Název projektu: Číslo projektu: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu TB050MPO001 Příloha č. 4 k metodice pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí MODELOVÁ ZEMĚ MONGOLSKO ZAJIŠTĚNÍ A ANALÝZA VSTUPNÍCH DAT Poskytovatel: Technologická agentura České republiky Hlavní příjemce: Další účastník: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 Vinohrady, IČ 49702904 GEOMIN s.r.o., Znojemská 2716/78, 586 01 Jihlava, IČ 60701609 Doba řešení: 15. 1. 2016 30. 11. 2016 Praha listopad 2016
Administrátor projektu (ARES): RNDr. Tomáš Pechar (G E T s.r.o) Řešitelský tým: GEOMIN s.r.o. RNDr. Michal Černý RNDr. Jiří Šourek
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obsah 1. Stručná charakteristika země... 5 1.1 Úvod... 5 1.2 Poloha a přírodní podmínky... 5 1.3 Přehledná novodobá historická data... 6 1.4 Obyvatelstvo, migrace... 7 1.5 Administrativní dělení... 7 2. Aktuální hospodářský a politický vývoj země... 9 2.1 Ekonomika země, hospodářská situace v uplynulých letech... 9 2.2 Zahraniční investice... 10 2.3 Mongolská měna... 13 2.4 Současná ekonomická situace... 13 2.5 Očekávaný ekonomický vývoj... 17 2.6 Současná politická situace... 18 3. Stručný přehled vzájemných bilaterálních vztahů ČR a Mongolska... 20 3.1 Historický přehled bilaterálních vztahů, smluvní základna... 20 3.2 Spolupráce ČR a Mongolska v oblasti využívání nerostného bohatství země... 20 3.2.1 Spolupráce v oblasti geologie do 90. let minulého století... 20 3.2.2 Spolupráce v geologických oborech v uplynulých 25 letech... 21 3.2.2 Spolupráce v oblasti těžby na přelomu tisíciletí... 22 4. Struktura státní správy vztahující se na oblast geologie a těžby surovin... 23 4.1. Oblast geologického průzkumu a dohledu nad těžbou surovin... 23 5. Vyhodnocení platných báňských předpisů a environmentálních standardů upravujících podnikání v oblasti těžby... 29 5.1 Podklady... 29 5.2 Vyhodnocení báňských předpisů... 29 5.3 Vymezení problémů z pohledu české praxe a českého práva... 37 2
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 6. Udělování průzkumných a těžebních práv... 38 6.1 Přehled současné situace licencování průzkumu a těžby surovin... 38 6.2 Teritoriální rozdělení průzkumných a těžebních licencí... 40 6.3 Surovinové rozdělení průzkumných a těžebních licencí... 41 6.4 Vlastnické vztahy v oblasti licencí... 42 6.5 Aktuální situace ve vydávání licencí na průzkum a těžbu nerostných surovin... 46 7. Geologická a ložisková prozkoumanost... 49 7.1. Způsoby uchovávání geologických informací... 49 7.2 Přehled informačních zdrojů o geologické prozkoumanosti... 49 7.3 Aktuální ložisková prozkoumanost... 53 7.3 Spolupráce se zahraničními subjekty... 55 8. Charakteristika nerostného bohatství... 56 8.1 Přehled produkce surovin... 56 8.2. Strategická ložiska Mongolska... 56 8.3 Rudní suroviny a popis surovinových typů... 61 8.4 Přehled vybraných nerudních surovin a průmyslových nerostů... 70 8.5 Přehled a využívání energetických surovin... 73 8.6 Přehled a využívání stavebních surovin... 82 9. Struktura investic v oblasti průzkum a těžby... 83 10. Export surovin... 86 11. Ochrana životního prostředí při těžbě nerostných surovin... 88 12. Informační zdroje... 90 3
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přílohy: Příloha 4.1: Historie česko-mongolských vztahů v geologii ze vzpomínek Ing. M. Krautera Příloha 4.2: Mongolsko - přehled ložisek a výskytů (část přílohy na CD) Příloha 4.3: Mapy distribuce ložisek surovin a výskytů Mongolska (příloha na CD) Příloha 4.4: Průmyslové suroviny a vybrané vzácné kovy Mongolska (příloha na CD) 4
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 1. Stručná charakteristika země 1.1 Úvod Mongolsko, oficiálním názvem Stát Mongolsko, je vnitrozemský stát ve střední Asii, který hraničí na severu s Ruskou Federací a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Země zaujímá rozsáhlé území o ploše 1 566 500 km². Vzhledem k počtu obyvatel 2,7 milionu je Mongolsko státem s nejnižší hustotou zalidnění na světě. 1.2 Poloha a přírodní podmínky Velká část země má charakter náhorní plošiny s průměrnou nadmořskou výškou přesahující 1 500 m n. m., pouze 19 % rozlohy země se nachází v úrovni pod 1 000 m n. m. Nejnižším bodem země je hladina jezera Khokh nuur (532 m n. m.) v sv. cípu území. Zatímco JV a jih Mongolska je jen rovinatý až mírně zvlněný, řídce zbrázděný občasnými toky, na severu a zejména na západě se zvedají vysoká pohoří Východní Sajany, Arkhangaj a Mongolský Altaj s nejvyšší horou země Khyitun vysokou 4 374 m n. m. V jižní části Mongolska, směrem od západu k východu vybíhá několik pásemných hřbetů Gobijského Altaje. Celý jih a zejména JV Mongolska zaujímá kamenitá poušť Gobi viz obr. 1. Obr. 1: Mapa Mongolska 5
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat V horských oblastech na západě země se nachází celá řada velkých bezodtokých jezer. Zde se prostírá největší mongolské jezero Uvs nuur s plochou hladiny 3 350 km², dále Khar Us nuur a mnoho dalších. K nejvýznamnějším velkým jezerům Mongolska patří Khuvsgul nuur (o ploše 2 620 km²), nacházející se na severu země. V kontrastu se střední částí země a s jihem, kde se nevyskytují významnější stálé vodní toky, severní částí země protéká několik významných řek a je zde poměrně hustší říční síť. Největšími řekami jsou Orkhon, Egin gol, Yeroo a Selenge, které odvádějí vodu do jezera Bajkal. Východ země je odvodňován řekou Kherulen do čínského jezera Chuluun. 1.3 Přehledná novodobá historická data Nezávislé Mongolsko v současných hranicích bylo vyhlášeno v roce 1921. V roce 1924 byla za podpory Sovětského svazu vytvořena Mongolská lidová republika, která zůstala pod vlivem bývalého SSSR po dalších sedmdesát let. V tomto období bylo Mongolsko přetvářeno podle sovětských vzorů, došlo k násilné socializaci a kolektivizaci, Ekonomicky a společensky degradační procesy z tohoto historického údobí se dlouhodobě odráží v mongolské společnosti i v současnosti. Období 2. světové války se v oblasti Mongolska projevilo krátký sovětsko-japonským konfliktem v roce 1939, při kterém byl japonský útok na Mongolsko společnými sovětsko-mongolskými silami odražen. V závěru 40 let minulého století přímá hrozba ztráty kontroly nad územím Vnitřního Mongolska vedla Čínu k uznání Vnějšího Mongolska jako nezávislého státu. Poznámka 1: Jeví se jako zcela evidentní, že na vytýčení demarkační hraniční linie mezi Mongolskem, resp. Vnějším Mongolskem a Čínou, resp. oblasti Vnitřního Mongolska se významnou měrou podíleli i geologové a geologická služba Číny. Je až překvapivé, kolik významných ložiskových objektů širšího regionálního až světového významu nacházejících se v paleozoickém a proterozoické strukturním patru v oblasti mongolsko-čínského pohraničního teritoria zůstalo v bezprostřední blízkosti současné hranice, avšak na čínské straně Počátkem 50. let se do čela Mongolska dostal J. Cedenbal, za jehož vlády byly posíleny úzké vztahy se SSSR a rozšířena spolupráce se zeměmi bývalého bloku východoevropských socialistických zemí. Současně v tomto období došlo i k výraznému ochlazení vztahů s Čínou. V uvedeném období se začínají významně rozvíjet bilaterální hospodářské vztahy, mj. i mezi Mongolskem a Československem. Uvedené vztahy se podstatným způsobem odrazily i v těsné spolupráci v oblasti geologie a při podpoře geologických prací při ověřování místních surovinových zdrojů viz dále v kap. 3. V roce 1990 v návaznosti na demokratizační procesy v SSSR došlo v Mongolsku k poklidné demokratické revoluci, jejímž výsledkem byly prezidentské volby, ve kterých zvítězil opoziční kandidát P. Ochirbat. Země je podle ústavy parlamentní demokracií. Parlament je volen lidem a následně parlament zvolí vládu. V zemi dominují dva politické bloky a s nimi spojené politické strany. První se rekrutoval z bývalé komunistické strany, druhý je představován několika stranami majících v názvu odvolávku na demokratické tradice. 6
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 1.4 Obyvatelstvo, migrace Obyvatelé země jsou z 95 % Mongolové. Největší menšinou v Mongolsku jsou Kazaši, jejichž podíl dosahuje cca 4 % obyvatelstva, dalšími menšinami jsou Rusové, Číňané, Korejci a řada jiných národností. Převažujícím náboženstvím je budhismus. V posledních 20 až 25 letech probíhají v Mongolsku značné demografické a sociální změny. Nejvýznamnější rysem je významný odklon mongolského obyvatelstva od původního kočovného života, jehož výsledkem je intenzívní vylidňování venkova, zvláště pak záp. částí Mongolska. Postupující urbanizace zejména hlavního města vede ke kritickému soustřeďování obyvatel v Ulaanbaataru, příp. v několika mnohem menších městech. Hlavním městem a administrativním a politickým centrem země je Ulaanbaatar, ve kterém žije přes 1,3 milionu obyvatel, což představuje přes polovinu populace země. Dalšími většími městy jsou Erdenet, Darchan a Khoibalsan. 1.5 Administrativní dělení Mongolsko je rozděleno do 21 aimagů, které se dále dělí na 329 somonů. Hlavní město je spravováno samostatně, není součástí žádného aimagu. Přehled aimagů je uveden v tab. 1 a obr. 2. Tab. 1: Mongolsko přehled správních celků - aimagů ISO kód Ajmag mongolsky Správní centrum mongolsky MN-069 Bayankhongor Баянхонгор Bayankhongor Баянхонгор MN-071 Bayanolgii Баян-Өлгий Olgii Өлгий MN-067 Bulgan Булган Bulgan Булган MN-047 Centrální Төв Zuunmod Зуунмод MN-037 Darkhan Дархан-Уул Darkhan Дархан MN-065 Govialtai Говь-Алтай Altai Алтай MN-064 Govisumber Говь-Сүмбэр Choir Чойр MN-039 Khentei Хэнтий Undurkhan Өндөрхаан MN-043 Khovd Ховд Khovd Ховд MN-041 Khuvsgul Хөвсгөл Moron Мөрөн MN-053 Jihogovi Өмнөговь Dalanzadgad Даланзадгад MN-055 Khangai Өвөрхангай Arvaikher Арвайхээр MN-035 Orkhon Орхон Erdenet Эрдэнэт MN-049 Selenge Сэлэнгэ Sukhbaatar Сүхбаатар MN-073 Arkhangai Архангай Tsetserleg Цэцэрлэг MN-059 Mandalgovi Дундговь Mondalgov Мандал-Говь MN-051 Sukhbaatar Сүхбаатар Baruun Urt Баруун-Урт MN-046 Uvs Увс Ulaangom Улаангом MN-061 Dornod Дорнод Choibalsan Чойбалсан MN-063 Dornogobi Дорноговь Sajnshand Сайншанд MN-057 Zavkhan Завхан Uliastai Улиастай 7
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 2: Správní členění Mongolska 8
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 2. Aktuální hospodářský a politický vývoj země 2.1 Ekonomika země, hospodářská situace v uplynulých letech Velkou část Mongolska pokrývají stepi a polopouště s poměrně drsnými i klimatickými podmínkami. Historicky vždy hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo kočovné pastevectví. Pro hospodářství země a její vývoz jsou tedy tradičně důležité výrobky související s pěstováním dobytka, tj. produkce masa, vlna, kůže, látky z kašmíru a výrobky z kůže. Ekonomika Mongolska se v nedávném období rychle rozvíjela. Do země přišla řada investorů a začala se navyšovat průmyslová produkce viz obr. 3. Uvedené období prosperity však je v současnosti vlivem několika faktorů přerušeno více viz kap. 2.2 a 2.3. Skladba hrubého domácího produktu (HDP) je ovšem stále ovlivněna na tradičním velkým významem kočovného pastevectví pro značnou část obyvatelstva. Zemědělství včetně ě pastevectví mělo v roce 2011 podíl 15,8 % na HDP, průmysl však již vytvářel 32,6 % a služby včetně státní administrativy, školství a kultury 51,6 %. HDP v paritě kupní síly byl v roce 2011 odhadován na 13,4 miliard USD, což odpovídá částce 4 800 USD na jednoho obyvatele. Mongolsko je tedy doposud relativně chudá země, pod hranicí chudoby se nachází kolem 39,2 % obyvatel (2010). Oficiální míra nezaměstnanosti je relativně nízká, v roce 2010 se pohybovala kolem 9,9 %. V uplynulých 30 letech a i v současné době se značným tempem rozvíjí těžba nerostných surovin, která tvoří hlavní zdroje příjmů státu viz obr. 4. Klíčovou složkou mongolského hospodářství je využívání domácí surovinové báze a export nerostných surovin. Podíl hornictví na průmyslové výrobě a HDP Mongolska v uplynulých letech je ukázán v tab. 2. Je zřejmé, že i do budoucna bude mongolská ekonomika i nadále spoléhat na příjmy vycházející z exploatace významných ložisek energetických surovin a ložisek železa a neželezných kovů, zejména pak zlata a mědi. Z nerudních surovin se v současnosti významněji využívají pouze ložiska fluoritu více viz dále. Obr. 3: Vývoj investic a průmyslové výroby, vč. průzkumu a dobývání nerostných surovin v Mongolsku Zdroj: Statistické ročenky MRAM 9
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Řada lokalit nerostných surovin stále v současnosti čeká na své průmyslové využití, neboť báňský rozvoj některých menších a středních ložisek stále brání nízká infrastrukturní vybavenost odlehlých částí země. Vysoký potenciál na budoucí využití lze předpokládat u řady ložisek kovů, např. wolframu a cínu. Nízká je geologická prozkoumanost a znalost technologických vlastností množství lokalit se zdroji nerudních surovin. Obr. 4: Mongolsko podíl těžebního průmyslu na HDP Zdroj: Statistické ročenky MRAM Tab. 2: Podíl hornictví na průmyslové výrobě a HDP Mongolska v letech 2009-2015 Výkon (mld. TGR) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 HDP Těžba nerostných surovin dále nezpracovaných Celková průmyslová výroba Hornictví a těžební průmysl, vč. úpravy a zpracování 6 590,6 9 756,6 13 173,8 16 688,4 19 174,2 21 975,5-1 285,9 2 102,2 2 536,2 2 742,8 2 849,4 3 753,6-3 441,9 4 987,0 6 185,6 5 723,6 7 651,7 9 299,6 8 714,4 2 157,9 3 097,0 3 752,3 3 839,7 5 217,4 6 388,9 5 858,0 2.2 Zahraniční investice Přímé zahraniční ní investice od r. 1990 do r. 2011 dosáhly kumulované hodnoty cca 9,7 mld. USD, přičemž r. 2011 byl historicky rekordní s výší 4,6 mld. USD. Od r. 2013 je patrný prudký pokles (v r. 2012 meziročně o 20 %, v r. 2013 cca o 50 % a v r. 2014 meziroční pokles dokonce o 80 %). 10
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat V r. 2015 tedy dosáhly přímé zahraniční investice (téměř zanedbatelné) sumy 190 mil. USD viz obr. 5. Obdobným způsobem klesal i počet zahraničních firem investorů, které vstoupily v posledních letech na mongolský trh viz obr. 6. Klíčovými důvody takto rapidního poklesu přílivu přímých zahraničních investic bylo a je stále obecně nepříznivé investiční klima země a přetrvávající nízké ceny komodit na světovém trhu. Další investiční nejistoty lze očekávat i po proběhlých parlamentních volbách, kdy dochází k podstatným změnám na úrovni ústředních vládních orgánů včetně rušení institucí na podporu investic, např. Invest Mongolia Agency, zatím bez adekvátní náhrady. Obr. 5: Mongolsko - objem přímých zahraničních investic Zdroj: Invest Mongolia Agency Obr. 6: Počet zahraničních firem investorů vstupujících do Mongolska Zdroj: Invest Mongolia Agency 11
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Jak již bylo uvedeno, pro domácí ekonomiku je klíčová těžba a export nerostných surovin. V tomto ohledu jsou pro podporu ekonomického rozvoje Mongolska, resp. pro investiční klima dlouhodobě rozhodující 2 rozsáhlé projekty: A) příprava a dobývání ložiska Au-Cu rud Oyu Tolgoi a B) vyřešení rozvoje ložiska koksovatelného uhlí Tavan Tolgoi. Vláda Mongolska a společnost Ivanhoe Mines of Canada a RTZ v říjnu 2009 uzavřely investiční smlouvu týkající se těžby mědi a zlata v nalezišti Oyu Tolgoi v oblasti Jižní Gobi. RTZ následně získalo podíl společnosti Ivanhoe a dále pak vystupují pod obchodním jménem Turquoise Hill Resources (TRQ) s podílem 66 %. Vláda Mongolska vlastní 34% podíl. Na ložisku Oyu Tolgoi byla ukončena I. etapa otvírkových prací, která se zaměřila na realizaci povrchového dobývání. Aktuálně probíhá II. fáze projektu příprava podzemní exploatace ložiska. V případě ložiska Tavan Tolgoi je až obtížně neuvěřitelné z pohledu nezaujatého účastníka, kolikrát v uplynulých letech se měnila strategie a rozvojové záměry centrální mongolské administrativy na tomto ložisku. V krátkodobém a střednědobém horizontu je pro rozvoj mongolského hospodářství rozhodující kromě výše uvedených programů i stabilní příliv investic do těžebního sektoru při využívání menších a středních ložiskových objektů a při uplatňování moderních postupů při technologickém zpracování místních nerostných surovin. Z obr. 7 je zřejmé, že v posledních pěti letech se v Mongolsku více než 70 % přímých investic realizovalo v souvislosti s průzkumnými a těžebními aktivitami zahraničních firem. Uvedené přímé zahraniční investice však mají již pátým rokem stále klesající tendenci. Lze očekávat, že vzhledem k současné politické konstelaci se vnitřně ekonomicky nestabilní prostředí státu se může kritická situace v oblasti vstupu investorů do země dále prohlubovat. Mezi hlavní příčiny současného nepříznivého stavu patří: - téměř až arogantní přístup k zahraničním investorům, který vyústil v přijetí např. zákona o Strategic Entities Foreign Investment - SEFIL, na základě kterého řada investorů zásadním způsobem přehodnotila své investiční záměry v Mongolsku. Z tohoto důvodu mongolský parlament v roce 2013 schválil nový Investiční zákon, čímž SEFIL pozbyl platnosti. Následovalo nové znění Zákona o surovinách (Minerals Law), které bylo mongolským parlamentem schváleno v roce 2014 současně s novým zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law). - obdobně byl parlamentem schválen i Zákon o zrušení Zákona o zákazu udělování průzkumných licencí, který byl v platnosti od roku 2012 a téměř 2,5 roku udržoval moratorium na zastavení vydávání průzkumných a těžebních licencí. Následně vláda rozhodla v polovině r. 2014 o vyhlášení výběrových řízení pro udělení již dříve vydaných 106 průzkumných licencí. Přestože mongolská vláda očekávala od těchto legislativních opatření významný impuls v restartu přílivu investici, situace se pronikavě nezměnila. Důvodem je především mj. i pokračující z hlediska zahraničních investorů netransparentní způsob vydávání 12
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat průzkumných a těžebních licencí provázaný stejně jako v minulosti protekcionismem a korupcí. - posílení pravomocí na úrovni místních samospráv a významná změna postojů lokální administrativy k průzkumným, příp. těžebním činnostem vyplývající z negativních zkušeností s neregulovanými nebo obtížně regulovanými aktivitami minulých těžařů. - řada dalších faktorů, mezi něž se například řadí nízká vymahatelnost horního práva, přetrvávající neschopnost legislativně řešit nelegální drobné těžaře atd. Obr. 7: Mongolsko celkové přímé zahraniční investice dle ekonomických sektorů v uplynulých 5 letech Zdroj: Invest Mongolia Agency 2.3 Mongolská měna Mongolskou měnou je mongolský tugrik (MNT). Směnný kurs MNT ke světovým měnám se v první polovině roku 2016 pohyboval okolo 1 USD = 1 950-2 000 tugriků, 1 EUR = 2 200 až 2 250 tugriků. 2.4 Současná ekonomická situace V roce 2015 došlo k prudkému zpomalení růstu výkonnosti ekonomiky. Meziroční růst HDP pouze o 2,3 % společně s dalšími vnitřními i vnějšími faktory vyústil v hlubokou hospodářskou i společenskou krizi. Hlavní důvody, které vedly k propadu ekonomiky, jsou následující skutečnosti: - daleko méně expanzivní makroekonomická politika vlády, politická nestabilita, - propad cen nerostných surovin obr. 8 až 11, - v návaznosti poklesy exportu i díky relativně silné domácí měně, omezení exportu surovin do zpomalujících ekonomik Číny a částečně i Ruska, 13
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat - pokračující pád přílivu přímých zahraničních investic. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let jsou uvedeny v tab. 3. Výrazné zpomalení výkonnosti mongolské ekonomiky signalizují i údaje státního rozpočtu Mongolska v letech 2011 až 2015 viz tab. 4. Tab. 3: Základní makroekonomické ukazatele ekonomiky Mongolska v letech 2011 až 2015 Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let 2011 2012 2013 2014 2015 HDP na obyvatele (USD) 3 067 3 471 3 881 4 007 3 898 Objem HDP (mil. USD) 8 562 9 960 10 509 11 725 11 735 Růst HDP (%) 17,5 12,3 11,7 7,8 2,3 Míra inflace (%) 10,2 14,0 10,5 11,0 6,6 Míra nezaměstnanosti (%) 7,0 7,9 7,8 7,7 8,7 Zdroj: Asian Development Bank V první polovině roku 2016 je ve znamení rapidního nárůstu deficitu státního rozpočtu. Růst výdajů v meziročním srovnání činil 25 %, pokles příjmů 11 %. Na příjmové straně je klíčovým problémem řešení propadu výběru daně z příjmů od těžařských společností. Země je nucena mobilizovat zdroje externího financování. V roce 2015 získala pětiletou syndikovanou půjčku v hodnotě 250 mil. USD a vydala státní pětileté dluhopisy v sumě 500 mil. USD s kupónem 10,875 %. Ve výhledu jsou mimořádné splátky státního dluhu v 3/2017 (580 mil. USD) a v 1/2018 (500 mil. USD). 14
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 8 až 10: Průměrné rné ceny pro Mongolsko klíčových komodit na světovém trhu Zdroj: Statistické ročenky MRAM 15
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 11: Mongolsko průměrná výkupní cena exportovaného kovu v uplynulém roce Zdroj: Statistické ročenky MRAM Tab. 4: Údaje státního rozpočtu Mongolska v letech 2011 až 2015 Státní rozpočet 2011 2012 2013 2014 2015 Příjmy (mld. MNT) Výdaje (mld. MNT 4 227,2 4 863,1 5 940,1 6 223,4 5 976,1 4 997,0 5 993,8 6 164,7 7 031,4 7 136,9 Saldo (% HDP) Zdroj: Statistický úřad Mongolska -4,8-8,2-2,0-3,7 Jako nanejvýš problematické se v uplynulých letech ukázalo mimorozpočtové financování ekonomiky prostřednictvím státní Mongolské rozvojové banky, jejíž mohutné investice nebyly položkami státního rozpočtu země. Ten v r. 2013 vykázal oficiálně hodnotu deficitu 2 % (tedy na úrovni stanoveného dluhového stropu daném Zákonem o fiskální stabilitě Fiscal Stability Law). Celkový deficit však dosáhl v r. 2013 10,9 % HDP. V r. 2014 vláda pokračovala ovala v intenzivní procyklické fiskální politice z velké části prostřednictvím mimorozpočtových aktivit Mongolské rozvojové banky a celkový fiskální deficit v r. 2014 dosáhl výše 11,5 % HDP (BusinessInfo.cz, 2015). Zadluženost Mongolska dosáhla v roce 2015 hodnoty 57,3 % HDP a v období 2011 2014 se zdvojnásobila. Místní měna (mongolský tugrik MNT) v roce 2015 oslabila meziročně vůči USD o 6% (v r. 2014 o 13,8 %, v r. 2013 o 19,2 %). Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP a zahraniční ní zadluženost Mongolska je uvedena v tab. 5. 16
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Tab. 5: Platební bilance Mongolska v letech 2011 až 2015 Platební bilance (mil. USD) 2011 2012 2013 2014 2015 Běžný účet -2 758,6-3 362,3-3 192,0-1 405,0-469,1 Kapitálový účet 113,9 120,4 125,8 100,0 114,2 Finanční účet 2 750,3 4 809,1 1 312,3 962,0 267,6 Devizové rezervy 2 457,1 4 090,7 2 248 1 649,9 1 323,1 Zahraniční zadluženost 9 628 15 386 19 022 20 942 21 603 Zdroj: Mongolská centrální banka 2.5 Očekávaný ekonomický vývoj Pro letošní rok 2016 očekává ADB (Asia Development Bank) růst HDP jen o 0,1 %, resp. 0,5 % v roce 2017. Klíčovými důvody stagnace ekonomiky budou poklesy produkce těžebního průmyslu, snižující se objemy úvěrů poskytnuté státní Mongolskou rozvojovou bankou, rostoucí dluhovou službou a nastupujících termínů splátek emitovaných státních dluhopisů a v neposlední řadě přísnější makroekonomickou politikou danou tlaky na platební bilanci. Přestože první polovina letošního roku je ve znamení nárůstu deficitu státního rozpočtu, lze předpokládat, že vzhledem termínu proběhlých parlamentní a regionálních voleb, výdajové škrty lze očekávat až na podzim 2016. Pokud bude chtít nová vláda naplnit cíl daný Zákonem o finanční stabilitě (Fiscal Stability Law), který stanovuje max. deficit státního rozpočtu ve výši 4 % HDP, budou to muset být výdajové škrty velmi citelné. A to i přes očekávaný růst příjmů v souvislosti se zahájením podzemní těžby na dole Oyu Tolgoi, stabilizací cen komodit a příjmů z exportu surovin i navzdory meziročnímu nárůstu objemu výroby koncentrátu Cu a Mo na ložisku Erdenet i těžby surové ropy. Poznámka 2: V souvislosti s očekávanými výdajovými škrty a drsným propadem životní úrovně běžného mongolského občana musí být příležitostný návštěvník Mongolska v předvolebním i povolebním období v polovině tohoto roku fascinován doslova gigantickým rozsahem volební agitace a to jak z pohledu plýtvání hmotnými i lidskými zdroji, tak i časovou náročností probíhající kampaně. Je zarážející, že i v poměrně pro stát kritické ekonomické situaci se činnost státní i místní administrativy absolutně zablokuje minimálně na dobu 2 měsíců. Zdá se, že je zřejmá nepřímá úměra mezi hloubkou ekonomických nesnází země a snahou o získání lukrativního postu ve státní mongolské správě umožňující často přímý přístup k zdrojům státního rozpočtu. Výše zmiňované ekonomické problémy pravděpodobně budou v roce 2016 dále provázeny hlubokými změnami i ve firemní sféře. Propad cen komodit a omezené exportní možnosti vlivem stagnace čínské ekonomiky se negativně odrazila na schopnosti středních a větších firem v oblasti důlního podnikání 17
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat nebo firem s nimi propojených splácet své závazky. Některé z významných společností, např. Energy Resources Ltd. již ohlásily bankrot, řada z nich, např. MCS Group vyjednává o restrukturalizaci svých závazků s věřiteli. V roce 2016 dochází i k významným změnám ve vlastnické struktuře pro mongolskou ekonomiku rozhodujících společností. Příkladem je nákup 49 % GOK Erdenet bankovní skupinou TDB (Trade and Development Bank of Mongolia) za cca 500 mil. USD. Problémy řady firem z těžebního sektoru přispěly k rapidnímu zhoršení kvality aktiv bankovního sektoru, který vykázal v prvním pololetí 2016 meziroční růst nesplatných úvěrů (NPL) o 17 % na 8,2 % z celkového objemu. Alarmující je i růst objemu úvěrů po splatnosti (do 90 dní), který dosahuje téměř 8 % hodnoty celkově poskytnutých úvěrů. Poptávková strana vyznačující se poklesy investic i spotřeby bude držet růst inflace na úrovni +3 % v roce 2016, poté se předpokládá růstová tendence s meziroční změnou v roce 2017 na +7 %. Hlavním stimulem růstu se předpokládá sektor zemědělství. Průmysl bude benefitovat ze zahájení prací na přípravě podzemní těžby na ložisku Oyu Tolgoi. Hlavní rizika pro mongolskou ekonomiku stále pramení z její značné zranitelnosti vůči externím šokům zejména ve vztahu k vývoji čínské ekonomiky, kam míří 87 % celkového exportu Mongolska. Malá mongolská ekonomika (HDP = 11,7 mld. USD) je významně ovlivňována investičními megaprojekty viz Oyu Tolgoi I., plánovanými investicemi Oyu Tolgoi II. (druhá fáze investice ve výši cca 7 mld. USD) a Tavan Tolgoi (plánovaná investice ve výši 4 mld. USD do rozvoje uhelné pánve). I pro následující období je silně limitujícím faktorem ekonomického rozvoje Mongolska velmi málo rozvinutá infrastruktura, a to jak dopravní, tak energetická. Alarmující je kontinuálně pokračující rozklad venkovních sídel na úrovni somonů a částečně i ajmagů. Stále akutnější je průběžné vylidňování rozsáhlých oblasti na mongolském venkově. 2.6 Současná politická situace Od roku 1990 je Mongolsko parlamentní republikou. Mongolský parlament, ve kterém zasedá 76 poslanců, je označován jako Velký lidový chural. Dvě nejsilnější politické strany, Mongolská lidově revoluční strana a Mongolská demokratická strana od doby založení na počátku 90. let minulého století prošly řadou vnitřních procesů a dělení stran. V roce 1991 došlo ke změně oficiálního názvu státu z Mongolská lidová republika na Mongolská republika. V roce 1992 byla přijata nová ústava, kterou se Mongolsko vzdalo socialismu. Zároveň tato ústava vytvořila základ dalšího demokratického vývoje. Mongolsko zůstává a to i z důvodů své regionální pozice mezi Čínou a Ruskem mezinárodně-politicky neutrální. Hlavou státu je prezident volený na dobu 4 let. Současným prezidentem je od roku 2009 Cachjagín Elbegdorž. 18
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Proběhlé parlamentní volby v polovině letošního roku zřetelně ukázaly na potřebu změny a potvrdily nesouhlasný názor většiny mongolských voličů se způsobem řízení státu koalicí demokratických stran. V následujícím volebním období získala MACHN (Mongolská lidově revoluční strana) absolutní většinu 65 ze 76 parlamentních křesel. 19
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 3. Stručný přehled vzájemných bilaterálních vztahů ČR a Mongolska 3.1 Historický přehled bilaterálních vztahů, smluvní základna První smlouvy mezi tehdejší ČSSR a Mongolskem byly uzavřeny v roce 1956. Po nich následovaly dohody o hospodářské spolupráci, které se od roku 1960 pravidelně obnovovaly po pětiletkách až do roku 1990. V současnosti platné a významné jsou: - Dohoda o hospodářské spolupráci, - Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku - Dohoda o podpoře a ochraně investic (probíhá proces renegociace ve smyslu kompatibility s předpisy EU). V oblasti geologických prací, těžby surovin a životního prostředí jsou v platnosti následující dohody: - Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o poskytnutí úvěru na provedení komplexního geologického mapování a vyhledávacího geologického průzkumu, 18. 6. 1963, - Rámcová dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v MoLR, 1. 9. 1979, - Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou MoLR o zřízení československo-mongolského podniku k provádění geologicko-průzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v MoLR, 1. 9. 1979, - Dohoda o hlavních směrech spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem přírody a životního prostředí Mongolska, 19. 11. 2001. 3.2 Spolupráce ČR a Mongolska v oblasti využívání nerostného bohatství země Spolupráci mezi Československem, resp. Českou republikou a Mongolskou lidovou republikou, resp. Mongolskem v oblasti geologie a težebního průmyslu lze časově rozdělit na období v letech 1963 až 1990 a po roce 2003. Oba časové úseky jsou charakterizovány rysy poplatnými danému období, nicméně z hlediska šíře spolupráce, aplikace geologických činností a objemu realizovaných prací se jedná o nesrovnatelná údobí a lze poměrně rychle a jednoznačně dovodit, která perioda spolupráce byla pro českou geologii plodnější a úspěšnější. 3.2.1 Spolupráce v oblasti geologie do 90. let minulého století Rozvoj každého oboru lidské činnosti je dán mnoha faktory. Pro oblast geologie je jedním z nejvýznamnějších možnost koordinace prací na velkých surovinových programech a projektech v oblastech bohatých na zdroje nerostných surovin. Tuto možnost mj. dostala i československá 20
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat geologie v Mongolsku v 70. a 80. letech. Rozsah této spolupráce nejlépe dokumentují vzpomínky Ing. Mojmíra Krautera, vedoucího českého zástupce ve společném podniku Mongolczechoslovakmetal a dvojnásobného držitele nejvyššího mongolského vyznamenání Polární hvězdy. Jeho rukou psané postřehy a poznámky k historii vztahů mezi českými a mongolskými geology jsou uvedeny v Příloze 4.1. Poznámka 3: Možná při čtení Přílohy 4.1 mnohé napadne, jaká zůstala v současnosti geologická stopa v Mongolsku po takto rozsáhlé spolupráci. Je poměrně tragické, že zůstala již pouze v myslích starší mongolské generace. A je jistě pozdě hledat důvody, proč Česká republika tak marnotratně zacházela se svými majetky a aktivy, které vytvořila, mohu-li to tak nazvat, zlatá generace českých geologů. To, že čeští geologové stáli u objevů ložisek Erdenet, Tsagaan Suvarga a dalších je jen částí této historie. 3.2.2 Spolupráce v geologických oborech v uplynulých 25 letech Opětovné navázání spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem v oblasti geologie bylo iniciováno Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 1995 projektem, který identifikoval možné oblasti vzájemné kooperace mezi oběma zeměmi v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Odpovědným řešitele projektu byla společnost GEOMIN družstvo. Výstupem projektu byl přehled projektů, které mongolská strana zastoupená Mineral resources Authority of Mongolia označila za prioritní. Jednalo se zejména o oblast: A) geologického mapování v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 200 000, B) hydrogeologických prací a zajišťování nových vodních zdrojů a C) širší oblast životního prostředí s důrazem na eliminaci zátěží po těžbě nerostných surovin. V následujících letech se do projektů zahraniční rozvojové spolupráce v Mongolsku v oblasti geologických prací zapojila celá řada podnikatelských subjektů, z nichž k nejvýznamnější patří: - Česká geologická služba geologické mapování, - Dekonta a.s. - oblast prací pro životní prostředí, sanační práce, - GEOMIN s.r.o. geologické mapování, ložisková geologie, hydrogeologické práce a budování vodních zdrojů, oblast prací pro životní prostředí, sanační práce, - GEOtest a.s. vodohospodářské projekty, - Vodní zdroje a.s. hydrogeologické práce, vodohospodářské projekty. Většina těchto společností rovněž v Mongolsku působí v oblasti komerčních projektů a spolupracují s významnými mongolskými firmami i zahraničními subjekty působícími na mongolském trhu. Jedná se zejména o spolupráci při hydrogeologických prácích a výstavbě nových zdrojů pitné i technologické vody (GEOMIN s.r.o., Vodní zdroje a.s.), hodnocení místní surovinové báze a v geotechnických pracích (GEOMIN s.r.o.). Pro uplynulých 20. let bylo charakteristické vzájemné prolínání projektů zahraniční rozvojové spolupráce s navazujícími programy komerčních aktivit. Zdá se, že vyškrtnutím Mongolska 21
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat ze seznamu prioritních zemí pro českou rozvojovou spolupráci se v blízké době pravděpodobně definitivně uzavře i úspěšné působeni českých geologických firem v této zemi. 3.2.2 Spolupráce v oblasti těžby na přelomu tisíciletí Naděje na setrvání ČR při využívání mongolského nerostného bohatství se definitivně rozplynula postupným rozkladem, rozprodejem a mongolskou formou privatizace společného českomongolského podniku MongolCzechoslovakMetal, později MongolCzechMetal. Rozprodej tohoto podniku je typickým příkladem nehospodárného nakládání našeho státu s majetky drženými ČR v zahraničí. Prakticky jediným subjektem od počátku tohoto století, který se aktivně zapojil do těžebních prací v Mongolsku, zejména pak těžby ložisek rozsypového zlata, byly společnosti založené okolo 1. Primossa corporation a.s. 22
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 4. Struktura státní správy vztahující se na oblast geologie a těžby surovin 4.1. Oblast geologického průzkumu a dohledu nad těžbou surovin Působnost orgánů dozorujících oblast geologického průzkumu a těžby je rozdělena mezi Ministry of Mining Mongolia a dvě implementační agentury - Mineral Resources Authority of Mongolia a Petroleum Authority of Mongolia. Na problematice využívání ložisek se dále podílí Nuclear Agency of Mongolia. Od poloviny letošního roku po proběhlých parlamentních volbách dochází v Mongolsku prakticky ve všech sférách státní správy k převratným změnám, které nepřináší vždy pozitivní dopady na chod a kontinuitu v rozhodovacích procesech těchto úřadů. Příkladem je avízované sloučení obou implementačních agentur - Mineral Resources Authority of Mongolia a Petroleum Authority of Mongolia do jednoho Úřadu minerálních zdrojů. Uvedená změna je plánována na září tohoto roku. 4.1.1 Ministry of Mining V uplynulém období mělo Ministerstvo těžby Mongolska především dozor nad činností agentur Mineral Resources Authority of Mongolia a Petroleum Authority of Mongolia. Pro potenciální investory při vstupu do oblasti využívání většiny surovinových zdrojů Mongolska byl vždy klíčovým subjektem Mineral Resources Authority of Mongolia. Na základech této organizace se bude pravděpodobně v blízké budoucnosti vytvářet i následnický úřad, který bude držet rozhodující pravomoci při povolování a následné realizaci geologických a těžebních prací na území Mongolska. 4.1.2 Mineral Resources Authority of Mongolia Počátkem 90. let minulého století byla vládou Mongolska založena Mineral Resources Authority of Mongolia (dále MRAM). Posláním MRAM je zajistit státní dohled nad využíváním nerostných surovin jako významné podpory v ekonomickém rozvoji Mongolska. Vytvářet podmínky pro tvorbu a implementaci státní surovinové politiky v oblasti geologie a těžebního průmyslu. Dále poskytovat pomoc a podporu mongolským a zahraničním investorům poskytováním efektivních a transparentních služeb subjekty podnikající v průzkumu a využívání surovinového bohatství Mongolska. Hlavní strategií MRAM je implementovat horní zákon a s ním spojené legislativních předpisy, prováděcí postupy a akční programy vlády Mongolska související s efektivním využitím surovinové základny státu. V rámci zajištění státní správy v oblasti geologie a těžebního průmyslu MRAM zajišťuje: nezbytnou podporu při rozvoji surovinové politiky, 23
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat shromažďuje podklady pro rozhodování státní správy a vytváří přijatelné komplexní prostředí pro zvýšení investic do průzkumu nerostných surovin a v těžebním průmyslu, zajišťuje vydávání, správu a evidenci průzkumných a těžebních licencí. Organizační struktura MRAM je znázorněna na obr. 11. Charakteristika hlavních odborů MRAM, rozsah jejich pravomocí a činnosti: Odbor administrace a vedení (Administration and Management Division) Uvedený odbor zajišťuje řízení úřadu a efektivní komunikaci s dalšími centrálními institucemi Mongolska. Priority odboru jsou stanoveny v těchto oblastech: naplňování cílů státní surovinové politiky, tvorba podkladů pro státní instituce a regionální administrativu v oblasti geologie a těžebního průmyslu, hospodárné nakládání se státními prostředky určenými na rozvojové programy v oblasti projektů geologických prací, management administrativních a lidských zdrojů v oblasti nakládání s domácími surovinovými zdroji, zajišťování zahraniční vztahů a projektů spolupráce se zahraničními subjekty, komplexní podpora při vypracovávání nových právních norem pro oblast geologickoprůzkumných a důlních prací, prosazování uvedených právních předpisů. Odbor těžby (Mining Division) Cílem odboru je zvýšit úlohu a prestiž dobývání nerostných zdrojů v hospodářském rozvoji státu. Odbor poskytuje podporu při rozvoji státní politiky v těžebním průmyslu v souladu s horním zákonem a související legislativou a programy, např. s Complex National Development Policy, Millennium Development Policy in Mongolia, 2015 Government Policy in Minerals Industry, Government Policy, Raw Materials Guidelines. Odbor má v náplni tyto činnosti: povolování a dozor při přípravě, otvírce a těžbě nerostných surovin na území Mongolska s výjimkou energetických surovin, podpora výzkumu a vývoje úsporných a šetrných postupů těžby a technologie zpracování surovin při co nejnižších nákladech a při zabránění ekologických škod, návrhy rozvojových projektů v těžebním a zpracovatelském průmyslu, Spolupráce s dalšími státními úřady při zabezpečení a implementaci plánů ochrany životního prostředí při těžbě nerostů a při nápravách důlních škod. 24
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Odbor uhlí (Coal Division) Posláním odboru je péče o surovinové zdroje Mongolska s omezením na ložiska uhlí, dohled nad projekty jejich průzkumu a dobývání v souladu s prioritami pravidel státní surovinové politiky. Odbor zajišťuje následující činnosti: organizace prací, zadávání studií, dohled nad geologickým průzkumem, vývoj technologií a návrhy doporučení nezbytných pro efektivní provádění těžby uhlí v Mongolsku, zadávání rozvojových projektů zpracovatelského průmyslu v odvětví těžby uhlí, poskytování podporu při rozvoji surovinové politik v tomto odvětví, poskytování aktuálních informací státní správě a dalším subjektům v oblasti těžby ložisek uhlí a způsobech nakládání s touto surovinou, implementace ekologicky šetrných důlních a zpracovatelsky vysoce účinných technik a technologií při těžbě, zabraňujících kontaminacím a poškozování životního prostředí, zpracovávání krátkodobých záměrů i dlouhodobých cílů v oblasti těžby uhlí. Odbor kadastru (Cadastre Division) Odbor poskytuje licenční služby při průzkumu a těžbě surovin v souladu s horním zákonem. Posláním odboru je údržbou kadastru zajistit provádění geologických prací a dobývání surovin striktně v souladu s horními právními předpisy a ostatní legislativou. Mezi hlavní úkoly odboru je vydávání a správa průzkumných a těžebních licencí a s tím souvisejících činností jako je obnova, postoupení, ukončení nebo zrušení licencí, vedení informační databáze licencí, statistika, řešení hraničních sporů vydaných licencí. Odbor geologické služby (Geological Survey Division) Posláním odboru je posílení úlohy nerostných surovin v ekonomickém rozvoji Mongolska poskytnutím podpory a státního dohledu při činnosti státní geologické služby a při provádění geologického průzkumu ložisek nerostných surovin. Odbor se soustředí na následující oblasti činnosti: organizace a dohled nad realizací geologických, geofyzikálních, geochemických, hydrogeologických a regionálních vyhledávacích průzkumů na rudní i nerudní suroviny. Dohled nad státní surovinovou bilancí a podpora ověřování a zvyšování zásob nerostných surovin v Mongolsku, 25
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat udržování a doplňování evidence výsledků geologických prací a geologického průzkumu konsolidovanou národní surovinovou databázi. Výstupy z této databáze dále archivovat a poskytovat služby investorům v oblasti plánování a provádění průzkumných prací. Monitorovat průzkumné práce a shromažďovat ovat výsledky geologických prací hrazených jak ze státního rozpočtu, tak i ze soukromých prostředků, zajištěni činnosti Geological Information Center, podporovat zájmy investorů při průzkumu nerostů, vytvářet metodickou podporu a vhodné právní prostředí pro rozvoj projektů geologickoprůzkumných prácí, přezkoumávání projektů průzkumných prácí, sledování rozsahu nákladů na průzkumné práce, přijímání a schvalování výsledků průzkumných práce a výpočtů zásob surovin, zajišťuje činnost Komise pro zásoby, spoluposuzování žádostí o průzkumné licence, sledovat efektivity geologických prací na území těchto licencí; vedení evidence a pohybu surovinových zásob státu, příprava materiálů o výsledcích geologických průzkumů sloužících jako podklad pro organizaci výběrových řízení při vydávání licencí. Rozsah prací odboru geologické služby lze dokumentovat mj. i na činnosti pod něj spadající Komise pro zásoby, resp. počtu schvalovaných závěrečných s provedeným výpočtem zásob viz obr. 12. Obr. 12: Přehled zpráv s výpočtem zásob surovin podaných na Mineral Resources Authority of Mongolia (MRAM) Zdroj: Statistické ročenky MRAM 26
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 11: Organizační struktura MRAM Zdroj: www.mram.mn 27
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Oblast vydávání a správy licenčních práv představuje společně s poplatky za poskytování informací souvisejících s geologickou prozkoumanosti Mongolska činností Geological Information Center představuje poměrně významný finanční příspěvek do pokladny MRAM viz obr. 13. Obr. 13: Přehled příjmů státu, resp. MRAM za poskytování služeb spojených se správou průzkumných a těžebních zpráv Zdroj: Statistické ročenky MRAM 4.1.3 Petroleum Authority of Mongolia Státní implementační agenturaa původně vyčleněná z MRAM a v průběhu 2. poloviny tohoto roku po transformačních krocích nově ustanovené vlády Mongolska opět začleněná k MRAM. Kompetence a organizační struktura agentury byly prakticky totožné s MRAM s tím, že Petroleum Authority of Mongolia se výhradně zabývala činnostmi souvisejícími s geologickým průzkumem a těžbou ložisek ropy a plynu na území Mongolska. 4.1.4 Nuclear Energy Agency, MonAtom V roce 2008 vláda Mongolska založila nové ministerstvo - Ministry of Minerals and Energy (později přejmenované na Ministry of Mining). Následně byla tímto ministerstvem v roce 2009 ustanovena státní instituce Nuclear Energy Agency (NEA) jako regulační orgán v oblasti nakládání s radioaktivními látkami. V tomtéž roce 2009 vláda Mongolska zřídila MonAtom LLC (s.r.o.), která má dozorovat provádění geologických průzkumných prací na ložiscích uranu a zajišťovat hospodárné nakládání státu s těmito objekty. Oba tyto subjekty velmi úzce spolupracují MRAM. 28
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 5. Vyhodnocení platných báňských předpisů a environmentálních standardů upravujících podnikání v oblasti těžby 5.1 Podklady Mongolské právní předpisy: MINERALS LAW OF MONGOLIA THE LAW ON SUBSOIL ENVIRONMENTAL PROTECTION LAW OF MONGOLIA LAW ON LAND FEES LAW OF MONGOLIA ON WATER V případech, kdy české právo horní používá jiné termíny, byly české termíny použity tam, kde doslovný překlad textu by byl nesrozumitelný. Analýza byla vedena z hlediska úplnosti a funkčnosti platné právní úpravy. Analýza nepostihuje skutečnosti dané neznalostí nebo neschopností platnou právní úpravu dodržet, resp. vynutit. 5.2 Vyhodnocení báňských předpisů Za báňské předpisy lze na území Mongolska považovat THE LAW ON SUBSOIL (pracovní překlad Zákon o podloží ) a MINERALS LAW OF MONGOLIA (pracovní překlad Horní zákon ). Tyto předpisy na sebe navazují, přičemž zákon o podloží lze považovat za obecnou úpravu nakládání s podložím, tj. horninovým masívem nacházejícím se v podloží půdy. Toto podloží je definováno jako veškerý prostor nacházející se pod půdou, včetně jeho materiální podstaty (horniny, minerály, geologické struktury). Zákon o podloží nedefinuje termín půda lze předpokládat, že za půdu je považován svrchní zvětralinový pokryv země, který je životním prostředím pro rostliny a živočichy. 5.2.1 Zákon o podloží Zákon definuje v souladu s ústavou Mongolska základní principy využití podloží pro: geologické práce, dobývání nerostů, podzemní stavby, další zákonem stanovené účely (např. využití podzemních vod, ukládání a zneškodňování odpadů). Využití podloží je vázáno na následující obecná pravidla a podmínky (čl. 1-21): podloží je nezcizitelným vlastnictvím státu a nakládat s podložím mohou fyzické a právnické osoby pouze jakou uživatelé, za podmínek stanovených zákonem a rozhodnutími správních úřadů vydanými na základě zákona, 29
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat podloží mohou využívat občané, firmy a organizace Mongolska; zahraniční právnické osoby, obyvatelé a nestátní organizace mohou využívat podloží, pokud tak Mongolský zákon stanoví, užívání podloží je zpoplatněno v rozsahu, který stanoví zákon, užívání podloží k podnikatelským účelům je možné pouze na základě udělených licencí, užívání podloží je na dobu neurčitou, pokud není v konkrétním případě limitováno (např. platnost licence na celkem 30 roků s možností prodloužení až o 20 roků v odůvodněném případě), podmínkou užívání podloží je: ochranu, provést geologický průzkum v rozsahu zajišťujícím racionální využití podloží a jeho zajistit bezpečnost zaměstnanců a místních obyvatelů při využívání podloží, zajistit ochranu atmosféry, půdy (území?), lesů, vod, pramenů, dobytka, přírody, přírodních struktur a zvláště chráněných území přírodní, historické a kulturní povahy, předat státu nalezené předměty z drahých kovů, drahých kamenů, vědecké, historické a kulturní povahy. uživatel podloží nesmí zasahovat (vměšovat se) do práv dalších u uživatelů podloží, užívání podloží je možno ukončit v těchto případech: uživatel již dále podloží nepotřebuje, období určené k užívání podloží skončilo, je nezbytné vrátit podloží pro jiný státní nebo veřejný zájem, firma nebo organizace užívající podloží byly zlikvidovány, nastaly nebo narostly okolnosti nebezpečné pro zdraví obyvatel. práva k užívání podloží mohou být zrušena v následujících případech porušení předpisů: do 3 roků není zahájeno využívání podloží, podloží je využíváno k nepovoleným účelům, nastaly okolnosti umožňující ukončit využívání podloží (čl. 20), závažným způsobem byla porušena práva a podmínky užívání a ochrany podloží. Působnosti k podloží vykonávají: parlament (formuluje politiku ochrany a využití podloží, základní a obecné směry správy při využívání ložisek a další působnosti stanovené zákonem), vláda (provádí politiku ochrany a využití podloží, a prosazuje uplatňování právních předpisů o podloží, formuluje obecnou technickou politiku ochrany a využití podloží a další působnosti stanovené zákonem), 30
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat ústřední správní úřad pro geologii a těžbu nerostů (provádí politiku ochrany a využití podloží a zajišťuje provedení rozhodnutí vlády, formuluje a provádí politiku racionálního využití zdrojů v podloží, provádí vrchní dozor nad geologickým průzkumem podloží, uděluje těžební práva k nerostům mimo obecně rozšířené nerosty a plní další povinnosti stanovené zákonem, ústřední správní úřad pro přírodu a životní prostředí (provádí státní politiku ochrany a využití podloží s cílem minimalizace negativních vlivů na přírodu a životní prostředí, provádí politiku racionálního využití zdrojů v podloží a plní další povinnosti stanovené zákonem), zastupitelstva krajů a hlavního města (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a svých vlastních rozhodnutí), hejtmani a primátor hlavního města (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a zastupitelstva kraje, přijímá a prověřuje výsledky geologického průzkumu, řídí inspekci nad aktivitami v podloží, ruší práva k využívání podloží podle čl. 21, zastavuje nepovolené využívání podloží, a plní další povinnosti stanovené zákonem), zastupitelstva a představitelé okresů - somonů (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a zastupitelstva kraje, projednávají zprávy představitele okresu v uvedené věci), představitelé okresů somonů (dohlíží nad dodržováním státní politiky týkající se podloží a rozhodnutí vlády a zastupitelstva kraje, předává pozemky k využití podloží, poskytují součinnost při vyhledávání ložisek nerostů, navrhují příslušným úřadům využití běžných nerostů a podzemních vod, monitorují průběh rekultivace území postiženého těžbou běžných nerostů. Zákon o podloží stanoví dále podrobnější pravidla pro geologický průzkum (čl. 22-24), projekci a výstavbu báňských provozů (čl. 27-30), použití podloží pro těžbu nerostů (čl. 31-35), bezpečnost při využívání podloží (čl. 37-40), ochranu podloží (čl. 41-44), vedení národního registru zdrojů a zásob ložisek nerostů (čl. 45-50), monitoring geologického průzkumu, využívání a ochrany podloží (čl. 51-55), řešení střetů zájmů při využívání podloží (čl. 56-57) a sankce za porušení zákona (čl. 58-60). 5.2.2 Horní zákon Upravuje pravidla pro průzkum a dobývání nerostů a přidružené aktivity. Východiskem právní úpravy nakládání s nerosty je Ústava Mongolska, zákon o podloží, a další právní předpisy příslušné k těmto zákonům. Horní zákon upravuje průzkum a dobývání všech nerostů s výjimkou vody, ropy a zemního plynu. A) Základní pravidla průzkumu a těžby nerostů: zdroje nerostů a přírodních vod jsou státním vlastnictvím; stát jako vlastník má právo poskytnout průzkumné a těžební licence za podmínek stanovených tímto zákonem, 31
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat člen vlády s působností ke geologii a těžbě nerostů může stanovit na dobu nejvýše 3 roků rezervní území k vyjasnění a upřesnění Registru licencí, vyřešení sporů mezi držiteli licencí, do registru licencí se zapisuje rozhodnutí vlády nebo místní administrativy o vyhlášení území se speciální ochranou, kde je zákaz průzkumu a těžby nerostů, vyhledávání nerostů bez zásahu do podloží může provádět každý i bez licence na celém území Mongolska, s výjimkou území se speciální ochranou. Podmínkou je registrace u OGMC (úřad geologického a báňského registru, tzv. Cadaster ) a lokální administrativy, občan Mongolska, cizinec nebo právnická osoba jsou způsobilé k držení průzkumné licence, báňskou (těžební) licenci může držet pouze právnická osoba založená a podnikající podle Mongolského práva, licence se udělují výlučně jedné osobě, nikdo nesmí na území Mongolska provádět průzkum nebo těžbu bez platné licence. B) Průzkumná licence Průzkumná licence se vymezuje přímými liniemi východ západ a sever - jih a vrcholy vymezené souřadnicemi ve stupních, minutách a vteřinách, na oficiálních mapách vydaných OGMC. Žádná část licence nesmí překrývat rezervní území a zvláštní území. Velikost území licence se pohybuje v rozmezí 25 400 000 ha. Osoba může mít v držení libovolný počet průzkumných licencí. Udělování průzkumné licence průzkumná licence může být udělena prvnímu žadateli, žádost se podává na oficiálním formuláři OGMC. Zákon stanoví obsah žádosti, OMGD na žádosti, vyznačí den, hodinu a minutu jejího podání na každém listě žádosti, OMGH prověří, zda žádost splňuje požadavky stanovené zákonem, o žádosti rozhodne OMGD do 10 pracovních dní. Pokud se žádost s ničím nepřekrývá a splňuje náležitosti OMGD vyzve žadatele k zaplacení poplatku za první rok. Pokud se překrývá zcela, je žádost vypuštěna z registru žádostí, pokud se překrývá zčásti, má žadatel 3 pracovní dna na rozdělení požadovaného území licence, do 3 pracovních dní po zaplacení platby za první rok licence OMGD vydá žadateli licenci na 3 roky. Udělení licence je publikováno, o prodloužení platnosti licence je nutno požádat nejméně 30 dní před ukončením platnosti licence. 32
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Práva držitele průzkumné licence výlučné právo provádět průzkum nerostů v hranicích průzkumného území, držitel průzkumné licence má výlučné právo pro získání těžební licence, pokud splní podmínky stanovené tímto zákonem, právo dvakrát prodloužit platnost licence vždy o 2 roky, za podmínek stanovených tímto zákonem, právo přístupu, vstupu a průjezdu průzkumným územím a právo zřizovat dočasná zařízení pro řízení průzkumu. Vstupy na pozemky mají být upraveny smlouvou s vlastníkem nebo uživatelem pozemku podle občanského zákoníku. C) Udělování těžební licence pokud je území pokryto platnou průzkumnou licencí, pouze její držitel může podat žádost o těžební licenci. V ostatních případech je těžební licence udělována prvnímu žadateli, který splnil požadavky stanovené tímto zákonem, těžební licence se vymezuje polygonem s vrcholy vymezenými souřadnicemi ve stupních, minutách a vteřinách, na oficiálních mapách vydaných OGMC. Strana polygonu nesmí být menší než 500 m, žádná část licence nesmí překrývat rezervní území a zvláštní území, žádost se podává na oficiálním formuláři OGMC. Zákon stanoví obsah žádosti, OMGD na žádosti, vyznačí den, hodinu a minutu jejího podání na každém listě žádosti a prověří, zda žádost splňuje náležitosti stanovené zákonem, o žádosti rozhodne OMGD do 20 pracovních dní. Pokud se žádost s ničím nepřekrývá, žadatel prokáže výhradní právo k udělení těžební licence, nebo nikdo nemá přednostní právo, a žádost splňuje všechny náležitosti OMGD vyzve žadatele k zaplacení poplatku za první rok. Pokud se překrývá zcela, je žádost vypuštěna z registru žádostí, do 3 pracovních dní po zaplacení platby za první rok licence OMGD vydá žadateli licenci na 60 roků. Udělení licence je publikováno. Práva držitele těžební licence výlučné právo provozovat těžbu nerostů v hranicích těžební licence, právo předat licenci nebo jí ručit za podmínek stanovených tímto zákonem, právo řídit těžbu a obchodovat s jejími produkty, prodávat minerální produkty za tržní ceny domácího a zahraničního trhu, provádět průzkum na území licence, 33
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat právo prodloužit lhůtu platnosti těžební licence až o 40 roků, právo přístupu, vstupu a průjezdu územím těžební licence a právo zřizovat potřebná zařízení pro řízení průzkumu a právo řídit aktivity spojené s těžbou a průzkumem. Vstupy na pozemky mají být upraveny smlouvou s vlastníkem nebo uživatelem pozemku podle občanského zákoníku, právo používat vodu v souladu se zákonem. D) Dohoda o stabilitě Pokud investor (držitel licence) hodlá investovat do báňského projektu v Mongolsku nejméně 2 mil. USD během prvních 5 let, a předloží žádost o dohodu o stabilitě, vláda Mongolska cestou Ministra financí uzavře takovou dohodu, která garantuje dlouhodobě stabilní podmínky pro držitele těžební licence (dohodnuté stabilní daně po dlouhou dobu). Dohoda se uzavírá na 10 roků, a pokud je investice za prvních 5 roků 20 mil. USD, potom na 15 roků. E) Licenční poplatky Držitel licence je povinen platit tyto poplatky, za každý hektar: 1. za průzkumnou licenci 0,05 USD první rok, 0,1 USD za druhý a třetí rok, 1,0 USD za čtvrtý a pátý rok, 1,5 USD za šestý a sedmý rok, 2. za těžební licenci 5 USD za první 3 roky, 7,5 USD za 4 a 5 rok, a 10,0 USD za šestý a další rok. F) Poplatky za těžbu 1. Držitel těžební licence je povinen platit poplatky za těžbu z hodnoty prodané produkce všech produktů vydobytých na území těžební licence. Poplatky jsou příjmem centrální a místní administrativy. 2. Hodnota prodané produkce je určuje takto: u exportní produkce průměrná tržní měsíční cena vyvezených nebo podobných produktů založená na publikovaných cenách mezinárodního trhu, u produkce pro domácí trh prodejní cena produkce nebo podobného produktu, u produkce pro mezinárodní i domácí trh, kde není možné určit tržní cenu, se vychází z příjmů za prodej produktů, které oznámil držitel licence. 3. Poplatky za těžbu činí 2,5 % z tržní hodnoty produkce, která byla prodána, nebo naložena k prodeji nebo užita. U zlata z rozsypů činí 7,5 % z tržní hodnoty produkce, která byla prodána, nebo naložena k prodeji nebo užita. 4. Platby jsou za každé čtvrtletí. Držitel licence posílá GMIA čtvrtletní zprávu o množství produkce a cenách. 34
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 5. Vláda připravuje a periodicky publikuje komoditní ceny, které mají být použity pro výpočet tržní hodnoty exportovaných produktů. G) Povinnosti v ochraně životního prostředí Držitel průzkumné licence je povinen dodržovat právní předpisy na ochranu životního prostředí. Nemůže zahájit průzkumnou nebo těžební činnost bez písemného souhlasu příslušného úřadu ochrany životního prostředí vydaného podle zákona. H) Povinnosti při průzkumu 1. Do 30 dní po obdržení průzkumné licence je její držitel povinen připravit plán ochrany životního prostředí, na základě projednání s lokální administrativou a agenturou ochrany životního prostředí. Cílem je zajistit měření, která prokáží, že při průzkumných aktivitách nebudou překročeny maximální limity a že po skončení prací bude území uvedeno do předchozího stavu (díla budou zahrnuta a území bude rekultivováno) tak, aby umožňovala budoucí využití území. Plán ochrany životního prostředí a všechny jeho změny je předkládán ke schválení guvernérovi somonu. Ten do 10 dní vyrozumí držitele licence o svém rozhodnutí. Po schválení plánu držitel licence zašle kopii organizaci lokální inspekce životního prostředí. 2. Držitel licence je povinen zaznamenat nepříznivé dopady na životní prostředí vyvolané průzkumnou činností a předložit roční zprávu hodnotící dodržování plánu ochrany životního prostředí guvernérovi kraje ( aimag ). Zpráva musí obsahovat výsledky realizovaných opatření. 3. Držitel licence je povinen umožnit úřadům s působností k monitorování dodržování zákonů ochrany životního prostředí a zástupcům místní administrativy vstup na průzkumné území k monitorování průzkumných aktivit na místě. 4. K zajištění povinností k ochraně životního prostředí je držitel licence povinen uložit 50 % nákladů na ochranu životního prostředí na zvláštní účet v bance zřízený guvernérem okresu nebo kraje. Tyto finanční prostředky jsou držiteli licence navráceny po úplném splnění plánu ochrany životního prostředí. Pokud držitel licence neprovede všechna opatření, použije guvernér deponované finanční prostředky ke zkompletování opatření. Pokud uložené finanční prostředky nedostačují, je držitel licence povinen doplnit o požadovanou částku. I) Povinnosti při těžbě 1. Zhodnocení vlivů na životní prostředí (dále jen EIA ) a plán ochrany životního prostředí je držitel těžební licence povinen zpracovat podle platného zákona, jak nejdříve je to možné před nebo po obdržení těžební licence. 35
