(sledované období: 7. 2. 2017 6. 3. 2017) JUDr. Nataša Randlová, Ph.D./Mgr. Gabriela Píková Advokátní kancelář Randl Partners, www.randls.com, člen Ius Laboris Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a další související zákony (protikuřácký zákon) Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 65/2017 Sb. dne 3. 3. 2017 Účinnost: 31. 5. 2017 Přehled stavu projednávaných předpisů pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (transpoziční novela přeshraniční vysílání zaměstnanců) Senátní tisk: 57 Předkladatel: vláda Stav projednávání: Senát Předpokládaná účinnost: 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk: 59 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 19. 4. 2016) Stav projednávání: Senát Předpokládaná účinnost: 1. dnem 2. měsíce po vyhlášení č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů Sněmovní tisk: 798 Předkladatel: Senát (předložil PS dne 28. 4. 2016) Stav projednávání: Poslanecká sněmovna 3. čtení Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (otcovská poporodní péče) Sněmovní tisk: 821 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 27. 5. 2016) Stav projednávání: Poslanecká sněmovna 3. čtení Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení Návrh zákona o zahraniční službě a změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) Sněmovní tisk: 994 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 15. 12. 2016) Stav projednávání: Poslanecká sněmovna 3. čtení Předpokládaná účinnost: 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení 2 WWW.MZDOVAPRAXE.CZ
č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (flexibilita čerpání rodičovského příspěvku) Sněmovní tisk: 854 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 30. 6. 2016) č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (posudková péče a pracovnělékařské služby) Sněmovní tisk: 874 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 21. 7. 2016) č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a další související zákony Sněmovní tisk: 880 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 26. 7. 2016) Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2017 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (koncepční novela) Sněmovní tisk: 903 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 9. 9. 2016) Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017 pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (agenturní zaměstnávání) Sněmovní tisk: 911 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016) Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákony (maximální hranice důchodového věku) Sněmovní tisk: 912 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016) č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zjednodušení placení pojistného pro OSVČ) Sněmovní tisk: 926 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 3. 10. 2016) Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. měsíce po vyhlášení č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zákony (transpoziční novela) Sněmovní tisk: 990 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 13. 12. 2016) Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (valorizace pojistného placeného státem) Sněmovní tisk: 1018 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 2. 2. 2017) Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy (transpoziční novela) Sněmovní tisk: 688 PRÁCE A MZDA 4/2017 3
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 12. 2015) Původně navrhovaná účinnost: 1. 5. 2016 č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny redukčních hranic pro výpočet PPM) Sněmovní tisk: 730 29. 2. 2016) Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2016 č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (karenční doba) Sněmovní tisk: 744 Předkladatel: Senát (předložil PS dne 22. 3. 2016) Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů Sněmovní tisk: 799 Předkladatel: poslanec Andrej Babiš (předložil PS dne 29. 4. 2016) Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení pozdějších předpisů (dozor ÚP nad stavem/střízlivostí uchazeče o zaměstnání) Sněmovní tisk: 892 19. 8. 2016) (nesouhlas vlády) Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017 č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu) Sněmovní tisk: 979 2. 12. 2016) (nesouhlas vlády) č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ošetřovatelská dovolená) Sněmovní tisk: 1008 24. 1. 2017) (nesouhlas vlády) Předpokládaná účinnost: 1. dnem měsíce následujícího po vyhlášení Návrh na zavedení tzv. ošetřovatelské dovolené, o kterém jsme Vás informovali v minulém čísle Práce a mzdy, se ve vládě nesetkal s úspěchem, proto lze předpokládat, že ani v Poslanecké sněmovně nedojde daleko. V současnosti je ale v legislativním procesu další návrh s totožným úmyslem, a sice sněmovní tisk č. 1029, viz níže. