Pěstování olejnin v ekologickém systému hospodaření Josef Škeřík Fotografie jsou získány z různých www.stránek, takže je nelze dále publikovat
Plodiny 2014 Počet ekofarem1) Období konverze Ekologický režim Celkem Ekologická produkce Ekologické výnosy (ha) (ha) (ha) (t) (t/ha) Olejniny 55 148,26 1 897,52 2 045,78 1 538,13 0,81 Slunečnice 5 0,00 16,47 16,47 28,74 1,74 Sója 2 0,00 368,33 368,33 676,40 1,84 Řepka a řepice 3 117,09 52,26 169,35 79,00 1,51 Mák 5 0,00 42,74 42,74 41,26 0,97 Hořčice 31 20,53 461,81 482,34 378,71 0,82 Tykev olejná 14 10,64 955,01 965,65 332,52 0,35 Ostatní olejniny 1 0,00 0,90 0,90 1,50 1,67
Plodiny 2013 (EZ) 2014 (EZ) Celková plocha EZ (ha) Ekologická produkce (t) (ha) Celková plocha EZ Ekologická Struktura plodin 2014 (%) Meziroční změna (%) Celková produkce (t) produkce hektar. výnosu plocha (ha) 2014 (ČR) Podíl (%) na celkové Celková Hektarový produkce (t) výnos (t/ha) ploše produkci hektar. výnosu Obiloviny 25 883,93 62 210 24 255,37 63 888 44,57 2,70 8,27 1 409 610 8 779 299 6,23 1,72 0,73 46,24 Pšenice 6 380,27 16 597 6 968,10 18 823 28,73 13,42 5,17 835 941 5 442 349 6,51 0,83 0,35 46,85 Špalda 2 246,93 6 172 2 058,45 5 676 8,49-8,04 1,81 n. d. n. d. n. d. n. d. n. d. n. d. Ječmen 3 348,61 7 080 3 109,72 7 790 12,82 10,03 20,34 350 518 1 967 049 5,61 0,89 0,40 50,61 Žito 2 392,15 5 428 1 867,29 4 895 7,70-9,82 23,93 25 137 129 059 5,13 7,43 3,79 56,48 Oves 5 494,77 12 535 5 097,37 12 640 21,02 0,84 5,49 42 289 152 232 3,60 12,05 8,30 74,73 Tritikále 4 548,00 10 510 3 811,23 10 475 15,71-0,33 3,85 48 497 243 889 5,03 7,86 4,29 59,06 Kukuřice zrno 579,51 2 583 641,73 2 280 2,65-11,72-20,36 98 749 832 235 8,43 0,65 0,27 42,24 Luskoviny zrno 1 944,34 3 686 1 893,18 2 766 3,48-24,94-25,84 20 170 53 797 2,67 9,39 5,14 58,11 Hrách 542,78 914 373,83 577 19,75-36,93-12,78 14 449 42 748 2,96 2,59 1,35 53,07 Lupina 196,76 356 496,23 692 26,21 94,40-19,60 2 106 3 762 1,79 23,56 18,40 89,39 Okopaniny 270,67 3 078 262,19 2 979 0,48-3,21-6,88 87 317 5 136 847 58,83 0,30 0,06 19,79 Brambory 235,29 2 977 253,19 2 856 96,57-4,08-17,09 23 993 697 539 29,07 1,06 0,41 39,73 Technické plodiny 3 776,30 2 159 3 284,95 2 194 6,04 1,61 14,52 472 547 1 667 760 3,53 0,70 0,13 20,11 Olejniny 1 736,60 1 099 2 045,78 1 538 62,28 39,92 20,90 464 274 1 644 058 3,54 0,44 0,09 22,87 Řepka 7,42 8 169,35 79 8,28 953,33 49,50 389 298 1 537 320 3,95 0,04 0,01 38,24 Hořčice 297,45 221 482,34 379 23,58 71,75-10,87 18 452 19 835 1,07 2,61 1,91 76,28 LAKR 1 857,68 950 1 159,19 628 35,29-33,92-1,75 5 566 4 903 0,88 20,83 12,80 63,58 Kmín 884,77 549 626,75 422 54,07-23,13-4,05 2 173 2 009 0,92 28,84 21,01 77,17 Zelenina 171,07 1 612 114,80 1 162 0,21-27,91 11,75 9 211 221 575 24,06 1,25 0,52 45,05
Lnička setá Skromná jednoletá brukvovitá plodina setá hojněji v minulosti, je pro ekologické pěstování díky své nenáročnosti poměrně vhodná. Má krátkou-vegetační dobu (asi 3 až 3,5 měsíce), takže lze využít i jako následná plodina. Lnička poskytuje potravinářsky využitelný olej, ale vzhledem k tomu že je u nás netradiční plodinou, je nutné si zajistit předem odbyt.
