Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Lekce 2 Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů
LEKCE 2 V rámci druhé lekce se podíváme na členy a vysvětlíme si, jak je v němčině správně používat. Zaměříme se na slovosled německé věty, který je překvapivě logický a snadný! Naučíme se, jak pokládat otázku a osvojíme si několik tázacích slov. Rovněž se podíváme na silné skloňování podstatných jmen po členu určitém. Na závěr se naučíme jednoduché německé rozpočítadlo. V odborné části se seznámíme se slovní zásobou týkající se galerie. Krásné studijní chvíle! člen, slovosled, otázka, skloňování, rozpočítadlo Artikel, Wortfolge, Frage, Deklination, Abzählvers Po úspěšném a aktivním absolvování této lekce: Budete vědět, jak užívat členy v němčině Sestrojíte svou první německou větu Naučíte se pravidla německého slovosledu Pro Vás nebude problém položit otázku Budete umět vyskloňovat podstatná jména po členu určitém Můžete rozdělit nepříjemnou práci německým rozpočítadlem Budete znát základní slovíčka z galerijního přostředí Obsah: LEKCE 2... 2 1 Gramatická část... 3 1.1 Členy... 3 1.1.1 Určitý člen der, die, das... 3 1.1.2 Nulový člen... 3 1.2 Slovosled... 4 1.3 Otázky... 5 1.4 Skloňování podstatných jmen se členem určitým (silné skloňování)... 6 2 Lexikální část... 7 2.1 Rozpočítadlo... 7 3 Odborná část... 8 3.1 Galerie... 8
1 Gramatická část 1.1 Členy Před každým podstatným jménem v němčině stojí člen. Němčina má tři typy členů určitý, neurčitý a nulový (žádný člen). Určit, jestli je dobré ve větě použít určitý či neurčitý člen, dělá často problémy i studentům germanistiky či učitelům němčiny, a tak není potřeba se této oblasti bát, rodilí mluvčí jsou v tomto ohledu shovívaví. Uvedeme si ale několik případů, ve kterých jsou poměrně jasná pravidla. Neurčitý člen ein, eine, ein Neurčitý člen označuje osoby či věci, které neznáme nebo o kterých se dokud nemluvilo. Může se jednat i o věci, které nejsou nijak blíže určené. Do češtiny můžeme neurčitý člen přeložit jako nějaký, nějaká, nějaké nebo jeden, jedna, jedno. Er malt eine Katze. Da ist ein Student. Maluje kočku. Tady je nějaký student. Jetzt kommt eine Frau. Nyní přichází jedna žena/ nějaká žena. 1.1.1 Určitý člen der, die, das Určitým členem označujeme osoby či věci, které jsou už určitým způsobem známé, byli v předchozí konverzaci zmíněné či jsou jiným způsobem blíže určené. Do češtiny můžeme určitý člen v jeho různých tvarech přeložit jako ten, ta, to. 1.1.2 Nulový člen Bez členu jsou v němčině užívána zpravidla jména osob (Peter, Hartwig, Tanja), jména míst a některých zemí (Regensburg, Wien, Deutschland). Ve spojení s vlastním jménem se bez členu uvádějí rovněž tituly (Herr pan, Frau paní). V mluvené němčině ovšem uslyšíte členy před vlastními jmény poměrně často, jedná se zpravidla o členy určité a je jich užíváno za účelem určité uvolněnosti či konkretizace projevu. Ich bin die Tanja. - Já jsem ta Tanja./ Já jsem nějaká Tanja. V souvislé výpovědi zpravidla při uvádění podstatného jména v první větě užijete člen neurčitý a v druhé člen určitý. Da ist eine Bibliothekarin. Die Bibliothekarin arbeitet in der Universitätsbibliothek. Tady je nějaká knihovnice. Ta knihovnice pracuje v univerzitní knihovně. Jetzt kommt ein Galerie-Angestellte. Der Galerie-Angestellte ist in einer Ausstellung. Die Ausstellung ist ziemlich klein. Nyní přichází pracovník galerie. Tento pracovník galerie je nyní na nějaké výstavě. Ta výstava je docela malá. Rychlé procvičení V následujícím cvičení zkuste nahradit členy určité neurčitými a naopak: 1.eine Bibliothekarin - Bibliothekarin