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákony (dlouhodobé ošetřovné) Sněmovní tisk: 1029 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 2. 2. 2017) Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení Dne 8. února byla vládou schválena novela zákona o nemocenském pojištění, která by měla zavést novou dávku ze systému nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné. Účelem plánovaných změn je vytvořit vhodné podmínky pro dlouhodobé ošetřování a péči zejména o rodinné příslušníky v domácím prostředí, a to tak, aby i širší rodina byla schopna poskytnout příbuzným potřebnou péči. Ošetřovanou osobou se pro účely dávky považuje osoba, která pro závažnou poruchu zdraví musela být hospitalizována ve zdravotnickém zařízení alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a zároveň lze předpokládat, že její zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat celodenní poskytování ošetřovatelské péče minimálně po dobu 30 dnů (předpoklad dlouhodobosti potvrdí ošetřující lékař). 4 WWW.MZDOVAPRAXE.CZ
Nárok na dlouhodobé ošetřovné pak vznikne nemocensky pojištěné osobě, která nemůže vykonávat pracovní/podnikatelskou činnost z důvodu péče o ošetřovanou osobu. Tato osoba musí být a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. Maximální doba poskytování dávky je stanovena na 90 dnů, přičemž dávka by měla být poskytována pouze za dny, v nichž ošetřující osoba o ošetřovanou osobu reálně pečuje dávka se tedy neposkytne např. za dny, v nichž se ošetřující osoba bude v péči o ošetřovaného střídat s jinou osobou nebo kdy ošetřovaná osoba bude hospitalizována. Výše dávky bude za kalendářní den činit 60 % denního vyměřovacího základu a bude tedy stejná jako výše standardního ošetřovného (které je však poskytováno pouze po dobu prvních 9 kalendářních dní ošetřování, respektive 16 dní u osamělých zaměstnanců). Hlavní rozdíl mezi těmito dávkami však spočívá v tom, že pro účely dlouhodobého ošetřovného nebude vyžadováno, aby ošetřující a ošetřovaná osoba sdílely stejnou domácnost, což usnadní např. péči o rodiče. Návrh počítá s tím, že ošetřující osoba musí získat souhlas svého zaměstnavatele s absencí odůvodněnou poskytováním dlouhodobé péče pokud tedy návrh projde v nynějším znění, hrozí, že institut dlouhodobého ošetřování bude v praxi využíván pouze sporadicky (souhlas zaměstnavatele zde totiž může být podstatnou překážkou). V případě, že zaměstnavatel souhlas zaměstnanci ve smyslu výše uvedeném poskytne, (i) po dobu výkonu dlouhodobé péče nebude moci dát zaměstnanci výpověď, a (ii) bude povinen zařadit zaměstnance po návratu z dlouhodobé péče na stejnou pracovní pozici. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, zákony Sněmovní tisk: 1015 2. 2. 2017) Stav projednávání: souhlas vlády č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání Sněmovní tisk: 1034 Předkladatel: vláda (předložila PS dne 17. 2. 2017) Jak jsme informovali v PaM č. 7 8 minulého roku, ochranu tzv. whistleblowingu navrhl již ministr Andrej Babiš, který navrhl svou variantu ochrany whistleblowingu formou samostatného zákona. Nyní však vláda přišla s novým návrhem, kdy základem navrhované úpravy je novela občanského soudního řádu, neboť navrhovatelé nepovažují za vhodné přijímat celý nový samostatný zákon. Novela navrhuje přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele ve sporech, které vzniknou v souvislosti se znevýhodněním stávajícího nebo bývalého zaměstnance, který upozorní na neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti a v důsledku toho bude ze strany zaměstnavatele postižen v oblasti základního pracovněprávního vztahu. U soudu pak bude muset zaměstnanec prokázat pouze skutečnost, že byl vystaven odlišnému zacházení, a tvrdit, že se tak stalo z důvodu učiněného upozornění, a zaměstnavatel by musel prokázat, že měl k odlišnému zacházení legitimní důvod. V Poslanecké sněmovně jsou tedy nyní dva návrhy, které mají oba za cíl ochránit před postihem zaměstnance, kteří by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele, nicméně tyto dva návrhy nejsou kompatibilní. Nezbývá než vyčkat, zda jeden z návrhů projde sněmovnou dál, nebo bude navržena jiná úprava, která by oba původní návrhy protnula. Návrh zákona o evidenci odborových organizací aorganizací zaměstnavatelů a o změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů PRÁCE A MZDA 4/2017 5
