškerý zisk vraíme do zlepšování a rozšiřování podnikání; nepřivlastňujeme si tedy zisk. 5) Bereme ohled na životní prostředí. Pokud splňujeme nebo budeme splňovat všehny tyto podmínky, můžeme se s klidným svědomím považovat za soiální neboli společensky přínosný podnik. Poznámka slovo soiální mívá v češtině často souvislost s podporou ekonomiky slabýh občanů. Protože však je sousloví soiální podnikání v češtině již zažité, držíme se ho i v této publikai. Za výstižnější název této činnosti považujeme společensky prospěšné podnikání. Je však potřeba mít na zřeteli, že soiální podnikatelé řeší nejenom problémy spojené se společností, ale také s přírodou, resp. životním prostředím (např. ohrana ohroženýh území, reyklae odpadů apod.). 13

Další definie soiálního podnikání Viz strany 9 a 10. Příběh profesora Yunuse http://en.wikipedia.org/wiki/muhammad_yunus Velký projekt soiálního podnikání v Bangladéši (spolupráe Grameen a Danone) http://www.grameenreativelab.om Příklady soiálního podnikání z českého a slovenské prostředí Hub Praha Hub (angliky entrum ) je sdílený praovní prostor, který kombinuje výhody profesionální kaneláře, internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. Pro prái a pro setkávání Hub využívají lidé na volné noze, začínajíí podnikatelé, zástupi firemní i neziskové sféry a další lidé, kteří htějí při prái získávat nové kontakty, podněty a příležitosti. Hub Praha je součástí mezinárodní sítě tvořené 30 Huby na čtyřeh kontinenteh. Pražský Hub byl založen v roe 2010 a sídlí v Praze na Smíhově v prostoráh bývalé tiskárny. Projekt Hub usiluje o to, aby v něm jako v podnikatelském inkubátoru vznikaly a praktiky se realizovaly inovativní a společensky prospěšné projekty. K tomu Hub poskytuje prostor pro prái a setkávání, pořádá a hostí ake a aktivně propojuje své uživatele mezi sebou. Hub není odvětvově zaměřený; jednou z hlavníh přidanýh hodnot má být rozmanitost jeho uživatelů. Hub Praha podporuje inovativní, kreativní a společensky či environmentálně prospěšné aktivity a nápady. Poskytuje jim zázemí, kontakty a konzultae, aby vyrostly v úspěšné projekty. K tomuto íli slouží také klub partnerskýh firem, které htějí podobné projekty podporovat. 14

Hub je ekonomiky soběstačný projekt, jehož hlavními zdroji příjmů jsou členské tarify, pronájem zasedaíh místností a pronájem elého prostoru. Užívání Hubu funguje na bázi klubového členství a pružnýh časovýh tarifů, platí se jen čas skutečně strávený v prostoru, který tvoří open spae, hill out lobby, sdílený offee-bar, terasa a zasedaí místnosti, které se však platí hodinově. Celý prostor i se zasedačkami je možné pronajmout na večer nebo na víkend i bez členství. Internetové stránky Hubu Praha http://www.prague.the-hub.net/publi/ Nový prostor Nový Prostor je čtrnátideník, který na uliíh prodávají lidé v soiální tísni, osoby bez přístřeší a další lidé ohrožení soiálním vyloučením. Polovina z každého prodaného výtisku zůstává prodeji, zatímo druhá polovina jde na úhradu souvisejííh nákladů. Nový prostor byl založen v roe 1999 jako neziskové občanské sdružení, které funguje na prinipu soiálního podniku. Cílem jeho činnosti je: vývoj a realizae soiálně-terapeutiké služby street-paper, destigmatizae osob bez přístřeší, informování o realitě příčin a důsledků problémů klientů, prosazování práv a zájmů soiálně handiapovanýh osob, Zdroj: [6] medializae soiální problematiky a změna vnímání této problematiky. V roe 2009 měl projekt v Praze a Brně 428 prodejů. Pokud jde o ekonomiké fungování organizae, projekt si sám hradí 80 % nákladů, a to příjmy z prodeje časopisů. Zbytek pomáhají pokrýt dári. Cílem organizae je posun k absolutní udržitelnosti Zdroj: [6] vlastní ekonomikou činností. Případová studie časopisu Nový prostor Internetové stránky Nového prostoru http://www.novyprostor.z/ Integra Slovakia Integra Slovakia je společnost, která si klade za íl poskytovat podnikatelská řešení soiálníh problémů v postkomunistikýh ekonomikáh střední a výhodní Evropy. Vznikla v roe 1995 a nyní má 68 zaměstnanů. Jejím hlavním ílem je podporovat stávajíí i nově vznikajíí podniky, které usilují o naplnění soiální vize. Funguje ve smíšené struktuře nadae (nezisková) a družstevní (komerční a investiční) společnost. Nadae nabízí podporu v oblasti školení, poradenské služby či obstarávání grantů a družstevní společnost poskytuje soiálním podnikům finanční prostředky, zejména úvěry a Zdroj: [2] investie. 15

