S Řízení drážního hnacího vozidla Řízení hnacího vozidla je náročná a odpovědná činnost. Vyžaduje soustředění řidiče popř. jeho pomocníka. Vzhledem k tomu, že obsluha vozidla (jízda vlaku), musí se věnovat pozornost i celému pracovnímu prostředí, ve kterém tento pracovník provádí tuto činnost. Řídicí činnost probíhá nejčastěji prostoru, který je označován jako kabina. V některých případech je možno hnací vozidlo řídit i dálkově, nejčastěji z přenosného pultu pomocí radiového pojítka. S.1 Kabina řidiče drážního vozidla Umístění kabiny řidiče na hnacím vozidla je nejvíce ovlivňováno provozním určením hnacího vozidla. Její umístění významně ovlivňuje mimo jiné bezpečnost obsluhy hnacího vozidla a výhledové poměry. Umístění kabiny můžeme rozdělit do tří základních skupin: a) čelní kabina Obr. S.1: Hnací vozidla s čelní kabinou. b) boční kabina Pult stanoviště Pult stanoviště Obr. S.2a: Hnací vozidla s boční kabinou.
Pult stanoviště Pult stanoviště Obr. S.2b: Hnací vozidla s boční kabinou na konci rámu. c) věžová kabina Obr. S.3: Hnací vozidla s věžovou kabinou. Časté změny směru jízdy (při posunu, seřazovací službě apod.) je vhodnější využívat jedné kabiny, umístěné bočně, či lépe jako věžové. Z hlediska psychologie je středové umístění kabiny výhodnější. V případě havárie vozidla a možností úrazu obsluhy vozidla je výhodnější, když ve směru nárazu je představek, představující deformační oblast. Při nárazu se velká část nárazové energie spotřebuje na deformaci této konstrukce. S.1.2 Požadavky na bezpečnost Kabina strojvedoucího by měla být místem co možná nejpevnější konstrukce integrovaným do skříňové struktury hnacího vozidla, aby k deformacím způsobeným nárazem docházelo před popřípadě pod kabinou řidiče. Proto by měly zvláště čelní stěny kabin řidiče vykazovat pro případ nárazu dostatečné svázání s rámem a vypočitatelný odpor proti deformacím, zvláště pak v oblasti mezi čelním příčným nosníkem a spodním dílem výřezů čelních skel. Doporučuje se zabezpečit pohlcení následujících tlakových sil bez trvalé deformace: Lokomotivy a řídicí Motorové vozy poznámky vozy pod výřezy čelních 300 kn 300 kn rovnoměrně
skel ve výši čelního příčníku rozloženo 2000 kn 1500 kn rozloženo na dva nárazníky 2000 kn 1500 kn v ose spřáhla Navíc se doporučuje vyrábět čelní partii hnacího vozidla z materiálů absorbujících nárazy, které nárazovou energii eventuálně diky trvale deformaci pohltí. Vnitřek kabiny pro řidiče je nutné uzpůsobit tak, aby se obsluha při náhlých změnách rychlosti nemohl zranit o ostré hrany, hroty apod. Pokud jsou takovéto díly nevyhnutelné, musí být pokryty materiálem absorbujícím nárazy. Upevnění přístrojů a ostatních konstrukčních prvků ve vozidle je nutné dimenzovat tak, aby při čelním nárazu vydržely zrychlení alespoň 3 g, doporučuje se ovšem položit za základ zrychlení 5g. V kabině řidiče se nesmi nacházet ani konstrukční části ani přístroje, které by obsluhu mohly nějak ohrožovat (zranění způsobená explozí, požárem, elektrickým napětím nebo jedovatými plyny apod.). Kovové části na střeše, které neslouží vedeni proudu, musí být s hmotou vozidla spojeny vodivě. Dále je nutné zajistit účinné uzemnění pro případ, že části trolejového vedení nebo trolejového sběrače, které jsou pod napětím, spadnou na střechu. V kabině řidiče se musí v zadní stěně vyskytovat alespoň jedny dveře nebo průchod, kterým by obsluha v nebezpečí mohla bez zábran dojít k průchodu, vedoucímu k zadnímu konci vozidla. Pokud se jedna o dveře, musí - se zřetelem na kabinu řidiče - vést ven. Musí se zavírat co nejvíce vzduchotěsně, ale kdykoliv musí být možné je otevřít jednoduchým zatlačením nebo, pokud to není možné, jiným