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 2. EIA musí identifikovat nepříznivé dopady plánované těžby na půdu, vodu, vzduch, rostliny, živočichy, lidský život a musí zahrnovat měření s cílem vyvarovat se a minimalizovat tyto nepříznivé dopady. 3. Plán ochrany životního prostředí musí obsahovat měření prokazující, že těžební operace jsou řízeny způsobem s co nejmenším nepříznivým vlivem na životní prostředí. Plán musí obsahovat preventivní měření zaměřená na ochranu kvality ovzduší a vody, život rostlin, živočichů a lidí bez nepříznivých dopadů báňské činnosti a v souladu s právními předpisy schválenými ústředním správním úřadem životního prostředí. 4. Plán musí obsahovat: ukládání a kontrola toxických a potencionálně toxických látek a materiálů, ochrana, použití a zachování povrchové a podzemní vody, v případě potřeby konstrukce, používání a ochrana odkališť, další opatření vyplývající z konkrétních báňských činností, opatření pro sanaci a rekultivaci těžbou dotčených pozemků do stavu umožňujícího budoucí využití pro další využití území. 5. EIA a Plán ochrany životního prostředí se zasílá ústřednímu správnímu úřadu životního prostředí a guvernérovi somonu nebo aimagu. Ústřední správní úřad životního prostředí tyto dokumenty prověří a do 30 dní vyrozumí držitele licence o svém rozhodnutí. Po schválení zašle držitel licence oba dokumenty místní (podle lokalizace ložiska) organizaci monitorující životní prostředí. 6. Držitel licence je povinen zaznamenat nepříznivé dopady na životní prostředí vyvolané těžbou a předložit roční zprávu hodnotící dodržování plánu ochrany životního prostředí Ústřednímu správnímu úřadu životního prostředí a guvernérovi kraje ( aimag ) a somonu a také GMIA 1 (?). Zpráva musí obsahovat výsledky opatření prováděných k ochraně životního prostředí před potenciálním vlivem nových technických zařízení a technologií, zvětšením rozsahu těžby a jejími předpokládanými změnami, které se promítnou do EIA a Plánu ochrany životního prostředí. Změny Plánu ochrany životního prostředí musí být schváleny Ústředním správním úřadem životního prostředí. 7. Držitel těžební licence je povinen umožnit úřadům s působností k monitorování dodržování zákonů ochrany životního prostředí a zástupcům místní administrativy vstup na důlní území (dobývací prostor) k monitorování důlních aktivit na místě. 8. K zajištění povinností k ochraně životního prostředí je držitel báňské licence povinen uložit 50 % nákladů na ochranu životního prostředí na zvláštní účet v bance zřízený guvernérem okresu nebo kraje. Tyto finanční prostředky jsou držiteli licence navráceny po úplném splnění plánu ochrany životního prostředí. Pokud držitel licence neprovede všechna opatření, použije guvernér deponované finanční prostředky ke zkompletování měření. Pokud uložené finanční prostředky nedostačují, je držitel licence povinen doplnit o požadovanou částku. 1 V zákoně nijak nevysvětlená zkratka 36
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obdobně postupuje držitel průzkumné nebo báňské licence při rozšíření licence. J) Zdravotní a bezpečností standardy. Při řízení činností je držitel licence povinen postupovat podle platných právních předpisů tak, aby nebylo ohroženo zdraví a bezpečnost zaměstnanců a místních obyvatel. 5.3 Vymezení problémů z pohledu české praxe a českého práva Úprava horního práva z hlediska jeho funkčnosti je komplexní a nevykazuje zásadní problémy. Velmi dobře a úplně jsou upraveny majetkoprávní aspekty a finanční záležitosti 2. Z hlediska věcného je možno konstatovat, že úplná je také úprava environmentálních aspektů těžby. Při porovnání s českým horním právem byly zjištěny tyto problémy: 1. Velmi složitá, duplicitní, příliš centralizovaná a příliš roztříštěná působnost orgánů veřejné správy parlamentem počínaje, účelovými organizacemi a místní administrativou konče. 2. V zákoně chybí jednotné, přehledné a úplné vymezení působnosti všech orgánů a osob v zákoně vymezených, které mají v zákoně uvedenou nějakou působnost. 3. Chybí jasné a konkrétní vymezení dozoru nad podržováním zákona, jeho pravomoci a povinnosti a zmocnění k udělování sankcí. Působnost Geologické a báňské inspekce je vymezena velmi všeobecně, není jasný její vztah k dalším orgánům a působnost geologického a báňského inspektora, kromě toho, že může dávat sankce, není vymezena vůbec. 4. Z hlediska problematiky životního prostředí lze doporučit jasné a konkrétní vymezení sankcí za porušování konkrétních zákonem stanovených povinností na úseku životního prostředí; v této souvislosti je nutno zvážit, zda některé velmi nežádoucí chování nemá být v trestním právu vymezeno jako trestný čin. 5. Je nutno zvážit doplnění zákazu úpravy nerostů pro člověka zvláště nebezpečnými postupy (amalgamace), které vytvářejí v současnosti problémy a bez zákazu v zákoně tyto problémy není možné řešit. 6. Z hlediska bezpečnosti hornické činnosti chybí v zákoně bližší úprava a je pouze odkazováno na blíže nespecifikované právní předpisy, které jsem neměl k disposici. 7. S ohledem na přírodní a společenské podmínky Mongolska chybí v zákoně speciální úprava pro drobnou těžbu prováděnou fyzickými osobami bez odborných, technických a právních znalostí. Lze doporučit její doplnění do zákona. Z hlediska současného nebo budoucího investora je však také nutno zvážit, nakolik je současný stav hornictví v Mongolsku poznamenán nedostatky platné právní úpravy a nakolik jsou případné problémy dány neochotou nebo neschopností státu a jeho aparátu platnou právní úpravu prosadit. 2 Zde může české horní právo jen tiše závidět 37
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 6. Udělování průzkumných a těžebních práv 6.1 Přehled současné situace licencování průzkumu a těžby surovin Základním předpokladem pro zahájení ložiskově průzkumných prací na mongolském území je v souladu s horním zákonem přidělení průzkumné licence. Obdobně i pro přípravu a zahájení dobývání ložiska nerostné suroviny je požadováno vydání těžební licence. Vývoj rozsahu vydávání průzkumných licencí na počátku tohoto století zaznamenal explozívní nárůst počtu žádostí o jejich vydání, přičemž drtivá většina takto podaných žádostí již v době podání sledovala jiné cíle než realizaci geologických prací a jejich účel byl čistě spekulativní viz obr. 14. Obr. 15 a 16 dokládají extrémní rozsah plochy a rozlohy (v %) mongolského území, na kterém bylo možné uplatnit režim provádění geologického průzkumu dle platného horního zákona. Obr. 14: Přehled platných těžebních a průzkumných licencí v letech 2008 až 2015 Zdroj: Statistické ročenky MRAM Obr. 15: Celková plocha pokryta těžebními a průzkumnými licencemi v letech 2008 až 2015 Zdroj: Statistické ročenky MRAM 38
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Vzhledem k těmto skutečnostem bylo v roce 2009 na základě rozhodnutí vlády vyhlášeno moratorium na vydávání dalších licencí. Současně byla řada udělených průzkumných práv revidována a následně suspendována. Tato opatření vyústila v řadu kontroverzních rozhodnutí, z nichž některé končily soudními spory nebo mezinárodními arbitrážemi, které silně poškodily pověst Mongolska u zahraničních investorů. Obr. 16: Vývoj celkové plochy (v %) z celkového území pokrytá těžebními a průzkumnými licencemi v letech 2008 až 2015 Zdroj: Statistické ročenky MRAM Počínaje lednem 2015 bylo moratorium na zákaz udělování průzkumných licencí zrušeno a mongolská vláda deklarovala připravenost MRAM opětovné vydávání licencí na průzkumné práce. Byla vyhlášena aukce na cca 105 suspendovaných licencí a byl nastaven systém, který měl na základě měsíčních poplatků umožňovat domácím i zahraničním subjektům žádat o nové licence. Uvedený systém však byl po několika měsících provozu podroben zdrcující kritice řady zahraničních investorů z důvodů naprosto netransparentního a korupčního prostředí při výběru zájemců o vydání nových licencí, neboť v praxi předváděl mongolské představy o korektním způsobu udělování průzkumných práv. V této souvislosti je nutné poznamenat, že vydávání průzkumných licencí již probíhá ve zcela jiné společenské atmosféře. Období, kdy název státu Mongolia byl často transponovaný do termínu Minegolia a kdy zejména těžební práce probíhaly na většině území státu bez jakékoli regulace, zanechalo v řadě regionů nenapravitelné škody. O to je nyní složitější nalézt cestu k dohodě s místní administrativou (na úrovni somonu) s projektem geologicko-průzkumných prací a k jejich následnému souhlasu s udělením průzkumné licence. 39
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 6.2 Teritoriální rozdělení průzkumných a těžebních licencí Z tab. 6 vyplývá určitá distribuce nerostného bohatství Mongolska dle správního rozdělení dle ajmagů zobrazená počtem platných licencí přidělených v tom kterém kraji. Ze stručné analýzy této tabulky vyplývá vysoká koncentrace těžebních licencí v okolí Ulaanbaataru a v Tuv ajmagu, kde jsou intenzívně využívány ložiska stavebních surovin, zejména pak štěrkopísků. Ostatní těžební licence zejména v ajmacích vzdálenějších od centra odpovídají těžebním právům na ložiska rud, do centrální části Mongolska a v širší oblasti v blízkosti železnice jsou situovány těžební licence na nerudní suroviny. Tab. 6: Rozdělení průzkumných a těžebních licencí podle krajů aimagů Mongolska v roce 2015 Celkem těžební licence z toho: průzkumné licence Č. Kraj (aimag) Počet licencí Plocha licencí (tis. ha) Podíl na území (%) Počet licencí Plocha licencí (tis. ha) Podíl na území (%) Počet licencí Plocha licencí (tis. ha) Podíl na území (%) Státní území 3329 13931,5 8,9 1494 1320,3 0,8 1835 12611,2 8,1 1 Arkhangaj 43 91,3 1,7 27 12,9 0,2 16 78,4 1,4 2 Bayan- Ulgii 99 461,5 10,1 27 11,2 0,2 72 450,3 9,8 3 Bayankhongor 195 681,4 5,9 74 53,1 0,5 121 628,3 5,4 4 Bulgan 114 564,2 11,6 61 16,8 0,3 53 547,4 11,2 5 Gov- Altaj 207 1 479,3 10,4 28 25,5 0,2 179 1 453,7 10,3 6 Govsumber 22 106,1 19,2 12 38,7 7 10 67,4 12,2 7 Darchan-Uul 86 25 7,6 65 9,1 2,8 21 15,9 4,9 8 Dornogov 403 1 922,5 17,6 164 179,5 1,6 239 1 743 15,9 9 Dornod 156 656 5,3 63 40,3 0,3 93 615,7 5,0 10 Dundgov 178 847,3 11,3 79 128,8 1,7 99 718,5 9,6 11 Zavchan 83 524,5 6,4 6 10,7 0,1 77 513,8 6,2 12 Orchon 11 13 15,5 8 2,8 3,3 3 10,2 12,2 13 Uvurkhangaj 60 150,7 2,4 31 16,8 0,3 29 134 2,1 14 Umnogov 252 2 742,1 16,6 84 502,3 3 168 2 239,8 13,6 15 Sukhbaatar 126 1 030,6 12,5 57 43,8 0,5 69 986,8 12,0 16 Selenge 171 131,9 3,2 121 29,8 0,7 50 102,2 2,5 17 Tuv 369 284 3,8 281 121,6 1,6 88 162,4 2,2 18 Uvs 246 1 099,4 15,8 44 14,5 0,2 202 1 084,9 15,6 19 Ulaanbaatar 193 14,4 3,0 172 12,2 2,6 21 2,3 0,5 20 Khovd 136 667,2 8,8 24 7,8 0,1 112 659,4 8,7 21 Khuvsgul 41 174,7 1,7 18 7,6 0,1 23 167,1 1,7 22 Khentej 198 274,5 3,4 105 34,5 0,4 93 240 3,0 Zdroj: Statistická ročenka MRAM 40
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat V následující tab. 7 je uvedeno území s vydanými průzkumnými nebo těžebními právy v poměru k rozsahu jiných území chráněných dle zvláštních předpisů nebo využívaných k jiným účelům, zejména pak oblasti národních parků, biosférických rezervací i intravilánů sídelních celků. Tab. 7: Typy území a jejich plochy registrované v těžebním kadastru MRAM v roce 2015 Č. Specifikace území Celková plocha (mil. ha) 1 Plocha platných těžebních licencí 1,2 2 Plocha platných průzkumných licencí 12,6 3 Území pod státní ochranou 27,0 4 Území pod ochranou krajů a okresů 25,8 5 Jinak využívaná území 11,0 6 Ostatní jinak omezená území 62,5 Podíl na celkovém území státu (%) 0,8 8,1 17,2 16,5 7,1 40,0 6.3 Surovinové rozdělení průzkumných a těžebních licencí Na následujících obr. 17 a 18 jsou poměrně přesvědčivě identifikovány prioritní surovinové skupiny, které jsou předmětem zájmu jak domácích, tak zahraničních investorů. Z hlediska celého státního území Mongolska připadá ze zájmových surovin nejvíce těžebních licencí na uhlí a zlato, následované uranem, mědí (s ohledem na plochu licencí) a fluoritem (vzhledem na počet těžebních licencí). Zájem o těžební licence na stavební suroviny se soustřeďuje do okolí větších sídel, zejména však do blízkosti Ulaanbaataru. Obr. 17: Počet vydaných těžebních licencí vzhledem k druhu suroviny Zdroj: Statistické ročenky MRAM 41
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 18: Plocha (v %) vydaných těžebních licencí vzhledem k druhu suroviny Zdroj: Statistické ročenky MRAM 6.4 Vlastnické vztahy v oblasti licencí Vlastnická struktura sumárně udělených licenčních práv je znázorněna na na obr. 19 a dokládá trvalou majoritní převahu domácích mongolských vlastníků zhruba v poměru 4 : 1 vůči zahraničním subjektům. Uvedený poměr však nijakým způsobem nesignalizuje kvalitu dané licence, tzn. přítomnost předpokládaných ložiskově perspektivních objektů. V tomto ohledu je přirozené, že zahraniční investoři soustřeďují svoji pozornost především na surovinově produktivní regiony s příležitostí umístění své investice. Obr. 19: Rozdělení průzkumných a těžebních licencí dle vlastnických práv Zdroj: Statistické ročenky MRAM 42
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obdobný poměr zůstává přibližně zachován i v případě rozdělení investic dle počtu majitelů, licencí a dle plochy, tj. bez ohledu na výši vložené investice viz tab. 8 a obr. 20. Tab. 8: Rozdělení licencí podle investic Investice Majitel Licence Plocha (mil. hа) Celkem 1899 100,00 % 3329 100,00 % 13,9 100% zahraniční 287 15,1 % 582 17,5 % 3,5 společná 124 6,5 % 278 8,4 % 1,81 domácí investor 1488 78,4 % 2469 74,2 % 9,7 100,0 % 21,9 % 13,0 % 65,1 % Obr. 20: Rozdělení průzkumných a těžebních licencí dle vlastnických práv ke konci roku 2015 Zdroj: Statistické ročenky MRAM Na obr. 21 a 22 se znázorněnými 100 % vlastněnými nými licencemi a spoluvlastněnými licencemi jednoznačně převládá participace čínských vlastníků investorů, kteří vstupují do těchto vztahů, a je zřejmé, že přítomnost mongolského partnera je v řadě případů pouze formální. Je prokazatelné, že čínští investoři jsou aktivní i u velké části licencí výhradně vlastněných ných mongolskými občany. Uvedená skutečnost, byla v nedávné době označena mongolským prezidentem za bezpečnostní riziko pro mongolský stát a byla jedním z momentů, který přispěl k vydání memoranda o zákazu vydávání licencí. S výjimkou Panenských ostrovů u licencí výrazně převládá (spolu)vlastnictví subjektů ze sousedících zemí nebo zemí z asijského regionu. Podrobné rozdělení vlastnictví licencí podle původu majitele, počtu licencí a plochy licencemi pokrytého území je uvedeno v tab. 9. 43
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 21: Struktura vlastnických vztahů u licencí vlastněných ze 100 % zahraničními investory Zdroj: Statistické ročenky MRAM Obr. 22: Struktura licencí spoluvlastněných domácími a zahraničními investory Zdroj: Statistické ročenky MRAM 44
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Tab. 9: Rozdělení vlastnictví licencí podle původu majitele, počtu licencí a plochy licencemi pokrytého území Majitel Licence Plocha (hа) Země počet % počet % ha % Celkem 1 899 100,0 % 3 329 100,0 % 13 931 452 100,0 % 1 Mongolsko 1485 78,2 % 2455 73,7 % 8861865 63,6 % 2 Čína 146 7,7 % 208 6,2 % 1 121 791 8,1 % 3 Mongolsko, Čína 55 2,9 % 91 2,7 % 243 149 1,7 % 4 Panenské ostrovy 44 2,3 % 144 4,3 % 553 096 4,0 % 5 Singapur 15 0,8 % 51 1,5 % 414 731 3,0 % 6 Jižní Korea 13 0,7 % 19 0,6 % 52 253 0,4 % 7 Mongolsko, Jižní Korea 12 0,6 % 21 0,6 % 47 086 0,3 % 8 Mongolsko, Rusko 11 0,6 % 48 1,4 % 325 667 2,3 % 9 Kanada 10 0,5 % 20 0,6 % 157 014 1,1 % 10 Hongkong 9 0,5 % 22 0,7 % 375 913 2,7 % 11 Rusko 8 0,4 % 9 0,3 % 48 412 0,3 % 12 Austrálie 7 0,4 % 11 0,3 % 68 036 0,5 % 13 Mongolsko, Panenské ostrovy 7 0,4 % 11 0,3 % 36 120 0,3 % 14 Mongolsko, Singapur 6 0,3 % 21 0,6 % 166 734 1,2 % 15 Mongolsko, Japonsko 5 0,3 % 9 0,3 % 52 434 0,4 % 16 USA 4 0,2 % 8 0,2 % 6 481 0,0 % 17 Lucembursko 4 0,2 % 32 1,0 % 100 869 0,7 % 18 Mongolsko, Německo 3 0,2 % 5 0,2 % 26 266 0,2 % 19 Mongolsko, Velká Británie 3 0,2 % 6 0,2 % 87 294 0,6 % 20 Mongolsko, Česká republika 3 0,2 % 5 0,2 % 24 951 0,2 % 21 Bermudy 3 0,2 % 5 0,2 % 9 958 0,1 % 22 Nizozemí 3 0,2 % 27 0,8 % 167 537 1,2 % 23 Austrálie, Mongolsko 2 0,1 % 7 0,2 % 48 108 0,3 % 24 Kazachstán, Mongolsko, Nizozemí 2 0,1 % 5 0,2 % 4 746 0,0 % 25 Malajsie 2 0,1 % 4 0,1 % 16 412 0,1 % 26 Mongolsko, Kanada 2 0,1 % 5 0,2 % 172 076 1,2 % 27 Mongolsko, Lucembursko 2 0,1 % 2 0,1 % 5 714 0,0 % 28 Mongolsko, Hongkong, Japonsko 2 0,1 % 7 0,2 % 59 839 0,4 % 29 Bulharsko 2 0,1 % 4 0,1 % 6 623 0,0 % 30 Japonsko 2 0,1 % 2 0,1 % 512 0,0 % 31 Kazachstán 1 0,1 % 1 0,0 % 551 0,0 % 32 Makao, Mongolsko, Hongkong 1 0,1 % 2 0,1 % 49 596 0,4 % 33 Monako 1 0,1 % 1 0,0 % 122 0,0 % 34 Mongolsko, USA 1 0,1 % 1 0,0 % 3 767 0,0 % 35 Mongolsko, Bulharsko 1 0,1 % 3 0,1 % 1 084 0,0 % 36 Mongolsko, Pan.ostr., Lucembursko 1 0,1 % 1 0,0 % 23 325 0,2 % 37 Mongolsko, Kanada, Čína 1 0,1 % 1 0,0 % 6 353 0,0 % 38 Mongolsko, Rusko, Ukrajina 1 0,1 % 1 0,0 % 47 0,0 % 39 Mongolsko, Polsko 1 0,1 % 1 0,0 % 2 732 0,0 % 45
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 40 Mongolsko, Maďarsko 41 Mongolsko, Francie 42 Mongolsko, Hongkong 43 USA, Čína 44 Barbados 45 Bělorusko, Velká Británie 46 Belize 47 Panenské ostrovy, Singapur 48 Německo 49 Lucembursko, Seyshely 50 Rusko, Jižní Korea 51 Rusko, Čína 52 Singapur, Hongkong 53 Singapur, Čína 54 Ukrajina 55 Švýcarsko 56 Nový Zéland 57 Indie 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 1 21 6 1 4 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 3 2 3 0,0 % 0,6 % 0,2 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 104 485 717 26 128 837 10 735 5 110 42 10 164 595 37 355 118 48 1 470 140 82 3 171 228 146 0,0 % 3,5 % 0,2 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 6.5 Aktuální situace ve vydávání licencí na průzkum a těžbu nerostných surovin Po odvolání memoranda na zákaz vydávání průzkumných licencí explozívně narostl počet žádostí o vydání i vydané nové licence viz obr. 23 a 24. Celkovou dynamiku změn v procesu vydávání, změnových řízení, převodů a ukončení platnosti lze vyčíst z tab. 10 a 11. Obr. 23: Přehled žádostí souvisejícími s vydáním nebo změnou licencí Zdroj: Statistické ročenky MRAM 46
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 24: Přehled nově vydaných licencí Zdroj: Statistické ročenky MRAM Tab. 10: Přehled žádostí podaných na MRAM v souvislosti s licencemi na geologický průzkum a těžbu Druh žádosti 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem 1. Žádost o novou licenci těžební licence průzkumné licence výběrové řízení 2. Žádost o prodloužení licence 3. Žádost o změnu majitele těžební licence průzkumné licence 4. Žádost o využití licence jako záruky těžební licence průzkumné licence 5. Žádost o vrácení licence těžební licence průzkumné licence 2171 1116 94 1022 358 418 70 348 83 48 35 196 2 194 1982 527 100 427 _ 836 454 52 402 59 44 15 106 6 100 1760 103 103 0 _ 980 462 67 395 94 59 35 121 6 115 1050 114 114 0 _ 586 187 43 144 50 39 11 113 7 106 626 791 3002 102 113 2522 102 98 87 0 0 2335 _ 15 100 305 453 249 10 53 92 10 36 52 0 17 40 67 44 22 47 40 22 20 4 0 142 128 117 18 12 24 124 116 93 47
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Tab.11: Přehled změn licencí evidovaných MRAM Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1. Nově vydané licence 1358 628 235 79 95 72 113 827 těžební licence 110 78 90 79 95 72 97 91 průzkumné licence 1248 550 145 0 0 0 2 697 výběrové řízení 14 39 2. Vrácené licence 184 232 105 89 141 146 119 150 těžební licence 7 2 6 4 7 16 13 25 průzkumné licence 177 230 99 85 134 130 106 125 3. Zrušené/neplatné licence 231 713 458 275 270 347 123 173 těžební licence 47 75 39 65 139 43 14 10 průzkumné licence 184 638 419 210 131 304 109 163 4. Ukončení platnosti licencí 347 274 248 225 175 253 289 179 5. Převáděné licence 681 439 448 441 200 8 51 88 těžební licence 83 63 59 58 47 8 38 46 průzkumné licence 598 376 389 383 153 0 13 42 6. Prodloužení platnosti licence 620 354 791 997 601 317 444 336 7. Žádost o využití licence jako záruky 86 75 50 62 38 61 40 22 těžební licence 49 46 36 39 22 42 34 22 průzkumné licence 37 29 14 23 16 19 6 0 8. Vrácení licence z bankovní záruky 28 42 31 29 24 těžební licence 8 15 29 24 19 průzkumné licence 20 27 2 5 5 9. Vydané licence jako náhrada 94 56 15 11 19 těžební licence 29 16 9 7 10 průzkumné licence 65 40 6 4 9 48
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 7. Geologická a ložisková prozkoumanost 7.1. Způsoby uchovávání geologických informací Mongolsko převzalo při provádění geologicko-průzkumných prací z období budování socialismu od bývalých partnerských soc-dem zemí strukturu archivování geologických informací, výsledů geologických prací a závěrečných zpráv. Uvedená tradice zůstala zachována i po přechodu země na tržní hospodářství. Mongolsko má tedy podobně jako ČR téměř unikátně zachované archívy technických zpráv o provedených geologicko-mapovacích pracích, hydrogeologickém mapování i ložiskové prospekci a průzkumech na minerální zdroje. Veškerá tato dokumentace se shromážděna a dostupná v Geological Information Center (GIC) v Ulaanbaataru, který organizačně spadá pod MRAM. Převážná část geologické dokumentace vzniklé do 90. let minulého století je psaná v ruštině a tedy pro většinu zájemců z ČR tedy v relativně čitelné formě. V období následujícím po 90. letech je však velká část původní dokumentace již v mongolštině, což pro rozhodnou část potenciálních čtenářů ze zahraničí představuje poměrně obtížně řešitelný problém, jak se s tímto vyrovnat. Z hlediska kvality těchto výstupů je socialistické období charakterizováno standardně vysokou úrovní způsobu zpracování výsledků a formulace závěrů. Pro období následující je spíš typická poměrná kvalitativní nevyrovnanost předkládaných výstupů. Většina výstupů je dostupná zájemcům i v elektronické formě, i když cena za poskytované služby není vždy zanedbatelná. 7.2 Přehled informačních zdrojů o geologické prozkoumanosti Pro zájemce o získání údajů o geologické prozkoumanosti jsou k dispozici následující typy geologické dokumentace: A) Přehledné odvozené textové a mapové výstupy GIC i ve spolupráci se zahraničními geologickými službami v uplynulých cca 20 letech sestavilo soubor geologických map (viz tab. 12) a několika informačně objemných dokumentů, které přehledně zobrazují současnou geologickou prozkoumanost země v měřítku 1 : 500 000 a vyšším. Některé z těchto dokumentů tvoří přílohy této zprávy: - Příloha 4.2: Mongolsko - přehled ložisek a výskytů (část přílohy na CD) a - Příloha 4.3: Mapy distribuce ložisek surovin a výskytů Mongolska (příloha na CD). Kromě těchto dokumentů je dále k dispozici zpráva GTZ (Rozvojové agentury Spolkové republiky Německa) - Průmyslové suroviny a vybrané vzácné kovy Mongolska (viz Příloha 4.4 na CD). A pro fajnšmekry je k dispozici 8-dílné komplexní geologické kompendium Byamba Z. (editor) (2012): Mongolyn geologi ba smigt maltmal. Ulaanbaatar, vydané v mongolštině. 49
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Tab. 12: Přehledné mapové a informační podklady vypracované Geological Information Center Č. Typ geologické mapy Měřítko 1 Geological Map of Mongolia 1:1,000,000 2 Map of Mineral Deposits and Occurrences in Mongolia 1:1,000,000 3 Tectonic Map of Mongolia 1:1,000,000 4 Geological Map of Mongolia 1:3,200,000 5 Tectonic Map of Mongolia 1:3,200,000 6 Mineral s complex map (Location maps of deposits and occurrences in Mongolia, series 1-9) 1:2,500,000 7 Gold and silver (Location map series 1) 1:2,500,000 8 Cupper (Location map series 2) 1:2,500,000 9 Fe, Mn, Ti, Cr, V (Location map series 3) 1:2,500,000 10 Base metals (Pb, Zn, Ni, Co, Al) (Location map series 4) 1:2,500,000 11 Rare metals (Sn, W, Mo, Bi, Be, Nb, Li, Ta) (Location map series 5) 1:2,500,000 12 Earth rare metals and dispersed elements (Location map series 6) 1:2,500,000 13 Non metals (Location map series 7) 1:2,500,000 14 Building materials (Location map series 8) 1:2,500,000 15 Combustible minerals (Location map series 9) 1:2,500,000 16 Magnetic Field Anomaly Map of Mongolia 1:3,200,000 17 Gravimetric Field Anomaly Map of Mongolia 1:3,200,000 18 Location map of coal and oil shale deposits and occurrences 1:2,500,000 19 Index Maps of 1:1,000,000/ 1:500,000/ 1:200,000/1:100,000/ 1:50,000/ 1:25,000 scale Aerial Geophysical Survey Maps of Mongolia 1:2,500,000 20 Map of geological investigation by 1:200,000 1:2,500,000 21 Map of geological investigation by 1:50,000 1:2,500,000 22 Administrative Divisions Map of Mongolia 1:2,500,000 23 Nomenclature map of Mongolia 1:2,500,000 Zdroj: Geological Information Center, Ulaanbaatar B) Základní geologické mapování Z přehledu ukončených nebo dokončovaných projektů geologického mapování v měřítku 1 : 200 000 na obr. 25 a v tab. 13 vyplývá, že prakticky celé území Mongolska je pokryto těmito mapami. Podrobná informace o rozsahu pokrytí Mongolska geologickým mapováním v měřítkách 1 : 200 000 a 1 : 50 000 je zobrazena na přehledných mapách Mongolska, které jsou k dispozici v tištěné formě v Geological Information Center v Ulaanbaataru. Navíc souběžně MRAM realizuje novou edici souboru reambulovaných map stejného měřítka (soubor zahrnuje základní geologickou mapu, strukturně tektonickou a geomorfologickou mapu a mapu ložisek nerostných surovin), který udivuje velmi moderním způsobem pojetí stratigrafie a zobrazením geologické skutečnosti. 50
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 25: Rozsah geologického mapování v měřítku 1 : 200 000 v uplynulých patnácti letech Zdroj: Statistické ročenky MRAM Tab. 13: Přehled provedeného základního geologického mapování v měřítku 1 : 200 000 Období realizace Ukončené projekty: do r. 2000 2001-2003 2003-2004 2005-2007 2007-2010 2010-2012 Obhájené zprávy o mapování: 2011-2014 Probíhající projekty mapování: 2013-2016 Celková plocha /km 2 / 888 881 38 900 61 100 203 385 218 000 367 496 401 021 287 924 % území Mongolska 56,83 2,49 3,91 13,00 13,94 23,50 25,64 18,41 V návaznosti na výše uvedené práce v měřítku 1 : 200 000 je průběžně ě organizováno MRAM geologické mapování v měřítku 1 : 50 000, rozsah kterého je uveden na obr. 26 a v tab. 14. Uvedené mapovací práce jsou zadávány tendry, kterých se účastní řada geologických firem z Mongolska. Pro případné zahraniční zájemce je pravděpodobně limitujícím faktorem účasti v těchto tendrech poměrně nízká nabídková cena. Z tab. 15 vyplývá, že i přes současné ekonomické potíže Mongolsko setrvale investuje do zlepšování geologické prozkoumanosti státního území. 51
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 26: Území s dokončeným geologickým mapováním v měřítku 1 : 50 000 Zdroj: Statistické ročenky MRAM Tab. 14: Přehled provedeného základního geologického mapování v měřítku 1 : 50 000 Doba realizace Celková plocha provedeného mapování (km 2 ) % mongolského území Dokončené projekty 1 1932-2014 Aktuálně dokončované a probíhající projekty 2 2011-2014 3 2012-2015 4 2013-2016 5 2014-2017 485 937,60 34 396,60 24 275,10 11 747,70 65 724,00 31, 7 2,20 1,55 0,75 4,20 Tab. 15: Geologické a průzkumné práce financované ze státního rozpočtu v mil. TGR Sledovaný rok Cena prací (mil. TGR) Geol. mapování 1 : 200 000 Geol. mapování 1 : 50 000 Účelové mapování Společné projekty 2012 2013 2014 2015 3 997,60 6 809,90 9 209,20 9 280,60 847,80 763,80 807,20 330,46 3 005,90 5 809,40 7 314,80 5 556,74 84,20 155,80 1 003,50 3 167,74 59,70 80,90 83,60 225,60 52
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat C) Hydrogeologické mapování Následně po edici map základního geologického mapování v měřítku 1 : 200 000 byly postupně zpracovány i hydrogeologické mapy téhož měřítka. D) Zprávy o provedených ložiskových průzkumech Ve fondech GIC je archivovánaa většina závěrečných zpráv o realizovaných ložiskových průzkumných pracích z celého území Mongolska. 7.3 Aktuální ložisková prozkoumanost Objem geologických prací, které byly do 90. let minulého století výhradně hrazeny ze zdrojů státního rozpočtu, byl v uplynulých 20 letech rozšířen o geologické práce financované soukromými investory, a tyto práce byly účelově orientované do realizace vyhledávacího, příp. podrobného průzkumu ložisek minerálních zdrojů. Rozsah těchto prací, počet aktivních průzkumných licencí a jejich struktura je znázorněn na obr. 27 a 28. Z uvedeného přehledu je patrné, že s poklesem cen komodit na světových trzích došlo zejména v posledních třech letech (2013 až 2015) i v Mongolsku k rychlému poklesu investic do průzkumných prací. Vývoj letošního roku ukazuje, že dochází mírnému zvratu tohoto trendu, který je zvláště v Mongolsku významněji podporován pokračujícími aktivitami na ložisku Oyu Tolgoi realizací 2. fáze přípravy lokality k těžbě. V tab. 16 je podrobněji rozpoložkována struktura rozpočtů geologicko-průzkumných prací realizovaných v letech 2008 až 2014 v Mongolsku. Obr. 27: Vývoj rozsahu investičních aktivit do průzkumných prací v letech 2008-2014 Zdroj: Statistické ročenky MRAM 53
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 28: Přehled aktivních průzkumných licencí licencí s probíhajícími průzkumnými pracemi Zdroj: Statistické ročenky MRAM Tab. 16: Rozpočet geol. prací financovaných majiteli licencí a investory podle typu prací v mil. TGR 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem 155 560,0 124 154,8 172 959,4 300 098,4 326 394,7 149 221,7 157 219,6 Přípravné práce 26 361,8 3 498,8 4 677,5 5 051,8 4 882,8 Geologické mapování 1 833,1 1 908,5 2 270,0 3 957,4 4 714,8 Účelové mapování 2 600,9 3 561,5 2 862,7 6 880,8 3 925,7 Ložisková prospekce 1 877,7 1 675,4 2 561,0 5 685,4 6 603,1 Geofyzikální práce 10 497,4 12 295,6 20 581,7 28 835,7 23 573,7 Důlní průzkum 2 652,8 4 534,1 4 495,4 7 389,5 5 153,1 Vrtné práce 99 726,5 66 980,2 107 941,6 190 240,1 208 018,8 8,164,8 85 294,9 Geochemie 1 057,6 622,0 377,0 1 562,5 3 292,1 Laboratorní práce 5 566,6 7 335,9 7 693,4 19 023,1 22 152,4 Geodetické práce 2 062,9 1 291,2 1 680,3 5 778,5 2 348,2 Hydrogeologické práce 583,3 1 846,3 510,3 2 571,0 4 116,9 Doprava 0,2 5 058,4 5 724,2 6 526,7 6 685,8 Vyhodnocení dat 0,5 Rekultivace 708,7 620,9 675,1 699,8 1 424,7 Podrobný průzkum 30,0 1 557,1 1 547,9 2 140,3 862,1 Geomorfologie Archeologie Paleontologie Ostatní 4 601,0 4 609,4 10 475,1 18 540,5 _ 0,0 0,0 11,0 _ 0,0 0,0 1 070,9 _ 0,0 0,0 925,4 6 768,0 4 752,0 3 280,7 8 092,8 3 810,6 3 074,0 2 249,8 2 984,6 2 464,4 2 494,4 2 656,8 2 246,9 13 315,9 12 394,3 2 514,9 4 808,3 2 133,4 744,2 10 849,1 10 451,9 1 880,3 1 320,4 751,6 2 781,3 5 127,9 3 666,5 11 198,8 19 750,7 1 376,4 2 007,6 409,9 1 481,8 42 454,0 0,0 521,4 123,0 441,7 88,3 5 328,7 1 506,3 54
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 7.4 Spolupráce se zahraničními subjekty Plošná rozlehlost Mongolska společně s pestrou geologickou stavbou a nerostným bohatstvím přitahuje pozornost řady zahraničních rozvojových agentur a geologických služeb, které nabízejí spolupráci mongolským subjektům na řadě mezinárodních projektů. Výčet významnějších z nich v posledních 5 letech je uveden v tab. 17. Tab. 17: Přehled nejvýznamnějších společných geologických projektů se zahraničními partnery Č. Název projektu Doba realizace, plocha území A. Účelové průzkumné práce 1 Jižní Gobi 2012, hydrogeologické a geoekologické mapování v měřítku 1 : 200 000 a hodnocení životního prostředí 2 Vzácné zeminy 2013, Metalogeneze vzácných zemin Mongolska a jejich prognózní zdroje 2012-2014, 70 565,56 km 2 2013-2014, území Mongolska 3 Geomed-2013 - Geologická informační databáze 2013-2016, území Mongolska 4 Aster 3D, zpracování satelitních snímků 2013-2016, území Mongolska 5 Sulfidická ložiska západního Mongolska 2014-2016, 191 345 km 2 6 Metalogeneze Mongolska podle oblastí, lokalizace typů ložisek na území Mongolska 2014-2016, území Mongolska B. Společné projekty 7 Mongol Altaj 50, Mongolsko-česká společná expedice, mapování 1 : 50 000 a ložisková prospekce 8 Khasagt-50, Mongolsko-polský společný projekt, geologický průzkum v oblasti Khasagt 2013-2016, 1 769,65 km 2 2009-2014, 2 120,2 km 2 C. Geofyzikální průzkum 9 Altaj-1, letecké geofyzikální měření v měřítku 1 : 200 000 10 Altaj-2, letecké geofyzikální měření v měřítku 1 : 200 000 2014-2016, 11 903,0 km 2 2014-2016, 88 064,0 km 2 I přes řadu vnitřních problémů mongolské geologie lze z většiny výše zmiňovaných dokumentů vyčíst narůstající profesní erudici a oborový přehled pracovníků účastnících se realizace geologických aktivit a to již od přípravy odborných kádrů na vysokých školách, přes zvyšující se odbornost geologické služby Mongolska až po praktickou geologii řešenou na firemní úrovni. 55
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 8. Charakteristika nerostného bohatství 8.1 Přehled produkce surovin V následujících tab. 18 (dle statistické ročenky MRAM) a 19 (dle Mongolian Statistical Information Service) jsou uvedeny přehledy hlavních těžených surovinových komodit Mongolska. Tab. 18: Přehled hlavních surovinových komodit Mongolska 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Měděný koncentrát (35%), tis. tun 370,9 357,1 347,4 347,6 533,3 712,0 890,7 Molybdenový koncentrát (47%), tun 5 125,0 4 677,1 4 163,1 4 050,2 3 869,2 4 254,0 5 441,0 Zlato, kg 9 803,3 6 037,1 5 702,6 5 995,0 8 904,4 11 503,8 14 556,2 Fluoritový koncentrát, tis. tun 115,3 140,7 116,4 157,2 76,4 374,9 230,8 Železná ruda, tis. tun 1 379,0 3 203,2 5 678,3 7 561,4 6 011,2 10 260,5 6 173,4 Zinkový koncentrát, tis. tun 141,5 112,6 104,7 119,1 104,1 93,2 89,6 Wolframový koncentrát, tun 38,6 19,9 12,6 66,0 - - - Zdroj: Statistické ročenky MRAM 8.2. Strategická ložiska Mongolska V roce 2007 byl schválen Zákon Velkého Churalu č. 27, který definuje strategicky významná ložiska nerostných surovin na území Mongolska. V přílohách 1 a 2 je uveden konkrétní výčet ložisek a lokalit surovin, která jsou označena jako strategické objekty. V příloze 1 Zákona je seznam 15 ložisek, která jsou označena jako prioritně strategická. Jejich lokalizace je znázorněna na obr. 29 a výčet uveden v tab. 20. Rozhodujícími kritérii pro zařazení daného ložiska nebo již těženého objektu byly dle Zákona tři aspekty: a) rozsah a kvalita zásob suroviny, b) realizace geologického průzkumu provedeného ze státních prostředků a c) kritérium dle definice z Horního zákona Mongolska: "Doly a ložiska, které mohou ovlivnit národní bezpečnost, mají dopad na národní a místní hospodářství a sociální rozvoj nebo produkují nebo mají potenciál produkovat více než 5 procent HDP". V příloze 2 Zákona je uvedeno dalších 39 ložisek, která jsou označena jako strategicky důležitá. Jejich přehled je znázorněn na obr. 30 a výčet uveden v tab. 21. Z textace Zákona vyplývá, že na základě pokynu vlády Mongolska je třeba zmíněné ložiskové objekty revidovat, včetně přepočtu zásob. Následně pak předložit závěry revize parlamentu, který dále rozhodne o finálním zařazení lokality na daný seznam. 56
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Tab. 19: Přehled hlavních surovinových komodit Mongolska Komodita 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Uhlí (tis. t) 7 157 7 037 6 247 5 617 5 158 5 019 5 111 4 924 5 057 4 964 Ropa (tis. barelů) - - - - - - - - 45 72 Cu koncentrát 35% (tis. t) 354 257 300 334 343 346 352 358 358 362 Mo koncentrát 47% (t) 4 208 3 718 3 500 4 367 4 396 3 906 4 684 4 238 4 240 4 157 Zlato (kg) - 723 776 1 117 1 790 4 504 6 976 8 451 9 531 10 246 Fluorit metalurgický (tis. t) 456 755 622 537 383 527 565 567 612 597 Fluorit chemický (tis. t) 122 219 176 148 98 130 130 135 158 184 Železná ruda (tis. t) - - - - - - - - - - Zn koncentrát (tis. t) - - - - - - - - - - Sůl (t) 6 321 316 216 14 624 726 696 1 354 103 1 516 Měď 99% (t) - - - - - - - 2 703 2 322 1 545 Cement (tis. t) 441 227 133 82 86 109 106 112 109 104 Vápenec (tis. t) 103 76 68 51 66 51 55 58 56 50 Komodita 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Uhlí (tis. t) 5 185 5 141 5 544 5 666 6 865 7 517 8 074 9 238 10 072 14 442 25 162 32 030 29 926 30 123 25 288 Ropa (tis. barelů) 66 74 139 183 216 201 377 850 1 174 1 870 2 181 2 549 3 636 5 129 7 405 Cu koncentrát 35 % (tis. t) 358 381 376 372 371 362 371 372 362 371 357 347 348 533 - Mo koncentrát 47 % (t) 2 843 3 028 3 384 3 837 2 428 2 528 2 987 4 209 4 042 5 125 4 677 4 163 4 050 3 869 4 054 Zlato (kg) 11 808 13 675 12 097 11 119 19 418 24 122 22 561 17 473 15 184 9 803 6 037 5 703 5 995 8 904 11 504 Fluorit metalurgický (tis. t) 734 585 514 488 468 508 522 638 546 629 727 659 484 162 303 Fluorit chemický (tis. t) 210 209 160 198 148 134 138 132 143 115 141 116 157 76 72 Železná ruda (tis. t) - - - - 34 168 180 265 1 387 1 379 3 203 5 194 6 898 5 012 6 293 Zn koncentrát (tis. t) - - - - - 23 110 155 144 142 113 105 119 104 93 Sůl (t) 1 293 877 680 281 259 197 167 4 115 5 - - 569 658 1 378 Měď 99% (t) 641 1 476 1 500 1 341 2 376 2 475 2 618 3 007 2 587 2 470 2 746 2 389 2 282 2 344 2 132 Cement (tis. t) 92 68 148 162 62 112 141 180 269 235 323 426 349 259 411 Vápenec (tis. t) 37 30 43 42 30 81 60 43 55 43 50 45 68 57 58 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service 57
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 29: Mongolsko mapa prioritně strategických ložisek Tab. 20: Prioritně strategická ložiska nerostných surovin Mongolska LOŽISKO SUROVINA LOKACE ZÁSOBY 1. Tavan Tolgoi Černé uhlí Umnugobi, Tsogttsetsii 6 420 mil. t 2. Nariin Sukhait Černé uhlí Umnugobi, Gurvantes 125,5 mil. t 3. Baganuur Hnědé uhlí Ulaanbaatar, Baganuur 600 mil. t 4. Shivee Ovoo Hnědé uhlí Gobisumber, Shiveegobi 646,2 mil. t 5. Dornod U Dornod, Dashbalbar 6 467,1 tis. t 0,175 % U 3 O 8 6. Gurvanbulag U Dornod, Dashbalbar 10 560,0 tis. t 0,152 % U 3 O 8 7. Mardain Gol U Dornod, Dashbalbar 924,6 tis. t 0,119 % U 3 O 8 8. Tomortei Fe Selenge, Khuder 229,3 mil. t 51,15 % Fe 9. Oyu Tolgoi Cu, Au Umnugobi, Khanbogd 2 300 mil. t 1,16 % Cu, 0,35 g/t Au 10.Tsagaan Suvarga Cu, Mo Dornogobi, Mandakh 10,64 mil. t 0,42 % Cu, 0,011 % Mo 11. Erdenet Cu, Mo Orkhon, Bayan-Undor 1 200 mil. t 0,51 % Cu, 0.012 % Mo 12. Burenkhaan Fosforit Khubsgul, Alag-Erdene 192,24 mil. t 21,1 % P 3 O 5 13. Boroo Au Selenge, Bayangol 24 523 tis. t 1,6 g/t Au 14. Tomortein Ovoo Zn Sukhbaatar, Sukhbaatar 7 689,4 tis. t 11,5 % Zn 15. Asgat Ag Bayan-Ulgii, Nogoonnuur 6 402,6 tis. t 351,08 g/t Ag 58
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Z hlediska investorských příležitostí se však zdá, že podobně jako celá řada jiných zákonů i tato právní norma zůstala uprostřed cesty, neboť primárně definovala 15 + 39 ložiskových objektů, nicméně v dalších letech se vláda Mongolska ani její implementační agentury revizi a aktualizaci tohoto seznamu dále nevěnovala. V průběhu let od schválení Zákona byly provedeny výpočty zásob téměř na 100 ložiscích bez toho, aby kdokoli posoudil jejich význam dle v souladu se základní koncepcí Zákona. Tab. 21: Strategicky důležitá ložiska nerostných surovin Mongolska Surovina Černé a koksovatelné uhlí Hnědé uhlí Ložiska Au Ložiska Ag Ložiska polymetalických rud a mědi Ložiska Sn, W Ložiska Fe Ložiska vzácných zemin Ložiska fosfátů Ložiska keramických surovin, zeolity Ložisko soli Ložisko vysokoprocentního vápence Ložiska drahých kamenů Ložisko 1. Ulaan-Ovoo 2. Ovdog Hudag 3. Bayanteeg 4. Nuurst Khotgor 5. KharTarvagatai 6. Aduunchuluun 7. Tevshiin Govi 8. Talbulag 9. Chandgana Tal 10. Uhelná pánev Khuutiin Khonkhor 11. Khuut 12. Nalaikh 13. Uhelná pánev Alagtogoo 14. Zeegt 15. Mogoingol 16. Saikhan-Ovoo 18. Tugrugnuur, pánev Nyalga 31 Uvdug Khudag 32. Hnědouhelná pánev Tsaidam 19. Narantolgoi 20. Tavt 26 Mungun-Undur 27 Khukh Adar 38. Ulaan 39. Tsav 22. Bayandavaa 23 Ulaan-Uul 24. Janchivlan 25. Tsagaandavaa 17. Bargilt 21. Tumurtolgoi 37. Lug Gol 34. Mankhan Uul 35. Ongilog Lake 33. Tsagaan Tsav 36. Khongor 29 Shuden Uul 30 Shiree Uul 28 Shavriin Tsaram drahé 59
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 30: Mongolsko mapa strategicky důležitých ložisek 60
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat I z následující velmi stručné charakteristiky lokalit uvedených v obou přílohách Zákona vyplývá, že parlament schválil uvedenou normu (zejména přílohu 2) bez významnějších odkazů na odborná geologická stanoviska, nýbrž tento seznam byl připraven na základě čistě politické objednávky. Během několika let od schválení této normy došlo k velmi významným změnám v pohledu na rozsah zásob na mnoha ložiskách surovin prostým přepočtem zásob nebo finální exploatací ložisek a ukončením jejich dobývání. Příkladem v prvním případě např. Au ložisko Gatsuurt, v druhém Au ložisko Boroo. Současně někteří domácí i zahraniční investoři upozorňují na skutečnost, že uplatnění v zákoně použitého nejednoznačného principu zařazení ložiskových objektů na dotyčné seznamy by bylo možné vztáhnout i na dalších zhruba 60 lokalit, kde byly realizovány soukromé investice. Představa, že na těchto objektech budou kritéria stanovená Zákonem č. 27 vymáhány, tedy, že by mohlo být vyžadováno úplný nebo částečný převod objektů do vlastnictví státu jistě nepřispívá k harmonizaci podnikatelského prostředí. V dalším textu jsou červeně vyznačeny ložiska prioritně strategická, modře strategicky důležitá a černě ostatní ložiska a lokality. 8.3 Rudní suroviny a popis surovinových typů 8.3.1 Zlato Zlato patří mezi významné mongolské exportní komodity, jeho těžba od počátku 90. let začala prudce stoupat viz obr. 31. Významnými zdroji jsou jak primární ložiska, tak i sekundární rozsypová. Obr. 31: Produkce zlata v Mongolsku v letech 1991 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service 61
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: 13. Ložisko Boroo/Gatsuurt Těžba ložiska Boroo byla již ukončena a zájem těžaře se nyní soustřeďuje na nedaleké ložisko Gatsuurt, které se nachází 35 kilometrů od úpravny dolu Boroo. Ložisko je spojeno s úpravnou nově zbudovanou silnicí. Společnost Centerra již získala od mongolské vlády povolení k exploataci ložiska. Plán rozvoje ložiska Gatsuurt je založen na následujících zásobách: 1,8 mil. t. oxidační rudy s obsahem 2,27 g/t Au (133 000 oz; 4,2 t Au) a 7,1 mil. t primární a přechodové rudy s obsahem 3,71 g/t Au (853 000 oz; 26,7 t Au). Celkové povrchově vytěžené množství rudy a odpadu, vč. skrývky se předpokládá na 60,2 mil. t. 19. Ložisko Narantolgoi Au Ložisko se nachází v somonu Jargalant v Tuv aimag, 120 km od Ulánbátaru. V letech 1974 až 1980 německo-mongolská společná expedice provedla průzkumné práce a vyčíslila zásoby ve výši С1-3158,5 kg Au a С2-5219,2 kg Au. Boroo Gold LLC zakoupila těžební licenci dolu v roce 1997. Současný držitel licence je čínská společnost Ten Hun LLC., patřící do Zijin Mining Group, která vlastní přední Au rafinerie v Číně. Zásoba na lokalitě Narantolgoi činí 22 tun a Ten Hun očekává, že podpovrchový důl bude v provozu min. 15 let. 20. Ložisko Tavt Au Au-Ag-Cu ložisko Tavt se nachází v somonu Teshig, Bulgan aimag, 540 km od Ulaanbaataru. Lokalitu objevila ruská expedice v roce 1986 a odhadla zásoby zlata С1 + С2-1647 kg. Těžební práva na ložisko vlastní rusko-mongolský společný podnik M Diamond. Vrtné práce potvrdily následně zásoby ve výši 5,6 tun zlata a 25 tun stříbra s průměrnými obsahy 7,8 g Au/t, 45 g Ag/t a 1,3 % Cu. V roce 2002 M Diamond uzavřel smlouvu s malajskou společností BHM o investici do dolu a technologie. BHM investovala na ložisku téměř 1 mil. USD s plánovanou produkcí 350 kg zlata ročně a do instalované vysokonapěťové linky. Otvírkové práce byly provázeny technologickými potížemi, které vyústily v soudní spor. V roce 2011 byl provoz dolu dočasně pozastaven z důvodů nedostatečné ochrany životního prostředí. Podrobnější popis ložiskových typů, přehledné tabulky ložisek a rudních projevů zlata a stříbra a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.1. 8.3.2 Stříbro Aktuálně se v Mongolsku stříbro netěží, přestože se v záp. části státu vyskytují ložiska s významnými zásobami tohoto kovu. Pravděpodobným důvodem pro odklady se zahájením těžebních aktivit na ložisku Asgat je velmi slabá infrastruktura v oblasti záp. Mongolska a nesmírně komplikované klimatické podmínky v tomto pohraničním regionu. 62
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: 15. Ložisko Asgat Ložisko Asgat se nachází v záp. části země, poblíž hranic Mongolska. Administrativně území spadá do somonu Nogoonnuur, Bayan-Ulgii aimag, 180 km od centra Ulgii aimag. Ložisko Asgat objevila v roce 1976 sovětských expedice. Na 15 mineralizovaných zónách jsou vypočtené zásoby rudy 26,9 mil. t s obsahem 7 370 tun Ag. V okolí ložiska se uvádí další prognózní zdroje je výši 8,2 mil. tun rudy a 2 566 t Ag. Průměrná kovnatost rudy je 268,2 g Ag/ t, 0,82 % Cu, 0,36 % Sb, 0,042 % Bi s lokální přítomností olova, kadmia, zinku a zlata. 26 Ložisko Mungun-Undur Ložisko objevené a prozkoumané v letech 1983-1992 leží v somonu Umnudelger v Khentii ajmagu. Komplexní ruda má průměrné složení 70 g Ag/t, Sn 0,09 %, 1,09 % Pb a 0,85 % Zn. Odhadované objemy rudy jsou následující Pb - 280 000 t, Zn 230 000 t a Sn 24 000 t. Těžební licence na lokalitě vlastní dvě společnosti - Golden hails a Aria. 8.3.3 Měď Měděný koncentrát společně s molybdenitovým koncentrátem z ložiska Erdenet tvořil přes 30 let nejvýznamnější exportní komoditu Mongolska viz obr. 32. K tomuto producentu se v loňském roce připojila i výroba měděného koncentrátu z povrchově těženého ložiska Oyu Tolgoi a v průběhu dvou let i produkce koncentrátu z podpovrchově těžených částí téhož ložiska. Ve výhledu se otvírka povrchového dolu Tsagaan Suvarga. Obr. 32: Produkce měděného (35 % Cu) a molybdenového (47 % Mo) koncentrátu v Mongolsku v letech 1991 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service 63
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: 9. Ložisko Oyu Tolgoi Oyu Tolgoi je jedním ze světově největších nově těžených Cu - Au ložisek. Nachází se v již. Gobi, asi 550 km jižně od hlavního města Ulaanbaataru a 80 km sev. od hranice s Čínou. Dne 6. října 2009 společnosti Turquoise Hill Resources a RTZ podepsaly dlouhodobou komplexní dohodu o investici do ložiska s vládou Mongolska o výstavbě provozní kapacity na těžbu mědi a zlata na této lokalitě. Dohoda vytváří partnerství mezi mongolskou vládou, držící 34 % projektu a Turquoise Hill Resources, který drží kontrolní balík 66% podílu ve společnosti Oyu Tolgoi. Minerální zásoby jsou soustředěny v několika objektech s celkem předpokládaným objemem okolo 1 500 mil. t. rudy o průměrné kovnatosti 0,85 % Cu, 12,32 g Ag/t a 1,94 g Au/t. Celkové množství kovu v ověřených zásobách je 24,9 miliard liber Cu, 11,9 Moz Au a 78,0 Moz Ag. Životnost těžby se předpokládá přes 40 let. Obr. 33: Oyu Tolgoi přehledná situace ložiskových objektů 10. Ložisko Tsagaan Suvarga!! VÝZNAMNÁ STOPA ČESKÝCH GEOLOGŮ V MONGOLSKU!! Ložisko typu porphyry copper Tsagaan Suvarga bylo objeveno československou geologickou expedicí v již. Gobi v somonu Mandakh, Dornogovi aimag. Ložisko, které disponuje zásobami ve výši 240 mil. t s průměrným obsahem 0,53 % Cu je aktuálně v přípravě k těžbě za podpory německých rozvojových fondů. 11. Ložisko Erdenet!! VÝZNAMNÁ STOPA ČESKÝCH GEOLOGŮ V MONGOLSKU!! Obdobně jako ložisko Tsagaan Suvarga bylo i toto ložisko objeveno československou geologickou expedicí. V současnosti je společnost Erdenet Mining Corporation jedním z největších těžařů 64
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat na asijském kontinentě. Společnost vznikla na základě dohody mezi vládou Mongolska a bývalého Sovětského svazu po odmítnutí československé vlády dál se podílet na rozvoji tohoto ložiska. Produkce ložiska byla zahájena v roce 1978. Podíl 49 % v dříve mongolsko-ruském JV v letošním roce koupila TDB (Trade and Development Bank) of Mongolia. Ložisko typu porphyry copper v současné době zpracovává 26 až 30 mil. t rudy ročně a produkuje kolem 530 tis. t měděného koncentrátu a kolem 4 500 t molybdenitového koncentrátu ročně. Při současné produkci se předpokládá životnost povrchového dolu cca 30-40 let. 27 Ložisko Khukh Adar Ložisko se nachází v somonu Tolbo, Bayan-Ulgii aimag. Aktuálně na lokalitě probíhá vyhledávací průzkum. Předběžné rozsah kovu v zásobách je následující: 96 700 t Cu, 43 200 t Pb a 18 200 t Zn. V roce 2009 společnost Khukh Adar získala těžební licenci o ploše 893 ha plochy po dobu 30 let. Stejná společnost nyní vlastní šest dalších průzkumných licencí v okolí ložiska. Podrobnější popis ložiskových typů, přehledné tabulky ložisek a rudních projevů mědi a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.2. 8.3.4 Molybden Produkce molybdenitového koncentrátu v Mongolsku je plně soustředěna na ložisko Erdenet a je uvedena na obr. 32. 8.3.5 Polymetalické kovy Obr. 34: Produkce Zn koncentrátu v Mongolsku v letech 2005 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service 65
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: 14. Ložisko Tomortein Ovoo Ložisko zinku Tumurtin - Ovoo je těženo dosud největší čínskou investicí v důlním průmyslu Mongolska. Zásoby jsou uváděny 1,23 mil. t zinku. Celkový objem investic do dolu přesáhl 44 mil. USD a roční produkce je plánována na 66 000 t Zn koncentrátu. 38. Ložisko Ulaan Ložisko komplexních Zn-Pb-Cu rud ležící v somonu Dashbalbar, Dornod aimag bylo ověřeno koncem 80. let minulého století. Vyhodnocené zásoby činí 38 826 500 t rudy, obsahující 738 000 t 50% koncentrátu Zn, 164 000 až 424 000 t Pb, 652 az 2 047 t Ag, stříbra, 3,6 až 8,0 kg zlata a 8 953 až 2 601 t Cu. V zásobách není započteno cca 250 t uranu. Těžbu na ložisko provozuje čínská společnost Shin LLC. Společnost vybudovala na lokalitě úpravnu rud zpracovávající vstup o průměrné kovnatosti 1,31 % Pb, 2,71 % Zn, a 59 g Ag/t. 39. Ložisko Tsav Skarnové ložisko Pb-Zn rud Tsav se nachází v somonu Choibalsan Soum, Dornod aimag. Jedná se o největší ložisko polymetalických rud v Mongolsku. Vytěžitelné zásoby na ložisku: 3,5 mil. t železné rudy, 226 200 t Pb, 123 300 t Zn a 881,9 t Ag, a 5,6 tuny měď. Průměrný obsah užitkových složek v rudě: 3,4 % Zn, 1,3 % Pb, 150 g Ag/t a 0,8 g Au/t. Exploataci ložiska provádí čínská společnost Shanlun, která pokračuje v původní ruské otvírce. V roce 2006 byly modernizovány zpracovatelské kapacity. Vyrobený koncentrát se vyváží do Číny k dalšímu zpracování. Podrobnější popis ložiskových typů, přehledné tabulky ložisek a rudních projevů polymetalických kovů a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.4. 8.3.6 Wolfram, cín Potenciál zdrojů wolframu a cínu, které byly v 80. letech minulého století intenzívně dobývány, je aktuálně v Mongolsku nevyužitý. V současnosti je produkce všech wolframových a cínových dolů v Mongolsku zmražena z důvodů nízkých cen těchto komodit na světových trzích. Jedinou výjimkou je těžba vysokoprocentních wolframitových rud na ložisku Khovd Gol v záp. Mongolsku. I přes významnou investici do modernizace dolu a úpravny se i zde však mongolský investor potýká s nízkými výkupními cenami wolframitového koncentrátu. Z mapové části Přílohy 4.2.5 však vyplývá, že řada významných ložiskových indikací se soustřeďuje zejména do záp. Mongolska do ajmagu Bayan Ulgii, do vých. části ajmagu Sukhbaatar a dobře prozkoumaná ložiska jsou v Centrálním ajmagu. Podrobnější výčet investičních příležitostí v oblasti geologického průzkumu a využití lokalit se zásobami wolframu a cínu lze nalézt na www.bizmongolia.com. 66
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: 22. Ložisko Bayandavaa Sn - W rozsypy jsou soustředěné ve čtyřech údolích Bayandavaa, Bayan, Undur a Khukht v somonu Bayandavaa a Erdene v Tuv aimagu. Celkově se v této lokalitě předpokládají zásoby 500 tun Sn a W. Ložisko je nedostatečně prozkoumané. 23 Ložisko Ulaan-Uul Průzkumné práce na tomto ložisku W v somonu Nogoon Nuur Soum v Bayan-Ulgii aimagu byly provedeny v roce 1980. Celkové zásoby na hlavních žilách soustředěných na ploše těžební licence 38 ha činí 63 000 tun W. Těžbu na lokalitě (ne)provozuje společnost Kainar Wolfram v omezeném měřítku. Ruda se nachází ve třech oblastech: západ (žíly 1-33), Kizil Taug (34-39) a jihovýchodní (40-59) o průměrné délce 300 až 800 m a mocnosti 0,2 až 0,4 m. 24. Lokalita Janchivlan Rozsah zásob na lokalitě Sn-W rud poblíž somonu Erdene v Tuv ajmagu je nejasný. 25. Ložisko Tsagaandavaa Ložisko W rud v sominu Bayanchandmani, Tuv aimag, leží 76 km od Ulaanbaataru. Malý technologický komplex na zpracování rudy wolframu byl založen s technickou podporou Maďarska v roce 1989. Podzemní těžbu provádí společnost Mon Wolfram Company. Potvrzená zásoba na ložisko činí v kat. B + C1-2 435 t W a v kat. C2-686 t W. Průměrná roční produkce kapacita dolu plánovaná na 500 t W koncentrátu je ale vzhledem k nízké technické kvalitě úpravy a finanční způsobilosti společnosti pouze 30-50 tun ročně. Ložisko Modot a okolí!! VÝZNAMNÁ STOPA ČESKÝCH GEOLOGŮ V MONGOLSKU!! Průzkum a těžba rozsypových a zvětralinových ložisek W a Sn společným podnikem Mongolczechoslovakmetal na historické lokalitě Modot a na nově objevených ložiskových objektech v širším okolí. Podrobnější popis ložiskových typů, přehledné tabulky ložisek a rudních projevů wolframu a cínu a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.5. 8.3.7 Železo Produkce železných rud od počátku století začíná v Mongolsku významně narůstat viz obr. 35, a to zejména z ložisek, která se nacházejí v záp. okolí města Darkhan. V Darkhanu jsou rovněž jediné mongolské železárny. 67
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 35: Produkce železa v Mongolsku v letech 2004 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service Přehled významných ložisek: 17. Ložisko Bargilt Fe Ložisko železné rudy v somonu Darchan v Khentii aimag, 280km od Ulaanbaataru. Hlavní část ložiska je ve vlastnictví mongolsko-ruské JV Mongolrostsvetmet LLC. Zásoba rudy se předpokládá 43 mil. t. Nyní je ložisko připraveno k těžbě. V plánu je těžit 2 miliony tun železné rudy a produkovat cca 1 mil. t koncentrátu ročně. Ve vých. části rudního revíru vlastní průzkumná práva čínské společnosti Golden Zone International LLC a LutChuluu Company. 21. Ložisko Tumurtolgoi Fe Železárny v Darkhanu mohou mít tři zdroje železné rudy. Jeden z nich leží v somonu Khongor, Darkhan-Uul aimag, 30 km jv. od Darchanu V okolí kóty Tumurtolgoi byly zajištěny zásoby v kat. С1 21,3 mil. t s obsahem 57,2 % Fe. Ložisko se skládá ze sedmi rudních těles. Železárny Darkhan získaly vlastnictví v roce 2005. Povrchový důl, který je v provozu od roku 2009, těží vých. a centrální rudní tělesa o mocnosti do 15 m hluboké. Roční produkce je cca 1 milionů tun železné rudy, přičemž 650 tis. tun zpracované rudy se vyváží do Číny. Podrobnější popis ložiskových typů, přehledné tabulky ložisek a rudních projevů železných rud a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.3. 68
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 8.3.8 Uran Mongolsko má za sebou dlouhou historii průzkumu a těžby uranu. V Mongolsku byly vyčleněny čtyři uranové provincie - mongolsko-priargunská, Gobi Tamsag, Khentei-Daur a severní. Přehled nejvýznamnějších zdrojů je uveden v tab. 22. Tab. 22: Uranová ložiska Mongolska Společnost/projekt Ložisko Aimag Geol. prostředí Zásoby t U, %U Sainshand Zoovch Ovoo Dornogovi sandstone 67 706 t, 0,022 % Dulaan Uul Dornogovi sandstone 6 259 t, 0,022 % Dornod Dornod Dornod volcanic 24 780 t CNNC Internation. Gurvanbulag Dornod volcanic 8 580 t, 0,162 % Gurvan Saihan Gurvan Saihan Dundgovi sandstone 2 479 t, 0,034 % Haarat sandstone 7 288 t, 0,026 % Hairhan sandstone 8 406 t, 0,071 % Ulziit sandstone 2 611 t, 0,036 % Zdroj: www.world-nuclear.org Přehled významných ložisek: 5. Ložisko Dornod, 6. Ložisko Gurvanbulag Uranová provincie mongolsko-priargunská zahrnuje hlavní zásoby uranu na lokalitách Dornod a Gurvanbulag ve formě vulkanogenní mineralizaci. Ložisko Dornod bylo těženo lomem i podzemním dobýváním v letech 1988 až 1995. Celková produkce dolu byla ve výši cca 535 t U. Ložisko je nedotěžené. Na obou ložiskách je extrémně složitá až zcela nepřehledná situace s vlastnictvím těžebních licencí a průzkumných licencí v blízkém okolí ložisek. 7. Ložisko Mardain Gol Ložisko Mardai Gol leží ve stejné rudní provincii jako předcházející ložiska v Choibalsan ajmag. Uranové zrudnění je tvořeno fluorite-molybdenit-uranovým typem mineralizace. Ložisko bylo intenzívně těženo ruskou geologickou expedicí. Zůstatkové zásoby činní 819 000 tun s obsahem 0,098 % U 3 O 8. Opět extrémně neprůhledná právní situace s vlastnictvím těžebních práv na lokalitě. Ložiska v oblasti Gurvan Saihan!! VÝZNAMNÁ STOPA ČESKÝCH GEOLOGŮ (INVESTORŮ) V MONGOLSKU!! Na základě spolupráce mezi Uranium Industry a.s. a státními orgány Mongolska, společnost obdržela exkluzivní nabídku od státní instituce Nuclear Energy Commission of Mongolia na odkup 85% podílu ve společnosti Gurvansaikhan LLC od kanadské společnosti Denison Mines Corp. Její mongolská 69
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat dceřiná společnost Gurvansaikhan LLC je držitelem 4 průzkumných licencí, kde byl na základě podrobného geologického průzkumu, realizovaného v letech 1994-2011, proveden výpočet zásob celkový objem zásob uranu je 23 020 t. Ložiska jsou vhodná pro použití metody podzemního loužení (metody označované jako ISL nebo ISR). 8.3.9 Ostatní kovy - REE Přehled významných ložisek: 37. Ložisko Lug Gol Lokality s výskytem REE se nachází především v somonu Khatanbulag v Dornogovi. Podrobněji byly prozkoumány všechny čtyři lokality se vzácnými zeminami - Lug Gol, Mushgia Khudag, Khotgor a Khalzanburgedei. Byla odhadnuta celková zásoba REE rud ve výši 6,6 mil. t. Ekonomický význam těchto výskytů je však sporný. 8.4 Přehled vybraných nerudních surovin a průmyslových nerostů 8.4.1 Fluorit Mongolsko je jedním z nejvýznamnějších producentů metalurgického a chemického fluoritu viz obr. 36, ze kterého je patrná stabilní produkce této komodity od 80. let minulého století. Rovněž z hlediska objemu ověřených zásob fluoritu se řadí Mongolsko mezi prvních šest zemí na světě. Obr. 36: Produkce metalurgického a chemického fluoritu v Mongolsku v letech 1991 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service 70
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: Ložisko Chuluut Tsagaan Del!! VÝZNAMNÁ STOPA ČESKÝCH GEOLOGŮ V MONGOLSKU!! Průzkum a těžba hydrotermálně metasomatického ložiska fluoritu společným podnikem Mongolczechoslovakmetal, později Mongolczechmetal. Výstavba dopravního terminálu na železniční stanici Maint. Podrobnější popis ložiskových typů, přehledné tabulky ložisek a nerudních projevů azbestu, mastku, magnesitu, zeolitů, grafitu, slíd, fosforitu a fluoritu a mapa distribuce těchto lokalit na území Mongolska je součástí Přílohy 4.2.7. 8.4.2 Fosforit Ložiska fosforitu, ačkoli patří svým objemem zásob k největším na světě, nejsou v současnosti v Mongolsku těžena a to zejména z důvodů environmentální ochrany jezera Khuvsgul. Přehled významných ložisek: 12. Ložisko Burenkhaan, 34. Ložisko Mankhan Uul Mongolsko patří k deseti nejbohatším zemím na fosfority a drží 4-5 % celkových světových zásob - 155 bil. t. Oblasti Khuvsgul a Zavkhan jsou centra ložisek fosforitu v Mongolsku. Státem hrazený geologický průzkum v letech 1974-1988 nalezl v oblasti Khuvsgul 20 ložisek. Průzkumné práce na největších ložiscích Mankhan Uul a Burenkhaan byly zastaveny z důvodů ochrany životního prostředí v okolí jezera Khuvsgul. 35. Ložisko Ongilog Lake Průzkumné práce na ložiscích záp. od jezera Khuvsgul v somonu Alag-Erdene Soum, kde se očekávají na lokalitách Ongilog Hill a Jankhain Hill zásoby fosforitu výši 1,5 bil. t byly ukončeny z důvodů ochrany prostředí v okolí jezera Khuvsgul. 8.4.3 Zeolity. Ložiska zeolitů nejsou v současnosti v Mongolsku těžena. Přehled významných ložisek: 33. Ložisko Tsagaan Tsav Ložisko klinoptilolitu se nachází somonu Saikhandulaan v Dornogovi. Lokalita leží 45 km jv. od města Sainshand. Celkové zásoby se odhadují na 179 mil. t. Držitelem těžební licence je společnost Tugrug Nuuriin Energy LLC. 71
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 8.4.4 Keramické suroviny A) Živec Ložiska živců nejsou v současnosti v Mongolsku těžena snad s výjimkou drobné exploatace lokality sodných živců v ajmagu Dornogobi, produkce které se vyváží do Číny. Přehled významných ložisek: 36. Ložisko Khongor Ložisko živců v somonu Dalanjargalan Dornogovi aimag je vytěženo. Původní těžební licence patřící společnosti Mongolrostsvetment je pozastavena. 8.4.5 Sůl Přehled významných ložisek: 29 Ložisko Shuden Uul Ložisko soli se nachází se sev. od jezera Uvs, uprostřed horského masívu Tagniin hor, 18 km od somonu Davst, Uvs aimag. Jedná se o nejstarší solný důl v Mongolsku. Poloha soli je mocná 9-50 m, celkové zásoby soli na lokalitě jsou 73,2 mil. t. V současné době 30tiletá těžební práva na ložisku vlastní společnosti IkhTemuulel LLC a Zuunnaiman Suvarga LLC. 8.4.6 Drahé kameny Přehled významných ložisek: 28 Ložisko Shavriin Tsaram Příležitostně těžená lokalita leží v somonu Tariat, Arkhangai aimag. Podrobný průzkum byl proveden v letech 1974 až 1977. Zásoby drahých kamenů na ložisku v kat. C2: 37 612 kg pyropu, 13 996 kg chrysolitu, 1 059,7 kg sanidinu. Průměrné obsahy na ložisku: 78,2 g pyropu/m 3, 29,1 g chrysolitu/m 3 a 0,9 g sanidinu/m 3. Pravidelná těžba probíhala do roku 1990 s roční kapacitou cca 250 kg pyropu ve třídě +2.5 1,0 mm. Celkem bylo vytěženo 2 222,8 kg šperkařského granátu. 72