Integra buduje a provozuje soiální firmy, jako jsou: Oil Partner společnost, která nabízí ryhlou výměnu oleje v osobníh vozeh a zaměstnává lidi, kteří absolvovali léčebný pobyt na místní protidrogové klinie; Ten Senses společnost obhodujíí s fair trade výrobky, a další. Soiální firmy skupiny Integra nabízejí služby konkureneshopné na trhu a jsou finančně Zdroj: [2] soběstačné. Případová studie Integra Slovakia Internetové stránky Integra Slovakia http://www.integra.sk/ Gerlih Odry Společnost byla založena v roe 1999 dvěma společníky, manželi Danou a Zdenkem Mateiiuovými. Dnes zaměstnává 50 lidí, z čehož 75 % jsou lidé se zdravotními problémy. Hlavním záměrem společnosti je poskytovat smysluplné zaměstnání zdravotně znevýhodněným, lidem se změněnou praovní shopností a částečným invalidům. Společnost vyrábí dřevěné hračky, stolní hry a předměty pro zrakově postižené, knihy, Zdroj: [5] pohlednie, veterinární pomůky, ale také vybavení dětskýh hřišť a další. Gerlih Odry s.r.o. vydělává na prodeji svýh produktů a kromě jednoho roku firmy vždy dosahovala zisku. Podnik využívá možnosti čerpání příspěvků na mzdy zdravotně znevýhodněnýh zaměstnanů z Úřadu Zdroj: [5] práe. Případová studie Gerlih Odry Internetové stránky Gerlih Odry http://www.gerlih-odry.z/s/index.php Café Rozmar Café Rozmar je soiální podnik, který vznikl v roe 2009 v rámi projektu Ruku v rue obeně prospěšné společnosti Rozmarýna. Jde o kavárnu a restaurai, která nabízí tréninkové zaměstnávání mladým lidem po odhodu z ústavní výhovy. Mohou zde praovat jako pomoný kuhař, uklízeč nebo číšník. Klienti v kavárně praují po dobu několika měsíů, pak uvolní místo dalším a hledají si prái mimo soiální podnik. Cílem projektu je umožnit klientům získání praovníh návyků, uznatelné praxe a sebevědomí, které pak využijí k získání stálého zaměstnání na otevřeném trhu práe. Rozmar zaměstnává 4 6 lidí, kteří vyšli z dětskýh Zdroj: [6A] domovů. Příjmy z vlastní podnikatelské činnosti zatím tvoří menší část elkovýh příjmů občanského sdružení. Cílem je ale postupný nárůst tohoto podílu směrem k větší nezávislosti na dotaíh z veřejnýh Zdroj: [6A] zdrojů. Internetové stránky Café Rozmar http://afe-rozmar.z/ 16