rychlým a jednoduchým způsobem. Pokud existuje nebezpečí, že je možné dveře zatarasit (zavazadla, cestující), musí být použity dveře, které se pohybují sem i tam na obě strany nebo dveře posuvné. Úniková cesta musí být přístupná bez zábran a sice nejen pro obsluhu hnacího vozidla, nýbrž taky pro další přítomné osoby. Přitom nesmí sedadlo nebo sedadla představovat pro únik žádnou podstatnou překážku. Úniková cesta z kabiny řidiče musí být použitelná alespoň na 2 m délky bez zábran a nebezpečí. Musí být vysoká přinejmenším 1800 mm, široká 500 mm a musí nabízet minimální světlý průchod dveřmi o rozměrech 1700 mm x 430 mm. Okenní tabule musí být z bezpečnostního skla a musí být opařeny nesmazatelným označením. Bezpečnostním sklem se rozumí různé druhy skla, sklu podobné látky a kombinace obou těchto materiálů, které snižují nebezpečí zraněni při jejich rozbití. Čelní okenní tabule v kabině řidiče musí být vyrobeny z bezpečnostního skla, které nezkresluje signální barvy a u kterého proražené nebo na více části prasklé okenní tabule ještě drží pohromadě a poskytují obsluze dostatečný ukryt a výhled, aby mohl pokračovat v jízdě (většinou se jedná o vícevrstvé/kompozitní bezpečnostní sklo). Boční okenní tabule kabiny musí být z bezpečnostního skla. Pevnost čelní okenní tabule je dimenzovaná tak, aby tyto okenní tabule nemohly být proraženy pevnými předměty, jako např. silnými rampouchy, ptáky, kovovými úlomky odpadlými od nákladních vagonů, předměty vyhozenými z vlaku jedoucích v protisměru jako jsou láhve nebo plechovky apod. Potřebná pevnost čelní okenní tabule vyplývá mimo jiné z hmotnosti, rychlosti a event. směru letu tělesa, které okenní tabuli rozbijí, stejně jako z rychlosti hnacího vozidla popř. řídicího vozu a ze sklonu čelních okenních tabulí. U předmětů vyhozených z protijedoucího vlaku lze vycházet z toho, že nejvyšší možná rychlost těchto vlaků je menší než 160 km/hod, protože rychleji jezdící vlaky většinou nemají okna, která lze otevírat (klimatizované vozy).
Doporučuje se proto ověřit si dostatečnou pevnost čelních okenních tabuli následujícím postupem: Zkouška ostřelování čelní strany tabule co možná nejblíže středu prostřednictvím cylindrického projektilu s polokulovitou hlavici o hmotnosti 1 kg podle náčrtu na obrázku Obr.S.3. Projektil se při nárazu nesmí trvale zdeformovat, jinak musí být vymezen. Při zkoušce je nutné upevnit čelní okenní tabuli do rámu, který odpovídá konstrukčnímu provedení ve vozidle. Teplota okenní tabule se musí u zkoušky pohybovat mezi 15 C a 35 C. Směr nárazu leží svisle k okenní tabuli, alternativně může sklon okenní tabule může odpovídat sklonu okenní tabule ve vozidle. Nárazová rychlost projektilu se určuje podle vztahu: 1 V p = Vmax + 160km h kde: V p km.h -1 nárazová rychlost projektilu V max km.h -1 Zkouška je úspěšná, když projektil neprorazil čelní okenní tabuli čelní okenní tabule zůstává v rámu. maximální rychlost hnacího vozidla nebo řídicího vozu S.1.3 Obecné požadavky na kabinu řidiče Kabina řidiče musí být zařízena tak, aby vozidlo mohl obsluhovat jeden člověk. Kabina lokomotiv, motorových vozů a motorových jednotek musí byt zařízena tak, aby řidič hnacího vozidla toto vozidlo mohl řídit v sedě a přitom se mohl dívat před sebe, do směru jízdy. Jinak je místo řidiče hnacího vozidla umístěno v kabině na straně, aby řidič mohl na odpovídající straně pozorovat vlak, navázat kontakt se zaměstnanci stanice a současně dosáhnout na zařízeni ovládání brzdy. Kabina lokomotivy musí být uspořádána tak, aby řidič hnacího vozidla mohl vozidlo řídit za předchozích podmínek také ve stoje. Rozměry kabiny řidiče vycházejí z náčrtů na obrázku Obr. S.4.