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 8.5 Přehled a využívání energetických surovin Dle údajů Mongolského statistického úřadu viz obr. 37 i dle ročenek MRAM viz obr. 38 vyplývá, že zhruba od roku 2008 až 2009 v Mongolsku začala prudce narůstat produkce uhlí a zájem o uhelná ložiska a uhelné hornictví. Důvodem byly zejména příznivé ceny uhlí na světovém trhu a extrémní poptávka po této komoditě na čínském trhu. Uvedený boom však neměl dlouhé trvání a nadějně rozvíjející se exportní obchodní aktivity řady mongolských, společných mongolsko-čínských i čínských těžařů byly postupně utlumeny slábnoucím exportem do té míry, že většina uhelných těžebních kapacit v Mongolsku zůstává v současnosti nevyužita nebo využita jen z části. Dokladem snižující se ceny energetického i koksovatelného uhlí v uplynulých letech jsou informace znázorněné na obr. 39. Přirozeně s klesající produkcí uhlí je spojen i rozsah skrývkových prací na uhelných ložiscích viz obr. 40. Obr. 37: Produkce uhlí (nerozlišeno) a ropy v Mongolsku v letech 1991 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service 73
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 38: Uhlí produkce a export v letech 2009-2015 Zdroj: Statistické ročenky MRAM Obr. 39: Průměrná cena exportovaného uhlí z Mongolska Zdroj: Statistické ročenky MRAM 74
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 40: Vývoj sumárních objemůů skrývkových prací na uhelných ložiscích v Mongolsku Zdroj: Statistické ročenky MRAM Detailní vývoj situace na mongolském trhu s uhlím v sumárních měsíčních úhrnech v průběhu roku 2015 a to jak v objemech vytěžených, prodaných i exportovaných je podrobně znázorněn na obr. 41 a 42. 75
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Obr. 41: Mongolsko objemy produkce uhlí v roce 2015 Mongolsko -produkce uhlí v roce 2015 (tis. t) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2015 I 2015 II 2015 II II 2015 IV 2015 V 2015 VI 2015 VII 2015 VIII 2015 IX 2015 X 2015 XI 2015 XII vytěžené 1994.6 1323.2 2341.33 3185.9 1636.5 1933.4 1825.7 2462.5 1623.9 1690.6 1840.3 2577.8 prodané 1960.2 1263.4 2156.9 1545 1447.7 2079.6 1614.5 2222.6 1525.9 1922.4 2258.9 2505.8 export 1106.2 604.5 1533.7 1009 964 1682.3 1258.2 1456.5 887.8 1080.8 1288.8 1596 Obr. 42: Mongolsko objemy exportovaného uhlí v roce 2015 1200 1000 800 600 400 200 0 2015 I 2015 II 2015 III 2015 IV 2015 V 2015 VI 2015 VII 2015 VIII 2015 IX 2015 X 2015 XI 2015 XII Koksovatelné uhlí 0 8.1 52.3 148.1 302.6 343.9 186.9 208.4 108.1 50.6 35.3 21.6 Nezpracované koks. uhlí 454.33 451..5 1130 189.4 235.4 605.6 262.5 334.8 263.5 Slabě koks. uhlí 436.8 93.99 317.4 570.2 329.5 575.6 787.6 576.4 467.6 Energetické uhlí 215.1 51 Mongolsko -objemy exportovaného uhlí v r. 2015 (tis. t) 44 101.3 96.6 157.2 21.2 336.8 48.5 425.1 579.4 640.2 506.8 337.7 576 98.3 336.4 358.1 76
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Přehled významných ložisek: 1. Tavan Tolgoi Zásoby ložiska Tavan Tolgoi zahrnují více než 4,5 miliardy t, z čehož 1,9 miliardy t je koksovatelné uhlí a zbytek je termální uhlí. Celkově se na ložisko předpokládají zásoby ve výši 6,0 miliardy t. Ložisko Tavan Tolgoi zahrnuje čtyři dílčí oblasti (revíry) - Uhaahudag, Tsanki, východní Tsanki a Bortolgoi. Společný podnik mezi správou aimaga a společností Qinhua v současné době provozuje malý důl v rámci revíru Tsanki o přepravní kapacitě 1 mil. t uhlí ročně na export do Číny. Revír Uhaahudag je ve vlastnictví společnosti Energy Resources Ltd., která je aktuálně v úpadku díky nesplatitelným dluhům vůči bankovnímu sektoru. Zbývající pole Tavan Tolgoi jsou vlastnictvím Erdenes MGL LLC, státem vlastněné holdingové společnosti. V současnosti se vede v mongolské společnosti neutuchající diskuze o budoucnosti tohoto ložiska a o nalezení nejvhodnějšího investora. 2. Nariin Sukhait Ložisko Nariin Sukhait zahrnuje dva povrchové doly první vlastní a provozuje mongolská společnost Alt Corporation (MAK). Druhý je provozován jako společný podnik mezi MAK a čínskou společností Quinhua (Quinhua-MAK). Zásoby na ložisku dosahují 134 mil. t. Doly v uplynulých 5 letech exportovaly cca 2 mil. t uhlí ročně do Číny. Na ložisko Nariin Sukhait navazuje další uhelný revír, kde těží společnost South Gobi Energy Resources. Těžba byla zahájena na dole Ovoot Tolgoi v roce 2008. Zásoby na ložisku Ovoot Tolgoi West, South a East Fields obsahuje přibližně 259 mil. t ověřených zdrojů a přibližně 145 mil. tun předpokládaných zdrojů. 3. Baganuur Hnědouhelný důl Baganuur byl založen v roce 1978. Na ložisku, které se nachází cca 60 km vých. od hlavního města, těží společnost Baganuur a.s. Uvedená společnost je největší těžební uhelnou společnosti v Mongolsku, kde se těží přibližně 75 mil. t uhlí ročně. Uhlí z dolu Baganuur zásobuje stávající tepelné elektrárny Ulaanbaatar 2, 3, a 4 a zajišťuje zásobování uhlím hlavní město Ulaanbaatar. 4. Shivee Ovoo Ložiska Shivee Ovoo a Eldev Shivee Ovoo se nachází asi 250 km jižně od hlavního města Ulaanbaatar v Govisumber aimag, poblíž hlavní železniční trati z Ruska do Číny. Zásoby na obou sousedících ložiscích jsou odhadovány na více jak 2 miliardy t uhlí. Ložisko bylo otevřeno v roce 1992 za účelem pokrytí domácí poptávky po uhlí. Uhlí na ložiscích je sub-bituminózní, s vysokým obsahem vlhkosti. To limituje jeho využití v tepelných elektrárnách z důvodů špatného zapalování v peci a zamrzání zásob v zimním období. Plánována je v blízkosti ložiska vybudovat tepelnou elektrárnu o výkonu 6 x 600 MW a exportovat elektřinu do Číny. 77
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 1. Ložisko Ulaan-Ovoo Leží v somonu Tushig v Selenge aimag, přibližně 17 km od ruských hranic a 120 km od vlakového nádraží Shaamar a silnice Ulánbátar-Sukhbaatar. Zásoby vypočtené na základě průzkumu provedeného v roce 1970 předpokládají zásobu 280 milionů tun kvalitního uhlí. Jediným vlastníkem dolu je společnost Prophecy Coal Company registrovaná v Toronto. V roce 2010 získala 100% podíl na ložisko. V tomtéž roce byla zahájena těžba. Technické a ekonomické zhodnocení ložiska provedla společnost Minarco MineConsult Austrálie. Výstupem hodnocení je zásoba 208 milionů tun uhlí, z čehož 174,5 milionu tun jsou ověřené a 34,3 milionů tun indikované. Roční kapacita dolu se odhaduje na 6 milionů tun. 2. Ložisko Ovdog Hudag Nachází se v somonech Bayanjargalan a Undurshil v Dundgovi aimag. Průzkum byl proveden pomocí státních fondů v 80. letech minulého století. Ložisko se nachází nedaleko od železnice Ulaanbaatar - Sainshand. Původní odhad zásob byl 169,2 milionů tun, ale přepočet zásob v roce 2011 zvýšil zásoby na 324,9 milionu tun. Vlastníkem těžební licence a současně provozovatelem dolu je společnost TaliinShigtgee LLC. 3. Ložisko Bayanteeg Nachází se v somonu Nariinteel Soum v Uvurkhangai aimag Tento důl se nachází 130 km od aimačního centra. Ložisko bylo objeveno v roce 1961 a průzkum se uskutečnil v roce 1978. Vlastníkem dolu je Bayanteeg akciová společnost Roční kapacita dolu je 25 000 tun uhlí, které dodává do ajmagů Arkhangai, Uvurkhangai a Bayankhongor. Vyčíslené zásoby dolu byly ve výši 29,6 milionů tun, z toho 4,6 milionu tun již byly vytěženy. Mongolsko plánuje v blízkosti dolu postavit elektrárnu 40 MW. 4. Ložisko Nuurst Khotgor Ložisko uhlí v somonu Bukhmurun Soum v Uvs aimag. Povrchově těžené ložisko má významnou úlohu v rozvoji západní části území. Uhlí dodává do ajmagů Uvs a Bayan-Ulgii. Na ložisku, původně ve vlastnictví státu, vlastní 51 % akcií společnost Korea Coal Corp., které koupila za 10 milionů USD v prosinci 2010. Zásoba ložiska je 109 milionů tun. Důl byl otevřen v roce 2011 a průměrná roční těžba ve výši 300 000 tun se bude postupně navyšovat na více než 1 milion tun. Korea Coal Corp. Plánuje export uhlí do krajů Tuva a Altaje v Rusku. 5. Ložisko KharTarvagatai Nachází se v Umnugovi v somonu Tarialan. Povrchově těžený důl má přes 23 milionů tun zásob. Důl je v provozu od roku 1964 a dodává uhlí do Uvs a Khovd aimagů. Dlohodobě se na ložisku plánuje výstavba tepelné elektrárny. 78
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 6. Ložisko Aduunchuluun Nachází se 6 km od města Choibalsan v Dornod ajmagu. Ložisko bylo objeveno v roce 1951 při průzkumu na uranové zrudnění v blízkosti U-dolu Bayanbulag. Zásoba ložiska je 423,8 milionů tun uhlí. Těžba byla zahájena v roce 1955 dodávkami uhlí do Choilbalsanu. Roční produkce dosáhla až 600 000 tun. Důl v současné době provozuje společnost Aduunchuluun Co. V oblasti dolu vlastní povolení k průzkumu společnost MAK, která plánuje další otvírku a výstavbu briketárny s roční kapacitou 1 milion tun briket. Uvedená společnost rovněž plánuje postavit v blízkosti ložiska Aduunchuluun zplyňovací závod s kapacitou 400 000 tun uhlí ročně. 7. Ložisko Tevshiin Govi Tento povrchově těžený důl v somonu Saintsagaan v Dundgovi aimag má zásobu 923,2 milionů tun uhlí, což je druhé největší ložisko uhlí v zemi po TavanTolgoi. Důl byl založen v roce 1990 a jeho průměrná roční produkce je 50 000 tun. Důl provozuje společnost TevshiinGoviLLC. Nevýhodou ložiska je jeho izolovaná poloha a nižší kvalita suroviny. 8. Ložisko Talbulag Tento důl v Sukhbaatar somonu v Sukhbaatar aimagu byl otevřen v roce 1970, privatizován v roce 1997 společností Taliin Gal Company. Výstavbou zpracovatelského závodu v Tumurtiin Ovoo mohl důl zvýšit svůj výkon o 50 procent a ročně dodává 15 000 tun uhlí do tohoto závodu. V uvedené uhelné pánvi nacházející se 35 km od centra aimag Sukhbaatar, je v provozu ještě další uhelný důl Engui Tal LLC. Byl založen s využitím nejmodernějších technologií v roce 2011. Je schopen pokrýt veškeré potřeby uhlí v Sukhbaatar aimagu. Ložisko na zásobu 10 milionů tun uhlí a roční produkce se odhaduje na zhruba 60 000 tun. 9. Ložisko Chandgana Tal Chandgana Tal je lokalizováno 25 km vých. od Murun somonu v Khentii aimagu. Bylo objeveno v průběhu geologického průzkumu v roce 1941 a podrobně prozkoumáno v roce 1962 až 1963. Důl byl otevřen v roce 1967 a těží do 20 000 tun uhlí ročně. Na ložisku vlastní několik společností průzkumné a těžební licence s předpokládanými zásobami 1,2 miliardy tun. Další uhelný důl v pánvi patří společnosti Chandgana Coal. Leží v sv. části konci pánve a její dvě těžební licence kontrolují zásoby v objemu 141 milionů tun. Doly se nachází 9 km od sebe a mají dobrý přístup k místní infrastruktuře. Doly mají po železnici přístup do Číny a Ruska. V roce 2012 společnost obdržela licenci od mongolského Energetického regulačního úřadu k výstavbě elektrárny 600 MW Chandgana. 79
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 10. Uhelná pánev Khuutiin Khonkhor Uhelný důl se nachází poblíž železnice Ulaanbaatar Sainshand somonu Bayanjargalan, Dundgovi aimag. Ložisko bylo objeveno průzkumnými prací v roce 1954, podrobně prozkoumáno v roce 1980. Celkové zásoby ložiska jsou ve výši 104,2 milionů tun uhlí. V dané oblasti společnost MAK vlastní licenci těžební na ploše 1 444 ha na ropné břidlice. Celkově jsou v revíru Khuut odhadované zásoby 487 milionů tun ropných břidlic a 190 milionů tun uhlí. Podrobný průzkum na lokalitě dále pokračuje. 11. Ložisko Khuut Ložisko uhlí v somonu Matad Soum, Dornod aimag bylo prozkoumáno v letech 1973 až 1979. Nyní je těženo společností BumanOlz Co. S roční kapacitou 120 000 tun energetického uhlí. 12. Ložisko Nalaikh Podzemní těžba na lokalitě byla po desetiletích exploatace uzavřena v roce 1995 z důvodů obtížných technických podmínek. Od svého oficiálního uzavření na ložisku pracují menší firmy a skupiny formou small mining ve značně složitých podmínkách, s převahou ruční práce, bez dodržování BOZP a často bez jakéhokoliv povolení. Za dobu existence dolu bylo vytěženo téměř 25 milionů tun uhlí dodávaného především do Ulaanbaataru. Zbytkové zásoby jsou asi 50 milionů tun. Za předpokladu, že roční poptávka malých a středních podniků a obyvatel hlavního města je 1,5 milionu tun ročně, malé doly by měly být schopny dodávat kvalitní uhlí po dobu 30-50 let. Uhelná pánev Nalaikh skládá ze tří částí. Centrální část je vyčerpaná, ale východní a západní části jsou téměř nedotčené. Více než 60 procent zbytkových zásob se nachází v západní části. Těžba na východní části revíru je hydrogeologicky komplikovaná z důvodů blízkosti řeky Tuul. 13. Uhelná pánev Alagtogoo Základní průzkum lokality v somonu Dalanjargalan, Dornogovi aimag byl proveden ze státních prostředků. Společnost MAK provedla v roce 1998 podrobný průzkum a ve stejném roce byly zahájeny těžební práce a doprava uhlí do elektrárny č. 2 v Ulaanbaataru. 14. Ložisko Zeegt Průzkumné práce na tomto ložisku v somonu Chandmani, Gobi-Altai aimag byly provedeny ze státních prostředků v 80. letech minulého století. Nyní povrchový důl provozuje společnost Gobi Coal Energy Comp., která dodává uhlí do okolních somonů. Technicko-ekonomická studie proveditelnosti dolu Zeegt v roce 2012 potvrdila zásoby ve výši 93 + 64 milionů tun uhlí. V pánvi provádí geologické práce na průzkumných licencích několik společností - Gobi Consolidated LLC, Tephys Mining LLC. 80
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 15. Ložisko Mogoingol Toto ložisko těžené povrchovým dolem v somonu Tsesterleg, Khuvsgul aimag, byl objeven geologickou expedicí v letech 1967-1970. Následný podrobný průzkum potvrdil zásoby v rozsahu 15 508 tis. tun uhlí. Pánev byla znovu revidována v roce 1992 a zajistila nové zásoby v jejím vých. pokračování. Povrchový důl byl uveden do provozu v roce 1971. Životnost dolu se předpokládá při současné těžbě 30 let. Důl dodává uhlí do ajmagů Zavkhan a Khuvsgul. Čínská společnost Shine Asie Mining Group na ložisko získala povolení pro výstavbu 60MW tepelné elektrárny. 16. Ložisko Saikhan-Ovoo Lokalita se nachází 22 km sz. od somonu Saikhan v Bulgan aimagu. Geologické zásoby na ložisku byly původně odhadnuty ve výši 34,7 milionů tun uhlí. Průzkumné práce byly provedeny ze státního rozpočtu před rokem 1990 a hlubinný důl pokrýval svojí produkci uhlí potřeby somonů v ajmagu Arkhangai, Khuvsgul a Bulgan. Dalšími investory v pánvi jsou čínské společnosti SMI LLC v jižní části Mt. Saikhan a Asian Coal Ltd., vlastnící těžební licenci s potvrzenými JORC zásobami 190 milionů tun. 18. Ložisko Tugrugnuur, pánev Nyalga Uhelná pánev situovaná v somonu Bayan, Tuv aimag, 130 km od Ulaanbaaaru má ploch cca 30 km 2. Pánev se prostírá mezi ložisky Baganuur a Shivee-Ovoo a oblast zatím není zcela prozkoumána. Zásoby z roku 1980 se odhadují na 3 miliardy tun hnědého nebo energetického uhlí v kat. C2 + prognózní zásoby 3 118 milionů. V oblasti vlastní licence řada společností: TugrugNuur Energy, Tugrug Gal, TNE, MonrospromUgol, TegshSaikhan, TsaidamNuur, Tsetsens Mining, Adams Mining a TCL a další. 31 Ložisko Uvdug Khudag Zásoby na ložisku hnědého uhlí v somonu Undurshil, Dundgovi ajmag, se odhadují v kat. А + B + C1 114,5 mil. t. Majitelem licence je společnost Taliin Shigtgee LLC. Ložisko bude v budoucnosti významným zdrojem plynu a uhlí jako chemické suroviny. 32. Hnědouhelná pánev Tsaidam Nachází se 117 km od hlavního města Ulaanbaatar v somonu Bayan, 27 km vých. od asfaltové silnice na Ulaanbaatar a 28 km od železnice. V pánvi Tsaidam se nachází druhé největší ložisko uhlí v Mongolsku, navazující na ložisko Baganuur. Zásoby se odhadují na 6 bilionů tun hnědého uhlí. V současné době důl je rozdělen do více než 20 provozních licencí. Společnost Tsetsens plánuje v místě postavit 600MW tepelnou elektrárnu a závod na zplyňování uhlí. Obdobně Tsaidam Energy zde hodlá vybudovat 600MW tepelnou elektrárnu. Ostatní držitelé těžebních licencí v oblasti Tsaidam jezera jsou společnosti Tengri a Tengripetro, Peabody Winsway Resources a Tsetsennonas. 81
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Podrobnější popis ložisek energetických surovin, přehledné tabulky ložisek a výskytů a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.9. 8.6 Přehled a využívání stavebních surovin 8.6.1 Vápenec Na investicích v období budování rozvinutého socializmu se významně podílelo i bývalé Československo, zejména pak dodávkou technologie do cementárny v Darkhanu. Obr. 43: Produkce cementu a vápence v Mongolsku v letech 1991 až 2014 Zdroj: Mongolian Statistical Information Service Přehled významných ložisek: 30 Ložisko Shiree Uul Tento lom v somonu Delgerkhangai v Dundgovi aimag je jedním ze čtyř velkých vápencových lomů v Mongolsku. Ložisko bylo prozkoumáno v letech 1958-1960 a následným podrobným geologickým průzkumem v letech 1985-1986. Vypočítaná zásoba vysokoprocentního vápence je 4 450 700 t. Těžební práva na ložisko drží společnosti Tumental, Tumen A, Mongolyn Alt a Khuld-OLZ. Podrobnější popis ložisek dalších stavebních surovin, přehledné tabulky ložisek a mapa distribuce těchto lokalit je součástí Přílohy 4.2.8. 82
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 9. Struktura investic v oblasti průzkum a těžby Přehled investic do ložiskového geologického průzkumu co do objemu a původu investice je ukázán v tab. 23. Tab. 23: Přehled investic do ložiskového geologického průzkumu Č. 2013 2014 Č. Země Náklady % Země Náklady % 1 Mongolsko 97 597,1 65 % 1 Mongolsko 72 108,2 46 % 2 Austrálie, Mongolsko 15 057,3 10 % 2 Francie 22 674,5 14 % 3 Čína 8 805,2 6 % 3 Singapur 16 126,5 10 % 4 Panenské ostrovy 6 720,9 5 % 4 Panenské ostrovy 14 058,6 9 % 5 Mongolsko, Jižní Korea 2 685,0 2 % 5 Čína 12 331,9 8 % 6 Austrálie 2 491,9 2 % 6 Mongolsko, PO 4 793,3 3 % 7 Austrálie, Nový Zéland 2 198,1 1 % 7 Mongolsko, Singapur 2 598,1 2 % 8 Mgl, Hongkong, Japonsko 1 672,8 1 % 8 Lucembursko 2 509,3 2 % 9 Mongolsko, Čína 1 662,5 1 % 9 Lucembursko, Seyshely 2 198,3 1 % 10 Nizozemí 1 176,1 1 % 10 Nizozemí 1 471,4 1 % 11 Hongkong 1 076,8 1 % 11 Mongolsko, Čína 1 322,3 1 % 12 Jižní Korea 1 005,8 1 % 12 Austrálie 1 268,4 1 % 13 Lucembursko, Seyshely 934,2 1 % 13 Mongolsko, Rusko 590,3 0 % 14 Mgl, Panenské ostrovy 929,6 1 % 14 Mgl, Hongkong,Japonsko 549,6 0 % 15 Singapur 904,5 1 % 15 Kanada 448,4 0 % 16 Kanada 752,5 1 % 16 Jižní Korea 404,3 0 % 17 Švýcarsko 667,3 0 % 17 Mongolsko, Jižní Korea 331,2 0 % 18 Mongolsko, Singapur 654,5 0 % 18 Bermudy 306,2 0 % 19 Hongkong, Čína 436,9 0 % 19 Austrálie, Mongolsko 251,3 0 % 20 Mongolsko, Hongkong 287,5 0 % 20 Hongkong 228,6 0 % 21 Bermudy 230,9 0 % 21 Mongolsko, Lucembursko 225,2 0 % 22 Mongolsko, Rusko 174,2 0 % 22 Mongolsko, Hongkong 153,6 0 % 23 Mongolsko, Kanada 153,5 0 % 23 Indie 135,6 0 % 24 Mgl, PO, Lucembursko 143,3 0 % 24 Rusko 80,5 0 % 25 Barbados 114,9 0 % 25 Mgl, PO, Lucembursko 30,6 0 % 26 Pan.ostrovy, Singapur 101,6 0 % 26 USA, Čína 9,1 0 % 27 Rusko 98,1 0 % 27 Mongolsko, Německo 4,8 0 % 28 Japonsko 68,5 0 % 28 Mongolsko, Polsko 4,8 0 % 29 USA, Čína 53,1 0 % 29 Kazachstán 2,7 0 % 30 Austrálie, Čína 47,1 0 % 30 Mongolsko, Japonsko 2,0 0 % 31 Mg, PO, Německo 45,7 0 % 31 CELKEM 157 219,6 100 % 32 Indie 42,9 0 % 33 Lucembursko 42,6 0 % Vysvětlivky: 34 Mongolsko, Německo 28,9 0 % Mgl Mongolsko 35 Mongolsko, Japonsko 13,2 0 % PO Panenské ostrovy 36 Malajsie, Mongolsko 5,0 0 % Mgl, USA, Belgie, Čína, 4,8 37 Holandsko, V. Británie 0 % 38 Belize 4,2 0 % 39 Mongolsko, Lucembursko 1,5 0 % CELKEM 149 090,5 100 % 83
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Do těžebního průmyslu poměrně intenzívně vstupuje i mongolský bankovní sektor. Dokladem toho je i tab. 24, která dokládá, že na některé z vydaných licencí byly poskytnuty bankovní půjčky a licence jsou drženy jako bankovní jistina obvykle u některé z mongolských bank. Tab. 24: Přehled licencí pod bankovní zárukou u jednotlivých mongolských i zahraničních bank Počet licencí pod bankovní zárukou Licence Plocha počet % ha % Celkem 241 100,0 % 427 851 100,0 % 1 Obchodní a rozvojová banka 39 16,2 % 64 590 15,1 % 2 Golomtbank 28 11,6 % 25 920 6,1 % 3 Kapitalbank 22 9,1 % 17 362 4,1 % 4 Khaanbank 22 9,1 % 4 546 1,1 % 5 Banka města Ulaanbaataru 16 6,6 % 10 623 2,5 % 6 Zoosbank 12 5,0 % 106 718 24,9 % 7 Anodbank 11 4,6 % 10 856 2,5 % 8 Golomtbank, Zoosbank, Anodbank 11 4,6 % 100 202 23,4 % 9 Khasbank 10 4,1 % 640 0,1 % 10 GES Kapital Bank 9 3,7 % 14 463 3,4 % 11 Gasprom 7 2,9 % 5 186 1,2 % 12 Evropská rozvojová a investiční banka 7 2,9 % 2 602 0,6 % 13 Mongolská rozvojová banka 7 2,9 % 19 755 4,6 % 14 Bank of China 5 2,1 % 1 027 0,2 % 15 Národní investiční banka Mongolska 5 2,1 % 2 215 0,5 % 16 Khadgalanj Bank 4 1,7 % 13 542 3,2 % 17 Mongolská poštovní banka 3 1,2 % 287 0,1 % 18 korporace soukromých zahraničních investorů 3 1,2 % 3 171 0,7 % 19 Export-inport Bank of China 3 1,2 % 1 092 0,3 % 20 Businness-Invest Development 2 0,8 % 16 697 3,9 % 21 Kapitronbank 2 0,8 % 142 0,0 % 22 Erelbank 2 0,8 % 150 0,0 % 23 Deltasan Foundation 1 0,4 % 20 0,0 % 24 Credit Express 1 0,4 % 236 0,1 % 25 Creditbank 1 0,4 % 136 0,0 % 26 Luchero 1 0,4 % 190 0,0 % 27 Letforex 1 0,4 % 28 0,0 % 28 Mezinárodní investiční banka 1 0,4 % 28 0,0 % 29 Turkoisfinance 1 0,4 % 673 0,2 % 30 Finance and Development of Mining 1 0,4 % 2 735 0,6 % 31 sdružení soukromých investorů 1 0,4 % 115 0,0 % 32 Chingiskhaan Bank 1 0,4 % 498 0,1 % 33 Export-Import Bank of China 1 0,4 % 1 405 0,3 % 84
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Řada mongolských bank se v poslední době se aktivně zajímá i o obchodní podíly v úspěšných důlních společnostech. Příkladem z poslední doby je akvizice 49 % společnosti Erdenet Mining Corporation mongolskou bankou Trade and Development Bank of Mongolia v rozsahu 500 mil. USD. V oblasti investic do těžebních licencí jednoznačně dominuje projekt povrchové i podzemní otvírky ložiska Oyu Tolgoi viz položka 10 v tab. 25. Tab. 25: Přehled investic do těžebních licencí a přípravy ložisek do těžby 2010 2011 2012 2013 2014 Země 2957,4 100 % 3737,4 100 % 3947 100 % 4811 100 % 5925,2 100 % 1 Mongolsko 31,8 1 % 56,2 2 % 83,3 2 % 98,8 2 % 794,0 13 % 2 Malajsie - - 1 0 % 2,6 0 % 0,4 0 % - - 3 Rusko - - - - 1,2 0 % - - 303,3 5 % Mongolsko - Jižní 4 Korea - - - - 3,3 0 % - - - - 5 Mongolsko - Čína - - - - 1,2 0 % - - 9,2 0 % 6 Mongolsko - Japonsko - - - - - - - - 4,7 0 % 7 USA 0,5 0 % 0,3 0 % - - 9,7 0 % 0,9 0 % 8 Bermudy 0 0 % - - - - - - - - 9 Bulharsko 0,3 0 % 0,4 0 % 0,5 0 % 0,6 0 % - - 10 Mgl - Panenské ostrovy 1492,9 50 % 3651 98 % 3518,5 89 % 4579 95 % 4166,3 70 % 11 Německo - - 7,6 0 % - - - - - - 12 Kanada - - - - - - 1,2 0 % 3,4 0 % 13 Kajmanské ostrovy 6,9 0 % 7,6 0 % 65 2 % 11,6 0 % - - 14 Rusko 133,5 5 % 3,5 0 % 167,6 4 % 1,2 0 % 2,1-15 Jižní Korea 0,2 0 % - - - - - - 15,9 0 % 16 Čína 39,3 1 % 9,4 0 % 103,6 3 % 108,5 2 % 600,2 10 % 17 Japonsko - - 0,2 0 % - - - - - - 18 Česká republika 4 0 % 0,2 0 % 0,2 0 % 0 - - - 19 Ukrajina 1247,9 42 % - - - - - - - - 20 Thajsko - - - - - - - - 17,5 0 % 21 Singapur - - - - - - - - 7,5 0 % 22 Hongkong - - - - - - - - 0,2 0 % 85
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 10. Export surovin Poslední roky významně ukázaly, jak citlivý je mongolský státní rozpočet na příjmy z exportu nerostných surovin. Hodnoty nejvýznamnějších exportních komodit i cenové relace jsou ukázány v tab. 26. Většinu zajímavých konsekvencí si z této tabulky vnímavý čtenář jistě odvodí sám. Tab. 26: Přehled hlavních exportních surovinových komodit Mongolska a významných importérů Vývozní komodita 2014 2015 objem cena objem cena 1. Fluoritový koncentrát (tis.t/tis.usd) 313,3 71 360,60 280,3 65 533,80 Čína 128,2 32 572,50 117,2 28 587,10 Kyrgyzstán 4,9 997 5,4 1 098,60 Rusko 179,5 37 424,80 154,4 35 023,90 Uzbekistán 0,6 319,0 0,1 37,2 Ukrajina 0,2 47,3 0,1 33,6 Jižní Korea - - 3,0 720,7 Bělorusko - - 0,1 32,7 2. Železná ruda (tis.t/tis.usd) 6 324,40 446 363,60 5 065,10 227 199,70 Čína 6 324,40 446 363,60 4 531,40 206 872,70 Singapur - - 220,6 10 318,00 Hongkong - - 313,1 10 009,00 3. Měděný koncentrát (tis.t/tis.usd) 1 378,10 2 573 621,80 1 477,80 2 280 135,30 Čína 1 373,40 2 560 729,30 1 467,30 2 258 079,60 Rusko - - 5,8 14 348,90 Japonsko 4,7 12 892,50 4,6 7 706,80 4. Zinkový koncentrát (tis.t/tis.usd) 99,4 113 167,30 84,1 101 658,50 Čína 99,4 113,167,3 84,1 101 658,50 5. Wolframový koncentrát (t/tis.usd) 1 484,60 18 993,60 1 703,30 13 671,80 Čína 708,6 7 355,90 998,3 7 230,00 Rusko 79,7 690,7 - - Nizozemí 49,9 1 217,80 25,0 186,6 USA 264,7 4 401,60 190,0 1 539,40 Jižní Korea - - 55,0 512,4 Singapur 139,8 2 405,80 - - Vietnam 241,9 2 921,80 435,0 4 203,40 6. Molybdenový koncentrát (t/tis.usd) 4 030,50 35 677,20 5 022,50 29 473,80 Jižní Korea 682 7 862,80 1 188,00 10 909,80 Čína 3 170,30 26 360,10 3 656,30 18 058,20 Rusko 142,1 1 024,80 - - USA 36 429,5 - - Kyrgyzstán - - 178,2 505,8 7. Zlato (nezpracované), (kg/tis. USD) 10 040,80 405 244,30 11 316,40 419 708,20 Velká Británie 9 386,90 379 965,70 8 449,40 315 410,60 Francie 0,3 10,1 - - Švýcarsko 653,6 25 268,50 2 867,00 104 297,60 8. Katodová měď (tis.t/tis.usd) 6,3 41 925,30 12,4 66 674,60 Jižní Korea 6,3 41 925,30 3,6 18 966,50 Čína - - 8,4 46 337,80 Indonésie - - 0,1 496 86
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Vývozní komodita 2014 2015 objem cena objem cena Taiwan - - 0,2 874,3 9. Uhlí (tis.t/tis.usd) 19 481,50 848 600,50 14 426,40 555 026,60 Čína 0,0 3,6 1,1 90,1 Jižní Korea 19 461,40 847 173,20 13 965,80 532 308,70 Rusko 20 1,423,7 76,8 5 980,40 Velká Británie - - 161,5 7 071,10 Singapur - - 221,2 9 576,30 Zdroj: www.ecustoms.mn 87
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 11. Ochrana životního prostředí při těžbě nerostných surovin Ochrana životního prostředí při nápravě ekologických škod vzniklých v souvislosti s těžbou nerostných surovin se na přelomu tisíciletí v řadě případů spíše demonstrovala festivalem planých diskuzí na toto téma a množstvím nerealizovaných opatření či nařízení. ní. Výsledkem tohoto období byla řada recentně vznikajících zátěží, vznikajících jako produkt průmyslové i nelegální těžby surovin. Pro uvedené období bylo charakteristickým rysem exploatace většiny, zejména menších a středních lokalit bez jakýchkoli pravidel důlního podnikání, o ochraně životního prostředí nemluvě. Zvláště závažná byla činnost nelegálních malých těžařů, výsledkem jejichž aktivit byla rozvrácené důlní pole, opuštěné bez náznaků snahy o rekultivaci zasažených lokalit. Zdá se však, že uvedené é období bí je již minulostí a jak centrální i místní administrativa, tak i vlastní těžaři se na řadě lokalit intenzívněji vnímají nutnost prakticky naplňovat zpracované rekultivační plány. Příkladem mohou být některé vytěžené Au rozsypy, na kterých úspěšně proběhly revitalizační práce nebo již exploatované Au ložisko Boroo. Uvedený trend dokládají i údaje o celkové ploše rekultivovaných území uvedené na obr. 44 a v tab. 27. Je vysoce pravděpodobné, že i v blízké budoucnosti budou zvláště ze strany vedení somonu nebo ajmagů významně narůstat požadavky na minimalizaci ekologických následků plánovaných průzkumných a těžebních projektů. Tento trend se projevuje již ve fázi projednávání souhlasů somonů s přidělením průzkumných licencí. Obr. 44: Poměr těžbou zasažených a po těžbě rekultivovaných ploch celkově na území Mongolska Zdroj: Statistické ročenky MRAM 88
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat Tab. 27: Výkaz technicky a biologicky rekultivovaných ploch dle výkazu MRAM Ukazatelé (ha) do r. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem 1 Plochy s proběhlou těžbou 14 640 1 001 1 436 709 631 1 709 2 042 1 430 1 038 1 561 26 198 2 Rekultivované plochy 9 046 1 125 1 356 932 711 1 533 1 443 1 402 807 960 19 316 3 4 Technicky rekultivované plochy Biologicky rekultivované plochy 3 558 843 980 823 580 1 290 480 1 177 532 523 10 786 2 395 628 1 001 670 300 520 521 378 370 322 7 103 Zdroj: Statistické ročenky MRAM 89
Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko zajištění a analýza vstupních dat 12. Informační zdroje AREVA in Mongolia, AREVA, www.areva.com BIZMONGOLIA.com, www.bizmongolia.com BusinessInfo.cz (2015): Souhrnná teritoriální informace Mongolsko. - Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru (Mongolsko) ke dni 01. 06. 2015 Cane, I. Schleger, A. Ali, S. Kemp, D. McIntyre, N. McKenna, P. Lechner, A. Dalaibuyan, B. Lahiri- Dutt, K. and Bulovic, N. (2015). Responsible Mining in Mongolia: Enhancing Positive Engagement. Sustainable Minerals Institute: Brisbane Country Profile of Mongolia, www.unstats.un.org Erdenet Mining Corporation, www.erdenetmc.mn Exploration and mining license map of Mongolia, Mongols.eu, www.mongols.eu Geological Information Center, Ulaanbaatar Invest Mongolia, www.invest-mongolia.apip.com Mining Magazine, www.miningmagazine.com Mining in Mongolia CountryMine, InfoMine, www.infomine.com Ministry - InfoMongolia.com www.infomongolia.com Mongolia Mining Journal Mongolia Wikipedia, the free encyclopedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/mongolsko Mongolia Energy, www.mongolia-energy.com Mongolia Mining Sector Technical Assistance Project, www.worldbank.org Mongolia Mining News and Commentary, MINING.com,www.mining.com Mongolian Customs, www.ecustoms.mn Mongolian Economy - Ministry of Mining, www.mongolianeconomy.mn Mongolian Statistical Information Service, National Statistical Office of Mongolia, www.en.nso.mnn Uranium in Mongolia, Mongolia Uranium - World Nuclear Association,www.world-nuclear.org Petroleum Authority of Mongolia, www.english.pam.gov.mn Turquoise Hill Resources - Oyu Tolgoi (copper-gold), Mongolia, www.turquoisehill.com Statistické ročenky MRAM, www.mram.gov.mn World Bank, www.data.worldbank.org World Coal, www.worldcoal.com 90
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Přílohy
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.1 Historie česko-mongolských vztahů v geologii ze vzpomínek Ing. M. Krautera
Česko-mongolská spolupráce ve vzpomínkách pana Krautera Úvod Geologická stavba státního území je složitá a pestrá a s ohledem na odkryté výchozy hornin na povrchu se pokládá za přírodní učebnici geologie. Skutečností však je, že celkově patří Mongolsko k zemím, které nejsou plně pokryty základním geologickým výzkumem a geologickým mapováním. Nehledě na to je ve státní bilanci evidováno na 6 000 ložisek nerostných surovin, z nich prozkoumaných je 1 170 s 80 druhy surovin. Ve státní bilanci jsou evidovány celkově ověřené geologické zásoby: 1 619 t Au, 227 000 t Ag, 36,3 mil. t Cu, 660 mil. t Fe-rud, 5,9 mil. t Zn-rud, 250 mil. t ropy a 175 mld. t uhlí v 15 uhelných pánvích a na 300 uhelných ložiskách. Mongolsko má spolu s Čínou největší geologické zásoby rud vzácných zemin. Pochopitelně to způsobilo, že v současnosti na území Mongolska působí největší světové těžařské firmy. Již několikaletý propad světových cen významných surovinových komodit (uhlí, ropa, Cu) způsobil, že mongolská ekonomika se nyní dostala do velkých ekonomických potíží a zahraniční kapitálové investice klesly na minimum. Historie vzájemných vztahů v geologii V roce 1953 přijeli do Prahy první studenti z Mongolska, aby na PřF UK zahájili VŠ studium geologie. V praxi se dobře osvědčili. Podnět k vyslání první čs. geologické expertní skupiny vyplynul z jednání předsedů vlád obou států ve dnech 6. až 9. 4. 1957 v Ulánbátaru. Tato skupina měla na místě zjistit možnosti konkrétní čs. pomoci při geologickém průzkumu ložisek nerostných surovin a jejich možné následné těžby. Tímto úkolem byla pověřena skupina čs. geologů, která pobývala v Mongolsku ve dnech 29. 7. 23. 11. 1957. Vedoucím skupiny byl jmenován Ing. František Kyntera, v té době hlavní geolog Ministerstva hutnictví a rudných dolů a pozdější dlouhodobý ředitel Ústavu pro výzkum rud. Dalšími členy skupiny byli: - prof. RNDr. Karel Zapletal, prof. geologie na Masarykově univerzitě v Brně, - RNDr. Pavel Bretschneider, hlavní geolog Ministerstva paliv, - Ing. Gustáv Kuna, hlavní inženýr závodu Kremnica podniku Rudné baně. Partnerem této skupiny byli specialisté geologicko-průzkumné správy při vládě Mongolska. Experti navštívili a na místě studovali tehdy známá ložiska: W-rud Ikh Khairkhan, fluoritové ložisko Berch a další v této oblasti, W-Mo ložisko Jugodzir a největší ložisko koksovatelného uhlí Naran Tologoj, rýžoviska cínových rud Modoto a ložiska grafitu v západním Mongolsku. Předběžné propočty nákladů provedené experty prokázaly, že některá z uvedených ložisek lze rentabilně těžit. Tato první rekognoskace konkrétní situace v mongolské geologické službě a v hornictví měla velký význam pro další konkretizaci čs. návrhů na spolupráci.
Největší zlom nastal v polovině roku 1962, kdy se tehdejší nejvyšší státní představitel Mongolska J. Cedenbal obrátil svým osobním dopisem na čs. prezidenta a požádal o poskytnutí čs. geologické pomoci. Čs. vláda rozhodla, že je ochotna podílet se úvěrem ve výši 15 mil. Kčs na geologickém průzkumu vybraných oblastí severního Mongolska. Vláda současně rozhodla, že náplň a čerpání úvěru upřesní na místě s mongolskými experty čs. geologická skupina, která vypracuje podrobný návrh spolupráce, který bude předložen v identickém znění ke schválení vládám obou států. Expertní skupina byla pak jmenována ve složení: - Ing. Mojmír Krauter, vedení skupiny, - Dr. Emanuel Komínek, nám. Ředitele podniku Geologický průzkum v Brně, - Dr. Petr Orel, geolog specialista, Geologický průzkum v Brně, - Dr. Miloš Kužvart, CSc. z přírodovědecké fakulty UK v Praze - Ing. Albín Jakubek, báňský specialista Ústředního geologického úřadu. Tato skupina pracovala v Mongolsku v době od 5. 9. do 20. 10 1963. Po celou dobu jejího pobytu ji provázel a cenné rady poskytoval prof. Dr. Delgersuren, absolvent geologie na francouzské Sorboně a vůbec první vysokoškolsky vzdělaný mongolský geolog v historii. Naší expertní skupině bylo nabídnuto, aby společná geologická expedice působila na severu ve dvou ajmacích Chövsgölském a Bulganském. V expedici pracovalo průměrně 50 československých a 35 mongolských geologů. Začali jsme ihned po příletu se studiem všech geologických zpráv, včetně dokumentací, které se týkaly obou ajmagů a byly v geologickém fondu v Ulaanbaataru k dispozici. Studovali jsme od rána do noci přímo na pokoji v hotelu Ulaanbaatar. Na mapu jsme si zakreslovali místa možných výskytů nerostných surovin a celkem jich bylo 104, lokalita Erdenetin-obo měla pořadové číslo 36. Tato lokalita byla uvedena ve dvou zprávách ruských geologů o geologickém mapování v měřítku 1 : 1 000 000. Uváděli, že na jmenované hoře nacházely na povrchu zelené a modré minerály mědi. Závěrem však uváděli, že jde o mineralogický výskyt bez průmyslového využití. A takových možných výskytů jsme vybrali něco přes 10 a osobně jsme je společně s novými kolegy navštívili a prostudovali. Nejzajímavějším se ukázala drahokamenná hora Erdenetin-obo, kterou jsme navštívili 30. 9. 1962. Proto jsme požádali o zařazení průzkumu této lokality do programu prací expedice. Již 17. října 1962 jsem podepsal s vedoucím Geologicko-průzkumné zprávy při vládě Mongolska Ing. Cerendoržem protokol, jehož nedílnou součástí byl oběma stranami odsouhlasený program prací I. československo-mongolské geologické expedice, včetně personálního a materiálního zabezpečení. Československá vláda námi připravený program expedice schválila, uložila např. ministrovi obrany, aby expedici vybavil vším potřebným z armádních skladů. Ve dvou věcech jsme se však mýlili. V Ulaanbaataru jsme odmítli návrh mongolské strany vybavit expedici potřebným počtem jurt. Místo nich jsme dovezli vojenské stany. V terénu se však ukázalo, že se v nich žít a pracovat nedá a sloužily nám jako sklady. A musel jsem proto s prosíkem za ministrem, aby nám urychleně poskytli jurty. Druhou záležitostí byl lékař expedice. Původně se počítalo, že o pracovníky expedice bude pečovat
místní zdravotnictví. Z naší čtyřčlenné expertní skupiny onemocněli ke konci pobytu dva lidé těžkou žloutenkou, a proto jsme tvrdě požadovali, že v expedici musí být čs. lékař. Práce společné pracovní skupiny probíhaly úspěšně a výsledky byly velmi pozitivní. Bylo zmapováno mongolské území o rozloze 57 000 km 2, bylo otevřeno a prozkoumáno ložisko mědi a molybdenu Erdenetin-obo, které patří k největším na světě, byla vybudována geologická základna a laboratoře ve městě Mörön a zhodnoceny byly také sbírky minerálů nashromážděné místním obyvatelstvem Chövsgolského a Bulganského ajmagu. Řadě československých a mongolských geologů, kteří v expedici pracovali, byla udělena vysoká státní vyznamenání. Dne 15. 9. 1972 zahájila svou činnost Druhá geologická expedice. Měla za úkol rozšířit znalosti zásob cínovo-wolframových rud Chentejského hřebene před společným využitím otevřených nalezišť. V této expedici pracovalo v průměru 10 československých geologů, technické práce zabezpečovali mongolští pracovníci. Výsledkem bylo 15 000 km 2 zmapovaného území a 5 200 vzorků, které na něm byly odebrány. Byla odhalena řada perspektivních anomálií, upřesněny parametry zásob Ömnödelgerského ložiska cínových rud. Využití této oblasti ale zatím není možné, dokud nebude vybudované komplexní ekonomické zabezpečení (komunikace, rozšíření lesní těžby). Expedice získala také nové údaje o cínovo-wolframových rozsypech modotského a chudžichánského rudného rajonu, díky kterým mohla být v této oblasti následně zahájena společná těžební činnost. Třetí geologická expedice zahájila své působení 19. 5. 1975. Jejím úkolem byl průzkum ložiska wolframové rudy v Ongon Khajrchan, fluoritu v Chuluut Tsagaan Del a ovzorkování oblasti Baruunburen, kde se předpokládají struktury analogické s ložiskem Erdenet. Výsledkem bylo určení průmyslových zásob wolframu v ložisku Ongon Khajrchan; jejich využití závisí na vyjasnění technologických a ekonomických problémů. Průzkum fluoritu v ložisku Chuluut Tsagaan Del skončil úspěšně a ložisko bylo předáno k těžbě. Společná československo-mongolská spolupráce v oblasti geologie přispěla k poznání geologické struktury Mongolska a vytvořila solidní surovinovou základnu pro společnou těžbu ložisek mědi, molybdenu, cínu, wolframu a fluoritu. Zejména I. čs.-mongolská geologická expedice uplatnila při průzkumu ložiska Erdenetin-obo poprvé v Mongolsku celý tehdy známý komplex geologickoprůzkumných metod, uvedla nové technologie průzkumného vrtání a výpočet geologických zásob rudy na ložisku uplatněním počítačové výpočetní techniky. V 80. letech se díky rozvoji spolupráce v hornictví a geologii umístilo Československo v mongolském zahraničním obchodě na 2. místě po SSSR. Až do roku 1999 včetně byl poradcem ministra energetiky, hornictví a geologie český báňský specialista. V roce 1976 začala na území tehdejší MoLR pracovat Mezinárodní geologická expedice zemí RVHP (MGE). V ní kromě Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR pracovala i československá terénní skupina. Za téměř 15 let činnosti, do konce roku 1989, MGE realizovala v severovýchodní a jižní části MoLR rozsáhlý objem geologicko-průzkumných prací. Praktickým výsledkem těchto prací bylo ocenění více než 90 výskytů v severovýchodním Mongolsku a okolo 20 nových výskytů různých nerostných surovin v gobijské části Mongolska. Nejvýznamnějším z nich bylo objevení a prozkoumání
Öndörcagánského rudného pole s ložisky vzácných kovů (W, Mo, Ag, Pb, Zn, Sn) a dále fluoritových ložisek Chulyncholbo a Serven v Chentejském ajmaku. Fluoritové ložisko Chulyncholbo se v současnosti již efektivně využívá. Nezanedbatelným je též přínos geologů vyspělých zemí RVHP ke zvyšování odborné úrovně mongolských techniků a geologů. V období let 1979 1981 byla ložiska prozkoumaná během 3. československé geologické expedice připravena k těžbě. Na surovinové bázi těchto dvou ložisek zahájil 1. 4. 1980 činnost společný podnik Mongolčechoslovakmetal se sídlem v Ulaanbaataru s těžebně-úpravnickými závody na ložiscích Chuluut Tsagaan Del a samostatným závodem Geologická expedice. Přes celou řadu organizačních a materiálně-technických problémů, často neuspokojivou odborně-technickou úrovní pracovníků, hlavně mongolských, podnik za celé dosavadní období činnosti úspěšně plnil plánované úkoly v těžbě rud a výrobě koncentrátů fluoritu a cínu. Ke konci 80. let byl největší důraz kladen především na zvyšování ekonomických ukazatelů na snižování nákladovosti všech činností, zvyšování produktivity práce a celkové rentability výroby. Nehledě k výše uváděným problémům produkce se významnou měrou podílela na celkovém objemu výměny zboží mezi ČSSR a MoLR. Závod geologické expedice v období 1981 1989 s cílem rozšiřování surovinové základny provedl průzkum wolframového ložiska Ongonchajrchan a dokončoval průzkum ložisek Modot a Chuluut Tsagaan Del. Kromě toho realizoval komplexní mapovací a vyhledávací práce v měřítku 1 : 50 000 na ploše pře 8,5 tis. km 2 a detailní mapování na ploše pře 60 km 2. Ocenil více než 10 výskytů různých nerostných surovin, ze kterých bohužel ani jedno nedosáhlo na tehdejších světových trzích surovin efektivní využitelnosti. Po roce 1990 probíhala spolupráce v této oblasti v rámci tzv. rozvojové pomoci čs. a později české vlády Mongolsku. Dlouholetým pokračovatelem úspěšné činnosti čs. geologů a techniků je firma GEOMIN s.r.o. Bohužel nedávno bylo oznámeno, že česká vláda již od příštího roku s Mongolskem v rámci rozvojové pomoci již nepočítá. Není to rozumné rozhodnutí a připomíná např. zrušení našeho velvyslanectví v Ulaanbaataru. Tehdy jsme proto ztratili naše vynikající pozice v Mongolsku a už nikdy jsme se na ně nedostali. Je proto nutné, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu vládní rozhodnutí zvrátilo a Mongolsku byla i nadále poskytována rozvojová pomoc. V Praze, červenec 2016 Ing. Mojmír Krauter dvojnásobný držitel nejvyššího mongolského vyznamenání Řádu polární hvězdy
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů (část přílohy na CD)
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.1 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Zlato, stříbro - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Gold - type deposits description 3 Silver - type deposits description 3 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Gold 6 II. Silver 41
Gold Mongolia endows considerable reserves and resources of gold in primary and placer deposits. Gold has been mined in the country since ancient times. At present, the gold is produced by stateowned and private companies from over fifty placers. Gold mineralization took place, with varying intensity in Early Riphean, Late Riphean-Early Cambrian, Early Paleozoic, Middle Paleozoic and Late Paleozoic, Early Mesozoic, Late Mesozoic and Cenozoic mineragenic epochs. The intensity of mineralization increases from older to younger epochs. At present, in the territory of the country a number of potential gold metallogenic belts and goldbearing belts are identified. Seven of them labeled North Hentii, Jid, South Hentii, Ulziit, Bayanhongor, Khangai and Urgamal belts to be considered as high gold potential belts. The Mongolian Altai, Hungui-Baidrag, Bayanleg-Bayangovi and East Mongolian gold-bearing metallogenic areas also contain numerous gold potential zones, while the other gold-bearing belts have secondary importance for gold, as byproduct. Today, most of the placer gold mines are located in the North Hentii, Bayanhongor and East Mongolian metallogenic belts. The gold resources map of Mongolia (scale 1:2 500 000) has been published by Geological Information Center in Ulaanbaatar, since last year and is available together with an explanation booklet. In the territory of the country recognized over ten types of gold mineralization. Economic deposits and potentially economic occurrences belong mainly to the gold-sulfide-quartz and goldquartz ore formations. The former encompasses the deposits of Boroo-Zuunmod ore region (Boroo, Naran Tolgoi, Sujigtei), the Ereen (Tavt) deposit of the Jid zone; the second encompasses the majority of potentially economic deposits of the Zaamar ore region (Bumbat and Nariin Gol) and the Tsagaan Tsahir Uul deposit of the Bayanhongor zone. As a by-product gold is present in ores of certain leadzinc (Ulaan, Tsav) and copper (Erdenet) deposits. The known gold deposits of Mongolia are represented by three economic types: veins, mineralized zones and placers. The vein type is the most developed one among primary deposits, while the bulk of proven reserves are associated with placers. Genetically placers are subdivided into eluvial, deluvial-proluvial, alluvial-proluvial, as well as lacustrine-alluvial (gold-bearing conglomerates). In the areas of active placer mines old works assume importance. Most economic placers are believed to have been formed during the Late Neogene and Quaternary (Pliocene-Middle-Late Pleistocene and Holocene ages). Early-Middle Carboniferous, Triassic-Early Jurassic, Middle-Late Jurassic and Early Cretaceous auriferous conglomerates are mid-way collectors contributing to formation of placers of subsequent epochs. Economic gold concentrations were revealed in the Cretaceous and Neogene conglomerates cropping out in the in the Sharyn Gol valley headwaters in the Yeroo Gol region of the North Hentii gold metallogenic belt. At present the gold production of Mongolia is from placers by dredge and open pit selective methods; the mining development of the primary gold deposits of Bumbat, Olon Ovoot and Boroo region is planned. At present, depending of the mine methods and technological properties of ores from primary deposits, the commercial grades in economic reserves can vary from 3-10 g/t in open pit mining, 10 and more g/t in underground mining. In dredge method, the placers containing no less than 220-240 mg/m 3 gold overall are considered economic. In some cases it is possible to partially remove the overburden, which increases
the general gold contents in the dredged mass. The pay gravel lying at a depth of 4-6 m is considered economic for selective mining when it contains 500-650 mg/m 3 gold (depending on the thickness of the bed), at greater depths the contents should be in excess of 650-800 mg/m 3. The following types of ore formation are found: 1. Volcanics-hosted massive sulfide-au, 2. Epithermal adullar-sericitic Au, Epithermal kaolnite-alunite Au, 3. Vein/metasomatite Au-Ag-Sb-As (Cu, Pb, Zn), 4. Vein/metasomatite Au-Te (Ag, Cu), 5. Skarn Au (Cu, Ag, Fe); Au-Cu (Ag, Fe), 6. Porphyry Au-Cu (Mo, Ag), 7. Granitoid related Au, 8. Granitoid related Au-Ag-Cu, 9. Granitoid related Au-W-Mo, 10. Granitoid related Au-Fe, 11. Granitoid related Au-Ag-Pb-Zn, 12. Regional metamorphism related Au-bearing quartz-carbonate vein, 13. Regional metamorphism related Au-Sb-bearing vein, 14. Placer Au, 15. Paleoplacer Au. Silver Until recently, silver was considered as an accompanying element in the composition of goldsulfide-quartz, base metallic and ore deposits and manifestations. Today two independent silver deposits and a number of argentiferous base metal and porphyry copper deposits are known. The silver deposits proper are tentatively considered those with silver value exceeding the value of remaining useful components. Basic silver resources are in Asgat (Western Mongolia) and Mo ngon-o ndor (Eastern Mongolia) deposits. Both belong to the same economic type, namely, the mineralized zone in terrigenous sediments. The Asgat deposit belongs to a typical silver-sulfide ore formation, the Mo ngon-o ndor deposit to base metal-silver one. The other group comprises silver-bearing deposits and is represented by copper-molybdenum (Erdenet, Tsagaan Suvarga) and lead-zinc (Ulaan, Tsav etc.) targets of various genetic and economic types described in the corresponding sections of this paper.
The following types of ore formation are found: 1. Sb-Bi-Ag-bearing vein, 2. Pb-Sb-Ag-bearing vein, 3. Carbonate-hosted base metal (Ag-Pb-Zn)-bearing metasomatite, 4. Volcanics-hosted Ag-Pb-Zn (Cd, Cu, Au)-bearing breccia/metasomatite, 5. Granitoid related Ag-Pb-Zn-bearing vein/metasomatite.
Code Name of deposit and Coordinates Grade Reserve/kg/ Occurrences GOLD DEPOSITS AND OCURRENCES 1 Yamaat 90 35 00" 49 01 00" Au 5-40 g/t P2-3000kg 2 Nariin salaa 90 53 00" 50 05 00" Au 26mg/m3 B+C-138,7kg 3 Khuurai salaa 90 54 05" 47 05 00" Au 4000 mg/m3 C-16,13kg 4 Tsagaan burgas 91 29 00" 47 41 00" Au 190-240 mg/m3 B+C-25,8kg 5 Ulaan nachin 91 37 00" 49 59 00" Au 376 mg/m3 C-32.37 kg 6 Ikh ulunt 91 10 00" 49 57 00" Au 634 mg/m3 B+C-15,5kg 7 Talyn salaa 91 47 00" 49 31 00" Au 287 mg/m3 C-6,4 kg 8 Burgastain goliin dood 91 52 00" 49 30 00" Au 194-2714 mg/m3 B+C-87.02kg 9 Khorookhoityn zaag 91 46 00" 49 30 00" Au 1140mg/m3 B+C-110,87kg 10 Ereen 91 30 00" 49 55 00" Au 785mg/m3 B+C-53.0kg 11 Mushguu 91 38 00" 47 30 00" Au 224mg/m3 C-19,2kg 12 Ulaan am 91 43 00" 49 33 00" Au 1768mg/m3 B-79.29kg 13 Taliin salaanii deed 91 44 00" 49 31 00" Au 200mg/m3 B+C-16,72kg 14 Burgastain goliin dund 91 51 00" 49 29 00" Au 600mg/m3 B+C-100.3kg 15 Zaisan salaa 91 51 00" 49 32 00" Au 533 mg/m3 B+C-45,7kg 16 Nukhnii nuruu 92 17 00" 45 13 00" Au 0.25-0.3 g/t Pb 0.5% P1-40 kg (Au) 17 Borts uul 93 58 00" 49 20 00" Cu 1.1% Ag 1-60 P2-28000 t Cu 18 Shar khooloi 94 08 00" 45 50 00" Au 537mg/m3 B-7,6kg 19 Bayangol 95 16 00" 49 12 00" Au 14.8, Ag 3.7 g/t C-46.6kg 20 Altargana 98 54 22" 50 20 00" Au 160 mg/m3 C2-27.4 kg 21 Ukher chuluutiin tolgoi 98 32 00" 43 28 00" Au 376mg/m3 B+C-23,4kg 22 Ekhriin zuun salaa 98 42 00" 47 17 00" Au 995mg/m3 B+C-668.15kg 23 Khokh khad 99 16 00" 46 33 00" Au 697mg/m3 B-15,71kg 24 Iluur bulan 99 15 00" 46 33 00" Au 417mg/m3 B-12,39kg 25 Booroogiin am 99 39 00" 47 22 00" Au 837mg/m3 B+C-148.77kg 26 Lhamsurengiin tokhoi 99 21 00" 46 15 00" Au 30mg/m3 B+C-376.0kg 27 Ar gashuun 99 48 00" 46 16 00" Au 621 mg/m3 B+C-32,9kg 28 Bumbatyniin bulag 99 54 00" 46 14 00" Au 633 mg/m3 B+C-43.37kg
29 Togootyn am 99 53 00" 46 17 00" Au 623 mg/m3 B+C-44,3kg 30 Orgikh am 99 49 00" 46 18 00" Au 688 mg/m3 B+C-165,6kg 31 Kharganyn am 99 45 00" 46 12 08" Au 665 mg/m3 P1-73.91 kg 32 Daltyn khundii-1 99 33 00" 46 23 00" Au 11.8 g/t 33 Altan am 99 59 00" 46 26 00" Au 1267 mg/m3 B+C-100.51kg 34 Kharganin am 99 44 00" 46 12 00" Au 318 mg/m3 C2-73.9 kg 35 Tsankhir jalga 99 50 00" 46 20 00" Au 730 mg/m3 B-25,6kg 36 Daamai 99 34 00" 46 24 00" Au 951 mg/m3 C1-47.6 kg 37 Tsakhir jalga 99 55 00" 46 16 00" Au 313 mg/m3 C2-42.97 kg 38 Dalt 100 02 00" 46 27 30" Au 1267 mg/m3 C2-134.58kg 39 Muhar ereg 100 06 00" 46 24 00" Au 960 mg/m3 B+C-376.8kg 40 East mukhar ereg 100 06 00" 46 22 00" Au 900 mg/m3 41 West mukhar ereg 100 06 00" 46 23 00" Au 840 mg/m3 42 Uvur chuluut 100 07 00" 46 22 30" Au 860 mg/m3 B+C-39.85kg 43 Sairin khudag 100 04 50" 46 23 20" Au 920-3530 mg/m3 B-44.5kg 44 Tsagaan jalga 100 04 00" 46 23 00" Au 1280 mg/m3 C1-59.9 kg 45 Khooloi khudag 100 01 30" 46 27 00" Au 300-762 mg/m3 C2-65.5 kg 46 Dalt 100 02 00" 46 27 30" Au 584-1015 mg/m3 B+C-285,9kg 47 Jargalantyn am 100 13 00" 46 18 00" Au 580-983 mg/m3 B-67.02kg 48 Dagt 100 02 00" 46 29 00" Au 2-5 g/t 49 Bayan am 100 02 00" 46 27 00" Au 662 mg/m3 B+C1-128.29kg 50 Altan usny sair 100 27 03" 46 02 16" Au 560 mg/m3 C1-153.5 kg 51 Derstein khundii 100 28 00" 46 03 00" Au 637 mg/m3 C2-77 kg 52 Tsagaan tsakhir uul-1 100 08 00" 46 08 10" Au 0.5-1.0 g/t C2-7000 kg 53 Tsagaan tsakhir uul-2 100 09 00" 46 07 00" Au 1.0 g/t C2-8000 kg 54 Saran uul 100 36 00" 45 46 00" Au 1.5-2, Ag 3-11.2 g/t 55 Tsagaan chuluut 100 18 00" 46 10 00" Au 561mg/m3 B+C-21,91kg 56 Khar nudengiin sair 100 51 00" 45 45 00" Au 414mg/m3 B+C-15.27kg 57 Jargalantiin am 100 10 00" 46 17 00" Au 520mg/m3 B+C-70.89kg 58 Kharguit 101 43 00" 46 56 00" Au 1700mg/m3 B+C-1159.79kg 59 Khongilt 101 56 00" 46 53 00" Au 170-245 mg/m3 C-39.19kg 60 Shar khad 101 55 00" 46 54 00" Au 553 mg/m3 B+C-114,2kg
61 Khongiltyn deed 101 54 00" 46 53 00" Au 1084 mg/m3 B-93.45kg 62 Burgastain am, Zuun codotiin gol 101 53 40" 46 55 42" Au 681mg/m3 B+C-1439.21kg 63 Ulziit teel, ukhaagiin am 101 39 00" 47 57 00" Au 902mg/m3 B+C-418.6kg 64 Bumbat, Urtiin am 102 37 00" 46 20 00" Au 341mg/m3 B+C-39,7kg 65 Ereen (Tavt) 102 28 00" 50 07 00" Au 22,0g/t P1-50, P2-31t 66 Dood nariinii am 102 18 00" 46 25 00" Au 461mg/m3 B+C-26,9kg 67 Tsuyangiin am 102 26 00" 46 19 00" Au 334mg/m3 B+C-40,1kg 68 Tsagaan sairyn khundii 102 28 00" 50 07 00" Au 718 mg/m3 C1-19.5 kg 69 Ultiin byleg 102 19 00" 46 31 00" Au 941mg/m3 B+C-1392.5kg 70 Burgedtei 102 15 03" 46 31 00" Au 1000mg/m3 C1-154 kg 71 Tsagaan chuluut bulag 103 44 00" 50 07 00" Au 500 mg/m3 72 Bumbatiin sudal 118 104 33 30" 48 16 25" Au 10g/t B-446.48kg C-4638,47kg 73 Khailaast 104 31 00" 48 20 00" Au 2002 mg/m3 B+C-1329.69 kg 74 Tosongiin gol 104 35 00" 48 27 00" Au 1290 mg/m3 C1-9.7 kg 75 Urt sair 104 34 16" 48 26 36" Au 63-9178 mg/m3 P-4.0kg 76 Tsagaan bulag 104 34 20" 48 24 30" Au 1023-1605 mg/m3 P-7.1kg 77 Ulaan ereg 104 34 40" 48 24 00" Au 545-12570 mg/m3 78 Bayangol-Tuul 104 33 00" 48 22 00" Au 1600 mg/m3 C2-539 kg 79 Ikh Galt 104 21 50" 48 14 45" Au 424-4478 mg/m3 C1-51.5 kg 80 Stream (Jalga) 43 104 21 30" 48 14 20" Au 430-2153 mg/m3 C-11.6 kg 81 Stream (Jalga) 44 104 20 00" 48 11 15" Au 2390 mg/m3 B+C-46.72kg 82 Tuulyn terrace (denj)-1 104 20 00" 48 11 50" Au 500-969 mg/m3 B-10.7kg 83 Tuulyn terrace (denj)-2 104 20 00" 48 11 50" Au 500-969 mg/m3 C1+C2-184.3kg 84 Tosongiin gol baruun jalga 104 34 00" 48 28 00" Au 680 mg/m3 B+C-48.5kg 85 Tuulyn terrace (denj)-3 104 20 00" 48 11 50" Au 500-969 mg/m3 86 Tosongiin terrace (denj) 104 32 30" 48 28 00" Au 240-1091 mg/m3 B+C-14151.8kgt 87 Tosongiin polygon 104 32 00" 48 26 00" Au 240-1091 mg/m3 C1+C2-9000 kg 88 Tuulyn polygon 104 22 10" 48 17 00" Au 448-1200 mg/m3 B+C1-11196 kg 89 Tuulyn terrace (denj) 104 22 40" 48 17 00" Au 448-1200 mg/m3 B+C-10343.8 kg 90 Bayangolyn stream ( am,jalga) 104 32 30" 48 22 00" Au 1600 mg/m3 B+C-31.88 kg
91 Tsagaanchuluut 104 34 00" 48 18 30" Au 13068 mg/m3 B+C-26.4kg kg 92 Baruun galt 104 23 00" 48 12 00" Au 243 mg/m3 C1+C2-110.4 kg 93 Tuulyn baruun gar talyn denj 104 19 00" 48 10 00" Au 714 mg/m3 B+C-161.21kg 94 Dutluur 104 34 00" 48 28 00" Au 1679 mg/m3 C-50 kg 95 Baga khailaast 104 30 20" 48 19 40" Au 660 mg/m3 B+C-11.42 kg 96 Ar tamsag 104 31 00" 48 28 00" Au 668-1702 mg/m3 B+C-389.68 kg 97 Baruun tsand 104 35 00" 48 17 30" Au 1081 mg/m3 C-18.16kg 98 Khailaastyn adag 104 29 00" 48 21 00" Au 500 mg/m3 C2-451.4 kg 99 Tsagaan chuluut am 104 34 00" 48 17 00" Au 398 mg/m3 C1+C2-26.4 kg 100 Tsagaan bulagiin am 104 35 00" 48 22 00" Au 470 mg/m3 101 Ulziin nuga 104 47 00" 48 45 00" Au 680 mg/m3 B+C-59.2kg 102 Ar naimgan (deed-duud) 104 26 00" 48 18 40" Au 2-5370 mg/m3 B+C-21.4 kg 103 Stream (Jalga) 7 (Dutluur) 104 34 00" 48 28 15" Au 300 mg/m3 C2-49 kg 104 Bayangolyn denj 1, 104 32 00" 48 24 00" Au 820 mg/m3 B+C-32.85 kg 105 Bayangolyn terrace tatam 104 30 30" 48 23 00" Au 2500 mg/m3 B+C-4598.33 106 Undur ereg 104 32 00" 48 23 00" Au 330-460 mg/m3 C1-14.1 kg 107 Berkh 104 36 30" 48 32 30" Au 1.9g/t P1-3200 kg 108 Emeel tolgoin 104 35 00" 48 26 00" Au 632mg/m3 B-28.48kg 109 Baruun tsakhtsag 104 19 00" 48 15 00" Au 630mg/m3 C-86.17kg 110 Tuul goliin ikh tokhoirol 104 28 00" 48 22 00" Au 223mg/m3 C-1733,5kg 111 Shandiin am 105 01 00" 47 44 00" Au 565mg/m3 B+C-143,89kg 112 Undur denj 104 44 00" 48 44 00" Au 572mg/m3 B+C-19.17kg 113 Baga khaiaastiin am 104 32 00" 48 18 00" Au 1042mg/m3 B+C-79,8kg 114 Toson 104 33 00" 48 27 00" Au 708mg/m3 B-90.41kg 115 Olon ovoot 104 09 44" 44 22 28" Au 5 g/t C-1075,9kg 116 Ar naimganii dood kheseg (Down-flow of Ar Naimgan) 104 27 00" 48 18 00" Au 2330mg/m3 B-4019.4kg 117 Stream (Jalga)-1,2 104 23 00" 48 17 00" Au 377mg/m3 B+C-20,77kg 118 Zuun choniin am 105 15 00" 48 38 00" Au 1112mg/m3 C-39,9kg 119 Tsagaan gozgoriin umnud kheseg (Southern part of Ts. gozgor) 105 14 00" 48 39 00" Au 465mg/m3 B+C-439,5kg 120 Khar Yamaat-1 105 52 40" 48 43 00" Au 9.4 g/t B+C-51kg
121 Khuurai nuga 105 30 00" 48 45 20" Au 250-970 mg/m3 B+C-40.25kg 122 Naran tolgoi 105 55 30" 48 34 38" Au 8.4-19.2 Ag 9 g/t B+C-4553.6kg Au 3080 kg (Ag) 123 Tsagaan gozgor 105 10 00" 48 39 00" Au 807 mg/m3 B+C-67.46kg 124 Khadat 2 and stream (jalga)-3 105 36 00" 48 05 00" Au377mg/m3 B-99,32kg 125 Bosgiin am 105 13 00" 48 39 00" Au 610mg/m3 B+C-37,1kg 126 Choniin am 105 14 00" 48 38 00" Au 410mg/m3 B+C-59,7kg 127 Tariat gol 106 23 00" 49 02 00" Au 920mg/m3 128 Buluut 106 32 00" 48 42 00" Au-585mg/m3 B+C-44.06kg 129 Ar khundii 106 12 00" 48 44 00" Au 3,3g/t B+C-66,5kg 130 Burgastain am 106 58 00" 49 07 00" Au 943mg/m3 B-26kg 131 Dood khargant 106 57 00" 49 26 00" Au 703mg/m3 B+C-236.63kg 132 Sanjint 106 34 00" 49 13 00" Au 1140mg/m3 B+C-29.9kg 133 Buraatiin deed kheseg 106 25 00" 49 19 00" Au 794mg/m3 B-22,2kg 134 Shar narst 106 37 00" 49 09 00" Au 785mg/m3 B-52.19kg 135 Shariin goliin gynii kheseg 106 28 00" 49 14 00" Au 1259mg/m3 B-381.44kg 136 Urt (Urtyn davaa) 106 32 20" 48 38 30" Au 18.9 g/t 137 Ereen 106 31 30" 48 37 30" Au 1,8-23 g/t B+C-361 kg 138 Baavgait 106 29 53" 48 37 00" Au 1,5-5 g/t 139 Sujigtei 106 31 00" 48 34 40" Au 10-100 g/t B+C1+C2-3000 Ag 10-25 g/t B+C1+C2-75 kg 140 Khargana 106 25 00" 48 31 40" Au 1,5-20 g/t B+C-159.1 kg 141 Biluut 106 32 30" 48 42 30" Au 150-2200 mg/m3 C2-153P1-640 kg 142 Gachuurt 106 30 00" 48 10 00" Au 2400-2460 mg/m3 B+C-18.25kg 143 Bulagiin am 106 35 00" 48 35 30" Au 333 mg/m3 B+C-148.92kg 144 Narst 106 00 00" 48 00 00" Au 480 mg/m3 145 Ar hundii 106 12 00" 48 44 00" Au 356 mg/m3 C1+C2-75 kg 146 Shaazgait 106 29 00" 49 16 30" Au 1.5-2 g/t 147 Sharyn gol 106 31 00" 49 13 20" Au 2023-2621 mg/m3 B-2444,97kg 148 Khavchuu 106 29 50" 49 14 50" Au 1118-1572 mg/m3 B-274.28kg 149 Ikh uvuljuu 106 15 00" 49 35 00" Au 1114 mg/m3 B-50.12kg 150 Burkhant 106 31 20" 49 14 00" Au 2434 mg/m3 B+C-156.09kg
151 Shaazgait 106 27 00" 49 16 00" Au 998 mg/m3 B+C-318.0kg 152 Stream (Jalga) 1,2 106 27 40" 49 16 10" Au 679 mg/m3 C-7,65kg 153 Undur khutul 106 28 00" 49 15 00" Au 1300 mg/m3 C-4,4kg 154 Naran 106 30 00" 49 05 00" Au 279-2835 mg/m3 C-8.67 kg 155 Gun jalga 106 29 00" 49 15 00" Au 733 mg/m3 C1-54.4 kg 156 Khuiten 106 43 00" 49 26 00" Au 788 mg/m3 B+C524.91kg 157 Baga noyon 106 44 10" 49 23 30" Au 515-712 mg/m3 B+C-38.79kg 158 Nariin kharganat 106 44 30" 49 21 30" Au 4.1-7.3, Ag 50 g/t P1-136 kg 159 Ikh noyon 106 49 00" 49 20 00" Au 485 mg/m3 C1-78.5 kg 160 Ulunt 106 55 00" 49 21 00" Au 877 mg/m3 C-565.74kg 161 Tsamkhag 106 54 00" 49 18 00" Au 996-2449 mg/m3 B+C-633.66 kg 162 Kharganat 106 59 00" 49 23 30" Au 621-2075 mg/m3 B+C-236.55kg 163 Boroo 1 106 12 00" 48 43 45" Au 4.5 g/t C1+C2-47.9 kg 164 Boroo 2 106 10 00" 48 44 00" Au 3.1, Ag 3.18 g/t Au ore reserve: 748774.8 t 165 Boroo 3 106 10 00" 48 42 00" Au 2.89 g/t A+B+C-8,9t (Au) 4,2t (Ag) 166 Boroo 4 106 09 30" 48 45 45" Au 12.9 g/t B+C-478 kg 167 Boroo 5 106 11 00" 48 43 00" Au 3.15 g/t A+B+C1-6,9t (Au) 0,9t (Ag) 168 Boroo 6 106 10 00" 48 46 00' Au 4.85, Ag 1.9 g/t C2-3911 kg (Au) C2-1532.1kg Ag 169 Boroo 7 106 04 30" 48 47 00" Au 9 g/t B+C-350 kg 170 Boroo 8 106 11 00" 48 44 50" Au 8.5 g/t C1-30 kg 171 Boroo 106 08 55" 48 45 10" Au 3-20 g/t B+C1-43000 kg 172 Tsagaan chuluut 106 11 00" 48 42 20" Au 9-10 g/t B+C-274.8 kg 173 Yalbag 106 58 10" 49 02 30" Au 662-1966 mg/m3 C1-220.0 kg 174 Tsagaan chuluut 106 56 00" 49 03 10" Au 640-2200 mg/m3 C-98.0 kg 175 Nariin 106 57 00" 49 05 40" Au 1248-4724 mg/m3 B+C-142.34 kg 176 Occurrence 42 (Zurkh) 106 02 30" 48 46 30" Au 1,0 g/t 177 Ikh Dashir 106 10 30" 48 45 00" Au 960-2567 mg/m3 B+C-3005.28kg 178 Nergui (Nameless) 106 11 00" 48 43 30" Au 200-1003 mg/m3 B-288.85kg 179 Nariin khundii 106 08 00" 48 43 45" Au 210-645 mg/m3 P1-511 kg 180 Baruun urt 106 45 00" 47 02 00" Au 174 mg/m3 C-10.88 kg 181 Ikh shariin gol 106 50 00" 49 12 00" Au 1850mg/m3 C-612.0kg 182 Khavchuutiin kheseg 106 28 00" 49 14 00" Au 1259mg/m3 C-111,54kg
183 Mogoin gol 106 48 00" 49 17 00" Au 1197 mg/m3 C-6.6 kg 184 Khuder gol 107 43 30" 49 39 30" Au 1294 mg/m3 C-469,83kg 185 Buduun 107 37 00" 49 35 00" Au 971 mg/m3 C-92.5 kg 186 Nuuryn gol 107 48 00" 49 38 30" Au 648-3258 mg/m3 B-297 kg 187 Tolgoit 107 22 00" 49 27 00" Au 830 mg/m3 B-786,6kg 188 Namagtai (Namgiin) 107 21 30" 49 29 00" Au 1230-1940 mg/m3 B-31kg 189 Sangiin 107 23 30" 49 29 00" Au 1020 mg/m3 P-120kg 190 Sangiin-Nadejda 107 25 00" 49 29 00" Au 4252 mg/m3 C1-31 kg 191 Nariin 107 22 30" 49 27 50" Au 263 mg/m3 B-160,3kg 192 Ikh ulent 107 22 00" 49 25 00" Au 1143-6026 mg/m3 C1-113.8 kg 193 Niilekh 107 28 30" 49 26 00" Au 690-1949 mg/m3 B+C-33.8kg 194 Baga ulent 107 19 10" 49 24 20" Au in 1st layer: 2619-7220mg/m3 C1-458.1 kg Au in 2nd layer: 2089-4879 mg/m C2-27.7 kg 195 Nergui (Nameless) 107 23 00" 49 24 10" Au 2500 mg/m3 196 Urgun (Shirokii) 107 25 00" 49 27 00" Au 1935 mg/m3 C1-334 kg 197 Samarkhan 107 22 00" 49 27 00" Au 965 mg/m3 198 Bugantai dood 107 20 40" 49 25 50" Au 1773 mg/m3 C1-625.32 kg 199 Gozon shar 107 24 10" 49 20 45" Au 3550 mg/m3 P-1.9kg 200 Bugantai deed (Upper Bug.) 107 32 00" 49 25 00" Au 1773 mg/m3 B+C-98.34kg 201 Dund Ulent 107 19 00" 49 26 00" Au 2542 mg/m3 C1-464 kg 202 Eleet 107 13 10" 49 33 23" Au 1000mg/m3 P1+P2-581kg 203 Ikh Ajir 107 11 10" 49 16 00" Au 414 mg/m3 P-325.8kg 204 Ioruu gol 107 15 00" 49 19 00" Au 192 mg/m3 C2-701.6 kg 205 Buural 107 09 25" 49 17 00" Au 886 mg/m3 C1-42.7 kg 206 Altan 107 07 30" 49 19 00" Au 1116 mg/m3 P-33.15 kg 207 Baga Ajir 107 11 00" 49 14 30" Au 1999 mg/m3 C1-17.3 kg 208 Ikh Alt 107 12 00" 49 15 00" Au 260 mg/m3 C1-2989.1 kg 209 Sporni 107 11 00" 49 12 00" Au 2806 mg/m3 C1-45.1 kg 210 Khushuut 107 00 00" 49 04 10" Au 22-323 mg/m3 B-25.29 kg 211 Berleg gol 107 05 00" 49 06 50" Au 666-2083 mg/m3 B+C-251.55kg 212 Mukhar 107 01 00" 49 05 00" Au 30-2182 mg/m3 C1-50 kg 213 Nergui (Ioruu dund 2) 107 07 30" 49 09 00" Au 221-619 mg/m3 P1-4300 kg
