Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V 6. 10. 2017
Organizace kurzu 12 přednášek: pátky 10:30-12:30 prezentace budou na www.uzemi.eu doporučená literatura způsob ukončení: 1) rozprava o přednášených tématech na poslední přednášce (19.1.) 2) tematicky zaměřená esej 3) diskuse nad knihou (dohodnout se nad kterou)
Inspirativní počítačová hra Sid Meier s Civilization IV + mod Rhye s and Fall of Civilization - http://rhye.civfanatics.net/pages/civ4-menu.php
Něco o mě Vzdělání 2007-2014 doktorské studium: ČVUT v Praze - Fakulta stavební; Katedra urbanismu a územního plánování; téma doktorské práce: Proces modernity a jeho artikulace v prostorové struktuře území 2012 NCKU, Tainan, Čínská Republika (Taiwan) Krátkodobé výzkumné stipendium (6 měsíců), udělené Ministerstvem školství Čínské republiky na Taiwanu 2000-2007 magisterské studium: ČVUT v Praze - Fakulta stavební, studijní program: Pozemní stavby a konstrukce; modul: Územní plánování; téma diplomové práce: Urbanistická studie městské části Praha-Řeporyje 2003-2004 zahraniční studijní stáž (Erasmus, 10 months): KTH Stockholm (Švédsko), Environmental engineering and sustainable infrastructure
Něco o mě Pracovní zkušenosti 2017-dosud Walloth Urban Advisors - analytik územních systémů, urbánní poradenství (pro evropská města, kraje, hospodářské asociace a občanské iniciativy) 2013-2016 ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování výuka urbanismu, správa webu, řešitel výzkumných grantů v týmu doktorandů, pořádání odborných konferencí (editor sborníku z konference ČSÚP), výzkum měst jakožto komplexních systémů 2007-dosud Architektonická kancelář Foglar architects + spolupráce s Ing. arch. Marií Horváthovou projektant územních plánů (obce ve Středočeském a Královéhradeckém kraji 2004-2008 Ing. arch. Miloš Černý tvorba dokumentace rodinných domů pro stavební povolení (kresličské práce)
Úvod: lidská evoluce, pravěké migrace, největší města v dějinách, antropocén 1
Než se zrodila města......lidé už leccos uměli.
Evoluce druhu Homo Sapiens 350-150 000 př.n.l. vznik řeči 160 000 př.n.l. anatomicky moderní člověk 85 000 př.n.l. úspěšná migrace z Afriky na další kontinenty 50 000 př.n.l. kognitivně moderní člověk (uměl by žít v současnosti) 9 600 př.n.l. konec doby ledové, začátek holocénu, první stavby
Pravěká migrace Homo Sapiens postupné osídlení všech kontinentů moderním člověkem postup migrace rekonstruován na základě analýzy DNA v současné populaci většina populace se příliš nestěhovala a žila v lokalitách, které osídlili jejich předci ještě před poslední dobou ledovou http://www.bradshawfoundation.com/journey/
Rekonstrukce pravěké migrace
Růst světové populace
Milníky v historii urbanizace neolit mladší doba kamenná první trvalá sídla doba bronzová, první města zrod modernity, fosilní paliva doba železná, antika
Největší města v dějinách 3000 př. n.l.: Uruk (cca 40.000 obyv.) Mezopotámie Memfis (cca 40.000) Egypt 2100 př. n.l.: Ur (100.000) Mezopotámie 1700 př. n.l: Babylón (60.000) Mezopotámie 1600 př. n.l.: Avaris (až 100.000) Egypt 1400 př. n.l: Théby (až 100.000) Egypt 1000 př. n.l: Haojing (> 55.000) Čína Théby (> 50.000) Memfis (> 50.000) Babylón (100.000) 650 př. n.l: Ninive (120.000) Mezopotámie 430 př. n.l.: Babylón (200-250 tis) 320 př. n.l.: Alexandrie (300 tis) Egypt 200 př. n.l: Pataliputra (350 tis) Indie Alexandrie (300-600 tis) Chang'an (400 tis) Čína 1 n.l.: Řím (650 tis 1 milión) Itálie 361: Konstantinopol (300-350 tis) Turecko 500: Konstantinopol (400-500 tis) 700: Chang'an = dnešní Si-an (800 tis 1 milión) Čína