2.das Buch - Buch 3. ein Tag - Tag 4. der Student - Student 5. eine Katze - Katze 6. eine Universitätsbibliothek - Universitätsbibliothek 7. die Galerie - Galerie 8. ein Bild - Bild 9. die Ausstellung - Ausstellung 10. der Bücherschrank - Bücherschrank Řešení: die, ein, der, ein, die, die, eine, das, eine, ein 1.2 Slovosled V oznamovací větě stojí zpravidla na prvním místě podmět, na druhém místě přísudek a za ním ostatním větné členy. Pokud na prvním místě stojí jiný větný člen, který je potřeba z nějakého důvodu zdůraznit, stojí na druhém místě přísudek a podmět se přesouvá až na třetí místo, za ním pak následují další větné členy. Ich lebe schon lange in Deutschland. Podmět přísudek příslovečné určení času příslovečné určení místa Žiji už dlouho v Německu. In Deutschland lebe ich schon lange. Příslovečné určení místa přísudek podmět příslovečné určení času V Německu žiji už dlouho. Er arbeitet in der Universitätsbibliothek zwei Wochen. Podmět přísudek příslovečné určení místa příslovečné určení času Pracuje v univerzitní knihovně dva týdny. In der Universitätsbibliothek arbeitet er zwei Wochen. Příslovečné určení místa přísudek podmět příslovečné určení času V univerzitní knihovně pracuje dva týdny. Thomas ist heute in der Nationalgalerie. Podmět přísudek příslovečné určení času příslovečné určení místa Thomas je dnes v Národní galerii. Heute ist Thomas in der Nationalgalerie. Příslovečné určení času přísudek podmět příslovečné určení místa Dnes je Thomas v Národní galerii. První varianta, tedy situace, ve které nic nezdůrazňujeme, bývá označována jako slovosled s přímým pořádkem slov, zatímco druhá jako slovosled s nepřímým pořádkem slov.
Rychlé procvičení Zkuste z následujících výrazů poskládat věty s přímým pořádkem slov. a) lebt sie in Tschechien b) arbeiten in der Galerie wir c) sie in der Nationalbibliothek sind d) Bibliothekar bin ich e) Galerie-Angestellte sie ist f) heiβt sie Eva g) leben wir in Prag Řešení: Sie lebt in Tschechien. Wir arbeiten in der Galerie. Sie sind in der Nationalbibliothek. Ich bin Bibliothekar. Sie ist Galerie-Angestellte. Sie heiβt Eva. Wir leben in Prag. 1.3 Otázky V němčině stejně jako v češtině rozlišujeme dva typy tázacích vět, a to zjišťovací a doplňovací. Zjišťovací otázky začínají zpravidla slovesem a podmět následuje na druhém místě, na tento typ otázek odpovídáme ano ne (ja nein). Wohnst du in Brünn? Bydlíš v Brně? - Nein, ich wohne nicht in Brünn. - Ne, nebydlím v Brně. Arbeitest du in der Bibliothek? - Ja, ich arbeite in der Bibliothek. Pracuješ v knihovně? - Ano, pracuji v knihovně? Heiβen Sie Benešová? - Ja, ich heiβe Petra Benešová. Jmenujete se Benešová? - Ano, jmenuji se Petra Benešová. Doplňovací otázky jsou zpravidla uvozovány tázacími zájmeny či příslovci. Sloveso stojí na druhém místě a až po něm následuje podmět. Nyní je ideální příležitost, abyste se seznámili s několika tázacími slovy: warum proč was co wer kdo wie jaký, jak wo kde woher - odkud Wer ist das? Das ist Petra Stříbná. Kdo je to? To je Petra Stříbná. Wie geht es Ihnen? Gut, danke! Jak se máte? Dobře, děkuji.