214 Burgachi 107 01 30" 49 05 30" Au 21-592 mg/m3 215 Baruun urt 107 29 00" 47 33 00" Au 4920 mg/m3 P-7.66kg 216 Baruun baruun urt 107 29 30" 47 33 00" Au 4000 mg/m3 B-12.52kg 217 Baruun salaa 107 28 30" 47 32 40" Au 300 mg/m3 218 Khushuu uul 107 12 25" 47 28 20" Au 500 mg/m3 B+C-213.9kg 219 Khalgaryn khundiin adag 107 15 00" 47 28 00" Au 637 mg/m3 C1-33.5 kg 220 Salkhit 107 13 00" 47 31 00" Au 250-702 mg/m3 B-5.67 kg 221 B. b. urtyn deed dood kheseg107 29 30" 47 32 30" Au 700 mg/m3 B+C-123.87kg 222 Mandalyn bulag 107 21 00" 47 16 00" Au 665 mg/m3 223 Bor talyn ekh 107 21 00" 47 32 00" Au 559 mg/m3 B+C-11.95kg 224 Khukh khadny bulag 107 22 00" 47 32 00" Au 247 mg/m3 B+C-26.0kg 225 Shine usny adag 107 15 00" 47 23 00" Au 270 mg/m3 B+C-24.5kg 226 Buural khangain khooloi 107 30 00" 47 34 00" Au 579 mg/m3 B+C-294.01kg 227 Bosgyn am 107 30 00" 47 35 00" Au 712 mg/m3 228 Nariin am 107 30 00" 47 33 00" Au 450 mg/m3 229 Khuts uulyn khundii 107 11 00" 47 29 00" Au 1023 mg/m3 B+C-26.5kg 230 Khurzet 107 11 00" 47 13 00" Au 220 mg/m3 B+C-83.93kg 231 Zulegt 107 09 00" 47 12 00" Au 560 mg/m3 B+C-97.31kg 232 Eebj 107 03 00" 47 12 00" Au 950 mg/m3 B+C-58.88kg 233 Salkhityn baruun deed jalga 107 15 00" 47 27 00" Au 498 mg/m3 B+C-50.31kg 234 Khoshuu uul 107 13 00" 47 30 00" Au 1225mg/m3 B+C-266,5kg 235 Tsengel gol 107 53 00" 49 44 00" Au 1045mg/m3 B+C-178.2kg 236 Amnii gorkhi 107 31 00" 49 31 00" Au 730mg/m3 B 49,1kg 237 Ovgont 107 11 00" 47 15 00" Au 830mg/m3 B+C-204.27kg 238 Khers gol 107 52 00" 49 46 00" Au 995mg/m3 B+C-279.37kg 239 Khers gol khundiin dund kh. 107 48 00" 49 47 00" Au 608mg/m3 B+C-39,08kg 240 Airgiin enger 107 35 00" 47 25 00" Au 484mg/m3 B+C-127,6kg 241 Bayan goliin baruun salaa 107 06 00" 47 21 00" Au 383mg/m3 B+C-40,4kg 242 Salaa 107 12 00" 47 14 00" Au 550mg/m3 B+C-95,1kg 243 Dund jalga 107 09 00" 47 14 00" Au 450mg/m3 B+C-44,4kg 244 Nariinii khundii 107 08 00" 47 12 00" Au 340mg/m3 B+C-29,1kg 245 Khujiriin ukhaa 107 23 00" 47 29 00" Au 350mg/m3 B+C-37,1kg
246 Khangain khooloi 107 26 00" 47 30 00" Au 450mg/m3 B+C-3,8kg 247 Nukhen chandiin ded am 107 29 00" 47 29 00" Au 182mg/m3 B+C-4,2kg 248 Urtiin golyn ikh 107 32 00" 47 30 00" Au 410mg/m3 B+C-27.7kg 249 Nalgariin khundiin adag 107 10 00" 47 29 00" Au 541mg/m3 B+C-18,8kg 250 Khuhguch, zurkh khuzuu 107 15 00" 49 18 00" Au 440mg/m3 B+C-1044.38kg 251 Galttai 108 08 00" 48 16 00" Au 702mg/m3 B+C-78,5kg 252 Baga baysgalant 108 29 00" 48 32 00" Au 964mg/m3 B+C-35,5kg 253 Altan sudal 108 32 00" 48 33 00" Au 824mg/m3 P-60.66kg 254 Khadagtai jalga 2, 3 109 13 00" 47 39 30" Au 348 mg/m3 B+C-184.16kg 255 Baruun zurt 109 39 00" 47 59 00" Au-762mg/m3 B+C-99.87kg 256 Khangal 109 43 00" 47 54 00" Au 676mg/m3 C-65,39kg 257 Tsagaan davaa 109 45 00" 48 01 00" Au 352mg/m3 B-27,8kg 258 Dood khadagtai 109 12 00" 47 35 00" Au-389mg/m3 C-311.34kg 259 Zamiin shand 109 19 00" 47 36 00" Au-612mg/m3 B-26,28kg 260 Ingenii am 111 37 00" 47 56 00" Au-416mg/m3 B+C-64,55kg 261 Salkhit 112 16 30" 48 16 30" Au 418 mg/m3 B-26.3kg 262 Tokhoi bulag 112 18 30" 48 18 30" Au 300 mg/m3 B+C-153.9kg 263 Burengiin khooloi 112 23 00" 48 16 00" Au 150 mg/m3 P-426.2kg 264 Togootyn khundii 112 54 00" 49 28 00" Au 1536 mg/m3 B+C-174.8kg 265 Salkhit uul 112 22 00" 48 16 00" Au 1040 mg/m3 B-39.03kg 266 Khuurai khundii 113 25 00" 49 30 00" Au 848 mg/m3 B+C-30.12kg 267 Tsagaan chuluut khooloi 113 21 00" 49 31 00" Au 505-2326 mg/m3 C-279.36 kg 268 Rashaant 113 15 00" 49 31 00" Au 508 844 mg/m3 C2-349.98 kg 269 Tsagaan chuluut khudag 113 24 00" 49 24 00" Au 621 650 mg/m3 B+C-2202.71kg 270 Tsagaan chuluutyn b. salaa 113 35 00" 49 31 00" Au 200-900 mg/m3 B-56.8kg 271 Uvuljuu 113 15 00" 49 33 00" Au 826 mg/m3 B+C-491.0kg 272 Baruun bituu 113 17 00" 49 51 00" Au 497 mg/m3 B-73.78 kg 273 Duch goliin khundii 113 05 00" 49 50 00" Au-606mg/m3 C-286.41kg 274 Khavtsal gol 88 53 40" 48 07 20" Au 407mg/m3 P-227kg 275 Nutsgen gol 88 38 00" 48 38 00" Au 1g/t P1-93kg 276 Chuluut 88 31 10" 48 26 00" Au 2g/t P2-320kg 277 Mushgai shand 88 44 10" 48 21 10" Au 2g/t P2-125kg
278 Sumdairag 88 26 55" 48 27 40" Au 53-150 mg/m3 P1-250kg 279 Terisak 88 59 00" 49 23 00" Au 0.3-2g/t Cu 0.2-0.5% 280 Dund salaa 88 40 00" 48 52 00" Au 1g/t Ag 1-30g/t 281 Nergui 88 30 00" 49 00 00" Au 0.3-10g/t Cu 0.1% P2-8400 kg 282 Khuiten gol 88 53 00" 48 07 00" Au 300mg/m3 P1-900 kg 283 Nergui (Nameless) 88 27 00" 49 20 00" Au 2-10g/t Cu 0.1% 284 Jamat gol 89 00 00" 48 08 00" Au 300 mg/m3 285 Jelti gol (Iolt gol) 89 12 00" 48 05 00" Au 300 mg/m3 P1-3660 kg 286 Altai 89 28 40" 48 18 00" Au 0.8-1.5g/t P2-147 kg 287 Altan salaa 89 02 00" 48 09 45" Au 250-400mg/m3 P1-84 kg 288 Khurimt 89 13 00" 48 04 45" Au 350 mg/m3 P1-31 kg 289 Ekhen aguin (Khutuliin davaa) 89 17 00" 49 19 00" Au 2g/t Cu 0.5% 290 Dert tolgoi 89 57 51" 48 54 37" Au 0.2-4.3g/t P2-328 kg 291 Sagsai 89 28 00" 48 31 00" Au 0.5-20, Ag 1-30g/t 292 Mujgui 89 19 00" 48 42 00" Au 0.1-1g/t Cu 0.1% P1-312 kg 293 Nergui (Nameless) 89 57 47" 48 56 23" Au 3g/t 294 Nergui (Nameless) 89 59 04" 48 56 00" Au 2-3,5g/t 295 Nergui (Nameless) 89 51 05" 48 53 28" Au 2g/t Ag15g/t 296 Nergui (Nameless) 89 55 00" 48 52 45" Au 7.4g/t Cu 0.1% 297 Nergui (Nameless) 89 15 00" 48 40 00" Au 1-3g/t Cu 1% 298 Zuslan bulag 89 16 30" 49 26 00" Au 0,1t/km P-2,8t 298 Khurimt 89 13 00" 49 05 00" Au 350mg/m3 P1-31,5kg 300 Ulaan uzuur 89 29 00" 48 12 00" Au 0,01-1g/t P-61kg 301 Bardam gol 89 22 00" 48 19 00" Au 0,08-1,7g/t P-77kg 302 Khavtsal 90 41 00" 48 54 55" Au 2,1 g/t 303 Tsakhir tolgoi 90 50 10" 45 45 30" Au 0,5-3g/t P1-90kg 304 Bor malgai 90 51 00" 50 01 00" Au 0,05-0,1g/t P1-64kg 305 Altan tsugts 90 27 27" 48 53 54" Au 2-15 g/t Ag 22g/t P3-3t (Au) 178t (Ag) Cu 0.72% Bi 0.08% 67000t Cu 4100t (Bi) 306 Tekht 90 24 38" 48 40 41" Au 5-12 g/t Co 0.1-0.3% P2-950kg (Au) P2-1800 t (Co) 307 Khuu (N162) 90 38 24" 48 59 28" Au 0.1 g/t Ag 2-5g/t 308 Emeelt (I-1-476a) 90 16 00" 49 09 41" Au 0.015-0.8, Ag 4 g/t
309 Ovgor 90 02 13" 48 56 37" Au 0.1-0.5, Ag 5g/t 310 Huu 90 08 40" 48 59 30" Au 0.1 g/t 311 Iljigiin gol 91 58 00" 49 58 00" Au 4-52 mg/m3 (150-8000mg/m3) P1-128 kg 312 Iljigiin gol 91 06 00" 49 45 00" Au 0.39g/t P1-37.9 kg 313 Khukh del uul 91 10 00" 50 08 00" Au 30-8000 mg/m3 P3-30 kg 314 Razlomnie 91 49 00" 49 25 00" Au 0.1-8g/t Cu 1-5% 315 Yolochka 91 52 00" 49 34 00" Au 0.1-7.g/t Cu 0.1-1% 316 Talyn salaa 91 40 30" 49 20 00" Au 0.01-4g/t 317 Gozgor 91 57 12" 49 13 52" Au 0.06-2g/t Cu 1-3% 318 Altan 91 05 40" 49 23 34" Au 0.1, Ag 50g/t 319 Khukhun am 91 10 00" 49 50 00" Au 53-618 mg/m3 P3-50 kg 320 Khorkhoityn zag 91 45 50" 49 25 30" Au 565 mg/m3 P2-5000 kg 321 Baadain salaa-3 91 02 00" 49 59 00" Au 28 mg/m3 P1-5 kg 322 Baadain salaa-2 91 05 00" 49 50 00" Au 53-618 mg/m3 P1-100 kg 323 Tsagaan tolgoi 91 48 30" 48 24 44" Au 2.3-4, Ag 4-53 g/t C-80,6kg 324 Nergui (Nameless) 91 57 00" 48 25 44" Au 1-3, Ag 10-15 g/t P1-1000 kg 325 Nergui (Nameless) 91 42 34" 48 29 33" Au 0.2g/t P3-1500 kg 326 Shunkhat uul 91 01 15" 48 26 00" Au 0.5-22g/t Cu1-2% 327 Tsagaan chuluut 91 19 00" 48 21 00" Au 0.1-3.4, Ag 14g/t 328 Dund jargalant 91 00 00" 46 59 00" Au 1.6, Ag 200g/t 329 Uenchiin gol-1 91 59 00" 45 59 00" Au 100 mg/m3 P1-65 kg 330 Shandiin khar uul 91 52 00" 48 29 00" Au 0,1-0,4g/t P1-1t 331 Baadai am 91 01 00" 49 58 00" Au 0,015g/t P1-132,4kg 332 Occurrences (Ilrel)-31 91 49 00" 48 28 00" Au 0,1g/t P1-0,3t 333 Occurrences (Ilrel)-26 91 46 00" 48 29 00" Au 0,3g/t P1-4t 334 Occurrences (Ilrel)-55 91 57 00" 48 26 00" Au 1-3g/t P2-1t 335 Buluut 91 47 00" 47 40 00" Au 155mg/m3 P1-24,8kg 336 Khaltar uul-1 91 53 00" 45 17 00" Au 3.3 Ag 20.7 g/t Pb1% P1-8,3t (Pb) 337 Khaltar uul-2 91 55 00" 45 17 00" Au 0.9-4 g/t P1-346 kg (Au) Ag 7.25-14.25 g/t P1-1051 t(ag) 338 Occurence 91 59 00" 45 17 00" Au 3.4-20, Ag 4-14g/t 339 Occurrences (Ilrel)-67 91 50 00" 48 25 00" Au 0,1-0,2g/t P2-5t
340 Burgastain tsutgal 91 47 00" 49 32 00" Au 795-874mg/m3 P1-1084,5kg 341 Prymoi 91 51 00" 49 13 00" Au 1000mg/m3 P1-2,5t 342 Gants modnii am 92 01 00" 46 45 00" Au 1,9g/t P2-47,8kg 343 Khar nuur uul 92 57 00" 49 46 43" Au 0,84g/t P1-393kg 344 Ikh khar chuluu 92 08 00" 46 28 00" Au 1881mg/m3 C2-42,6kg 345 Tsagaan sair 92 29 00" 49 44 00" Au 420mg/m3 P2-49,9gk 346 Khagshir bulag 92 03 00" 49 21 00" Au 0.01-4g/t 347 Urgat uul 92 22 00" 48 34 44" Au 0.5-10 g/t 348 Uenchiin gol-2 92 03 50" 46 07 30" Au 500-1440 mg/m3 349 Bodonchiin gol 92 30 00" 46 04 26" Au330-4700 mg/m3 almandine 12 kg/m3p2-863,4kg 350 Khundiin gol 92 31 30" 46 12 10" Au 300-830 mg/m3 P1-300 kg 351 Tamt 93 30 00" 46 09 40" Au 300-750 mg/m3 352 Khyargas 93 50 00" 49 19 00" Au -3, Ag 2-20 g/t P2-3100 kgau 353 Uvur chuluut 93 10 00" 46 01 00" Au 0.7-7 g/t P1-180 kg 354 Ukher chuluut 93 10 00" 45 04 00" Au 0.7-7 g/t P-180 kg 355 Khan bulag 93 20 01" 49 29 17" Au 0,5 g/t P1-728, P2-4,2kg 356 Surt 93 13 15" 49 36 54" Au 0,4g/t P1-1079kg 357 Khar khujiriin khudag 93 12 40" 49 33 08" Au 0,84g/t P2-6,1t 358 Chandmani uul 93 05 05" 49 35 15" Au 0,84g/t P2-3,3t 359 Khar uul 93 05 17" 49 37 53" Au 1-23 g/t P1+P2-117kg 360 Bayan-Airag 94 59 00" 47 49 00" Au 0.2-2, Ag 100 g/t 361 Shuvuun uul 94 36 38" 48 10 12" Au 3,7g/t P1-1,3t 362 Paglagar 94 38 00" 48 28 00" Au 300mg/m3 P-30,7kg 363 Shar khooloi-1 94 01 00" 45 53 00" Au 1 g/t 364 Buurgiin khooloi 94 08 40" 45 50 52" Au 37 mg/m3 365 Shar khooloi-2 94 08 00" 45 50 00" Au 1g/t 366 Khukh jalga 94 05 00" 46 04 00" Au 470 mg/m3 C1+C2-20 kg 367 Bosgyn khaya 94 07 00" 46 00 00" Au 406 mg/m4 C2-9.5 kg 368 Baruun salaa 94 05 10" 45 50 00" Au 18-143 mg/m3 369 Khag nuur 94 06 07" 45 48 07" Au 195-215 mg/m3 P1-4,3kg 370 Chandman dukh 94 11 00" 45 41 00" Au 91-196mg/m3 P1-0,5kg 371 Morit uul 94 20 30" 49 03 00" Au 18.8, Ag 0.2 g/t
372 Bayankhairkhan 94 27 00" 48 44 00" Au 0.1-1g/t, Cu-1.4-3.1% P2-393kg P2-15900t 373 Nergui (Nameless) 94 40 00" 48 13 00" Au 0.3-3g/t 374 Zuun shuvuu uul 94 41 00" 48 14 00" Au 0.01-10g/t Cu0.1% 375 Shuvuun khar uul 94 37 30" 48 11 00" Au 0.1-2, Ag 10-80 g/t 376 Burkheer khar uul 94 41 30" 48 06 00" Au 0.03-3 g/t Cu 0.6% 377 Nergui (Nameless) 94 59 00" 47 50 00" Au 0.1-21, Ag 30 g/t 378 Bayan airag 94 59 00" 47 49 00" Au 0,03-4,8g/t P-10,9kg 379 Zos uul 94 45 00" 47 47 00" Au0.1-2g/t Cu 0.1-2% 380 Zavkhanmandal 94 59 00" 48 19 00" Au 0.01-2, Ag 30g/t 381 Erdenekhairkhan 95 45 00" 48 11 00" Au 1.8, Ag 0.4-50 g/t 382 Nergui (Nameless) 95 00 00" 47 50 00" Au 1-10, Ag 30 g/t 383 Zambain khudag 95 25 00" 47 42 00" Au 0.1-3, Ag 0.2-3 g/t 384 Tsagaan khad 95 08 00" 47 49 00" Au 2,0 g/t 385 Airag uul 95 32 00" 48 08 00" Au 0.5-1, Ag5-200g/t 386 Aj bogd 95 09 30" 44 50 30" Au 1,8g/t P-108tg 387 Shavariin gol 96 34 00" 46 16 00" Au 348mg/m3 P-456,2kg 388 Satir hudgiin group 96 27 00" 46 02 00" Au 0.02-15 g/t 389 Barim bulagiin khudriin tolgoi 96 28 00" 46 37 00" Au 5-10, Ag 50 g/t 390 Tul khar 96 42 00" 45 58 00" Au 0.1-6, Ag 1-30 g/t 391 Tsakhir khudag 96 31 00" 46 02 00" Au 0.1-3, Ag 1-4 g/t 392 Shavar gol 96 32 00" 46 14 00" Au 348 mg/m3 P1-456 kg 393 Modot am 96 34 00" 46 16 00" Au 62-288 mg/m3 P2-52 kg 394 Modotiin am 96 35 00" 46 16 00" Au 142mg/m3 P1-51,9kg 395 Senjiin khyr 96 07 00" 44 48 00" Au 1-40g/t P-13t 396 Talyn meltes uul 96 34 00" 42 59 00" Au 0.3-3, Ag 6-100 g/t 397 Khukh del shabany group 96 44 00" 44 42 00" Au 0.3-2, Ag 50 g/t Cu 5% 398 Senjitiin khayr 96 13 00" 44 47 00" Au 0.5-5 g/t P2-13-14 t 399 Shirt bulag 97 30 00" 45 13 00" Au 0.6-2, Ag 10-60 g/t 400 Occurrences (Ilrel)-5 97 30 00" 45 18 00" Au 1.5 g/t Ag 15 g/t 401 Khatan suudal 97 45 30" 42 54 30" Au 0,18g/t P-117t 402 Khadat gun khudag 97 52 00" 44 08 00" Au 0.1-2,0 g/t 403 Khoshuut 97 58 30" 44 01 15" Au 300 mg/m3
404 Khur uul 97 59 00" 44 01 00" Au 300 mg/m3 405 Shavar uul 97 14 00" 44 47 00" Au 0.6-2,0, Ag 60 g/t 406 Khar uul 97 59 45" 44 00 00" Au 300 mg/m3 407 Khatan suudal 97 43 00" 42 54 00" Au 07-10, Ag 6-8g/t 408 Unegt 97 54 00" 46 48 10" Au 1-2, Ag 3-30 g/t P-200kg 409 Khojuulan gol 98 17 00" 48 20 00" Au 1,0 g/t 410 Khankh mait 98 58 00" 50 10 00" Au 240 mg/m3 C-19.6 kg 411 Buutsagaan 98 45 30" 46 05 20" Au 1-1.5, Ag 1-300 g/t 412 Khuder 98 39 21" 47 15 40" Au 1.0 g/t 413 Bor tsakhir 98 34 00" 44 53 30" Au 0,1-0,5g/t P-16,3t 414 Khar tolgoi 98 07 00" 44 58 30" Au 0,01-4,7g/t P-2t 415 Shar belchir 99 33 00" 51 31 00" Au 30mg/m3 P-52,6kg 416 Zagiin gol 99 03 20" 47 09 00" Au 2 g/t W-0,3-1% 417 Ikh baits 99 50 20" 48 27 20" Au 700 mg/m3 P3-80 kg 418 Khoton golyn 99 58 00" 51 14 00" Au 100-1000 mg/m3 419 Ongon ulaan uul 99 19 10" 43 30 00" Au 450 mg/m3 420 Ongon ulaan-1 99 17 02" 43 29 18" Au 100 mg/m3 421 Occurrences (Ilrel) -1 99 53 05" 44 38 30" Au 0.25-8 g/t Ag 6 g/t 422 Bumbugur 99 43 00" 46 11 00" Au 4 g/t P3-5000 kg 423 Umnut 99 18 00" 46 27 00" Au 1.1 g/t As 0.4% 424 Takhilga uulyn group 99 29 00" 46 07 00" Au 0.2 g/t 425 Baidrag golyn dood kheseg 99 15 00" 46 03 00" in 2nd terrace: Au 190-1753 mg/m3 P1-400 kg in 3rd terrace: Au 1-71mg/m3 in 4th terrace: Au 7-16 mg/m3 P1-350 kg 426 Bumbuguriin group 99 43 00" 46 13 00" Au 4 g/t 427 North Bumbugur 99 43 00" 46 15 00" Au 0.2-4.4 g/t P3-10000 kg 428 Sairyn khundii 99 46 30" 46 15 40" Au 750-2750 mg/m3 P1-20 kg 429 Deliin gunii sair 99 47 30" 46 15 00" Au 252 mg/m3 C-15.86kg 430 Gun sair 99 41 30" 46 10 36" Au 420 mg/m3 P1-60.7 kg 431 Ugdain khundii 99 43 25" 46 10 25" Au 337 mg/m3 C-12.51 kg 432 Khashaatyn sair 99 36 54" 46 16 00" Au 127 mg/m3 P1-31.8 kg 433 Khukh Khairkhant khundii 99 37 15" 46 24 00" Au 414 mg/m3
434 Khukh bulagiin khundii 99 36 00" 46 21 00" Au 8.6-22, Ag1-20 g/t P2-8800 kg 435 Kharaat uul 99 38 00" 46 16 00" Au 0.3 g/t 436 Daltyn khundii 99 32 00" 46 24 00" Au 281 mg/m3 B-7.25 kg 437 Bor khairkhan 99 42 00" 46 45 45" Au 0.4 g/t 438 Khukh bulagiin khundii-1 99 42 00" 46 21 00" Au 310 mg/m3 P1-460 kg 439 Ulziit gol 99 49 50" 46 35 00" Au 500 mg/m3 P1-100 kg 440 Ulaan sairyn khundii 99 37 00" 46 32 00" Au 470 mg/m3 441 Gun khudag 99 28 30" 46 26 00" Au 300 mg/m3 442 Gun khundii 99 39 00" 46 24 00" Au 330 mg/m3 P1-220 kg 443 Daltyn khundii 99 39 00" 46 24 30" Au 400 mg/m3 P1-200 kg 444 Ulziit golyn khundii 99 33 30" 46 31 00" Au 464 mg/m3 445 Baga ereg 99 40 30" 46 21 00" Au 301 mg/m3 446 Aduunchuluuny khuhdii 99 39 00" 46 21 10" Au 3791 mg/m3 447 Baidragiin gol-1 99 21 00" 46 21 00" Au 1-10g/t 448 Nergui (Nameless) 99 27 00" 46 16 00" Au 0.4-1.6g/t 449 Arshaan bulag 99 17 30" 46 45 15" Au 1,0-16g/t 450 Ar tsagaan 99 16 00" 46 40 00" Au 1,7-24,5 mg/m3 451 Urtin 99 19 30" 46 29 00" Au 45-180 mg/m3 452 Builst am 99 25 40" 46 14 30" Au 240 mg/m3 P1-160 kg 453 Tuntgeriin 99 18 20" 46 45 10" Au 220-655 mg/m3 454 Ikh bulag 99 18 15" 46 44 00" Au 240 mg/m3 455 Ulaan bulag 99 55 18" 46 24 30" Au 300 mg/m3 456 Delin gunii sair 99 47 00" 46 12 00" Au 252 mg/m3 C2-15.8 kg 457 Baidargiin goliin umnu kheseg 99 24 00" 46 11 00" Au 100mg/m3 P2-130kg 458 Ugdain khundii 99 44 00" 46 11 00" Au 448 mg/m3 C2-12.5 kg 459 Jargalantin nuruu 100 09 00" 46 23 00" Au 2.0 g/t 460 Ar chuluut 100 12 30" 46 25 10" Au 1735-1810 mg/m3 B+C-134.74kg 461 Bukht 100 10 20" 46 26 23" Au 287 mg/m3 462 Toromkhon 100 18 21" 43 41 12" Au 173-220 mg/m3 P1-3.9 kg 463 Zostyn dund sair 100 20 00" 43 40 54" Au 430 mg/m3 C1-12.5 kg 464 Khuren bosgyn sair 100 29 19" 43 45 16" Au 125-336 mg/m3 P1-1.5 kg 465 Alag shandyn sair 100 19 30" 43 39 25" Au 13-426.6 mg/m3
466 Tamgat 100 39 30" 43 39 00" Au 1-499mg/m3 467 Devteer 100 52 00" 43 39 00" Au 100 mg/m3 468 Khukh tolgoi 100 47 40" 44 24 30" Au 0.005-1, Ag 30 g/t 469 Bayangovi-1 100 16 00" 44 44 00" Au 0.1-0.2, Ag 1-4 g/t P3-2,5-3t (Au) 470 Oortsog 100 10 00" 44 39 00" Au 1.5-15 g/t P2-660 kg 471 Ar khar chuluut 100 07 00" 46 25 00" Au 1726 mg/m3 B+C-25.8kg 472 Khavchig khudag 100 13 00" 46 07 00" Au 1-3 g/t 473 Guchingiin gol 100 09 30" 46 08 00" Au 1-2.7 g/t 474 Guchingiin gol 100 07 00" 46 09 00" Au 250 mg/m3 P1-54.9 kg 475 Uvur khundii 100 10 00" 46 07 00" Au 112-270 mg/m3 476 Guchin gol 100 09 00" 46 08 00" Au 2.7 g/t 477 Khar nuden khurem 100 50 00" 45 46 00" Au 50-602 mg/m3 478 Quartz occurrence 100 18 00" 50 14 00" Au 7.6 g/t 479 Chuluut gol 100 35 00" 48 57 00" Au 100 mg/m3 480 Ikh elegtiin gol 100 33 00" 48 55 00" Au 100 mg/m3 481 Elged gol 100 35 00" 48 55 00" Au 88-100 mg/m3 P3-67 kg 482 Tosongiin hooloi 100 27 00" 48 10 20" Au 64-272 mg/m3 P3-126 kg 483 Nomgon uul 100 45 10" 48 16 40" Au 0.02-5g/t P3-584 kg 484 Ar untsiin sair 100 51 00" 45 50 00" Au 219 mg/m3 485 Tashaagin khundii 100 20 00" 45 58 00" Au 484 mg/m3 B+C-20,4kg 486 Tuin gol 100 53 00" 45 51 00" Au 2 g/t 487 Nariin gol 100 45 40" 46 29 20" Au 0,1g/t P2-170kg 488 Dund salaa 100 50 00" 45 47 00" Au 262mg/m3 C2-5,7kg P1-3,6t 489 Nomgon uul 100 45 10" 46 16 40" Au 0,2g/t P-583,9kg 490 Occurrence (Ilrel)-117 100 12 00" 44 46 00" Au 0,65g/t P2-87kg 491 Bukhat 100 09 00" 46 25 00" Au 838mg/m3 C-130.57kg 492 Bayan gobi-1 100 18 00" 44 44 00" Au 0,1-0,5g/t P2-2,9t 493 Boomiin tsagaan ukhaa 100 40 15" 43 41 14" Au 2,25g/t Pt-0,01g/t P1-447Au 1,7kgPt 494 Armag gol 101 53 40" 50 50 30" Au 0,23g/t P2-2t 495 Nukht 101 17 40" 50 38 15" Au 2,7g/t P2 67kg 496 Gutr 101 16 15" 50 36 30" Au 2,7g/t P 351kg 497 Shavagt 101 49 50" 50 23 00" Au 0,1g/t P2-675kg
498 Uuriin adag 101 54 10" 50 25 00" Au 0,05g/t P2-506kg 499 Tusgalt 101 55 00" 50 20 10" Au 0,05g/t P2-101kg 500 Khovchiltoi 101 54 30" 50 23 15" Au 0,05g/t P2-270kg 501 Zalaat 101 07 30" 50 27 00" Au 0,02g/t P 108kg 502 Gants mod 101 56 45" 50 24 30" Au 0,1g/t P2-2,7t 503 Khysaa 101 50 20" 50 27 30" Au 0,1g/t P2-160kg 504 Zerleg 101 50 10" 50 20 15" Au 1g/t P2-108kg 505 Temeet 101 39 10" 50 20 10" Au 2,7g/t P2-243kg 506 Gants uvur 101 25 30" 50 29 20" Au 0,04g/t P2-74kg 507 Boolt undur 101 14 00" 45 28 00" Au 176mg/m3 P-22,2kg 508 Kharaat ygaan tolgoi 101 22 00" 45 45 00" Au 305mg/m3 P-25,7kg 509 Natst uul 101 38 10" 50 28 50" Au 0,02g/t P2-64kg 510 Taatsiin gol-1 101 14 00" 45 28 00" Au 100mg/m3 P2-660kg 511 Ulziit 101 40 00" 46 56 00" Au 122 mg/m3 512 Mungun 101 06 00" 47 39 36" Au 5.2 g/ag 30 g/t P3-465 kg 513 Sudut 101 57 00" 46 49 30" Au 0.15 g/t 514 Khan uul 101 36 00" 45 43 00" Au 0.8-6.2 g/t P3-16,9t P2-18t 515 Taatsyn gol-2 101 21 00" 45 44 00" Au 1 g/t 516 Gardiin gol 101 53 00" 45 47 30" Au 5-10 g/t 517 Armagiin gol 101 53 40" 50 50 30" Au 0.23-0.09 g/t P2-1469 kg 518 Taatsiin gol 101 14 30" 45 28 30" Au 30-260 mg/m3 P3-660 kg 519 Khushuut 102 07 00" 49 55 00" Au 0.6 g/t Cu 3-10% 520 Khongor 102 16 00" 43 51 00" Au 10 mg/m3 521 Khureen 102 03 00" 49 55 00" Au 0.6 g/t Cu 3% 522 Teshig-1 102 29 00" 49 59 00" in south-east block Au 0.1-3.39g/t Cu 0.01-1% 523 Ereen gol 102 31 00" 50 05 01" Au 5 g/t 524 Nariin 102 20 25" 46 57 15" Au 15-500 mg/m3 P3-354 kg 525 Nergui (Nameless) 102 14 00" 46 30 00" Au 0.1-1 g/t 526 Khuree sair 102 31 00" 46 22 00" Au 0.4, Ag 0.6-3.5 g/t 527 Nergui (Nameless) 102 04 00" 46 16 00" Au 0.1-10, Ag 3-54 g/t 528 Urtunt, Nariin jalga 102 10 00" 46 10 00" Au 680-1060 mg/m3 B+C-107.7kg 529 Tsagaan gol 102 07 00" 46 27 30" Au 742mg/m3 B-18,3kg
530 Surt 102 31 30" 46 19 00" Au 100 mg/m3 C-8.41kg 531 Khuurai sair 102 28 40" 46 22 00" Au 2540 mg/m3 C-38.95kg 532 Ulziit bulag 102 31 00" 46 22 00" Au 300 mg/m3 P2-500 kg 533 Ekhen khudag 102 37 00" 46 39 00" Au 143 mg/m3 534 Serkh tsakhiriin uul 102 16 00" 50 11 15" Au 2,7g/t P3-1,1t 535 Salkhitiin ekh 102 21 10" 50 10 50" Au 0,2g/t P3-2t 536 Nariinii am 102 12 00" 50 12 20" Au 6,2g/t P2-412,1kg 537 Ult 102 17 40" 46 34 50" Au 1,3g/t P1-256kg 538 Baishint tolgoi 103 45 00" 47 53 00" Au 0,8g/t P2-702kg 539 Kharzat am, Deliin nuur 103 57 00" 46 35 00" Au 286 mg/m3 B+C-26,4kg 540 Khushuut 103 50 00" 46 29 30" Au 226 mg/m3 541 Deliin nuur 103 55 00" 46 31 20" Au 424 mg/m3 542 Khavtsgait 103 16 30" 48 43 30" Au 7.0, Ag 5-200 g/t P3-3,6t (Au) 15t(Ag) 543 Tsookhor morit 103 16 00" 48 43 30" in quartz vein: Au 0.2-10 g/t Ag 3-500 g/t 544 Loog tolgoi (N84) 104 54 50" 48 43 50" Au 0.2g/t, Cu 0.3% P2-2900kg (Au) 545 Eregt tolgoi (86) 104 55 50" 48 43 17" Au 1,0 Ag 1g/t P2-3t (Au) P2-3t Ag 546 Khudagiin gozgor (N107) 104 54 56" 48 41 20" Au 1.0, Ag 1g/t P2-1 kg Au 547 Anand (N109) 104 59 50" 48 41 43" Au 0.1-1, As 0.01% P2-540 kg 548 Shandyn ekh (N100) 104 47 57" 48 40 55" Au 1.0, Mo 0.02% Ag 10% P2-640 kg (Au) 12,9t kg (Mo) 6,4t(Ag) 549 Shar us gol 104 54 00" 48 44 00" Au 20 mg/m3 P1-270 kg 550 Toilbyn khooloi 104 38 10" 48 42 40 Au 1300-1700 mg/m3 P1-400 kg 551 Ulzii nuga 104 46 00" 48 48 00" Au 50-1240 mg/m3 P1-6500 kg 552 Tuul golyn tatamaas deesh orshikh denj (N76) 104 43 50" 48 43 30" 580-1660 mg/m3 P1-1461 P2-398 kg 553 Tuul golyn tatam (N79) 104 45 00" 48 42 20" Au 1080 mg/m3 P1-648 kg 554 Tuul golyn dood 104 39 00" 48 39 00" Au 500 mg/m3 555 Tsagaan bulagiin am 104 35 00" 48 22 00" Au 470 mg/m3 556 Occurrence IV-1-39 104 33 00" 48 22 20" Au 4.0 g/t 557 OccurrenceN20, 21, 23 104 29 40" 48 18 40" Au 1.5-1.7 g/t P2-5000 kg 558 Vein 197 104 36 45" 48 18 30" Au 2.85, Ag 2.1 g/t P1-2200 kg 559 Occurrence 64 (Vein 191, 192) 104 31 15" 48 16 40" Au 4.3 g/t P2-1600 kg
560 Veim 55, 56, 68, 69 104 35 00" 48 16 40" Au 1.0 g/t P1-3300 kg 561 Occurrence 71, 72 104 31 10" 48 16 15" Au 11.2 g/t P1-1100 kg 562 Occurrence73 (Vein 117) 104 33 10" 48 16 15" Au 0.5-6 g/t P2-800 kg 563 Occurrence 75 (Vein 115) 104 31 50" 48 15 55" Au 17.6 g/t P1-1400 kg 564 Occurrence 80 (Stockwork) 104 30 20" 48 15 15" Au 1.0 g/t 565 Occurrence 77 (Veins) 104 32 50" 48 15 30" Au 11.3 g/t P1-1700 kg 566 Occurrence Nergui 104 17 10" 48 16 30" Au 0.6-7.7g/t Cu 0.2% 567 Nergui (Nameless) 104 15 15" 48 15 35" Au 5.0 g/t 568 Shar borjin uul 104 41 00" 48 13 00" Au 0.006-8.64 g/t Ag 0.3-20 g/t 569 Nergui (III-4-29)(Nameless) 104 44 00" 48 24 00" Au 0.03-4 g/t P2-1000 kg 570 Nergui (III-4-27)(Nameless) 104 44 00" 48 25 00" Au 0.7-4 g/t P2-1000 kg 571 Ailt 104 33 00" 48 23 00" Au 2,2 g/t P1-1000 kg 572 Tuulyn dood kheseg (Downside of Tuul) 104 32 30" 48 31 30" Au 600-1060 mg/m3 P1-419.2 kg 573 Khalzan 104 37 30" 48 16 40" Au 5258 mg/m3 P1-382.8 kg 574 Baga naimgan 104 27 30" 48 17 00" Au 1232 mg/m3 B+C-29.7 kg 575 Tuulyn dood kheseg (Downside of Tuul) 104 32 30" 48 31 30" Au 250mg/m3 C2-1733.5 P2-2000 kg 576 Tuulyn dood kheseg (Downside of Tuul)-1 104 33 00" 48 36 30" Au 650-1060 mg/m3 P2-2500 kg 577 Uguumur 104 34 16" 48 26 30" Au 160-367 mg/m3 578 Jalga-10 104 32 00" 48 28 20" Au 690 mg/m3 P1-41 kg 579 Tuulyn ertnii khundii 104 30 30" 48 23 20" Au 1088, 717 mg/m3 P1-2130 kg 580 Nogoon usny khailaast 104 18 00" 48 16 00" Au 461 mg/m3 C1+C2-17.8 kg 581 Tsagaan galt 104 28 00" 48 14 00" Au 20-916 mg/m3 B-15.0kg 582 Dund naimgan 104 30 00" 48 15 00" Au 400-700 mg/m3 583 Tuulyn terrace (denj)-p1 104 22 00" 48 18 00" Au 1145 mg/m3 P1-750 kg 584 Tuulyn terrace (denj)-p2 104 21 30" 48 17 00" Au 342 mg/m3 P1-175 kg 585 Tuulyn terrace (denj)-p3 104 21 00" 48 16 00" Au 640 mg/m3 P1-1075 kg 586 Tuulyn terrace (denj)-p4 104 20 30" 48 15 00" Au 832 mg/m3 P1-1535 kg 587 Tuulyn terrace (denj)-p5 104 19 30" 48 13 00" Au 1581 mg/m3 P1-3455 kg 588 Tuulyn terrace (denj)-p6 104 18 30" 48 11 00" Au 1043 mg/m3 P1-2290 kg
589 Tuulyn terrace (denj)-p7 104 19 00" 48 12 00" Au 946 mg/m3 P1-1360 kg 590 Ar naimgany deed kheseg (Upper side of Ar naimgan) 104 30 00" 48 17 30" Au 1000 mg/m3 P1-300 kg 591 Tosongiin golyn am jalga 104 35 00" 48 28 30" Au 600 mg/m3 P1-100 kg 592 Bayangolyn ekh 104 41 00" 48 21 30" Au 500 mg/m3 P1-600 kg 593 XXXIII-13 (Reperni) 104 51 10" 44 24 15" Au 0.1-5, Ag 1-2 g/t 594 Khurimt khudag 104 07 00" 44 21 05" Au 0.03-2.0, Ag 0.7 g/t P1-103kg 595 Treshinnii 104 57 50" 44 23 30" Au 0.1-5, Ag 0.1-1 g/t 596 Occurrence (Ilrel) -II 104 53 05" 44 24 25" Au 0.1-1.0, Ag 1 g/t 597 Occurrence (Ilrel)-20 104 54 50" 44 23 30" Au 0.1-15,Ag 0.1-1 g/t 598 Baruun naimgan 104 27 00" 48 18 00" Au 500 mg/m3 P1-100 kg 599 Ovoot 104 41 00" 48 23 30" Au 300 mg/m3 P1-100 kg 600 Uvur sairyn am 104 38 00" 48 24 00" Au 798 mg/m3 C-11.8 kg 601 Zagtsariin 104 18 00" 48 17 00" Au 0.1-7.8 g/t P3-8.5 t 602 Boodog 104 58 00" 48 08 00" Au 129 mg/m3 603 Nuramt 104 53 00" 48 04 00" Au 520 mg/m3 P1-1488 kg 604 Subraa 1, 2 104 36 30" 47 38 00" Au 350 mg/m3 P1-220 kg 605 Davaat 104 41 30" 48 23 00" Au 300 mg/m3 P1-100 kg 606 Khashaat 104 36 00" 48 17 00" Au 300 mg/m3 C1-10.85 kg 607 Nergui (Nameless)-41 104 26 00" 48 10 20" Au 1.3 g/t P2-2250 kg 608 Nariin gol 104 25 50" 48 06 45" Au 2-3.4 g/t P1-3000 kg 609 Ulziin am 104 22 15" 48 05 40" Au 10.2 g/t P1-1500 kg 610 Occurrence (Ilrel)-101 104 12 55" 48 01 55" Au 8.9 Ag 30 g/t 611 Uvur naimgan 104 28 00" 48 07 00" Au 384 mg/m3 B+C-58.05kg 612 Stream (Jalga) -45 104 22 00" 48 05 30" Au 2615 mg/m3 P1-326.3 kg 613 Stream (Jalga)-47 104 19 30" 48 06 00" Au 168 mg/m3 P1-6.6 kg 614 Stream (Jalga)-48 104 19 00" 48 07 10" Au 79-405 mg/m3 P1-39.8 kg 615 Ulaan ereg 104 23 50" 48 05 30" Au 113 mg/m3 P1-61.8 kg 616 Tsagaan chuluut 104 26 50" 48 04 20" Au 439 mg/m3 P1-31.7 kg 617 Iliin am 104 20 00" 48 08 45" Au 166-192 mg/m3 P1-87.7 kg 618 Occurrence (Ilrel)-139 104 22 45" 48 05 30" Au 500 mg/m3 619 Tarvagatai 104 25 21" 50 14 20" quartz vein: Au 0.5-7.9g/t Ag 0.64-460g/t
620 Hoshuu ovoo 104 52 00" 50 14 20" Au 0.01-9.5 g/t Cu 0.2-5.75% 621 Badrakh uul 104 55 55" 48 08 30" Au 1-3 g/t 622 Ulziin nuga 104 55 15" 48 03 10" Au 1-3 g/t P2-1500 kg 623 Ulziin nuga 104 55 30" 48 03 15" Au 1-2 g/t P2-1500 kg 624 Ongotsotiin am 104 37 00" 48 03 00" Au 390 mg/m3 C2-20.2 kg 625 Aguit 104 47 00" 48 00 00" Au 170 g/t P2-360 kg 626 Unegtei uul 104 46 50" 46 44 20" Au 0.1-1.8, Ag 3.2 g/t 627 Kharzat 104 02 30" 46 31 40" Au 195 mg/m3 628 Tsagaan ovoo-ii(oc XXI-3) 104 38 40" 45 59 30" Au 0.4-2.3, Ag 1-7.7 g/t P2-5000 kg 629 Tsagaan ovoo (oc XXI-4) 104 38 40" 45 59 30" Au 0.1-0.5, Ag 5 g/t P2-5000 kg 630 Sharga ovoo 104 57 52" 46 05 49" Au 0.3-5.6, Ag 210g/t 631 Tsagaan ovoo-iii(ocxxv-5) 104 35 50" 45 59 10" Au 1.0, Ag 0.1-100 g/t 632 Tsagaan ovoo (oc XV-5) 104 38 30" 46 01 00" Au 0.15-5 g/t 633 Occurrence -13 104 36 00" 45 59 00" Au 1.0 g/t 634 Occurrence (Ilrel)-39,40 104 32 30" 48 21 50" Au 0.1-1.0g/t P2-1,0t 635 Budagt uul 104 08 44" 47 47 13" Au 100mg/m3 P1-33kg 636 Sudal 104 22 00" 48 06 00" Au 9,25g/t P1-2,8t 637 Busad sudaluud 104 20 00" 48 06 00" Au 9,25g/t P1-15,5 t 638 Occurrence (Ilrel)-64 104 31 15" 48 16 40" Au 4,3g/t P2-1,6t 639 Khanan khets 104 09 30" 44 22 30" Au 0,8g/t P2-8,8t 640 Emeel tolgoin am 104 36 00" 47 39 00" Au 254mg/m3 C2-5kg P1-5,5kg 641 Occurrence (Ilrel)-20-23 104 29 50" 48 18 20" Au 1,5-1,7g/t P2-5,0t 642 Tsagaan chuluut 104 55 25" 48 03 35" Au 1,5g/t P2-2,9t 643 Sudal-56,97,115 104 37 00" 48 18 00" Au 2,9-17,6g/t P2-6,9t 644 Occurrence (Ilrel)-8 104 25 00" 50 16 00" Au 0,2g/t P2-34kg 645 Occurrence (Ilrel)-24 104 23 00" 50 13 00" Au 0,1g/t P2-108kg 646 Occurrence (Ilrel)-30 104 33 28" 50 17 23" Au 0,02g/t P2-81kg 647 Occurrence (Ilrel)l-7 104 26 00" 50 17 00" Au 0,2g/t P2-67,5kg 648 Dorgontiin talbai (Dorgonot) 104 16 00" 48 06 00" Au 0,05g/t P2-18t 649 Zakhtsagiin talbai 104 18 00" 48 17 00" Au 0,1-7,8g/t P2-8,5t 650 Nuramtiin am 104 53 00" 48 04 00" Au 5.2g/t P1,3t 651 Busiin gozgor 104 39 50" 47 36 20" Au 0,07-3g/t P-100kg
652 Khot 104 37 00" 50 14 00" Au 0,1g/t P-162kg 653 Baiv 104 56 00" 50 23 00" Au 0,1g/t P-540kg 654 Gatsuurkhan 104 25 00" 50 10 00" Au 0,02g/t P-324kg 655 Guu (Ditch)-10 104 31 00" 48 21 00" Au 35-2319mg/m3 P-41kg 656 Sudal (Vein)-55,56,107,115 104 32 30" 48 16 30" Au 0,1-19.2g/t P1-24,9t 657 Suvraa 104 36 30" 47 39 00" Au 350mg/m3 P-196,5kg 658 Log tolgoi 104 55 00" 48 44 00" Au 0,2g/t P-2,9t 659 Nomgon 104 54 00" 47 34 00" Au 0,67g/t P2-1,1t 660 Occurrence (ilrel)-77 104 33 10" 48 15 48" Au 11,3g/t P2-1,7t 661 Khadnii davaa 105 36 00" 48 05 00" Au 40mg/m3 P2-50kg 662 Sujitein khundii 105 55 00" 48 33 00" Au 160mg/m3 P2-24,3kg 663 Occurrence (ilrel)-61,62 105 19 00" 50 26 00" Au 0,5g/t P2-337kg 664 Maan t 105 14 00" 47 57 00" Au 0,05g/t P2-130,9kg 665 Ulaan gozgor 105 41 00" 48 08 00" Au 0,3g/t P2-17,3kg 666 Erdenetogtokh 105 42 00" 48 13 00" Au 0,3-0,5g/t P2-83,5kg 667 Berst-I 105 17 00" 47 53 00" Au 0,3 g/t P1-185 kg 668 Zeeren 105 12 00" 50 15 00" Au 0,2 g/t P2-257 kg 669 Tumur tolgoi 105 30 00" 49 00 00" Au 3 g/t Ag-3g/t P2-Au-3,3t Ag-5t 670 Occurrence (ilrel)-133,134 105 12 00" 50 14 00" Au 0,2 g/t P2-234 kg 671 Tsagaan khad 105 17 17" 48 39 10" Au 0,05 g/t P2-300kg 672 Gylalzakh 105 14 00" 47 53 00" Au 0,01 g/t P1-1,9 t 673 Khaliugch 105 26 00" 48 07 00" Au 0,25t/km P3-4,0t 674 Bor undur 105 11 00" 48 14 00" Au 0,1-0,7g/t P2-4,0 t 675 Zuun suvraa 105 11 00" 47 00 00" Au 196 mg/m3 P1-15,2kg 676 Jargalant 105 40 00" 50 01 00" Au 1-7.5 g/t 677 Gyalangar 105 12 15" 47 58 00" Au 1-3, Ag 7 g/t 678 Erdenetsog ovoo 105 42 00" 48 13 00" Au 0.2-5.2, Ag 50g/t 679 Borolzoin khundii 105 34 00" 48 06 00" Au 60 mg/m3 680 Khar Yamaat-2 105 54 14" 48 43 30" Au 2.2 g/t 681 Khar Yamaat-3 105 54 30" 48 42 40" Au 4.5 g/t 682 Khar Yamaat-20 105 56 00" 48 42 00" Au 0.3 g/t 683 Khar Yamaat 105 56 00" 48 41 10" Au 139 mg/m3
684 Tsagaan gozgor shine 105 11 00" 48 39 30" Au 5.3 g/t P1-5,5t, P2-6,8t 685 Tsagaan gozgor 105 13 20" 48 40 10" Au 0.5-5 g/t 686 Burgedtei gol 105 35 00" 48 46 20" Au 224 mg/m3 687 Shanagan am 105 34 20" 48 43 20" Au 62-110 mg/m3 688 Ongoni ovoo 105 08 30" 48 51 40" Au 0.2-2.8, Ag 4 g/t 689 Occurrence 1 105 07 40" 48 52 36" Au 0.5-3, Ag 0.5-3 g/t P2-350 kg 690 Occurrence 3 105 04 30" 48 52 00" Au 0.5, Ag 20 g/t P2-348 kg (Au) P2-1392 kg (Ag) 691 Occurrence 4 105 07 00" 48 50 52" Au 3, Ag 20 g/t P2-43 kg (Au) P2-29000 kg (Ag) 692 Occurrence 5 105 04 50" 48 51 50" Au 3 Ag 20 g/t P2-870 kg (Au) P2-29t P2-5,8t (Ag) 693 Occurrence 6 105 09 50" 48 53 15" Au 0.01-3 g/t Ag 20g/t P2-87 kg (Au) P2-580 kg (Ag) 694 Datsangiin khooloi 105 02 18" 48 50 23" Au 2060 mg/m3 P1-190 kg (Au) 695 Khar gozgor 105 10 00" 48 13 00" Au 3.8, Ag 0.1-50 g/t P2-1000 kg 696 Nergui (Nameless) 105 30 55" 43 59 05" Au 1-5, Ag 5 g/t 697 Kharmagtai 106 08 40" 44 01 20" Ag 5.6, Au 0.06-0.3 g/t 698 Ukhaa khudag 106 13 20" 44 01 00" Au 5.6 g/t Ag 2.7 g/t 699 XXXV-30 106 41 05" 44 14 25" Au 1.5-5 g/t 700 Nergui (Nameless) 106 19 00" 44 16 15" Au 0.4-4, Ag 0.3-2.3 g/t 701 Nergui (Nameless) 106 41 00" 44 01 50" Au 0.1, Ag 0.5-5g/t 702 Suudert 106 16 20" 42 39 00" Au 0.5 g/t 703 Alag tolgoi 106 16 50" 42 40 20" Au 0.2-20 g/t P2-2,7t 704 Nergui (Nameless) 106 13 00" 44 27 30" Au 0.4-10,Ag 5-10 g/t 705 Occurrence (ilrel)-9 106 15 05" 44 27 10" Au 4 g/t 706 Occurrence (ilrel)-18 106 44 55" 44 23 00" Au 0.25-5, Ag 1.5 g/t 707 Baavgait 106 37 00" 48 37 00" Au 296mg/m3 P2-24,2kg 708 Sudal (Vein)-73,74 106 29 00" 49 19 00" Au 0,1-3,0g/t P2-380kg 709 Tsagaan chuluut-7,8 106 24 00" 49 08 30" Au 0,9-27,2g/t P2-4,1t 710 Baga mukhariin baruun khajuu 106 23 32" 49 06 48" Au 3,3g/t P2-4t 711 Khar modnii am 106 56 00" 49 03 00" Au50mg/m3 P2-162kg 712 Occurrence (ilrel)-58 106 09 35" 48 36 44" Au 0,1-0,2g/t P2-104kg 713 Occurrence (ilrel)-20 106 25 22" 49 06 39" Au 5g/t P2-351kg 714 Occurrence (ilrel)-16 106 29 16" 49 07 18" Au 9,7g/t P2-421kg 715 Occurrence (ilrel)-25 106 29 34" 49 06 00" Au 1,9-8,7g/t P2-4,3t
716 Ugluu uul 106 13 00" 49 11 00" Au 50g/t P2-2,4t 717 Dund naran 106 27 54" 49 07 11" Au 1,9-5,4g/t P2-247kg 718 Zoluu khar 106 22 40" 49 16 40" Au 1042,7mg/m3 C-12.5kg 719 Khaalgach 106 15 00" 49 18 00" Au 0,1g/t Ag-50g/t P2-Au 2,6t Ag-43t 720 Buurtiin khundii 106 23 00" 49 18 00" Au 835mg/m3 P1-23,6kg 721 Tsagaan chuluut 106 13 00" 48 42 20" Au 136-1495 mg/m3 P1+P2-94 kg 722 Ord 6 am (Deposit-6) 106 12 00" 48 46 00" Au 1500 mg/m3 P1-24 kg 723 Jalga (Stream) 3 106 10 00" 48 28 00" Au 697 mg/m3 724 Occurrence 106 10 00" 48 21 00" Au 270 mg/m3 725 Biluut 106 38 00" 48 45 30" Au 1,4 g/t 726 Zuun mod 106 24 00" 48 32 30" Au 0.2-12,7 g/t 727 Occurrence 51 (Noyon uul) 106 35 20" 48 38 50" Au 2 g/t 728 Shiver gol 106 51 00" 48 58 00" Au 650-700 mg/m3 729 Balj 106 45 00" 48 31 00" Au 438 mg/m3 P1-176.1 kg 730 Kharaa gol 106 34 30" 48 37 00" Au 500-1000 mg/m3 P1-207 kg 731 Zuun modny deed heseg (Upper side of Zuun mod) 106 28 00" 48 36 00" Au 500 mg/m3 P1-100 kg 732 Bayangol 106 28 00" 48 36 00" Au 400 mg/m3 P1-100 kg 733 Arangat 106 23 00" 48 34 00" Au 400 mg/m3 P1-100 kg 734 Khustyn am 106 23 00" 48 28 00" Au 230 mg/m3 P1-20 kg 735 Gachuurtyn am 106 35 00" 48 35 00" Au 500 mg/m3 P1-30 kg 736 Kharaa gol 106 34 00" 48 37 00" Au 504 mg/m3 737 Bayantsagaan-2 106 09 50" 48 20 40" Au 1-4.8, Au 2-14 g/t P2-4636 P3-20 kg 738 Bayantsagaan-1 106 10 20" 48 19 45" Au 0.5-1.5 g/t 739 Bor khujir 106 11 20" 48 21 30" in 1st layer: Au 28 Au 111-711 mg/m3 740 Baruun mukharyn gol 106 10 00" 48 20 05" Au 11-247 mg/m3 741 Occurrence 2 106 04 00" 48 52 05" Au 5, Ag 1-20 g/t P2-435 kg (Au) P2-870 kg (Ag) 742 Mukhar hujiryn golyn ekh 106 10 30" 48 19 00" Au 300 mg/m3 P2-100 kg 743 Nergui (Nameless) 106 36 40" 49 51 10" Au 3 g/t Ag 6 g/t 744 Oyut tolgoi 106 42 00" 49 40 00" Au 1-10 Ag 40-73 g/t 745 Buyant-Khar morit 106 30 00" 49 11 00" Au 731 mg/m3 C-631,4kg 746 Shivriin nariin 106 34 05" 49 17 10" Au 1364 mg/m3 B-19,13kg
747 Shar khutul 106 29 00" 49 13 00" Au 340 mg/m3 B+C-42,6kg 748 Buurt 106 24 00" 49 17 00" Au 0.3 g/t 749 Shaazgaityn baruun kheseg 106 26 00" 49 18 00" Au 20.2 g/t 751 Occurrence (ilrel)-2090 106 26 10" 49 15 40" Au 1.5-3, Ag 10-26 g/t 752 Vein N18 106 28 00" 49 17 00" Au 1.8 g/t P1-149.7 kg 752 Zooluu khar 106 23 10" 49 18 10" Au 835-1209 mg/m3 C2+P-1409.1 kg 753 Deed buurt 106 23 10" 49 18 30" Au 1200 mg/m3 C2+P1-46 kg 754 Khuurai chuluut 106 35 00" 49 13 00" Au 673 mg/m3 C-25.8 kg 755 Khuurain zuun khurimtlal 106 30 00" 49 11 00" Au 525 mg/m3 P1-88.9 kg 756 Burkhant-1 106 31 00" 49 13 00" Au 617-1546 mg/m3 P1-1,1t P2-5,7t 757 Khereet 106 30 00" 49 06 00" Au 758 mg/m3 P1-9.1 kg 758 Urt bulag 106 30 00" 49 05 00" Au 282-319.6 mg/m3 C-40.5 kg 759 Orhir 48 106 36 01" 49 01 50" Au 37 mg/m3 P2-148 kg 760 Chuluut tolgoi 106 30 00" 49 16 00" Au 80 mg/m3 761 Nomt 106 33 00" 48 58 17" Au 101-710 mg/m3 762 Darit 106 40 00" 48 59 00" Au 388 mg/m3 763 Tariat-26 106 21 40" 49 05 45" Au 32 mg/m3 P2-203 kg 764 Ar gakhai 106 42 00" 49 09 40" Au 2200 mg/m3 P2-139 kg 765 Uvur khutul 106 25 00" 49 08 15" Au 1071 mg/m3 P2-15 kg 766 Occurrence-13 106 27 06" 49 07 00" Au 5.4 g/t P2-145 kg 767 Tsagaan chuluut 106 24 02" 49 08 30" Au 245mg/m3 P2-12 kg 768 Ar nomt 106 30 50" 49 04 45" Au 162mg/m3 P2-27 kg 769 Occurrence-16 106 29 16" 49 07 18" Au 9.75 g/t P2-421 kg 770 Occurrence-25 106 29 34" 49 06 01" Au 1.9-8 g/t P2-4332 kg 771 Occurrence-18 106 23 32" 49 06 48" Au 3.3 g/t P2-877 kg 772 Occurrence-19 106 23 49" 49 06 37" Au 31.2 g/t P2-4043 kg 773 Occurrence-7, 8 106 24 40" 49 08 15" Au 0.8-27.8 g/t P2-4147 kg 774 Saalinch 106 47 15" 48 55 30" Au 64-159 mg/m3 775 Ust shaazgai 106 47 20" 48 56 15" Au 53 mg/m3 776 Tarvagatai 106 22 00" 49 10 00" Au 498 mg/m3 B-51.0 kg 777 Buyantiin am 106 40 00" 49 11 00" Au 288-584 mg/m3 B-409.57kg 778 Shivertiin 106 27 30" 49 16 00" Au 500 mg/m3
779 Khavchuugiin gun jalga 106 30 00" 49 15 00" Au 293 mg/m3 P1-7.5 kg 780 Shiver 106 41 00" 48 51 30" Au 136-237 mg/m3 781 Ikh noyon gol (Ikh naim gol) 106 47 00" 49 21 50" Au 4,1 g/t Ag 50 g/t 782 Khuiten 106 42 30" 49 18 00" Au 1.45-3, Ag 26 g/t 783 Ikh noyon gol 106 45 00" 49 26 30" Au 100-500 mg/m3 P2-100 kg 784 Khuiten gol 106 43 00" 49 27 00" Au 2166 mg/m3 785 Occurrence 36 106 43 35" 49 20 40" Au 7.3 g/t 786 Occurrence 37 106 44 00" 49 20 32" Au 2,5 g/t 787 Khuiten gol 106 43 55" 49 15 00" Au 4,0 g/t 788 Mogoi-1 106 47 30" 49 19 00" Au 0.5-5, Ag 1-75 g/t 789 Mogoi-2 106 48 00" 49 18 00" Au 0.2-0.5, Ag1-52 g/t 790 Ikh kharganat 106 40 00" 49 20 00" Au 0.2-2.5 g/t 791 Nergui (Nameless) 106 58 00" 49 20 50" Au 1-9 g/t 792 Salkhit 106 58 00" 45 51 00" Au 0.1-3, Ag 1-100 g/t 793 Deren 106 50 30" 45 30 45" Au 0.5, Ag 5-100 g/t 794 Morit 106 58 30" 45 22 00" Au 0.1-0.4,Ag 5-40 g/t 795 Uguumur uul 106 35 00" 44 57 00" Au 1.5 g/t 796 Bayangol, Khavtsgain bulag 106 55 00" 49 42 00" Au 0.2-3 g/t 797 Mogoin gol-dood (Down side of Mogoin gol) 106 50 00" 49 22 30" Au 215 mg/m3 P1-472 kg 798 Talyn us 107 33 00" 45 18 30" Au 1-2 g/t Ag 10-80 g/t 799 Nergui (Nameless) 107 37 00" 43 59 00" Au 0.1 g/t 800 Galgatai (Shar gol) 107 25 20" 49 41 00" Au 0.1-0.6,Ag2-15 g/t P-300-500kg 801 Khers gol 107 52 00" 49 47 00" Au 7.2 g/t Ag 23 g/t 802 Shar gol (Shorgoolj) 107 32 30" 49 31 00" Au 722 mg/m3 P1-696 kg 803 Galgatai deed kheseg 107 23 00" 49 35 00" Au 2922 mg/m3 C-89,9kg 804 Khers gol 107 52 30" 49 46 30" Au 1017 mg/m3 P1-39 kg 805 Khers golyn deed heseg 107 55 30" 49 47 50" Au 300 mg/m3 806 Uul khoorondyn khotgor 107 48 30" 49 39 00" Au 930 mg/m3 807 Zelt (Deelt) 107 41 00" 49 38 00" Au 1300 mg/m3 808 Tsagaan zur 107 45 00" 49 38 05" Au 2100 mg/m3 P2-185kg 809 Shapka 107 46 12" 49 38 40" Au 1000 mg/m3
810 Tsagaan shuluust 107 31 30" 49 36 30" Au 500-1500 mg/m3 P2-600 kg 811 Khuder golyn deed kheseg 107 46 00" 49 36 00" Au 300 mg/m3 812 Jalgyn am 107 35 00" 49 46 00" Au 538 mg/m3 P1-367 kg 813 Uilga gol 107 46 30" 49 49 40" Au 108-1260 mg/m3 814 Gozon shar 107 25 00" 49 27 00" Au 0.2-1, Ag 0.6-2 g/t 815 Baga Ulent-1 107 19 10" 49 25 15" Au 0.1-0.3, Ag 13 g/t 816 Baga Ulent-2 107 19 00" 49 24 00" Au 0.1-0.8, Ag 8 g/t 817 Khavirga 107 27 00" 49 25 10" Au 75 mg/m3 818 Baga suv 107 30 20" 49 26 00" Au 1342-2659 mg/m3 C2-20 kg 819 Chuluutyn am (Chuluut) 107 18 20" 49 27 00" Au 286-1238 mg/m3 C2+P1-20 kg 820 Mogoi 107 25 00" 49 25 30" Au 40-90 mg/m3 821 Zalt 107 32 00" 49 25 30" Au 541-680 mg/m3 822 Ikh suv 107 31 00" 49 25 30" Au 217-680 mg/m3 823 Altan 107 20 00" 49 27 00" Au 405 mg/m3 824 Uleet 107 12 30" 49 32 00" Au 0.1-0.2, Ag 36 g/t 825 Elegiin gol (Ult) 107 14 00" 49 31 00" Au 1318 mg/m3 P1-306 kg 826 Jargalant 107 18 00" 49 33 00" Au 502-1798 mg/m3 P1-213 kg 827 Akhain gol 107 07 30" 49 25 30" Au 342 mg/m3 828 Ugtaal 107 11 00" 49 24 00" Au 791 mg/m3 P1-159 kg 829 Oroin gorkhi 107 14 00" 49 22 55" Au 1000 mg/m3 830 Monost 107 20 30" 49 32 00" Au 170-470 mg/m3 P1-150 kg 831 Narst 107 10 00" 49 22 30" Au 1267 mg/m3 832 Salbart 107 16 25" 49 22 50" Au 446-2026 mg/m3 P1-117.4 kg 833 Chuluut 107 10 30" 49 23 30" Au 400-4477 mg/m3 834 Ioruu gol dund 107 14 00" 49 26 00" Au 104 mg/m3 P1-281 kg 835 Buural gol 107 07 30" 49 18 00" Au 0.01-0.3 (40 g/t) C1-473.1 kg 836 Kherein gol (Khereet, gol) 107 15 00" 49 17 20" Au 0.1-1.145 mg/m3 837 Nergui (Ioruu dund-1) 107 12 00" 49 11 00" Au100, (1980 mg/m3) P1-10700 kg 838 Armai 107 13 00" 49 11 00" Au 19 mg/m3 839 Ulaan tolgoi 107 11 00" 49 12 00" Au 4750 mg/m3 840 Nergui group occurrence 107 00 00" 49 05 00" Au 1.2-1.9, Ag 104 g/t 841 Nergui Nameless) 107 03 30" 49 06 30" Au 0.7-1.9, Ag 50 g/t
842 Salkhit uul 107 12 30" 47 33 40" Au 0.005-0.03 g/t 843 Unegt uul, Undur tolgoi 107 13 00" 47 25 00" Au445 mg/m3 B+C-41.1kg 844 Zurkh tolgoi 107 04 50" 47 15 10" Au 0.2-0.3 g/t 845 Maanit uul 107 07 30" 47 30 00" Au 0.1-0.13 g/t 846 Tsagaan ovoo uul 107 03 30" 47 20 00" Au 0.01-0.73g/t 847 Zulegt uul 107 02 20" 47 16 05" Au 0.01-0.45g/t 848 Bumba salaa uul 107 04 40" 47 11 20" Au 0.05-0.1 g/t 849 Bayangiin khudag 107 15 00" 48 28 00" Au 685 mg/m3 B+C-7.82kg 850 Ikh bulag 107 44 35" 47 32 30" Au 0.2-17, Ag 14.2 g/t 851 Ulaan ereg 107 38 18" 47 37 18" Au 0.1g/t, As 0.02-1% 852 Khachiriin ukhaa 107 22 00" 47 29 00" Au 1.8 g/t As 2.1-6% 853 Undur ulaan 107 41 40" 47 14 15" Au 0.2-1 g/t As 4-1% 854 Amaryn rashaan 107 54 15" 47 07 52" Au 547 mg/m3 P2-51.8 kg 855 Nomtyn khundii 107 54 00" 47 07 52" Au 387 mg/m3 C2-19.6 kg 856 Salkhityn baruun salaa 107 10 00" 47 28 00" Au 1022 mg/m3 857 Bayangiin khudag 107 15 00" 48 28 00" Au 685 mg/m3 C1+C2-13.1kg 858 Khooltyn baryyn salaa 107 17 00" 47 20 00" Au 378 mg/m3 C1-3 kg 859 Shorgooljiin am 107 32 00" 49 30 00" Au 189mg/m3 P1-29,3kg 860 Uleet 107 13 10" 49 33 23" Au 10 mg/m3 P1+P2-580 kg 861 Deliin uzuur tolgoi 107 09 00" 47 28 17" Au 0,1g/t P2-1t 862 Khatuu khangai 107 03 00" 47 26 30" Au 0,03g/t P2-2t 864 Khajuu ukhaa tolgoi 107 01 40" 47 25 00" Au 0,01g/t P2-1t 865 Oortsog goliin khundii 107 25 45" 49 32 30" Au 170-3470mg/m3 P1-150kg 866 Unegt 107 12 35" 47 23 05" Au 0,06g/t P2-8,4t 867 Tsagaan ovoo 107 08 00" 47 22 00" Au 0,03g/t P2-11,3t 868 Tashgai 107 06 50" 47 14 22" Au 0,01g/t P2-5t 869 Nomgon tolgoi 108 36 30" 48 04 20" Au-0,3g/t P3-130kg 870 Modon shand 108 10 50" 42 37 40" Au-10g/t P3-31,8kg 871 Baruun suujiin tolgoi 108 35 00" 42 35 00" Au-0,7-2.0g/t P2-276,8kg 872 Nomgon uul 108 37 30" 48 07 00" Au-0,3g/t P3-29kg 873 Terelj goliin khundii 108 32 00" 48 30 00" Au-362mg/m3 P2-403,6kg 874 Shar bulgiin am 108 19 40" 47 20 30" Au 0,1-1g/t P-3,7t
875 Dalan ukhaa 108 31 00" 42 39 00" Au 5g/t P-487,5kg 876 Nomgon tolgoin b. khondii 108 38 30" 48 03 48" Au-0,1g/m3 P1-15,6kg 877 Baruun baidrag gol 108 08 00" 47 31 21" Au 0.2, Ag 34.3 g/t 878 Tereljiin gol 108 29 34" 48 31 21" Au 366 mg/m3 P2-447 kg 879 Buduun chuluut 108 36 45" 48 05 00" Au 36 mg/m3 880 Baruun burkhi 108 30 30" 48 09 08" Au 54 mg/m3 881 Khushin gol 108 30 38" 48 01 00" Au 66 mg/m3 882 Occurrence N17 108 27 10" 47 55 50" Au 2.1-14.4 g/t 883 Mogoit nuur 108 53 00" 45 56 00" Au 0.2-15 g/t 884 Oyut 109 26 09" 44 34 27" Au 0.01-3 g/t 885 Ulaan del 109 19 00" 42 35 00" Au-0,2-1g/t P2-1,1t 886 Tsagaan tolgoi 109 24 00" 42 30 48" Au-0,15g/t P2-160,3kg 887 Tsenher gol 109 13 00" 47 39 00" Au 1 mg/m3 888 Khadagtain khundii 109 17 00" 47 37 00" Au 596 mg/m3 C-53.18 kg 889 Iljigtei 109 15 00" 47 38 00" Au 150-520 mg/m3 C-19.7 kg 890 Uvur Khadagtai am 109 15 00" 47 35 00" Au 562 mg/m3 B+C-26 kg 891 Ulaan-Undur 110 18 00" 47 39 00" Au 972 mg/m3 B-11.8 kg 892 N 34 (Rodnikov) 110 53 12" 47 33 00" Au 0.1-5, Ag 20 g/t 893 Khailaast 1 110 20 00" 47 26 00" Au 1.0-3 g/t 894 Galgakhan gol 110 44 00" 49 09 00" Au 0.4-15, Ag 14g/t 895 Khumul gol 110 30 00" 49 03 00" Au 0.1-3 g/t 896 Khavirgan golyn khundii 110 20 30" 49 11 25" Au 469 mg/m3 P2-2400 kg 897 Khumul gol 110 27 00" 49 07 36" Au 469 mg/m3 P2-41300 kg 898 Sakhal gol 110 33 20" 49 03 50" Au 350 mg/m3 899 Ongiin ereen 110 55 20" 49 08 20" Au 436 mg/m3 900 Baruun khuurain khundii 110 26 15" 49 09 58" Au 938 mg/m3 P2-1100 kg 901 Chokhol golyn khundii 110 33 05" 49 04 54" Au 1094 mg/m3 902 Galttai 110 44 20" 49 06 11" Au 312 mg/m3 P2-700 kg 903 Dalt [Dalit] 110 06 00" 48 45 00" Au 571 mg/m3 P2-510 kg 904 Bat-Ulziit ovoo-1 110 35 00" 48 41 18" Au 1143 mg/m3 P2-2500 kg 905 Bat-Ulziit ovoo-2 110 36 00" 48 41 18" Au 500 mg/m3 P2-100 kg 906 Khumuul gol 110 33 00" 49 03 00" Au 300 mg/m3
907 Jivkheest gol 110 03 10" 48 43 00" Au 8-23 mg/m3 908 Zuun mukhar 110 59 10" 48 41 05" Au 47-131 mg/m3 P2-80 kg 909 1207.6 undurlug 110 43 20" 45 48 00" Au 3.6, Ag 3.7-99 g/t 910 Umnu baga chuluu-1 110 42 00" 45 43 00" Au 0.4-2.9, Ag 12 g/t 911 Nergui (Nameless) 110 50 20" 45 37 30" Au 0.1-3, Ag 18.5 g/t 912 Nergui (Nameless) 110 52 45" 45 36 10" Au 3.0 g/t 913 Khukh airag tolgoi 110 44 00" 45 46 00" Au 0.15-1 g/t 914 Tsagaan chuluut 110 51 38" 45 49 00" Au 1-6.29 g/t 915 Munkh khoyor chuluu 110 44 30" 45 44 30" Au 0.4-0.8 g/t 916 Murgutsug 110 50 15" 45 37 00" Au 0.1-3.0 g/t 917 Nergui (Nameless) 110 40 20" 45 44 10" Au 7-30 g/t 918 Nergui (Nameless) 110 42 40" 45 40 20" Au 1-2 g/t 919 Bayan sum 110 57 30" 45 40 10" Au 0.03-10 g/t 920 Baruun mukhar 110 22 10" 48 42 30" Au-131mg/m3 P1+P2-80,6kg 921 Khavirgan gol 110 10 00" 49 11 00" Au-469mg/m3 P2-240kg 922 Chakhal 110 33 00" 49 05 00" Au-1094mg/m3 P-320kg 923 Bayan olziit 110 35 30" 48 41 35" Au-50-210mg/m3 P-899,6kg 924 Burgastain bulag 111 56 00" 49 17 00" Au-0,45g/t P2-7,2t 925 Tumen uul 111 55 00" 49 06 00" Au-0,3g/t P2-6,9t 926 Jivkheestein nuruu 111 56 00" 49 19 00" Au-1g/t P2-8,5t 927 Nirkhikhiruu gol 111 58 11" 49 19 00" Au-0,2g/t P2-5,7t 928 Ulziit 111 30 00" 46 28 00" Au 0.5-5 g/t C-221.6 kg 929 Oortsog 111 19 20" 46 21 50" Au 1-2.3 g/t 930 Tsagaan chuluut 111 19 00" 46 21 50" Au 0.1-1.5, Ag 13g/t 931 Chandmani uul 111 05 20" 45 43 00" Au 0.5-6 g/t 932 Occurence 36 111 01 45" 45 42 00" Au0.5-3 g/t 933 Aguits 111 42 00" 49 20 00" Au 0.1-3 g/t 934 Bayanzurkh 111 27 45" 48 08 35" Au 0.01-4, Ag 2-40 g/t 935 Tsagaan 111 48 03" 47 57 33" Au 0.1-3, Ag 1-100 g/t 936 Khukh chuluut 111 02 00" 48 08 00" Au 0.01-1, Ag 7 g/t 937 Nergui (nameless) 111 20 00" 48 40 00" Au 1.7, Ag 26.1 g/t 938 Nergui (nameless) 111 30 30" 48 45 00" Au 0.1-5, Ag 10 g/t
939 Tenuun gol 111 45 00" 49 12 00" Au 1 g/t 940 Shinistei 111 40 00" 48 43 00" Au 193 mg/m3 941 Khamkhikh 111 30 00" 48 41 00" Au 165 mg/m3 942 Arin gol 112 08 00" 49 10 40" Au 220 mg/m3 943 Bayanuul 112 29 15" 49 01 32" Au 5.8 W 1% 944 Baruun Khujirt gol 112 38 30" 49 16 00" Au 3-5 g/t 945 Baruun Khujirt gol 112 45 00" 49 16 00" Au 1062 mg/m3 P1-300 kg 946 Zuun Khujirt gol 112 47 00" 49 20 00" Au 220 mg/m3 947 Zuun Khujirt golyn amsar 112 45 00" 49 14 00" Au 2801 mg/m3 P1-200 kg 948 Arin gol 112 25 00" 49 19 00" Au 220 mg/m3 P1-100 kg 949 Bituugiin gol 112 40 00" 49 14 00" Au 210 mg/m3 P1-100 kg 950 Ikh khaichin gol 112 50 00" 49 25 00" Au 1-6, Ag 2-8.6 g/t 951 Ikh kh. golyn zuun tsutgal 112 50 00" 49 25 00" Au 1391 mg/m3 P2-32 kg 952 Baga khaichin gol 112 50 00" 49 23 00" Au 622 mg/m3 953 Khaliuny gol 112 58 10" 49 31 30" Au 300 mg/m3 P1-100 kg 954 Khaichin gol 112 50 00" 49 30 00" Au 106-1208 mg/m3 P1-1000 kg 955 Khaliun gol 112 58 00" 49 31 00" Au 300 mg/m3 P1-100 kg 956 Delberekh bulag 112 16 00" 48 52 00" Au 1-10.2 g/t 957 Baruun delberekh bulag 112 16 30" 48 51 30" Au 1.5, Ag 4-7.2 g/t 958 Erdene ovoo 112 38 32" 48 26 37" Au 480 mg/m3 P1-700 kg 959 Tokhoin khudag 112 18 00" 48 12 00" Au-200-400mg/m3 P2-400kg 960 Baruun khujirt 112 42 00" 49 19 30" Au-179-600mg/m3 P1-232,8kg 961 Khachiin golin baruun salaa 112 47 00" 49 28 30" Au-201-mg/m3 P2-61,4kg 962 Berkh am 112 59 00" 49 33 00" Au-154mg/m3 P2-22,3kg 963 Khuv tsagaan tolgoi 112 48 52" 49 05 55" Au 1g/t P2-160kg 964 Bayan teerem 112 42 00" 47 00 25" Au 0,34g/t P2-2,4t 965 Dund khaich 112 48 00" 49 25 00" Au-95mg/m3 P2-787,9kg 966 Tsediin ulaan undur 113 47 00" 47 25 25" Au-1,1g/t P2-22t 967 Enger khav 113 03 00" 45 33 00" Au 1-2, Ag 0.5-40 g/t 968 Umnut 113 12 50" 47 03 30" Au-0,08g/t P3-58t 969 Tavkhai bulag 113 21 00" 49 29 00" Au 176mg/m3 P1-47,4kg 970 Berkhiin gol 113 02 00" 49 32 00" Au 230-300 mg/m3 P1-100 kg
973 Gun undur bulag 113 23 00" 49 29 00" Au 375-2000 mg/m3 C2+P1-168 kg 971 Tsagaan chuluut khudag-1 113 26 10" 49 28 00" Au 3.1 g/t Ag 9.6 g/t 972 Tsagaan chuluut khudag-2 113 25 00" 49 25 00" Au 0.1-0.5 (3-9.0 g/t) 974 Bayangol 113 15 00" 49 31 30" Au 200-1090 mg/m3 P1-250 kg 975 Dagshaa 113 13 30" 49 34 00" Au 300 mg/m3 P1-150 kg 976 Khaltar uvur 113 21 00" 49 33 00" Au 300 mg/m3 P1-100 kg 977 Del undur 113 49 00" 49 37 00" Au 0.2-2, Ag 7.8-13g/t 978 Jargalantyn baruun khooloin dund khundiin ekh (Upper side of mid valley of Western Jargalant stream) 113 34 00" 49 32 00" Au 2500 mg/m3 P2-100 kg 979 Jargalantyn zuun sudag (Eastern ditch of Jargalant) 113 35 00" 49 31 20" Au 355 mg/m3 P2-400 kg 980 Sumtyn khooloin baruun salaa 113 26 30" 49 32 00" Au 514 mg/m3 P2-200 kg 981 Uvur 113 18 30" 49 51 00" Au 100-549 mg/m3 982 Duch gol 113 15 00" 49 50 30" Au 110-1226 mg/m3 983 Huiten burdiin zuun salaa (East stream of Huiten burd) 113 27 30" 49 51 00" Au 128-183 mg/m3 984 Ulaan shoroo 113 20 00" 49 52 15" Au 302 mg/m3 985 Olon ovoot 113 53 00" 49 48 00" Au 1.1 g/t As 0.3-1% 986 Ishgentiin 113 58 00" 50 08 00" Au 619 mg/m3 987 Baruun ats 113 53 20" 49 47 30" Au 168 mg/m3 988 Sumber ovoo 113 41 25" 47 57 45" Au 1-3, Ag 20-40 g/t 989 Balimyn ovoo 113 57 30" 45 40 10" Au 0.01-10 g/t 990 Tsenkher 113 52 00" 49 06 00" Au 0.5-8 g/t P1+P2-3,0t Au 991 Urliin ovoo 114 43 10" 49 10 24" Au 0.5-3.0 Ag 4.2 g/t P1-2500 kg (Au) P1+P2-4000 kg (Au) 992 Butan 114 06 00" 49 04 40" Au 2.0, Ag 27-485 g/t 993 Erdene tolgoi 114 23 50" 49 29 20" Au 10.6, Ag 110.6 g/t 994 Bolot 114 07 30" 49 26 20" Au 1 g/t Pb 0.15-0.66% 995 Zuun dagai 114 43 45" 49 13 20" Au 0.5-6, Ag 50 g/t 996 Kharguit 114 34 00" 49 15 00" Au 1-2,0 g/t Bi 0.9% 997 Tokhoi 114 02 00" 49 06 00" Au 19.6 g/t P1-1,0t P-3,0t 998 Mukhar khuviin khooloi 114 06 43" 49 02 50" Au 188-1700 mg/m3 P2-450 kg P1-650 kg
999 Modon 114 10 00" 49 12 00" Au 0.01-1 g/t 1000 Ugtam 114 48 35" 49 16 07" Au 0.1-1 g/t 1001 Avdar tolgoi 114 50 40" 49 40 15" Au 1 g/t Mo 0.03-0.7% P1-75000t (Cu) P1-4600 t (Mo) 1002 Bor undur 114 16 15" 49 51 56" Au 2-15, Ag 100-550g/t P2-2-14t(Ag) P2-350-500 kg (Au) 1003 Uvur khooloi 114 17 45" 49 50 20" Sb 1-1.8%, Au 0.3-1 g/t 1004 Zaagiin khundii 114 11 00" 49 46 00" Au 1-5.0 g/t 1005 Tsagaan khundii 114 16 00" 49 44 00" Au 1.0-1.5 g/t, 1006 Nomint 114 43 00" 49 39 00" Au 0.1-1.5 g/t P2-2000 kg (Au) 1007 Soyo-Undur 114 41 05" 49 37 30" Au 0.1-2 g/t P2-1000 kg(au) 1008 Il turuut 114 49 18" 49 37 32" Au 0.7-1.3 g/t 1009 Khukh uul 114 47 00" 50 07 30" Au 6 g/t, Cu 0.1-1% 1010 Dund ats 114 00 00" 49 40 00" Au 156 mg/m3 1011 Khar serven tolgod 114 57 00" 46 41 00" Au 0,02g/t P1-930kg 1012 Khulst tolgoi 114 38 00" 46 41 00" Au 0,05-0,1t P1-3,1t 1013 Bukht 114 34 30" 46 31 30" Au 0,7g/t P1-39,0t 1014 Magnai tsagaan tolgoi 115 07 00" 45 42 10" Au 0,05% P1-227,1kg 1015 Nergui (Nameless) 115 17 00" 49 27 00" Au 5,0 g/t 1016 Shabagtai uul 92 47 40" 46 35 00" Au-0,015-0,1% P2-2825,5t Ag-200-700g/t P2-2211,3t 1017 Temeet uul 92 43 00" 46 35 10" Au-0,01-0,1% P2-6,9t Ag-10-50g/t P2-3780,0t 1018 Mukhar ereg 92 41 30" 46 37 04" Au-0,11g/t P2-1109,0t 1019 Zost 93 01 20" 46 36 15" Au-0,005-2g/t P2-3,0t Ag-50g/t P2-387,0t 1020 Ar bulag 93 09 15" 46 20 40" Au-0,005-1,0g/t P2-13507,2t 1021 Tarabjiin oboot 94 41 00" 49 30 30" Au-6,57g/t 1022 Badag 94 32 40" 49 11 14" Au-0,1-2,54g/t P2-460,0kg 1023 Zuun gol 94 57 40" 49 13 50" Au-0,19-1,35g/t 1024 Burkhantiin sair 94 54 50" 49 11 17" Au-2,1-5,8g/t 1025 Tsagaan khairkhan 94 35 40" 45 48 15" Au-0,05-2,0g/t P2-1218,0kg 1026 Tokhoi tsagaan 94 45 10" 45 47 15" Au-0,012-2,13g/t P2-23711,0kg Ag-1,10g/t P-11,2t
1027 Ovoot ulaan 94 03 51" 45 53 37" Au-0,03-0,08g/t P3-352,8kg 1028 Oliin 94 02 40" 45 52 30" Au-0,005-0,06g/t P2-90,8kg Ag-0,01-0,3g/t P2-854,7kg 1029 Khokh asgain dukh uul 94 04 10" 45 51 16" Au-0,007-2,39g/t P2-1601,3kg Ag-1-15g/t P2-3990,0kg 1030 Bosgiin khotol 94 05 10" 45 49 37" Au-0,1-0,44g/t P2-1309,8kg Ag-0,05-1,12g/t P2-1062,5kg 1031 Shandan nuruu 94 07 28" 45 50 43" Au-0,005-0,7g/t P2-18,3kg Ag-0,1-20g/t P2-372,8kg 1032 Uusar 94 40 10" 45 48 10" Au-90-1300mg/m3 P1-19,1kg 1033 Ozongiin dabaa 98 04 00" 50 47 00" Au-0,1g/t P-1,4t 1034 Tsagaan adariin gol 98 25 15" 51 05 00" Au-0,01-0,05g/t P-1,2t 1035 Uren bus 98 23 00" 50 57 30" Au-0,05-0,7g/t P3-1,7t 1036 Baidrag gol 99 46 30" 47 22 10" Au-30mg/m3 P2-7,0kg 1037 Ar bugatiin gol 99 57 40" 47 29 05" Au-15mg/m3 P2-1,0kg 1038 Chandman uul 100 04 10" 47 33 40" Au0,003-0,1g/t P-162,0kg 1039 Bugat 100 32 38" 47 30 50" Au-0,03-0,05g/t P2-400,0kg 1040 Dund jargalantiin zuun salaa 100 08 55" 47 34 00" Au-1440mg/m3 P2-23,0kg 1041 Ekhen dersnii 103 11 30" 46 29 30" Au-345-2505mg/m3 P1-282,0kg 1042 Khuriin ulaan nuur 107 57 30" 45 26 30" Au-0,02-0,51g/t P1-2375,0kg 1043 Tsagaan ondor 108 12 20" 45 27 20" Au-0,01-0,2g/t P-350,0kg 1044 Magnain 108 26 30" 45 18 20" Au-0,01-0,02g/t P1-218,0kg As-0,5-1,0% P3-0,6mil.t 1045 Kharguit-Shiirtiin amin dund 101 43 20" 46 56 48" Au 792-1068mg/m3 B+C-1487.6kg 1046 Uliin amnii dund khesegt 101 42 15" 46 57 30" Au 880-1349mg/m3 B+C-1247.35kg 1047 Mod mukhar 102 17 20" 46 35 25" Au 520mg/m3 C-215.5kg 1048 Ar ultiin 102 18 00" 46 37 00" Au 791-829mg/m3 B+C-123.42kg 1049 Baruun gutain dund kheseg 110 15 00" 48 51 00" Au 612mg/m3 B+C-202.86kg 1050 Jalg-G 107 44 30" 47 44 00" Au 570mg/m3 B+C-22.5kg 1051 Baga Baucgalan 104 38 00" 48 32 00" Au 1390mg/m4 B+C-35.5kg 1052 Bayangolyn baruun thutgal am 104 38 00" 48 21 00" Au307 mg/m3 C-40.6kg 1053 Airagiin enger 107 35 00" 47 25 00" Au484 mg/m3 B+C-127.59kg
1054 Bayn goliin baruun salaa 107 32 00" 47 21 00" Au383 mg/m3 B+C-40.36kg 1055 Burkhant 104 39 00" 48 20 00" Au560 mg/m3 B+C-10.92kg 1056 Caltgar, Zuun shand 104 38 00" 48 19 00" Au670mg/m3 B+C-91.66kg 1057 Nalgariin khundiin adag 107 10 00" 47 29 00" Au541 mg/m3 B-18.76kg 1058 Baruun urtiin deed kheseg 107 26 00" 47 31 00" Au750 mg/m3 B-32.76kg 1059 Buurtiin deed kheseg 106 25 00" 49 19 00" Au794 mg/m3 C-22.2kg 1060 Shar khutul, Khereet 106 26 00" 49 10 00" Au397 mg/m3 B-42.6kg 1061 Shiberiin nariin 106 32 00" 49 18 00" Au553 mg/m3 B-19.13kg 1062 Baga mukhar 106 25 00" 49 05 00" Au429 mg/m3 B-18.1kg 1063 Tariat goliin ekhen kheseg 106 27 00" 49 04 00" Au1477 mg/m3 B+C-92.2kg 1064 Oroin gorkhi 107 14 00" 49 24 00" Au990 mg/m3 B+C-42.09kg 1065 Khutagtiin am 106 55 00" 49 23 00" Au850 mg/m3 B+C-188.6kg 1066 Narangiin ekh 106 33 00" 49 04 00" Au1604 mg/m3 B+C-570.46kg 1067 Jimst gol 107 53 00" 49 47 00" Au763 mg/m3 B+C-92.38kg 1068 Tsakhir bulag 97 44 00" 46 49 00" Au528 mg/m3 B+C-51.23kg 1069 Tebshiin uburiin sair 100 46 00" 45 45 00" Au578 mg/m3 B+C-28.84kg 1070 Ulaan tolgoin khudag 100 12 30" 46 05 00" Au402 mg/m3 B+C-47.67kg 1071 Ikhriin amnii adag 98 39 20" 47 15 35" Au835-1935 mg/m3 B+C-653.71kg 1072 Tsagaan tung 94 03 30" 49 42 00" Au110-575 mg/m3 P-373kg 1073 Occurrence 10 97 39 24" 45 09 13" Au-2.7-37.5g/t Ag-4.7-34g/t P-830kg Au, P-856kg Ag 1074 Occurrence 7 97 37 52" 45 10 01" Au-25.79g/t P2-1480kg 1075 Occurrence 8 97 39 59" 45 09 51" Au-0.1-4.5g/t P2-1667kg 1076 Ulaan us 94 08 08" 49 18 54" Au-0.26g/t P2-6987kg 1077 Baabai uul 94 23 32" 49 16 50" Au-0.86g/t P2-78.3kg 1078 Tsakhirtiin bulagl 94 27 20" 49 15 52" Au-1.02g/t, Cu-1.38% P2-24kg, P2-322.9tCu 1079 Durbuljin tolgoi 94 07 15" 49 04 50" Au-0.26g/t P2-4112kg, 1080 Tsul uul 94 05 40" 48 52 52" Au-0.26g/t P2-6996kg, 1081 Munduukhein dabaa 94 16 32" 49 16 52" Au-293mg/m3 P1-77kg, 1082 Orshuun gol 94 28 25" 49 19 14" Au-57-132mg/m3 1083 Shubuutiin sair 94 45 00" 44 58 45" Au-800mg/m3 P-58, P2-256kg 1084 Tsagaan khad 109 33 00" 43 57 00" Au-0.005-0.2g/t P-1518.75kg 1085 Khar khoshuu 109 54 46" 43 53 53" Au-0.005-0.18g/t P-2.6t
1086 Undur arstat 102 45 10" 47 06 40" Au-0.046g/m3 P-21.9t 1087 Ikh sairt 102 37 10" 47 01 54" Au-36.5mg/m3 P-142.45kg 1088 Bayan gol 102 42 01" 47 15 30" Au-58.94mg/m3 P-6.0kg 1089 Urtiin am 102 45 06" 47 09 54" Au-22.9mg/m3 P-45.4kg 1090 Dargiat 103 30 15 45 08 43 Au-0.44g/t P-836.8kg 1091 Modon buutsni 110 00 07 43 07 17 Au-0.03-0.1g/t P1-106.6kg tolgod Cu-0.06-0.4% P1-3538t 1092 Khuriin toirom 110 23 31 43 12 00 Au-0.03g/t P1-60kg 1093 Dersen us 110 20 20 43 20 00 Au-0.05g/t P1-60.7kg 1094 Tsagaan tolgoi 109 44 40 43 01 36 Au-0.15g/t P1-30.37kg 1095 Ergiin ukhaa 110 26 00 43 19 10 Au-2.36g/t P1-63.7kg 1096 Khuurai shiir 95 25'30" 47 13'44" Au-0.29g/t P-29.232kg 1097 Buhiin magnai 15-1 96 07 40 46 30 58 Au-125g/t P2-303.8kg 1098 Buhiin magnai 15-2 96 08 11 46 30 43 Au-28.2g/t P2-5.1kg 1099 Buhiin magnai 15-3 96 08 17 46 30 40 Au-168g/t P2-554.9kg 1100 Buhiin magnai 15-4 96 08 00 46 30 34 Au-46.0g/t P2-8.73kg 1101 Buhiin magnai 15-5 96 07 48 46 30 17 Au-1.0g/t P2-23.33kg 1102 Bayanbulag 2 95 46 49 46 42 07 Au-1.72g/t P2-3.88kg 1103 Bayanbulag 3 95 47 03 46 41 45 Au-0.3g/t P2-0.05kg 1104 Bayanbulag 4 95 49 02 46 41 45 Au-44.0g/t P2-23.9kg 1105 Bayanbulag 5 95 45 23 46 41 10 Au-10.0g/t P2-56.7kg 1106 Tsagaanchuluut 95 49 40 46 38 14 Au-0.5g/t P2-1.7kg 1107 Suul ovoo tolgoi 103 15 00 47 29 30 Au-0.02g/t P2-64.1kg 1108 Serven uul 103 22 05 47 22 00 Au-0.17g/t P2-22.5kg SILVER DEPOSITS 2-1 Asgat 89 38 00" 49 52 00" Ag-351g/t Ag-2247.8t 2-2 Nuhnii nuruu 92 17 00" 45 13 00" Ag-5.6-200g/t Ag-51.7t Au-40kg 2-3 Mungun undur 110 11 00" 47 51 00" Ag-104-193g/t Ag-152t
SILVER OCCURRENCES 2-4 Zona VIII 89 43 00" 49 55 00" Ag-10-20g/t 2-5 Baruun ereg 89 49 00" 49 56 00" Ag-up to 130g/t 2-6 Unnamed 89 54 00" 49 56 00" Ag-10-20g/t 2-7 Tegsh uul 89 52 00" 49 55 00" Ag-93-200g/t 2-8 Dund nariin gol 89 48 00" 49 53 00" Ag-150g/t 2-9 Occurrence (Ilrel)-36 89 47 30" 49 56 00" Ag-50g/t P2 Ag1,3t 2-10 Dood nariin gol 89 54 00" 49 53 00" Ag-48-43g/t 2-11 Occurrence (Ilrel)-41 89 51 00" 49 57 00" Ag-100g/t P1 Ag-3,2t P2 Ag2,6t 2-12 Zona VI, VII 89 39 00" 49 52 00" Ag-70-100g/t 2-13 Murgun bulag 90 46 00" 50 17 00" Ag-12-1200g/t 2-14 Sudlyn bus-i,ii 90 05 00" 49 10 00" Ag-0,05g/t P1 Ag-50,0t 2-15 Shar bureg 90 46 00" 48 37 00" Ag-05-255g/t P Ag 1300t 2-16 Mergen bulag 90 46 00" 50 17 00" Ag-12-1200g/t possible-ag -750t 2-17 Occurrence (Ilrel)-428 90 12 00" 49 07 00" Ag-101g/t Cu-6,22% P2 Ag-2,8t Cu-1,74th/t 2-18 Tolbo nuur 90 16 00" 48 36 00" Ag-20-254g/t P1 Ag 765t 2-19 Shahaany davaa 90 42 00" 48 31 00" Ag-2-800g/t 2-20 Urgun shireg 91 10 00" 48 20 00" Ag-2.8-27.7g/t 2-21 Boorj 92 47 00" 46 33 00" Ag-3-80g/t P1 Ag-7800.t P-2.800t 2-22 Erdene khairkhan 95 44 00" 48 11 00" Ag-0,1-70g/t Cu-2,34% P2 Ag-4,1t Cu-21,8th/t 2-23 Khunkh tsakhir 98 23 00" 49 36 00" Ag-2g/t Mo-0,005% P2 Ag -2t Mo-367,0t 2-24 Khongor tsagaan 99 31 00" 45 21 00" Ag-1,3-500g/t P2 Ag-5,2t khudag 2-25 Semjit uul 100 46 00" 47 44 00" Ag-3g/t Pb-0,07% P Ag-13,8t Pb-32,2 2-26 Kho kh davaa 100 48 00" 47 30 10" Ag-70g/t Pb-0,02% P Ag-0,165 Pb-6,9 2-27 Khudant uul 100 52 00" 47 45 00" Ag-2,5g/t Pb-0,27% P3 Ag-2,2t Pb-2328, 2-28 Elt gol 100 02 00" 50 36 00" Ag-10-100g/t 2-29 Bayan tsagaan 101 19 00" 47 49 11" Ag-50g/t Pb-0,5 P2 Ag-7,7t Pb-825,1t 2-30 Mo ngot 101 06 00" 47 49 36" Ag-30g/t Au-5-20g/t P1+2+3 Ag-95,4t 2-31 Sarchin uul 101 19 00" 47 47 10" Ag-0,3g/t Pb-0,07% P Ag-250t Pb-89, 2-32 Galuut am 101 28 30" 47 52 00" Ag-1,5g/t Zn-0,015% P3 Ag-1,1t Zn-3450t
2-33 Ulaan khaalga uul 103 39 00" 47 46 00" Ag-24-30g/t P2 Ag-0,96t 2-34 Hurimt hudag 104 07 00" 44 19 00" Ag-10-30g/t 2-35 Salhit I, II, III 105 26 00" 47 13 00" Ag-5.6-657g/t 2-36 Undur tolgoi 105 13 00" 47 01 00" Ag-199.6-288.2g/t P Ag 374.5t 2-37 Undur del 105 16 00" 46 56 00" Ag-380g/t P Ag 128.5t 2-38 Occurrence 33 106 26 03" 49 05 10" Ag-30g/t P1 Ag-0,3t 2-39 Occurrence 27 106 23 39" 49 05 48" Ag-25g/t P1 Ag-1,4t 2-40 Deren 106 51 00" 45 31 00" Ag-0.5-20g/t 2-41 Occurrence (Ilrel)-55 106 29 40" 48 18 32" Ag-30g/t P2 Ag-0,1t 2-42 Mor t 106 51 00" 45 22 00" Ag-0.5-40g/t 2-43 Muhar gutai 108 45 00" 48 02 00" Ag-120g/t 2-44 Unnamed 115 19 00" 45 52 00" Ag-200g/t 2-45 O lyn ho tol 94 53 40" 45 45 45" Ag-0,00015% P-55,07kgAg Cu-0,02-1,0% P-727,2tCu
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.2 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Měď- ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Copper type deposits description 3 Tables: I. Copper deposits 4 II. Copper occurrences 4
Copper Copper is the most important raw material paving the way for all mineral material base and mining industry of Mongolia. Considerable copper reserves allowed for the country to set up a new subsection of mining industry namely the output of copper and molybdenum concentrates. There are three copper metallogenic belts in Mongolia: the Northern Mongolian, Central Mongolian and Southern Mongolian, which coincide spatially with the sublatitudinal volcanic belts of the same names. Copper mineralization occurs primarily in areas of volcanoplutonic associations. The following types of ore formation are found: 1. Cu-Ni-(Pt-group) association related to sulfide in layered mafic and ultramafic rocks, 2. Cu-Ni-(Pt-group) association related to gabbro, 3. Cu-Zn-bearing massive sulfide in volcanogenic rocks (Cyprian type), 4. Cu-Zn-bearing massive sulfide in volcanogenic rocks (Uralian type), 5. Cu-Co-sulfoarsenic-sulfosalt-bearing veins, 6. Cu-Ag-bearing epithermal metasomatite, 7. Cu-bearing basalt, 8. Cupreous sandstone and shale, 9. Cu (Fe, Au, Ag and Mo) skarn, 10. Porphyry Cu (Au, Ag and Mo), 11. Porphyry Cu-Mo (Ag and Re), 12. Stockwork/metasomatite Cu related to granitoids, 13. Cu-Ag bearing quartz veins. Mongolia s copper reserves are located in the porphyry copper-molybdenum type deposits. Copper skarn containing quality copper, pyrite, and copper-nickel and sandstone formations has not yet been studied in detail. Two major, complex stockwork deposits of porphyry copper-molybdenum type, the Erdenetyn Ovoo and Tsagaan Suvarga deposits are of the greatest interest. In addition to the above mentioned deposits, occurrences, also of porphyry copper-molybdenum type, were revealed in different areas of the country. They include: the Naryn Bulag, Saran Uul, Kharmagtai, Hunguyt, Naryn Khudag, Bayan Uul, Ih Huush and other occurrences.