Obr. S.3: Základní rozměry kabiny řidiče [VE651]. ( a) jedny středové únikové dveře, b) jedny boční únikové dveře, c) dvoje postranní únikové dveře, A doporučený rozměr, B min. rozměr, C max. rozměr) Kabina řidiče musí být prostorná. Proto je třeba docílit v každém bode, kterého lze dosáhnout ve vzpřímené poloze, světlou výšku 2000 mm. Světlá výška nesmí být na žádném miste, kterého lze dosáhnout ve vzpřímené poloze, menší než 1 850 mm. Kabina řidiče musí být v podélné ose vozidla hluboká nejméně 1500 mm. Tímto rozměrem se rozumí rozměr ve výšce očí sedícího řidiče hnacího vozidla mezi vnitřní plochou čelní okenní tabule a nejbližším pevným předmětem (stěna, dveře, skříňka apod.) za sedadlem řidiče. Tato hloubka kabiny řidiče, která musí být dodržena alespoň na šířce 2000 mm, je stanovena jako nejmenší možný rozměr. Je ovšem třeba usilovat o vyšší hodnoty. Okenní tabule čelního skla, která se nachází před sedadlem řidiče, musí být od oka řidiče vzdálena mezi 500 mm a 1200 mm. Svoboda pohybu personálu v kabině nesmí být omezována rušivými vestavbami. Kabina musí být dostatečně široká, aby si obsluhu vlak mohl prohlédnout z obou postranních oken (aniž by se přitom nebezpečně vykláněl nebo aniž by musel použít zrcadel).
Objem vzduchu, který je k dispozici v kabině, musí činit alespoň 10 m 3 Je nutné, aby do každé kabiny bylo možné bez nebezpečí vstoupit z obou stran. Proto se na každé straně musí nacházet vstupní dveře, které vedou ven bezprostředně nebo pres místnost, která přiléhá ke kabině. Postranní dveře kabiny řidiče se smí otevírat jen směrem dovnitř. Volný průchod (prostup) venkovních dveří kabiny musí činit alespoň 1675 mm x 500 mm. Dveře kabiny u hnacích vozidel, do kterých se vchází rovnou z úrovně terénu, musí nabízet volný průchod o rozměrech alespoň 1750 mm x 500 mm. S.1.4 Výhled z kabiny řidiče Následující pravidla se vztahují na výhled řidiče pro každý směr jízdy po přímé koleji i po koleji vedoucí do oblouku, pokud jeho poloměr zakřivení není menší než 300 m. Platí pro místo řidiče hnacího vozidla stejné jako pro stálé místo dalšího pracovníka, které se v kabině event. nachází. Výchozí poloha očí personálu je na obrázku Obr. S.5. Obr. S.5: Poloha očí ve vztahu ke kabině [VE651]. (A stojící řidič, B sedící řidič, C výhled na vysoká návěstidla, D výhled na nízká návěstidla) Poloha očí řidiče hnacího vozidla při obsluhování stroje ve stoje a v sedě se znázorňuje vždy jako výchozí rovina vystředěna na podélnou osu sedadla (viz. Obr. S.6). Spodní a horní
