Standard. 000 incidence , , ,1 mortalita 509 9, , ,23

Podobné dokumenty
6. PRIMÁRNÍ NÁDORY JATER, ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST (C22-24)

7. PRIMÁRNÍ NÁDORY JATER

6. PRIMÁRNÍ NÁDORY JATER, ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST (C22-24)

7. PRIMÁRNÍ NÁDORY JATER

6. PRIMÁRNÍ NÁDORY JATER, ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST (C22-24)

Multifokální hepatocelulární karcinom imitující akutní alkoholickou hepatitidu. Pavel Wohl IKEM

Zhoubné nádory jater Incidence a mortalita v České republice (2005)

UZ jater s aplikací kontrastní látky, indikace. Bohatá Š., Válek V. Radiologická klinika FN Brno LF MU Brno

Staging adenokarcinomu pankreatu

3.3 KARCINOM SLINIVKY BŘIŠNÍ

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015

Nejnovější poznatky v léčbě pokročilého hepatocelulárního karcinomu.

Soňa Fraňková Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum IKEM

Modul obecné onkochirurgie

Adenom V. Válek, Z. Kala, J. Mazanec

HCC, CCC nebo HA? Bohatá Š., Válek V. RDK FN Brno a LF MU Brno

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

3.4 Primární nádory jater

LOŽISKOVÉ LÉZE JATER VČETNĚ CEUS

Sonografie jater. Bohatá Šárka, Válek V. RDK FN Brno a LF MU Brno

Operovat nebo neoperovat? Pavel Wohl KH IKEM

UZ chyby a omyly. V. Válek. Department of Radiology, University Hospital Brno, Medical Faculty Masaryk University Brno, Czech Rep.

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1.

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

STRUKTURA REGISTRU RENIS

Chemoembolizace jaterní

Nádory jater. Bartizalová Š.

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole

Předmluva 11. Seznam použitých zkratek 13. Úvod 17

Peroperační ultrazvuk

seminář ENTOG,

Standard. Zhoubné nádory pankreatu Incidence a mortalita v České republice (2014) ZN slinivky břišní MUŽI ŽENY CELKEM

STRUKTURA REGISTRU MPM

Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře

hepatocelulárn karcinomu lové

1. EPIDEMIOLOGIE ZHOUBNÉHO NOVOTVARU MOČOVÉHO MĚCHÝŘE (C67) V ČESKÉ REPUBLICE - AKTUÁLNÍ STAV 12

Protokol pro léčbu karcinomu slinivky břišní

% maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)

Nádory podjaterní krajiny Onkologická terapie. Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha

Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu

Standard NLPP 3.5 SEKCE: NLPP STRANA PROCEDURY: 1/7. PŘEDMĚT/VÝKON/PROCEDURA Kolorektální karcinom

Karcinom vaječníků a vejcovodů. Epidemiologie

MUDr. Markéta Palácová, Masarykův onkologický ústav, Brno. J. Beyer, P. Albers, et al. Annals of oncology 24; ,

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

9. ZHOUBNÝ NOVOTVAR OVARIÍ A TUBY (C56-57)

Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice

Nádory GIT. Tomáš Kazda Klinika radiační onkologie MOÚ. Odkazy na zdroje obrázků u autora

Použití PET při diagnostice a terapii plicních nádorů

Nádorové léze žlučníku a žlučových cest. M. Hazlinger, Z. Heřmanová

Metastatický karcinom prsu Kasuistické sdělení Česlarová K., Erhart D.

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

UZ žlučníku a žlučových cest

Měkkotkáňovýtumor kazuistika. MUDr. Kucharský Jiří RDK FN Brno a LF MUNI Brno

20. ZHOUBNÉ NOVOTVARY HLAVY A KRKU (C00-14, C30-32)

PRIMÁRNÍ MALIGNÍ NÁDORY JATER

Registr Herceptin Karcinom prsu

Vybrané prognostické faktory metastáz maligního melanomu

Standard. 4. Stanovení odpovědné osoby za diagnosticko léčebný plán - ošetřující lékař či lékař s kompetencí.