Was ist das? Co je to? Das ist ein Bild. To je obraz. Rychlé procvičení Zkuste doplnit tázací slova: a) (Odkud) ist er? b) (Jak) geht es Ihnen? c) (Jak) heiβen Sie? d) (Kde) arbeitet sie? e) (Proč) wohnen Sie in Prag? f) (Kde) bist du? g) (Kdo) ist das? Řešení: Woher, wie, wie, wo, warum, wo, wer 1.4 Skloňování podstatných jmen se členem určitým (silné skloňování) V němčině na rozdíl od češtiny existují pouze 4 pády. Zbývající tři pády, které má čeština, jsou v němčině vyjádřeny pomocí některého jiného pádu. České oslovení (tedy 5. pád) je realizován v němčině prvním pádem. Ahoj Ivane! Hallo, Ivan! Dobrý den, paní Moravcová. Guten Tag, Frau Moravcová! Český šestý a sedmý pád je vyjádřen zpravidla předložkovou vazbou a 3. či 4. pádem. Tzv. silné skloňování v němčině nemění tvar podstatného jména, ale skloňuje pouze jeho člen. Výjimkou je ovšem druhý pád mužského a středního rodu, kde k podstatnému jména přibývá koncovka s či es (opět záleží na předchozích hláskách pokud se jedná o s,-ss,-β, -x či z, je nutné vkladné e-). U podstatných jmen ženského rodu se 1. a 4. pád shodují a 2. a 3. pád má rovněž stejný tvar. U středního rodu se shodují tvary 1. a 4. pádu. mužský rod 1.p. der Bibliothekar 2.p. des Bibliothekars 3.p. dem Bibliothekar 4.p. den Bibliothekar ženský rod 1.p. die Galerie 2.p. der Galerie 3.p. der Galerie 4.p. die Galerie střední rod 1.p. das Buch
2.p. des Buches 3.p. dem Buch 4.p. das Buch Rychlé procvičení Odpovídejte na otázku Wessen Buch ist das? (Čí je to kniha?) vzor: die Bibliothekarin Das ist das Buch der Bibliothekarin. a) die Frau b) der Bibliothekar c) die Galerie-Angestellte d) der Galerie-Angestellte Řešení: Das ist das Buch der Frau. Das ist das Buch des Bibliothekars. Das ist das Buch der Galerie-Angestellte. Das ist das Buch des Galerie- Angestelltes. Odpovídejte na otázku Wem gehört das Bild? (Komu patří ten obraz?) vzor: die Frau Das Bild gehört der Frau. a) die Galerie-Angestellte b) die Bibliothekarin c) der Chef (šéf) d) der Mann (muž) Řešení: Das Bild gehört der Galerie-Angestellte. Das Bild gehört der Bibliothekarin. Das Bild gehört dem Chef. Das Bild gehört dem Mann. Odpovídejte na otázku Wen fragst du? (Koho se ptáš?) vzor: der Mann Ich frage den Mann. a) der Bibliothekar b) die Galerie-Angestellte c) die Frau d) der Galerie-Angestellte Řešení: Ich frage den Bibliothekar. Ich frage die Galerie-Angestellte. Ich frage die Frau. Ich frage den Galerie-Angestellte. 2 Lexikální část 2.1 Rozpočítadlo Naučte se jednoduché rozpočítadlo Ich bin Peter, du bist Paul. Ich bin fleiβig, du bist faul. Eins, zwei, drei, du bist frei! Já jsem Petr, ty jsi Pavel. Já jsem pilný, ty jsi líný.
Jedna, dva, tři, ty jsi volný! (běž z kola ven) 3 Odborná část 3.1 Galerie die Galerie galerie Ich bin in der Galerie. Jsem v galerii. Ich gehe in die Galerie. Jdu do galerie. Ich arbeite in der Galerie. Pracuji v galerii. der/die Galerie-Angestellte pracovník galerie. Ich bin Galerie-Angestellte. Jsem zaměstnanec galerie. Ich arbeite als Galerie-Angestellte. Pracuji jako galerijní pracovník. die Nationalgalerie Národní galerie die private Galerie soukromá galerie die öffentliche Galerie veřejná galerie das Bild obraz die Gemälde obraz, malba die Ausstellung výstava die Gemäldeausstellung výstava obrazů der Ausstellungssaal výstavní sál die Ausstallungsräume výstavní prostory der Ausstellungskatalog výstavní katalog Pozdravy: Guten Tag! Dobrý den! Guten Morgen! Dobré ráno! Guten Abend! Dobrý večer! Grüβ Gott! Pozdrav pánbůh! (běžně používaný pozdrav v katolicky orientovaných spolkových zemích Německa) Hallo! Ahoj! (běžně používaný a preferovaný pozdrav na univerzitě, v knihovně ) Servus! Ahoj! (doslova znamená otrok ) Tschüss! Ahoj! (při loučení) Auf Wiedersehen! Na shledanou! Wiederschauen! Na shledanou! (rakouská varianta, méně formální)