Ekonomika a management ve výstavbě

Fakulta stavební Vysoké školy báňskb ské Technické univerzity Ostrava 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba Ekonomika a management ve výstavbě Úvod Stavebnictví v ČR Legislativní rámec výstavby Společensk enské aspekty staveb 01

Ekonomika stavebnictví a životní cyklus stavby

Životní cyklus stavebního dílad Časové období od: Vzniku myšlenky na stavbu. Transformaci v záměr. z Projektování,, realizaci a užívání. u Do její likvidace úplného odstranění.

Ekonomika stavebnictví a výstavbový projekt

Ekonomika stavebnictví a užívání staveb

Výuka a vyučuj ující Náplň předmětu: - problematika stavební ekonomiky a managementu se zvláštním zřetelem ke stavebnímu dílu. Výuka: 2 hodiny/ týden přednášky 2 hodiny /týden cvičení ( 17 až 35 bodů ) ukončení zkouškou ( písemná a ústní část, max 65 bodů ) Vyučující: doc. Ing. František Kuda, CSc. Katedra MI ( 222 ), LPC 210/1, tel. 59 732 1934, 1953, email: frantisek.kuda@vsb.cz Konzultační hodiny: pondělí 08,00 10,00 hod.

Zkouška Požadavky ke zkoušce: zápočet (účast,( 6 programů,, zápoz počtová písemka) písemná a ústníčást zkoušky ky ( test + odpovědn dní otázky z tématických okruhů ) Podklady pro přednp ednášky a zkoušky: ky: http:// fast10.vsb vsb.cz/kuda/ / přednp ednášky cvičen ení zkouška ka literatura Odborná literatura: ČVUT, VUT, ČKAIT,

Literatura Jarský, Č.. a kol.: Příprava P a realizace staveb. CERM, s.r.o. Brno 2003 Hačkajlov kajlová,, L. a kol.: Stavební ekonomika a management, Sobotáles 2006. Jelen, V.: Ekonomika stavebního díla d Příprava a řízení staveb, ČVUT 2006 Tománkov nková,, J. a kol. Příprava P a řízení staveb ČVUT 2008. Prostějovsk jovská,, Z. a kol. Management výstavbových projektů ČVUT 2008 Zákon č.. 183/2006 Sb. o územním m plánov nování a stavebním řádu (stavební zákon)

Učební texty FSv ČVUT

Učební texty FSv ČVUT

Doplňující literatura Havlíček, O.: Stavební deník. ČKAIT Praha 2002, Novák, J.: Certifikace systému jakosti ve stavebních firmách. ČKAIT Praha 2000 Vozáb,, J.: Bezpečnost práce při p i výstavbě. ČKAIT Praha 1999 Matějka, V. a kol.: Dokumentace investičního procesu, ČKAIT Praha 2002 Kolektiv autorů: : Projekt systému jakosti ČKAIT podle ČSN EN ISO 9001/2, ČKAIT 2000 Kolektiv autorů: : Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, ČKAIT Praha 2008

Doplňkov ková literatura České stavebnictví v číslech (ČKAIT( + ČSÚ), Stavební ročenka (ČKAIT( + ČSSI + ČSÚ), Nadace ABF, SIA ČR-rada výstavby (stavitelství,, inženýrstv enýrství,, architektura) Časopis Stavebnictví, ICE ČKAIT, ÚRS Praha,

1. Úvod. vod. Stavebnictví a stavební ekonomika v ČR, legislativní rámec výstavby, společensk enské aspekty staveb. a stavební podnik. Organizace a řízení stavebního podniku, Pracovníci, Nákladovéřízení, MTZ, Skladování, Majetek, Hospodaření. 2. Podnikání a stavebn 3. Projektová příprava prava staveb. Opr Oprávnění k projektovéčinnosti, dokumentace projektu, dodavatelské systémy a smluvní vztahy, VHŘČKAIT innost. Úkoly v jednotlivých fázích, f vyhledání dodavatele stavby, dozory na stavbě,, stavební inženýring enýring. 4. Investorskáčinnost. 5. Činnost dodavatele stavby. Nab realizace zakázek, zek, subdodávky 6. Zásady organizace výstavby. Struktura stavby, staveniště. Nabídková,, předvýrobnp edvýrobní a výrobní příprava, prava, 7. Bezpečnostn nostní a environmentáln lní management řízení. Přehled přednášek Struktura stavby, časové plánov nování,, zařízen zení management. Integrovaný systém