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu

JATERNÍ CIRHÓZA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nádorové markery v diagnostice a terapii u nádor GIT

Komplexní onkologické centrum Nemocnice Jihlava, p.o. Kooperující onkologická skupina Vysočina Karcinom ledviny. Diagnosticko-terapeutický protokol

PŘEŽÍVÁNÍ NEMOCNÝCH PO EXTIRPACI JÍCNU V ZÁVISLOSTI NA STADIU CHOROBY

BRONCHOGENNÍ KARCINOM

KARCINOM POCHVY (VAGINY) INCIDENCE

24. ZHOUBNÝ NOVOTVAR ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (C73)

Nádory ledvin kazuistiky. T. Rohan KRNM FN Brno a LF MU Přednosta prof. MUDr. V. Válek CSc., MBA, EBIR

22. ZHOUBNÝ NOVOTVAR MOČOVÉHO MĚCHÝŘE (C67)

Protokol pro léčbu maligního melanomu

Zhoubné nádory jícnu Incidence a mortalita v České republice (2005)

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Dostupnost kvalitní léčby, informovanost pacienta. Jana Prausová Komplexní onkologické centrum FN v Motole Seminář Standardy léčby rakoviny prsu

STRUKTURA PROJEKTU CA PANKREAKTU

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

SYSTÉMOVÁ LÉČBA NÁDORŮ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

ČETNOST METASTÁZ V PÁTEŘI PODLE LOKALIZACE

Hybridní metody v nukleární medicíně

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Zkušenosti z chirurgickou léčbou karcinomu prostaty. Broďák M. Urologická klinika LFUK a FN Hradec Králové

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013

Testikulární nádory, léčebné možnosti a výsledky

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

Metastatický renální karcinom Andrašina Tomáš

Atestační otázky z oboru gastroenterologie a doporučená literatura

Zobrazovací metody (CT, NMR, PET) v diagnostice a stagingu karcinomu prostaty

Graf 1. Vývoj incidence a mortality pacientů s karcinomem orofaryngu v čase.

Doporučený postup pro léčbu a diagnostiku hepatocelulárního karcinomu

Zhoubné nádory čípku děložního Incidence a mortalita v České republice (2000) děložního abs. na C53 incidence ,8 mortalita 363 6,9

24. ZHOUBNÝ NOVOTVAR ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (C73)

Karcinom žaludku. Výskyt

Akutní selhání jater a podpůrné systémy

Vávrová J., Palička V.

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného

CDT a další. laboratorní markery. objektivizaci abusu a efektivity léčby. MUDr. Pavla Vodáková, RNDr. Milan Malý

Transkript:

1/6 1. Epidemiologie: Hepatocelulární karcinom (HCC) patří ve světě k nejčastějším malignitám, a je častější u mužů nežli u žen. V České republice, stejně jako v ostatních zemích Evropy, jsou v dospělosti onemocněním méně častým. Karcinomy žlučových cest patří také mezi vzácná onemocnění. Incidence pro HCC a intrahepatální cholangiokarcinom je uvedena dohromady podle dat ÚZIS ČR z roku 2010. ZN C22 jater, Abs. MUŽI ŽENY CELKEM Na Abs Na Abs Na 100 000 100. 100. 000 000 incidence 652 12,61 307 5,72 959 9,1 mortalita 509 9,85 252 4,7 761 7,23 2. Etiologie: HCC vzniká v terénu jaterní cirhózy až v 90 % případů. Příčinou cirhózy je běžně chronická virová hepatitida B nebo C, často také alkoholická hepatopatie. Z metabolických onemocnění je to cirhóza vyvolaná pozdní kožní porfyrií a hereditární hemochromatózou, s menším rizikem je spojena cirhóza na podkladě autoimunní hepatitidy, Wilsonovy choroby, deficience α-1 antitrypsinu. Uvažován je také vztah HCC k nealkoholické steatohepatitidě. V našich podmínkách je vzácnou příčinou vzniku HCC expozice aflatoxinu. 3. Histologie: Makroskopické dělení HCC: multinodulární typ -víceméně kulovité ohraničené noduly masivní (velkouzlový) typ velký uzel a kolem satelitní menší uzlíky difusní typ Mikroskopické dělení podle histologické stavby: trabekulární typ pseudoglandulární typ (event. adenoidní, acinární) kompaktní (solidní, cirhotický) Existují další méně početné skupiny a podtypy 3.4

