Lekce 7: Osobní rozpočet Teoretický úvod: Známe to všichni: Zase mi chybí peníze!, Nemám na to. Ale víme vůbec, proč máme stále málo peněz? Víme, jaké máme příjmy? A jaké výdaje? A víme, jak tuto situaci řešit? S odpovědí na tyto otázky nám může pomoci osobní rozpočet, neboli plán našich příjmů a výdajů. Osobní rozpočet představuje dokument, který zachycuje naše příjmy a výdaje. Svůj rozpočet sestavují všechny rozumně se chovající subjekty v ekonomice stát, podniky, města a kraje, ale i domácnosti a jednotliví lidé. Rozpočet je vždy sestavován na určité časové období. Větší subjekty sestavují rozpočet na celý rok, jednotlivci a domácnosti zpravidla na jeden měsíc. Samotné rozpočtové plánování a hospodaření může mít tři výsledky buď je rozpočet v rovnováze (vyrovnaný), nebo je přebytkový či deficitní (schodkový). Vyrovnaný rozpočet znamená, že příjmy a výdaje jsou stejně vysoké. Přebytkový rozpočet znamená, že příjmy jsou vyšší než výdaje. Deficitní rozpočet znamená, že výdaje jsou vyšší než příjmy. Samozřejmě ideální stav je mít vyrovnaný rozpočet, který počítá s vytvářením rezerv, tedy mít v každém okamžiku dostatek peněžních prostředků. Dobrá varianta je také přebytkový rozpočet, ovšem v tomto případě se nemůžete jen tak považovat za dobrého hospodáře. To je možné až tehdy, kdy víme, že přebytek vznikl pouze naším dobrým plánováním a ne na úkor nějaké životně důležité potřeby. Pokud se nám opravdu stává, že je náš rozpočet v minusu, není nutné si zoufat. Důležité je pořádně se zamyslet nad jednotlivými položkami rozpočtu a pokusit se zvážit, zda není možné na některém místě ušetřit a na jiném zase přidat, či získat další příjmy. Navíc všechny ekonomické subjekty od lidí po podniky a stát procházejí během svého vývoje různými fázemi, které se liší tím, jak se v nich mění poměr mezi příjmy a výdaji, tedy jak se mění i výsledek hospodaření. Tyto fáze si ukážeme na příkladu člověka: 1. fáze začátek pracovního života Člověk se osamostatní, začíná po ukončení vzdělání pracovat. Jeho příjmy jsou prozatím spíše nižší a pokrývají jen základní životní výdaje, tzn. výdaje na rodinu a bydlení. V této fázi je typická nízká míra úspor. 2. fáze fáze vyrovnání Člověk se dostává do střední a závěrečné části pracovní kariéry. V ní začínají příjmy převyšovat výdaje, člověk postupuje po kariérním žebříčku, zároveň již má vyřešenou problematiku bydlení. Proto může více spořit. 3. fáze spotřebování úspor Člověk ukončil svou pracovní kariéru, je v důchodu a své úspory využívá na zajištění svých potřeb. Cíl lekce: Je známkou chabého ducha neumět unést bohatství. Seneca Vysvětlení osobního rozpočtu Časový plán: Zmapování zdrojů a výdajů 05 min Představení výhod rozpočtu 05 min Aktivita Osobní rozpočet 15 min Pomůcky: Pracovní listy č. 09 a 10 Papíry, tužky Rozvoj podnikatelských dovedností na ZŠ ve Zlínském kraji
Lekce 8: Osobní rozpočet 4. fáze fáze darů Pokud jsou úspory dostatečné, člověk na sklonku svého života může rozdávat své úspory svým blízkým příbuzným, případně jiným potřebným (charita). Je jasné, že naše příjmy jsou důležitým faktorem, který musíme zohledňovat. Z čeho ale můžeme příjmy mít? Pomineme-li nelegální praktiky, jako jsou krádeže, podvody a padělání peněz, můžeme peněžní prostředky získat z: Zaměstnání Pracuji pro firmu nebo stát a dostávám pravidelnou měsíční mzdu (plat). Podnikání Jsem sám výrobce či obchodník a podnikám ve své firmě, vyplácím si tedy mzdu sám sobě. Případně mohu mít podíl v jiné firmě. Pronájem Vlastním pozemky, budovy či byty, stroje, auta atd. a pronajímám je. Investice Zabývám se nákupem a prodejem např. drahých kovů, šperků, obrazů, nemovitostí, ale