Přehled cvičen ení Program č.1 Založení stavebního podniku podnikatelský záměr, zápis do OR, Program č. 2 Organizace podniku a pracovně právní vztahy organizační struktura, PS, DOPP, DOPČ Program č. 3 Zadání veřejné zakázky na stavební práce. zadávací dokumentace, nabídka do soutěže Program č.4 Smluvní vztahy v investiční výstavbě smlouva a dílo, kupní smlouva, mandátní smlouva Program č.5 Dokumentace o realizaci stavby stavební deník, protokol o předání stavby, DSPS.

Vývoj stavebnictví První republika 22 000 soukromých stavebních firem s 300 000 pracovníky, (Posista, Baťa), Socialistické stavebnictví -Československé stavební závody, n.p. v roce 1989 bylo 323 st. podniků, z toho 7 podniků s 5000 a více pracovníky, velké stavebnictví GŘ VHJ, malé stavebnictví OSP, MěSP, typizační sborníky, vzorové projekty, JKSO, Po roce 1990 strukturované (malé, střední, velké firmy), nadnárodní korporace (Skanska, Strabag, OHL-ŽS) privatizace stavebnictví

Struktura stavebnictví Řízení stavebnictví odvětvov tvová ministerstva (MMR, MPO, MDS) Struktura stavební produkce: - Rostoucí podíl l novostaveb, rekonstrukcí a modernizací, - Nízké podíly oprav a údržby, - Propad bytové výstavby (KBV ukončena), - Stavby na ochranu životního prostřed edí, - Veřejn ejně prospěšné stavby. Stavební povolení: - cca 140 000 stavebních povolení za rok

Význam stavebnictví - Tvorba společenských enských hodnot, - Tvorba a ochrana životního prostřed edí, - Vytvářen ení infrastruktury, - Konsolidované odvětv tví, - Konkurence schopné v EU, - V cenách ch stavebních prací je zatím m levné, Stavební trh Funkce dodavatelská: : zhotovení staveb, Funkce odběratelsk ratelská: : vůčv ůči i dodavatelům m surovin

Stavebnictví ovlivňuje NH ČR Negativně: Jen provoz budov představuje cca 40 % spotřeby vyrobené energie. Stavebnictví včetně výroby stavebních hmot produkuje přibližně 25 % celkových emisí CO2 Pozitivně: Objem stavební produkce v poměru k vytvořenému HDP v České republice dosahuje významné výše 9% - (více než ve Francii a Velká Britanii, méně než v Německu) Stavebnictví je hlavním tvůrcem hrubého fixního kapitálu (obytné a ostatní budovy a inženýrské stavby - 55,4 %)

Stavebnictví ovlivňuje NH ČR Stavebnictví je významným zaměstnavatelem v létech 2000 2008 resort stavebnictví zaměstnával cca 9% všech osob zaměstnaných včr Ve stavebnictví pracuje významné množství samostatně výdělečných osob podnikatelů, převážně bez zaměstnanců, (v roce 2008 činil tento podíl 39,9 % z celkového množství pracujících ve stavebnictví) Stavebnictví se podařila téměř bezproblémová restrukturalizace a bylo jedním z prvých odvětví plně privatizováno a po celou dobu se daří udržovat v resortu sociální smír.

StavebnictvíČR Stavebnictví je na trhu EU konkurence schopné. Produktivita 70 000,- Euro/rok a dosahuje 70-80 % průměru ru EU. Poskytujeme stejně dlouhé pětileté záruky jako země EU. StavebnictvíČR R pracuje s menší rentabilitou ( do 4 % ) a nižší mzdou ( cca 40 % ). Kapacita odvětv tví 400 mld. KčK ročně.. Podílí se 9 % na HDP. Disponuje kvalifikovanou pracovní silou: 200 000 zaměstnanc stnanců, 180 000 živnostníků ( z nichž aktivně pracuje cca polovina ). Jedinou slabinou je minimáln lní počet učňůu ve všech v stavebních oborech. Odvětv tví je prakticky ze 100 % privatizováno. Kapitálov lové výdaje 30 % z HDP ( předstih p před p EU o 10 % ).