Code Name of deposit and Coordinates Grade Reserve/kg/ Occurrences COPPER DEPOSITS 1 Khukh adar 90 22' 28" 48 17' 37" Cu-0,2-1% Cu-C2-46.4, P1-50.2 Zn-0,15% Zn-C2-7180.0 P1-11060.0 Pb-0,01-0,02% Pb-C2-11.0 P1-32.17 2 Borts uul 93 50' 00" 49 15' 00" Cu-0.69% Cu-28,2 3 Erdenetiin ovoo 104 07' 00" 49 01' 00" Cu-0,77% Mo-0,017% Cu-5832.5, Mo-162.8 4 Tsagaan suvarga 108 20' 00" 43 52' 20" Cu-0,54% Mo-0,019% Cu-1280,8 Mo-43,6 5 Ariin nuur 113 57' 00" 47 13' 00" Cu-0,33%, Mo-0.1%, Cu-C2-7.0, Mo-C2-24,0 COPPER OCCURRENCES 6 Burgasyn gol 88 57' 30" 49 28' 00" Cu-0,5-1,0% 7 Oyut 89 32' 30" 48 49' 00" Cu-1% Cu-9,1 8 Unnamed /54/ 89 53' 00" 49 56' 00" Cu-0,22% Cu-5,0 9 Unnamed /36/ 89 49' 00" 49 56' 00" Cu-0,13-1.64% 10 Unnamed /57/ 89 53' 50" 49 55' 10" Cu-0,29%, Ag-15g/t Cu-2,639, Ag-0,014 11 Unnamed / 78/ 89 54' 00" 49 53' 52" Cu-1-3% Cu-8,0 12 Nomin am 89 42' 20" 48 14' 30" Cu-1%, Cu-1950, Au-32 kg 13 Nariin gol / 81/ 89 54' 45" 49 53' 04" Cu-1%, Ag-30g/t Cu-7,0, Ag-0,01 14 Doloon 89 57' 20" 49 31' 51" Cu 0,21-0,88% Cu-186 15 Oyut tolgoi 90 45' 18" 47 30' 49" Cu-5.6%, Cu-33,2, 16 Khujiriin ulaan 90 13' 00" 49 20' 00" Cu-0.1%, Sr-0,1% Cu-270, Sr-16,2 17 Khatuu gol 90 12' 00" 48 39' 00" Cu-1,0% 18 Ulaan khatuu 90 08' 30" 48 17' 30" Cu-0,1-3,0% Cu-1960 19 Uzuur khokh tolgoi 94 45' 40" 48 17' 58" Cu-0,001-0,007% Cu-0,0865 20 Buga 90 46' 30" 47 36' 00" Cu-0,1%, Au-0,2g/t Cu-3,6 Au-729kg 21 Artsat tsunkheg 2 90 04' 05' 48 19' 40" Cu-1% Cu-462
22 Tavan khad uul 91 11' 10" 47 34' 40" Cu-2,0% Zn-0,7% Cu-8,1, Zn-2,9 Au-0.3g/ Au-121.5 kg 23 Otor uul 91 12' 29" 49 21' 19" Cu-0.8-4.8% Cu-20-30 24 Omnogovi 91 32' 00" 49 06' 00" Cu-0,01-0,04% Cu-71225t 25 Khuren tolgoi 91 53' 30" 48 44' 20" Cu-0,1-2,2% Cu-16,67 26 Namirin gol /kupolyn/ 91 40' 20" 49 22' 40" Cu-2-10%, 27 Khomruu uul 91 21' 35" 50 08' 20" Cu-0,2-1,0% 28 Tsakhir uul 92 56' 45" 50 45' 50" Cu-1,0-1,44% 29 Ogoomor khar uul 92 01' 00" 48 51' 00" Cu-0,9%, Ag-1-7,5g/t Cu-3,826, Ag-0,0145 30 Orgu-da 92 48' 00" 50 44' 00" Cu-0,1-2,7%, Pb-0,03% Cu 236,9, Pb-226,5 31 Shiveen gol 92 07' 20" 49 20' 53" Cu-0.1-11.9% Cu-0,68 32 Chandmani 92 36' 15" 47 53' 00" Cu-0,4-5% 33 Shiveen uul 92 13' 00" 49 18' 00" Cu-0,05-10,0% 34 Khar sarvakh tolgoi 93 04' 55" 49 23' 00" Cu-1% Cu-580,0 35 Nomint 94 23' 17" 48 00' 10" Cu-0,58%, Au-0,1g/t Cu-0,5, Au-9.188kg 36 Khargantiin am 94 26' 28" 48 02' 18" Cu-0,4%, Au-0,01g/t Cu-2,4, Au-60,1kg 37 Shuvuun baast uul 94 10' 51" 45 58' 55" Cu-0,3-1,0% 38 Belchir uul 95 51' 00" 47 02' 00" Cu-0,3-1,0% 39 Oyut tolgoi 95 56' 00" 49 15' 22" Cu-0,36-0,78% Cu-49.3 40 Baga berkh 95 00' 00" 48 09' 00" Cu-0,08%, Zn-0,007% Cu-4,736, Zn-0,414 41 Maikhan uul 95 47' 20" 46 27' 00" Cu-0,01-1,0% 42 Satir khudag 96 27' 00" 46 02' 00" Cu-0,004-0.5% Cu-53,6 /Ulaagchin/ 43 Bituut 96 53' 00" 45 43' 00" Cu-0.01-0.02% Cu-140.0-450.0 44 Burgast bulagiin talbai 96 12' 25" 48 18' 55" Cu-0,3-0,5% Cu-18,0 45 Narandavaa 96 30' 00" 46 10' 45" Cu-0,3%, Ag-0.01% Cu-3.74, Ag-18.7 kg 46 Tomortein khondii 96 56' 00" 47 19' 00" Cu-0,5-3.0%, Co-0,08, Cu-375, Co-40-50 Ag-20-30g/t Ag-2-4 47 Nergui (Nameless) 96 50' 00" 46 09' 00" Cu-0,1-1%, Ag-2-5, Cu-150-300, Ag-3t
/XIII-62-G-2,5,6/ 48 Ar zuun gol 96 02' 00" 45 51' 00" Cu-0,08-2,%, Ag-0,5-30g/t Cu-75-150, Ag-0,75 49 Olgii nuur 96 06' 00" 45 13' 00" Cu-0,02-1%, Ag10-15g/t, Cu-50-100, Ag-10-50t 50 Shar tal 96 11' 00" 45 23' 00" Cu-0.3-1.0%, Cu-100-300, 51 Mogoin shand 97 21 00 45 36 00 Cu-0.02-15% (XX-87-B-16) 52 Naranbulag 97 47' 00" 48 34' 00" Cu-0,28% Cu-22,0 53 Nergui(XX-87-B-1) 97 17 00 45 36 00 Cu-0.5-1% 54 Nergui(XX-87-B-15) 97 19' 00" 45 34' 00" Cu-0.01-2,0% 55 Nergui(XX-87-B-10) 97 17' 30" 45 36' 00" Cu-0,01-5,0% 56 Nergui (XX-87-B-2) 97 17 00 45 37 00 Cu-0.01-20% 57 Nergui 97 18 00 45 36 00 Cu-0.01-15.0% (XX-87-B-4,6,11) 58 Nergui (XX-87-B-4,7) 97 20' 40" 45 36' 15" Cu-0,08-5,0% Cu-200 59 Bayan ovoo 97 18' 00" 45 36' 00" Cu-0,3% Cu-56 (XX-87-B-12) 60 Khovil gol 98 54' 00" 46 47' 00" Cu-0,05-0,2% Cu-105, 61 Magnai uul 98 52' 00" 46 16' 00" Cu-1.0-5,0% 62 Chandmani uul 98 38' 20" 44 40' 30" Cu-1,28-2,47% 63 Bayantsagaan 98 41' 00" 44 49' 00" Cu-0,05-2,0% 64 O mnod 99 18' 00" 46 27' 00" Cu-0,8-4,96% 65 Do hom(navtgar) 99 31' 30" 44 43' 10" Cu-0,05-2,0% 66 Khondloi 99 48' 00" 44 38' 00" Cu-0,15-0,6% Cu-150, Mo-1,5 67 Dalan suuj khudag 99 51' 00" 46 23' 00" Cu-0,72% Cu-6.0 68 Khalzan bulag 99 42' 00" 44 46' 00" Cu-0,05-2,5% 69 Nud khudag-1 99 39' 30" 44 52' 45" Cu-0,1-1% 70 Khokh bulagiin 99 36' 00" 46 21' 00" Cu-1,48%, Au-12,3g/t Cu-10.785, Au-8,8t kho ndii 71 Zuun mod 99 12' 08" 43 58' 30" Cu-0,07% Cu-105,8
72 Buduun gichigene 99 45' 00" 47 51' 00" Cu-0,005-0,3% Cu-0,245 73 Baruun ereg 99 38' 00" 47 51' 00" Cu-0,005-0,5% Cu-0,08 74 Olziit gol 99 50' 00" 47 30' 00" Cu-0,005-0,09% Cu-0,3 75 Khatavchiin gol 99 02' 00" 47 23' 00" Cu-0,005%, W-0,005% Cu-0,0562, W-4,25 76 Gurvan ekht 100 31' 00" 46 30' 00" Cu-0,007%, W-0,005% Cu-765,6, Pb-354,3 77 Saran uul 100 36' 15" 45 46' 50" Cu-0,37, Mo-0,0052% Cu-50, Mo-0,7 78 Khulsan 100 54' 30" 44 23' 50" Cu-0,03-3,0% 79 Jinst uul 99 36' 00" 44 19' 00" Cu-0,2-1.0%, 80 Nergui (Nameless) 101 57' 45" 44 36' 50" Cu-0,4-3,0% /132-B-7/ 81 Ulaan tolgoi 102 47' 44" 46 16' 25" Cu-0,1%, Mo-0,009% Cu-726,8, Mo-13,2 82 Burged khyr 102 49' 00" 48 52' 00" Cu-0,3%, Mo-0,02% Cu-163,3, Mo-1,5 83 Zairan 102 42' 00" 48 49' 00" Cu-0,3-1,0% 84 Ereen 102 26' 00" 50 06' 00" Cu<3,0% 85 Bayan uul 104 52' 45" 46 41' 00" Cu-0,14-0,5% Cu-7000-8000,0 86 Shand 104 13' 00" 48 46' 30" Cu-0,1-0,5% Cu-500,0 87 Argal 104 55' 00" 46 30' 00" Cu-3,6% 88 Yashilt-I 104 48' 00" 48 56' 00" Cu-0.05%, Mo-0.05% Cu-2,7, Mo-2,7 89 Khoshuu tolgoi 104 47' 00" 48 49' 00" Cu-0,01-1%, Cu-0,0114, 90 Baashlai 104 54' 00" 48 42' 00" Cu-0.01% Cu-12.960t 91 Shar khad 104 50' 00" 48 54' 00" Cu-0.1%, Au-0,01g/t Cu-135t, Au-13,5kg 92 Rashaant 104 52' 00" 48 57' 00" Cu-0.3%, Au-0,01% Cu-405t, Au-13,5kg 93 Zuslan tolgoi 104 47' 00" 48 54' 00" Cu-0.01%, Cu-0,01012 94 O lziit ovoo 104 10' 00" 48 16' 00" Cu-0,07%, Zn-0,5% Cu-44,8, Zn-320,0 95 Kho ndlon ovoo 104 58' 00" 46 35' 00" Cu-0,01-0,05%, Cu-3000, Mo-74.3 96 Unegt ovoo-1 104 47' 00" 46 43' 00" Cu-0,01-1,0% Cu-0,576 97 Zoohiin gol 104 14' 00" 49 14' 00" Cu-0,006-0,2% 98 Zuun khar chikh uul 104 14' 30" 45 56' 40" 1.0-3,0% 99 Budag tolgoi 104 18' 00" 45 55' 00" 0,02-1,83%
100 Serten nomgon 104 55' 00" 49 04' 00" 0,275% Cu-3696,0t 101 Zakhialga-31 104 05' 00" 46 02' 30" 0,03-2,58% 102 Yardag uul 104 40' 00" 48 52' 00" Cu-0,01-0,5% Cu-405,0t 103 Khongor ovoo 105 02' 40" 44 36' 50" Cu-0.03%, Zn-0.05%, Cu-310.5, Zn-430.1 104 Tsont tolgoi 105 42' 00" 49 08' 55" Cu-0.2%, Pb,Zn-0.2% Cu-30, Pb-30, Zn-30 105 Khadat 105 36' 00" 48 02' 50" Cu-0,43% Cu-2,73 106 Serten 105 33' 10" 49 04' 25" Cu-1%, PbZn-0,02-0,1% Cu-42, Pb-Zn-42 107 Saikhan 105 35' 15" 49 07' 50" Cu-0.7%, Ag-50g/t Cu-580t, Ag-4,2t 108 Sharkhad 105 37' 42" 49 35' 24" Cu-1,78-2,34% Cu-27,3 109 Orkhin 105 07' 00" 50 03' 00" Cu-0,5-1,0% 110 Berh uul 106 03' 50" 49 23' 40" Cu-0,03-1,0% Cu-140, Zn-84, Fe-420, 111 Khad ovoo 106 36' 00" 45 13' 12" Cu-0,12-3,64% 112 Mo rgotsog 106 01' 45" 42 41' 10" Cu-0,14% Cu-33,793 113 Khatsavciin tolgod 106 34' 30" 42 41' 45" Cu-0,22% Cu-10,614 114 Darkhan 106 04' 30" 49 29' 50" Cu-0,001%, Zn-0,05% Cu-21, Zn-63 115 Buural uul 106 05' 00" 49 25' 00" Cu-0,02-0.1%, Cu-0,336, 116 Burkhant buleg ilrel 106 05' 50" 49 24' 45" Cu-0,01-0,1%, Zn0,1% Cu-0,25, Zn-0,25 117 Darkhan tuleet uul 106 06' 30" 49 28' 30" Cu-0,1%, Zn-0,1% Cu-0,011, Zn-0,011 118 Khar chuluut uul 106 11' 20" 49 28' 15" Cu-0,05% Cu-0,56 119 Kharmagtai 106 08' 40" 44 01' 20" Cu-0,25% Cu-484.2 120 Oyut ovoo 106 51' 30" 48 30' 00" Cu-0,03%, Mo-0,0009%Cu-70, Mo-1,6 121 Dochiin khural 106 19' 00" 44 05' 50" Cu-0,31% Cu-6,18 122 Hunguut 107 52' 00" 44 04' 00" Cu-0,31% Cu-39,5 123 Gun sain khudag-1 107 53' 00" 44 12' 00" Cu-1-3,0% 124 Gurvan ovoo 104 48' 00" 46 38' 00" Cu-0,10% Cu-5 125 Mukhar gutai gol 108 45' 00" 48 03' 00" Cu-0,52%, Pb-0,35% Cu-1,56, Pb-1,05 126 Mogoit khudag 108 02' 00" 44 35' 05" Cu-0,02% Cu-5,7 127 Nariin hudag 108 02' 00" 44 14' 00" Cu-0,3-0,6% Cu-50,0 128 Baruun 108 19' 00" 43 52' 00" Cu-0,35%, Cu-3.0
129 Olziit ovoo 108 20' 50" 43 50' 00" Cu-0,3-0,6% Cu-42 130 Ukhash maikhan uul 110 34' 40" 47 38' 32" Cu-0,5% Cu-13,6 131 Occur. - 40, 41 110 01' 00" 46 26' 40" Cu-0,5-1,0% 132 Nergui (Nameless) 110 32' 00" 47 38' 00" Cu-1,0% Cu-2730 133 Temeen chuluut 113 24' 00" 49 03' 09" Cu-0,26%, Zn-0,06% Cu-852,6 PbZn- 6558.7 134 Sogoot uul 113 19' 00" 49 15' 05" Cu-0,1%, Pb-0.5% Cu-1000, PbZn-4462.5 135 Occur.14 113 03' 42" 46 17' 59" Cu-0,015%, Pb-0,0 07% Cu-101, Pb-4,2t 136 Nomint 114 43' 00" 49 39' 00" Cu-0,5-1,0%, Zn-0,02% Cu-50, Pb,Zn-35 137 Soyo-Ondor 114 41' 00" 49 37' 00" Cu-0,2-0,35%, Mo-0,03% Cu-30, Mo-15t 138 Lam chuluut 115 33' 40" 49 06' 30" Cu-0,01-0,3% Cu-980 139 Ymaat uul 92 56' 41" 46 39' 00" Cu-1,0% P2-Cu, As, Bi-215,0t 140 Kho kh bukht 92 49' 50" 46 30' 35" Cu-1,0% P2-Cu-107,5t, Pb-32.2t, 141 Bichigt 93 19' 30" 46 26' 30" Cu-0,3-1,0% P1-2901,1t 142 Bayan ovoo 93 02' 19" 46 28' 31" Cu-0,7% P2-41,0t, Pb-12.0t, Zn-9.0t 143 Khokh uzuur 93 17' 20" 46 30' 35" Cu-1,0% P2-49,0t, Ag-245kg, 144 Khokh uzuur 93 15' 20" 46 30' 30" Cu-0,1-0,7% P2-53,8t, As-8.1t 145 Bayan ovoo 93 01' 41" 46 29' 28" Cu-0,5-0,7% P2-222,0t, Pb-2.0t, W-11.0t 146 O lziitiin am 93 03' 20" 46 26' 15" Cu-0,2-0,3% Pb-0,01-0,03%P-15,0, P1+P2-1,3 147 Mazaalai uul 93 13' 47" 46 25' 03" Cu-0,02% P2-2,9t, Bi-14.7t, Zn-10.3t, 148 Tsagaan khadnii 93 16' 40" 46 28' 17" Cu-0,05-0,5% P-Cu-1.2, Sn-1.8, uzuur 149 Oyut tolgoi 93 18' 10" 46 27' 22" Cu-0,6-1,6% P-Cu-2,8, Sn-1.1, 150 Bogos sair 93 18' 31" 46 30' 30" Cu-0,9% P2-Cu-679,1t, Sn-98.1t, 151 Tsagaan khairkhan-i 94 35' 58" 45 48' 34" Cu-0,3% P2-Cu-2,8, Au-64kg 152 Tsagaan khairkhan-ii 94 29' 30" 45 52' 50" Cu-0,01-0,1% P-Cu-189,6, Bi-36.3t, 153 Gozon tolgoi 94 17' 20" 45 58' 05" Cu-0,1-1,0% P-12,6, Ag-11.2t 154 Dorsh uul 98 37' 30" 51 12' 00" Cu-0,1-0,5%, Cu-0.01-0.5%I belt.p-6075t, II belt.p-8505t 155 Tarvagat ereen uul 99 34' 30" 51 44' 10" Cu-0,01-1,0% P-1930,5 156 Emt 100 31' 40" 47 33' 50" Cu-0,02-0,5% P2-Cu-260t, Pb-640t,
157 Bayan khairkhan 100 32' 38" 47 30' 50" Cu-0,005-1,0% P2-Cu-28,9, 158 Khadat uul 100 02' 55" 47 31' 57" Cu-0,001-0,2% P2-5,4 159 Lamkhain ovoo 100 19' 18" 47 34' 00" Cu-0,02-0,5% P2-Cu-10,0t, Ag-3.2kg 160 Nomgon 100 24' 30" 47 37' 00" Cu-0,15-1,0% P2-Cu-100,0t, 161 Angirlag 90 23' 30" 47 55' 30" Cu-2.63%, P-Cu-17.5 162 Bulag undur uul 90 30' 50" 47 54' 55" Cu-0.5-3%, 163 Munduukhein 94 17' 55" 49 18' 32" Cu-0.5% P2-78.0 164 Alag uul 94 03' 31" 49 01' 20" Cu-1.24-2.63% P-34.6 165 Orgost tolgoi 114 58 43 45 39 13 Cu-0.01% P2-2.0t 166 Melzen 115 08 12 45 30 53 Cu-0.1% P2-8.0t 167 Kharuul tolgoi 115 50 50 45 35 02 Cu-0.01-4.0% P2-405.0t 168 Ontsgoi tolgoi 115 34 55 45 28 02 Cu-0.02-0.3% P2-20.0t 169 Zurkh 114 57 29 45 39 40 Cu-0.01-0.3% P1-30.0t 170 Gangat 115 49 47 45 35 23 Cu-0.02-0.7% P2-100.0t 171 Ulaan dalan 115 36 40 45 35 05 Cu-0.1-2.9% P1-16200t 172 Gurvan burgastai 115 49 00 45 33 09 Cu-0.15% P1-2.0t 173 Tsagaan ovoo 114 04 58 45 24 18 Cu-0.01-0.02% P2-33.0t 174 Tsaidam 114 55 45 45 39 13 Cu-0.02-0.05% P2-80.0t 175 Zuun mongon 115 44 35 45 29 35 Cu-0.01-0.1% P-0.4t 176 Zoogiin gol 114 53 00 45 27 47 Cu-0.1% P-6.0t 177 Bunkhant tolgoi 110 02 31 43 05 29 Cu-0.47% P1-45.7t 178 Khadan khoshuu 109 56 40 43 15 40 Cu-0.28% P1-159.4t 179 Chuluun toirom 110 06 20 43 16 06 Cu-0.05% P1-0.6t 180 Gurvan khuren tolgoi 109 52 25 43 17 32 Cu-0.03% P1-77.8t 181 Dorvoljin 109 49 14 43 05 42 Cu-0.11% P1-50.1t 182 Olon ovooni tolgod 110 10 29 43 06 30 Cu-0.24% P1-25.9t 183 Aman us 109 42 22 43 06 50 Cu-0.25% P1-77.7t 184 Gurvan shar tolgio 110 26 49 43 10 30 Cu-0.1% P1-37t 185 Shandiin hudag 95 22' 12" 47 05'23" Cu-0.082% P2-26.63t
186 Senjit hadnii 13-1 96 13 03 46 39 02 Cu-0.7% P-478.8t 187 Senjit hadnii 13-2 96 13 24 46 39 06 Cu-1% P-475t 188 Senjit hadnii 13-3 96 13 12 46 39 02 Cu-1% P-684t 189 Senjit hadnii 13-4 96 12 37 46 38 38 Cu-1% P-148.2 190 Dukh uul 19-3 96 09 10 46 20 45 Cu-1.0% P2-4t 191 Dukh uul 19-4 96 09 10 46 20 35 Cu-1.0% P2-3.6t 192 Dukh uul 19-5 96 08 34 46 20 27 Cu-1.0% P2-2.7t 193 Toonot uul 20 96 06 19 46 21 20 Cu-0.7% P2-2126t 194 Ikher tolgoi 103 19 00 47 23 10 Cu-0.52% P2-208.4t 195 Monkhot uul 105 49 20 46 04 17 Cu-0.5% Р2-3.9 196 Khadiin shand 105 50 08 46 02 22 Cu-0.5% Р2-1.2 197 Onoo ondor 105 42 25 46 06 27 Cu-0.5% Р2-20,0t 198 Bulagt tolgoi 91 32 20 50 10 20 Cu-0.5% Р2-36.4 199 Shont 102 45 55 50 16 02 Cu-0.5% Р2-500t 200 Baga bulan 102 47 05 50 10 50 Cu-0.3% P2-1.1 201 Dund nariin 102 48 38 50 04 20 Cu-0.07% P2-56t 202 Teshig gol 102 38 25 50 00 00 Cu-0.5% P2-43t 203 Teshig togoo uul 102 35 10 49 57 50 Cu-0.2% P2-490t
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.3 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Fe, Mn, Ti, Cr, V - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Iron type deposits description 3 Titanium and vanadium type deposits description 3 Manganese type deposits description 3 Chromium type deposits description 4 Tables: I. Iron deposits 5 II. Iron occurrences 5 III. Manganese occurrences 9 IV. Titanium occurrences 10 V. Chromium occurrences 101 VI. Vanadium occurrences 11
Iron A number of iron deposits, which are small-scale and medium-scale by reserves, and numerous occurrences of iron have been revealed throughout the territory of Mongolia. They are located in the northern half of Mongolia. The most widespread deposits and occurrences of iron are from iron formations developed in Proterozoic and Vendian-Cambrian metamorphic volcanosedimentary and, less frequently, in Devonian cherty, terrigenous rocks. Deposits of skarnmagnetite group of formations predominantly from Vendian-Cambrian zonally metamorphosed terrigenous and carbonate successions invaded by granitoids of different age. The following types of ore formation are found: 1. Ti-Fe association related to layered mafic and ultramafic rocks, 2. Volcanogenic-sedimentary Fe, 3. Stockwork/metasomatite Fe related to granitoids, 4. Fe (Cu, Au, W and Sn)- bearing skarn, 5. Sedimentary Fe (Mn), 6. Ferruginous quartzite (jaspilite), 7. Native magnetite. Titanium and vanadium At present level of the study, the deposits and occurrences of titanium and vanadium are limited in Mongolia. Most of the titanium occurrences are related to the hydrothermal quartz veins, as quartzmagnetite-ilmenite and quartz-ilmenite type of mineralization. Such occurrences are known in Mongolian Altai and Northern Mongolia. The following types of ore formation are found: 1. Native ilmenite, 2. Early native Ti-Zr, 3. Ti-Fe association related to layered mafic and ultramafic rocks, 4. Sedimentary stratyform V (U). Manganese Almost all occurrences of manganese are concentrated in Eastern Mongolian region and less in Northern Mongolia. They are genetically related to the iron ore mineralization manifestations, with which they form single manganese-iron ore formations. This area is known for manganese deposits of the Ho vsgol Lake manganese-iron ore region. The Saikhan Gol deposit is the deposit, known in the Northern Mongolia. In the Eastern Mongolia majority of manganese mineralization is concentrated in the group of ore occurrences in the bend of Tuul River and
Nalaih group occurrences. There were found following two types of manganese mineralization: volcanogenic-sedimentary manganese and sedimentary manganese (Fe). Chromium Chromium deposits have not been discovered on the territory of Mongolia. There are known 9 chromium-ore occurrences, which belong to chromspinellide formation. All of them are located in ultramafic massif, majority of which form extended belts in the zones of deep fractures. There are 8 such belts in the Early Caledonian structures of the Northern Megablock and 2 in the South Govi and Sulinheer structure zone of the Southern Megablock. The following 2 types of ore formation are found: magmatic podiform chromium and native chromite.
Code Name of deposit and Coordinate Grade Reserve/thous.t/ Occurrences IRON DEPOSITS 1-1 To mor chuluut 94 07' 00" 49 25' 00" Fe-24-41,0% P-18,0 1-2 Bogdin rashaan 97 32' 20" 47 48' 00" Fe-48,1-55,2% P-128,0ty/t 1-3 Saikhan gol 100 06' 00" 50 52' 00" Fe-12,1%, P-Fe-42,9 Mn-19,6% Mn-65,6 1-4 Tamir gol 102 10' 00" 47 38' 39" Fe-42.1-48,4% P-56.3 1-5 Khudag baishint 104 12' 45" 48 16' 00" Fe-66,7% P-0,6 /Zakhtsag uul/ 1-6 Tomor tolgoi 106 10' 40" 49 18' 00" Fe-57,19% B+C1+C2-25.0 1-7 Tomortei 107 14' 30" 49 41' 15" Fe-51,49% B+C1-C2-229.3 1-8 Bayangol 107 01' 00" 49 38' 45" Fe-34,8-69,12% C2-110,1, P-21,8 1-9 Dartsagt/ Khongor/ 108 50' 00" 45 59' 10" Fe-20,7-40,68% C2-6,05, P1-28,9 1-10 Ereen 108 14' 30" 45 51' 30" Fe-34,02-37.0% C2-33,6, P-48,09 1-11 Navchityn gol 109 55' 00" 48 22' 30" Fe-32.33% C-23,2 1-12 Bargilt 109 17' 28" 46 20' 01" Fe-41.87% C2-31, P1-12,5 1-13 Chandman uul 111 05' 11" 45 42' 32" Fe-36.35% C2-12.8 P-3,7 1-14 Kharganat 92 10 00 49 30 00 Fe-48.0-67.0% P1-3.9 IRON OCCURRENCES 1-15 Tsagaan gol 88 23' 20" 49 07' 25" Fe-42,2-74,1% Fe-0,17 1-16 Buyant 89 36' 30" 48 34' 15" Fe-23,8-34,2% Fe-0.002 1-17 Burat 90 22' 00" 48 24' 30" Fe-50% Fe-0,09 1-18 To grog gol 90 35' 00" 47 43' 00" Fe-43% Fe-0.02 1-19 Khiimori 91 32' 55" 50 03' 55" Fe-54.37%, Ni-0,1% Fe-9.3, Ni-0,003 1-20 Suli khairkhan uul 91 49' 00" 47 51' 00" Fe-10-70% 1-21 Shiveen gol buleg 92 14' 10" 49 22' 28" Fe-37,3% Fe-0,14 1-22 Toshilt khar uul buleg 92 11' 05" 49 41' 09" Fe-41,3% Fe-0,05
1-23 Ilrel-14 92 10' 50" 49 05' 30" Fe-80-90% Fe-1,5 1-24 Kholboo buleg 92 32' 21" 49 32' 34" Fe-64,2% Fe-134,6ty/t 1-25 Suvagt buleg 92 08' 12" 49 21' 44" Fe-32,6-45,5% Fe-2,71ty/t 1-26 Khandgait 92 09' 10" 50 41' 30" Fe-21,9-88% Fe-1,14 1-27 Suul tolgoi 92 00' 40" 45 14' 40" Fe-57,8% Fe-0,08 1-28 Shuragiin sair 93 01' 00" 47 21' 00" Fe-10-40% 1-29 Magnetitiin ilrel-86 93 29' 40" 49 27' 20" Fe-60-70%, Mg-0,3% Fe-242ty/t,Mg-1117t 1-30 Alag uul 93 39' 20" 46 05' 00" Fe-66,8% 1-31 Dumburul uul 93 31' 40" 49 42' 00" Fe-49,35-62,27% 1-32 Erdene tolgoi 94 58' 45" 47 49' 14" Fe-77-90% Fe-0,45 1-33 Bayan airag uul 94 57' 00" 47 52' 00" Fe-70-75%, Mn-11% Fe-4-6,0, Mn-1,0 1-34 Tsahir bulag 94 58' 00" 47 31' 00" Fe-63,8% 1-35 O longiin hudag 95 32' 00" 49 28' 00" Fe-50-60,0%, Zn-0,01-0,1% 1-36 Bor uzuur 95 38' 10" 45 33' 20" Fe-47,5-53,2% 1-37 To mortei kho ndii 96 53' 00" 47 14' 20" Fe-30-42,5% Fe-8-9.3 1-38 Tsakhir uul 96 10' 00" 47 52' 40" Fe-58,35% Fe-0,04 1-39 Shar bulag 96 15' 00" 46 39' 26" Fe-70,0% 1-40 Satir khudag3 /ulaagchin/ 96 29' 40" 46 01' 10" Fe-54.7-73.0% Fe-0,1 1-41 Morsiin khar tolgoi 96 37' 50" 46 14' 10" Fe-10,40% Fe-0,2 1-42 Takhilgat uul 96 05' 00" 45 40' 00" Fe-50%, Mn-25% Fe-2-3,0, Mn-1-2,0 1-43 Khetsuu khar uul 96 00' 30" 48 07' 20" Fe-81,2-96,9% Fe-9,6ty/t 1-44 Urd shariin gol 96 00' 00" 46 31' 00" Fe-20-70,0% 1-45 (Magnetite Occurrence-30)96 43'00" 49 31' 00" Fe-50-60,0% 1-46 Zavkhan 96 40' 12" 46 42' 15" Fe-37,0% Fe-6-7,0 1-47 Kho kh tolgoi 96 37' 45" 46 42' 50" Fe-25,6-38,9,0% Fe-0,3 1-48 Shirtbulag 97 30' 00" 45 17' 40" Fe-10.0% Fe-0.15 1-49 Bayanbulag 98 10' 10" 46 53' 20" Fe-69.4% Fe-0,25 1-50 Burd nuur 98 45' 00" 46 28' 00" Fe-14,74-65,7% Fe-2-3,0 1-51 Alag tolgoi 98 09' 00" 46 53' 30" Fe-51,83% Fe-3,2 1-52 Asgat uul 98 28' 00" 46 58' 00" Fe-45,56%
1-53 Zoogiin gol 99 36' 00" 47 50' 00" Fe-21.25-39.6% Fe-21.6 1-54 Delgerengui uul 99 16' 05" 47 51' 00" Fe-19,2-40%, Mn-7,5% Fe-326,5, Mn-3,3 1-55 Kho kh yamaa 99 58' 05" 44 38' 00" Fe-18-38,6% Fe-0,04 1-56 Mo st uul 99 21' 00" 48 08' 00" Fe-30-40%, Ti-5-16% 1-57 Khuren chuluut 99 31' 00" 49 50' 30" Fe-31-56,3%, Ti-0,25% 1-58 Khalzangiin davaa 100 33' 00" 47 58' 00" Fe-48,7%, Mn-8,4% Fe-0,15, Mn-0,02 1-59 Shirt II 100 14' 46" 44 43' 45 Fe-63,30% 1-60 Khachim gol 100 17' 00" 51 06' 00" Fe-26-59%, Ti-10-40% Fe-10,0 1-61 (Magnetite Occurrences-60)100 20'00" 50 16' 00" Fe-57,64-67,82% 1-62 Mo ngon Ukhmal 101 48' 00" 47 44' 00" Fe-50.0%,Mn-9.0% Fe-2,2, Mn-0,39 1-63 Tsenher 101 43' 00" 47 18' 00" Fe-62,34%, Mn-10,2% Fe-1,2, Mn-0,18 1-64 Mo ngon tseej 102 17' 30" 47 39' 00" Fe-32-52,4% 1-65 U negtiin tsagaan gol 102 23' 00" 49 09' 00" Fe-40,45% 1-66 Gozgor 102 23' 30" 49 07' 40" Fe-40,0% 1-67 Ulziit 102 36' 00" 48 06' 30" Fe-48,3-58,2% 1-68 Khutsiin tebsh uul 103 25' 12" 44 54' 48" Fe-41,3-56,4% 1-69 Nergui (Nameless) 103 30' 55" 44 27' 57" Fe-58,9% 1-70 U negt 104 02' 00" 46 35' 00" Fe-15-26,8% Fe-0,02 1-71 Tavgiin shar 104 49' 00" 48 41' 00" Fe-90-95% Fe-1,35 1-72 Baruun yargait 104 44' 00" 48 41' 00" Fe-35-45% Fe-0,2 1-73 Agit 104 43' 00" 48 49' 00" Fe-90-95,0% /section/ 1-74 Magnain kho ndii 105 09' 00" 49 12' 30" Fe-1560g/m3 Fe-0,14 1-75 Zaraa 105 05' 00" 49 13' 00" Fe-1902g/m3 Fe-0,13 1-76 Zagt o ndor 106 12' 40" 49 27' 10" Fe-20.78-63.8% Fe-0,028 /Tsogt o ndor/ 1-77 Khust uul 106 52' 00" 49 39' 16" Fe-31.76-70% Fe-4,8 1-78 Tsagaan chuluut 106 11' 00" 49 26' 00" Fe-20% Fe-3,6 1-79 Khanan 106 08' 25" 49 26' 40" Fe-10,0% Fe-0,021 1-80 Huiten /Songino uul/ 106 43' 00" 49 29' 00" Fe-42% Fe-1,0 1-81 O lont 106 42' 30" 49 29' 15" Fe-40% Fe-0,07
1-82 Ust angal uul 106 40' 00" 49 29' 00" Fe-40%, Ni-0,3 Fe-0,7, Ni-0,02 1-83 Mool uul 106 37' 10" 49 27' 20" Fe-10%, Cr-0,3 Fe-0,6, Cr-0,2, 1-84 Taliin tolgoi 106 00' 50" 49 22' 15" Fe-20-30%, Cu-0,1-1% Fe-0,17 1-85 Monostoi 106 35' 10" 49 26' 20" Fe-35% Fe-0,3 1-86 Bulagt 106 16' 04" 48 08' 00" Fe-40-45% Fe-10.8 1-87 Shine bulag 106 07' 00" 48 03' 00" Fe-40-45% Fe-0,7 1-88 Nu ht 107 15' 30" 45 29' 45" Fe-57,24% Fe-0,02 1-89 Khongor ovoo 107 42' 50" 44 00' 50" Fe-80-85,0% 1-90 Zuun tsagaan 108 12' 00" 47 17' 10" Fe-42-45% Fe-1,68 khoshuu 1-91 Gedger khangai 108 03' 35" 47 08' 36" Fe-59% Fe-2,1 1-92 To mortein ilrel 108 33' 38" 42 31' 21" Fe-16-20,5% Fe-84,6t 1-93 Noyon khar tolgoi 108 03' 00" 42 38' 00" Fe-60,8% 1-94 Ikh gutain gol 108 50' 00" 48 06' 00" Fe-39,68% Fe-3,4 1-95 Do rvoljin 109 18' 30" 46 12' 30" Fe-42.5%, Bi-0,005% Fe-7,63, Bi-0,4 1-96 O bor kho ndlon 111 12' 00" 48 46' 00" Fe-35-50,0% 1-97 Ulaan o ndor 111 57' 00" 47 25' 00" Fe-51,7-74,0% 1-98 Tsagaan nuuriin 111 06' 42" 49 09' 00" Fe-72,84% khotgor 1-99 Bor tolgoi 111 30' 40" 46 41' 10" Fe-50,64% Fe-30,0ty/t 1-100 Monkhkhaan 112 02' 00" 46 57' 30" Fe-30-40% Fe-1-2,0 1-101 Salkhit 112 21' 30" 48 15' 00" Fe-60-70% 1-102 Khol khudag 113 26' 30" 46 50' 30" Fe-25-47,5% Fe-2,4 1-103 Tsagaan enger 113 46' 50" 44 46' 50" Fe-48,9-68,7% tolgoi 1-104 Uu d 114 45' 20" 47 00' 05" Fe-36,6-91,5% 1-105 Shiren ovoo 119 23' 00" 47 18' 00" Fe-2,1-55,5% 1-106 Khu nkheelt 94 05' 27" 45 44' 33" Fe-24,5-26% Fe-0,3 1-107 Shar uul 100 37' 05" 47 37' 10" Fe2O3-10% Fe-0,02 1-108 Khairkhan uul 93 07' 53" 49 40' 40" Fe-20-48% Fe-2.34
1-109 Tomortei 103 15' 00" 47 10' 50" Fe-27.24-38.88% Fe-270.6ty/t Mg-1.93-2.24% Mg-238.7ty/t 1-110 Khuren tolgio 103 30 00 47 05 25 Fe-27.2% Fe-2.8 Mn-0.27% 28066.5t 1-111 Tsoortiin ulaan 97 15 00 48 21 25 Tolgoi 1-112 Ulaan chuluu 102 31 20 49 57 28 Fe-60%, Fe-72.9 th.t 1-113 Tsakhir uul 102 39 35 49 58 25 Fe-60%, Fe-10.5 th.t MANGANESE OCCURRENCES 2-1 Muld 92 21' 00" 48 47' 00" Mn-1.92-3,49% 2-2 Bayan ovoo uul 92 35' 40" 48 37' 10" Mn-1-9,52% 2-3 Mokhoin ar uul 92 12' 30" 48 33' 30" Mn-10.6% 2-4 Ilrel (141-B-6) 94 27' 00" 48 16' 30" Mn-0,5-28.76% 2-5 Ulgiin bulag 96 13' 00" 45 15' 00" Mn-1.2-30,0% Mn-50-100ty/t 2-6 Khag nuur 96 32' 30" 48 06' 20" Mn-47.2% Mn-25.1 ty/t 2-7 Shar turuu gol 96 56' 00" 45 50' 30" Mn-1-30% Mn-3.0 2-8 Daakhin gol 100 03' 00" 47 59' 00" Mn-8,7-20,4% Mn-12,9 2-9 Khatgai 100 08' 00" 50 52' 00" Mn-19,6%, Fe-12,1% Mn-48,0, Fe-32,0 2-10 Khaalgin nuruu 103 36' 00" 43 14' 30" Mn-17-50,68% Mn-9,8 2-11 Nergui (Nameless) 105 26' 00" 47 49' 00" Mn-5-10,0% 2-12 Ilrel (Occurrence)- 1 105 26' 00" 48 58' 00" Mn-15-40,0% Mn-14,0t 2-13 Khavtgai 106 52' 00" 44 41' 30" Mn-35,0% 2-14 Oroi o ndor tovog 107 36' 45" 45 15' 22" Mn14,9-19,3% 2-15 Elgen 108 06' 00" 44 35' 00" Mn-20,5% Mn-0,08 2-16 Kho kh ovoot 108 18' 30" 45 23' 20" Mn-37.17% 2-17 Tol ovoo 108 02' 45" 44 34' 12" Mn-18-34,0% Mn-1015,0t 2-18 Nergui (Nameless) 108 10' 00" 43 35' 00" Mn-20,0% 2-19 Oortsog nuur 108 28' 00" 45 06' 00" Mn-30,4%
2-20 Nergui (Nameless) 109 08' 12" 43 34' 50" Mn-37,0% 2-21 Erdenetsogt 110 33' 30" 45 54' 40" Mn-4,6-12,9% 2-22 Tsagaan chuluut 111 20' 14" 49 17' 49" Mn-20,07-44,21% 2-23 Nergui (Nameless) 111 13' 14" 48 13' 00" Mn-18,0% 2-24 Khuren o ndor 103 02' 00" 46 40" 00" Mn-31,6-57% Mn-4,37 2-25 Tsagaan ovoot 103 08' 00" 46 32" 30" Mn-1,57-9,24% Mn-0,02 2-26 Angal tolgoi 103 07' 00" 46 28" 40" Mn-1,57-19,2% 2-27 Ikh bayan 108 00' 35' 45 18" 20" MnÎ-50,2% MnO-1,8 TITANIUM OCCURRENCE 3-1 Ilrel (Occurrence)-1-2-7 91 58' 12" 49 32' 55" 300,0g/m3 3-2 Uyet o ndor 95 39' 00" 46 52' 53" 15,0-50,0g/m3 3-3 Olon bulagiin baishin 98 33' 00" 46 30' 00" Ti-1,0% 3-4 Ilrel (Occurrence)18a 98 24' 00" 49 33' 00" ilmenit-16-9551,0g/m3 3-5 Ilrel (Occurrence)25a 98 22' 00" 49 29' 00" ilmenit-7500,0g/m3 3-6 Ilrel (Occurrence)38a 98 03' 00" 49 24' 00" ilmenit-1000-9375g/m3 CHROMIUM OCCURRENCES 4-1 Khavtsal 90 02' 00" 49 34' 40" Cr-0,24-31,5%, Ni-0,2-0,3% 4-2 Orgil uul 94 17' 29" 48 53' 10" Cr-60-70% 4-3 Nogoon tolgoi 96 08' 00" 46 21' 00" Cr-53,19% 4-4 Jongiin gol group 96 37' 00" 46 12' 00" Cr-641mg/m3 Cr-6080t 4-5 Khromiin ilrel -2 101 21' 50" 50 15' 40" Cr-1.0% Cr-40,0t 4-6 Khromiin ilrel -11 101 38' 00" 50 17' 25" Cr-10kg/t Cr-1350,0t 4-7 Khromiin ilrel -26 101 31' 20" 50 12' 15" Cr-0,1-1% Cr-3780,0t 4-8 Khrom-Ni ilrel -30 101 55' 50" 50 18' 50" Cr-10kg/t Cr-5400t, Ni-2700t 4-9 Khromiin ilrel -37 101 45' 20" 50 12' 35" Cr-10kg/t Cr-5400t 4-10 Ongiin zoo uul 105 19' 30" 44 40' 30" Cr-2-4%, Ni-0,02-0,14%
4-11 Onkh khudag 106 39' 46 46 43' 33" Cr-5%, Ni-0,06% 4-12 Uul khiid 107 54' 00" 44 09' 00" Cr-29,25% 4-13 Tsakhyrt 108 44' 30" 42 25' 15" Cr-6,4-36,3% Cr-12,8ty.t 4-14 Baga shar khad 108 50' 00" 42 24' 00" Cr-medium 4-15 Ontsgoi tolgoi 108 44' 30" 42 25' 15" Cr-42-58% Cr-21955,0t 4-16 Sulin kheer ovoo 108 44' 30" 42 24' 15" Cr-6.0-45,0% 4-17 Choilon uul 110 03' 20" 44 46' 30" Cr-1,0% 4-18 Tsakhir khoshuu 92 56' 10" 46 20' 50" Cr-0,3-1,0% Cr-0,034 VANADIUM OCCURRENCES 5-1 Tsokh 99 19' 00" 50 36' 00" V-0,3-3,5% 5-2 Ilrel (occurrence)-18 99 50' 00" 49 49' 00" V-0,05-1% V-14261.0t 5-3 Ilrel (occurrence)-21 99 53' 25" 49 46' 20" V-0,2-1.0% 5-4 Buyant /23/ 99 46' 40" 49 44' 13" V-0,01-0.1%
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.4 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Pb, Zn, Ni, Co, Al - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Lead and Zinc type deposits description 3 Nickel and cobalt - type deposits description 3 Aluminium - type deposits description 4 Tables: I. Lead deposits 5 II. Lead occurrences 5 III. Zinc deposits 9 IV. Zinc occurrences 9 V. Nickel occurrences 11 VI. Cobalt occurrences 12 VII. Aluminium deposits 12 IX. Aluminium occurrences 13
Lead and Zinc Not long ago, only minor uneconomic deposits and occurrences of lead and zinc were known in Mongolia. In the 1970s and 1980s large and medium-scale deposits and a number of promising ore occurrences, such as Ulaan, Muhar, Tsav, To mortyn Ovoo, Bayan Uul, Altan Tolgoi, Mo ngon-o ndor and others were revealed and explored in the eastern part of the country. These targets paved a way for establishing a mineral-raw material base of base metals. The known base metal deposits were mainly formed in the Mesozoic. They are concentrated within the Central Mongolian volcanic belt and usually occur in marginal parts of Late Mesozoic depressions, filled with Upper Jurassic-Lower Cretaceous volcanites of rhyolitetrachyrhyolite formation of the basalt-rhyolite association and in the basement inliers composed of Devonian volcano-terrigenous-carbonate and older units, and less frequently, of Early Mesozoic granitoids. The known base metal deposits belong to following four economic types: mineralized fluid-explosive pipes, veins in various rocks, mineralized shear zones in rocks of various composition, and aposkarn metasomatic bodies in limestone. The following types of ore formation are found: 1. Volcanogenic massive sulfide Zn-Pb-Cu (Ag, Au, Cd, Sn, Sb, Bi and barite) (Kuroko and Ore-bearing Altai type), 2. Volcanogenic hydrothermal-sedimentary Pb-Zn (Cu, Ag), 3. Contained in volcanic rock metasomatic base metal Pb-Zn (Cu, Au, Ag), 4. Contained in carbonates metasomatic base metal Ag- Pb-Zn, 5. Contained in volcanic rock metasomatic/brecciated base metal Ag-Pb-Zn (Cd, Cu, Au), 6. Sedimentary-exhalative Pb-Zn, 7. Pb-Zn (Cu, Au, Ag, W, Fe)-bearing skarn, 8. Tin-base metal-bearing vein, 9. Vein/metasomatite Ag-Pb-Zn related to granitoids, 10. Vein/metasomatite Pb-Zn related to granitoids, 11. Fe-Zn skarn. Nickel and cobalt At present, there are no nickel and cobalt deposits in Mongolia, because the mineral exploration and prospecting work was oriented mainly to the other metals, as precious, base and rare metals in last decades. The skarn and weathering crust genetic type of nickel and cobalt occurrences are known. The nickel and cobalt mineralizations are mostly located in ultramafic intrusive massifs which are related to the zones of deep faults. The following types of ore formation are found: 1. Cu-Ni (Pt-group)-bearing sulfide that located in layered mafic-ultramafic rocks,
2. Weathering surficial Ni, 3. gabbro-related Cu-Ni-(Pt-group), 4. Co-bearing sulfoarsenic vein. Most interesting occurrences are the Sulinheer, Duut Uul, Ulaan Bulagyn Ho ndii, Tsagaan Gol, Burhan Tolgoi and Herlen. They were formed in the ultramafic rocks (serpentine, nontronite-serpentine), which accompanied the regional deep faults, like Bayanhongor, Zelter, Ih Bogd and Sulinheer. But they have no mining potential, and detailed exploration is required. Aluminium Aluminium-bearing rocks, which might be considered as aluminum ore, are known on the territory of Mongolia. By the prognostic reserve and ore quality most interesting are the Do chyn Gol and Alag Uul deposits and Suhbaatar, Shorvog and other occurrences. The following 2 types of ore formation are found: sedimentary bauxite and magmatic nepheline.