hranice těchto výchozích rovin jsou určeny skutečnou pozicí očí řidiče hnacího vozidla, přičemž je brán zřetel na nejmenšího i největšího možného řidiče, a to prostřednictvím rozměru b*, d a q na obrázku Obr. S.6, přičemž tyto rozměry odpovídají držení těla příkladu podle Obr. S.5. Obr. S.6: Poloha očí a podmínky výhledu na návěstidla [VE651]. (A poloha nízkého návěstidla, B poloha vysokého návěstidla, K křeslo řidiče, N úroveň nárazníků, P pult řidiče, S sedící řidič, T stojící řidič, TK temeno kolejnice) Zatímco pro stojící obsluhu je výchozí rovina určena vždy vertikálně, může se výchozí rovina pro sedící obsluhu lišit podle ergonomického řešení zvoleného pro komplex stul řidiče - sedadlo se zřetelem na eventuálně existující vertikální a horizontální přestavitelnost sedadla. Vysoká návěstidla, která jsou rozmístěna až s odstupem 2,50 m od střední osy koleje a ve výšce až 6,30 m nad temenem kolejnice vpravo nebo vlevo od kolejnice, musí být viditelná a to z každého bodu uvnitř výchozích rovin podle Obr. S.5 - až na vzdálenost 10 m před rovinu kotouče nárazníku vozidla. Nízká návěstidla, která jsou rozmístěna s odstupem až 1,75 m od střední osy koleje vpravo nebo vlevo, musí zůstat stále viditelná z každého bodu uvnitř výchozích rovin podle Obr. S.5 - až na vzdálenost 15 m před rovinu kotouče nárazníku vozidla.
S.1.4 Stanoviště řidiče a hlavní ovládací a informační zařízení Základem pro konstrukci stolu a pro uspořádání, druh konstrukce a směr obsluhy ovládacích a informačních zařízení jsou na jedné straně antropometrické rozměry řidiče hnacího vozidla a na druhé straně činnosti, které musí vykonávat (obsluha a pozorování). Stanoviště řidiče a jeho ovládací a informační prvky musí být vyrobeny tak, aby umožňovaly řidiči hnacího vozidla normální držení těla a neomezovaly jeho svobodu pohybu. Tvar a rozměry pultu řidiče musí umožňovat pohodlný posad, poskytnout dostatek volnosti pro kolena a nohy, a to taky pote, co si řidič sedadlo vytočí, a musí připustit obsluhu ve stoje (viz Obr. S.7). Obr. S.6: Příklad pultu strojvedoucího [VE651]. (A doporučený rozměr, B min. rozměr, C max. rozměr, SRP výchozí bod sedadla, HP hrana stupně) Ovládací, informační a kontrolní prvky umístěné na pultu řidiče jsou uspořádány v akční rovině (převážně ovládací prvky) v informační rovině (převážně informační a kontrolní prvky).