StavebnictvíČR Výroba stavebních hmot. Nabídka hmot je stabilizována v úrovni 35 aža 45 mld. Kč/rok. K V oboru pracuje 30 000 pracovníků. Cenově je produkce hmot daleko bližší EU než je tomu u staveb. Projektová činnost. Autorizováno je přiblip ibližně 30 000 inženýr enýrů,, techniků a architektů,, což odpovídá rozměru ru odvětv tví. Vysoká dynamika růstu r stavební produkce ( 3 aža 9 % ). Kvalita staveb v ČR. Soutěž ěže Stavba roku, ( soutěž ěží 50 staveb ) Firma roku, Investiční počin roku.

Základní cíle stavebnictvíčr v příštích 10-15 letech. technická infrastruktura území ( TIÚ ), vybavení země dopravní sítí,, ( 800 mld. Kč K ) bytovými komplexy, ( 500 mld. Kč K, výstavba 300-500 000 nových bytů) ekologickými stavbami, občanskou vybaveností, objekty podnikatelského typu. Celkový prostor investic překrap ekračuje 3 biliony Kč. K

Budoucnost stavebnictví Strategické projekty firem: orientace na růst r vlastních kapacit, personáln lní základny s upřednostn ednostněním m učňůu čňů, materiálov lové a technické základny, růst vlastního kapitálu a výtěž ěžnosti aktiv. Aplikace metody B.O.T. (Build( Build-Operate-Transfer, postav- provozuj-předej) na stavbách dopravních a ekologických. Rizika. vysoký tlak na bezpečnost práce, vstup do norem technických požadavk adavků na výrobky. Budoucnost. Stavebnictví je odvětv tví s velkou převahou p šancí nad riziky.. Iniciuje zaměstnanost v další ších odvětv tvích.

Rozdělen lení stavebnictví Stavební výroba stavební firmy, Výroba stavebních hmot prefy,, cementárny Účelové organizace projektové,, inženýrsk enýrské, konzultační, ústavy. Ústav územního rozvoje Brno (ÚUR),( Ústav racionalizace ve stavebnictví Praha (ÚRS)( RTS Brno,

Zvláš áštnosti stavebnictví Zvláš áštnosti stavební výroby individuáln lní charakter, pohyblivost stav. výroby, nepohyblivost výrobku, dlouhodobý výrobní cyklus, Zvláš áštnosti při p i výrobě stavebních hmot vazba na surovinovou základnu, z na ŽP, vliv vlastnosti suroviny na výrobní technologii, Zvláš áštnosti účelových organizací min. náklady n max. produktivita práce, určuj ují směr r vývoje odvětv tví,, zhmotnění duševn evní pr.

Druhy staveb v ČR Byty 14 % Nebytové výrobní prostory 6 % Nebytové nevýrobní prostory 28 % Inženýrsk enýrské stavby 50 % Vodohospodářsk ské stavby 2 %

Příprava a management staveb 1. Příprava P staveb - přehled 1.1 Management staveb 1.2 Stavba a související pojmy 1.2.1 Stavba 1.2.2 Stavební objekt 1.2.3 Provozní soubor

Stavba Stavba majetek hmotný dlouhodobý nemovitý Stavební nemovitost (realita) je pozemek a stavba dohromady tvoří fyzicky a ekonomicky jeden celek pro jednoznačné určen ení vlastnických práv v k nemovitostem je rozhodující katastr nemovitostí Stavba = jeden a více v stavebních objektů SO 1, SO 2, SO 3., C 101, C 102, C 103..

Stavba z technického ho hlediska je to ucelené stavební dílo,, které plní samostatnou funkci umělého prostřed edí z ekonomického hlediska je stavba pořízen zení nového dlouhodobého majetku (novostavba) nebo změna či i obnova stávaj vajícího dlouhodobého majetku (rekonstrukce, modernizace, nástavba, n přístavba a částečné či úplné odstranění)

Stavba Stavba Část Stavební objekty Stavební práce Montáž ní práce Část Provozní soubory

Stavba a stavební objekt Části stavby zahrnují: všechny stavební objekty,, které společně zajišťuj ují plnění požadovaných účelových a užitkových u funkcí stavby dodávky, montáže e strojů i zařízen zení technologické povahy sloužící k účelu, pro který je stavba určena Stavební objekt Prostorově nebo funkčně ucelená samostatná část stavby s přesnp esně vymezenou funkcí účelem v rámci r stavby.