Code Name of deposit and Coordinate Grade Reserve/thous.t/ Occurrences LEAD DEPOSITS 1-1 Boorj 92 46' 30" 46 33' 30" Pb-5,4%, Zn-1,1% Pb-3,7, Zn-1,0 Ag-255mg/t Ag-6,5t 1-2 Biluut ovoo 102 31' 51" 42 12' 00" Pb-0,7-13,8% Pb-0,283 1-3 Khar tolgoi 104 55' 00" 42 08' 00" Pb-1,53-3,85% Pb-59602,0 1-4 Tugalgatain 109 49' 00" 47 17' 00" Pb-1,0-4,4%, Zn-6,50% Pb-4,3, Zn-7,4 nuruu 1-5 Mungun undur 110 11' 00" 47 51' 00" Pb-1,87-2,24%, Pb-364,7Zn-287,9 Zn-1,66-2,53% Ag-160-256g/t Ag-24,0 1-6 Mukhar 114 06' 00" 49 05' 00" Pb-0,63%, Zn-3,39% Pb-61,8, Zn-332,8 Ag-113,0g/t Ag-1,108 1-7 Ulaan 114 05' 00" 49 05' 00" Pb-1,18-1,45%, Zn-738,4 Pb-418,6 Zn-1,72-2,12% Au-0,24g/t Au-7,1 1-8 Salkhit 115 41' 00" 48 57' 37" Pb-1,0-25,4%, Zn-1,1-21,5% Pb-101,6, Zn-168,2 1-9 Tsav 115 20' 00" 48 55' 10" Pb-0,65-38,7%, Zn-0,33-21% Pb-271,1, Zn-229,4 Ag-258g/t Ag-1184,7 1-10 Bayan uul 115 41' 00" 48 51' 00" Pb-0,1-1,46%, Zn-0,05-1,1% Pb-234 Zn-379,0 1-11 Modon-III 117 21' 30" 46 41' 48" Pb-1,58-6,87% Pb-24,1 P-30,1 LEAD OCCURRENCES 1-12 Khojuu tolgoi 92 12' 00" 45 43' 00" Pb-0,1%, Zn-0,2% 1-13 Nukhnii nuruu 92 17' 00" 45 13' 00" Pb-0,01-1,13%, Zn-0,08-1,3% Pb-31,25, Zn-31,25, 1-14 Nukhet uul 94 58' 17" 48 18' 05" Pb-0,2-0,6%
1-15 Khar nuur 96 09' 00" 48 18' 00" Pb-0,03-0,5%, Zn-0,1-0,2% 1-16 Bor nuruu 96 27' 00" 46 34' 00" Pb-0,01-15,0% Pb-110,0 1-17 Khar tolgoi 96 31' 00" 46 16' 00" Pb-0,08-1,0%, Zn-0,1-1,0% Pb-20-60, Zn-20-60 khudag 1-18 Ilrel-30 96 34' 20" 46 40' 20" Pb-0,001-0,08%, Zn-0,01-0,1% Pb-0,34, Zn-3,5 1-19 Agar 98 07' 00" 49 42' 00" Pb-0,89-1,37%, Zn-0,02-0,58% 1-20 Khukh davaa 100 48' 00" 47 30' 00" Pb-0,3%, Zn-0,5%, Ag-50,0g/t 1-21 Khurilt gol 100 46' 00" 50 39' 00" Pb-1,6-5,04% Pb-0,1 1-23 Bayantsagaan 101 19' 00" 47 49' 00" Pb-0,5%, Zn-0,15%, Ag-50g/t 1-24 Tsagduul 101 40' 56" 47 25' 40" Pb-1,0%, Zn-0,5% Pb-53,3, Zn-925,9 1-25 Suul tolgoi 101 25' 20" 47 03' 20" Pb-0,02-1,0%, Zn-0,02-0,07% Pb-22,8, Zn-50,1 1-26 Khookhoitolgoi 101 41' 45" 47 33' 30" Pb-0,015%, Zn-0,03% Pb-3,1, Zn-6,2 1-27 Agitiin khudag 101 29' 55" 47 51' 00" Pb-0,015%, Zn-0,01%, Pb-1,5 Zn-1,0 As-0,01% As-1,0 1-28 Argalant 101 26' 40" 47 49' 35" Pb-0,03%, Zn-0,015-0,02% Pb-26,1 Zn-32,1 1-29 Soogiin 104 53' 50" 42 09' 30" Pb-0,2-1% Pb-188,6 1-30 Mongon 104 37' 00" 42 05' 00" Pb-0,28% 1-31 Khaltar 104 54' 00" 42 08' 00" Pb-0,8-20,7% Pb-0,38 1-32 Khar morit 104 54' 00" 42 01' 00" Pb-0,1-35,0% Pb-0,75 1-33 Hultoroo 104 54' 00" 42 03' 00" Pb-20,6% Pb-0,38 1-34 Khandgait 104 26' 30" 50 07' 40" Pb-2,6tn/m2 Pb-0,6, Zn-0,9 1-35 Khalzan uul 105 14' 00" 42 11' 00" Pb-1,1-3,5% 1-36 Tamgan ondor 107 40' 00" 47 40' 00" Pb-0,03-0,08 Zn-0,02-0,05% 1-37 Urt 107 31' 00" 47 36' 00" Pb-0,01-0,44% 1-38 Mukhar gutai 108 45' 22" 48 01' 55" Pb-0,54%, Zn-0,56% Pb-1.0 Zn-0.9 1-39 Elgen bulag 108 19' 00" 45 46' 00" Pb-0,01% Pb-4,0
1-40 Dalan Ukhaa 108 57' 40" 46 07' 30" Pb-226,6, Zn-40,4 1-41 Gotor ovoo 109 48' 00" 47 17' 00" Pb-0,1-3,5% Zn-0,05-2,0% Pb-25,0, Zn-31,0 1-42 Buyan uul 111 05' 15' 47 14' 52" Pb-0,03-1,0%, Zn-0,05-1,0% 1-43 Zaan shiree 111 35' 00" 47 15' 00" Pb-10,28%, Zn-9,4% ore-10-15 mil.t 1-44 Tsagaan ondor 112 06' 00" 47 04' 00" Pb-0,02-0,1%, Zn-0,01% 1-45 Ilrel 45 112 12' 00" 47 15' 00" Pb-1,0%, Zn-0,03% 1-46 Khavtsgait 112 52' 00" 46 04' 00" Pb-1,0-1,4%, Zn-0,1-0,15% Pb-126,0, Zn-112,0 1-47 Baruun chuluut 112 27' 00" 47 33' 00" Pb-1,66%, Zn-0,15% ovoo 1-48 Bituu 112 51' 00" 49 15' 00" Pb-0,15, Zn-0,03% Pb-189 1-49 Khavtsgait 112 48' 00" 47 05' 00" Pb-1,0, Zn-0,2% Pb-250, Zn-250 1-50 Gol ovoo 112 54' 00" 47 00' 00" Pb-0,1-0,5%, Zn-0,05% 1-51 Biilgiin khudag 112 13' 00" 47 09' 00" Pb-0,1-0,3%, Zn-0,05% Pb-30-50 1-52 Ikh gazar 113 08' 00" 49 04' 00" Pb-0,2-2,0%, Cu-0,2-2,7% Pb-415,8, Cu-0,089 1-53 Kheseg uul 113 31' 00" 49 12' 00" Pb-up to 1,0%, Zn-16,3% Pb-1,626 1-54 Butan 114 21' 00" 49 06' 00" Pb-1,1-20,0%, Zn-0,2-1,7% Pb-10,5, Zn-0,54 1-55 Delger monkh 114 48' 00" 48 47' 00" Pb3,68, Cu-0,08% Pb-83,4, Cu-1,6 1-56 Targan 114 18' 00" 48 44' 00" Pb-0,05%, Zn-0,7% Pb-3360,0, Zn-4,7 1-57 II turuu 114 49' 00" 49 38' 00" Pb+Zn-0,01-0,5% Pb-161,0 1-58 Namriin 114 01' 00" 49 08' 00" Pb-0,3-1,9%, Zn-5-5,7% Pb-15, Zn-80 1-59 Bor ondor 114 16' 00" 49 51' 00" Pb-0,4%, Zn-0,3% 1-60 Suuj 114 59' 00" 48 55' 00" Pb-0,3%,Zn-0,2% 1-61 Modon ondor 114 07' 00" 49 26' 00" Pb-0,15-0,6%, Zn-0,25% Pb-160,0, Zn-40,0 1-62 Bon 114 38' 00" 50 14' 00" Pb-0,2-3,09% Pb-150-170 1-63 Ikher 114 36' 20" 50 12' 18" Pb-0,7-4,3% Pb-500 1-64 Baits 114 41' 00" 50 10' 00" Pb-15% Pb-800
1-65 Chonon 114 41' 00" 50 09' 00" Pb-0,2-6,4% Pb-70 1-66 Duch gol 114 51' 00" 49 42' 00" Pb-1,36-1,64, Zn-0,2% Pb-20, Zn-10,1 1-67 Saikhan bulag 114 45' 00" 48 46' 00" Pb-0,07-0,08%, Zn-0,3-0,1% 1-68 Omnod 115 39' 00" 48 55' 00" Pb-6,59%, Zn-0,32%, Pb-3,6 Zn-0,2, 1-69 Bayn uul 115 40' 00" 48 54' 00" Pb-2,2, Zn-0,13 Pb-234, Zn-379 1-70 Burged 115 00' 00" 48 49' 00" Pb-up to 1,42%, Zn-1,4% Pb-0,48, Zn-1,331 1-71 Omnot 115 40' 00" 48 53' 00" Pb-1,3-10,4%, Zn-0,3-0,7%, Pb-310,9, Zn-84,9 1-72 Altantolgoi 115 36' 00" 48 53' 00" Pb-0,14%, Zn-0,94% Zn-416,7, Pb-40,7 1-73 Burgastai gol 115 16' 00" 49 26' 00" Pb-1,0%, Ag-0,5% 1-74 Bayan bulag 115 03' 00" 48 47' 00" Pb-1,16-11,8%, Zn-0,6-3,1% Pb-67,06 Zn-21,8 1-75 Bilkh tolgoi 116 05' 00" 46 01' 20" Pb-0,05-0,1% Zn-0,007-0,01% Pb-0,3 Zn-0,08 1-76 Modon-1 117 19' 26" 46 44' 00" Pb-2,1% Pb-6,6 1-77 Shabagtai 92 49' 00" 46 33' 30" Pb-0,3-0,8%,Pb-0,6-1,0% P2-8,6t, P2-172,0t 1-78 Tsakhir khoshuu 92 56' 09" 46 20' 15" Pb-0,2-0,4% P2-4536,0t 1-79 Khar khotol 93 12' 00" 46 32' 20" Pb-0,5-1,0% P2-470,4t 1-80 Serben uul 93 17' 25" 46 25' 50" Pb-1,0%, Zn-0,15% P2-126,0t, P2-18,9t 1-81 Ikher uul 94 21' 36" 45 56' 03" Pb-0,002-0,5%, Zn-0,002-0,3% P2-1050,0t, 525,0t 1-82 Tygnen tolgoi 100 04' 10" 47 33' 40" Pb-0,2% P2-135,0t 1-83 Temeen chuluu 100 20' 52" 47 23' 12" Pb-0,1-1,0% P2-8100,0t 1-84 Ondor uul 100 40' 35" 47 39' 00" Pb-0,2-1,0% P2-40500,0t 1-85 Zaibar uul 100 41' 52" 47 39' 15" Pb-0,3-1,0% P2-364,0t 1-86 Baakhan bulag 100 30' 58" 47 31' 56" Pb-0,07-0,1% P2-324,0t 1-87 Dolood 107 58' 48" 45 20' 55" Pb-0,2-1,0%, Ag-0,01-0,05% P2-750,0t, P2-26,2t 1-88 Khokh sair 102 51 22 44 36 30 Pb-0.06% P2-11.9
ZINC DEPOSITS 2-1 Dulaan har uul 90 26' 00" 49 19' 00" Zn-1,0-10,0%, Pb-1,0%Au-1.3g/t Zn-920,0 Pb-195,0Au-16t 2-2 Nukhnii nuruu 92 17' 00" 45 13' 00" Pb-0,04-1,1%, Zn-0,08-1,3% Pb-31,2, Zn-31,2 2-3 Kharaat uul 107 44' 12" 45 59' 27" Zn-0,01-7,86%, Fe-34,48% Zn-304,6 Fe-5,1mil/t 2-4 Tumurtei 107 38' 00" 45 58' 00" Zn-0,5-10%, Mo-0,7% Zn-300,0 Mo-10,2 2-5 Oortsog ovoo 108 06' 00" 45 34' 00" Zn-0,14-0,58% Zn-34,459 2-6 Tomortiin ovoo 113 19' 00" 46 48' 00" Zn-3,05-34,4%, Cd-0,02% Zn-885,3, Cd-1,8 2-7 Salkhit 113 30' 00" 46 47' 00" Zn-1,5-9%, Cu+Pb-0,6-2,0% Zn-78,3, Cd-0,9 2-8 Khol khudag 113 26' 30" 46 50' 30" Zn-2,5%, Mo-0,11-0,15% Zn-48,4 2-9 Bayandun I 113 20' 30" 49 15' 00" Zn-1-6,7%, Pb-0,02-3,9% Zn-1186,5 ZINC OCCURRENCES 2-10 Ereen uul 91 58' 01" 45 18' 00" Zn-0,02-0,5%, Pb-up to 1,0% 2-11 Khaltar uul-1 91 53' 00" 45 17' 00" Zn+Pb-1,0% 2-12 Khaltar uul-2 91 55' 00" 45 18' 00" Zn+Pb-2,0-3,0% 2-13 Tsagaan ynegt 92 11' 00" 45 23' 00" Zn-more 1,0%, Cu-up to 1,0% uul 2-14 Gurvaljin uul 95 46' 20" 48 09' 08" Zn-0,015-0,4%, Pb-0,01-1,0% ore: 656,8 2-15 Ondor ulaan uul 95 08' 00" 46 51' 00" Zn-0,5-1,0% 2-16 Barim bulag 96 31' 00" 46 13' 00" Zn-0,2-0,2%, Pb-0,03-1,5% Zn-40-100, Pb-130 2-17 Sharain khudag 96 48' 00" 27' 00" Zn-0,02-0,3%, Pb-0,1-0,2% 2-18 Zagastain gol 97 12' 00" 48 16' 00" Zn-0,79-1,49%, Pb-0,52% 2-19 Buduun gichignii 99 36' 00" 47 53' 00" Zn-0,01-0,02% Zn-0,2 ar 2-20 Khujirt baruun 99 04' 00" 47 51' 00" Zn-0,01-0,02% Zn-0,225
salaa 2-21 Baidragiin gol 99 35' 00" 47 07' 00" Zn-0,02-0,05% Zn-2,6 2-22 Erkhel nuur 99 48' 00" 49 52' 00" Zn-0,3-1,65%, Cu-0,4-3,85% 2-23 Khujirt zuun 99 54' 00" 47 53' 00" Zn-0,01-0,02% Zn-1,6 salaa 2-24 Olziit ovoo 104 10' 00" 48 16' 00" Zn-0,07-0,5, Cu-0,07 Zn-320, Cu-45 2-25 Tsagaan tolgoi 107 22' 30" 45 17' 15" Zn-0,29-0,5%, Pb-0,5-0,67% Zn-12,9, Pb-6,8 2-26 Kharaat gol 107 45' 00" 45 59' 00" Zn-1,26% Zn-209 2-27 Zuun momortei 107 33' 00" 45 57' 00" Zn-0,4-0,95%, Mo-0,13% Zn-274,2, Mo-10,2 2-28 Kharaat uul 107 44' 12" 45 59' 27" Zn-4,0% Zn-304,6 2-29 Khongor ovoo 107 43' 00" 45 59' 00" Zn-up to 1,23% 2-30 Sainshand 107 37' 00" 45 56' 00" Zn-0,79-1,49%, Pb-0,52% Zn-4,514 khudag 2-31 Tomortei zuun 107 35' 00" 45 55' 00" Zn-4% Zn-202 2-32 Dalan ukhaa 108 55' 00" 46 07' 00" Zn-0,02 0,07%, Pb-0,01-0,05% Zn-42,5 2-33 Ikh jargalant 109 06' 00" 46 12' 00" Zn-0,04-0,7%, Pb-0,05-0,3% Zn-320,0 2-34 Ulaan khets 109 05' 00" 46 14' 00" Zn-0,1-0,8%, Pb-0,05-0,5% Zn-72,6, Pb-71,7 2-35 Ergene ondor 111 26' 00" 46 42' 00" Zn-3-5,0% Zn-80,1 2-36 Skarn 112 37' 00" 47 06' 00" Zn-3-5,0% Zn-100,0 2-37 Gurbansaikhan 112 38' 00" 47 26' 00" Zn-3-4,0% Zn-9,2 2-38 Bayandun III 113 18' 00" 49 18' 00" Zn-1,0-6,7%, Pb-0,02-3,9% Zn-132,7,Zn-60,7 2-39 Sogoot uul 113 19' 00" 49 15' 00" Zn-0,02%, Cu-0,07% Zn-2,2, Cu-1,0/t/ 2-40 Bayan dun 113 22' 00" 49 11' 00" Zn-2,0-7,0% Zn-126,7 P- 50,4 2-41 Sharga uul 113 13' 30" 46 20' 00" Zn-0,01%, W-0,01% Zn-3,0 W-1,3 2-42 Burged 114 52' 00" 48 49' 00" Zn-0,38, Pb-1,05 Zn-0,45, Pb-1,331 2-43 Altan tolgoi 115 35' 00" 48 55' 00" Zn-0,87, Pb-0,1 Zn-0,4338, Pb-0,055
2-44 Ilrel-3 97 32' 47" 45 13' 44" Zn-0.65%, Pb-0,2%, Zn-292.5, Pb-51.0 Cu-0.35%, Au-0.08ã/ò Cu-105, Au- 2880kg 2-45 Ilrel-4 97 42' 50" 45 17' 22" Zn-0,15%, Pb-0,03% Zn-60, Pb-75 Cu-0.01-6%, Au-0.4,Ag-5ã/ò Cu-27, Au-0.3t Ag-3.7t NICKEL OCCURRENCES 3-1 Shar nuur 89 58' 00" 48 47' 00" Ni-0,15% Ni-40,8 3-2 Sort tolgoi 94 17' 00" 50 13' 00" Ni-0,25%, Co-0,6% 3-3 Jargalant 94 26' 00" 49 21' 00" Ni-0,02-0,19%, Co-0,001-0,018% 3-4 Tsagduultiin 95 18' 00" 49 12' 00" Ni-0,02-0,24%, Co-up to 0,023% davaa 3-5 Daagan del 95 16' 00" 46 31' 00" Ni-0,1-0,3% 3-6 Khar azargiin 95 54' 00" 45 49' 00" Ni-0,01-0,5%, Co-0,07% nuruu 3-7 Ilrel-3 99 41' 40" 51 52' 35" Ni-0,01-1,0% 3-8 Tsagaan burgas 100 21' 00" 49 56' 00" Ni-0,3-1,0%, Cr-0,4-1,0% 3-9 Ulaan bulagiin 100 35' 00" 45 52' 00" Ni-0,23% khondii 3-10 Burkhan tolgoi 101 20' 00" 50 04' 00" Ni-0,3-1,0%, Co-0,09% 3-11 Yrgait uul 101 39' 10" 50 30' 15" Ni-0,3%, Cr-0,02% Ni-97,2, Cr-0,6 3-12 Zur khuzuu 101 54' 05" 50 22' 45" Ni-0,5%, Cr-0,02% Ni-1,6, Cr-8,1 3-13 Tsakhir 101 43' 10" 50 27' 00" Ni-0,1%, Cr-0,1% Ni-1,6, Cr-1.6 3-14 Belchir 101 37' 10" 50 21' 50" Ni-0,2%, Cr-0,05% Ni-0,4, Cr-0,1 3-15 Tsagaan burkhant101 43' 40" 50 32' 12" Ni-0,2%, Cr-0,5% Ni-1,3, Cr-6,7 3-16 Ikh bulag 101 21' 30" 50 33' 55" Ni-0,1-0,5%, Cr-0,01-0,1% Ni-6,1, Cr-10,1
3-17 Baga nuur 101 54' 25" 50 39' 55" Ni-0,1%, Cr-0,2% Ni-1,6, Cr-3,2 3-18 Khokh chuluu uul 101 51' 45" 50 25' 50" Ni-0,2%, Cr-0,2% Ni-1,4, Cr-1,4 3-19 Zerlegf 101 59' 20" 50 27' 10" Ni-0,1%, Cr-0,04% Ni-67,5, Cr-2,0 3-20 Zulegt 103 25' 00" 43 43' 00" Ni-0,5%, Co-0,01% 3-21 Khotol 105 31' 00" 49 04' 00" Ni-0,25% Ni-0,112, Co-0,056 3-22 Tsakhir uul 106 40' 00" 46 43' 00" Ni-0,01-1,0%, Cr-0,1% 3-23 Tsakhiriin jas 106 21' 00" 46 43' 00" Ni-1,0% 3-24 Khar uzuur 107 54' 00" 47 46' 00" Ni-0,2-0,5%, Cr-0,3-0,5% 3-25 Duut uul 107 09' 00" 47 00' 00" Ni-0,05-0,3%, Co-0,01-0,02% 3-26 Baruun togoo uul107 32' 50" 42 31' 40" Ni-0,05% Ni-1,25 3-27 Bor tolgoi 108 42' 50" 42 27' 00" Ni-0,15-0,5% 3-28 Omnot 110 47' 00" 44 41' 00" Ni-0,3%, Co-0,01% 3-29 Tunrger khar 110 10' 00" 47 19' 00" Ni-0,14-1,0% 3-30 Bargiin ovoo 110 49' 00" 44 43' 00" Ni-0,15-0,2%, Co-0,07-0,1% COBALT OCCURRENCES 4-1 Nergyi -28 89 51' 00" 49 57' 00" Co-2,54% 4-2 Tekht 90 24' 00" 48 40' 00" Co-0,1-0,3%, Bi-0,1-1,0% Co-0,36, Bi-0,23 4-3 Tsagaan gol 90 06' 00" 48 44' 00" Co-0,10% Co-18,0 4-4 Tsagaan gol 96 16' 00" 45 49' 00" Co-0,004-0,009%, Ni-0,05-0,17% 4-5 Ulaan khudag 103 05' 00" 43 52' 00" Co-0,05-0,2% ALUMINIUM DEPOSITS 5-1 Alag uul 94 40' 00" 46 26' 00" Al2O3-48,94%
5-2 Beltesiin gol 99 23 43" 50 27' 42" Al2O3-18,1-29,1% 223,0min.t 5-3 Dushiin gol 99 37' 00" 50 23' 00" Al2O3-18,5-22,8% 4,0mil.t 5-4 O vor maraat 99 44' 00" 50 17' 00" Al2O3-23,3-27,4% 2,1milurd.t gol 5-5 Suhbaatar 106 10' 00" 50 19' 00" Al2O3-17,85-32,5% 1900 ALUMINIUM OCCURRENCES 5-6 Sort tolgoi 93 43' 00" 47 16' 00" Al2O3-21,39% 5-7 Olon sairiin 95 52' 00" 45 31' 00" Al2O3-56,6% khudag 5-8 Khu ren gol 95 18' 00" 45 47' 00" Al2O3-20,0-22,7% 5-9 Khojuul gol 98 30' 00" 48 20' 00" Al2O3-25,48-28,05% 5-10 Serkh uul 99 35' 00" 50 23' 00" Al2O3-22,5-25,6% 5-11 Khagiin nuur 99 35' 00" 50 14' 00" Al2O3-20,2-22,2% 5-12 Baruun mankhan99 54' 00" 50 06' 00" Al2O3-2has high grade 5-13 Dund khem gol 99 49' 00" 50 43' 00" Al-0,03-0,04% 33,8mil.t 5-14 Guchingiin gol 100 01' 00" 46 12' 00" Al2O3-14,5-23,6% 327,6mil.t 5-15 Unnamed-74 100 08' 00" 51 03' 00" Al2O3-30-40,0% 5-16 Bulgan gol 101 33' 00" 50 09' 00" Al2O3-19,0% 161 5-17 To mor malgai II104 52' 00" 50 02' 00" Al2O3-35,0% 20,0mil.t 5-18 Tomor malgai IV104 50' 00" 50 04' 00" Al2O3-45,0-50,0% ore:20000,0 5-19 To mor malgai III104 51' 00" 50 02' 00" Al2O3-up to 95,0% 700,0mil.t 5-20 Ukhmal 104 24' 40" 50 20' 37" Al-6,0% 72 5-21 Serten nomgon 104 55' 00" 49 04' 00" Al2O3-36,06-39,38% 59,0mil.t 5-22 Davaanii 104 47' 00" 49 56' 00" Al2O3-19,31,0% 750-1000,0mil.t
5-23 Shorvogiin er 104 31' 00" 45 04' 00" Al2O3-13,8-32,9% 5-24 Enger ulaan 104 30' 00" 45 04' 00" Al2O3-20,1-36,5% 5-25 Baruun nomt 105 11' 09" 50 18' 08" Al2O3-17,5-42,5% 38 5-26 Jargalant 105 09' 00" 50 18' 00" Al2O3-3g/t 31,0mil.t 5-27 Ereen uul 105 21' 40" 50 18' 28" Al-5,0% 2 5-28 Tsait 105 22' 00" 50 19' 00" Al2O3-30,0% 300 5-29 Boots 105 30' 00" 50 23' 00" Al2O3-16,0% 3800 5-30 Khar o ndor 105 24' 40" 50 19' 00" Al2O3-35,0% 5500 5-31 Nozoor 105 29' 00" 50 29' 00" Al2O3-36,0% 2000 5-32 Shu teen 107 38' 00" 43 58' 00" Al2O3-18,0% 1,1mil.t 5-33 To vshin uul 109 09' 00" 47 49' 00" Al2O3-24,5-29,4%
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.5 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Sn, W, Mo, Bi, Ta, Ni, Be, Li, Zr - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Tin - type deposits description 3 Tungsten - type deposits description 3 Molybdenum - type deposits description 4 Tables I. Tin deposits 5 II. Tin occurrences 6 III. Tungsten deposits 8 IV. Tungsten occurrences 9 V. Molybdenum occurrences 13 VI. Bismuth occurrences 15 VII. Tantalum occurrences 15 VIII. Niobium occurrences 16 IX. Beryllium occurrences 16 X. Lithium occurrences 17 XI. Zirconium occurrences 17
Tin To date, primary and placer deposits of tin are known in the country. Among placers small ones prevail. The Bayanmod and Elstyn (South Hentii) are the largest placers. Output of cassiterite from placers was commenced in 1949 and has intermittently been continued, on a small-scale, to the present day from placers of the Modot and Janchivlan group. The known primary ore targets are poorly studied and haven t been properly assessed yet. Some of them are likely to become of economic importance in the future. Tin mineralization is spatially and genetically associated with regular lithium-fluorine leucocratic Late Triassic-Early Jurassic and Middle-Late Jurassic granites with elevated alkalinity (predominantly of potassium type). They were formed in the Mesozoic arch-block uplifts and within host projections of older among Mesozoic volcano-tectonic depressions. Cassiterite placers were generated at Neogene- Quaternary time. The following types of ore formation are found: 1. Cassiterite-silica veins, 2. Sn (W)-bearing veins, 3. Sn-W-bearing veins, 4. Native Sn (W). Tungsten Deposits and numerous ore occurrences are wide-spread in Mongolia. All known economic and marginally economic targets are represented by three commercial types: veins, stockworks and greisen bodies. Studied and exploited tungsten-tin placers, where tungsten is present as a by-product account for and extremely tiny fraction of its reserves and prognostic resources. The bulk of the deposits are small-scale targets; medium and large targets are less frequent. The large targets are characterized by content of useful components and demand complex processing technique, which hampers its production development. The output of tungsten concentrate started in 1943 at the deposits of vein type, such as the Burentsogt, Tumentsogt, Ih Khairhan, Chuluun Hureet and other deposits, and continued up to 1980. A maximum annual output of concentrates reached 350 t. Due to discovery, on the west of the country, of rich vein deposits the interest to study and subsequently develop them has sharpened again. In terms of economic types and affinity to ore formations the tungsten deposits of Mongolia are not too versatile although the ore material composition of many of them is rather complex. In addition to wolframite and sheelite ores of certain deposits contain economic concentrations of molybdenite, cassiterite, beryl and other minerals. The vein deposits (Kyzyltau, Khovd Gol, Tsunheg and others) spatially and generally related to Late Paleozoic, predominantly leucocratic granites prevail In Mongolian Altai, on the west of the country. In central and eastern regions of the country tungsten deposits occur within three most productive rare-metal metallogenic zones, namely the Hentii Govi-South Herlen and South Govi-Nuhet davaa zones. The deposits were formed here in the course of Mesozoic tectono-magmatic reactivation and genetically associated with Early Mesozoic standard and lithium-fluorine granites. Apart from the
above mentioned economic types, there are prerequisites for discovery of stratiform sheelite bodies in metamorphosed sequences as well as skarn-and skarn greisen in Mongolia. Under the conditions of Mongolia, the economic targets of the vein type suitable for underground mining should contain no less than 1.0-1.5% tungsten trioxide. In the stockwork and greisen bodies amenable to open pit mining the content of tungsten may be lowered to 0.2-0.3%. Ores from stockwork and greisen deposits are as a rule, composite which considerably increases their value. The average content in these bodies is termed in arbitrary tungsten trioxide with due account of by-products. The ores from vein deposits with simple composition are the easiest to process by gravity methods or by electromagnetic separation. The concentrate obtained usually contains more than 60% tungsten trioxide, the recovery being more than 80%. More complicated beneficiation flow-sheets are required for finely impregnated composite ores from stockwork deposits. Gravity methods are complemented by flotation for more thorough recovery of byproducts. The extraction of tungsten trioxide is somewhat decreased, while recovery of byproducts ranges from 40% (beryllium) to 80% and more (molybdenum). The following types of ore formation are found: 1. W (Mo, Fe, Cu)-bearing skarn, 2. W (Mo)-bearing stockwork/veins, 3. W-Mo-bearing stockwork/veins, 4. W (Sn)-bearing veins, 5. Sn-W-bearing veins, 6. Metamorphosed-hydrothermal sheelite layer, 7. Native W, 8. Hg-Sb-W-bearing vein/stockwork, 9. W-Mo-Be-bearing greizen, 10. W-Mo-bearing greizen, 11. W-Mo-Be-bearing vein/stockwork, 12. W-Mo-bearing vein/stockwork, Molybdenum Economically important molybdenum mineralization belongs to the porphyry coppermolybdenum and molybdenum-tungsten economic types and to the formations of the same name. The bulk of molybdenum reserves is concentrated in porphyry copper deposits (Erdenetyn Ovoo and Tsagaan Suvarga). The lesser portion is concentrated in copper-molybdenum (Aryn Nuur) and molybdenumtungsten deposits (Ondor Tsagaan and Yuguzer). The other molybdenum-bearing targets are so far considered are potentially economic, since, at present, their development is uneconomic due to a number of regions.
Code Name of deposit and Coordinate Grade Reserve/thous.t/ Occurrences TIN DEPOSITS 1-1 Khar moritiin 104 55' 00' 42 02' 00' Sn-13% Sn-104,0t 1-2 Khar moritiin grouped 104 55' 00' 42 01' 00' Sn-485-3082g/m4 Sn-606,7t W-213g/m3 W-20,7t 1-3 Khar ovoogiin grouped105 08' 00' 42 38' 00' Sn-932-3283g/m3 Sn-107,3t 1-4 Khalzan uuliin grouped105 10' 00' 42 06' 00' Sn-460-690g/m3 Sn-65,4t 1-5 Baga gazariin chuluu 106 02' 00' 46 11' 00' Sn-215-1476g/m3 Sn-1490.2t 1-6 Elstein grouped 107 33' 00' 47 40' 00' Sn-380-622g/m5 Sn-4288,3t 1-7 Janchivlan grouped 107 36' 00' 47 36' 00' Sn-402-572g/m3 Sn-904,4t 1-8 Avdarantiin grouped 107 55' 00' 47 42' 00' Sn-306-563g/m3 Sn-637,3t 1-9 Urt gozgor 107 32' 15' 47 34' 30' Sn-286,8g/m3 Sn-220,3t 1-10 Mukhar 108 55' 30' 48 33' 30' Sn-105-1585g/m4 Sn-212,03t 1-11 Oortsog ovoo 108 06' 00' 45 34' 00' Sn-0,64-1,3% W-0,06% Sn-40,0 1-12 Modotiin grouped 109 03' 00' 47 48' 00' Sn-214-1056g/m3 Sn-1975t W-16-245g/m3 W-230,48t 1-13 Khujkhaanii grouped 109 13' 00' 47 47' 00' Sn-437-537g/m3 Sn-1685,3t W-16-145g/m3 W-369,6t 1-14 Onongiin grouped 109 35' 00' 49 09' 00' Sn-182-530g/m3 Sn-438t W-65g/m3 W-20t 1-15 Deed kumiiriin grouped109 26' 00' 49 02' 00' Sn-110-1041g/m3 Sn-874t W-668g/m3 W-1010t 1-16 O mnodelgeriin grouped109 45' 00' 47 39' 00' Sn-125g/m3 Sn-257,1t 1-17 Tarkhat khonkhor 109 08' 30' 48 25' 48' Sn-100-454g/m3 Sn-482,5t 1-18 Nert 109 14' 15' 48 24' 39' Sn-100-952g/m3 Sn-55t 1-19 Baga gazar 105 56' 00' 46 10' 00' Sn-0,001-0,1g/m3 Sn-2685,6t 1-20 Urt gozgor 107 33' 00' 47 33' 40' Sn-286,4g/m3, Ta, Sn-36,8 Ta-17,9 ilmenite-226g/m3 ilmenite-199,9
TIN OCCURENCES 1-21 Achin nuur 90 53' 00" 49 40' 00" Sn-1,37% Sn-15,0 1-22 Bogdiin rashaan 97 32' 00" 47 47' 00" Sn-0,05-0,1% Sn-60,0 1-23 Duut 102 48' 30' 46 50' 50' Sn-0,05% Sn-3,1t 1-24 Jargalant 102 03' 00' 47 04' 00' Sn-0,2-0,3% Sn-1,0 1-25 Sonin hangai 106 10' 00' 48 02' 00' Sn-0,2-0,5% WO3-0,5% Sn-4,0 W-8,0 1-26 Bor o ndor 106 09' 30' 46 29' 30' Sn-0,02-0,3% WO0,01% Sn-51,03 W-44 1-27 Orts-1 107 21' 00' 49 20' 00' Sn-0,005-1,1% 1-28 Salbart 107 23' 00' 49 20' 00' Sn-0,01-0,65%, W-0,01-0,1% 1-29 Buural khangai uul 107 35' 00' 47 32' 00' Sn-168-628g/m3 Sn-0,024 1-30 Bayantsagaan 107 08' 00' 46 58' 00' Sn-0,01-0,05% Sn-14,3 1-31 Yl khudag (Well) 107 45' 00' 47 35' 00' Sn-197-628g/m3 Sn-0,2 1-32 Baga khangai 107 26' 00' 47 28' 00' Sn-0,01-0,62% 1-33 O rmiin 107 34' 00' 47 43' 00' Sn-5-10% 1-34 Sain shand 107 38' 00' 45 38' 00' Sn-0,1-0,25% Sn-4,4 1-35 Yol khudag 107 45' 00' 47 34' 00' Sn-230-410g/m3 Sn-58 1-36 Zuun toirom 107 38' 00' 46 09' 00' Sn-0,1-0,3% Cu-0,1-1,85% Sn-4,8 Cu-8,3 1-37 Udgiin gol 108 53' 00' 48 00' 00' Sn-272g/m3 Sn-0,14 1-38 Khoit khoroot 108 56' 00' 48 28' 00' Sn-271g/m3 Sn-0,01 1-39 Khariat 108 56' 00' 48 29' 00' Sn-271g/m3 Sn-0,1 1-40 Ikh saikhan 108 58' 00' 48 34' 00' Sn-157-195g/m3 Sn-0,03 1-41 Shireet gol 108 51' 00' 48 33' 00' Sn-130g/m3 Sn-0,007 1-42 Unnamed (Nergui) 108 59' 00' 48 53' 00' Sn-187,8g/m3 Sn-34,2t 1-43 Unnamed (Nergui) 108 53' 00' 48 51' 00' Sn-362,0g/m3 Sn-18,1t 1-44 Shovkh 108 02' 00' 45 38' 00' Sn-0,1-1% Sn-0,12 1-45 Dugan gol 108 45' 00' 47 59' 00' Sn-95-97g/m3 Sn-113,0t 1-46 Mukhar kho ndii 108 55' 00' 48 33' 00' Sn-36-961g/m3 Sn-0,212 1-47 Burgastai-I 108 51' 00' 47 59' 00' Sn-38, W-225g/m3 Sn-4,4 W-27t 1-48 Ikh saikhan 108 38' 00' 48 34' 00' Sn-157-195g/m3 Sn-30t
1-49 Yudegiin gol 108 47' 00' 47 48' 00' Sn-10-103g/m3 Sn-0,14 1-50 Orloviin khondii 109 46' 00' 47 20' 00' Sn-0,1-0,5% W-0,03-,01% Sn-0,2 W-0,4 1-51 Nariat 109 13' 00' 48 28' 00' Sn-271g/m3 Sn-100 1-52 Tarkhad khonkhor 109 08' 00' 48 26' 00' Sn-100-454g/m3 Sn-260 1-53 Bayantsogt 109 14' 00' 47 47' 00' Sn-0,1-,03% W-0,01-0,5% Sn-1,7 W-1,6 1-54 O mnodelger 109 48' 00' 47 59' 00' Sn-3% Sn-850g/m3 Sn-350,4 1-55 Hujhaan 109 13' 00' 47 46' 00' Sn-0,1-0,46g/m3 Sn-698,0t 1-56 Ikh sudag 109 43' 00' 47 48' 00' Sn-378-909, W-48-353g/m3Sn-135 W-14,4t 1-57 Innokentiin 109 40' 00' 49 08' 00' Sn-0,1-0,48% Sn-4,1t 1-58 Ikh delent 109 41' 00' 49 11' 00' Sn-217g/m3 Sn-0,4 1-59 Nirma gol 109 14' 00' 48 25' 00' Sn-100-962,0g/m3 Sn-0,06 1-60 Urd gorkhi 110 06' 00' 47 48' 00' Sn-100-450,0g/m3 Sn-25t 1-61 Uliastain gol 110 53' 00' 49 07' 00' Sn-0,02g/m3 Sn-3,0 1-62 Engeriin bulag 112 37' 00' 47 15' 00' Sn-0,01-0,15% Sn-130,0 1-63 Sonor davaa 112 02' 00' 48 22' 00' Sn-0,05-0,3g/m3 Sn-0,5 1-64 Kholboo ovoo 112 04' 00' 48 15' 00' Sn-0,001g/m3 Sn-75,0 1-65 Daamia 112 23' 00' 48 50' 00' Sn-0,05g/m3 Sn-12,3 1-66 Delberekh bulag 112 16' 00' 48 52' 00' Sn-0,05-0,1g/m Sn-13,4 1-67 Shalz-I, II 112 19' 00' 48 39' 00' Sn-0,01-0,2g/m3 Sn-60,6 1-68 Narsan kho ndlon 112 32' 00' 48 44' 00' Sn-0,2998-29g/m3 Sn-25,0 P-9,5 1-69 Kho kh uul 114 48' 00' 50 06' 00' Sn-0,02-0,1g/m3 Sn-5-7,0 1-70 Zaagiin kho ndii 114 11' 00' 49 45' 00' Sn-252g/m3 Sn-57,9 1-71 Zigei khondii 114 08' 00' 49 47' 00' Sn-600g/m3 Sn-0,0065 1-72 Urgait 93 20' 45" 46 27' 50" Sn-0,3-0,7% P1+P2-10,9t W-0,1-0,8% P2-542,4t 1-73 Emgegch uul 93 13' 10" 46 29' 18" Sn-0,1-1,0% P2-36,4t
TUNGSTEN DEPOSITS 2-1 Khovd gol 88 49' 00' 48 45' 00' W-5-19,3%, W-26,3 2-2 Tsu nkheg 90 03' 00' 49 11' 00' W-0,1-5,0% W-8,4 2-3 Kizil tau 90 13' 32' 49 13' 35' W-1,3-3,4% W-3,1 2-4 Ikh khairkhan 105 55' 45' 46 54' 45' W-1,42-1,72% W-2,3 2-5 Ongon khairkhan 105 10' 00' 47 03' 00' W-0,1-811% W-11,1 P-4,0 2-6 Khar chuluut 106 09' 00' 46 51' 00' W-0,21-7,47% W-0,7 2-7 Tsagaan davaa 106 06' 00' 48 11' 00' W-up to 4,0% W-2,9, P-0,7 2-8 Ulaan uul 106 02' 00' 46 52' 00' W-0,026-2,2% W-0,1 2-9 Ikh nartiin khiid 108 44' 00' 45 43' 00' W-0,4-12,4% W-0,6 2-10 Narangiin gol 109 40' 50' 48 18' 00' W-0,7-1,75% W-0,75 2-11 Bu ren tsogt 111 43' 00' 46 45' 00' W-0,002-20% W-0,5 2-12 Tu mentsogt 112 08' 00' 47 38' 00' W-0,1-2,7% W-56,8t 2-13 Salaa 113 26' 00' 46 44' 00' W-1,46-2,72% W-2,3 2-14 Chuluun khoroot 114 20' 30' 49 42' 30' W-0,8-1,0% W-0,43 2-15 Tuv 115 35' 00' 45 56' 00' W-0,127%, Be-0,009% W-0,3 Be-4,5 2-16 Batguai 115 30' 00' 45 55' 05' W-0,82% W-2,9 2-17 Ar bayan 115 46' 00' 46 03' 00' W-0,16-1,0% W-0,2 2-18 O vor bayan 115 47' 00' 46 03' 00' W-0,04-1,0% Mo-0,3% W-1,6 2-19 Yeguuzer 115 24' 00' 45 54' 00' W-0,12-0,20% W-42,5 Mo-0,05-0,12% Mo-12,9 2-20 O mnot 116 17' 00' 46 00' 00' W-0,11-2,13% Mo-0,01% W-384 Mo-0,02
TUNGSTEN OCCURRENCES 2-21 Rashaan gol 88 13' 00' 48 57' 00' W-0,1-1,0% 2-22 Bor burgas 88 48' 00' 48 52' 00' W-0,13-0,19% W-18, Bi-4,5 2-23 Nuuriin gol 88 19' 00' 49 22' 00' W-0,13-0,19% W-5-6 2-24 Dund salaa 88 39' 00' 48 53' 00' W-0,01-0,5% W-165,0 2-25 Mukhar 88 52' 00' 48 50' 00' WO3 0,10% W-10 2-26 Talintsa 88 35' 00' 48 44' 00' W-0,7-1,0% 2-27 Saha-sala 88 44' 00' 48 49' 00' W-0,7% 2-28 Khaalgat 89 12' 00' 48 47' 00' W-0,1-0,5% W-270,0 2-29 Tsast uul 89 07' 00' 48 35' 00' WO3-0,10% W-8 2-30 Tsagaan gol 89 06' 00' 48 58' 00' W-0,18% W-45 2-31 Khalgai 89 12' 00' 48 54' 00' W-0,1-0,6% W-165 2-32 Mushguu 89 19' 00' 48 42' 00' W-3% Au-5g/t W-10mlnAu-312kg 2-33 Sagsai 89 52' 00' 47 52' 00' WO3-0,12-6,64% W-0,15-0,8 2-34 Kuvsin 89 49' 00' 49 45' 00' W-0,02-0,4%, Cu-0,02-0,5% 2-35 Zuun tsengel 89 14' 00' 48 40' 00' W-0,1-0,2% W-40,0 2-36 Salaalag 90 14' 00' 49 13' 00' W-260g/m3 W-29,0t 2-37 Deed o rgoo 90 14' 00' 49 13' 30' W-100g/m3 W-25,2T 2-38 Dood o rgoo 90 13' 00' 49 12' 30' W-275g/m3 W-16,0t 2-39 Baruun 90 10' 00' 49 12' 00' W-up to 1% W-34,0 2-40 Baruun 90 11' 00' 49 11' 40' W-10% Mo-0,01-0,05% W-19,0 Mo-15,0 2-41 O mnot 90 04' 00' 49 10' 00' W-102g/3 W-8,5t 2-42 Achit nuur 90 50' 00' 49 40' 00' W-0,01-0,3% W-14-15,0 2-43 Tsu nkheg 90 04' 00' 49 11' 00' W-197-267,0g/m3 W-99,0 2-44 Salaalag 90 14' 00' 49 13' 00' W-29,1 2-45 Achit nuruu 90 52' 00' 49 32' 00' W-0,1-0,2% W-15thous 2-46 Altan tsogts 90 27' 00' 48 53' 00' W-0,1 Cu-0,72% W-2,5 Cu-67 2-47 Tsinkhokh 90 04' 30' 49 11' 15' W-200g/m3 W-0,305 2-48 Khuiten salaa gol 90 34' 00' 47 32' 00' W-0,15% W-307,5
2-49 Bakhlik bulag 90 13' 45' 49 12' 00' W-0,2% W-0,2 2-50 Salkhitiin khotol 90 58' 00' 49 11' 00' W-up to 0,7% 2-51 Shar ukhaa 90 58' 00' 49 31' 00' W-up to 6% 2-52 O mno khotol 91 35' 00' 48 56' 00' W-0,2-0,3% W-30 2-53 Khondlon gol 91 17' 00' 49 59' 00' W-0,01-0,3% 2-54 Uudav 92 22' 30' 46 22' 05' W-3,29% W-12,0 2-55 Khadnii khar uul 92 04' 00' 48 46' 00' WO3-0,01% Mo-0,1% W-3,7 Mo-54,6 2-56 Nariin davaa 92 26' 30' 46 28' 00' W-492,1g/m3 W-0,1084 2-57 Gun jalga 95 42' 00' 45 33' 00' W-0,15-0,2% 2-58 Zadgai bulag 97 43' 00' 46 41' 00' W-002-0,7% W-14,0 2-59 Beliin bulag 97 58' 30' 46 49' 30' W-0,001-0,02% Bi-0,007% W-8,0 Bi-2,0 2-60 Urt am 98 20' 00' 47 13' 00' W-0,0005-0,005% W-100 Zn-0,03-0,3% Zn-40 2-61 Untaa yamaat gol 99 16' 00' 47 37' 00' W-0,002% W-28,0 2-62 Khets do rvolj 99 09' 00' 47 47' 00' W-0,001-0,3% Mo-0,01-0,2% W-70,0 Mo-4,2 2-63 Gurvan ekhet 100 31' 00' 46 30' 00' W-0,005-0,03 W-765,6 2-64 Taatsiin gol 101 23' 00' 45 45' 00' W-0,001-0,1% W-2,2 2-65 Duut nuur 101 08' 20' 47 31' 30' W-0,001-0,002 W-46t 2-66 O lziit 102 24' 00' 46 04' 00' W-0,007-0,2% W-4,4 2-67 Artsat 102 36' 00' 46 50' 00' WO3-35,6% W-0,5 2-68 Bulgatai 104 22' 00' 50 16' 00' W-0,01 Ag-0,02kg/t W-0,87 Ag-1,7t 2-69 Baruun khujiriin 104 33' 00' 50 12' 00' W-0,01kg/t W-43,5t zuu n enger 2-70 Saikhan 104 13' 00' 48 23' 00' W-0,042%, Sn-0,054% W-12,4 Sn-13,4 2-71 Zuun tarvagatai 104 22' 00' 50 14' 00' W-0,01 Ag-0,01kg/m3 W-0,01,Ag-0,02 2-72 Baga o rkhtei uul 104 02' 00' 47 34' 00' W-0,03% W-2,8 2-73 Ochiriin khudag 105 57' 00' 46 52' 00' W-0,12-0,8% W-1,04 2-74 Bayan o ndor 105 49' 00' 47 16' 00' W-0,09-1,63% 2-75 Sheelit 106 55' 00' 47 16' 00' WO3-0,1% W-3,4 2-76 Maikhant 106 04' 00' 48 11' 00' W-3-5,0%
2-77 Gu n 106 04' 00' 48 10' 00' W-0,01-0,72% 2-78 Naadam 106 01' 00' 46 51' 00' W-0,013-0,091% W-26,3 2-79 Maikhan khudag 106 01' 00' 46 51' 00' W-0,02-3,49% W-238 2-80 Khar chuluut 106 09' 00' 46 51' 00' W-0,21-7,74% W-610,1 2-81 Field (Kheseg)-I 106 54' 40' 47 15' 35' W-0,1-0,5% W-3386 2-82 Shine 106 12' 00' 46 52' 00' W-0,2-1,6% 2-83 Bayan baraat 106 11' 00' 46 51' 00' W-0,4% 2-84 Saikhan 106 12' 00' 48 32' 00' W-0,042% 2-85 Bor o ndor 106 09' 00' 46 37' 00' W-0,05-0,1% 2-86 Kharaat bulag 107 30' 00' 47 10' 00' W-0,02-0,85% W-84,3 2-87 Anomaly (Gajil)-40 107 59' 00' 45 52' 00' W-0,0005-2,0% W-204 Bi-0,0005-0,002% Bi-0,9 2-88 Baruun do tluur 107 52' 00' 47 43' 00' W-0,03% 2-89 Nomgon uul 107 43' 15' 42 45' 20' W-0,005-0,07% W-350,0 2-90 Janchivlan 107 36' 00' 47 34' 00' W-0,29-1,19% W-49 2-91 Ger chuluu-1 108 31' 00' 45 39' 00' W-0,05%, Bi-0,04% W-0,26 Bi-0,086 2-92 Ger chuluu-2 108 41' 00' 45 36' 00' W-0,44% Bi-0,02% W-0,22 Bi-0,055 2-93 Udgiin gol 108 49' 00' 48 08' 00' W-0,2% W-0,0032 2-94 To vd 109 57' 00' 48 13' 00' W-0,01-0,3% 2-95 Khert inni 109 06' 00' 48 30' 00' W-80g/m3 W-5,0 2-96 Narangiin gol 109 40' 00' 48 18' 00' W-7,3% W-0,75 2-97 Zuu n bu rdiin gol 110 06' 00' 47 48' 00' W-15 g/t W-252t 2-98 O ndor tsagaan ovoo 110 10' 00' 47 52' 00' W-0,09-0,113% W-225159 2-99 Ysh uul 111 53' 00' 49 07' 00' W-0,005-1,0% W-2,9 2-100Suman uul 111 01' 00' 46 07' 00' W-0,12-0,36% W-20-30 2-101 Tsagaan chuluut 111 26' 00' 48 17' 00' W-0,8-0,1% 2-102 Buyant 111 02' 00' 46 17' 00' W-0,05-10% 2-103 Khush 112 13' 00' 48 02' 00' W-0,15-0,2% 2-104 Bayan ulz 112 30' 00' 49 02' 00' W-0,66-1,0% Mo-0,23% W-21,9 Mo-2,9 2-105 Khoit 112 05' 00' 47 39' 00' W-0,35%
2-106 Norovlin tolgoi 113 21' 00' 49 38' 00' W-0,037% Mo-0,039% W-0,113Mo-0,121 2-107 So diin khudag 114 27' 00' 46 24' 00' W-up to 0,82%, Be-0,17% 2-108 Dagai 114 39' 00' 49 20' 00' W-0,22% 2-109 Shiree gol 115 31' 00' 45 54' 30' W-0,003-0,1% W-28,2t 2-110 Bat gun 115 30' 00' 45 55' 00' WO3-0,82% W-0,15 2-111 Itgelt 115 57' 00' 46 02' 00' W-up to 2,7% 2-112Buural tolgoi 115 10' 00' 49 07' 00' W-0,03% 2-113Nogoon tolgoi 116 01' 00' 46 06' 00' W-up to 59%, Mo-0,04% 2-114Urt 116 08' 00' 46 11' 00' W-0,01-0,05% 2-115Tsagaan chuluut 116 10' 00' 46 10' 00' W-up to 1,01% 2-116No mrogiin gol 119 29' 00' 46 55' 00' W-0,08-0,09% 2-117Tsagaan group 119 29' 00' 46 47' 00' W-0,01-0,1% 2-118Ukhaa 100 19' 15" 47 34' 00' W-0,5% P2-1,1 2-119Nu kht uul 100 24' 00" 47 35' 25' W-0,05-1,0% P2-24,0t 2-120Buraat 90 16' 00" 47 48' 00' WO3-1.5-19.45% P1+P2-1418t 2-121Delgerekh ulaan tolgoi97 46' 33" 44 59' 09' W-0.38%, Au-0.22g/t P2-627t, 90.8kg 2-122Ulaan tolgoi 94 15' 41" 49 03' 32' W-50g/t P2-309t,
MOLYBDENUM OCCURRENCES 3-1 Deed iluur 108 47' 00' 48 47' 00' Mo-1,57% Mo-36,38 3-2 O ndor tsagaan 110 15' 00' 47 52' 00' Mo-0,02% Mo-26,2 P-15,1 3-3 Tsagaan chuluut 110 11' 00' 47 42' 00' Mo-0,005-0,194% Mo-34,3 P-54 3-4 Avdar tolgoi 114 51' 00' 49 40' 00' Mo-0,1% Cu-0,33% Mo-5,2 Cu-120 3-5 Zuu n salaa 89 13' 00' 48 36' 00' Mo-0,12-0,13% Mo-40,0 3-6 Molibden 90 13' 00' 49 13' 00' Mo-0,01% Mo-6,75 3-7 Buraat 90 10' 00' 49 12' 00' Mo-0,5% Be-0,01% Mo-2,5 Be-0,301 3-8 Tu rgen gol 91 36' 00' 49 28' 00' Mo-0,06-0,2% Bi-0,06% 3-9 Ulaan enger 91 24' 00' 50 00' 00' Mo-0,033% Cu -0,024% Mo-48,6 Cu-67 3-10 Khadan khar uul 92 03' 40' 48 45' 35' Mo-0,032-1,W-0,01-1,% Mo-54,6 W-32,7 3-11 Occurrence-31 96 33' 40' 46 40' 35' Mo-0,05% Cu-0,007% Mo-9 Cu-88,3 3-12 Ilrel-13 96 35' 10' 46 41' 12' Mo-0,027% Cu-0,068% Mo-2,27 Cu-57,1 3-13 Occurrence-30 96 34' 30' 46 40' 25' Mo-0,0043% Cu-0,0057% Mo-25,7 Cu-379 3-14 Occurrence-25 96 36' 00' 46 40' 30' Mo-0,0035% Cu-0,02% Mo-43,9 Cu-872 3-15 Occurrence-26 96 36' 20' 46 40' 35' Mo-0,02% Cu-0,018% Mo-341 Cu-2216 3-16 Occurrence-27 96 36' 35' 46 40' 46' Mo-0,13% Cu-0,09% Mo-6,37 Cu-69,1 3-17 Occurrence-4 96 35' 40' 46 39' 26' Mo-0,007% Cu-0,035% Mo-621,2 Cu-370 3-18 Occurrence-5 96 36' 15' 46 39' 20' Mo-0,015% Cu-0,5% Mo-13,6 Cu-423 3-19 Occurrence-22 96 34' 20' 46 40' 45' Mo-0,15% Cu-0,07% Mo-2,55 Cu-88 3-20 Occurrence-23 96 28' 42' 46 34' 35' Mo-0,08% Cu-0,04% Mo-28,0 Cu-14 3-21 Khuren asga uul 96 23' 00' 48 08' 00' Mo-0,03% 3-22 Tal bulag 96 58' 00' 46 41' 50' Mo-0,0014% Cu-0,01% Mo-110,3 Cu-4613 3-23 Buyant gol 97 50' 00' 47 30' 00' Mo-0,0005% W-0,0001% Mo-16,8 W-3,36 3-24 Ulaan bogoch uul 97 37' 00' 47 21' 40' Mo-0,001% Sn-0,001% Mo-3,92 3-25 Deed ulaan tolgoi 98 41' 00' 49 32' 00' Mo-0,005% Cu-0,01% Mo-22,5 Cu-57,2 3-26 Altan ovoo 98 55' 00' 50 17' 00' Mo-0,016% Mo-4,2 3-27 Zost uul 98 20' 00' 48 42' 00' Mo-0,03% Cu-0,05% Mo-101,0 Cu-961 3-28 Ulaan uul 99 46' 00' 47 22' 00' Mo-0,0005-0,001% Mo-0,1
3-29 Zuun mod 99 12' 30' 43 57' 30' Mo-0,02% Mo-10,5 3-30 Kho ts do rvolj 99 09' 00' 47 48' 00' Mo-0,20% Mo-76 3-31 Ulaan nuur 99 19' 40' 49 38' 50' Mo-0,02% Mo-5,4 3-32 Altgana gol 100 25' 00' 49 51' 00' Mo-0,006-0,035% Mo-13,2 3-33 Uul gashuunii khudag 102 06' 00' 44 10' 00' Mo-0,01-0,1% Mo-24,6 3-34 Mankhatai 104 41' 00' 49 46' 00' Mo-0,03-0,6% 3-35 Baruun khujir 104 25' 00' 50 18' 00' Mo-0,1% W-0,03% Mo-1,4 W-0,4 3-36 Bulagtai 104 22' 00' 50 16' 20' Mo-0,04% W-0,004% Mo-819 W-819,0 3-37 Yshlit 104 48' 00' 48 56' 00' Mo-200 Co-200g/t Mo-0,14 Co-0,135t 3-38 Unnamed-28 107 55' 00' 45 47' 00' Mo-0,005-0,2% 3-39 Bayantsogt 109 15' 00' 47 48' 00' Mo-0,05-0,06%, W-0,05-0,11% Mo-91,0 3-40 Devteer II 109 16' 00' 46 24' 00' Mo-0,001-0,15% Mo-11,2 3-41 Bayan ovoo 109 22' 00' 46 23' 00' Mo-0,005-0,03% Mo-47,8 W-0,005-0,65% W-6,6 3-42 Ikh uul 111 46' 00' 47 23' 00' Mo-0,01-0,3% Mo-55,0 3-43 Tsagaan ovoo 112 51' 00' 46 59' 00' Mo-0,015% Cu-0,01% Mo-0,806 Cu-3,1 3-44 Field (Uchastok)-10 112 08' 00' 47 11' 00' Mo-0,02% Cu-1% Mo-6,24 Cu-249 3-45 Ariin nuur 113 57' 00' 47 13' 00' Mo-0,06-0,1% Mo-25,8, Cu-70 3-46 Ar bulag 113 51' 00' 49 00' 00' Mo-0,01-0,067% Cu-1,0% Mo-5, Cu-8 3-47 Lutaa 114 48' 00' 49 34' 00' Mo-0,01-0,14% Cu-0,01-0,05% Mo-5, Cu-3 3-48 Unnamed 114 49' 00' 49 35' 00' Mo-0,04% Cu-0,02% Mo-7, Cu-2,5 3-49 Tsagaan uul 115 56' 12' 46 02' 35' Mo-0,069-0,72% Mo-0,163 3-50 Tarvagatai 116 05' 00' 46 09' 00' Mo-0,01% W-0,08%
BISMUTH OCCURRENCES 4-1 Shiver gol 91 11' 00' 49 23' 00' Bi-0,01-1,0% 4-2 Nuuryn tolgoi 91 54' 12' 48 34' 16' Bi-0,08-0,2%, V-0,1-1% 4-3 Nuuryn tolgoi 1 91 53' 25' 48 33' 32' Bi-0,19-5,15% 4-4 Khuren bulag 91 55' 00' 48 31' 00' Bi-0,02-0,45%, Li-0,1-1% Bi-4,5, Li-1,0 4-5 Shar tolgoi 92 44' 00' 49 03' 00' Bi-0,01-0,5% 4-6 Takhilt uul 96 05' 00' 45 44' 00' Bi-0,08-0,2% V-0,1-1% 4-7 Tsagaan khonkh 99 50' 00' 48 22' 00' Bi-0,02-0,45% Li-0,1-1% 4-8 O lont 104 53' 00' 50 15' 00' Bi-0,1% W-0,05% Bi-10,0 W-5t 4-9 Maikhan uul 104 54' 37' 50 15' 57' Bi-0,07% Bi-0,15t 4-10 Kheregch 104 54' 00' 50 15' 00' Bi-1,0g/t Bi-0,60t 4-11 Khojuu ovoo 104 44' 00' 50 18' 00' Bi-0,19-1,5% Bi-8,6t 4-12 Occurrence-107,114 105 06' 10' 50 17' 37' Bi-0,01% Bi-300g/t Bi-0,05t 3,24t 4-13 Occurrence-130 105 11' 41' 50 14' 46' Bi-0,02% Bi-0,21t 4-14 Occurrence-123 105 12' 50' 50 17' 12' Bi-1g/t Bi-16,2t 4-15 Tashir uul 105 28' 08' 50 12' 37' Bi-0,002% Bi-0,006t TANTALUM OCCURRENCES 5-1 Khatuu 91 56' 00" 48 53' 00" Ta2O5-0,011%, Nb2O5-0,12% Ta-6,7 Nb-73,5 5-2 Altan boom 98 57' 00' 50 18' 00' Ta-0,09% Nb-0,009% Ta-23,4 Nb-2,4 5-3 Urt gozgor 107 32' 00' 47 34' 00' Sn-12-392,Ta-48-585g/m3 Sn-6,8 Ta-Ni-7
NIOBIUM OCCURRENCES 7-1 Bat-O lzii 91 59' 00' 48 41' 10' Nb-0,035% It-0,02% Nb-66,9 It-24,7 7-2 Buural 93 03' 00' 49 26' 00' Nb-0,1% Nb-23,1 7-3 Khag 93 01' 00' 49 33' 00' Nb-0,1% Nb-6,5 7-4 Tsakhir 94 56' 00' 48 33' 00' Nb-0,5% Ta-0,02-0,08% 7-5 Dariga uul 98 41' 00' 49 33' 00' Nb-0,037% Zn-0,035% Nb-5,8 Zn-160,2 7-6 Arhanat 103 39' 00' 49 30' 00' Nb-0,03-0,1%,Ta-0,04-0,08% 7-7 Khan bogd 107 04' 00' 43 02' 00' Nb-620g/m3,Ta-2,3g/m3 7-8 Occurrence-64 94 34' 24" 49 11' 56" Nb-0,01-0,2% P2-3,6 Zr-0,5-1,0% BERYLLIUM OCCURRENCES 6-1 Buraat 90 11' 00' 49 11' 00' Be-0,22-1,38% Be-301t 6-2 Bulgan gol 91 23' 00' 46 35' 00' Be-0,0025-0,0015% Be-1,4t 6-3 Khargait 91 22' 00' 46 40' 00' Be-1,45kg/m3 Be-7,1t 6-4 Bulgan 91 22' 00' 46 37' 00' Be-6-15% Be-1,4t 6-5 Bulgat 91 24' 42' 46 37' 00' Be-0,02-13,3% Be-4,4t 6-6 Bulgan tal 91 23' 42' 46 36' 00' Be-2,4kg/m3 Be-0,9t 6-7 Shoroot 91 25' 12' 46 36' 12' Be-0,017-2,7kg/m3 Be-2,7t 6-8 Angirt gol 92 53' 00' 46 06' 00' Be-0,01-0,1% 6-9 Alag teeg uul 92 24' 00' 46 05' 00' Be-0,01% 6-10 Shar bulag 92 46' 00' 46 06' 00' Be-0,01-0,3% 6-11 Khoit khooloi gol 93 21' 00' 45 52' 00' Be-3,67kg/m3 Be-12,0t 6-12 Baga ikh yamaat 97 06' 00' 49 46' 00' Be-0,06% 6-13 Yagaan del 98 21' 20' 44 54' 05' Be-0,01-0,3% Be-0,013 6-14 Unnamed 103 41' 00' 44 57' 00' Be-0,0007%, Zr-0,02% 6-15 Dulaan ovoo 103 12' 00' 46 49' 00' Be-3,6% 6-16 Khu rkheree 105 00' 18' 50 13' 48' Be-0,015% Be-10t
6-17 Bumbat khudag 105 50' 00' 46 57' 10' Be-0,2-0,4% 6-18 Urt gozgor 107 34' 30' 47 32' 15' Be-0,005-0,5% Ta+Ni-7 6-19 Ikh nartiin khiid 108 34' 00' 45 37' 00' Be-5% 6-20 Bu siin chuluu 110 09' 20' 46 14' 00' Be-0,005-0,5% 6-21 Bayan uul 115 49' 00' 46 03' 00' Be -20-30% Be-1,3t Mo-0,015% Mo-2,4 LITIUM OCCURRENCES 8-1 Yagaan del 98 21' 20' 44 54' 05' LiO2-0,47% Li-0,013 8-2 Khokh del ulaan 108 49' 00' 46 00' 00' Li-0,006-1,18% Li-0,36 8-3 Monkhtiin tsagaan 108 22' 00' 45 53' 00' Li2O-0,03-2,27% Rb2O-0,09% Li-15,0 Rb-6,5 dorvoljin Cs-0,03-0,1% Be-0,2-0,4% Cs-0,8 Be-36,2 8-4 Tsagaan do rvoljin 108 02' 00' 45 46' 00' Li-0,43% Li-14,7 ZIRCONIUM OCCURRENCES 9-1 Tsoo khnii shovgor 91 47' 00' 48 35' 00' Zr-0,034%, Nb-0,004% Zr-474 Nb-33,0 9-2 Khu ren bulag 91 55' 00' 48 31' 00' Zr-0,9%,Nb-0,2% Zr-4,5 Nb-1,0 9-3 U zuur khu ren tolgoi 91 56' 00' 48 30' 00' Zr-0,8-4,57%, Nb-0,014% Zr-28,7 Nb-0,3 9-4 Khalzan bu rgedtei 91 56' 00' 48 24' 00' Zr-1,46%, Nb-0,2% Zr-2,4 Nb-0,3 9-5 Maikhant 91 09' 35' 48 51' 15' Zr-0,49%, Nb-0,04% Zr-249, Nb-29,9 9-6 Shar tolgoi 92 45' 00' 49 04' 00' ZrO2-0,36%, Nb2O5-0,05% Zr-1401 Nb-199 9-7 Ulaan tolgoi 93 02' 00' 49 27' 00' ZrO2-0,13% Nb2O5-0,076% Zr-126,8 Nb-72 9-8 Kho kh tolgoi 94 18' 00' 50 14' 00' ZrO2-0,3-0,8% Ta2O5-0,2% Zr-10,0 Ta-400 9-9 O ndor 107 40' 25' 47 16' 18' Zr-0,4% Zr-600
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.6 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů As, Sb, Hg, Sr, REE - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Strontium type deposits description 3 Mercury type deposits description 3 Arsenic and antimony type deposits description 3 REE type deposits description 4 Tables: I. Arsenic deposits 5 II. Antimony occurrences 5 III. Mercury occurrences 6 IV. Strontium deposits 6 V. Strontium occurrences 7 VI. Rare earth deposits 7 VII. Rare earth occurrences 7 VIII. Yttrium occurrences 8
Strontium The single locality of Bayan Khushuu strontium deposit is in Mushgai Khudag rare-earth deposit region. It is within rhyolite-trachyte volcanic, syenite intrusion and Jurassic limestone. The carbonite-celestite stockwork mineralization is at the contact of the syenite intrusion, crosscut by carbonatite dyke. The following types of ore formation are found: barite-celestine-strontianite-bearing vein and sedimentary celestine. Mercury At present, several primary mineralization of mercury and more than 20 potential aureoles of mercury of cinnabar are known. The mercury mineralization of Mongolia occurs mostly in the regional deep fault zones. The faults, which are associated with mercury mineralization are northeast oriented with hundreds km of length: the Ereen Davaa (Onon), Herlen, Zelter, Bayan Gol and Yeroo Gol faults in eastern Mongolia, the Sulinheer, Manlai faults in southern Mongolia. The faults of western Mongolia has a direction of latitudinal or southeast strike, as Tolbo Nuur, Khovd, Tsagaan Shiveet and Ih Bogd in Altai Mountain Range and Zavkhan, Bayanhongor, Khangai faults in Khangai Mountains. Mercury occurrences and largest geolchemical aureoles of cinnabar are located in these fault zones without exception. Another source of mercury can be mercury-bearing epithermal silver-sulfosalt ore formations in western Mongolia, which contents of high grade mercury like Asgat, Dood and Dund Nariin Gol, Tolbo Nuur, Mergen Bulag and Sharbureg silver-sulfosalt deposits and occurrences. Some places the mineralization of mercury is associated with gold mineralization. The large geochemical aureoles of mercury in the Manlai, Ereen Davaa (Onon) and Bayanhongor fault zones are associated with high potential gold ore-formations. The biggest geochemical aureole of cinnabar is located in the southeastern slope of Ereen Davaa Mountains in northeastern Mongolia and related to Ereen Davaa deep fault zone. The following types of ore formation are found: 1. Hg-bearing carbonate, 2. Hg-bearing debrises, 3. Hg-bearing talk-carbonate (Listvenite) associated with volcanites. Arsenic and antimony Only few mineralizations are recognized, where arsenic and antimony are principal components. The arsenic and antimony mineralization mostly occurs associated with gold, silver, copper and base metal ores. Such deposits and occurrences like as Zaagyn ho ndii, Tsagaan Ho ndii, Modot O ndor, Tsagaan Chuluut, Baruun Bulag and Tagyn Burd known in northeastern Mongolia. These occurrences are represented by predominantly quartz veins, quartz-antimonite
vein zones, which are formed in mineralized shear zones. Ore minerals are arsenopyrite, pyrite, antimonite and senarmontite. The following types of ore formation are found: 1. Sb (As, Au, Ag)-bearing carbonates, 2. Sb-bearing debrises, 3. Sb-containing vulcanite. Rare Earth Elements Known rare-earth-element deposits are situated in southern Govi part of Mongolia. Prospects for setting up a mineral raw material base of rare earth metals are estimated as favorable. With the present-day knowledge of the targets of this raw material, the following commercial types are recognized: tantalum-bearing granites, rare-metal alkaline granites, rareearth alkaline volcano-plutonic rocks (trachytes, syenites etc.). The following types of ore formation are found: 1. REE-bearing pegmatite, 2. Ta-Nb-REE-bearing pegmatite, 3. Nb (Ta)-Zr-REE-bearing alkaline metasomatite, 4. REE-bearing carbonatite, 5. Native monacite.
Code Name of deposit and Coordinate Grade Reserve/thous.t/ Occurrences ARSENIC OCCURRENCES 1-1 Khairs 91 00 00' 50 14 00' As-0,1-0,5% 1-2 Tsamgiin uul 91 20 00' 50 20 00' As-0,1-0,5% 1-3 Bayan zurkh 103 00 00' 47 15 00' As-0,3-0,5% 1-4 Sair 104 55 30' 42 09 10' As-0,5% 1-5 Bat gol 112 36 00' 49 16 00' As-0,01-0,1% 1-6 Zaagiin kho ndii 114 08 00' 49 46 00' As-0,5-1% Au-1,5g/t 1-7 Unnamed-174 114 46 00' 50 08 00' As-1,0% 1-8 Tsagaan kho ndii 114 16 00' 49 44 00' As-1,5g/t Sb-0,08% 1-9 Dund bayan khoshuu115 15 30' 45 53 50' As-0,1-0,3% As-0,01 1-10Songiont uul 92 46 00"46 33 10" As-0,15%, Zn-0,15% P2-1,1As, P2-1,1Zn ANTIMONY OCCURRENCES 2-1 Unnamed 91 14 00' 45 14 00' Sb, Bi-0,1-1% 2-2 Tavan khar uuliin buleg 91 11 40' 47 34 40' Sb-1,20% Zn-0,07% Sb-4,8 Zn-2,8 2-3 Olon bulag 91 16 00' 45 12 00' Sb-4-7% Sb-10-12 2-4 Ar kho vchiin am 98 52 00' 47 14 00' Sb-0,02-1,0% 2-5 Ar khuviin am 98 29 00' 47 13 00' Sb-0,3-1% 2-6 Urt am 98 33 00' 47 11 00' Sb-0,0005-0,005% Sb-0,1 2-7 Asgat uul 98 28 00' 46 58 00' Sb-0,01-0,02% Sb-32,0 2-8 Unnamed 98 24 40' 47 14 20' Sb-1,0% 2-9 Metegiin ovoo 98 53 00' 47 15 00' Sb-0,1-1% 2-10Bocgiin ukhaa 103 54 00' 47 56 38' Sb-0,01-0,5% Sb-187,5 2-11Tsagaan uzuur 103 58 00' 47 58 20' Sb-0,01-0,2% Sb-39 2-12Khurts o ndor 103 56 15' 47 59 15' Sb-0,01-0,2% Sb-68,0 2-13Naran 104 37 00' 42 05 00' Sb-1,0% Sb-200
2-14Zuun Togoo Uul 107 35 40' 42 35 40' Sb-0,07%, Ni-0,07% Sb-14,7 Ni-29,7 2-15Baruun Togoo Uul 107 32 50' 42 31 40' Sb-0,01-0,5% Sb-23,4 Ni-0,23 2-16Toliin khu ren uul 107 41 00' 42 32 15' Sb-0,1-0,5% Sb-0,24 2-17Tsakhuir tolgoi 108 28 15' 42 34 50' Sb-0,02% As-0,04% Sb-18,3 As-41,2 2-18Khust uul 114 04 00' 49 57 00' Sb-1% Ag-10g/t 2-19Khurts o ndor 114 07 00' 50 04 00' Sb-1,08-2,1% 2-20Tsagaan chuluut 114 08 00' 45 12 00' Sb-0,3-1,0% 2-21Kho kh chuluut 114 03 20' 49 53 15' Sb-0,7-1,0% 2-22Tagiin burd 114 02 00' 49 52 00' Sb-0,02-0,4% 2-23Modot o ndor 114 10 00' 49 26 00' Sb-0,1-1% Pb-0,1-0,3% MERCURY OCCURRENCES 3-1 O lgii 89 51 00' 48 56 00' Hg-0,05%, Ag-70g/t 3-2 Ulaan khus 89 31 30' 49 01 00' Hg-0,001% Hg-0,158 3-3 Balj 106 40 00' 48 36 00' Hg-0,5-5% 3-4 Thu nhel 106 46 00' 48 39 00' Hg-2g/m3 3-5 Occurrence-17 106 31 20' 44 18 40' Hg-0,3% 3-6 Ulaan ovoo 106 32 00' 44 19 00' Hg-0,01-0,26% 3-7 Khangi ovoo 109 25 00' 42 28 00' Hg-24,7g/t Hg-1,54 3-9 Khujirt gol 112 11 00' 49 25 00' Hg-1,5g/m3 Hg-0,009 3-10Khotol nuur 112 18 00' 48 58 00' Hg-0,1-0,3% 3-11Dalai am gol 112 25 00' 49 09 00' Hg-0,3g/t 3-12Khartsat 114 14 00' 49 53 00' Hg-0,01-0,5% STRONTIUM DEPOSITS 4-1 Mushgai khudag 104 00 00' 44 23 00' Sr-0,1-13,5% SrSO4-6,1mln 4-2 Bayan khoshuu 104 24 19' 44 20 17' SrSO4-0,8-28,2% Sr-1,8mln. t
STRONTIUM OCCURRENCES 4-3 Khotgor 104 40 00' 44 07 00' Sr-1,0% 4-4 Unnamed 105 25 50' 44 19 00' SrSO4-8,9-35,3% 4-5 Number 1-37 108 18 00' 43 41 00' Sr-6,56% 4-6 Khust o ndor 114 04 00' 50 05 00' Sr-0,1-1,0% 4-7 Tagiin bulag 114 02 00' 49 52 00' Sr-0,01-0,08% RARE EARTHS DEPOSITS 5-1 Khalzan buregtei 91 56 00' 48 24 00' Ta2O5-0,011 Nb2O5-335,3,Ta2O5-17,9 Nb2O5-0,20% ZrO2-2402,8 Y2O3-183,5 ZrO2-1,46 Y2O3-0,112% RE2O3-0,30% RE2O3-490,0 5-2 Lugiin gol 108 32 04' 42 58 45' RE2O3-3,2% RE2O3-C-12,5, P- 11,5 5-3 Tsagaan chuluut 110 30 00' 47 58 34' monazite-95-750g/t RE2O3-757,0 RARE EARTHS OCCURRENCES 5-4 Khoit khuldiin gol 93 21 00' 45 52 00' RE2O3-up to 1,25% 5-5 Kholboo khudag 93 55 00' 45 43 00' RE2O3-0,08-50% 5-6 Kho kh tolgoi 94 18 00' 50 14 00' RE2O3-0,1-0,2 Nb2O5-0,2% RE2O3-100, Nb-100 Ta2O5-0,05-0,2% Ta-400 5-7 Khuldin gol 95 23 00' 45 53 00' RE2O3-0,08-1,28% 5-8 Ujig gol 99 46 00' 50 15 40' 5-9 Ar gol 99 53 55' 50 28 20' Y-0,1%, La-0,07%, Th-0,03% 5-10Yarhis gol /dep/ 100 23 30' 50 16 50' Nb-0,01% La-0,002 % Ce-0,5 Y-0,05 Ge-0,002%
5-11Aduun gol 100 13 00' 50 19 00' La-0,1 Nb-0,06 Zr-0,02% Y-0,02 Ga-0,008 %, Ce-0,1-0,02% 5-12Ust gol 100 05 00' 50 28 00' Y-0,01-0,05 Ga-0,01-0,1% RE2O3-0,01, Ce-0,3, La-0,3% 5-13Berh (49) 100 03 00' 50 19 00' 5-14O rgon khajuu 102 56 00' 48 03 00' Zr-0,007-0,3, Sr-0,03-0,7% 5-15Khotgor 104 40 00' 44 07 00' RE2O3-0,2-0,48% 5-16Mushgai khudag 104 03 10' 44 24 30' RE2O3-0,88-3,11% RE2O3-C-246,9, P-24,7 5-17Kharaa gol 105 53 00' 48 58 00' RE2O3-0,03-4,7% 5-18Khuriin shar tolgod-1108 10 00' 42 53 30' 5-19Khuriin char tolgod-2108 11 00' 42 52 30' 5-20O lgii khiid 108 14 00' 48 38 00' La-260 Ce-300g/t Rb-0,3% 5-21Navchin gol 109 58 00' 48 20 00' monazite-0,5-100g/m3 5-22Mogoi chuluut 110 30 04' 47 30 40' RE2O3-0,5% Pb-0,4% RE2O3-8, Pb-1,6, Zn-0,5% Zn-4,7 5-23Ar khuruut 110 05 00' 48 24 00' YTTRIUM OCCURRENCES 6-1 Shar khooloi 92 45 00' 49 03 00' Y-0,05-0,8% Nb-0,02-0,2% Ta-0,02% 6-2 O ndor 107 40 00' 47 16 00' Y-0,04% Zr-0,4% Ce-0,1%
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.7 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Průmyslové a nerudní suroviny - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Asbestos type deposits description 4 Talc type deposits description 4 Magnesite type deposits description 4 Zeolite type deposits description 4 Graphite type deposits description 4 Muscovite type deposits description 5 Phosphorite type deposits description 5 Fluorite type deposits description 5 Tables: I. Asbestos deposits 6 II. Asbestos occurrences 6 III. Gypsum deposits 6 IV. Gypsum occurrences 7 V. Muscovite deposits 8 VI. Muscovite occurrences 8 VII. Magnesite deposits 8 VIII. Magnesite occurrences 8 IX. Talc deposits 9 X. Talc occurrences 9 XI. Perlite deposits 9 XII. Zeolite deposits 10 XIII. Zeolite occurrences 10 XIV. Graphite deposits 11 XV. Graphite occurrences 11 XVII. Sulphur occurrences 12 XVIII.Barium occurrences 12 XIX. Phosphorite deposits 12
XX. Phosphorite occurrences 13 XXI. Fluorite deposits 14 XXII. Fluorite occurrences 17 XXIII.Salt deposits 21 XXIV.Bentonite deposits 25 XXV. Bentonite occurrences 25 XXVI. Precious stone deposits 25 XXVII.Precious stone occurrences 25 XXVIII. Chalcedony and onyx deposits 26 XXIX. Chalcedony and onyx occurrences 27 XXX. Crystals and silicon deposits 27 XXXI. Crystals and silicon occurrences 28 XXXII. Nephrite deposits 30 XXXIII.Nephrite occurrences 30 XXXIV. Industrial stone deposits 30 XXXV. Industrial stone occurrences 30 XXXVI. Mineral water deposits 31
Asbestos More than 30 chrysotile-asbestos and amphibole-asbestos deposit and occurrences are known in Mongolia. The chrysotile-asbestos mineralization is mainly related to the ultramafic intrusions, which accompany regional deep fracture zones, like Zavkhan, Ih Bogd, Tsagaanshiveet, Tolbo Nuur, Arigyn Gol, Herlen and Zelter. Most of the ultramafic intrusions create small bodies with lenticular shape, and are characterized by intensive serpentinization. Talc Two types of talc mineralization are known in Mongolia: an apocarbonate, less ferrous talc and an aposerpentinite, ferrous talc formations. The mineralization of apocarbonate talc is related to the hydrothermal metasomatized altered shear zones in the Upper Proterozoic limestone and marble sequence. Most of the talc deposits and occurrences belong to the aposerpentinite type, which occur in ultramafic intrusive zones. Magnesite Most of magnesite deposits of economic potential and occurrences in Mongolia are located in the Manlai and Ih Bogd deep fault zones as weathering product of ultramafic rocks. Usually, there were occurred 2 types of magnesite: metamorphosed metasomatic magnesite and weathering crust magnesite in Mongolia. Zeolite There are several zeolite deposits and occurrences of industrial importance (Tsagaan Tsav, Tushleg etc.). Spatially concentrated in the Eastern Mongolian volcanic belt, they belong to a distinctive type of zeolites of igneous-limonitic genesis dating back to the Upper Jurassic and Early Cretaceous periods. The main mineral of the zeolite group is clinoptilolite. In some cases, zeolite occurrences include insignificant quantities of chabazite, heulandite, analcime and ferrierite. The mean content of the valuable component in zeolites is 40-90%. Graphite The graphite deposits and occurrences of Mongolia occur in area to west from Ho vsgol Lake and the Govi region. The mineralization formed in two types of ore formations: in contact skarn zones of intrusive and calcareous sedimentary rocks and in metamorphic rocks.
Muscovite The muscovite-quartz-feldspar mineralization is mainly related to the pegmatite veins in contact of the Upper Proterozoic metamorphic rocks and Paleozoic granite intrusions. Most of the muscovite deposits and occurrences are located in the large Bulgan-pegmatite zone the southern slope of the Mongolian Altai. The length of this zone is 300 m; the width varies from 6 to 8 km. except mica the pegmatite zone is associated with beryllium, tantalum and niobium mineralization. Phosphorite Mongolia possesses considerable identified reserves of marine sedimentarymetamorphosed sheet phosphorites, which are concentrated in Ho vsgol phosphorite-bearing basin. Occurrences of phosphorites similar to those from the Hov sgol basin were also found, but still not studied in the Zavkhan zone of Riphean-Vendian carbonate sequences. Fluorite The fluorite mineralization is of widespread occurrence in Mongolia. Fluorite is one of the leading economic minerals of the country; the production is being both by the underground (37%) and openpit (63%) metods at Berh, Khar-Airag, O rgon, Chuluut Tsagaan Del and Bor- Ondor mines. Fliuorite mineralization manifests itself on the territory of the country in a wide temporal span from the Late Paleozoic through the Late Mesozoic. However the main economic mineralization took place during Late Mesozoic. The following types of ore formation are found: 1. Epithermal fluorite-bearing vein/metasomatite, 2. Granitoid-related fluorite-bearing vein, 3. Alkaline intrusion-related fluorite-bearing vein/metasomatite.