Pro rozměry a přípustné odchylky pultu řidiče a sedadla se doporučují rozměry podle obrázku Obr. S.6 jako nejčastěji používané konfigurace. Možné jsou ovsem další ergonomické konfigurace. Ovládací a informační zařízeni musí být mezi sebou funkčně a logicky uspořádána. V optimálním dosahu a dohledu řidiče hnacího vozidla - viz. obrázek Obr. S.7 - je nutné umístit jen ta ovládací a informační zařízení, která je nutno obsluhovat popř. sledovat v normálním provozu a v případe nebezpečí, aby řidič hnacího vozidla zbytečně neodvracel pozornost od pozorováni tratě. Tato ovládací a informační zařízeni musí být tedy uzpůsobena a uspořádána tak, aby fungovala také ve tmě bez jakéhokoliv omylu a aby se z nich daly bez zábran přečíst údaje ve dne i v noci. Ovládací, informační a kontrolní zařízeni musí být zřetelně označena. Pokud není možné použít piktogramy, musí být popisné texty krátké a jednoznačné. V dosahu a v zorném poli řidiče hnacího vozidla musí být umístěn jízdní řád. Obr. S.7: Znázornění optimálních oblastí dosahu pultu strojvedoucího [VE651]. (A pedál obsluhy zabezpečovacího zařízení, B linie dosahu špiček prstů, C okraj pultu, D min. max. oblast dosahu, E min. prostor pro kolena) Doporučuje se vyvarovat se pokud možno rozporům mezi směry pohybu ovládacích a příslušných informačních zařízeni, usilovat o dalekosáhlou shodu ovládacích a informačních zařízeni a jejich uspořádání ve vozidlech různých druhů trakcí, obložit rukojeti, které se často používají nebo se jich řidič dotýká delší dobu, a odkládací plochy pro ruce nebo předloktí materiálem, který málo vodí teplo. Hlavní ovládací prvky jsou v kabině uspořádány bud' vpravo nebo vlevo takovým způsobem, aby řidič hnacího vozidla mohl obsluhovat řídicí spínač a brzdící ovladače, i když nejblíže ležícím postranním oknem pozoruje posunovací návěsti nebo konec vlaku. Potom se brzdící ovladače nacházejí na straně okna. Pozice řídicího spínače je bezprostředně před místem řidiče hnacího vozidla nebo na protější straně, protější k nejblíže ležícímu postrannímu oknu.
Spínač pro směr jízdy stejně jako eventuálně existující spínač pro oslabeni pole a nebo ovladač rychlosti se nacházejí v bezprostřední blízkosti řídicího spínače. Pokud není možné při vyhlížení z odpovídajícího bočního okna (například při posunu) dosáhnout na řídicí spínač, je nutné umístění pomocného řídicího spínače popř. odpovídajících brzdných ovladačů v blízkosti bočního okna. a) IEC3 b) Tramvaj Škoda 14 T c) Elektrická lokomotiva d) Motorový vůz Obr. S.8: Ukázky řešení stanoviště řidiče hnacího vozidla. S.2 Požadavky na řidiče drážních vozidel Řídit drážní vozidlo mohou jen osoby s platným průkazem způsobilosti k řízení. Průkaz způsobilosti k řízení vydává drážní správní úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost zkouškou. Zkoušce se může podrobit žadatel, který: a) dosáhl předepsaného věku. Řídit drážní vozidla nebo lanovou dráhu mohou osoby, které dosáhly věku 21 let. Řídit motorové hnací vozidlo a speciální hnací vozidlo na dráze speciální (metro) mohou osoby, které dosáhly věku 18 let, řídit drážní vozidlo na dráze tramvajové pouze pro manipulační jízdy v depech mohou osoby, které dosáhly věku 18 let., b) je spolehlivý k řízení. Spolehlivým k řízení není ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s řízením, nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k