Největší města v dějinách 932: Bagdád (1.1 mil) Mezopotámie 1000: Kchaj-feng (1 milión) Čína Kordóba (450 tis) Španělsko 1300: Chang-čou (432 tis 1.5 mil) Čína Káhira (500 tis) Egypt 1400: Nanking (500 tis 1 mil) Čína 1500: Peking (672 tis 1 mil) Čína 1650: Istanbul (700 tis) Turecko Dillí (500 tis) Indie 1684: Paříž (540 tis) Francie 1700: Ayutthaya (1 mil) Thajsko 1800: Peking (1.1 mil) 1825: Londýn (1.34 mil) Velká Británie 1850: Londýn (2.32 mil) 1900: Londýn (6.48 mil) 1925: New York (7.77 mil) USA 1950: New York (12.5 mil) 1965: Tokio (15 mil) Japonsko 2000: Tokio (26.4 mil)
Megaměsta > 10 milionů obyvatel
Globální metropole globální metropole zahrnuje termíny: global city (Saskia Sassen) metropolitan region (Manuel Castells) megacity (> milion / 10 milionů obyvatel) jde tedy o velké město, které je zároveň významným ekonomickým, politickým a kulturním centrem země či oblasti ohnisko, v němž je charakter moderní doby zhuštěn (a snad i vysvětlen)
Globální metropole jeden svět
Počátek Antropocénu? 1950
Antropocén Věděli jsme, že svět už nikdy nebude stejný. Někteří lidé se smáli. Několik jich plakalo. Většinou jen mlčeli. - Robert Oppenheimer
Antropocén Znečištění plastovým odpadem a intenzívní jaderné testy ukončily geologickou éru Holocénu a posunuly Zemi do nové epochy Antropocénu Tým Mezinárodní komise pro stratigrafii, vloni (2016) doporučila stanovit oficiální začátek Antropocénu na rok 1950 2624 uskutečněných jaderných výbuchů vytvořilo specifický spad a ozáření planety, který lze nazývat novou geologickou vrstvou
Změny v klimatickém systému IPCC (2013): Oteplování klimatického systému je nesporné a od 50. let 20. století lze pozorovat změny, nevídané za celá desetiletí i milénia. Atmosféra a oceány se oteplily, množství sněhu a ledu se ztenčilo, hladina moří se zvedla a koncentrace skleníkových plynů se zvýšily. Lidský vliv na klimatický systém je zřejmý.
Mapa lidského dopadu na mořské ekosystémy
Porozumění klimatickému systému a výhled do budoucna IPCC (2013): Pokračování emisí skleníkových plynů způsobí další oteplování a změny ve všech komponentech klimatického systému. Omezení změny klimatu bude vyžadovat podstatnou a dlouhodobou redukci emisí skleníkových plynů. Kumulativní emise CO 2 výrazně určují zvýšení globální průměrné povrchové teploty koncem 21. století a dále. Většina aspektů klimatické změny přetrvá několik století, i když by emise CO 2 byly zastaveny.
IPCC (2013): Nárůst globální teploty jako funkce kumulativních emisí CO 2
Antropogenická transformace suchozemských biomů
Antropogenická transformace suchozemských biomů
Ekologická stopa lidstva v současnosti lidstvo spotřebovává produkci víc než 1,5 pozemských ekosystémů cca od roku 1975 žijeme na ekologický dluh
Ekologická stopa lidstva: srovnání s národní biokapacitou
Ekologická stopa lidstva: srovnání s globální biokapacitou
Ekologická stopa lidstva a index lidského rozvoje
Ekologická stopa lidstva a index lidského rozvoje: ČR
Planetární hranice (Rockström et al. 2009, Steffen et al. 2015)
Historie historie je plná příběhů o tom, kdo jsme my: my, občané určitého města (Epos o Gilgamešovi), my, příslušníci určitého kmene (potomci Romula a Réma), my, vyznavači určité víry (v Krista, Alláha), my, obyvatelé určité země (Američané, Češi) moderní historici tyto příběhy poskládali do příběhu civilizace a zkonstruovali tak příběh lidstva (jeho příběh = his-story)
Geohistorie antropologové a evoluční biologové zkonstruovali příběh lidského druhu (příběh evoluce druhu homo sapiens) pohled z perspektivy Antropocénu i tento příběh přerámovává a vplétá do příběhu Země (do jejího příběhu, tj. do vědou zkonstruovaného příběhu o posloupnosti geologických epoch, o vývoji oceánských a suchozemských druhů, o zalednění a o změnách složení atmosféry)