Code Name of deposit and Coordinate Grade Reserve/thous.t/ Occurrences ASBESTOS DEPOSITS 1-1 Alag uul 94 52 00' 46 28 00' asbestos 0,5-2% 100 1-2 Gegeen ovoo 100 30 00' 44 56 00' asbestos 1,5-1,88% 46.032 1-3 Zalaat 102 01 00' 49 56 00' asbestos 5-3% 66 ASBESTOS OCCURRENCES 1-4 Salbart 90 50 00' 45 19 00' asbestos up to 4% 1-5 Tonkhil 93 53 00' 46 12 00' asbestos 0,1-3,12% 20 1-6 Khairkhan uul 94 49 10' 46 25 50' 100 1-7 Taishir 96 16 00' 46 16 00' asbestos-0,4-0,59% 15 1-8 Khoovor bulag 99 58 00' 44 36 00' 372.8 1-9 Tsagaan burgas 100 17 00' 49 58 00' asbestos-0,5% 15 1-10 Khokh tsekh ovoo 100 25 00' 49 57 00' asbestos-1% 20 1-11 Takhir uul 106 16 00' 46 29 00' asbestos-medium 1-12 Bayan sairiin ovoo 100 44 00' 49 52 00' khirozolit-asbestos-0,5-1 15 GYPSUM DEPOSITS 2-1 Baruun tserd 91 45 00' 50 25 00' CaSO4-57,9-81% 456.8 2-2 Biger 97 16 00' 45 51 00' CaSO4x2H2O-90,99% 124.4 2-3 Shiree uul-ii 104 19 00' 44 59 00' CaSO4x2H2O-83% 2494 2-4 Shiree uul 104 20 00' 45 03 00' CaSO4-41,4-75,3% 4376.9 2-5 Taragt 104 29 00' 45 02 00' CaSO4x2H2O-83% 768.6 2-6 Tavan tolgoi 105 28 00' 43 37 00' CaSO4-8,7-71,05% 4500.1 2-7 Modon us 107 39 00' 44 34 00' CaSO4-92% 9.1 2-8 Ongot uul 109 19 00' 44 18 00' CaSO4x2H2O-36,2-60,6% 900.9
GYPSUM OCCURRENCES 2-9 Bor shivee 90 48 00' 50 16 00' 31,63-39,66 P3-650,0 2-10 Nergui (Unnamed) 92 45 00' 50 43 00' 18,15-70,86 II-12-220 2-11 Nergui (Unnamed) 92 28 00' 50 41 00' 38,59-44,48 II-12-216 2-12 Tsagaan otog 96 04 50' 46 19 10' 20-30cm long P-1,0 2-13 Taliin bulag 99 05 00' 45 56 00' 1-1,5 2-14 Kho kh ergiin khudag102 12 00' 44 03 00' CaSO4-90,8-94,5% 8 2-15 Unnamed 104 01 00' 45 13 00' CaSO4-30% 120 2-16 Khoshuu khiid 104 15 00' 45 05 00' CaSO4-30% 3 2-17 Unnamed 104 28 00' 45 01 00' CaSO4-98,36% 2-18 Zuun 104 29 00' 45 02 00' CaSO4-44,7-74,5% 2-19 IV-ilrel (Occurrence) 104 31 00' 45 05 00' 0,003-0,01 2-20 III-ilrel (Occurrence) 104 26 00' 44 59 00' 0,003-0,01 8-9,0 2-21 Nergui (Unnamed) 104 27 35' 45 17 00' 30-40,0 2-22 Nergui (Unnamed) /limestone/104 19 35' 44 58 30' 35-45,0 2-23 Nergui(Unnamed) 104 00 40' 45 12 50' 15-50,0 2-24 Shiree uul 104 20 00' 45 03 00' 48,8-59,3 2-25 Targat 104 28 45' 45 02 08' 73,79-86,36 2-26 Zuun 104 28 45' 45 02 06' 44,73-74,54 2-27 Ikh ereen teeg 104 27 40' 45 01 00' 93.4 2-28 Khoo tiin gobi 105 26 10' 45 29 22' 40-45,0 2-29 Jonsh chuluut 107 20 00' 45 01 00' CaSO4-95,1% 2-30 Bayan mod khudag 108 40 00' 44 20 00' 72,08-95,62 230,0t 2-31 Tsagaan ergiin khudag108 41 00' 44 05 00' CaSO4-88-93% 44 2-32 Der chuluunii khudag108 34 00' 43 51 00' 1015m3 2-33 Unnamed 109 18 00' 44 17 00' CaSO4x2H2O-36-60% 626.4 2-34 Tsagaan tsaviin khudag109 54 00' 43 57 00' CaSO4-36-60% 62.4
2-35 Unegt uul 109 18 25' 44 17 50' 37,5-70,89 2-36 Zuun khoromsog 115 35 00' 46 45 10' 703.8 MUSCOVITE DEPOSIT 3-1 Bodonch 92 30 00' 46 05 00' mice-13-60g/t 438.5 MUSCOVITE OCCURRENCES 3-2 Telen gol 93 29 00' 48 20 00' muscovite 20-30% 3-3 Occurrence139-A-1 93 29 00' 48 19 00' 20-30,0% 3-4 Deed tsetsgiin gol 98 55 00' 48 28 00' muscovite 3-8% 3-5 Nergui (Unnamed) 2098 55 00' 48 31 00' 3-8,0 3-6 Bogdiin terguun 101 37 00' 44 52 00' Few 3-7 Nergui (Unnamed) 101 18 00' 45 37 00' muscovite-0,001 3-8 Tsagaan khad 102 56 00' 44 39 00' 955.8 3-9 Tsagaan ondor 103 35 00' 47 38 00' 0.01 3-10 Aguit uul 103 49 00' 47 46 00' 20-25% P2-3,5 3-11 Tsagaan khushuu 103 29 00' 47 40 00' muscovite 3-12 Khar chuluut 104 32 00' 47 45 00' muscovite 3-13 Tsakhir uul 106 18 00' 46 29 00' muscovite MAGNESITE DEPOSITS 4-1 Bidriin gol 96 39 00' 46 13 00' Mg-43,5-47,3% C-536 P-677 MAGNESITE OCCURRENCES 4-2 Mo ron khudag 96 32 00' 46 15 00' Mg-40-45% 4-3 Tsagaan gol 96 18 00' 46 49 00' 4-4 Ergiin gol 100 20 00' 49 56 00' MgO-25-38,7% P-10200
4-5 Tsagaan khad 102 55 00' 44 38 00' MgO-45-59% P-95,584 4-6 Uul gegeediin khiid 107 52 00' 44 09 00' 4-7 Khil 108 52 15' 42 24 40' MgO-38,4% P-71,3 TALC DEPOSITES 5-1 Tsagaan gol 96 15 00' 45 49 00' talc-high content TALC OCCURRENCES 5-2 Mogoin khar 92 19 45' 46 32 05' talc-0,007-0,2 5-3 Bayn am 92 27 00' 46 23 55' talc-90,0 5-4 Alag uul 95 40 00' 45 51 00' 5-5 Jonongiin gol 96 41 00' 46 13 30' P-3000 5-6 Berkhemshigiin gol 99 39 00' 50 25 00' talc-95% 5-7 Nergui (Unnamed) (3) 99 34 00' 51 52 00' talc-30-70,0 5-8 Nomer(Unnamed)12 99 31 00' 48 54 00' talc-80-85,0% 5-9 Deerkhiin talciin ilrel101 58 50' 50 29 40' talc-0,9% P2-1200 5-10 Kho kh chuluu uuliin101 53 55' 50 25 18' talc-95% P2-38000 5-11 Baga yargaitiin talc 101 38 25' 50 30 05' talc-90% P2-1600 5-12 Khuush khu riin talc 101 54 10' 50 27 20' talc-0,5% P2-3700 5-13 Bukht o vgon uuliin tal101 50 50' 50 28 20' talc-0,7% P2-42 PERLITE DEPOSITS 6-1 Tsakhur uul 102 00 00' 49 12 00' perlite 6-2 Unnamed 102 02 00' 44 47 00' perlite 6-3 Teeg uul 104 08 00' 44 16 00' perlite 6-4 Khetsuu teeg 104 07 00' 44 16 00' perlite 6-5 Khetsuut uul 104 01 50' 44 13 00' 85-90%
6-6 Tsagaan ovoo 105 55 00' 43 21 00' perlite-20-27% P-1000 6-7 Elsen bulag 107 57 00' 46 51 00' perlite 6-8 Zamiin ulaan 107 45 00' 46 19 00' perlite 6-9 Altan khuree 107 49 10' 46 23 48' 4200 6-10 Tsavchir 107 51 12' 46 21 12' 10150 6-11 Tsavchir zuun 107 51 40' 46 22 16' 52 6-12 Tsagaan nuur 107 54 00' 46 06 00' P-189000m3 6-13 Zuun tsavchir 107 52 30' 46 22 16' P2-52000m3 6-14 Tsavchir 108 51 10' 46 21 10' P1-10150m3 6-15 Do rvoljin 109 15 00' 45 35 00' perlite 6-16 Oortsog ovoo 110 54 00' 46 06 00' perlite 6-17 Gurvan ovoot tolgoi 115 36 40' 48 40 50' 687.5 6-18 Gurvan ovoot tolgoi 115 37 00' 48 41 00' P-687,5 ZEOLITE DEPOSITS 7-1 Tsagaan tsav 109 47 00' 44 36 00' zeolite-30-90% C-179 P-165,2 ZEOLITE OCCURRENCES 7-2 Unnamed 127-III-8 99 00 50' 49 55 12' P=20160 7-3 Dund jargalant 99 00 50' 50 53 20' P-20,2 7-4 Shine ider 99 31 00' 48 54 00' talc-80% 7-5 Naranbulag 100 26 00' 43 27 00' zeolite-38-50,0% P=140,1 7-6 Khalgan uul 110 04 00' 44 48 00' 60% P1-50900 7-7 O rgon 110 45 00' 44 44 00' zeolite-80-90% P1=152,0 7-8 Bumbat 114 15 00' 49 01 00' 7-9 Gakhiin nuur 114 35 00' 48 36 00' zeolite-17-45% 7-10 Suuj 114 53 00' 49 54 00' zeolite-70-80% 7-11 Khar ovoo 115 21 00' 48 43 00'
7-12 Dulaan tolgoi 102 18 05 44 20 28 zeolit-2.5g/cm3 P2-30.0 GRAPHITE DEPOSITS 8-1 Urd khujiriin gol 96 38 00' 46 11 00' 15-25% P-1300 8-2 Khargana gol 100 02 00' 50 24 00' graphite 8-3 Zu legt 107 39 00' 47 04 00' graphite-6,28-10,65% 8-4 Jargalant 108 13 00' 47 15 00' graphite-4,6-16% 637.9 GRAPHITE OCCURRENCES 8-5 Khyargas 93 53 00' 49 32 00' graphite-30-60% 8-6 Kho kh khujirt 98 37 00' 50 07 00' graphite-78,4-97,5% 8-7 Balbrik 99 05 00' 50 34 00' graphite13-8% P2-0,1 8-8 O vor maraat 99 44 00' 50 16 00' 13,9-19,5% 48450 8-9 Unnamed 106 30 00' 45 16 00' graphite-3,3-80% 8-10 Naidvar 108 50 00' 46 01 00' graphite 1000 8-11 Kho kh tav 108 25 00' 45 33 00' graphite-10-40% 8-12 Baits uul 108 19 40' 47 33 20' graphite-1,7-15,8% P2=909,0 8-13 Shine bulagiin khondii108 19 50' 47 35 30' graphite-3,5-11,3% P2=19,9 8-14 Baits uul 108 20 20' 47 33 30' graphite-1-10,0% P2=1000,0 8-15 Tuviin uul 109 04 00' 47 49 00' graphite 8-16 Unnamed 109 12 00' 45 08 00' graphite-30-40% 8-17 Unnamed 109 15 00' 45 46 00' graphite-40% 8-18 Unnamed 109 19 00' 45 49 00' graphite-35% 8-19 Tuvshin uul-i 109 05 00' 47 49 00' graphite-6,92-40,74% 18443,0t 8-20 Zu legt (bal chuluu) 109 39 00' 47 04 00' graphite-6,28-10,65% P3=9000,0 8-21 Tuvshin uul 109 04 15' 47 49 00' graphite-6-44,2% P1=2921 8-22 To mortein ovoo 108 26 35' 45 29 45' graphite-35-40% 3125th.t
SULPHUR OCCURRENCES 9-1 Khokh alag 94 08 00' 48 56 00' S-3-8% 9-2 Tamiin ovort 95 40 00' 49 31 00' S 9-3 Unnamed 6 98 51 00' 49 15 00' S 9-4 Dalangiin kho hk am 105 19 00' 44 43 00' S BARIUM OCCURRENCES 10-1 Khuren khairkhan uul89 03 00' 49 16 00' Ba 10-2 Unnamed 90 55 00' 50 15 00' Ba13-15,9 10-3 Bayano ndor 98 28 00' 44 51 00' Ba 10-4 Tsokh 99 19 00' 50 36 00' Ba-up to 3,42% 10-5 Khatgiin gol 99 50 00' 49 49 00' Ba-0,04-0,32% 11.039 10-6 Elgen uul 103 10 00' 42 28 00' 15.2 10-7 Charangat 106 02 10' 45 08 27' 5,5-62,3 10-8 Ikh buuraliin khets 108 08 30' 45 42 30' 40.14 10-9 Emtiin bulag 113 02 00' 49 27 00' Ba-70-80% PHOSPHORITE DEPOSITS 11-1 Tsagaan nuur 99 23 00' 51 14 00' P2O5-22,28% 37000 11-2 Burenkhaan 99 23 00' 51 14 00' P2O5-9,95-21,8% 19220 11-3 Dood nuur 99 23 00' 51 23 00' P2O5-19,19% 700 11-4 Ukhaa gol 100 02 00' 51 42 00' P2O5-0,7-43,8% 31100 11-5 Suul tolgoi 100 03 00' 49 58 00' P2O5-13,8-26% 8200 11-6 Maikhan uul 100 08 00' 50 17 00' P2O5-11,46-17,59% 88000 11-7 O liin davaa 100 09 00' 51 11 00' P2O5-14-27,7% 19500 11-8 Kho vsgol 100 10 00' 51 41 00' P2O5-21,09% 229500 11-9 Ongilog nuur 100 25 00' 50 40 00' P2O5-19,72% 411800 11-10 Uran do sh 100 12 00' 50 43 00' P2O5-19,55% 66600
11-11 Jankhai 100 20 00' 50 20 00' P2O5-27,85% 30300 11-12 Bayan zurkh 100 09 00' 50 51 00' P2O5-22,67% 12100 11-13 Khoid uran do sh 100 10 00' 50 53 00' P2O5-18,8% 44200 11-14 Ikh tsagaan gol 100 07 00' 50 57 00' P2O5-19,4% 7500 11-15 Baga tsagaan gol 100 13 00' 50 53 00' P2O5-21,47% 20800 11-16 Saikhan gol 100 06 00' 50 55 00' P2O5-22,48% 83000 11-17 Tavkhai 100 03 30' 51 42 30' P2O5-20,25% 5100 11-18 Doloon nogoon khad 100 03 00' 50 52 00' P2O5-21,8% 1800 11-19 Nuurtiin am 100 12 00' 50 49 00' P2O5-28,19% 14800 11-20 Ulaan khad 100 05 00' 50 41 00' P2O5-26,32% 1600 11-21 O mnod bayan zurkh 100 09 00' 50 50 00' P2O5-21,4% 2183.6 11-22 Shirenget 100 09 00' 50 03 00' P2O5 17500 11-23 Chiglel 100 15 00' 51 02 00' P2O5-21,4% 5300 11-24 Tashint 100 15 00' 51 02 00' P2O5-16,59% 3000 PHOSPHORITE OCCURRENCES 11-25 Khevtee tsakhir uul 96 49 00' 46 39 00' 6,9-12% 1900 11-26 O ndor tsakhiriin ilrel96 36 20' 49 38 25' 20.15 22.6 11-27 Bayan goliin buleg 96 17 45' 46 43 25' 1% P2-2240 11-28 Dertrug gol 99 11 00' 51 49 00' P2O5-18,48% 11-29 Utsegen 99 14 00' 51 36 00' P2O5-6,5-19,13% 11-30 Khogorgoin gol 99 20 00' 51 26 00' P2O5-6,8-18,7% 11-31 Kharmain 99 22 00' 51 20 00' P2O5-7,0-9% 11-32 Khavkhain 99 31 00' 51 38 00' P2O5-30,2-37,69% 11-33 Maraat uul 99 53 00' 51 12 00' P2O5-21,1% 11-34 Tsagaan nuur 99 23 00' 51 14 00' 19,63-30,10 P1=24740 11-35 Khirgol gol 99 20 00' 51 26 00' 18.5 C2-2380 11-36 Dood nuur 99 23 00' 51 23 00' 700 11-37 Tsagaan nuur 99 23 00' 51 14 00' 22,09-29,0 P1=11,1
11-38 Eruunii tsakhir uul 99 49 00' 46 36 00' 5,4-19,6 18452.4 11-39 Tsagaan uushig uul 99 46 00' 46 38 00' 2,13-13,76 535.4 11-40 Khugen gol 99 09 00' 51 03 00' 25,0-31,1 11-41 Baga tsagaan uul 99 48 58' 49 32 55' 17,48-26,79 P2=1283,5 11-42 Gezegiin durulj 100 04 00' 50 01 00' P2O5-14,6% 28800 11-43 Berkhem ukhaa 100 06 00' 50 22 00' P2O5-12,55-26,6% 34400 11-44 Jigligiin gol 100 15 00' 51 02 00' P2O5-27,22% 5200 11-45 Dalangiin 100 04 00' 49 59 00' P2O5-21,7-27,2% 19100 11-46 Khoid uran do sh 100 10 00' 50 53 00' P2-99900 11-47 Jiglig gol 100 15 00' 51 02 00' P2=5200 11-48 O mnod ukhaa gol 100 01 30' 51 41 00' 18.9 C2-15,7 11-49 O liin davaa 100 09 00' 51 11 00' P3=19500 11-50 Dalan 100 03 00' 49 59 00' 21,79-27,2 19.1 11-51 Bedzeg do rolj 100 03 00' 50 01 00' 6,45-11,2 P1=28800 11-52 Doloon tsagaan khyr 100 02 00' 50 54 00' 0,5-2,0 P3=1800 11-53 Bayanzurkh 100 09 00' 50 51 00' 12,91-24,41 6400 11-54 Unnamed 104 21 00' 45 35 00' P2O5-0,19-11,9% 11-55 Tulenkhii tolgoi 96 28 18 46 47 12 P2O5-8% P2-50.7 11-56 Ovor ukhaa 96 21 55 46 44 45 P2O5-10% P2-56.7 FLUORITE DEPOSITS 12-1 Jandai 96 57 00' 49 25 00' CaF2-44-78% C-175,2 P-519 12-2 Ikh adaatsag 106 00 00' 46 34 00' CaF2-30,8-55,2% P-100 12-3 Balkh uul 106 47 00' 45 25 00' CaF2-19-85% P-1600 12-4 Tsagaan tolgoi 106 55 00' 45 30 00' CaF2-30-48,5% P-43,0 12-5 Suul o ndor 107 57 00' 45 45 00' CaF2-up to 79% P-1438,4 12-6 Chuluut tsagaan del 107 38 00' 46 58 00' CaF2-48-64,8% B+C-501.3 12-7 Kho kh del 107 59 00' 45 32 00' CaF2-36,70% P-61000,1 12-8 Tsagaan takhilch 108 37 00' 45 48 00' CaF2-48,9% C-283,3
12-9 Khongor-2 108 57 00' 45 49 00' CaF2-33,0% B+C-52,9 12-10 Khongor-3 108 58 00' 45 48 00' CaF2-32,8% B-60,6 12-11 Seeriin bulag 108 47 00' 46 05 00' CaF2-56-76% C-90 P-107 12-12 Baruun tsagaan del 109 07 00' 45 39 00' CaF2-46-64% B+C-107,5 12-13 Bujgar-1 109 10 00' 45 48 00' CaF2-29-47,4% B+C-125.3 12-14 Bujgar-2 109 09 00' 45 48 00' CaF2-30,30% B+C-50,9 12-15 Khuren 109 11 00' 45 47 00' CaF2-60% P-65,7 12-16 Naidvar-I 109 16 00' 45 50 00' CaF2-40-60% P-0,030 12-17 Bor tolgoi 109 19 00' 45 48 00' CaF2-42,7% B-24,6 12-18 Khairt 109 23 00' 45 45 00' CaF2-46,9% B-22,0 12-19 Occurrence-19 109 21 00' 45 50 00' CaF2-30,79% B+C-6,5 12-20 Occurrence-34 109 23 00' 45 46 00' CaF2-38,71% B-4,7 12-21 Tsagaan o ndor 109 36 00' 46 27 00' CaF2-29,54% B+C-483,7 12-22 Khongor-1 109 03 00' 45 49 00' CaF2-36-58% B-38,9 12-23 Saikhan gashuun 109 13 00' 46 06 00' CaF2-44,75% B+C-227,4 12-24 Bor khujir 109 14 00' 46 33 00' CaF2-37,92% B+C-340.0 12-25 Bayan ulaan 109 18 00' 46 10 00' CaF2-31,10% B+C-373,3 12-26 O ndor ovoo 109 22 00' 46 14 00' CaF2-35,8% B+C-263,9 12-27 Khojuu ulaan 109 53 00' 46 16 00' CaF2-49,50% A+B+C-75,57 12-28 Adag 109 20 00' 46 18 00' CaF2-34,67% B+C-1212.7 12-29 Baruun bargiin ovoo 109 52 00' 46 20 00' CaF2-45,57% B+C-90,2 12-30 Bor o ndor-1 109 22 00' 46 15 00' CaF2-53,0% C-32,2 12-31 Bor o ndor-2 109 29 00' 46 16 00' CaF2-37,9% A+B+C-2116.7 12-32 Day uul 109 32 00' 46 10 00' CaF2-31,95% P-92000,8 12-33 Naidva-II 109 16 00' 45 50 00' CaF2-33,57% P-128000,8 12-34 Dulaan uul 109 56 37' 46 45 23' CaF2-28% C2-192,7 P1-639 12-35 Ulaan tolgoi 109 14 00' 46 12 00' CaF2-39,13% C2=224,4 12-36 Galshar 110 58 00' 46 34 00' CaF2-60,70% C-112,6 12-37 Zuun tsagaan del 110 02 00' 46 22 00' CaF2-32,7% B+C-1493,4 12-38 Khamar us 110 11 00' 46 25 00' CaF2-47,17% A+B+C-144,47
12-39 Tsagaan elgen 110 24 00' 46 20 00' CaF2-46,5-74,2% A+B+C632,6 12-40 Umnabaga chuluut 110 39 00' 45 45 00' CaF2-34,87% C-66,0 12-41 O rgon 110 44 00' 44 42 00' CaF2-44-68% B+C-1839.7 12-42 Tsagaan shoroot 110 13 00' 46 23 00' CaF2-32,82 C=6,1 12-43 Bulgan uul 110 58 00' 47 37 00' CaF2-58,80% B+C-29,7 12-44 Kholiin kholboo 111 07 00' 48 13 00' CaF2-up to -68,93% A+B+C-69,9 12-45 Khavtgai-II 111 22 00' 48 02 00' CaF2-32,07-48,45% P-0,302 12-46 Khavtgai-I 111 27 00' 48 07 00' CaF2-56,60% B+C-54,5 12-47 Shuvuut 111 38 00' 48 04 00' CaF2-67,50% B-4,6 12-48 Saikhan uul 111 40 00' 48 21 00' CaF2-20,7-43,2% P-986,6 12-49 Khaydelgerkhaan 111 52 00' 48 30 00' CaF2-66-95,2% P-850,5 12-50 Chimid 111 02 00' 47 50 00' CaF2-71,69% B-24,4 12-51 Berkh 111 10 00' 47 46 00' CaF2-66,8% A+B+C-80,2 12-52 Delgerkhaan 111 17 00' 47 44 00' CaF2-66,40% A+B-C-2205,7 12-53 Serven 111 35 00' 47 43 00' CaF2-37-45% C-0,3 12-54 Gozgor 111 25 00' 47 50 00' CaF2-70,47% B-5,9 12-55 Dojir 111 45 00' 47 43 00' CaF2-86,19% C-357,4 12-56 Bayankhaan 111 27 00' 47 35 00' CaF2-78,9% B-89,4 12-57 Yamaat 111 26 00' 47 59 00' CaF2-34-55% A+B-43,5 12-58 Mali 111 00 00' 48 00 00' CaF2-38,13% A+B+C-732,8 12-59 Anas 112 07 00' 47 30 00' CaF2-56,60% B+C-111,3 12-60 Shalz 112 20 00' 48 39 00' CaF2-66,14% C-183,13 12-61 Dund bulag 112 19 00' 48 38 00' CaF2-66,88% P-44,3 12-62 Fluorit 112 09 00' 47 33 00' CaF2-29,99% P-636000,1 12-63 Baruun suujiin o ndor114 06 00' 49 10 00' CaF2-64% P-1,07 12-64 Khuvii bulag 114 18 00' 48 54 00' CaF2-41% P-94,7 12-65 Choibalsan 114 25 00' 48 00 00' CaF2-52-86,24% C2-21 P1-1299 12-66 Mo rgotsog 114 24 00' 49 03 00' CaF2-74,3% P-0,421
FLUORITE OCCURRENCES 12-67 Unnamed-6 96 56 00' 49 27 00' CaF2-51,43-68,67% P3=713,25 12-68 Unnamed-8 96 59 00' 49 27 00' CaF2-30-45% P3=171,4 12-69 Davkhar ulaan uul 96 56 30' 49 27 00' CaF2-52,6-89,19 P-4,0 12-70 Jandai 96 56 00' 49 25 00' CaF2-58,97-81,97 P-694,3 12-71 Unnamed-5 96 53 30' 49 26 15' CaF-67,11% P2=2-1,54 12-72 Dongio uul 96 52 30' 49 27 25' CaF-68,96% P2=1,7 12-73 Del uul 100 47 20' 47 51 00' CaF2-12,8-16,0% P3=321,0 12-74 Zuun bogd 101 43 00' 44 47 00' CaF2-40% P-158-200 12-75 Unnamedi120-A-54 101 49 00' 44 48 00' CaF2-40,0-50,0% P-85,0-90,0 12-76 Khetsuu tsav 103 23 00' 44 57 00' CaF2-14,6-95,9% P-0,19 12-77 Mushgia 104 00 00' 44 22 00' CaF2-30-40% 12-78 Tsagaa ovoo 104 02 00' 45 14 00' CaF2-38-77,9% 12-79 Bayan ovoo 104 25 00' 44 21 00' CaF2-38,6-92,82 P-338,8 12-80 Sudal uul 105 14 00' 47 17 00' CaF-93,7% P=8,25 12-81 Delger khiid 105 42 00' 46 15 00' CaF2-54,1-64,8% 12-82 Khar tolgoin khudag 105 39 00' 45 51 00' CaF2-40% P-30 12-83 Khuchil us 106 32 40' 45 16 50' CaF2-30-80% P-300 12-84 Belgekh uul 106 21 00' 45 43 00' CaF2-40% P1-2-723 12-85 Nukhtiin bulag 106 39 00' 45 16 00' CaF2-15% P-150 12-86 Tsagaan tolgoit 106 55 00' 45 53 00' CaF2-35-40% P-43 12-87 Shargaitiin khudag 106 02 00' 45 12 00' CaF2-26,3-74,9% P-250 12-88 Tsogtsol uul 106 09 00' 45 08 00' CaF2-47% P-115 12-89 Khuu khdiin bulag 106 30 00' 45 16 00' CaF2-5,9-70,2% P-160 12-90 Khashaat khudag 106 42 00' 45 07 00' CaF2-48,5-50,4% P-34,2 12-91 Tsagaan del 106 44 00' 45 17 00' CaF2-32,6% P-1000,0 12-92 Kho tol us 106 44 00' 45 16 00' CaF2-10,2-42,8% P-120 12-93 Gurvan saikhan 106 56 00' 45 33 00' CaF2-41,8% P-43 12-94 Buyant 106 58 00' 45 34 00' CaF2-0,16-79,05 P=46,2 12-95 Bilgekh uul-1 106 49 00' 45 24 00' CaF2-33,54-63,8 P1=2732,5
12-96 Kho tol us-ii 106 44 00' 45 16 00' CaF2-2,0-62,13 P3=100-120,0 12-97 Bayan baraat 106 11 00' 46 51 30' CaF2-95,7 P-51 12-98 Nukht bulag 106 29 00' 45 15 00' CaF2-5,9-70,28 P-150 12-99 Sant uul 106 10 00' 45 03 00' CaF2-10-80,0 P-600-700,0 12-100Maanit uul 107 47 00' 46 59 00' CaF-39-43,3% P3=3,6 12-101O mnot 107 49 00' 46 59 00' CaF2-39,04-34,30 P3=85,2 12-102Khavirga ikh bichig 107 42 00' 45 50 00' CaF2-30,13-53,0 P-2990,0 12-103Bumbat-II 107 41 00' 45 48 00' CaF2-31,32-33,88 P-1107,0 12-104Zamiin khar 107 53 00' 45 48 00' CaF2-36,0-38,0 P-400,0 12-105 Kho kh teeg 107 56 00' 45 41 00' CaF2-18,53-55,80 P-1500,0 12-106 Tsagaan o ndor 58 107 59 00' 45 47 00' CaF2-28,0-76,0 P-50-70,0 12-107 O ndor suuj 107 41 09' 46 31 44' CaF2-25,85-87,2% P=9,6 12-108 Bayan uul 107 07 00' 45 16 00' CaF2-67,2% 12-109 Baruun elst tolgoi 107 33 00' 45 17 00' CaF2-37,6% 12-110 Bumbat-I 107 35 00' 45 49 00' CaF2-46,9% P-69,6, P2-9,3 12-111 Uul jas 107 38 00' 45 34 00' CaF2-74-98,5% P2-774,9 12-112 Zamt khar 107 54 00' 45 49 00' CaF2-36-38% 12-113 Tsagaan chuluut del 107 38 00' 46 56 00' CaF2-36,6 P-40 12-114 Janchivlan 107 38 00' 47 31 00' CaF2-20-70% P-1,444 12-115 Bayan baraat 107 11 00' 46 51 00' CaF2-95,8% 12-116 Maakhit uul 107 48 00' 46 59 00' CaF2-39,04-43% P-3,454 12-117 O lziit ukhaa 108 49 30' 46 00 10' CaF2-49,35% P1-59,2 12-118 Tsagaan tsakhiurt 108 55 00' 45 35 00' CaF2-34,2% P-11,5 12-119 Khadan khoshuu 108 12 00' 45 44 00' CaF2-12-87% 12-120 Shar oortsog 108 21 00' 45 43 00' CaF2-45,3% 12-121 Maikhant-II 108 38 00' 45 50 00' CaF2-17,5-50% P-54,4 12-122 Tsagaan suvarga 108 19 00' 43 49 00' CaF2-30-70% 12-123 Jonshit tolgoi 108 15 00' 47 32 05' CaF2-10,5-78,0 P2=1071,5 12-124Shar oortsog 108 20 35' 45 43 00' CaF2-20,82-64,77 P1-25 12-125Nart 108 58 35' 45 35 15' CaF2-36,9-56,12 16705
12-126 Gashuun bulag 63 108 14 00' 45 45 00' CaF2-2833-65,3 P-300-320,0 12-127 Tsagaan tolgoin gol 108 21 00' 45 46 00' CaF2-32,18-34,51 P-130-150,0 12-128 Jonsh uul 108 15 55' 47 32 50' CaF-11,1-82,05% P2=1071 12-129 Baga nart 109 01 00' 45 38 00' CaF2-36-56% P-15,1 12-130 Unnamed 109 37 00' 45 50 00' CaF2-20-45% 12-131 Tsakhiur-khailuur jonsh109 44 00' 47 17 00' CaF2-23,3-76,2% P1=123,2 12-132 Baruun burkhant 109 50 00' 46 48 00' CaF2-60,0 P1=7244,0 12-133 Uliastain chuluut uul-1110 29 00' 48 43 50' CaF2-20,1 P-81250 12-134 Uliastain chuluut uul-2110 29 05' 48 43 25' CaF2-13.84% P-12,67 12-135 Khotol 110 33 00' 46 27 00' CaF2-30-51,1 P-65,1 12-136 Nulims 110 53 00' 48 21 00' CaF2-<70,0% P-800,0 12-137 Barchigai 110 03 00' 48 17 00' CaF2->30,0% P-300,0 12-138 Tugal uul 110 23 00' 46 30 00' CaF2-15% P2-500 12-139 Nulimas 110 53 00' 48 20 00' CaF2-70% P-800 12-140 Suverai 110 35 00' 46 30 00' CaF2-45,5-83,2% P-199,5 12-141 Bayan khoshuu 1 110 03 00' 46 13 00' CaF2-40,94% P-21,5 12-142 Javkhalant uul 110 35 00' 48 30 00' CaF2-21,9-41,4% P2-1690 12-143 Ikh borchigt 110 01 00' 48 17 00' CaF2-up to -48,6% 12-144 Baruun bureg 110 12 00' 46 24 00' CaF2-up to 30% P-0,1 12-145 Khar bichigt 110 56 00' 46 33 00' CaF2-11,4-51,1% 12-146 Khurikh gol 110 21 00' 48 19 00' CaF2-up to 65,2% 12-147 Altan shiree 110 27 00' 45 33 00' CaF2-35,7% P-485,9 12-148 Khuiten gol 110 51 00' 48 21 00' CaF2-30-40% 12-149 Bayankhaan 111 02 00' 47 34 00' CaF2-63-58% P-56,2 12-150 Pioner 111 03 00' 47 49 00' CaF2-48,1-72,8% 12-151 Tsogtsgor uul 111 04 00' 47 12 00' CaF2-30% P-1100,0 12-152 Getenshand 111 06 00' 46 08 00' CaF2-55-84% P-0,55 12-153 Salkhit 111 49 00' 47 59 00' CaF2-25-60% 12-154 Baishint 111 30 00' 46 30 00' CaF2-30-60% P-200,0 12-155 Bogd uul 111 41 00' 46 50 00' CaF2-55-60%
12-156 Delgertsogt 111 56 00' 47 55 00' CaF2-34,1% P-90 12-157 Adag bayan 111 08 00' 46 07 00' CaF2-26,3-72,2% P-31 12-158 Ergelzel 111 53 00' 48 10 00' CaF2-60% P-100 12-159 Geten chand 111 07 00' 46 18 00' CaF2-45,7% P1-44,9 12-160 Ilrel-31 111 31 00' 47 43 00' CaF2-40% P-15 12-161 Petropovolskoi 111 33 00' 47 45 00' CaF2-20-30% P-50 12-162 Idermeg 111 05 00' 47 35 00' CaF2-96,7% P-7,3 12-163 Zuun batnorov 111 31 30' 47 57 17' CaF2-60% P-4 12-164 Unnamed 9896 111 35 00' 48 16 00' CaF2-60-80% 12-165 Ergelzel 111 33 00' 48 10 00' CaF2-30-80,0% P-30,0 12-166 Kharaat uul 111 19 00' 47 05 00' CaF2-45% P1=31,9 12-167 Zam 111 19 00' 47 52 00' CaF2-46,7-66,1 P=160,0 12-168 Sudal-6 111 39 00' 46 38 00' CaF2-66,5-75,0% P=600 12-169 Khavtsal 111 40 00' 46 39 00' CaF2-50-60% P-600 12-170 Tsogt shand 111 45 00' 46 54 00' CaF2-0,01-0,38 P1=36,0 12-171 Khoid ovoo sum 111 50 00' 47 49 00' CaF2-20-55,0% P-50,0 12-172 Baruun serven 111 31 00' 47 42 00' CaF2-46,5-77,5% P=200 12-173 Batnorov 111 32 00' 47 58 05' CaF2-60,0% P1=4,0 12-174 Khoshuu bulag 112 23 00' 47 16 00' CaF2-30-80% P-130 12-175 Shar ondor 112 24 00' 48 18 00' CaF2-38,05% P-1000 12-176 Khokh ondor 112 12 00' 48 03 00' CaF2-55% P2-774,9 12-177 Altan ovoo 112 38 00' 46 41 00' CaF2-40-50% P-3500,0 12-178 Bat o lzii 112 40 00' 47 10 00' CaF2-28-58% P-1773,6 12-179 Ulaan shovkh 112 01 00' 48 16 00' CaF2-38,64% P2-85 12-180 Tosohgiin ovoo 112 04 00' 48 00 00' CaF2-0,30-51,3g/t P1-500,0 12-181 Shar o ndor 112 28 00' 48 22 00' CaF2-28,77-56,77g/t P1=5008,0 12-182 Nukhet 113 17 00' 49 36 00' CaF2-55,4% P1-149,3 12-183 Ugtam 113 53 00' 49 14 00' CaF2-54,9% P1-77 12-184 Baruun suuj 114 06 00' 49 10 00' CaF2-40-80% P-800 12-185 Shavart o ndor 114 16 00' 48 53 00' CaF2-35,05% C2-2504
12-186 Tsagaan khondii 114 30 00' 49 41 00' CaF2-5,7-26,73% P-1500,0 12-187 Enger bulag 114 32 00' 49 46 00' CaF2-39,8-64,9% 12-188 Shanaga 114 40 00' 46 56 39' CaF2-0,005-0,007g/t P-4000,0 12-189 Oyut tolgoi 114 40 30' 46 56 00' CaF2-22% P-421,7 12-190 Khooloi 114 07 00' 49 06 00' CaF2-30-40% 12-191 Boo n uul 114 53 00' 48 46 00' CaF-19,69% P-200 12-192 Mo rogtsog 115 24 00' 49 03 00' CaF-35-90g/t P1=421 12-193 Khulgariin khudag 115 19 00' 48 12 00' CaF2-42,9% P2-600 12-194 Lam chuluut 115 34 00' 49 6 00' CaF2-25,4% P-800 12-195 Avdar kharaat-1 115 43 40' 48 58 30' CaF2-32,2% P2-72 12-196 Avdar kharaat 115 49 00' 48 57 00' CaF2-72,3% P2-97,2 12-197 O ndor ukhaa 115 02 00' 47 55 00' CaF2-55,9-81,76% P2=21,8 12-198 Modon 118 19 00' 46 47 00' CaF2-54,38% 12-199 Sarting 108 10 30' 45 26 45' CaF2-24,2-63,8% P1-1,5 12-200 Ikh dorvoljin 103 56 43 45 08 23 CaF2-30.27% P-1.1 12-201 Lam khiid 103 59 45 45 19 54 CaF2-84.95% P-1.4 12-202 Khongor bulgiin 105 36 58 46 06 55 CaF2-10.0% P-4.0 12-203 Ovoo 105 39 23 46 07 02 CaF2-5.0% P-3.3 12-204 Khar nuur 105 40 40 46 07 02 CaF2-20.0% P-20.2 12-205 Khokh burd 105 43 12 46 07 20 CaF2-10.0% P-11.1 12-206 Ukhaa ovoo 105 35 05 46 10 48 CaF2-10.0% P-4.0 12-207 Gurvan khuren 109 56 36 43 19 15 CaF2-10.0-50.12%, P1-160.0 tolgoi SALT DEPOSITS 13-1 Khoh ereg 92 17 00' 50 10 00' NaCl-64-89% 11.8 13-2 Shu den uul 92 32 00' 50 40 00' NaCl-96% 3439 13-3 Suuj 92 04 00' 49 13 00' NaCl-94,3% 92.3 13-4 Sangiin dalai 92 56 00' 48 38 00' NaCl-91,7% 274.2
13-5 Kho ndlon 92 08 00' 50 14 00' 14.50% P-1,47 13-6 Davst nuur 92 18 00' 46 48 00' NaCl-86-93% 16.7 13-7 Yolkhon 92 16 00' 45 34 00' NaCl-88-90% 75.2 13-8 Davsan 93 00 00' 50 20 00' Na2CO3-18,3% MgCO3-31-39% 1.17 13-9 Ikh san 93 21 00' 47 57 00' NaCl-88-91% 256.3 13-10 Buult 93 48 00' 50 20 00' NaCO-63,07% 16330 13-11 Tsookhor 93 49 00' 47 37 00' NaCl-62-93%, Na2SO4-73,5% 94,9 470,9 13-12 Tsetsger nuur 93 14 00' 46 39 00' NaCl-94,3% 160.2 13-13 O lziit 93 22 00' 50 10 00' 16.5 C2-6249,4 13-14 Gun nuur 94 22 00' 48 35 00' NaCl-97,75% 1300 13-15 Alag uul 94 28 00' 45 09 00' NaCl-74,7% 71 13-16 Devter 95 21 00' 48 41 00' NaCl-96-97%, Na2SO4-40-44% 92.3 13-17 Tsavdan nuur 95 40 00' 45 09 00' NaCl-95,13% 3900 13-18 Leg tokhom 95 30 00' 45 09 00' NaCl-50,62% 489000 13-19 Takhilt nuur 95 00 00' 48 55 00' NaCl-95,13% 3900 13-20 Buir 96 04 00' 45 05 00' NaCl-91,4% 998,1 Na2SO4-70,9% 703,9 13-21 Biger 97 05 00' 45 48 00' NaCl-88,5% 39,3 Na2SO4-82% 661,1 13-22 Borvi nuur 98 15 00' 46 5 00' NaCl-81,13% P-11,413 13-23 Bayantsagaan 99 39 00' 46 40 00' NaCl-74,7% 132,3 Na2SO4-12-84% 2069,2 13-24 Kholbooj 100 20 00' 45 20 00' NaCl-37,71-59% P-0,0049 13-25 Khunugt 100 10 00' 45 11 00' Na2SO4-67,9% 170.4 13-26 Kholboolj 100 47 00' 45 20 00' NaCl-5,65% 4900 13-27 Khoit uuduur 100 11 00' 46 26 00' NaCl-3,53% 263600 13-28 Ulaan sair 100 36 00' 43 16 00' 0,28-0,40 0,853t
13-29 Unegt 101 29 00' 43 12 00' 1,36-2,53 1550t 13-30 Tsagaan deliin us 101 30 00' 43 10 30' 1,02-1,27 2191,0t 13-31 Gozon 101 29 00' 43 10 00' 1,54-2,44 1227,0t 13-32 Sukhai 101 30 00' 42 53 00' 0,22-0,24 0,351t 13-33 Khooloi nuur 101 18 00' 43 29 00' 84% C-3000 13-34 Gurvan tes 101 35 00' 43 24 00' NaCl-98,8% 417 13-35 Urt shanaa 101 20 00' 48 26 00' Na2SO4-28,58% 9000 13-36 Airkhan nuur 102 40 00' 49 38 00' 35,66-64,65 C2-59,7 13-37 Tsaidam nuur 102 40 00' 47 53 00' Na2SO4-81,88%% P-29 13-38 Alag tsav 102 01 00' 44 04 00' Na2SO4-41,7% 13 13-39 Baga tsaidam nuur 102 37 00' 47 52 00' Na2SO4-60,12% 37680 13-40 Nergui (khujirt) 103 20 00' 45 53 00' NaCl-40% P-0,4 13-41 Boroot nuur 104 19 00' 45 33 00' NaCl-86,40% 24762 13-42 Zaamariin tsaidam nuur104 59 00' 48 14 00' Na2SO4-38,74% 914000 13-43 Khar nuur 104 54 00' 48 12 00' NaCl-50,62% 286000 13-44 Shiliin nuur 104 17 00' 47 54 00' Na2SO4-26,25% 34500 13-45 Baruun tsagaan us 104 53 00' 45 57 00' Na2SO4-39,33% 1415 13-46 Davst 104 26 00' 46 26 00' Na2SO4-48,54,0% P2-1,1122 13-47 Doloon davst 104 36 30' 46 51 00' 3,46-6,1 C2=181,5 13-48 Davst-II 104 09 00' 46 21 00' 1,69-6,38 P2=1112,2 13-49 Sangiin dalai 104 46 00' 45 57 30' 90.46 P-0,6 13-50 Selengiin tsaidam nuur105 12 00' 47 31 00' Na2SO4-92,9% 58960 13-51 Ulziit nuur 106 53 00' 46 36 00' Na2SO4-51% 153000 13-52 Ikh tsaidam 107 58 00' 47 00 00' Na2SO4-40,97% 322 13-53 Neikhongor 107 35 00' 46 54 00' NaCl-37,71% 1908 13-54 Nutian nuur 107 03 00' 47 03 00' NaCl-33,9% Na2SO4-43,86% 918 13-55 Nuudgai (nutai) 107 30 00' 47 03 30' 0,34-0,44 P1=2005,7t 13-56 Togrog nuur 108 06 00' 46 55 00' NaCl-32,40% Na2SO4-20,8% 777
13-57 Khujiriin togoo 108 30 00' 45 44 00' Na2SO4-84,48% 1846 13-58 Shorvog khonkhor 109 21 00' 46 53 00' Na2SO470.27 P-0,0243 13-59 Khar deliin shuu 110 25 00' 44 30 00' 405300 13-60 Shu den 112 48 00' 46 21 00' NaCl-3-42% 33000.5 13-61 To khom 112 58 00' 46 54 00' Na2SO4-98% 70080 13-62 Su mber 112 15 00' 47 58 00' Na2SO4-64,88% 6890 13-63 Shine tsagaan us 113 22 00' 46 35 00' NaCl-33,02% 471000 13-64 Shavar nuur 113 59 00' 46 46 00' 96.04% P-2,5-3 13-65 Tsongorog 113 08 00' 45 37 00' 88.46% P-2,5-3 13-66 Khotontiin nuur 113 46 00' 48 07 00' NaCl-36,05-39,73% 2221 13-67 Shuu t 113 07 00' 48 28 00' Na2SO4-33,6% 256200 13-68 Baruun shavar 113 08 00' 48 27 00' Na2SO4-82,04% 14356.9 13-69 Zuu n o lziit 114 41 00' 48 12 00' Na2SO4-71,1% 1108.7 13-70 Ur bulan 114 39 00' 46 48 10' Na2SO4-97,04% 32000 13-71 Burdiin togoo 114 26 00' 46 48 00' NaCl-98,02% Na2SO4-0,35% 180000 13-72 Burden davsan 114 23 00' 46 48 00' Na2SO4-25,06% 2034 13-73 Dund bayan nuur 114 07 00' 48 26 00' Na2SO4-43,42% 162300 13-74 Shar burdiin nuur 114 31 00' 48 19 00' NaCO-6,57% 1731.3 13-75 Zeeg nuur 114 25 00' 49 20 00' Na2SO4 70000 13-76 Ulaan garmiin nuur 114 53 00' 47 56 00' Na2SO5 15000 13-77 Mukhar nuur 114 04 10' 45 33 20' 96.02 13-78 Baga dalai nuur 115 56 00' 49 35 00' NaCl-94,9% 1368576 13-79 Shorvog nuur 115 59 00' 47 28 00' NaCl-1,13% Na2SO4-40,3% 4305.6 13-80 Ikh dalai nuur 115 53 00' 49 45 00' Na2SO4-36,14% 582900 13-81 Jirmiin tsagaan nuur 116 02 00' 49 35 00' Na2SO4-28,16% 41796 13-82 Sangiin dalai 116 51 00' 46 56 00' NaCl-91-93% 172,8 Na2SO4-85-94% 7379,4 13-83 Khokh nuur 117 02 00' 47 02 00' Na2SO4-37,12% 400147.66
BENTONITE DEPOSITS 14-1 Ganjirt 116 10 00' 49 23 00' drilling clay 362.3 BENTONITE OCCURRENCES 14-2 Unnamed -3-7 90 43 00' 47 52 00' drilling clay 14-3 Unnamed -4-1 90 57 00' 47 45 00' drilling clay DEPOSITS OF PRECIOUS STONE 15-1 Almat khudag 95 54 00' 45 31 00' almandine-25% 30t 15-2 Shavariin tsaram 99 59 00' 48 04 00' pyrop-325,3 Khizolite-81pyrop-673 1g/m3, sanidin-12,3g/m3 sanidin-8,3 khizolite-51, OCCURRENCES OF PRECIOUS STONE 15-3 Shavariin us 92 24 00' 46 07 00' granat-30kg/m3 P1-2,4-2,5 15-4 Bayan gol 95 31 00' 45 36 00' granat-0,32kg/m2 P1-0,0073 15-5 Sairin khudag 95 40 00' 45 35 00' almandine P-94,3 15-6 Bayn gol 95 36 00' 45 36 00' granat-0,32kg/m2 15-7 Altan khudag 95 53 00' 45 30 00' granat-3,3g/m2 C1+238,052 15-8 Altan khudag 95 54 00' 45 31 00' almandine 15-9 Guranz tolgoi 95 37 00' 45 35 00' granat-20-80% P-19,2 15-10 Seeriin khudag 95 38 00' 45 35 00' garnet 5-40 P1=84,3 15-11 Guranz tolgoi 95 36 00' 45 40 00' garnet 20-80 P-19,2 15-12 Khaisiin gol 98 46 40' 50 23 20' garnet -1127g P=253,6t 15-13 Nuurt baraan 98 35 00' 51 39 00' Neperit-7,0kg P-936,0t 15-14 Uliastai 98 37 00' 51 39 00' Neperit P=1005,0t
15-15 Altan uul 122-II-7 99 03 35' 49 59 35' garnet -0,5-1,5 P1=1320 15-16 Altan uul 121-III-6 99 03 10' 50 00 25' garnet -1,5kg/m P1=3600t 15-17 Altan uul 123-III-7 99 05 20' 49 59 25' garnet -1,0kg/m P1=4800 15-18 Ortont 99 15 00' 50 01 40' garnet -0,72-1,1 43,32t 15-19 Maan tolgoi 101 50 00' 44 45 00' amatiste 15-20 Shuvuut khuren 102 56 03' 44 18 00' garnet -46,8 C2=32,2t 15-21 Nariinii am 102 49 03' 44 13 15' garnet -116,0g/m3 1,39t 15-22 Shine us 102 57 45' 44 24 47' garnet -31,2 C2=203,9 15-23 Angirt 102 35 00' 44 43 00' agat-0,3-6,0 3-4,0t 15-24 Zuun to grog 103 37 00' 45 14 00' pyrop 15-25 Suujnuur 107 53 42' 46 11 39' Iiie-1kg/m2 P=4200 15-26 Jirem khudag 107 32 10' 46 16 27' khalitston-3,2-43,3kg P=268,8 15-27 Bayntsogt 78 108 05 00' 45 42 00' yshma-50-60,0 15-28 Tsagaan airag 108 05 00' 45 55 00' garnet -0,03-0,05kg P=600,0 15-29 Baruun mandal 108 54 00' 46 12 00' agat-30-40 500-600,0t 15-30 Khoit o lgii 108 09 00' 43 42 00' agat-0,5-1,0kg P=30-50,0t 15-31 Zuun uchastok 109 09 00' 46 09 00' agat-0,1-0,5kg/m2 10-50,0t 15-32 Unegt 109 20 00' 46 07 00' agat-60-70,0 300,0t 15-33 Khar o ndor 109 10 00' 46 00 00' agat-0,1-0,3kg/m2 100,0t 15-34 Khurts del 110 28 00' 46 18 00' ceremini-6,53m3 P=17,6t 15-35 Argaliin uul 111 32 00' 45 11 00' granat P-0,0276 15-36 Khyriin ulaan 108 01 05' 45 27 48' opoka-1kg 18t 15-37 Suujiin am 102 43 20 44 26 40 agat-300g/m2 P2-6.0t DEPOSITS OF CHALCEDONY AND ONYX 16-1 Bogdiin tsakhirt 102 51 00' 44 11 00' chalcedony onyx 938.7 16-2 Ikh jargalant 109 11 00' 46 10 00' onyx chalcedonyx 9.9 16-3 O ngotiin gashuun 109 39 00' 46 08 00' onyx-220g/m3 0.308 16-4 Dalan turuu 109 20 00' 46 10 00' onyx, chalcedony
16-5 Shiruun devsger 110 02 00' 46 17 00' onyx-100g/m3 16-6 Tsagaan elgen 110 23 00' 46 19 00' onyx OCCURRENCES OF CHALCEDONY AND ONYX 16-7 Tsagaan burgas 94 22 00' 49 16 00' serpentinite 16-8 Toromkhoni am 100 58 00' 44 52 00' onyx 81,6kg 16-9 Angirt 102 34 00' 44 43 00' onyx-40% 16-10 Gu n us 102 37 00' 44 43 00' onyx, saphire saphire-2180kg 16-11 Bor nuruu 102 43 00' 44 42 00' blue chalcedony 52.9 16-12 Shuvuut khu ren 102 56 00' 44 18 00' blue chalcedony 32.2 16-13 Shine usnii 102 57 00' 44 24 00' blue chalcedony 203.9 16-14 Zaluugiin gol 103 52 00' 48 44 00' oficalcite 16-15 Tsakhurt 103 48 00' 45 10 00' chalcedony 612.5 16-16 Baaringa 103 24 00' 44 20 00' chalcedony 16.4 16-17 Khu rmen 104 04 00' 44 13 00' onyxis chalcedony 30t 16-18 Unnamed 5 104 39 00' 48 05 00' chalcedony 16-19 Do rvon dert 104 34 00' 44 25 00' breccia chalcedony 16-20 Unegt 108 09 00' 43 42 00' onyx 50t 16-21 Gashuun 109 09 00' 46 08 00' chalcedony sapphire-50g/m3 sapphire-0,5 16-22 Unegt 109 20 00' 47 07 00' onyx 300t 16-23 Baruun mandal 109 54 00' 46 12 00' onyx-40% 600t 16-24 O vor ulaan 110 09 00' 46 04 00' onyx CRYSTAL AND SILICON DEPOSITS 17-1 o nd orlog 1331 91 14 00' 45 38 00' SiO2 8.148 17-2 Zuu nbayan 107 35 00' 48 04 00' crystal 17-3 Gorhi 107 25 00' 47 51 00' SiO2-96% for fusion-8,8
17-4 Janchivlan 107 42 00' 47 38 00' SiO2 17-5 Arts gol 108 06 00' 48 33 00' SiO2-70-72,8% 17-6 Bayan uul 108 53 00' 44 51 00' 99,75-99,97 C2=878913 CRYSTAL AND SILICON OCCURRENCES 17-7 Uushgiin us 90 56 00' 45 34 00' quartz 6.3 17-8 Nogoon nuur 90 21 00' 49 32 00' 10*15*6sm P-16kg 17-9 Bichigen khargait 91 21 00' 46 40 00' quartz20*20*25sm P-260m3 17-10 O vkhoodoo 91 05 00' 45 49 00' optical quartz 600t 17-11 Tsagaan tolgoi 91 14 00' 45 36 00' 87,0kg 17-12 Ikh gol 95 07 00' 44 48 00' optical quartz 17-13 Zuslan gol 95 24 00' 44 41 00' smoky quartz 17-14 Aj bogd 95 30 00' 44 50 00' smoky quartz 17-15 Yamaan us 95 37 00' 44 43 00' smoky quartz 17-16 Shar usni gol 97 39 00' 47 12 00' smoky quartz 17-17 Bayan ondor 98 13 00' 44 52 00' P-0,0062 17-18 Songinot uul 98 44 45' 50 11 10' 0.01 17-19 Tsakhiriin gorkhi 98 45 00' 47 47 00' quartz P-470t 17-20 Tsagaan gol 99 40 00' 49 39 00' 10,0-60,0 P-36 17-21 Beltes gol 99 30 00' 50 34 00' 50*40*20sm P2-17460kg 17-22 Beltesiin gol 99 26 00' 50 34 00' quartz 17-23 Saitin gol 99 06 00' 48 13 00' smoky quartz morion 17-24 Achit uul 99 33 00' 49 32 00' smoky quartz 17-25 Asgatiin gol 100 14 00' 48 28 00' smoky quartz 17-26 Chandmani khairkhan100 35 00' 44 13 00' P-49,9 17-27 Tsakhir 100 35 00' 47 47 00' 17-28 Tolit khudag 100 28 00' 44 11 00' 5*10*3sm P-3 17-29 Togos khudag 100 54 00' 44 01 00' crystal 17-30 Alingiriin gol 100 26 00' 48 25 20' 40-70,0kg
17-31 Khotol tsagaan 100 26 00' 45 17 00' 94.71% P3-300 17-32 Nariin del 101 27 00' 44 59 00' crystal 17-33 Shargiin gol 101 15 00' 45 35 00' 95,98-98,14 P2-18-26 17-34 Baga bogd 101 29 00' 44 51 00' 96.71 P-150 17-35 Altat uul 102 31 00' 48 40 00' 0,03-0,01 17-36 Daltai 104 08 00' 48 43 00' SiO2-99,29 17-37 Orkhon 104 10 00' 49 40 00' SiO2-96,8-99,8 17-38 Sudal (Vein)-12 104 27 00' 48 11 00' SiO2-98,54 12 17-39 Bayndurscoi (?) 104 10 00' 48 40 00' 96,8-99,8 17-40 Unnamed vein -12 104 37 00' 48 11 00' 98.54 P-12,0 17-41 Khuiten kho tol 104 58 00' 48 40 00' P2=200,0 17-42 Unnamed 2 105 11 00' 48 14 00' 97,24-98,08 P-93,8 17-43 Unnamed 4 105 08 00' 48 10 00' 98.24% 7,0thou 17-44 Suuj davaa 105 13 00' 48 13 00' 9808.00% P3-279,75 17-45 Baruun bor uul 105 57 00' 48 09 00' aquamarine 17-46 Ongon uul 105 04 00' 48 52 00' P2-600kg 17-47 Guna 106 06 00' 48 13 00' 0,003-0,01 17-48 Tsagaan del 107 22 00' 47 36 00' SiO2-34,1-96,4% 17-49 Unnamed 107 46 00' 43 59 00' smoky quartz 17-50 kharmagtain ilrel 107 09 00' 45 11 00' 99.91% P-5300 17-51 Bayan ovoo 107 39 00' 48 08 00' 0,1-0,5m% P-86,4kg 17-52 Vein-18 108 24 00' 45 14 00' SiO2-98,05% 31 17-53 Zalaa tsagaan 108 53 00' 44 51 00' 99.97% P1-1082,9 17-54 Zamin 110 23 00' 47 28 00' smoky quartz 17-55 Zuun 114 26 00' 48 56 00' smoky quartz, clear quartz 17-56 Durvuljin uul 115 39 00' 48 19 00' smoky quartz 17-57 Altan gol 118 47 00' 47 20 00' SiO2-91,0-93,0% 7000 17-58 Eediin khudag 102 25 00 44 23 50 ametist 200g/m2 P2-1.0t
NEPHRITE DEPOSITS 18-1 Shishged 98 30 00' 51 42 00' nephrite 18-2 Bayandalai 103 10 00' 43 45 00' serpentine NEPHRITE OCCURRENCES 18-3 Nuurt baran 98 35 00' 51 39 00' nephrite-7kg/m2 P-0,963 18-4 Uliastai 98 37 00' 51 39 00' nephrite 1.005 18-5 Tsagaan teeg 107 08 00' 45 17 00' nephrite INDUSTRIAL STONE DEPOSITS 19-1 Erdene 101 43 00' 43 06 00' agalmatolite 5-7 19-2 Ikh shankhai 105 56 00' 43 40 00' agalmatolite 70t INDUSTRIAL STONE OCCURRENCES 19-3 Urd khujriin gol 96 38 00' 46 11 00' listvenite 19-4 Arain bulag 96 42 00' 46 10 00' listvenite 4.775 19-5 Khuurai sair 96 16 00' 45 49 00' listvenite 19-6 Khavtsgai 102 42 00' 47 57 00' jasper 19-7 Davsangiin khonkhor104 05 00' 42 56 00' stony (silicified) wood 1.5 19-8 Suikhent 108 06 00' 43 35 00' stony (silicified) wood 19-9 Alag uul 108 33 00' 44 03 00' stony (silicified) wood 14.7
MINERAL WATER DEPOSITS 20-1 Tsagaan gol 88 00 00' 48 53 00' M-0,1-0,5g/t, t-30-36 c yield-3 l/sec N-77-98%, Rn-0,2-14nki/1 20-2 Chigertei 90 24 00' 47 48 00' M-0,1-0,5g/t, N-82-95%yield-7-8 l/sec t-+21-29c Rn-0,1-0,6nki/1 20-3 Gants mod 90 32 00' 47 34 00' M-0,1-0,5g/t, N-77-98%,t-31c yield-1 l/sec 20-4 Bulgan 91 23 00' 46 35 00' N-82-95%, t-28crn-0,1-6nki/1yield-0,6 l/sec 20-5 Uguumur khudag 93 18 00' 49 34 00' Rn-55cm, U-3,2*10-6g/l 20-6 Bayanzurkh 97 20 00' 49 07 00' M-0,32g/t, Rn-14nki/l, PH-7,4 yield-0,2 l/sec 20-7 Otgontenger 97 30 00' 47 45 00' M-0,29g/l t-50-55 C yield-6 l/sec 20-8 Jalga 98 00 00' 51 19 00' M-0,42g/l, N-98%, t-39-41c yield-5 l/sec 20-9 Kholdun us 98 20 00' 48 19 00' M-0,23g/l, N-77-98%, t-35c yield-1 l/sec PH-8,3-9,7 20-10 Zart 98 46 00' 48 21 00' M-0,4-0,5g/l, N-79-97%, yield-2,8 l/sec t-44c, Rn-0,3-4,8nki 20-11 Khaluun us 98 18 00' 48 13 00' M-0,26g/l, PH-7,4 t-45c, yield-4 l/sec
20-12 Urtgad 99 50 00' 51 39 00' M-0,34g/l, N-82-95%, yield-3,1 l/sec t-22cu Rn-0,1-6nki/l 20-13 Kho njil 99 21 00' 48 34 00' M-0,27g/l, PH-7,4, t-62c, yield-0,1 l/sec 20-14 Tsetsuukh 99 02 00' 48 21 00' M-0,23g/l, N-82-95%, yield-0,2 l/sec t-36c, Rn-0,1-6nki 20-15 Toigzygan 100 00 00' 48 11 00' M-0,2g/l, U-1,6-10-6 % t-4c, yield-10 l/sec 20-16 Rashaan khuree 100 43 00' 50 45 00' M-0,1-1,23g/l t-25g/l PH-7,7, yield-8-10 20-17 Egiin rashaan 101 02 00' 50 00 00' M-0,49g/l t -3,8 C, CO2-560mg/l, yield-5-71 20-18 Shivert 101 45 00' 47 37 00' M-0,3-0,4g/l t-32-40 PH-7,6 20-19 Shargaljuut 101 13 00' 47 19 00' M-0,31g/l t-6-48c PH-7-8,8, yield-1,1 l/sec 20-20 Tsagaan sum 102 13 00' 47 14 00' t-62-84c yield-5-2,5l/sec 20-21 Urtiin tokhoi 102 28 00' 46 53 00' t-16c, CO2-99%, PH-6,8 yield-0,2 l/sec 20-22 Mogoit 102 00 00' 46 46 00' t-84c, 20-23 Khamar 102 14 00' 46 46 00' t-39c, PH-9, yield-4 l/sec 20-24 Emt 102 41 00' 46 27 00' t-35-54c, CO2-76%, 20-25 Khuremt 102 28 00' 46 16 00' t-55c, N2-H2S-9% 20-26 Arjanchivlan 102 28 00' 47 43 00' t-3-4 C,
PH-6,5, CO2-96% M-0,9-1,3% 20-27 Khujirt 102 47 00' 46 52 00' t-33-60 C, Na+K>66% yield-0,6-14l/sec CO2>20%, M-0,5% 20-28 Hulj 103 02 00' 48 13 00' t-35,9c, Rn-0,85, PH-8,5 yield-0,3l/sec 20-29 Togoo 105 12 00' 45 43 00' M-6,8g/t, t-6,2 C, PH-6,8 20-30 Buleen 105 29 00' 45 27 00' M-0,3-1g/l, t-5-10c, PH-8,1 20-31 Yest 107 54 00' 48 48 00' t-35c 20-32 Janchivlan 107 31 00' 47 39 00' t-2-8c, PH-6,5 CO2-98% yield-1 l/sec 20-33 Ikh tsaidam 107 40 00' 47 04 00' t-10c, PH-8,2 CO2-73% 20-34 Khalzan ovoo 108 40 00' 45 51 00' M-9,6-12,2g/l, CO2-98-99%, yield-0,2l/sec PH-6,7, t-10-11c 20-35 Avarga 109 29 00' 45 27 00' M-0,2-1,9g/l, PH-6,8, yield-0,2 l/sec 20-36 Dalan turuu 109 17 00' 46 01 00' M-0,2-1,9g/l, PH-6,8, yield-0,4 l/sec 20-37 Avarga toson 109 03 00' 47 13 00' M-10,9g/l, PH-9,7 20-38 Bayanovoo 111 57 00' 47 48 00' M-2,4-5g/l, t-3-4 C-2-96%, yield-2,6 l/sec 20-39 O lziit ovoo 112 50 00' 46 59 00' M-5,2-9,2g/l, t-4c,yield-2 l/sec 20-40 Talbulag 112 57 00' 46 57 00' M-2,2-4,8g/l, PH-6,4,yield-1 l/sec 20-41 Kho kh nuden 114 49 00' 49 40 00' M-2-5g/l, N2-3-2% Rn-1,2-4,3nk 20-42 Tsagaan chuluut 115 17 00' 49 18 00' N2-1-2,9% CO2-64-99%, Rn-0,1-2,7nki/l
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.8 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Stavební materiály - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Building Materials 3 Tables: I. Marble deposits 4 II. Marble occurrences 4 III. Limestone deposits 4 IV. Building stone deposits 7 V. Sand deposits 10 VI. Clay deposits 12 VII. Pebble deposits 15 VIII. Pigment mineral deposit 17 IX. Decorative deposit 18
Building Materials The building materials are regularly widespread in Mongolia. The building materials have significant role in mining of Mongolia. During more than 50 years of mineral prospecting and exploration numerous building material deposits and occurrences as marble, limestone, building stones, clay, sand, pigment minerals, pebbles decorative stones were found. The main building material operations are sand, clay, limestone and pebbles. Some kind of them less explored as marble, decorative stones. - Marble distributed is limited, and found in three locations: Tsagaan Chuluut in Hovsgol aimak, Ar Bulag in Govi-Altai aimak and Asgat in Arkhangai aimak. - Limestone s widespread kind of building materials and occurred in territory of each aimak. Also, it s exploited locally, by small size opencast. - Sand, clay and pebbles are found along valley of large rivers and streams; and are being the important building material for local village people and centralized industries of the country. - The pigment minerals are widespread, except Eastern Economic province, which comprises of Hentii, Dornod,suhbaatar and Govi-Sumber aimaks. This kind of raw material is less explored and exploited.