řízení a osobě žadatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při řízení, nebo komu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení. c) prokázal svou zdravotní způsobilost, Řidiči drážních vozidel musí absolvovat preventivní lékařské prohlídky. Tyto se dělí na vstupní, pravidelné a mimořádné. Na základě prohlídky provádějící lékař vystaví posudek zdravotní způsobilosti pro danou činnost. Pravidelnou prohlídku je nutno absolvovat před vypršením platnosti předchozího posudku o zdravotní způsobilosti. Pokud není v posudku stanoveno jinak, je doba platnosti posudku o zdravotní způsobilosti u osob řídících drážní vozidlo ve věku do 50 let dva roky a ve věku nad 50 let jeden rok d) dosáhl předepsaného vzdělání a podrobil se předepsané výuce a výcviku. Rozdělení a platnost oprávnění k řízení drážních vozidel vychází ze Zákona o dráhách a z prováděcích vyhlášek Ministerstva dopravy. Odborná způsobilost k řízení drážního vozidla se prokazuje pro a) příslušný druh hnacího vozidla E1 elektrická hnací vozidla stejnosměrné soustavy, E2 elektrická hnací vozidla střídavé soustavy, E3 vícesoustavová elektrická hnací vozidla, M motorová hnací vozidla, P parní hnací vozidla, SV1 speciální hnací vozidla s provozní rychlostí do 40 km.h -1 včetně, SV2 speciální hnací vozidla s provozní rychlostí nad 40 km.h -1, TR. hnací vozidla na tramvajové dráze, TB hnací vozidla na trolejbusové dráze, b) příslušný druh dráhy nebo kategorie železniční dráhy C dráha celostátní, regionální a vlečka, VL vlečka, SP dráha speciální, SP-D dráha speciální pouze pro manipulační jízdy v depu, TR dráha tramvajová, TR-D dráha tramvajová pouze pro manipulační jízdy v depu, TB dráha trolejbusová Podmínky pro udělení patřičného oprávnění k řízení drážního vozidla a požadovaný rozsah znalostí a praxe jsou stručně shrnuty v tabulce Tab. S.1. Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení v případě, že při řízení vykazují nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost drážní dopravy. Podle výsledku přezkoušení může drážní správní úřad rozhodnout o omezení řízení nebo o zákazu řízení. V případě rozhodnutí o zákazu řízení drážní správní úřad odejme osobě průkaz způsobilosti k řízení. Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou.
Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy. Tab. S.1: Podmínky pro udělení oprávnění k řízení drážního vozidla. Oprávnění k řízení vzdělání odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací absolvování výuky odborných teoretických znalostí odborná praxe při opravách a údržbě hnacího vozidla výcvik v opravně hnacích vozidel zaměřený na znalost konstrukce a údržbu vozidla výcvik pro provádění technické prohlídky tažených vozidel jízdní výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla pod dozorem zkouška z odborných teoretických a praktických znalostí před komisí doklad o znalosti obsluhy lokomotivního kotle praxe v obsluze parního kotle výcvik v obsluze speciální části hnacího vozidla, provádění údržby a oprav výcvik v řízení a obsluze hnacího vozidla výcvik v odstraňování provozních poruch hnacího vozidla znalost pravidel silničního provozu v rozsahu pro řidiče tramvají oprávnění k řízení silničních motorových vozidel skupiny C nebo D obsluha pohonu (řízení) lanové dráhy pod dozorem E1C, E2C, E3C SVM OP X 20 t 24 t X - - - - - - - - MC SVM OP X 20 t 24 t X - - - - - - - - PC SVM OP X 20 t 24 t X X 4 t - - - - - - SV1C, SV2C E1VL, E2VL, E3VL SVV, SVM OP X - - - 4 t X - - 4 t - - - - - SVV, SVM OP X 3 t - - 4 t X - - - - - - - - MVL SVV, SVM OP X 3 t - - 4 t X - - - - - - - - SV1VL, SV2VL Z OP X - - - 4 t X - - 4 t - - - - - E1SP, E2SP, E3SP SVV, SVM OP X - 2 t - 8 t X - - - - - - - - MSP/SVSP Z OP X - 3/2 t 3/2 t X E1-E2SP-D SVV, SVM OP X - 1 t - 2 t X V_TR Z OP X - - - - X - - - 50 h 15 h X - - V_TR-D Z OP X - - - - X - - - 25 h 8 h X - - V_TB Z OP X - - - X - - - 25 h 15 h - X - L SVV, SVM OP X - - - X - - - 4 t - - 6 t Vysvětlivky: SVM = střední vzdělání s maturitní zkouškou