2/6 4. Stanovení diagnózy - vyšetřovací metody: Anamnézu zaměřit na rizikové faktory (hepatitida, i.v. toxikomanie, alkohol). Klinicky se HCC může projevit symptomy chronického jaterního onemocnění (ikterus, ascites, splenomegalie, encefalopatie). Laboratorní vyšetření: etiologie hepatopatie (HBV, HCV atd.), základní parametry jaterní funkce (alb, CB, INR, bilirubin, ALT, AST, GMT, ALP), KO počet trombocytů. Marker AFP je důležitý pro sledování dynamiky onemocnění. Na základě klinických a laboratorních parametrů stanovit Child Pugh skóre. Tabulka 1 Child-Pughova klasifikace funkčního hodnocení jater u pacientů s cirhózou Klinické a Bodová hodnota parametrů laboratorní 1 2 3 parametry Bilirubin <35 35-50 >50 (μmol/l) Albumin g/l >35 28-35 <28 Ascites 0 reverzibilní ireverzibilní Encefalopatie 0 mírná (1 a2) zřetelná (3 a 4) INR <1,7 1,71-2,20 >2,20 Zhodnocení: třída A: 5-6 bodů, třída B: 7-9 bodů, třída C: 10-15 bodů Sonografie: Zobrazovací metoda první volby. Má vysokou senzitivitu i specificitu. Sonograficky je možné detekovat 85 % 95 % HCC velikosti mezi 3 a 5 cm. Je proto používána jak pro screening rizikových skupin tak i screening pooperační. Je i možnost kombinovat sonografii s podáním kontrastní látky intravenózně (sonovue). CT: S intravenózně podaným kontrastem umožní zjistitcharakter ložisek, jejich počet, vztah k cévním strukturám, vyloučení extrahepatálního postižení. Vstupně je vhodné také CT hrudníku k vyloučení plicních metastáz. MRI: V individuálních případech ke zjištění počtu ložisek, jejich velikosti, vztahu k cévním strukturám, diferenciální diagnostice ložisek. PET/CT: s 8 F-fluorocholinem v individuálních případech k upřesnění stagingu, před resekcí nebo transplantací jater Alfa-fetoprotein (AFP): Elevace je zjištěná u 60 % 90 % pacientů s HCC. Zvýšení do 250 ng/ml může být u prosté cirhózy. Diagnózu HCC lze stanovit neinvazivně na základě radiologického vyšetření (EASL kriteria) nebo histologickou verifikací. Zobrazovací vyšetření: Diagnózu HCC lze stanovit v jednotlivých případech na základě korektně provedeného radiologického vyšetření bez nutnosti biopsie. Diagnóza HCC je prokázána při typickém CT či MR obraze ložiska většího než 1 cm v cirhotických játrech. 3.4

3/6 Typické je arteriální sycení a pozdní (venózní) vymývání kontrastu, rozhoduje nález radiologa. Pokud není obraz ložiska typický pro HCC, nebo se ložisko objeví v necirhotických játrech je třeba diagnózu ověřit biopsií. Solitární ložisko menší než 1cm by mělo být kontrolováno za 3-6 měsíců. Prognostické faktory pokročilost nádoru TNM klasifikace, lokalizace ložisek v játrech performance status funkční stav jater 5. Klasifikace nádorů včetně případných rizikových skupin: Na základě přesného stagingu a stanovení TNM klasifikace, stanovení Child-Pugh skore a výkonnostního stavu je pacient zařazen do stadia podle BCLC (Barcelona Clinic Liver Cancer). BCLC klasifikace vyjadřuje dobře prognózu pacienta a jednotlivým stadiím je přiřazen optimální léčebný postup. Pokud tento postup není realizovatelný, volí se obvykle postup pro pokročilejší stadium. 6. Léčba dle klinického stadia: Jedinou potenciálně kurativní léčebnou metodou maligních nádorů jater je chirurgické odstranění tumoru. Jaterní resekce se nejčastěji dělí podle anatomických hranic resekce: typické resekce (anatomické): odstranění anatomicky definované části jater podle segmentárního uspořádání (segment, více segmentů, lalok), atypické resekce: odstranění části jater, kdy resekční linie nerespektuje segmentární uspořádání, Rozhodnutí o realizaci konkrétního výkonu se řídí anatomickou lokalizací tumoru, jeho biologickou povahou a funkčním stavem jaterního parenchymu. Milánská kriteria pro transplantaci jater pro HCC K transplantaci indikován nemocný, který má jaterní cirhózu s jedním ložiskem nádoru do 5 cm nebo maximálně třemi ložisky do 3 cm. Základním předpokladem je nepřítomnost vaskulární invaze a extrahepatální diseminace. Indikace k transplantaci jater probíhá po projednání v týmu za účasti lékařů Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno. 3.4