i akcií, dluhopisů (tedy cenných papírů). Stipendium Obdržím za dobrý prospěch od školy peníze. Příjmy a honoráře podle autorského práva Jsem skladatel, textař, básník, spisovatel či vědec (patenty). Dávky sociálního zabezpečení Tvoří pouze doplněk příjmů pro domácnosti a jednotlivce, kteří se ocitli ve svízelné životní situaci. Příjmy z prodeje majetku Prodám-li cokoli ze svého majetku (dům, chatu, auto, motorku, televizi). Co všechno je nutné z našich příjmů uhradit, závisí na našich potřebách. Platí, že veškeré nákupy a jiné úhrady bychom se měli snažit dělat s rozmyslem a podle svých priorit. Samozřejmě nejdříve bychom se měli snažit uspokojit potřeby, které jsou fyziologicky nutné tedy potraviny, bydlení, energie, voda, a až pak dávat peníze na jiné potřeby. Jako příklad věcí, na které mohou být výdaje vynakládány, lze pak uvést: Nájemné, elektřina, plyn (či jiné palivo), voda, domácnost, odvoz odpadů Potraviny, oblečení, boty, drogerie, kosmetika Poplatky ve zdravotnictví Pojistné (pojištění domácnosti, auta, domu) Vzdělání (poplatky za školu, školku, kroužky) Spoření a splátky úvěrů Doprava (auto, kolo, motorka, servis dopravních prostředků, vlaky, autobusy, MHD) Elektronika, noviny, časopisy, knihy, CD, DVD Služby (kadeřník, kosmetika, restaurace, sport) Dovolená Domácí zvířata a další Jak tedy rozpočet sestavit? Lidé jsou nesmírně tvořiví, a proto i přístupů, jak sestavit rozpočet, je spousta. I v dnešním světě přežívají zvyky našich babiček tedy dávat si na začátku měsíce (či po výplatě) peníze do hrnečků s nápisem Inkaso, Nájem, Potraviny, či do obálek. Rozpočet lze však naplánovat i na papíru, a pak se podle něj pouze řídit a vybírat si peníze z účtu na placení jednotlivých výdajů. V každém případě jakýkoli plán na řízení našich peněz nám velmi pomůže zvládnout naše hospodaření a udržet ho bez zbytečných dluhů. Rozvoj podnikatelských dovedností na ZŠ ve Zlínském kraji
1 V minulých lekcích jsme si říkali, co jsou to peníze a jak vznikly. Odkud se ale vlastně peníze berou? Zkuste se teď každý z vás zamyslet a sepište si na pracovní list (viz pracovní list č. 9) možnosti, kde si myslíte, že lidé mohou získat peníze. Děti pracují buď samostatně, nebo v malých skupinkách. Za úkol mají doplnit do pracovního listu možnosti příjmů domácností. Na vyplnění necháme dětem cca 5 minut. Poté jim představíme následující možnosti. Asi nejčastějším zdrojem peněz je zaměstnání. To znamená, že když pracuji pro firmu nebo stát, dostávám pravidelnou měsíční mzdu (plat), za který si můžu koupit věci, které potřebuju. Druhou možností je potom podnikání. Pokud jsem sám výrobce či obchodník a podnikám ve své firmě, vyplácím si mzdu sám sobě. Co je podle vás výhodnější být zaměstnancem nebo podnikatelem? A co je jednodušší? Chtěli byste vy sami jednou mít svoji vlastní firmu a podnikat? V čem byste chtěli začít podnikat? 2 Pokud máte k dispozici nějaké pozemky, budovy či byty, stroje, auta atd., které nepotřebujete pro vlastní využití, můžete se rozhodnout začít tyto věci pronajímat. To znamená, že je někomu půjčíte a on vám za to bude platit peníze, na kterých jste se předem domluvili. Můžete také nakupovat a potom prodávat věci, které získávají na hodnotě. Říká se tomu, že do něčeho investujete. Díky tomu můžete věci, do kterých jste v minulosti investovali třeba za 1 000 Korun, prodat za 2 000 a tím vydělat další peníze. Napadl by vás příklad nějaké takové věci? Mohou to být například drahé kovy, šperky, obrazy, nemovitosti a podobně. Peníze také můžete získat tím, že prodáte cokoli ze svého majetku, něco co už vlastníte (dům, chatu, auto, motorku, televizi).