Code Name of deposit Coordinate Type Reserve/thous.t/ MARBLE DEPOSITS 1-1 Tsagaan chuluut 99 49 00" 50 22 00" marbbe building 2383,7 m3 MARBLE OCCURRENCES 1-2 Ar bulag 96 43 00" 46 08 00" pink marble building 500 m 3 1-3 Asgat 102 12 00" 48 03 00" yellow-pink marblebuilding 5000 m 3 LIMESTONE DEPOSITS 2-1 Ulgii / 50 / 89 52 00" 48 55 00" lime building 5,0 mln t 2-2 Tsagaan khad 90 00 00" 49 04 00" lime building 713.7th.t 2-3 Burkhant uul 90 05 00" 49 04 00" lime building 67,1th.t 2-4 Tsagaan chuluut 91 47 00" 50 00 00" lime building 178t 2-5 Tsakhir 91 45 00" 47 56 00" lime building 1295th.t 2-6 Tavtiin khutul 91 54 00" 49 33 00" lime building 260-350,0 mln 2-7 Makdor /571/ 91 51 00" 49 26 00" lime building 260-350 mln 2-8 Chuulganii tsakhir uul 91 54 00" 49 20 00" lime building 80-100,0 mln 2-9 Occurrence (Ilrel) -19 92 41 58" 49 43 24" lime building 16,0 mln 2-10 Tsagaan chuluut 92 06 00" 46 17 00" lime building 256,6t 2-11 Tsagaan olom 96 34 00" 46 42 00" lime building 2860t 2-12 Aldarkhaan 96 35 00" 47 37 00" lime building 1273.1 2-13 Shokhoit ergiin ilrel 96 58 10" 46 36 10" lime building 23040 t 2-14 Nergui (Nameless) -68 98 38 00" 47 05 00" lime building 75,0 mln 2-15 Altargiin gol 98 56 12" 50 15 00" lime building 130,0 mln t 2-16 Beltesiin gol 98 55 40" 50 11 00" lime building 260000 t 2-17 Ashdiin khyar 98 48 40" 49 48 25" lime building 78,0 mln t
2-18 Tsagaan khad uul 98 38 10" 50 16 30" lime building 624000,0 t 2-19 Baishint uul 98 42 50" 50 14 40" lime building 4,29 mln 2-20 Khoid buural,morit 99 38 00" 49 48 30" lime building 1950000 t 2-21 Tsagaan uul 99 13 45" 48 37 35" lime building 40560,0 t 2-22 Mogoin khyar 99 08 10" 48 39 30" lime building 47125t 2-23 Nariinii am 99 36 10" 48 54 18" lime building 3,0 mln 2-24 Tsuuragt uul 99 32 00" 48 47 30" lime building 7,2 mln 2-25 Burenkhaan 99 59 00" 49 47 00" lime building 85,4 mln t 2-26 Murun 100 08 00" 49 40 00" lime building 69,7t 2-27 Bayankhongor 100 38 00" 46 07 00" lime building 568,1t 2-28 Maikhan tsakhir 100 38 00" 47 06 00" lime building 14,5 mln 2-29 Sukhiin am 100 00 00" 49 45 00" lime building 9000t 2-30 Khar chuluut 100 04 00" 50 30 00" lime building 593200 t 2-31 Bayan sair 100 12 00" 49 57 00" lime building 1,18 mln t 2-32 Tsakhir khyasaa uul 101 34 08" 51 03 10" lime building 208000mln 2-33 Occurrence (Ilrel) -159 101 51 20" 50 20 55" lime building 30000 2-34 Tsakhir uul 102 34 10" 50 16 30" lime building 20,8 mln 2-35 Battsengel 102 16 00" 47 51 00" lime building 246,6t 2-36 Asgatiin gol 102 11 00" 48 02 00" lime building 5000 t 2-37 Do lgoon 103 02 00" 46 27 00" lime building 233,7t 2-38 Khaliun 103 52 00" 48 44 00" lime building 2600t 2-39 Khukh tsav 104 35 00" 44 10 00" lime building 208,1t 2-40 Tevsh uul 104 35 00" 43 17 00" lime building 414,4t 2-41 Khutul 105 38 00" 49 03 00" cement building 31340t 2-42 Darkhan I 105 56 00" 49 31 00" cement building 3805t 2-43 Khutul II 105 36 00" 49 03 00" cement building 16535t 2-44 Khuh khadat 105 09 00" 48 45 00" cement building 28768t 2-45 Khutul 105 36 00" 49 04 00" lime building 13520t
2-46 Buralt 105 54 00" 49 21 00" dolomite building 2547 m3 2-47 Baruun del /114/ 105 03 00" 48 52 00' lime building 750000 m 3 2-48 Bayantsagaan 106 33 00" 44 53 20" lime building 53,4 m 3 2-49 Otson tsagaan 106 32 00" 44 53 00" lime building 186,3 m 3 2-50 Darkhan 106 03 00" 49 27 00" cement building 16611t 2-51 Yashil uul 106 54 00" 45 25 00" lime building 607,8 mln t 2-52 Tsagaan bulag 107 40 00" 47 48 00" lime building 36,4t 2-53 Shand khudag 107 36 00" 47 13 00" lime building 6802t 2-54 Gurvan saikhan 107 21 00" 45 21 00" lime building 2599,0 m 3 2-55 ¹ 41 108 20 00" 47 33 00" lime building 10,0 mln t 2-56 Avdarant khural 110 29 00" 44 37 00" lime building 402t 2-57 Tsenkhen khad 110 58 00" 49 07 00" lime building 250 mln t 2-58 Tumstei - I 111 39 00" 47 46 00" lime building 30000,0 m 3 2-59 ¹ 107 111 33 00" 47 41 00" lime building 200,0 m 3 2-60 ¹ 108 111 35 00" 47 38 00" lime building 30000 m3 2-61 ¹ 95 111 10 00" 47 32 00" lime building 10000 m3 2-62 Navtgar khaalga 111 11 00" 47 32 00" lime building 5000 m3 2-63 Tsaviin undur 111 27 00" 47 32 00" lime building 300000 m 3 2-64 Gojuult khujirt 112 03 00" 49 22 00" lime building 50-60 mln t 2-65 Tsagaan chuluut khudag 113 10 00" 46 42 00" lime building 184,7t 2-66 Araltin khudag 114 48 00" 48 40 00" lime building 1900,4t 2-67 Ereen tsav 115 54 35" 49 52 35" lime building 150,0 mln 2-68 Shokhoit 117 24 00" 47 20 00" lime building 268,5t 2-69 Tsagaan tunge 94 03 00" 49 41 00" sedimentary filling beton 1.040 mil.t
BUILDING STONE DEPOSITS 3-1 Bukh murun 89 52 00" 48 53 00" granite building 3810,7 m 3 3-2 Maikhan uul 91 43 00" 47 57 00" diorite building 2436 m 3 3-3 Gashuun gol 92 07 00" 49 58 00" tuff-sand stone building 1589 m3 3-4 Khadaasan 96 12 00" 46 20 00" pyroxenite building 1736 m3 3-5 Arain bulgiin khudriin ilrel 96 42 00" 46 09 00" listvenite building 4625,0 tons 3-6 Arain bulag 96 45 00" 46 08 00" pink marble building 500,0 m 3 3-7 Urd khujirtiin goliin ilrel 96 38 00" 46 10 00" pink marble building 75000,0 tons 3-8 Ikh dush 97 40 00" 49 27 00" volcanic slag building 1613,9 m 3 3-9 Khukh burd 98 30 00" 46 10 00" volcanic slag building 1759 m 3 3-10 Bodi tolgoi 98 36 00" 49 30 00" basalt building 5663250 m 3 3-11 Shar gol 99 49 00" 50 42 00" dolomite building 2,5 mln t 3-12 Bosgiin togoo 99 56 00" 48 06 00" volcanic slag building 1232 m 3 3-13 Khuremt 99 19 00" 50 09 00" volcanic slag building 1318,8 m 3 3-14 Khuremt 99 19 00" 50 09 00" volcanic slag building 1318,8 m 4 3-15 Erkhil 99 53 00" 49 57 00" granite building 1485,9 m3 3-16 Shirevger 99 45 00" 49 58 00" granite building 26228, m3 3-17 Khukh tolgoi 100 10 00" 49 38 00" basalt building 515 m3 3-18 Tsagaan uul 100 02 00" 48 12 00" volcanic slag building 3010,8 m 3 3-19 Dush tolgoi 100 45 00" 46 30 00" volcanic slag building 1010,8 m 3 3-20 Tsagaan uul 100 02 00" 48 12 00" volcanic slag building 3010,8 m 3 3-21 Ikh uul 100 06 00" 50 42 00" granosienite building 500,0 mln t 3-22 Sharga morit 100 00 55" 49 41 00" basalt building 300000 m 3 3-23 Khalzan khudag 101 34 00" 48 46 00" volcanic slag building 936,6 m 3 3-24 Sain eriin ovoo 101 28 00" 47 21 00" basalt building 4790 m 3
3-25 Taatsiin gol 101 45 00" 46 25 00" volcanic slag building 93,2 m3 3-26 Tuvshruulekh 102 02 00" 47 26 00" khrizolite building 2189,6 kg 3-27 Zamiin khashaat 102 56 00" 44 26 00" quartz building 2280,0 t 3-28 Tsakhiurt 102 50 00" 44 11 00" quartz building 938,7 t 3-29 Bogd 102 19 00" 44 39 00" volcanic slag building 991 m3 3-30 Khotont 102 40 00" 47 19 00" volcanic slag building 392 m3 3-31 Tsorj tolgoi 102 02 00" 47 27 00" volcanic slag building 4289 m3 3-32 Uguumur uul 102 35 00" 46 14 00" sand stone building 1973 m 3 3-33 Nurent 103 26 00" 47 43 00" granodiorite building 1715,2 m 3 3-34 Orkhon 103 35 00" 48 40 00" basalt rare mineral 2680,2 m 3 3-35 Khurenbulag 103 12 00" 48 57 00" volcanic slag building 2051,0 m 3 3-36 Ulaantolgoi 103 10 00" 47 48 00" volcanic slag building 4320 m3 3-37 Khurmen uul 103 40 00" 43 30 00" volcanic slag building 1551 m3 3-38 Erdenet 104 08 00" 48 54 00" basalt rare mineral 16090 m 3 3-39 Orgstroi 104 07 00" 49 06 00" granodiorite building 9075 m 3 3-40 Baga zaluugiin ovoo 104 06 00" 48 54 00" basalt building 13678,2 m 3 3-41 Khuren 104 29 00" 43 31 00" liparite building 1384,6 m 3 3-42 Tsakhiurt 105 47 20" 49 23 00" granite building 16152,0 m3 3-43 Tsakhiurt 105 47 20" 49 23 00" granite building 16152,0 m4 3-44 Amgalan tolgoi 105 54 00" 49 20 00" diorite rare mineral 841,8 m3 3-45 Avdarant 105 27 00" 47 38 00" granite with 1729,5 m 3 3-46 Rashaant 105 19 00" 43 34 00" andesite-porphyry building 6215 m 3 3-47 Tsakhiurt 105 47 00" 49 23 00" lime building 12554,0 m 3 3-48 Mandalgobi 105 47 00" 49 23 00" granite building 607,2 m 3
3-48 Mandalgobi 106 18 00" 46 22 00" granire building 2228,5m3 3-49 Noyon shand I 107 45 00" 47 25 00" aleurolite raw material C2-61649,31m 3 raw material P1-55750 m 3 3-50 Noyon shand II 107 50 00" 47 27 00" aleurolite sedimentary C2-6711,25 m3 amazonite building P1-52500 m3 3-51 Oyut khar 107 08 00" 45 20 00" listvenite building 2500-3000 t 3-52 Ilrel -15 108 55 15" 44 47 40" building 130,0 m 3-53 Olon ovoot I, II 108 56 00" 46 56 00" quartz-porphyryraw material 1465 m 3 3-54 Sainshand 109 57 00" 44 48 00" basalt building 1319 m 3 3-55 Ulaan-Undur 109 18 00" 46 22 00" granite building 2228,5 m 3 3-56 Zuun tsagaan del 110 11 00" 46 27 00" basalt building 1379,2 m 3 3-57 Ovoot uul 110 34 00" 47 23 00" porphyry building 1615,3 m3 3-58 Unduriin buuts 110 40 00" 45 51 00" marble building 150,0 t 3-59 Barkhiin undur orchim 111 15 00" 49 14 00" diorite building 200000 m 3 3-60 Bayantsagaan 113 27 00" 44 57 00" volcanic slag building 1937,7 m 3 3-61 Baruun urt 113 30 00" 46 41 00" granite building 330,6 m3 3-62 Ulaan tolgoi 113 20 00" 46 41 00" granite building 883,8 m3 3-63 Decorative skarn 113 08 00" 46 16 00" skarn decoration 60,0 mln m 3 3-64 Baruun ulziit 114 37 00" 48 04 00" dacite pyrphyrybuilding 2289,1 m 3 3-65 Bayan uul /XXI-1-148/ 116 03 00" 45 56 20" building 5,6 mln m 3 3-66 Jamsran ovoo 117 24 00" 46 55 00" granite building 1170,1 m 3 3-67 Ilrel -150 100 37 40" 47 31 10" granite building 10,0mln.m3 3-68 Ulziit gol 100 01 30" 47 29 30" granite building 10,0mln.m3 3-69 Nergui ilrel 103 03 40" 46 25 20" granite building 13,0mln.t
SAND DEPOSITS 4-1 Shar sum 91 39 00" 48 00 00" sand building 595,2 m 3 4-2 Khovd 91 30 00" 48 00 00" sand building 1188,1 m 3 4-3 Ulaankharganat 92 23 00" 49 35 00" sand building 194300 m 3 4-4 Urtiin khuruu 94 10 00" 46 20 00" sand building 301,6 m 3 4-5 Gurvan khudag 96 32 00" 47 01 00" sand building 320000 m3 4-6 Burgastiin elsnii ilrel 96 01 00" 48 12 30" sand building 133060 m3 4-7 Aldarkhaan 96 32 00" 47 43 00" sand building 5000000 m3 4-8 Shar tal 96 09 00" 47 27 00" sand building 10409,0 m 3 4-9 Zavkhan goliin ilrel 96 33 30" 46 42 40" sand building 125000 m 3 4-10 Nugiin tokhoi 100 01 00" 49 28 00" sand building 795,7 m 3 4-11 Dursakhiin hundii 100 36 00" 46 13 00" sand building 1134,7 m 3 4-12 Naranbulag 100 27 00" 43 28 00" sand building 142400 m3 4-13 Bayan ovoo 100 30 00" 46 28 00" sand building 816000 m3 4-14 Khuren tolgoi 100 23 00" 45 31 00" sand building 41,7 m 3 4-15 Nergui ilrel 100 43 00" 46 11 00" sand building 213000 m 3 4-16 Nergui undurleg 100 43 20" 46 14 14" sand building 12762,0 m3 4-17 Narst bulang(sand occurrence)101 38 32" 50 32 10" sand building 60000 m3 4-18 Elstiin gol 101 30 00" 47 40 00" sand building 471000 m 3 4-19 Khoit elstein gol 101 15 00" 48 00 00" sand building 20100000 m 3 4-20 Zadiin gol 102 03 20" 50 20 30" sand building 75600,0 m 3 4-21 Ulaan nuur 103 25 00" 46 02 00" sand building 540000 m 3 4-22 Bozoi uul 104 59 00" 48 46 00" sand building 1000000 m3
4-23 Durvuljiin khudag 104 23 00" 44 02 00" sand building 211226,0 m3 4-24 Saikhan 105 52 00" 49 22 00" sand brick 4320 m 3 4-25 Shine 105 51 00" 49 25 00" sand brick 5155 m 3 4-26 Tsaidam 105 55 00" 49 09 00" sand brick 2557 m 3 4-27 Enkhjin 105 28 00" 47 43 00" sand building 18474,0 m 3 4-28 Enkh tal 106 04 00" 49 43 00" sand building 22992,8 m3 4-29 Mandalgobi 106 16 00" 45 42 00" sand building 84,3 m3 4-30 Ulziit ovoo 106 12 00" 45 35 00" sand building 57,3 m3 4-31 Doloon 106 23 00" 47 29 00" sand building 458,7 m 3 4-32 Elstiin gol 107 29 00" 47 48 00" sand building 646,1 m 3 4-33 Uchastok ¹ 2 107 11 00" 47 54 00" sand building 109000 m 3 4-34 Zuun bulag khudag 108 18 00" 44 56 00" sand building 7500000 m 3 4-35 Zurlug 16 108 00 00" 46 48 00" sand building 7424 m3 4-36 Shoroot 108 30 00" 47 44 00" sand building 534,4 m3 4-37 Undurkhaan 110 39 00" 47 17 00" sand building 1152,9 m 3 4-38 Tushleg II 110 14 00" 44 48 00" sand building 386,4 m 3 4-39 Nergui ilrel N 134 110 47 00" 47 07 00" sand building 6000000 tons 4-40 Khuurai tseentei gol 111 47 00" 48 59 00" sand building 2000 m3 4-41 Baruun urt 113 20 00" 46 08 00" sand building 694,6 m 3 4-42 Shine us II 113 25 00" 46 31 00" sand building 600 m 3 4-43 Kherlen II 114 35 00" 48 00 00" sand building 1289,8 m 3 4-44 Guurnii 114 32 00" 48 02 00" sand building 6784,2 m 3 4-45 Dagat khundlun 114 19 40" 49 10 05" sand building 30000th.m3 4-46 Bayasgalant ovoo 115 03 00" 48 12 00" sand building 8280 t
4-47 Jamsran ovoo 117 34 00" 46 52 00" sand building 1057,1 m3 4-48 Tooromtiin am 100 17 30" 47 33 00" sand building P2-36000m3 4-49 Suul tolgoi 102 36 15 47 49 20 sand building P2-11.9m.m3 4-50 Orkhon 102 36 35 47 50 01 sand building P2-3.224m.m3 4-51 Khavchig amni 96 03 20 46 32 25 sand building P2-40.0 th..m3 CLAY DEPOSITS 5-1 Khamar tolgoi 88 28 20" 48 33 30" clay brick 1198,8 m3 5-2 Dayan 88 52 30" 48 17 00" clay brick 504 m3 5-3 Turgen gol 89 41 00" 49 55 00" clay ceramsite 1000000 m 3 5-4 Aspait 89 39 00" 49 54 00" clay ceramsite 1000000 m 3 5-5 Nergui IY-1-215c 89 47 00" 49 32 00" clay brick 100000 m 3 5-6 Tsagaan nuur 89 54 00" 49 31 00" clay ceramsite 500-650000 m 3 5-7 Nergui (Nameless) IY-2-296c89 50 00" 49 31 00" clay brick 100000 m3 5-8 Nergui (Nameless) I-4-311 89 45 00" 49 29 00" clay brick 100000 m3 5-9 Khatuugiin gol 90 14 00" 48 54 00" clay ceramsite 250-300,0 m 3 5-10 Orlogiin gol 91 40 00" 49 16 00" clay brick 53860 m 3 5-11 Myangad 91 59 00" 48 16 00" clay brick 1549,7 m 3 5-12 Tsagaan tunge 91 48 00" 45 52 00" clay brick 665,4 m 3 5-13 Khyargas 92 54 00" 49 22 00" clay brick 1647,9 m 3 5-14 Kheer morit 92 00 00" 50 05 00" clay building 1,5-2,0 m m3 5-15 Altain 92 17 00" 45 48 20" clay brick 51000 m3 5-16 Sukhiin khooloi 96 15 00" 46 22 00" clay brick 8685 m 3 5-17 Oigon nuur 96 40 00" 49 05 00" clay brick 2300,0 t
5-18 Zuiliin goliin toosgo 96 15 34" 48 01 57" clay brick 4980,9 m3 5-19 Uchastok (field) 10 96 29 00" 46 38 00" clay cement 240000 m 3 5-19 Uchastok (field) 2 96 34 00" 46 43 00" clay brick 800000 m 3 5-20 Uchastok (field)10 96 29 00" 46 38 00" clay brick 240000 m 4 5-21 Bor ereg 97 23 00" 48 42 00" clay brick 2051 m 3 5-22 Yagaan amnii khudag 99 54 00" 44 50 00" clay brick 5-23 Nergui (Nameless)116-Ã-55 99 54 00" 44 54 00" clay brick 100000 t 5-24 Dund jargalant 99 00 15" 49 53 40" clay brick 1900 m3 5-25 Khar tolgoi 100 01 00" 44 48 00" clay brick 5000000 t 5-26 Inchiin gol 100 35 00" 44 46 00" clay brick 1000000 t 5-27 Shirt 100 09 00" 44 43 00" clay brick 20000000 t 5-28 Murun 100 15 00" 49 30 00" clay brick 1179 m 3 5-29 Bayankhongor 100 49 00" 46 09 00" clay brick 301 m3 5-30 Urankhairhan 100 28 00" 45 43 00" clay brick 1562,2 m3 5-31 Toromkhon 100 32 00" 44 57 00" clay pigment resourse 34,21 m3 5-32 Uran khairhan 100 22 00" 45 55 00" clay cement 12,3 mln 5-33 Burdiin kheseg 100 19 00" 45 46 00" clay cement 9,8 mln 5-34 Maikhan tsakhir 100 38 00" 47 06 00" clay cement 14,5 mln 5-35 Dulaani ar 100 12 00" 49 37 00" clay brick 5995 5-36 Shiir shand 101 18 00" 45 30 00" clay pigment resourse 178 m 3 5-37 Sugariin khudag 101 17 00" 45 19 00" clay pigment resourse 337,5 m 3 5-38 Ulaan del 101 49 00" 43 07 00" clay pigment resourse 360 m 3 5-39 Nergui (Nameless)96-Á-37 101 49 00" 45 38 00" clay brick 2000000 t 5-40 Uvdug khudag 103 09 00" 46 14 00" clay brick 2013,9 m 3 5-41 Khar khorin 103 00 00" 47 17 00" clay brick 5633 m 3
5-42 Ulaan ereg 103 56 00" 43 46 00" clay brick 1963 m3 5-43 Tsagaan khotgor 103 04 00" 47 52 00" clay brick 420,86 m 3 5-44 Borteeg 104 30 00" 43 10 00" clay brick 3247 m 3 5-45 Uuldgiin tsagaan tolgoi 104 33 00" 47 47 00" clay ceramicresourse 7005,3 t 5-46 Bulgiin sair 104 44 00" 48 42 00" clay pigment resourse 500000,0 m3 5-47 Ulaan tsav 104 39 00" 44 35 45" clay brick 54000 t 5-48 Zakhiin tsokhiogiin tal 104 36 00" 47 48 40" clay ceramic 714,9 t 5-49 Shagait/shaakhait/ 104 31 40" 47 46 20" clay ceramic 2799,9t 5-50 Gurtiin khooloi 105 02 00" 48 52 00" clay brick 20000000 m 3 5-51 Nomgon 105 38 00" 49 04 00" clay cement 31665 m3 5-52 Rashaan khudag 105 21 00" 43 32 00" clay brick 1966 m3 5-53 Zookhiin 105 35 00" 48 43 00" clay brick 36000000 m 3 5-54 Gun 106 00 00" 48 12 00" clay brick 2500000 m 3 5-55 Shariin gol II 106 20 00" 49 13 00" clay ceramsite 10201,5 m 3 5-56 Shariin gol 106 20 00" 49 10 00" clay ceramsite 2922 m 3 5-57 Nairamdal 106 50 00" 47 56 00" clay brick 8629 m3 5-58 Mandalgobi 106 15 00" 45 46 00" clay brick 1317,3 m3 5-59 Baruun esgelen 107 55 00" 44 58 00" clay pigment resourse 51,21 m 3 5-60 Khuut bulag 107 38 00" 45 46 00' clay pigment resourse 27,3 m 3 5-61 Shar shoroot 107 45 00" 46 14 00" clay pigment resourse 205,48 m 3 5-62 Ikh bulag 107 46 00" 47 22 00" clay brick 2400000 m 3 5-63 Tsagaan bulag 107 34 00" 47 50 00" clay ceramsite 340000 m3 5-64 Choir 109 07 00" 46 13 00" clay ceramsite 2000000 t 5-65 Erdenetsog 110 27 00" 45 37 00" clay pigment resourse 472,8 m 3 5-66 Sonduult 110 55 00" 47 02 00" clay brick 5820 m 3
5-67 Baruun ayagan 113 14 20" 45 46 00" clay ceramsite 150000 m3 5-68 Tsaidam nuur 114 20 00" 48 08 00" clay building 500000 m 3 5-69 Mugdeg 115 57 00" 45 55 00" clay bentonitic 11675376,0 t 5-70 Bayanjargalan 107 49 00" 45 23 48" clay building P-21,0mln.t 5-71 Deluun 90 43 05" 47 52 30" clay building P-47040t 5-72 Shokhoijin 90 28 50" 47 56 25" clay building P-23800t 5-73 Tsagaan gol 94 54 10" 44 37 40" clay building P2-70,0th.m3 5-74 Baga bichigt 102 22 00 47 57 40 clay building P2-562.5 t m3 5-75 Ulaan tolgoi 96 09 10 46 40 36 clay building P2-270.0th.m3 5-76 Khuv khudgiin 105 46 00 46 17 21 clay building P2-5.0 th.m3 PEBBLE DEPOSITS 6-1 Bugat 90 00 00" 48 57 00" sedimentary filling beton 1575500 m 3 6-2 Buyant gol 91 36 00" 48 04 00" sedimentary filling beton 3074700 m 3 6-3 Us nugnii am 91 32 00" 46 05 00" sedimentary filling beton 1663000 m 3 6-4 Kharkhiraa gol 92 03 00" 49 54 00" sedimentary filling beton 2908000 m 3 6-5 Zeeg 96 36 00" 47 46 00" sedimentary filling beton 509700 m3 6-6 Ulyastai 96 47 00" 47 44 00" sedimentary filling beton 1000400 m3 6-7 Zavkhan gol 96 16 00" 46 52 00" sedimentary filling beton 1948600 m3 6-8 Khuren tal 97 45 00" 48 43 00" sedimentary filling beton 2037300 m 3 6-9 Guulin 97 00 00" 46 30 00" sedimentary filling beton 138900 m 3 6-10 Aizam 100 07 00" 50 16 00" sedimentary filling beton 875000 m 3 6-11 Nugiin tokhoi 100 00 00" 49 38 00" sedimentary filling beton 2071600 m 3 6-12 Khaya khudag 100 43 00" 46 08 00" sedimentary filling beton 3939000 m3 6-13 Sevsuul gol 100 44 55" 50 10 00" building 67200,0 tons
6-14 Avkhain bulag 101 17 00" 47 21 00" sedimentary filling beton 3445,4 m3 6-15 Arvaikheer 102 51 00" 46 18 00" sedimentary filling beton 1929500 m 3 6-16 Orkhon 102 35 00" 48 27 00" building 25000 m 3 6-17 Bulgan 103 47 00" 48 49 00" sedimentary filling beton 815500 m 3 6-18 Orkhon 103 39 00" 48 13 00" sedimentary filling beton 257500 m 3 6-19 Ar nuga 103 39 00" 48 33 00" sedimentary filling beton 131500 m3 6-20 Daltiin nuga 103 32 00" 48 35 00" sedimentary filling beton 5078700 m3 6-21 Chingeltein gol 104 10 00" 48 57 00" sedimentary filling beton 3454800 m3 6-22 Orkhon tuul 104 47 00" 48 48 00" building 1000000 m 3 6-23 Darkhan 105 52 00" 49 31 00" sedimentary filling beton 16831600 m 3 6-24 Shaamar 106 15 00" 50 05 00" sedimentary filling beton 1186000 m 3 6-25 Mandal 106 11 00" 48 16 00" sedimentary pebble-60% ballast 2118000 m 3 6-26 Yo roo 106 10 00" 49 55 00" sedimentary pebble-59% ballast 2604000 m3 6-27 Enkh tal 106 10 00" 49 51 00" sedimentary pebble-38-42% ballast 3396900 m 3 6-28 Baruun kharaa 106 00 00" 49 00 00" sedimentary pebble-50-51% ballast 1942000 m 3 6-29 Songino 106 33 00" 47 48 00" sedimentary filling beton 86112000 m 3 6-30 Bukhug gol 106 53 00" 47 37 00" sedimentary filling beton 1139,6 m 3 6-31 Ulaanbaatar II 106 35 00" 47 52 00" sedimentary filling beton 679200 m3 6-32 Elgen bulag 107 54 00" 46 51 00" building 1043,5 m3 6-33 Baidlag 108 25 00" 47 51 00" sedimentary filling beton 5575000 m3
6-34 Zuun 118 55 00" 47 32 00" sedimentary filling beton 1687800 m3 6-35 Chigertei 90 24 20" 47 52 10" sedimentary filling beton 2.77mil.t PIGMENT MINERAL DEPOSITS 7-1 Alag tolgoi 89 36 00" 48 33 00" sedimentary not defined 9500 tons 7-2 Buyant 89 35 00" 48 31 00" 37500 tons 7-3 Sliur shand 100 58 00" 45 30 00" erosion little capacity-32,2%, covering-127 g/m4 178000 tons 7-4 Toromkhon 101 01 00" 44 57 00" sedimentary little capacity-36,24% covering-127 g/m 4 34400 tons 7-5 Guu bariach 96 12 00" 46 00 00" sedimentary little capacity-74-95%, covering-120-180 g/m 4 200400 tons 7-6 Buyant 98 29 00" 49 45 00" pigment min 25300 m 3 7-7 Luugariin khudag 101 15 00" 45 18 00" sedimentary little capacity-26,62%, covering-100g/m4 337500 tons 7-8 Khuurai 102 50 00" 43 08 00" erosion little capacity-18-35%, covering-12,4g/m 4 500000 tons 7-9 Ulaan del 102 53 00" 43 05 00" erosion little capacity-16,7-29,7%, covering-18,6-56,5% 360000 tons 7-10 Khuurai tsakhir 102 52 00" 43 07 00" pigment min 500000 7-11 Godilin bulag 104 38 00" 43 26 00" erosion littlecapacity-22,3-26% covering-24-36% 127500 tons 7-12 Tsagaan del 105 11 50" 47 15 30" pigment min 315000 tons 7-13 Shar shoroot 106 20 00" 46 14 00" sedimentary little capacity-33,5-44,6%, covering-62-237 g/m 4 1105600 tons 7-14 Khuut bulag 107 45 00" 45 45 00" erosional 2 O 3-16,5% 31800 tons
7-15 Khishigt nuur 107 08 00" 46 55 00" pigment min 200000tons 7-16 Baruun esgelen 107 43 00" 44 13 00" erosion Fe 2 O 3-3,1-21,5% TiO 3-0,26-2,25% 3500000 tons 7-17 Erdene tsog 110 33 00" 45 55 00" sedimentary 412600 tons 7-18 Nameless occurrence 108 14 10" 45 18 35" sedimentary P-7500,0th.m3 7-19 Zost ondor 95 50 20 46 42 40 sedimentary P-5,0 th.t DECORATIVE DEPOSITS 8-1 Khunt nuur 89 57 00" 48 47 00" listvenite decorative stones 60000 m3 8-2 Sair 90 29 00" 48 21 00" granite decorative stones 30,0 mln m 3 8-3 Nergui (Nameless) /124-Á-122/91 46 00" 48 35 00" gabbro decorative stones 8000 m 3 8-4 Beltes gol 99 25 00" 50 34 00" quartz decorative stones 600,0 kg 8-5 Bayantsogt 104 48 00" 48 51 00" quartz decorative stones 8000 m3 8-6 Boor tolgoi 104 57 00" 48 49 00" rhyolite decorative stones 48000,0 m 3 8-7 Ulaan 91 17 00" 49 17 00" granite decorative stones 3,0 mln m 3 8-8 Tsakhiurt 96 29 00" 46 34 00" granite decorative stones 4650,0 m 3 8-9 Shivee tolgoi gabbro 96 58 40" 46 34 50" decorative stones 15,0 mln m 3 8-10 Ulaan chuluut am 98 31 30" 50 04 50" decorative stones 191,0 mln t 8-11 Dolomit 103 23 00" 45 07 00" dolomite decorative stones 100000 m 3 8-12 Elgen bulag 103 38 00" 44 55 00" marble decorative stones 11500,0 m 3 8-13 Dorvon dert 104 34 00" 44 25 00" quartz decorative stones 300,0 t 8-14 Asgat 104 49 00" 49 08 00" gabbro decorative stones 3,8 mln m 3 8-15 Shar tolgod 104 35 30" 42 02 00" rhyolite decorative stones 187,5 mln m 3 8-16 Khoit naran 104 06 45" 42 05 25" rhyolite decorative stones 18,0 mln m 3 8-17 Duineg uul 104 52 00" 42 07 30" rhyolite decorative stones 5200 m 3
8-18 Khetsuugiin khongor 106 32 00" 45 06 00" dacite decorative stones 18900,0 kg 8-19 Gurvan saikhan 107 00 00" 45 19 00" marble decorative stones 100000 m 3 8-20 Samiin undur 115 29 30" 45 26 30" granite decorative stones 4375000,0 m 3 8-21 Kholboo uul 102 15 45 47 51 30 marble decorative stones 1.8mln.m3
Projekt: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Činnost 4: Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 2.9 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Energetické suroviny - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Coal 3 Pyroshist 3 Tables: I. Hard coal deposits 4 II. Hard coal occurrences 8 III. Brown coal deposits 10 IV. Brown coal occurrences 14 V. Pyroschist deposits 18 VI. Pyroschist occurrences 18 VII. Bitumen deposits 19 VIII. Peat occurrences 19
Coal Coal is the leading mineral and the principal source of heat and electrical energy of Mongolia. To date, over 40 coal deposits have been found and explored Coal deposits are irregularly distributed; and over than 90% of its reserves are concentrated in the Central economic region. Economic coal potential of Mongolia is determined by four coal-forming epochs: The Carboniferous, Permian, Jurassic and Cretaceous. There s an obvious tendency of younging of the coal-bearing sediments from west to east. The deposition of coal in the Carboniferous and the Permian took place in the superimposed basins of the post holding development of the region while in the Jurassic and the Cretaceous coals were accumulated in superimposed basins resulted from tectonic rejuvenation. Coals of Mongolia correspond to hard-coal (Carboniferous, Permian and partly Jurassic coals) soft-coal (Cretaceous and partly Jurassic coals) grades of coal metamorphism. By mechanical properties and water content, brown coals are represented by grades B-2 and B-3 (moderate water content and strong) and trade B-1 (high water content and weak). Petrography compositions of the Carboniferous coals were not studied. Permian coals of the Tavantolgoi deposit are dominated by semilustrous and semimatt lithotypes, by clarain-durain ingredients. The Sharyn Gol and Egyn Gol deposits of Permian age are characterized by semilustrous, less common-lustrous and matt coals, which are transitional from brown to hard varieties. Lower Cretaceous coals consist of dully- lustrous, semimatt or, less frequent matt varieties with lenses of vitrain. Pyroschist The deposits and occurrences of pyroschist are located mostly in eastern part of Mongolia. Distribution of the pyroschist deposits is related closely to the Lower Cretaceous sedimentary sequence, which fill the Mesozoic rift and graben basins.
Code Name of deposit and Coordinate Grade Reserve/thous.t/ Occurrences HARD COAL DEPOSITS 1-1 Nuurst khotgor 90 54 00" 49 50 00" volatile-36.9%, ashflow-24.2%,s-0.45%, A+B+C-143.3 1-2 Rashaant gol 90 30 00" 47 48 00" humidity-3.02, heatflow-7183 kcal.kg, volatile-18.5%, ashflow-11.9%, S-1.86% C2=50.7 1-3 Olon bulag 91 20 00" 45 11 00" humidity-1.0-3.28, heatflow-4100 kcal.kg, volatile-32.7%, ashflow-39.1%, S-0.8% C1=0.6 C2=1.5 1-4 Yavar 91 47 00" 49 10 00" koke-73.7, volatile-2.6%, ashflow -10.5%, S-0,8% C2=36.2 1-5 Khar tarvagatai 91 41 00" 49 33 00" volatile-44.19%, ashflow 20.09%,S-0.5%, A+B+C1=19.7, C2=5.98 1-6 Khu den 91 59 00" 50 35 00" heatflow-2994 kcal.kg, volatile-32.1%,ashflow 20.0%, S-0,5% A+B+C1=4.9 C2=4.4 1-7 Myangad 92 32 00" 48 28 00" volatile-40.7%, ashflow-31.8%, S-0.14%, P=0.036% C2=1976.0 P3=1723.0 1-8 Gants mod 92 30 30" 47 02 00" humidity-2.68-3.97, heatflow-4239-6486 kcal.kg, volatile-27.45-38.9%, ashflow-17.76-25.43%, S-0.4-0.58% C2=0.04 1-9 Zu legt 92 29 00" 47 28 00" humidity-7,01-18,44, heatflow-5150-5990kcal.kg, volatile-57,64%, ashflow-4,21-15,34% A+B+C-2,9 P-1,5 1-10 Kho shoot 93 23 00" 46 50 00" heatflow-8594,7 kcal.kg,
volatile-15.28-28.39% ashflow-16.49%, S-0,98% A+B+C1=14.6 C2=9.6 1-11 Maan t 94 47 00" 45 47 00" humidity-5.0, heatflow-7100-8200 kcal.kg, volatile-38.0%, ashflow 26.6%, S-0.6% C1=0.2 C2=0.1 1-12 Khu ren gol 95 07 00" 45 43 00" humidity-2.04, heatflow-2900 kcal.kg, volatile-16.5%, ashflow-22.5%, S-0.5% C1=1.9, C2=11.4 1-13 Khujirtiin bulag 95 13 00" 45 47 00" humidity-2.82, heatflow-7490 kcal.kg, volatile-29.5%, ashflow-37.42%, S-0.5% C1=0.4 C2=0.5 1-14 Tsakhir urt 95 37 00" 46 56 00" humidity-5.0-8.0, heatflow-3321 kcal.kg, volatile-41.0%, ashflow-22.0%, A+B+C1=2.1 1-15 Mogoin gol 97 55 00" 49 22 00" humidity-5.6, heatflow-7460-7685 kcal.kg, volatile-34.6%, ashflow 18.0%, S-0.9% A+B+C1=2.8 C2=11.4 1-16 Zeegt 97 53 00" 45 23 00" humidity-8.85, heatflow-6900-8200 kcal.kg, volatile-30.34-37.4%, ashflow-18.4-20.5%, S-0.43% B+C1=4.6 C2=2.29 1-17 Khotgor (Jinst) 99 13 00" 44 33 00" humidity-6.5, heatflow-8306 kcal.kg, volatile-33.8%, ashflow 13.01%, S-0.58% A+B+C1=2.4 C2=1.7 1-18 Mungush 99 23 00" 50 39 00" humidity-4.89, heatflow-7314 kcal.kg,
volatile-41.84%, ashflow-26.39%, S-0.67% C2=0.5 1-19 Deed nuur 99 19 00" 49 26 00" humidity-17.3, heatflow-7300 kcal.kg, volatile-43.5%, ashflow-0.6%, S-0.6% B+C1=0.26 1-20 Jilchig bulag 100 15 00" 49 28 00" humidity-0.35-3.61, heatflow-6580-7775 kcal.kg, volatile-37.19-46.72%, ashflow-7.66-33.28%, C2=0.6 1-21 Egiin gol 100 20 00" 50 00 00" humidity-5.8-11.0, heatflow-4890-5760 kcal.kg, volatile-37.15-49.8%, ashflow-15.4-24.7%, S-0.36-0.76% A+B+C1=1.3 C2=0.6 1-22 Murun 100 01 00" 49 33 00" humidity-0.87-8.57, heatflow-2455-4499 kcal.kg, volatile-12.4-25.32%, ashflow-6.57-72.11%, S-0.3% C1=0.4 C2=0.6 1-23 Bayanteeg 101 31 00" 45 41 00" humidity-5.2, heat flow-7780 kcal.kg, volatile-51,9%, ashflow 6.5-45%, S-1.1% A+B+C1=26.7 1-24 Noyon 101 55 00" 43 11 00" humidity-4.21, ashflow -56.0%, C1=0.7 P1=383.0 1-25 Kho kh doviin khudag 101 38 00" 43 14 00" humidity-2.3, heatflow-8882 kcal.kg, volatile-34.27%, ashflow -20.72%, S-0.87% A+B+C1=0.7 1-26 Gurvan tes 101 31 00" 43 18 00" humidity-2.3, heatflow-8882 kcal.kg, volatile-34.27%, ashflow-20.72%, S-0.87% A+B+C1=0.7
1-27 Nariin suhait 101 14 00" 43 00 00" humidity-20.37, heatflow-6645-7850 kcal.kg, volatile-36.2%, ashflow-14.1%, S-1.0% A+B+C1=35.8 C2=53.1 1-28 Ereen 102 28 00" 48 52 00" humidity-4.69, heatflow-30.3mdj.kg, volatile -42.27%,ashflow-37.42%, S-0.9% C2=0.1 1-29 Saikhan ovoo 102 27 00" 48 50 00" humidity-5.5, heatflow-7000 kcal.kg, volatile-16.0-62.0%, ashflow-24.0%, S-1.45% A+B+C1=6.4C2=0.7 1-30 Ulaan ovoo 104 58 00" 50 19 00" humidity-13.4, heatflow-7370 kcal.kg, ashflow-13.7%, S-0.29% B+C1=42.1 C2=42.1 1-31 Jargalant 104 02 00" 43 33 00" humidity-10.0-22.0, heatflow-4310 kcal.kg, volatile-40.0%, ashflow-4.43-32.7%, S-2.37% B+C1=5.0 C2=3.4 1-32 Erdene bulag 104 06 00" 43 03 00" humidity-1,59, heatflow-33,0 kcal.kg, volatile-35,1%,ashflow-13,5%, S-0,66% C1-2,45 C2-1,2 1-33 Onch 105 33 00" 43 36 00" humidity-0,24-0,75, heatflow-7248-7938 kcal.kg, ashflow-8,49-38,8% C1-82,8 C2-311,4 1-34 Uhaa khudag 105 31 00" 43 40 00" humidity-0,9, heatflow-8030-8470kcal.kg, volatile-22,8%, ashflow-12,9-18,0%, S-0,8-1,4% B+C1-202,7 C2-85,8 1-35 Bor tolgoi 105 41 00" 43 40 00" humidity-1.0, heatflow-8470 kcal.kg, S-0,53-1,95% volatile -34.23-39.84%, ashflow-17.69-93.18%, C2=154.5 P1=43.4 1-36 Tavantolgoi 105 28 00" 43 37 00" humidity-0.4-1.0,
heatflow-3500 kcal.kg, volatile-22.1-34.9%, ashflow-20.4-32.0%, S-0.49-0.79% A+B+C1=219.2 C2=377,4 1-37 Alag togoo 109 02 00" 46 10 00" humidity-3.47, heatflow-5430 kcal.kg, volatile-33.0%, ashflow-25.8%, S-1.31% A+B+C1=0.34 C2=0.1 1-38 Tu shleg 110 03 00" 44 47 00" humidity-11,76, heatflow-6730,0 kcal.kg, ashflow-6,0-8,0%, S-1,51% A2+B-0,6 HARD COAL OCCURRENCES 1-39 Khargait 91 38 00" 49 29 00" heatflow-4000 kcal P1=13000 1-40 Khetiin kho tol (Kho vt) 91 25 00" 49 52 00" heatflow-4688 kcal. P=3150 1-41 Namiriin gol 91 25 00" 49 26 00" heatflow-4000 kcal.kg, volatile-30.9%, P2=325.0 1-42 Tsagaan chuluut 93 18 00" 46 56 00" P3=5300 1-43 Baatarin nuruu 93 05 00" 46 53 00" P=7800 1-44 Bayan nuur 94 42 00" 46 48 00" P2=200 1-45 Tsagaan gol 96 10 25" 45 46 00" P2=5200 1-46 Khuurai sair 96 15 00" 45 50 00" heatflow-7390-7680 kcal.kg, volatile-7.5-10.0%, ashflow -30.0-65.0%, prognostic 60.0 1-47 Oortsog tavan tolgoi 99 18 00" 46 01 00" heatflow-4009 kcal P=100-200 1-48 Aartsagiin khoit salaa 99 26 00" 46 44 00" P=1000-2000 1-49 Urtiin gol 99 13 00" 46 32 00" P3=400 1-50 Bosgot 99 38 00" 50 48 00" humidity-2.95, heatflow-7567 kcal.kg,
volatile -37.28%, ashflow-18.96%, S-0.26% P2=600 1-51 Baruun iht 99 19 00" 49 28 00" P3=1300 1-52 Muu bulag 99 32 00" 44 40 00" P2=78.0 1-53 Bayan ovoo 99 42 00" 44 35 00" P2=20.1 1-54 Aman us 100 26 00" 45 50 00" volatile-27.0-38.0%, ashflow -66.0% P=11.7 1-55 Tevshiin khudag 100 30 00" 45 49 00" ashflow -40.0-87.0%, P3=8.4 1-56 Tsagaan buht khudag 100 32 00" 45 58 00" P3=3200 1-57 Tuin gol 100 45 00" 45 55 00" P2=250 1-58 Tosontsengel 100 55 00" 49 30 00" humidity-5.25, heatflow-6393 kcal.kg, volatile-28.2%, ashflow -36.3%, S-0.32% P1=192.5 1-59 Arbulag 101 53 00" 50 33 00" heatflow-5400 kcal.kg, volatile-39.1%, ashflow -7.21%, S-3.01% P1=276.3 P2=227.5 1-60 Khongor 104 47 00" 46 18 00" humidity-2.92-4.3, heatflow-2558-5978 kcal.kg, volatile-16.31-12.4%, ashflow-14.0%, P3=60.8 1-61 Baruun naran 105 15 00" 43 34 00" P1=8600; P2=10900 1-62 Buduunii khyar 105 15 00" 42 53 00" P1=364000 1-63 Khachig uul 105 17 00" 42 54 00" koke-42.6, heatflow-3710 kcal.kg, volatile-34.2%, ashflow -23.2%, P2-600,0 1-64 Tsagaan tolgoi 105 40 00" 42 54 00" humidity-7.32, volatile-46.52%, ashflow-10.57%, S-0.43% P1=2210.0 1-65 O lgii khiid 108 15 00" 43 37 00" P1=468.0 1-66 Mankhan uul 94 17 40" 45 06 30" humidity-3.96, volatile-21.57%, ashflow-19.56%, P-0.39%, S-<0.10%, heatflow-3537.6kcal.kg, P2=187.5
BROWN COAL DEPOSITS 2-1 Mantag 92 32 00" 48 26 00" humidity-6.85-10.3, heatflow-2830 kcal.kg, volatile-45.52%, ashflow 20.65%, S-1.0% C2=14.9 2-2 Jargalant 92 36 00" 47 27 00" humidity-2.69-16.39, heatflow-5000-5990 kcal.kg, volatile-28.0-60.0%, ashflow 4.21-16.34% A+B=0.054 C2=1.54 2-3 Alag tsahir 99 03 00" 45 12 00" humidity-6.56-15.64, heatflow-4000 kcal.kg, volatile-44.86%, ashflow-13.42%, S-1.34% B+C1=0.97 C2=0.12 2-4 Uvur chuluut 100 03 00" 46 22 00" humidity-20.6, heatflow-5520 kcal.kg, ashflow-18.3-23.0%, S-0.73% A+B+C1=3.6 2-5 Bayantsagaan 101 18 00" 47 36 00" humidity-2.64, heatflow-3114 kcal.kg, volatile-39.81%, ashflow 25.5%, S-0.59% C1=1.2 C2=2.3 2-6 Bayanduureh 103 06 00" 47 52 00" humidity-5.13-7.15, heatflow-27.7-2959 kcal.kg, volatile-43.8-48.8%, ashflow-21.08-34.8%, S-0.5% C1=34.0 C2=8.6 2-7 Suuj khudag 104 15 00" 43 34 00" C2=3.5 2-8 Tsagaan ovoo 105 11 00" 45 44 00" humidity-2.75, heatflow-5106 kcal.kg, volatile-41.11%, ashflow-14.38%, S-1.59% A+B+C1=7.4 C2=8.50 2-9 Tevshiin govi 106 04 00" 45 59 00" humidity-20,8, heatflow-2690 kcal.kg, volatile-45,5%, ashflow-20,9%, S-0,6% B+C1=587,7C2=181,0 2-10 Sharyn gol 106 25 00" 49 14 00" humidity-21.55, heatflow-2980 kcal.kg, volatile-41.4%, ashflow-20.5%, S-0.87% A+B+C1=61.0 C2=134.9
2-11 Tsogt gol 107 43 00" 49 50 00" humidity-17.3, heatflow-7300 kcal.kg, volatile-43.5%, ashflow-0.6%, S-0.6% B+C1=1.2 2-12 Maanit (Khangai) 107 30 00" 47 21 00" humidity-8.35, heatflow-6163 kcal.kg, volatile-70.95%, ashflow-20.6%, S-0.47% C2=18.2 2-13 Ikh tsaidam nuur 107 56 00" 47 03 00" humidity-10,83, heatflow-5029 kcal.kg, volatile-56,4%, ashflow-30,8%, S-0.3% C2-1764,8 2-14 Khooiin khonhor 107 38 00" 45 40 00" humidity-7.28-16.47, heatflow-5048-6494 kcal.kg, volatile-46.45%, ashflow 12.62%, S-1.48% C1=57.3 C2=46.8 2-15 Nalaih 107 17 00" 47 15 00" humidity-21,2, heatflow-3980-6620 kcal.kg, volatile-43,2-50,7%, ashflow-17,9%, S-0.8-1,0% A+B+C1-45,2 C2-8,2 2-16 Togrog nuur 108 00 00" 46 55 00" humidity-7.31, heatflow-6242 kcal.kg, volatile-50.63%, ashflow-14.89%, S-0.81% C2=49.1 2-17 Baga nuur 108 16 00" 47 39 00" humidity-23.5, heat flow-6780 kcal.kg, volatile-43,75%, ashflow 14,52%, S-0,73% A+B+C1=548.9C2=20.0 2-18 Khumuultei 108 47 00" 46 56 00" humidity-7.51, volatile-43.5%, ashflow-17.5%, S-0.8% C2=36.4 P1=60.0 2-19 Ulaan nuur 108 10 00" 45 46 00" humidity-7,8, heatflow-4887,0 kcal.kg, volatile-34,3%, ashflow-31,8% C2-0,3 2-20 O vdog khudag 108 10 00" 45 32 00" humidity-22,1, heatflow-3986,5 kcal.kg, volatile-33,45%, ashflow-13,9%, S-2,43% B+C1-114,7 C2-53,5 2-21 Ikh ulaan nuur 108 13 00" 45 36 00" humidity-7,0-37,0, heatflow-4558,0 kcal.kg,
volatile-44,0%, ashflow-13,1%, S-2,7% A+B+C1-159,3 2-22 Shivee ovoo 108 33 00" 46 10 00" humidity-34,5, heatflow-6583 kcal.kg, volatile-47,43%, ashflow-19,6%, S-0.7% A+B+C1=564.1 C2=289.7 2-23 Murun 109 53 30" 47 36 00" humidity-4.5, heatflow-5300 kcal.kg, volatile-12.0%, ashflow-45.0%, S-0.2% A2=0.3 2-24 Khamar khoo vriin khudag 109 59 00" 44 42 00" heatflow-5599 kcal.kg, ashflow-13.3%, P2=3802.5 2-25 Olongiin uhaa 110 09 00" 46 26 00" humidity-13.3, heatflow-6567 kcal.kg, volatile-50.6%, ashflow-16.3%, S-0.4% C1=29.9 2-26 Khashaat khudag110 14 00" 46 29 00" humidity-35,4, heatflow-4999 kcal.kg, volatile-48,8%, ashflow-12,3%, S-0.4% A+B+C1-27,8 C2-109,8 2-27 Khamar khural 110 16 00" 44 37 00" humidity-21,7, heatflow-6977,0kcal.kg, volatile-40,54%, ashflow-22,6%, S-1,09% C1-12,7 2-28 Tsaidam nuur (Chandgana tal)110 10 00" 47 23 00" humidity-12.5, heatflow-5435 kcal.kg, volatile-51.38%, ashflow-11.67%, S-1.1% A+B+C1=122.5C2=90.1 2-29 Ulziit 111 36 00" 46 24 00" humidity-9.09, h eatflow-6498 kcal.kg, volatile-39.48%, ashflow-11.87%, A+C1=2.2 C2=0.7 2-30 Khulst nuur 112 31 00" 48 12 00" humidity-12.3, heatflow-6468 kcal.kg, volatile-31.81-68.0%, ashflow-30.1%, S-0.6% A+B+C1=11.2 C2=143.9 2-31 Khutag 113 55 00" 48 35 00" humidity-11.72, êîêñ-76.7, volatile-23.76%, ashflow-5.56%, S-0.56% C1=0.5
2-32 Tsagaan nuur 113 48 00" 48 30 00" humidity-12.3, volatile-30.12%, ashflow-28.3%, S-0.7% C1=1.5 2-33 Tal bulag 113 00 00" 46 55 00" humidity-11.5, heatflow-5812 kcal.kg, volatile-38,4%, ashflow-12.4%, S-1.37% A+B+C1=81,3 C2=32,2 2-34 Bayanbulag 114 20 00" 48 06 00" humidity-11.75, heatflow-5248 kcal.kg, volatile-48.63%, ashflow-20.0%, S-1.5% B+C1=4.1 2-35 Aduunchuluun 114 32 00" 48 08 00" humidity-7.37, heat flow-8311 kcal.kg, volatile-48.09%, ashflow 13.7%, S-1,12% A+B+C1=24.3 2-36 Jargalant 114 47 00" 47 50 00" humidity-11.72, heatflow-5336 kcal.kg, olatile-23.73%, ashflow-9.8%, S-0.5% C1=0.5 2-37 Khoo t 114 34 00" 46 50 00" humidity-10.0, heatflow-4680 kcal.kg, volatile-48.6%, ashflow-38.5%, S-1.4% B+C1=8.8 C2=2.8 2-38 Zuu nbulag 115 17 00" 46 57 00" humidity-5,3, heatflow-6364kcal.kg, volatile-49,7%, ashflow-33,1%, S-2,3% B+C1=4.8 C2=20,0 2-39 Bayantsogt-1 115 23 00" 45 29 00" humidity-12.1, heatflow-6298 kcal.kg, volatile-50.0%, ashflow-12.2%, S-1.2% B+C1=3.9 2-40 Bayantsogt 115 25 00" 45 35 00" humidity-25.8, heatflow-4446 kcal.kg, volatile-48.6%, ashflow-28.0%, S-2.4% B+C1=0.3 C2=0.2 2-41 Bulangiin khooloi 117 10 00" 46 36 00" humidity-9.5, heatflow-6132 kcal.kg, volatile-40.9%, ashflow-14.0%, S-0.64% B+C1=22.7 C2=126.1
BROWN COAL OCCURRENCES 2-42 Burgastain gol 91 59 00" 49 30 00" heatflow-5059 kcal P2=21600 2-43 Damba khudag 92 32 00" 48 27 00" heatflow-6420-6740 kcal. P=27000-360000 2-44 Darvi 93 36 00" 46 47 00" P=200 2-45 Yalaat khudag 95 26 00" 46 54 00" ashflow -33.0%, P3=600 2-46 Shargiin gobi 95 36 00" 46 30 00" P3=19.4 2-47 Altan gadas 96 22 00" 46 32 00" P=500 2-48 Kho v bulag 97 13 00" 46 12 00" heatflow-3700-7950 kcal.kg, ashflow -50.0%, P1=10.7 P2=428.0 2-49 Bumbat khudag 97 38 00" 46 12 00" heatflow-4570-7490 kcal.kg, ashflow 13.9-25.6%, P2=156.6 2-50 Aman gol 98 17 00" 44 59 00" heatflow-5401 kcal.kg, ashflow-13.34% P=1.8 2-51 Chonj 98 27 00" 44 56 00" humidity-11.0-19.0, heatflow-4797 kcal.kg, ashflow-12.58%, S-0.97% P3=45.6 2-52 Khu slent 98 30 00" 44 56 00" humidity-12.84, heatflow-5342-5778 kcal.kg, ashflow-14.0%, S-4.75% P3=68.4 2-53 Sharigiin nuruu 99 22 00" 46 49 00" heatflow-29,0-34.1 mdj.kg, volatiile-21.9-34.7%, ashflow 28.3-38.9%, S-0.05-0.39% P1=30.2 2-54 Unegt 101 18 00" 44 21 00" P2=330.1 2-55 Nariin tsaram 101 30 30" 50 30 00" P2=0.85 2-56 Ongon uul 101 46 48" 50 33 42" P2=5100.0 2-57 Uilgan Armagiin 101 49 00" 50 34 08" P2=2550.0 2-58 Baga nuur 101 54 00" 50 39 55" P2=1275.0 2-59 Dondol tolgoi 101 51 20" 50 32 30" heatflow-4644-6905 kcal P=2231.5 2-60 Bulgan tal 101 32 00" 50 09 00" P=5760 2-61 Noyon-I 102 07 00" 43 12 00" heatflow-4260 kcal. P=750
2-62 Ongiin gol 103 56 00" 45 26 00" humidity-11.84, heatflow-2842-3661 kcal.kg, ashflow-50% P1=4.5 2-63 O njuul 105 29 00" 46 39 00" humidity-9.2, volatile - 34.93%, ashflow -12.8%, P1=232.0 P2=1017.9 2-64 Delgerkhangai 105 02 00" 45 06 00" P2=54.8 2-65 Khalgain chuluu 106 43 00" 45 47 00" P2=114.4 2-66 Taliin khudag 106 07 00" 45 43 00" humidity-7.1, heatflow-3689 kcal.kg, volatile-53.35%, ashflow-48.8%, S-1.2% P1=45.5 2-67 Lug umstai 106 48 00" 45 11 00" P2=292.5 2-68 Toirom 106 33 00" 44 43 00" P3=26.9 2-69 Solgoit khudag 106 41 00" 45 29 00" P=19500 2-70 Tsagaan nuur 106 33"00" 46 05 00" P3=32.8 2-71 Imtiin nuur 106 27 00" 46 02 00" P2=73.8 2-72 Buyan 106 22 00" 49 22 00" humidity-5.14, heatflow-4904-5987 kcal.kg, ashflow-20.0%, S-0.5% P3=15.0 2-73 Nuurst khonhor 107 53 00" 47 17 00" humidity-15.6, heatflow-3658 kcal.kg, volatile-43.75%, ashflow-14.92%, S-0.73% P1=16.2 2-74 O vdog hudag 107 13 00" 45 08 00" P=819.0 2-75 Oldokhiin gobi 107 51 00" 44 59 00" P1=1879.6 P2=322.5 2-76 Bayanjargalan 107 38 00" 45 42 00" P1=885.4 2-77 Tal khudag 107 52 00" 45 42 00" P1=855.4 2-78 Nuhet 107 13 00" 44 21 00" P2=941.8 2-79 Bayanjargalan 108 21 00" 47 02 00" humidity-8.2, heatflow-3430.3 kcal.kg, volatile-33.9%, ashflow-60.2%, S-5.6% P1=693.9 2-80 Zuu n dalan 108 58 00" 46 08 00" heatflow-6246-8047 kcal. P=440 2-81 Bayan ail 108 55 00" 43 41 00" P1=218.4
2-82 Khailaastiin khudag 108 20 00" 43 35 00" P3=493.3 2-83 Ereen-2 108 31 00" 45 51 00" P2=123.4 2-84 Shar khu ree 109 25 00" 43 09 00" humidity-12.5, heatflow-4100 kcal.kg, volatile-37.6%, ashflow -14.2%, S-3.1% P2=786.5 2-85 Khongor ulaan khudag 109 58 00" 44 42 00" heatflow-5599 kcal P1=7600 2-86 Khamar khoo vriin khudag 109 59 00" 44 42 00" heatflow-5599 kcal.kg, ashflow-13.3%, P2=3802.5 2-87 Erdenetsogtiin gobi 110 34 00" 45 54 00" humidity-7.3, heatflow-2665 kcal.kg, volatile -47.31%, ashflow-17.38%, S-1.38% P1=1674.4 P2=5313.0 2-88 Zahariin khudag 110 08 00" 46 26 00" humidity-9.1, heatflow-6948 kcal.kg, volatile-36.52%, ashflow-26.3%, S-0.2% P2=37.7, P3=82.5 2-89 Bu s ovoo 110 13 00" 47 10 00" humidity-23.14, heatflow-5565 kcal.kg, ashflow-20.6%, S-1.0% P=227900 2-90 Sainshand 110 00 00" 44 54 00" P1=1357.2 2-91 Sainshand-1 110 10 00" 44 49 00" P2=3900.0 2-92 Zuu n shar ereg110 43 00" 46 58"00: humidity-27.78, volatile-36.0%, ashflow-6.8%, P3=40.3 2-93 Khu ree khashir khiid 110 26 00" 44 34 00" P3=772.2 2-94 Khar nuur 111 40 00" 46 25 00" P=3500 2-95 Nuurst gol 111 34 00" 46 26 00" P=120-130 2-96 Khalzan ovoo 111 24 00" 46 15 00" P2=140.3 2-97 Erdenetsogt uul 111 34 00" 45 53 00" P2=904250
2-98 Tosongiin ovoo 112 50 00" 48 14 00" P1=264.0 P2=609.0 2-99 Baishint 112 13 00" 45 47 00" ashflow 23.0% heatflow-3783-4947 kcal.kg P=52,8 2-100 Khoo t 112 00 00" 45 45 00" P3=228.6 2-101 Khu reetiin nuur 114 07 00" 48 56 00" P2=353.4 2-102 Emgent 114 25 00" 48 51 00" P2=740 2-103 Shine bulag 114 10 00" 48 44 00" P1=165 2-104 Khoo vor bulag 115 01 00" 48 10 00" heatflow-7362 kcal. P=145000 2-105 Utaat minjuur 115 05 00" 48 45 00" humidity-5.6-8.8, heatflow-4551-5043 kcal.kg, volatile -43.0%, Y-15.0% P2=924.0 2-106 Bumbain bulag 115 09 00" 47 50 00" P=178400 2-107 Bayan us 115 36 00" 47 47 00" humidity-5.6, heatflow-5043 kcal.kg, volatile-3.8%, ashflow-4.95%, S-0.32% P1=205.6 2-108 Khaniin gol 115 37 00" 46 04 00" P3=31.6 2-109 Urt tsagaan 115 41 00" 47 47 00" ashflow-4,95% P2=205.9 2-110 U hert nuur 115 18 00" 49 05 00" P3=134.4 2-111 Tsagaan tokhoi 94 48 20" 45 46 35" P1-14,6 2-112 Khuurai tsaidam 106 16 30" 49 12 30" P1-7179,1 2-113 Khonkhor zag 94 33 20" 44 56 10" humidity-4.86, heatflow-3556kcal.kg, volatile-22.54%, ashflow-19.69%, S-<0.10%, P-<0.05% P2-1340.0 2-114 Gashuunii khudag 95 38 30" 44 37 15" humidity-0.22-2.2, heatflow-2802-3525kcal.kg, ashflow-71.16-75.53% P2-793.8 2-115 Chandmani uul 96 04 21 46 24 06 P1-18.0
PYROSCHIST DEPOSITS 3-1 Kho gshin gol 102 58 00" 47 04 00" humidity-1.02-1.68, ash -69.2-85.5%, 114900 3-2 Zuun bulag 103 12 00" 47 15 00" ash-59.17% resin-8.3% 4300 3-3 Hushuun khudag 105 38 00" 45 52 00" resin -6-13%, S-0,7% C2=24.57 3-4 Khashaat khudag 107 15 00" 44 12 00" heatflow-7.6 mdj.kg, ash-80.03%, S-0.08% 100.0 PYROSCHIST OCCURRENCES 3-5 Tsagaan nuur 113 17 00" 49 24 00" moisture -78.5%, ash -80% 200 3-6 Chandmana 92 48 00" 47 41 00" P=2524.6 3-7 Unnamed 103-A-20 99 12 00" 45 11 00" moisture 3-4.2%, ash - 59.4-76.5% 1200 3-8 Beliin jas 106 41 00" 46 24 00" ash -1.4-4.5% 12000 3-9 Nariin uul 106 35 00" 46 31 00" ash -77.0% 63000 3-10 Booliin jins 106 41 00" 46 24 00" P=120.0 3-11 Bayanjargalan 107 42 00" 45 40 00" bed mode 10000 3-12 Eedemt 107 43 00" 45 39 00" P1=212.8 3-13 Khuisiin ovoo 107 12 00" 45 34 00" P3=13360 3-14 Khoh tsav 107 02 00" 44 44 00" P3=12500 3-15 Khashaat khudag 107 35 00" 44 41 00" P=100000 3-16 Bayan-Erhet 108 43 00" 46 58 00" moisture 13.07-15.87%, heatflow-2.0-3.9 mdj.kg, ash - 71.27-83.3%, S-0.25-1.85% P1+P2=5198.8 3-17 Khavhastai 104 09 00" 43 15 00" humidity-12.5, heatflow-9.9 mdj.kg,ashflow-82.6%, S-0.227% P=3.9
3-18 Ar jargalant gol 104 12 08 47 04 18 P=840t.t BITUMEN DEPOSITS 4-1 Bayan-Erkhet 108 37 00" 46 59 00" bitumen 9.1-21.2% C1=0.034 C2=0.021 4-2 Zuunbayan 110 05 00" 44 28 00" bitumen 7.1-8.9% C1=0.25 C2=0.04 PEAT OCCURRENCES 5-1 Kho h alag 94 07 00" 48 55 00" P=10.1 5-2 Bayan gol 95 20 00" 46 22 00" P=100 m.m3 5-3 Bayan gol 96 02 00" 46 34 00" P=100 m.m3 5-4 Baishint su m 112 42 00" 45 42 00" P=2-3 m.m3 5-5 Khalhiin gol 118 40 00" 47 37 00" P=19.38
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.2 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Měď - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Copper type deposits description 3 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Copper deposits 4 II. Copper occurrences 4
Copper Copper is the most important raw material paving the way for all mineral material base and mining industry of Mongolia. Considerable copper reserves allowed for the country to set up a new subsection of mining industry namely the output of copper and molybdenum concentrates. There are three copper metallogenic belts in Mongolia: the Northern Mongolian, Central Mongolian and Southern Mongolian, which coincide spatially with the sublatitudinal volcanic belts of the same names. Copper mineralization occurs primarily in areas of volcano-plutonic associations. The following types of ore formation are found: 1. Cu-Ni-(Pt-group) association related to sulfide in layered mafic and ultramafic rocks, 2. Cu-Ni-(Pt-group) association related to gabbro, 3. Cu-Zn-bearing massive sulfide in volcanogenic rocks (Cyprian type), 4. Cu-Zn-bearing massive sulfide in volcanogenic rocks (Uralian type), 5. Cu-Co-sulfoarsenic-sulfosalt-bearing veins, 6. Cu-Ag-bearing epithermal metasomatite, 7. Cu-bearing basalt, 8. Cupreous sandstone and shale, 9. Cu (Fe, Au, Ag and Mo) skarn, 10. Porphyry Cu (Au, Ag and Mo), 11. Porphyry Cu-Mo (Ag and Re), 12. Stockwork/metasomatite Cu related to granitoids, 13. Cu-Ag bearing quartz veins. Mongolia s copper reserves are located in the porphyry copper-molybdenum type deposits. Copper skarn containing quality copper, pyrite, and copper-nickel and sandstone formations has not yet been studied in detail. Two major, complex stockwork deposits of porphyry copper-molybdenum type, the Erdenetyn Ovoo and Tsagaan Suvarga deposits are of the greatest interest. In addition to the above mentioned deposits, occurrences, also of porphyry copper-molybdenum type, were revealed in different areas of the country. They include: the Naryn Bulag, Saran Uul, Kharmagtai, Hunguyt, Naryn Khudag, Bayan Uul, Ih Huush and other occurrences.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.3 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Fe, Mn, Ti, Cr, V - ložiskové typy, tabulkové
CONTENT page Iron type deposits description 3 Titanium and vanadium type deposits description 3 Manganese type deposits description 3 Chromium type deposits description 4 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Iron deposits 5 II. Iron occurrences 5 III. Manganese occurrences 9 IV. Titanium occurrences 10 V. Chromium occurrences 10 VI. Vanadium occurrences 11
Iron A number of iron deposits, which are small-scale and medium-scale by reserves, and numerous occurrences of iron have been revealed throughout the territory of Mongolia. They are located in the northern half of Mongolia. The most widespread deposits and occurrences of iron are from iron formations developed in Proterozoic and Vendian-Cambrian metamorphic volcano-sedimentary and, less frequently, in Devonian cherty, terrigenous rocks. Deposits of skarn-magnetite group of formations predominantly from Vendian-Cambrian zonally metamorphosed terrigenous and carbonate successions invaded by granitoids of different age. The following types of ore formation are found: 1. Ti-Fe association related to layered mafic and ultramafic rocks, 2. Volcanogenic-sedimentary Fe, 3. Stockwork/metasomatite Fe related to granitoids, 4. Fe (Cu, Au, W and Sn)- bearing skarn, 5. Sedimentary Fe (Mn), 6. Ferruginous quartzite (jaspilite), 7. Native magnetite. Titanium and vanadium At present level of the study, the deposits and occurrences of titanium and vanadium are limited in Mongolia. Most of the titanium occurrences are related to the hydrothermal quartz veins, as quartz-magnetiteilmenite and quartz-ilmenite type of mineralization. Such occurrences are known in Mongolian Altai and Northern Mongolia. The following types of ore formation are found: 1. Native ilmenite, 2. Early native Ti-Zr, 3. Ti-Fe association related to layered mafic and ultramafic rocks, 4. Sedimentary stratyform V (U). Manganese Almost all occurrences of manganese are concentrated in Eastern Mongolian region and less in Northern Mongolia. They are genetically related to the iron ore mineralization manifestations, with which they form single manganese-iron ore formations. This area is known for manganese deposits of
the Ho vsgol Lake manganese-iron ore region. The Saikhan Gol deposit is the deposit, known in the Northern Mongolia. In the Eastern Mongolia majority of manganese mineralization is concentrated in the group of ore occurrences in the bend of Tuul River and Nalaih group occurrences. There were found following two types of manganese mineralization: volcanogenic-sedimentary manganese and sedimentary manganese (Fe). Chromium Chromium deposits have not been discovered on the territory of Mongolia. There are known 9 chromium-ore occurrences, which belong to chromspinellide formation. All of them are located in ultramafic massif, majority of which form extended belts in the zones of deep fractures. There are 8 such belts in the Early Caledonian structures of the Northern Megablock and 2 in the South Govi and Sulinheer structure zone of the Southern Megablock. The following 2 types of ore formation are found: magmatic podiform chromium and native chromite.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.4 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Pb, Zn, Ni, Co, Al - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Lead and Zinc type deposits description 3 Nickel and cobalt - type deposits description 3 Aluminium - type deposits description 4 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Lead deposits 5 II. Lead occurrences 5 III. Zinc deposits 9 IV. Zinc occurrences 9 V. Nickel occurrences 11 VI. Cobalt occurrences 12 VII. Aluminium deposits 12 IX. Aluminium occurrences 13
Lead and Zinc Not long ago, only minor uneconomic deposits and occurrences of lead and zinc were known in Mongolia. In the 1970s and 1980s large and medium-scale deposits and a number of promising ore occurrences, such as Ulaan, Muhar, Tsav, To mortyn Ovoo, Bayan Uul, Altan Tolgoi, Mo ngon- O ndor and others were revealed and explored in the eastern part of the country. These targets paved a way for establishing a mineral-raw material base of base metals. The known base metal deposits were mainly formed in the Mesozoic. They are concentrated within the Central Mongolian volcanic belt and usually occur in marginal parts of Late Mesozoic depressions, filled with Upper Jurassic-Lower Cretaceous volcanites of rhyolite-trachyrhyolite formation of the basalt-rhyolite association and in the basement inliers composed of Devonian volcano-terrigenous-carbonate and older units, and less frequently, of Early Mesozoic granitoids. The known base metal deposits belong to following four economic types: mineralized fluid-explosive pipes, veins in various rocks, mineralized shear zones in rocks of various composition, and aposkarn metasomatic bodies in limestone. The following types of ore formation are found: 1. Volcanogenic massive sulfide Zn-Pb-Cu (Ag, Au, Cd, Sn, Sb, Bi and barite) (Kuroko and Ore-bearing Altai type), 2. Volcanogenic hydrothermal-sedimentary Pb-Zn (Cu, Ag), 3. Contained in volcanic rock metasomatic base metal Pb-Zn (Cu, Au, Ag), 4. Contained in carbonates metasomatic base metal Ag- Pb-Zn, 5. Contained in volcanic rock metasomatic/brecciated base metal Ag-Pb-Zn (Cd, Cu, Au), 6. Sedimentary-exhalative Pb-Zn, 7. Pb-Zn (Cu, Au, Ag, W, Fe)-bearing skarn, 8. Tin-base metal-bearing vein, 9. Vein/metasomatite Ag-Pb-Zn related to granitoids, 10. Vein/metasomatite Pb-Zn related to granitoids, 11. Fe-Zn skarn. Nickel and cobalt At present, there are no nickel and cobalt deposits in Mongolia, because the mineral exploration and prospecting work was oriented mainly to the other metals, as precious, base and rare metals in last decades. The skarn and weathering crust genetic type of nickel and cobalt occurrences are known. The nickel and cobalt mineralizations are mostly located in ultramafic intrusive massifs which are related to the zones of deep faults.
The following types of ore formation are found: 1. Cu-Ni (Pt-group)-bearing sulfide that located in layered mafic-ultramafic rocks, 2. Weathering surficial Ni, 3. gabbro-related Cu-Ni-(Pt-group), 4. Co-bearing sulfoarsenic vein. Most interesting occurrences are the Sulinheer, Duut Uul, Ulaan Bulagyn Ho ndii, Tsagaan Gol, Burhan Tolgoi and Herlen. They were formed in the ultramafic rocks (serpentine, nontroniteserpentine), which accompanied the regional deep faults, like Bayanhongor, Zelter, Ih Bogd and Sulinheer. But they have no mining potential, and detailed exploration is required. Aluminium Aluminium-bearing rocks, which might be considered as aluminum ore, are known on the territory of Mongolia. By the prognostic reserve and ore quality most interesting are the Do chyn Gol and Alag Uul deposits and Suhbaatar, Shorvog and other occurrences. The following 2 types of ore formation are found: sedimentary bauxite and magmatic nepheline.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.5 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Sn, W, Mo, Bi, Ta, Ni, Be, Li, Zr - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Tin - type deposits description 3 Tungsten - type deposits description 3 Molybdenum - type deposits description 4 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Tin deposits 5 II. Tin occurrences 6 III. Tungsten deposits 8 IV. Tungsten occurrences 9 V. Molybdenum occurrences 13 VI. Bismuth occurrences 15 VII. Tantalum occurrences 15 VIII. Niobium occurrences 16 IX. Beryllium occurrences 16 X. Lithium occurrences 17 XI. Zirconium occurrences 17
Tin To date, primary and placer deposits of tin are known in the country. Among placers small ones prevail. The Bayanmod and Elstyn (South Hentii) are the largest placers. Output of cassiterite from placers was commenced in 1949 and has intermittently been continued, on a small-scale, to the present day from placers of the Modot and Janchivlan group. The known primary ore targets are poorly studied and haven t been properly assessed yet. Some of them are likely to become of economic importance in the future. Tin mineralization is spatially and genetically associated with regular lithium-fluorine leucocratic Late Triassic-Early Jurassic and Middle-Late Jurassic granites with elevated alkalinity (predominantly of potassium type). They were formed in the Mesozoic arch-block uplifts and within host projections of older among Mesozoic volcano-tectonic depressions. Cassiterite placers were generated at Neogene-Quaternary time. The following types of ore formation are found: 1. Cassiterite-silica veins, 2. Sn (W)-bearing veins, 3. Sn-W-bearing veins, 4. Native Sn (W). Tungsten Deposits and numerous ore occurrences are wide-spread in Mongolia. All known economic and marginally economic targets are represented by three commercial types: veins, stockworks and greisen bodies. Studied and exploited tungsten-tin placers, where tungsten is present as a by-product account for and extremely tiny fraction of its reserves and prognostic resources. The bulk of the deposits are small-scale targets; medium and large targets are less frequent. The large targets are characterized by content of useful components and demand complex processing technique, which hampers its production development. The output of tungsten concentrate started in 1943 at the deposits of vein type, such as the Burentsogt, Tumentsogt, Ih Khairhan, Chuluun Hureet and other deposits, and continued up to 1980. A maximum annual output of concentrates reached 350 t. Due to discovery, on the west of the country, of rich vein deposits the interest to study and subsequently develop them has sharpened again. In terms of economic types and affinity to ore formations the tungsten deposits of Mongolia are not too versatile although the ore material composition of many of them is rather complex. In addition to wolframite and sheelite ores of certain deposits contain economic concentrations of molybdenite, cassiterite, beryl and other minerals. The vein deposits (Kyzyltau, Khovd Gol, Tsunheg and others) spatially and generally related to Late Paleozoic, predominantly leucocratic granites prevail In Mongolian Altai, on the west of the country. In central and eastern regions of the country tungsten deposits occur within three most productive rare-metal metallogenic zones, namely the Hentii Govi- South Herlen and South Govi-Nuhet davaa zones. The deposits were formed here in the course of Mesozoic tectono-magmatic reactivation and genetically associated with Early Mesozoic standard and lithium-fluorine granites. Apart from the above mentioned economic types, there are prerequisites for
discovery of stratiform sheelite bodies in metamorphosed sequences as well as skarn-and skarn greisen in Mongolia. Under the conditions of Mongolia, the economic targets of the vein type suitable for underground mining should contain no less than 1.0-1.5% tungsten trioxide. In the stockwork and greisen bodies amenable to open pit mining the content of tungsten may be lowered to 0.2-0.3%. Ores from stockwork and greisen deposits are as a rule, composite which considerably increases their value. The average content in these bodies is termed in arbitrary tungsten trioxide with due account of byproducts. The ores from vein deposits with simple composition are the easiest to process by gravity methods or by electromagnetic separation. The concentrate obtained usually contains more than 60% tungsten trioxide, the recovery being more than 80%. More complicated beneficiation flow-sheets are required for finely impregnated composite ores from stockwork deposits. Gravity methods are complemented by flotation for more thorough recovery of by-products. The extraction of tungsten trioxide is somewhat decreased, while recovery of by-products ranges from 40% (beryllium) to 80% and more (molybdenum). The following types of ore formation are found: 1. W (Mo, Fe, Cu)-bearing skarn, 2. W (Mo)-bearing stockwork/veins, 3. W-Mo-bearing stockwork/veins, 4. W (Sn)-bearing veins, 5. Sn-W-bearing veins, 6. Metamorphosed-hydrothermal sheelite layer, 7. Native W, 8. Hg-Sb-W-bearing vein/stockwork, 9. W-Mo-Be-bearing greizen, 10. W-Mo-bearing greizen, 11. W-Mo-Be-bearing vein/stockwork, 12. W-Mo-bearing vein/stockwork, Molybdenum Economically important molybdenum mineralization belongs to the porphyry coppermolybdenum and molybdenum-tungsten economic types and to the formations of the same name. The bulk of molybdenum reserves is concentrated in porphyry copper deposits (Erdenetyn Ovoo and Tsagaan Suvarga). The lesser portion is concentrated in copper-molybdenum (Aryn Nuur) and molybdenumtungsten deposits (Ondor Tsagaan and Yuguzer). The other molybdenum-bearing targets are so far
considered are potentially economic, since, at present, their development is uneconomic due to a number of regions.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.6 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů As, Sb, Hg, Sr, REE - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Strontium type deposits description 3 Mercury type deposits description 3 Arsenic and antimony type deposits description 3 REE type deposits description 4 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Arsenic deposits 5 II. Antimony occurrences 5 III. Mercury occurrences 6 IV. Strontium deposits 6 V. Strontium occurrences 7 VI. Rare earth deposits 7 VII. Rare earth occurrences 7 VIII. Yttrium occurrences 8
Strontium The single locality of Bayan Khushuu strontium deposit is in Mushgai Khudag rare-earth deposit region. It is within rhyolite-trachyte volcanic, syenite intrusion and Jurassic limestone. The carbonite-celestite stockwork mineralization is at the contact of the syenite intrusion, crosscut by carbonatite dyke. The following types of ore formation are found: barite-celestine-strontianite-bearing vein and sedimentary celestine. Mercury At present, several primary mineralization of mercury and more than 20 potential aureoles of mercury of cinnabar are known. The mercury mineralization of Mongolia occurs mostly in the regional deep fault zones. The faults, which are associated with mercury mineralization are northeast oriented with hundreds km of length: the Ereen Davaa (Onon), Herlen, Zelter, Bayan Gol and Yeroo Gol faults in eastern Mongolia, the Sulinheer, Manlai faults in southern Mongolia. The faults of western Mongolia has a direction of latitudinal or southeast strike, as Tolbo Nuur, Khovd, Tsagaan Shiveet and Ih Bogd in Altai Mountain Range and Zavkhan, Bayanhongor, Khangai faults in Khangai Mountains. Mercury occurrences and largest geolchemical aureoles of cinnabar are located in these fault zones without exception. Another source of mercury can be mercury-bearing epithermal silver-sulfosalt ore formations in western Mongolia, which contents of high grade mercury like Asgat, Dood and Dund Nariin Gol, Tolbo Nuur, Mergen Bulag and Sharbureg silver-sulfosalt deposits and occurrences. Some places the mineralization of mercury is associated with gold mineralization. The large geochemical aureoles of mercury in the Manlai, Ereen Davaa (Onon) and Bayanhongor fault zones are associated with high potential gold ore-formations. The biggest geochemical aureole of cinnabar is located in the southeastern slope of Ereen Davaa Mountains in northeastern Mongolia and related to Ereen Davaa deep fault zone. The following types of ore formation are found: 1. Hg-bearing carbonate, 2. Hg-bearing debrises, 3. Hg-bearing talk-carbonate (Listvenite) associated with volcanites. Arsenic and antimony Only few mineralizations are recognized, where arsenic and antimony are principal components. The arsenic and antimony mineralization mostly occurs associated with gold, silver, copper and base metal ores. Such deposits and occurrences like as Zaagyn ho ndii, Tsagaan Ho ndii, Modot O ndor, Tsagaan Chuluut, Baruun Bulag and Tagyn Burd known in northeastern Mongolia. These occurrences are represented by predominantly quartz veins, quartz-antimonite vein zones,
which are formed in mineralized shear zones. Ore minerals are arsenopyrite, pyrite, antimonite and senarmontite. The following types of ore formation are found: 1. Sb (As, Au, Ag)-bearing carbonates, 2. Sb-bearing debrises, 3. Sb-containing vulcanite. Rare Earth Elements Known rare-earth-element deposits are situated in southern Govi part of Mongolia. Prospects for setting up a mineral raw material base of rare earth metals are estimated as favorable. With the present-day knowledge of the targets of this raw material, the following commercial types are recognized: tantalum-bearing granites, rare-metal alkaline granites, rare-earth alkaline volcanoplutonic rocks (trachytes, syenites etc.). The following types of ore formation are found: 1. REE-bearing pegmatite, 2. Ta-Nb-REE-bearing pegmatite, 3. Nb (Ta)-Zr-REE-bearing alkaline metasomatite, 4. REE-bearing carbonatite, 5. Native monacite.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.7 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Průmyslové a nerudní suroviny - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Asbestos type deposits description 4 Talc type deposits description 4 Magnesite type deposits description 4 Zeolite type deposits description 4 Graphite type deposits description 4 Muscovite type deposits description 5 Phosphorite type deposits description 5 Fluorite type deposits description 5 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Asbestos deposits 6 II. Asbestos occurrences 6 III. Gypsum deposits 6 IV. Gypsum occurrences 7 V. Muscovite deposits 8 VI. Muscovite occurrences 8 VII. Magnesite deposits 8 VIII. Magnesite occurrences 8 IX. Talc deposits 9 X. Talc occurrences 9 XI. Perlite deposits 9 XII. Zeolite deposits 10 XIII. Zeolite occurrences 10 XIV. Graphite deposits 11 XV. Graphite occurrences 11
XVII. Sulphur occurrences 12 XVIII. Barium occurrences 12 XIX. Phosphorite deposits 12 XX. Phosphorite occurrences 13 XXI. Fluorite deposits 14 XXII. Fluorite occurrences 17 XXIII. Salt deposits 21 XXIV. Bentonite deposits 25 XXV. Bentonite occurrences 25 XXVI. Precious stone deposits 25 XXVII. Precious stone occurrences 25 XXVIII. Chalcedony and onyx deposits 26 XXIX. Chalcedony and onyx occurrences 27 XXX. Crystals and silicon deposits 27 XXXI. Crystals and silicon occurrences 28 XXXII. Nephrite deposits 30 XXXIII.Nephrite occurrences 30 XXXIV. Industrial stone deposits 30 XXXV. Industrial stone occurrences 30 XXXVI. Mineral water deposits 31
Asbestos More than 30 chrysotile-asbestos and amphibole-asbestos deposit and occurrences are known in Mongolia. The chrysotile-asbestos mineralization is mainly related to the ultramafic intrusions, which accompany regional deep fracture zones, like Zavkhan, Ih Bogd, Tsagaanshiveet, Tolbo Nuur, Arigyn Gol, Herlen and Zelter. Most of the ultramafic intrusions create small bodies with lenticular shape, and are characterized by intensive serpentinization. Talc Two types of talc mineralization are known in Mongolia: an apocarbonate, less ferrous talc and an aposerpentinite, ferrous talc formations. The mineralization of apocarbonate talc is related to the hydrothermal metasomatized altered shear zones in the Upper Proterozoic limestone and marble sequence. Most of the talc deposits and occurrences belong to the aposerpentinite type, which occur in ultramafic intrusive zones. Magnesite Most of magnesite deposits of economic potential and occurrences in Mongolia are located in the Manlai and Ih Bogd deep fault zones as weathering product of ultramafic rocks. Usually, there were occurred 2 types of magnesite: metamorphosed metasomatic magnesite and weathering crust magnesite in Mongolia. Zeolite There are several zeolite deposits and occurrences of industrial importance (Tsagaan Tsav, Tushleg etc.). Spatially concentrated in the Eastern Mongolian volcanic belt, they belong to a distinctive type of zeolites of igneous-limonitic genesis dating back to the Upper Jurassic and Early Cretaceous periods. The main mineral of the zeolite group is clinoptilolite. In some cases, zeolite occurrences include insignificant quantities of chabazite, heulandite, analcime and ferrierite. The mean content of the valuable component in zeolites is 40-90%. Graphite The graphite deposits and occurrences of Mongolia occur in area to west from Ho vsgol Lake and the Govi region. The mineralization formed in two types of ore formations: in contact skarn zones of intrusive and calcareous sedimentary rocks and in metamorphic rocks.
Muscovite The muscovite-quartz-feldspar mineralization is mainly related to the pegmatite veins in contact of the Upper Proterozoic metamorphic rocks and Paleozoic granite intrusions. Most of the muscovite deposits and occurrences are located in the large Bulgan-pegmatite zone the southern slope of the Mongolian Altai. The length of this zone is 300 m; the width varies from 6 to 8 km. except mica the pegmatite zone is associated with beryllium, tantalum and niobium mineralization. Phosphorite Mongolia possesses considerable identified reserves of marine sedimentary-metamorphosed sheet phosphorites, which are concentrated in Ho vsgol phosphorite-bearing basin. Occurrences of phosphorites similar to those from the Hov sgol basin were also found, but still not studied in the Zavkhan zone of Riphean-Vendian carbonate sequences. Fluorite The fluorite mineralization is of widespread occurrence in Mongolia. Fluorite is one of the leading economic minerals of the country; the production is being both by the underground (37%) and openpit (63%) metods at Berh, Khar-Airag, O rgon, Chuluut Tsagaan Del and Bor-Ondor mines. Fliuorite mineralization manifests itself on the territory of the country in a wide temporal span from the Late Paleozoic through the Late Mesozoic. However the main economic mineralization took place during Late Mesozoic. The following types of ore formation are found: 1. Epithermal fluorite-bearing vein/metasomatite, 2. Granitoid-related fluorite-bearing vein, 3. Alkaline intrusion-related fluorite-bearing vein/metasomatite.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.8 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Stavební materiály - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Building Materials 3 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Marble deposits 4 II. Marble occurrences 4 III. Limestone deposits 4 IV. Building stone deposits 7 V. Sand deposits 10 VI. Clay deposits 12 VII. Pebble deposits 15 VIII. Pigment mineral deposit 17 IX. Decorative deposit 18
Building Materials The building materials are regularly widespread in Mongolia. The building materials have significant role in mining of Mongolia. During more than 50 years of mineral prospecting and exploration numerous building material deposits and occurrences as marble, limestone, building stones, clay, sand, pigment minerals, pebbles decorative stones were found. The main building material operations are sand, clay, limestone and pebbles. Some kind of them less explored as marble, decorative stones. - Marble distributed is limited, and found in three locations: Tsagaan Chuluut in Hovsgol aimak, Ar Bulag in Govi-Altai aimak and Asgat in Arkhangai aimak. - Limestone s widespread kind of building materials and occurred in territory of each aimak. Also, it s exploited locally, by small size opencast. - Sand, clay and pebbles are found along valley of large rivers and streams; and are being the important building material for local village people and centralized industries of the country. - The pigment minerals are widespread, except Eastern Economic province, which comprises of Hentii, Dornod,suhbaatar and Govi-Sumber aimaks. This kind of raw material is less explored and exploited.
Projekt: Analýza: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu Modelová země Mongolsko - zajištění a analýza vstupních dat Příloha 4.2.9 Mongolsko - přehled ložisek a výskytů Energetické suroviny - ložiskové typy, tabulkové přehledy, distribuční mapa
CONTENT page Coal 3 Pyroshist 3 Location Map of Deposits and Occurrences Tables (CD): I. Hard coal deposits 4 II. Hard coal occurrences 8 III. Brown coal deposits 10 IV. Brown coal occurrences 14 V. Pyroschist deposits 18 VI. Pyroschist occurrences 18 VII. Bitumen deposits 19 VIII. Peat occurrences 19
Coal Coal is the leading mineral and the principal source of heat and electrical energy of Mongolia. To date, over 40 coal deposits have been found and explored Coal deposits are irregularly distributed; and over than 90% of its reserves are concentrated in the Central economic region. Economic coal potential of Mongolia is determined by four coal-forming epochs: The Carboniferous, Permian, Jurassic and Cretaceous. There s an obvious tendency of younging of the coal-bearing sediments from west to east. The deposition of coal in the Carboniferous and the Permian took place in the superimposed basins of the post holding development of the region while in the Jurassic and the Cretaceous coals were accumulated in superimposed basins resulted from tectonic rejuvenation. Coals of Mongolia correspond to hard-coal (Carboniferous, Permian and partly Jurassic coals) soft-coal (Cretaceous and partly Jurassic coals) grades of coal metamorphism. By mechanical properties and water content, brown coals are represented by grades B-2 and B-3 (moderate water content and strong) and trade B-1 (high water content and weak). Petrography compositions of the Carboniferous coals were not studied. Permian coals of the Tavantolgoi deposit are dominated by semilustrous and semimatt lithotypes, by clarain-durain ingredients. The Sharyn Gol and Egyn Gol deposits of Permian age are characterized by semilustrous, less common-lustrous and matt coals, which are transitional from brown to hard varieties. Lower Cretaceous coals consist of dully- lustrous, semimatt or, less frequent matt varieties with lenses of vitrain. Pyroschist The deposits and occurrences of pyroschist are located mostly in eastern part of Mongolia. Distribution of the pyroschist deposits is related closely to the Lower Cretaceous sedimentary sequence, which fill the Mesozoic rift and graben basins.