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákony (zdravotní pojištění cizinců) č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (diferenciace sazeb pojistného na SZ) Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. měsíce po vyhlášení pozdějších předpisů (zaměstnávání OZP/rekvalifikace) Cílem tohoto návrhu je zkvalitnění právní úpravy v následujících třech oblastech: (i) zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), (ii) zprostředkování zaměstnání ze strany Úřadu práce ČR (ÚP ČR) a (iii) rekvalifikace. V oblasti zaměstnávání OZP má hlavní změna za cíl snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů tím, že nahradí systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele na chráněném trhu práce (CHTP), které by mělo zamezit současnému zneužívání poskytované podpory zaměstnávání OZP. Uznání zaměstnavatele by mělo mít formu dohody mezi zaměstnavatelem a ÚP ČR uzavřené na 3 roky, příp. na dobu neurčitou. Současně by novelou mělo dojít ke snížení dosavadního 36násobku poskytovaného náhradního plnění na 21násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Administrativní úspora bude zajištěna také tím, že k žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na CHTP nebudou zaměstnavatelé předkládat některé doklady ty totiž bude mít ÚP ČR k dispozici v rámci nově zaváděné roční zprávy o činnosti zaměstnavatele. Tímto by doposud čtvrtletní periodicita předkládání některých dokladů souvisejících s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP byla prodloužena na roční. Smyslem roční zprávy je také to, aby ÚP ČR mohl sbírat relevantní údaje o subjektech zaměstnávajících více než 50 % OZP. V oblasti zprostředkování zaměstnání ÚP ČR se plánuje zavést definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit své povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, díky které bude možné zabránit zneužívání nemoci ze strany uchazečů o zaměstnání ve vztahu k jejich povinnostem a obecně k poskytování služeb ÚP ČR, který by zde zároveň působil jako kontrolní orgán. Dále by mělo být zavedeno jednotné potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání i potvrzení o ošetření/vyšetření ve zdravotnickém zařízení. V oblasti rekvalifikací se navrhuje nově zavést oznamovací povinnosti ohledně změn skutečností rozhodných pro udělení akreditace nebo uzákonění nových sankcí při porušování povinností ze strany držitelů akreditací. Vzhledem k tomu, že návrh zákona je stále na vládě, má před sebou ještě dlouhou cestu, a my vás o jeho postupu budeme dále informovat. Návrh nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát Stav projednávání: Připomínkové řízení ukončeno Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Stav projednávání: v připomínkovém řízení Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017 Věcný záměr zákona o dobrovolnictví Věcný záměr zákona o sociálních pracovnících 6 WWW.MZDOVAPRAXE.CZ
Návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Mezinárodní smlouvy Protokol k Úmluvě Mezinárodní organizaci práce č. 29 o nucené práci Sněmovní tisk: 563 Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky Sněmovní tisk: 969 Předkladatel: vláda Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Tuniskou republikou Sněmovní tisk: 690 Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi Daňové aktuality Daňové aktuality Ing. Dana Trezziová/Ing. Jitka Žaloudková BDO Tax s. r. o., www.bdo.cz Souvislosti s druhou vlnou EET V souvislosti s tzv. druhou vlnou zavádění Elektronické evidence tržeb, která nastala dnem 1. 3. 2017 pro velkoobchodníky a maloobchodníky, je dobré připomenout slevu na dani na evidenci tržeb. Zákon o daních z příjmů ustanovením 35bc umožňuje poplatníkům (fyzickým osobám) uplatnit si slevu na dani až do výše 5 000 Kč, avšak nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka (tj. 24 840 Kč). Slevu ve svých daňových přiznáních mohou poplatníci uplatnit pouze jedenkrát, a to pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Finanční správa ve svém sdělení ze dne 27. 2. 2017 upřesnila, že povinnost evidence tržeb nemají např. velkoobchodníci a obchodní zástupci, kteří přijímají pouze platby převodem z účtu na účet, nikoliv hotovost, nebo e-shopy, které přijímají pouze platby převodem z účtu na účet nebo prostřednictvím dobírky způsobem, který evidenci tržeb nepodléhá. Zároveň se mohou obchodníci, kteří mají pouze sezónní prodej, do systému přihlásit později, resp. předtím, než přijmou první tržbu podléhající evidenci. Finanční správa upozornila, že zákon nenutí takovéto podnikatele přihlašovat se do systému dříve, než nastanou skutečné okolnosti podnikání, tedy dříve, než začne podnikatel přijímat hotovostní tržby. Na druhou stranu Ministerstvo financí upozorňuje, že druhá vlna evidence se může týkat také podnikatelů ve službách, a to pokud prodávají nakoupené zboží. Jako příklady lze uvést kadeřnice prodávající vlasové přípravky, pivovary prodávající upomínkové předměty, automechaniky PRÁCE A MZDA 4/2017 7