SVV = střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření Z = základní vzdělání OP = odborná způsobilost v elektrotechnice s kvalifikací osoba poučená X = absolvování S.2.1 Výběr podmínek posuzování zdravotní způsobilosti (podle vyhlášky 101/1995 Sb. ve znění platnému k roku 2005) Výběr vad, stavů a nemocí, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a osob řídících drážní vozidlo na dráhách železničních při vstupních lékařských prohlídkách: mentální retardace, závislost na alkoholu či jiných návykových látkách, poruchy rovnováhy, závraťové stavy, porucha barvocitu, menší rozsah zorného pole než v horizontále zevně 80 stupňů, dovnitř 50 stupňů, ve vertikále vzhůru 40 stupňů, dolů 60 stupňů, poruchy prostorového vidění, snížení zrakové ostrosti pod 5/5 nebo 6/6 každým okem zvlášť, s korekcí větší než minus 2 Dsf, poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou řečí na vzdálenost menší než 5 m každým uchem zvlášť nebo při audiometrickém vyšetření celková ztráta sluchu vyšší než 15 %. Výběr vad, stavů a nemocí, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a osob řídících drážní vozidlo na dráhách železničních při pravidelných a mimořádných preventivních lékařských prohlídkách: mentální retardace, závislost na alkoholu či jiných návykových látkách, poruchy rovnováhy, závraťové stavy, porucha barvocitu, zúžení zorného pole o více než 20 stupňů ve všech směrech proti fyziologickým hodnotám, poruchy prostorového vidění, snížení zrakové ostrosti pod 5/15 nebo 6/18 každým okem zvlášť, s korekcí větší než minus 5 Dsf/ /plus 4 Dsf;, s) poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou řečí na vzdálenost menší než 5 m lépe slyšícím a 3 m hůře slyšícím uchem nebo při audiometrickém vyšetření celková ztráta sluchu vyšší než 30 %. Výběr vad, stavů a nemocí, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a osob řídících drážní vozidlo na dráze tramvajové, na dráze trolejbusové a žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení dráhy lanové a osob řídících dráhu lanovou při vstupních lékařských prohlídkách: nemoci, uvedené v části platné pro žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a osob řídících drážní vozidlo na dráhách železničních s doplněním: snížení zrakové ostrosti pod 5/7,5 nebo 6/9 s korekcí větší než plus/minus 3 Dsf každým okem zvlášť;
poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou řečí na vzdálenost menší než 5 m každým uchem zvlášť nebo při audiometrickém vyšetření celková ztráta sluchu vyšší než 20 %, tělesná výška menší než 150 cm. S.2.3 Výběr obsahového zaměření zkoušek k prokázání odborné způsobilosti k řízení hnacího vozidla na dráhách a k řízení lanových drah (podle vyhlášky 101/1995 Sb. ve znění platnému k roku 2005) A. Elektrická hnací vozidla na dráze celostátní, na dráze regionální a na vlečce 1. Provozování dráhy a provozování drážní dopravy Jízdní řád; Podmínky styku drah; Podmínky pro provozování dráhy a provozování drážní dopravy; Řízení drážní dopravy - jízdy vlaků a posun; Operativní řízení drážní dopravy; Řízení drážního vozidla, doprovod vlaku, sestavení a brzdění vlaku, označení vlaku, vlakový zabezpečovač, vlakové rádiové spojení; Technický stav drážního vozidla, odpovědnost za stav vozidla, revize vozidla. 2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy Železniční dopravní cesta a její součásti, traťové značky, průjezdný průřez, traťová rychlost, přechodnost vozidel, sklonové a směrové poměry, rozchod a další; Stanice a zastávky; Sdělovací zařízení; Křížení drah s pozemními komunikacemi. 3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry; Základní pojmy elektrotechniky; Konstrukce elektrických hnacích vozidel; Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla; Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla; Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu B. Motorová hnací vozidla na dráze celostátní, na dráze regionální a na vlečce Náplň obdobná požadavkům pro elektrická hnací vozidla. Mimo to navíc: 3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu Přenosy výkonu, Spalovací motory, Konstrukce motorových hnacích vozidel 4. Provoz motorových hnacích vozidel s ohledem na životní prostředí C. Elektrická hnací vozidla speciální dráhy (např. metro) 1. Provozování