Setí a ošetřování: vyžaduje jemně připravenou půdu k setí, hloubka setí je 1-2 cm. Sejeme ji časně zjara, nejlépe po okopanině. Vyséváme do nezaplevelené půdy s výsevkem 8-10 (12) kg/ha. Ošetřuje a sklízí se podobně jako řepka, podobní jsou i škůdci, kteří mohou porosty bez chemické ochrany silněji napadat. Sklízet lze sklízecí mlátičkou, pozor na seřízení malé lehké semeno. Výnos asi 1-1,5 t semene na 1 ha.
Len olejný Semena olejného lnu se využívají v pekařství nebo při zhotovování musli, lněné semínko přitom není jen potravinou, ale i lékem. Chovatelům dobytka je známý posilující účinek vývaru z lněného semene u telat nebo krav po otelení. Na rozdíl od přadného lnu dává olejný len přednost suššímu a teplejšímu klimatu, ale v některých letech je pěstován úspěšně i v podkrkonoší.
Má silnější kůlový kořen a dokáže využít vláhu v hlubší vrstvě půdy. Proto jsou vhodné půdy hlubší a lehčí. Mělké půdy lze využít jen při rovnoměrném rozdělení srážek. Dostatek srážek vyžaduje v období počátečního růstu, v době květu a zrání chce ale spíš sucho. Kamenité půdy způsobují problémy při sklizni. Len na témže pozemku nepěstujeme dříve než za 7 let!
Len olejný Setí: Sejeme brzy, aby se využila zimní vláha (začátek dubna). Hloubka 2-3 cm, řádky 10 12,5 cm, možný je i výsev do širokých řádků (20-25 cm) s pozdějším plečkováním. Výsevek: 1000 1 100 semen na m 2 (okolo 100 kg/ha).
Ošetřování a sklizeň: Proti plevelům vláčíme prutovými branami. Sklízíme v plné zralosti semene, tobolky jsou zlatožluté a při zatřesení chrastí. Mlátička by měla mít neopotřebované žací ústrojí, jinak se stonek špatně seká třepí se a lišta se ucpává. Sekáme nízko nad zemí, kde jsou křehčí stonky. Sklízet se dá nejdříve tři dny po dešti. Vhodné jsou vyčesávací lišty. Otáčky bubnu 600-800. Po sklizni ihned předčistit a dosušit aktivním vzduchem.
Sója Příprava půdy: na jaře urovnáme povrch a po vzejití plevelů vláčíme branami nebo půdu zpracujeme mělce kultivátorem, v případě potřeby i opakovaně. Před setím je nutné urovnat co nejlépe povrch půdy - rovný povrch pozemku umožňuje při kombajnové sklizni nízké seříznutí rostlin (omezení ztrát, protože lusky soja nasazuje poměrně nízko). Setí: koncem dubna - příp. počátkem května, když je půda vyhřátá asi na 8-10 C, hloubka setí 4-7 cm.
Sejeme na vzdálenost řádků 45 cm pro následné plečkování, výsevek 600-800 tisíc klíčivých semen/ha tj. asi 100-130 kg/ha. Doporučuje se očkování osiva mikrobiálním přípravkem (Rhizobin). Ošetřování: Během vegetace je nutné omezování plevelů plečkováním, první plečkování asi za 4-5 týdnů po výsevu, další opakovaně dle potřeby asi po dvou týdnech až do začátku květu. Při setí do užších řádků lze vláčet pérovými branami po vytvoření prvních pravých listů. Chorobami a škůdci sója zpravidla příliš netrpí. ale chutná zajícům a srnám
Sklizeň: je možné použít klasického kombajnu s nastavením otáček bubnu-na 450-500, vstupní a výstupní mezery bubnu otevřít (30 a 20 mm), použít adaptér na sklizeň luskovin, odmontovat plazy pro snížení výšky řezu. Sklízíme v úplné zralosti, optimální je vlhkost semen 16-18 %. Po sklizni je třeba sóju ihned vyčistit a dosušit (aktivní provětrávání na roštech).