3 Zajímavou možností pro studenty jsou také třeba stipendia. Některé školy totiž nabízejí svým studentům to, že pokud budou mít výborný prospěch, budou jim za odměnu vyplácet určitou částku peněz. Líbila by se vám taková možnost? Proč? Pokud jste třeba skladatel, textař, básník, spisovatel, jiný umělec či vědec, můžete získat peníze také tak, že poskytnete autorská práva někomu dalšímu. To znamená, že někdo jiný bude moci využívat a používat něco, co jste vytvořili vy sami. Napadá vás nějaký příklad takové věci, za kterou by se mohly platit poplatky autorovi? Jsou to například filmy, hudba, počítačové programy, výtvarná díla a podobně. 4 Myslíte, že můžete nějak získat peníze, i když nemáte zaměstnání, nepodnikáte a nemáte nic, co byste mohli prodat? Tato možnost tady existuje. Říká se jí dávky sociálního zabezpečení. Díky nim mohou od státu získat trochu peněz i lidé, kteří řeší nějakou svízelnou životní situaci. Myslíte, že je dobré spoléhat se na tyto dávky? Proč si to myslíte? Každý z nás by se měl snažit vydělat si na své živobytí sám. Proto jsou i tyto dávky nastaveny tak, aby byly poslední možností, když už člověk neví kudy kam. Navíc, zpravidla to nejsou nijak velké peníze. Proto pokud si chcete plnit své sny, je dobré se snažit získávat peníze z jiných zdrojů, jako je například práce, podnikání, investování podobně. 5 Z čeho plynou peníze do rodinného rozpočtu, na to už jsme přišli. Pokuste se nyní vymyslet co nejvíce možných typů výdajů domácností, tedy způsobů, kam peníze utíkají.
Děti opět pracují buď samostatně, nebo v malých skupinkách. Za úkol tentokrát mají doplnit do pracovního listu výdaje domácnosti. Na vyplnění dáme dětem opět cca 5 minut. Poté necháme děti představit jejich návrhy. Celou aktivitu zakončíme krátkou reflexí, jejímž cílem je dovést děti k uvědomění potřeby uvažování o tom, odkud nám mohou přijít peníze a za co je utratíme. Pro reflexi lze využít otázek typu: Co bylo snazší vymýšlet, kudy peníze přicházejí, nebo kudy odcházejí? Co by se dalo dělat proto, abychom zvýšili přísun peněz? Co by se dalo dělat, abychom snížili odsun peněz? Co je podle vás lepší, usilovat o větší příjmy nebo o menší výdaje? Kolik peněz byste chtěli v budoucnu vydělávat? Proč zrovna tolik? Co pro to podle vás budete muset udělat? Myslíte, že vám může nějak pomoci vzdělání? V čem? Přijdou peníze samy nebo jim musíte vyrazit nějak naproti? Jak? Co byste udělali pro to, abyste získali víc peněz, když už vám nestačí ty, co máte k dispozici? 6 Podívali jsme se na to, odkud peníze můžeme získávat, i na to, za co je můžeme utrácet. Zkusme se teď zamyslet nad tím, s čím začít v situaci, kterou nejspíš známe všichni. V situaci, kdy si říkáme Zase mi chybí peníze!, Nemám na to. Jak vy byste začali takovou situaci řešit? Dobré je začít tím, že se sami sebe zeptáme: Vím vůbec, proč mám stále tak málo peněz?, Vím, jaké mám příjmy?, A jaké výdaje? S odpovědí na tyto otázky nám může pomoci osobní rozpočet, neboli plán našich příjmů a výdajů. Už jste se někdy s rozpočtem setkali? Víte, jak vypadá takové sestavování rozpočtu? Rozpočet se sestavuje tak, že si na jednu stranu vypíšete všechny peníze, které máte k dispozici, nebo které máte možnost získat. Na druhou stranu pak sepíšete všechny věci, které byste si potřebovali koupit a jejich cenu. Obě strany sečtete a porovnáte. Potom zjistíte, zda je váš rozpočet v rovnováze (vyrovnaný), nebo je přebytkový či schodkový (deficitní).