Rozdíly mezi běžným a soiálním podnikáním Jak již bylo uvedeno, ílem běžného podnikání je zpravidla maximalizae zisku pro vlastníky podniku. Naproti tomu soiální podnikání prostřednitvím udržitelné ekonomiké činnosti v první řadě řeší zvolený společenský či environmentální problém. Má tedy dva vzájemně rovnoenné íle: pozitivní společenský přínos a ekonomikou výkonnost. Toto je základní rozdíl, ale zvláště pro jednání s bankami a investory je dobré uvědomovat si i další rozdíly v následujííh aspekteh: 1) Vyšší počáteční náklady plnění společensky přínosnýh ílů s sebou může nést dodatečné náklady (např. bezbariérový přístup do provozu firmy, méně dělníků řízenýh jedním mistrem, speiální praovní pomůky apod.). 2) Očekávání investorů investoři od soiálníh podniků nemohou obeně očekávat tak velký výnos jako v běžném podnikání. Například podle Yunusovy definie je investorům v případě úspěhu vráena právě jen vložená částka. Není to pravidlem u všeh soiálníh podniků, ale obeně bývá návratnost vloženýh prostředků spíše nižší ve srovnání s čistě komerčními projekty. Investoři do soiálníh podniků by tak měli být motivováni spíše snahou vytvářet pozitivní společenský přínos. 3) Větší averze k riziku soiální podniky vlastněné neziskovými organizaemi zpravidla itlivěji vnímají rizika a nejsou ohotny je podstupovat tolik jako jejih komerční konkurene na stejném trhu. Přitom nezbytnou vlastností soiálního podnikatele je ohota podstoupit podnikatelské riziko, které se může proměnit ve společenský a finanční přínos. 4) Víezdrojové finanování protože k některým zdrojům finanování mají soiální podniky obtížný přístup (vklady investorů očekávajííh vysoký výnos, běžné bankovní úvěry apod.), musejí obvykle využívat víe zdrojů např. včetně grantů, dotaí a speiálníh půjček. 5) Víe zainteresovanýh partnerů na vznik a fungování soiálníh podniků má často vliv víe různýh subjektů než na klasiké podniky. Může jít o neziskovou organizai, která podnik zřídila, veřejnou institui, která ho podporuje dotaemi, nadai poskytujíí kapitál na rozjezd či komunitu lidí, jejihž problémy má soiální podnikání Zdroj: [3A; 23] řešit. 17

Výhody a nevýhody soiálního podnikání oproti podnikání běžnému Rozhodneme-li se pro společensky prospěšné podnikání, musíme počítat s jeho speifiky. Některá tato speifika nám situai oproti běžným podnikatelům ulehčí, zatímo jiná ztíží. Nevýhody horší přístup k běžným formám finanování (klasiké bankovní úvěry, kapitál investorů požadujííh vysoký výnos), odhodlání řídit se etikými pravidly (často i nad ráme vyžadovaný legislativou), která mohou znamenat konkurenční nevýhodu (také díky požadavkům podporovatelů, partnerů apod.), neznalost trhu a podnikatelského prostředí (jsme-li nový subjekt na trhu), nutnost překonávat nedůvěru zákazníků (v případě zaměstnávání znevýhodněnýh lidí), možná nižší vnitřní produktivita díky zaměstnávání znevýhodněnýh lidí (díky tomu např. nutnost držet nadstav oproti konkureni, vyšší náklady na vzdělání a vedení zaměstnanů či na úpravu praovního prostředí), komplikované a nepružné rozhodovaí mehanizmy uvnitř organizaí. větší nadšení stakeholderů pro podnikatelskou aktivitu (nápad obvykle vyhází z osobní zkušenosti s problémy, které soiální podnikání řeší s ílovou skupinou, lokalitou apod.), silná mise vytváření dlouhodobě udržitelnýh řešení důležitýh společenskýh problémů. Tato mise zvyšuje naši motivai a také navenek nás může zvýhodňovat oproti běžným podnikatelům. V některýh západoevropskýh zemíh mají společensky přínosné podniky přesně definovaný status a těší se podpoře např. ve formě daňovýh zvýhodnění, zvýhodnění na povinném pojištění, lepšímu přístupu k veřejným zakázkám apod., v ČR tomu tak zatím není. Připravovaná legislativa o veřejné prospěšnosti však může tuto situai zlepšit. Výhody přístup k veřejným nebo zvýhodněným zdrojům finanování (např. veřejné dotae, granty od nadaí atd.), větší podíl reinvestovanýh zisků může zvyšovat výkonnost podnikání, 18