dráhy a provozování drážní dopravy Jízdní řád; Podmínky provozování dráhy a drážní dopravy - opatření při mimořádných událostech, opatření při vzniku požáru; Zásady řízení vlakové dopravy, grafikon, návěstní soustava, zabezpečovací zařízení, rádiové spojení; Jízdy vlaků a posun, rychlost jízdy, brzdění vlaku, zábrzdné vzdálenosti, opatření při poruchách technických zařízení, uváznutí vlaku na trati; Odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla. 2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy Dopravní cesta a její součásti a základní parametry - prostorové uspořádání, směrové a sklonové poměry, výhybky, přívodní kolejnice, tunely, návěstidla, traťové značky, osvětlení; Stanice; Sdělovací a zabezpečovací zařízení; Kolejové obvody; Požární zabezpečení; Pevná trakční zařízení; Podmínky provozuschopnosti dráhy; 3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu
Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry; Základní pojmy elektrotechniky; Konstrukce elektrických hnacích vozidel; Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla; Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla; Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu. D. Hnací vozidla na tramvajové dráze 1. Provozování dráhy a provozování drážní dopravy Podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy; Jízdní řád; Řízení drážní dopravy podle jednotného času, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při mimořádných událostech, opatření při vzniku požáru; Zásady řízení vlakové dopravy, návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy; Jízdy vlaků a posun, rychlost jízdy, zábrzdné vzdálenosti, bezpečnostní zastavovací místa, opatření při poruchách vozidel a technických zařízení; Podmínky provozování drážního vozidla, odpovědnost za technický stav vozidla, revize vozidla. 2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy Dopravní cesta tramvajové dráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky - průjezdný průřez, sklonové a směrové poměry, rozchod, převýšení a další; Zastávky; Sdělovací a zabezpečovací zařízení; Křížení drah; Pevná trakční zařízení 3. Údržba a řízení vozidla, konstrukce vozidla nezbytná pro jeho řízení a údržbu Mechanika elektrické vozby, napájecí systémy, trakční charakteristika, adhesní vlastnosti, tachogram jízdy, rychloměry; Základní pojmy elektrotechniky; Konstrukce vozidla; Mechanická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Elektrická část vozidla, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Pneumatická část vozidla, brzdy, závadové stavy, jejich diagnostikování a případné odstranění; Provoz, údržba a provozní ošetření vozidla; Technologie řízení a obsluhy vozidla, nouzové řízení vozidla; Řešení mimořádných událostí a nebezpečných situací, ekologie provozu E. Lanové dráhy 1. Provozování dráhy a provozování drážní dopravy Podmínky pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy; Jízdní řád; Podmínky provozování dráhy a drážní dopravy - řízení drážní dopravy, bezpečnost cestujících, přístup osob zdravotně postižených, informační systémy, opatření při vzniku mimořádné události; Návěstní soustava a signalizace, rádiové spojení, organizace dopravy; Opatření při poruchách lanové dráhy; Odpovědnost za technický stav. 2. Stavby dráhy, provozuschopnost dráhy Dopravní cesta lanové dráhy a její součásti, základní parametry a technické podmínky, sklonové poměry; Stanice a mezistanice; Sdělovací, zabezpečovací a signalizační zařízení; Pohon lanové dráhy; Podmínky provozuschopnosti lanové dráhy. 3. Konstrukce, údržba a řízení lanové dráhy Technické provedení lanových drah; Druhy lan a jejich konstrukce, montáž, údržba a spojování lan; Údržba technologické a stavební části lanové dráhy; Řízení a obsluha lanové dráhy; Ochrana životního prostředí při provozu lanové dráhy
Použitá a rozšiřující literatura: http://www.eudd.net/