Jaký je mezi nimi podle vás rozdíl? Vyrovnaný rozpočet znamená, že příjmy a výdaje jsou stejně vysoké. Přebytkový rozpočet znamená, že příjmy jsou vyšší než výdaje. Deficitní rozpočet znamená, že výdaje jsou vyšší než příjmy. Samozřejmě ideální stav je mít vyrovnaný rozpočet, který počítá s vytvářením rezerv, tedy mít v každém okamžiku dostatek peněžních prostředků. Dobrá varianta je také přebytkový rozpočet, ovšem v tomto případě se nemůžete jen tak považovat za dobrého hospodáře. To je možné až tehdy, kdy víme, že přebytek vznikl pouze naším dobrým plánováním a ne na úkor nějaké životně důležité potřeby. Pokud se nám stává, že je náš rozpočet v minusu (příjmy jsou nižší než výdaje), není nutné si zoufat. Důležité je pořádně se zamyslet nad jednotlivými položkami rozpočtu a pokusit se zvážit, zda není možné na některém místě ušetřit, či získat další příjmy. 7 Vytvořit svůj osobní rozpočet je opravdu jednoduché vždyť plánovat už musíte i vy ve svém věku. Utratíte kapesné za sladkosti? Nebo něco ušetříte? Zkusíme si nyní sestavit rozpočet s pomocí následujícího zadání. Alici Křemíkové je patnáct let a studuje poslední ročník základní školy. Od rodičů dostává pravidelně jednou za měsíc kapesné ve výši 300,- Kč. K tomu si přivydělává celoroční brigádou - roznášením letáků za 200,- Kč týdně (čistý příjem). Z těchto zdrojů si Alice platí svačinu ve školním bufetu, na kterou týdně spotřebuje 110,- Kč, dále kredit do mobilního telefonu ve výši 200,- Kč měsíčně. Jejím koníčkem je jízda na koni, proto za hodiny na jízdárně zaplatí měsíčně 150,- Kč. Ostatní výdaje obědy, učebnice a další školní pomůcky platí rodiče. Úkolem dětí je sestavit Alici její měsíční rozpočet, to znamená zařadit správně příjmy a výdaje a spočítat jejich celkovou výši. 1. Vypočítejte, zda a kolik Alice ušetří měsíčně. 2. Vypočítejte, kolik Alice ušetří za celý rok. 3. Na začátku roku (v lednu) se Alice rozhodla, že si v létě zakoupí nové letní šaty a boty v hodnotě 1850,- Kč. Kolik peněz jí zbude na vánoční dárky? Děti jednotlivě řeší úlohu na pracovním listu 10. Podle stáří dětí je vhodné upozornit na to, že některé položky jsou zadány týdně a některé měsíčně výdělky za brigádu a útratu za svačiny je tedy nutné vynásobit čtyřmi týdny v měsíci. Výsledky: 1. Příjmy Alice = 300 + (4 x 200) = 1100 Kč 2. Výdaje Alice = (4 x 110) + 200 + 150 = 790 Kč 3. Výsledek měsíčního rozpočtu: + 310 Kč (přebytek) 4. Úspory měsíčně = 310 Kč 5. Úspory ročně = 12 x 310 = 3720 Kč 6. Úspory na vánoční dárky = 3720 1850 = 1870 Kč
Aktivitu zakončíme krátkou reflexí, jejímž cílem je upozornit děti na výhodnost sestavování takového rozpočtu, abychom věděli, zda nám naše peníze vystačí. Díky tomu dokážeme včas reagovat a hledat cesty pro zvýšení příjmů nebo naopak snížení výdajů. Pro samotnou reflexi lze využít otázek typu: Zkoušeli jste si už někdy sestavit svůj rozpočet? Šetříte si na nějaké věci nebo utrácíte všechny peníze, které dostanete? Daří se vám šetřit? Jste úspěšní? Co vám při tom pomáhá? V čem si myslíte, že by takový osobní rozpočet mohl být pro vás užitečný? Zkusíte si jej sestavit?