Toužíte-li po úspěhu, neusilujte o něj. Jen dělejte s láskou věi, které milujete, a úspěh se dostaví přirozeně sám. David Frost Výhody a nevýhody toho, že jsme soiální podnik. Máme-li už nějaký podnikatelský záměr, zamyslete se, zda výše uvedené platí i v našem případě. Dále navrhněte, jak by bylo možné: a) snížit negativní dopady nevýhod, b) zvýšit pozitivní dopady výhod společensky prospěšného podnikání. 19

1.5 Soiální podnikání a mise organizae Podnikání by mělo být v souladu s naší misí. Ta definuje zásadní směrování naší organizae, popisuje, proč existuje a jak he dosáhnout své vize. Mise organizae může být definována na mnoho let, či dokone na elou dobu fungování. Je to obený íl, kterého se snaží organizae dlouhodobě dosáhnout a s nímž by měly být veškeré její aktivity v souladu. Mise vyjadřuje motivai organizae k činnosti. Podnikání by mělo být nástrojem k dosažení naší mise. Mise soiálního podniku vyhází z těhto 3 základníh věí: porozumění příčinám, následkům a souvislostem problému, který svým podnikáním řešíme, definování způsobu a nástrojů, které k tomu používáme, vědomí dlouhodobě udržitelného dopadu, který má naše činnost na řešený problém. Příklady mise: nezisková organizae Amnesty International: Misí Amnesty International je podnikat výzkum v oblasti lidskýh práv a směřovat veškerou svou činnost k preveni a ukončení hrubého porušování těhto práv, společnosti Wal-Mart: Dát běžným lidem možnost kupovat stejné věi, jako kupují bohatí, společnosti Mary Kay Cosmetis: Dát ženám neomezené příležitosti, společnosti Mirosoft: Umožnit lidem a společnostem po elém světě dosáhnout svého plného poteniálu, Hub Praha: Vytvářet zázemí a příležitost pro rozvoj inovativníh a společensky Zdroj: [2A; 11] přínosnýh iniiativ. Jednoduhá metoda, která pomůže k formulai naší mise, je zodpovězení tří otázek: Kdo jsem? Co dělám? Proč to dělám? Tyto otázky jsou stejně dobře použitelné pro organizai i pro jednotlive. 20

Jen to je ztraeno, čeho se sami vzdáváme. Lessing Gotthold Efram Jaká je naše motivae k rozjezdu soiálního podnikání? Soulad podnikatelského plánu s misí organizae je důležitý předpoklad. Ještě důležitější je však naše individuální motivae, proč se do podnikání pustit. Je dobré si motivae organizae i své osobní písemně formulovat, ož nám bude sloužit jako záhytný bod při obtížnýh rozhodnutíh, která nás čekají. Zároveň nám pomáhá odlišit se od standardníh podnikatelů. Zkuste si stručně písemně odpovědět na následujíí otázky: 1) Jaká je moje motivae k rozjezdu soiálního podnikání? Proč zrovna já se hi podílet na řešení daného problému? 2) Jaké jsou alternativní možnosti pro naši organizai kromě podnikání? 3) Máme dostatečně dobrý podnikatelský nápad? 4) Máme k rozjezdu podnikání dost informaí? 5) Máme nebo jsme shopni zajistit si dostatečnou podporu vedení a partnerů organizae? 6) Jaké jsou íle našeho podnikání seřazené podle důležitosti od nejdůležitějšího k méně důležitému? C) D) E) Pořadí ílů by nám mělo pomáhat při důležitém rozhodování v budounu. Ve fázi, kdy ještě nemáme svůj podnikatelský nápad ujasněný, může být předčasné stanovovat misi našeho soiálního podniku. Až tomu tak bude, je velmi důležité se k misi vrátit a formulovat ji na základě již konkrétního podnikatelského plánu. A) B) 21