Slunečnice Hlavním problémem je pěstování na malých plochách, které jsou silně napadány a poškozovány ptactvem. Slunečnici je možné pěstovat pouze v teplých oblastech obdobně jako kukuřici na zrno, s jižní expozicí. Zařazuje se nejčastěji po obilninách, dobré je pak organické hnojení, jinak pěstujeme na pozemcích ve staré půdní síle. slunečnici na témže pozemku nepěstujeme dříve než za 8 let!
Výsev: Vyséváme od počátku dubna (případně konce března) asi do počátku třetí dubnové dekády, u pozdějších výsevů mohou být problémy s vyzráváním. Optimum pro klíčení leží mezi 10-12 C. Hloubka setí je asi 5 cm, meziřádková vzdálenost cca 70 cm, v řádku pak cca 25 centimetrů. Výsevní množství je cca 4-6 kg/ha. K setí jsou nejvhodnější přesné secí stroje. Řádky se doporučuje orientovat směrem sever-jih. Ošetřování: několikrát plečkování pro porušení škraloupu a odplevelování, při pozdějších plečkováních je třeba dbát, aby nebylo příliš hluboké a nepřeřezávalo kořínky. Po zapojení porostu slunečnice sama dobře kryje půdu. Úbory slunečnice mohou být napadány houbovými chorobami (zejména plíseň šedá a hlízenka obecná), které představují jejich nejvážnější ohrožení.
Sklizeň: v konvenčním pěstování se používá chemická desikace, v ekologickém pěstování je nutno již při výběru odrůdy resp. hybridu věnovat pozornost kromě výnosu především ranosti a dát přednost raněji zrajícím typům. V úvahu také připadá seseknutí po prvních mrazících s brzkou následnou sklizní. Ke sklizni lze použít sklízecí mlátičku, po sklizni je nutné sušení. Ekologičtí pěstitelé slunečnice mohou prodávat navíc i sterilní jazykové květy lemující úbor (tzv. okvětní plátky), které po usušení vykupuje pro čajové směsi firma Sluneční brána.
Hořčice Agrotechnika hořčice je obdobná jako u řepky. Liší se samozřejmě termínem setí, protože je jarní. Seje se, jakmile to stav půdy na jaře dovolí, i když tyto časné výsevy jsou někdy rizikové vzhledem k počasí. Pozdější výsevy jsou však více napadány dřepčíky. Ostatní ošetřování během vegetace vláčení a plečkování je obdobné. Rizikem u hořčice je napadení chorobami v průběhu dozrávání a z toho plynoucí možná nízká kvalita a někdy i neprodejnost semen pro potravinářské účely.
Mák Tradiční potravina a olejnina příp. surovina na výrobu léčiv. Pěstovat ho lze v nížinách i ve vyšších oblastech. Možné je volit odrůdy modrosemenné ale i v bílé barvě semen (ta je atraktivní např. pro pekaře, jako náhrada ořechů). Mák je v ekologickém zemědělství poměrně málo zastoupen, vyskytuje se např. na malých farmách v Rakousku. Tam je většinou pěstován na okrajích polí a sklízen ručně. I u něj je hlavním problémem zaplevelení a je proto nutné ho pěstovat na širších řádcích s možností plečkování.
Je otázkou, jestli bude možné ho v ekologickém zemědělství v ČR pěstovat, protože při současném rozšíření pěstování máku v konvenčním zemědělství došlo k silnému rozšíření jeho škůdců (krytonosec kořenový, krytonosec makovicový, žlabatky atd.). Vysoký výskyt těchto škůdců na máku a téměř 100 % poškození porostu bylo zaznamenáno v roce 2008 na pokusných ekologických plochách na Litoměřicku.