Výstavba V úrovni urbánn nní výstavba městam V úrovni stavby V užšíu ším m pojetí zhotovování stavby na staveništi ti - proces v jehož průběhu se představy p architektů a inženýr enýrů přeměňují v hotové dílo - stavbu V širším m pojetí výstavba zahrnuje celý komplexní proces přípravy p pravy a realizace stavby v jejím životním m cyklu (výstavbou nazýváme i změny na již existující stavbě,, patří do nín i průzkumn zkumné,, kartografické,, projektové,, geologické práce, inženýrsk enýrské činnosti.aj.).

Legislativní rámec výstavby 1. Základní přístup 2. Zákon o územním m plánov nování a stavebním řádu (stavební zákon č.. 183/2006 Sb.) - přehled 2.1 Charakteristika stavebního zákona z 2.2 Vybrané pojmy stavebního řádu 2.3 Oprávn vnění k provádění staveb 2.4 Vybrané činnosti ve výstavbě 2.5 Výrobky pro stavbu 2.6 Vytyčov ování staveb 2.7 Státn tní stavební dozor 2.8 Sankce 2.9 Stavební úřady

Legislativní rámec výstavby 3. Územní řízení 3.1 Charakteristika 3.2 Schéma postupu územního řízení o umíst stění stavby 4. Stavební řízení 4.1 Charakteristika 4.2 Schéma postupu stavebního řízení 5. Kolaudační řízení 5.1 Charakteristika kolaudačního řízení 5.2 Schéma postupu kolaudačního řízení 6. Odstranění stavby Demoliční výměr

Obsah 7. Posuzování vlivů staveb na životní prostřed edí 7.1 ZákladnZ kladní přístup 7.2 Posuzování vlivů na životní prostřed edí 8. Zadávání veřejných ejných zakázek zek 8.1 ZákladnZ kladní přístup, bloky činností zadavatele 8.3 Zákon Z č.. 137/2006 Sb., O veřejných ejných zakázk zkách

STAVEBNÍ ZÁKON č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Definuje povinnosti jednotlivých účastníků výstavby. Stanovuje stavebníkovi řadu povinností: - Dbát t na řádnou přípravu p pravu a provádění stavby, - Opatřit předepsanou p dokumentaci, - Splnit povinnosti při p i provádění stavby, - Ohlašovat SÚS fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, - U staveb financovaných z veřejn ejného rozpočtu zajistit technický dozor a autorský dozor, - U stavby svépomoc pomocí zajistit stavební dozor, není-li stavebník k sám s k tomu způsobilý.

STAVEBNÍ ZÁKON č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 7 prováděcích ch vyhláš ášek: Č.. 498 Vyhláš áška o autorizovaných inspektorech Č.. 499 Vyhláš áška o dokumentaci staveb Č.. 500 Vyhláš áška o územně analytických podkladech, územně plánovac novací dokumentaci č.. 501 Vyhláš áška o obecných požadavc adavcích ch na využívání území (změna č.. 269/2009 Sb.) č.. 502 Vyhláš áška, kterou se měním vyhláš áška MMR č. 137/1998 Sb. ( jen několik n bodů,, platí stará ) č.. 503 Vyhláš áška o podrobnější úpravě územního řízení č.. 526 Vyhláš áška kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona z ve věcech v stavebního řádu

STAVEBNÍ ZÁKON č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Změny: zkrácen cené stavební řízení, realizace vyjmenovaných staveb bez stavebního povolení či i ohláš ášení, zjednodušen ení v povolování užívání staveb, (ohláš ášení,, oznámen mení) zjednodušen ení v územním řízení

Stavební úřady Obecné stavební úřady ministerstvo, krajský úřad, magistráty, pověřené OÚ Speciální stavební úřady stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací, vodních děl, Vojenské a jiné stavební úřady ministerstvo obrany, vnitra, spravedlnosti