4/6 Ablační metody léčby HCC Je nutné zvážit indikaci termoablačních metod ( RFA, MWA) a embolizačních metod. Nejčastěji je prováděna chemoembolizace s DCB po vysycení doxorubicinem. Léčba HCC je multimodální, plán terapie by měl být stanoven u většiny pacientů v prostředí multioborové indikační komise. Systémová terapie HCC Systémová léčba HCC sorafenibem je vhodná v případě pokročilého inoperabilního hepatocelulárního karcinomu, pokud není indikována léčba regionální (ablační metody, TACE). Podmínkou je celkově dobrý stav (PS 0 2). Sorafenib (Nexavar) je podáván p.o. v dávce 800 mg/den (2 400mg). V případě nežádoucích účinků je možná redukce dávky. Před zahájením léčby Nexavarem je nutné ověřit, zda je stanovena úhrada z prostředků zdravotního pojištění. BCLC klasifikace HCC: 7. Doporučení sledování: CT nebo UZ jater každé 3-6 měsíců a AFP první 2 roky, později každých 6-12 měsíců. 3.4

5/6 8. Stanovení odpovědné osoby za sledování: Klinický onkolog Zhoubné nádory žlučových cest Stadium I Po radikálním odstranění karcinomu žlučníku nebo žlučových cest u stadia IA (T1N0M0) bez další léčby, u stadia IB (T2N0M0) adjuvantní chemoradioterapie s podáním 5-FU. Stadium II Po radikálním odstranění karcinomu žlučníku nebo žlučových cest adjuvantní chemoradioterapie s podáním 5-FU, pokud není indikována resekce, tak po zajištění derivace žluči indikovaná paliativní chemoterapie založená na 5-FU nebo paliativní chemoradioterapie s podáním 5-FU. Stadium III Po zajištění derivace žluči indikovaná paliativní chemoterapie založená na 5-FU nebo paliativní chemoradioterapie s podáním 5-FU. Stadium IV Indikovaná paliativní chemoterapie založená na 5-FU. Léčba další linie individualizované paliativní chemoterapie je založena na 5-FU a leukovorinu. V léčbě inoperabilních karcinomů se uplatňuje také kapecitabin a gemcitabin (off label indikace). Zvláště kombinace gemcitabinu s cisplatinou prokázala vyšší efektivitu jako monoterapie a pro pacienty ve velmi dobrém celkovém stavu je doporučována tato kombinace jako léčebný standard 1. linie léčby. Léčba nádorů žlučových cest je multimodální, návrh léčby je vhodné stanovit v prostředí multioborové komise (resekce, způsob drenáže žlučových cest, DBD, indikace ZV drénů, stentů, brachyterapie). Adjuvantní chemoradioterapie Dávka mg/m 2 Způsob podání Den podání Opakování cyklu 5-FU 400mg i.v. bolus 1.- 4. a 17. 20. nebo (celková dávka) radioterapie 5-FU 225 i.v. inf. každý ozařovací den Adjuvantní chemoterapie po ukončení radioterapie leukovorin 20 i.v. bolus 1. 5. á 4 týdny 5-FU 425 i.v. bolus 1. 5. 6 cyklů Paliativní chemoterapie 3.4

6/6 Leukovorin 20 i.v. bolus 1. 5. á 4 týdny 5-FU 425 i.v. bolus 1. 5. nebo leukovorin 200 2 hod. infuze 1. á 2 týdny 5-FU 400 i.v. bolus 1. 5-FU 2400 46 hod. kont. inf. cisplatina 25 2 hod infuze 1., 8. á 3 týdny gemcitabin 1000 30 min infuze 1., 8. gemcitabin 1000 30 min infuze 1., 8., 15. á 4 týdny Doporučené sledování Po resekci pro nádor žlučových cest sonografie jater každých 6 měsíců první 2 roky od operace. Pokud byly zvýšeny onkomarkery, pak vyšetření CEA a Ca 19-9. Později vyšetření jednou za rok. 9. Literatura: (včetně citace doporučení odborné společnosti) Doporučení ČOS: http://www.linkos.cz/informace-pro-praxi/modra-kniha/6-primarninadory-jater-zlucniku-a-zlucovych-cest-c22-24/ Doporučení ESMO: Verslype C, Rosmorduc O, Rougier P et al. Hepatocellular Carcinoma: ESMO-ESDO Clinical Practice Guidelines, Ann Oncol 2012; 23 (Suppl 7): vii41-vii48. Doporučení NCCN: NCCN Guidelines vision 2.2016. 1. 3.4