Setí: Mák vyséváme nejlépe po okopaninách hnojených hnojem, do odplevelené půdy, příp. také po jetelovinách; nevhodné jsou obiloviny (zaplevelení a špatná struktura půdy jimi zanechaná). Je-li mák přesto set po obilnině, je dobré hnojit menší dávkou vyzrálého hnoje či kompostu, při vyšší dávce hnojení se však snadno vyvrací (volit polohy chráněné před prudkým větrem). Vzhledem k drobnému semenu je třeba připravit půdu na setí velmi jemně - zahradnicky. Po podzimní orbě na jaře vláčíme a smykujeme, aby šlo sít mělce, lehce válíme. Sejeme velmi brzy zjara (mráz mu neškodí, někde se říká, že mák "potřebuje sněhovou vodu"), v březnu, mělce asi 1 1,5 cm hluboko, do řádků 35-42 cm. Nejčastější chybou při pěstování v malém i velkém je husté setí máku. Přesévání se můžeme vyhnout smícháním semen máku s jemným pískem (doporučený poměr 1:4) a pokusně byly dobré výsledky získány také při setí směsi klíčivého osiva máku a neklíčivého semene (předem upraženého semena máku) v poměru asi 1:10.
Ošetřování během vegetace: několikeré plečkování, později jednocení na 10-15 cm. Na malých plochách může být mák silně vyzobáván a poškozován ptactvem. Osvědčilo se také vláčení prutovými branami, které odpleveluje, ale zároveň také mírně prosvětlí porost (vyšší výsev, užší řádky kolem 20 cm). Sklizeň: na malých plochách (připadají v úvahu pro přímý prodej s vyšší tržní cenou) lze doporučit ruční odlamování makovic, jinak mechanizovaně kombajnem (s úpravami - utěsnění všech částí, kudy se pohybuje semeno, snížení otáček). Po mechanizované sklizni je nutné dosušení a vyčištění semene, aby nehořklo a netuchlo. Žluknutí a znehodnocení semene je často způsobeno poškozením při sklizni. Výnos máku v EZ je okolo 0,2-0,5 tuny/ha.
Pěstitelská technologie máku pro ekologické zemědělství Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a jako výstup řešení projektu QH92106 Pěstitelské systémy u máku se zaměřením na kvalitu a bezpečnost ekologické a integrované produkce určený pro praktické využití. 1. Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. a kolektiv
Budyně nad Ohří 2009: vliv ošetření osiv na počet vzešlých rostlin/m 2.
Možnosti regulace plevelů v ekologickém máku Nepřímé metody Přímé metody Volba pozemku Způsob zpracování půdy Opakovaná příprava půdy před setím Osevní postup + střídání plodin Kvalitní osivo Péče o statková hnojiva Péče o neprodukční plochy Meziplodiny Vláčení, plečkování, pletí, okopávka Termická regulace Biologické metody Chemické metody
Přípravek Účinnost zkoušených přípravků. Shrnutí pozitivní účinek, zlepšující tendence, nemá vliv Účinná látka / organismus Forma Cílový organismus Vzcházen í Období projevů účinku Poupě Sklizeň 3 Krytonosec kořenový Spruzit Pyrethrum Postřik Krytonosec / makovicový Postřik Krytonosec kořenový / Neem Azadirachtin Azal Granule 1 Krytonosec / makovicový Polyversu Osivo Pythium oligandrumm Postřik / Osivo Supresivit Trichoderma harzianum Gliorex Clonostachys rosea+ Trichoderma harzianum Postřik Choroby / Osivo (zdravotní stav) / Půda / Bioan Albumin+kasein+lecitin Postřik - -
Výnosy máku (t/ha, průměr 2010-2011) v pokusech s využitím bioagens.
Metodika integrované ochrany rostliny U každého škodlivého organizmu bude uvedeno: Hostitelské druhy rostlin Životní cyklus Hospodářský význam Monitoring Prahy škodlivosti Preventivní opatření Nechemické metody Chemické metody Povolené přípravky na ochranu rostlin Hodnocení účinnosti ochrany
Metodika integrované ochrany rostliny
Bejlomorka maková Krytonosec makovicový Klopušky Mšice Žlabatka stonková Krytonosec kořenový
ozimý mák jarní mák
virus mozaiky vodnice (TuMV)
5 % a více napadených rostlin
Pomáhá ošetření proti jiným škůdcům
Přirození nepřátelé Chalcidka
3 4 brouci na 1 m řádku ve fázi 4 5 listů máku
190 170 Počet vzešlých rostlin (pouze ošetření osiva) 150 130 110 90 70 50
Přirození nepřátelé
Nová generace blýskáčka