Jaká je mise vaší organizae? Pokud nemáte misi sepsanou, zkuste to a zapojte do toho také kolegy, kteří vám mají s rozjezdem podnikání pomoi. Příklad: Cheme poskytovat vysoe kvalitní plaené služby pro zdravotně znevýhodněné lidi a zvyšovat jejih šane pro uplatnění na trhu práe. 22

Pesimista vidí obtíž při každé příležitosti, optimista vidí příležitost v každé obtížnosti. Winston Churhill Kdo je typiký soiální podnikatel? Země s jednou z nejrozvinutějšíh tradi soiálního podnikání je Velká Británie. Podle zdejšíh organizaí podporujííh rozvoj soiálního podnikání má největší šani na úspěh podnikatel s tímto profilem: podnikavý jednotlive, člověk, který má osobní, často itový vztah k řešenému problému (silná motivae), člověk, který již nějak působil nebo působí v daném oboru nebo komunitě. Z hlediska psyhologikého profilu pak lze nejúspěšnější soiální podnikatele popsat následovně: silná energie, vize, zaměření na řešení problémů, vynalézavost, odhodlanost, manažerské a vůdčí shopnosti, ohota podstupovat riziko a shopnost vtáhnout ostatní do dění. Definie soiálního podnikatele je jednoduhá jde o člověka, který ve svém okolí identifikoval problém a do praxe zavedl jeho dlouhodobě udržitelné řešení. Má jak silnou motivai ke zlepšení situae v určité oblasti, tak odhodlání uskutečnit své plány. (Krátká videa se silnými příběhy soiálníh podnikatelů lze najít na www. youtube.om pod heslem soial entrepreneur ). Jednotlivi či malé skupiny lidí, kteří splňují alespoň většinu z uvedenýh předpokladů, se dobře orientují v rozjezdu podnikání. Mají zpravidla potřebné nadšení a kontakty, a jsou tak odolnější vůči rizikům. Naopak nevládní neziskové organizae mívají start podnikání těžší. Jsou svázány zvyky, jakými fungovaly doposud a jejih rozhodování často ovlivňují lidé s negativním vztahem k podnikatelskému riziku. Řešení z pohledu neziskové organizae spočívá v aktivitáh, které její podnikatelský tým přiblíží situai individuálního podnikavého jednotlive. Jak to udělat? V týmu by v první řadě měli být pouze praovníi nadšení pro myšlenku řešení daného společenského problému pomoí podnikání. Zadruhé, tým by se měl učit myslet jako podnikatel tj. zaměřovat se na efektivní použití vstupníh zdrojů, na ziskový prodej produktů a služeb a na projektové řízení vedouí k hmatatelným výsledkům. Tohoto posunu může být dosaženo i zdánlivě radikálními opatřeními, jako je např. navázání variabilní složky mzdy členů podnikatelského týmu na úspěhy v rozjezdu podnikání. Zajímavým a hodnotným zdrojem pro stimulai podnikatelského duha uvnitř organizae je konept intrapreneurship, kdy se zaměstane hová jako podnikatel (entrepreneur), ale v rámi firmy nebo organizae. http://en.wikipedia.org/wiki/intrapreneurship 23