Zákon o veřejných ejných zakázk zkách č.137/2006 Sb. Základní přístup: Okruhy zadavatelů Druhy veřejných ejných zakázek zek Druhy zadávac vacího řízení Kvalifikace dodavatelů Zadávac vací řízení Posuzování a hodnocení nabídek Dohled na zadáváním m zakázek zek

Zákon o veřejných ejných zakázk zkách č.137/2006 Sb. Určuje tři t i okruhy zadavatelů: veřejný ejný zadavatel podnikatelé právnick vnické a fyzické osoby Tři i druhy veřejných ejných zakázek: zek: veřejn ejná zakázka zka na dodávky veřejn ejná zakázka zka na služby veřejn ejná zakázka zka na stavební práce

Zákon o veřejných ejných zakázk zkách č.137/2006 Sb. Zadání veřejn ejné zakázky zky v zadávac vacím řízení otevřen ené zadávac vací řízení, užší zadávac vací řízení, jednací řízení s uveřejn ejněním jednací řízení bez uveřejn ejnění Prokazování technické způsobilosti: osvědčen ením m o vzdělání a profesní kvalifikaci uchazeče, e, seznamem nejvýznamnější ších stavebních prací za 5 let, přehledem provozních a technických zařízen zení, přehledem počtu zaměstnanc stnanců za 3 roky, přehledem techniků a technických útvarů

Zákon o veřejných ejných zakázk zkách č.137/2006 Sb. Kritéria ria pro hodnocení veřejn ejné zakázky: zky: a) ekonomická výhodnost nabídky ( nutno přiřadit p váhu v jednotlivým dílčím d m kritéri riím m ) nabídkov dková cena, provozní náklady, požadavky na údržbu, technické,, jakostní,, ekologické nebo funkční vlastnosti předmp edmětu b) nejnižší nabídkov dková cena

Zákon o veřejných ejných zakázk zkách č.137/2006 Sb. Hodnotící komise minimáln lně 5 členů otevírání obálek s nabídkami, protokol o otevírání obálek, posuzování nabídek, hodnocení nabídek, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, přidělení veřejn ejné zakázky, zky, uzavřen ení smlouvy.

Veřejn ejné zakázky zky v ČR

Zadávání veřejných ejných zakázek zek Seznam literatury, zákonz konů a další ších zdrojů: Zákon č.. 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách, ve znění pozdější ších předpisp edpisů, Novela zákona z č.. 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách vyhláš ášena 27.11. 2009 ve Sbírce zákonz konů včástce 135 pod číslem 417/2009 Sb. s platností od 1.1. 2010, Nové finanční limity pro veřejn ejné zakázky zky a koncesní řízení platné od 1.1. 2010, OCHRANA, F. Zadávání,, hodnocení a kontrola veřejných ejných zakázek, zek, SERAFÍN, P. DVOŘÁK, D. Zadávání veřejných ejných zakázek zek ve stavebnictví, Metodika zadávání veřejných ejných zakázek zek podle zákona z č. 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách.

Zapracovává a upravuje okruh právnických a fyzických osob, postupy, druhy zadávac vacích ch řízení,, dohled nad dodržov ováním m zákona, z podmínky vedení kvalifikovaných dodavatelů. Pojem veřejn ejná zakázka zka Veřejnou ejnou zakázkou zkou je zakázka zka realizovaná na základz kladě smlouvy mezi zadavatelem a jedním m nebo více v dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či i služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Pojem zadavatel veřejn ejné zakázky zky Veřejný ejný zadavatel -ČR, státn tní příspěvková organizace, územní samosprávn vní celek nebo příspp spěvková organizace nebo jiná právnick vnická osoba (např.. VŠB-TUO), V která byla zřízena z zena za účelem uspokojování potřeb veřejn ejného zájmu, z je financována státem tem nebo jiným veřejným ejným zadavatelem, Dotovaný zadavatel právnick vnická nebo fyzická osoba, která zadává VZ z více než 50% peněz z hrazenou veřejným ejným zadavatelem, Sektorový zadavatel vykonává činnosti v odvětv tví teplárenstv renství, plynárenstv renství elektroenergetiky,, vodárenstv renství.

Zákon 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách Rozdělen lení veřejných ejných zakázek zek podlimitních a nadlimitních podle druhů řízení: Otevřen enéřízení /zadavatel oznamuje neomezenému mu počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou ejnou zakázku/ zku/ Užšířízení /zadavatel vyzývá nejméně 5 zájemcz jemců k žádosti o účast/ Jednacířízen zení s uveřejn ejněním /zadavatel oznamuje svůj úmysl zadat veřejnou ejnou zakázku, zku, nejméně 3 zájemcz jemcům/ m/ jen pokud v předchozp edchozím řízení byly doručeny nepřijateln ijatelné nabídky Jednacířízen zení bez uveřejn ejnění /zadavatel oznamuje svůj úmysl zadat VZ jen pokud nebyly podány žádné nabídky/ Zjednodušen ené podlimitnířízen zení /jen veřejný ejný zadavatel, vyzývá nejméně 5 zájemcz jemců k podání nabídky, zadavatel není povinen uveřej ejňovat oznámen mení zadávac vacího řízení v informačním m systému o VZ zkrácen cení délky řízení,, je oprávn vněn n zrušit jednacířízen zení do doby uzavřen ení smlouvy, s udáním m důvodu. d

Novela zákona z č.. 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách s platností od 1.1. 2010 Cíl: 1/ Zvýšen ení transparentnosti zadávání veřejných ejných zakázek, zek, 2/ Zvýšen ení účinnosti přezkumnéhořízení při i zadávání VZ Změny: Prokazování kvalifikace prostými kopiemi dokladů Rozší šíření možnosti zadavatele požadovat v rámci r posouzení kvalifikace objasnění předložených ených informací nebo dokladů Možnost sdělit uchazečů čům m informaci o nabídkov dkové ceně Odstranění nutnosti podpisu na prohláš ášení o vázanosti v nabídkou (jen na smlouvě) Správn vní delikty dodavatelů Zavedení rejstříku osob se zákazem z plnění veřejných ejných zakázek zek

Metodika postupu při p i zadávání podlimitní veřejn ejné zakázky zky na Vysoké škole báňskb ské Technické univerzitě Ostrava Postup při p i zadávání veřejn ejné zakázky zky veřejným ejným zadavatelem VŠB-TUOV Krok 1 Určen ení zadavatele Krok 2 Definice veřejn ejné zakázky zky Krok 3 Povinnosti zadavatele Krok 4 Způsob určen ení podlimitní veřejn ejné zakázky zky a druhů VZ Krok 5 Postup při p i zadávávání VZ zjednodušeným eným podlimitním řízením Krok 6 Obsah výzvy vč. v. zadávac vací dokumentace Krok 7 Úkony, které zadavatel provádí ve lhůtě pro podání nabídek Krok 8 Postup komise při p i otevírání,, posouzení a hodnocení nabídek Krok 9 Postup zadavatele po výběru nejvhodnější nabídky Krok 10 Uzavřen ení smlouvy Krok 11 Postup po uzavřen ení smlouvy

SPECIFIKA PRO OBCHODNÍ CENTRA Údržba parkovacích ch ploch Čistící zóny u vstupů Klimatizované vnitřní prostory Udržovac ovací práce povrchových úprav

SPECIFIKA PRO ADMINISTRATIVNÍ OBJEKTY : Vytvořit příjemnp jemné a funkční pracovní prostřed edí Variabilní a lehce přesta- vitelné prostory Technologické vybavení výtahy Čistící zóny Dvojité podlahy pro kabeláž

SPECIFIKA PRO BYTOVÉ DOMY: Vyřešen ené odpadové hospodářstv ství Údržba společných prostor Vyhřívan vané vjezdy do garáží Dostatečný počet parkovacích ch místm

SPECIFIKA PRO SKLADOVÉ A PRŮMYSLOVÉ AREÁLY Odstavné plochy pro nákladní dopravu Předepsané sklony ramp Těsnící límce u vrat, vybaveny výstražným značen ením

Závěr Stavební objekt, kterému je věnovv nována na přimp iměřená péče, se nám n m nakonec odvděč ěčí pocitem jistoty, pohody, dlouhou životností a dlouhodobým užitkemu itkem.

Děkuji za pozornost doc. Ing. František Kuda, CSc. Katedra městského inženýrství, Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava email: frantisek.kuda@vsb.cz, tel. 59 732 1934