Projekt atypické prohlídkové trasy na zámku v Jemnici

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Projekt atypické prohlídkové trasy na zámku v Jemnici Bakalářská práce Autor: Zdeněk Hošek Vedoucí práce: Ing. Petr Novotný Jihlava 2012

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce a zároveň místostarostovi města Jemnice Ing. Petru Novotnému za jeho vedení, rady a poskytnuté podklady. Dále bych rád poděkoval všem ochotným zaměstnancům městského úřadu za odborné informace a v neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině, přítelkyni a známým za podporu a trpělivost.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. května 2012

Anotace Předmětem bakalářské práce je vytvoření ideového záměru s možností atraktivního využití městské dominanty k oživení turistického ruchu ve městě a zároveň posloužit jako náhradní varianta pro případ neuskutečnění jedinečného projektu Evropského centra válečných veteránů. Současně obsahuje analýzu rizik a udržitelnosti projektu pro historické čtyřtisícové město. Klíčová sova projekt, projektový tým, projektové řízení, obec, Ganttův diagram, dotace, rozpočet, rizika. Annotation Bachelor thesis is focused on creating an ideological intention with the possibility of an attractive use of an urban dominant to refresh tourism in the Town. As well it works as a spare variant in case of failure of the unique European project of war veteran and also consists the analyse of risks and sustainability of project for this historic Town with 4000 inhabitants Keywords project, project team, project management, village, Gantt chart, grants, budget, risks.

Obsah Úvod..8 1 Teoretická část. 9 1.1 Projektový management... 9 1.2 Projekt... 11 1.3 Životní cyklus projektu... 12 1.4 Kategorie a druhy projektů... 14 1.5 Časový rozpis projektu... 15 1.6 Zdroje financování... 16 1.6.1 Dotace... 16 1.7 Řízení projektu... 17 1.8 Plánování... 17 1.9 Zajišťování zdrojů projektu... 18 1.10 Sestavování rozpočtu... 18 1.11 Fáze projektu... 19 1.12 Rizika... 19 1.12.1 Zdroje rizik... 20 1.13 Veřejná zakázka... 20 1.13.1 Veřejné zakázky na stavební práce... 22 1.13.2 Podlimitní veřejné zakázky... 22 1.14 Pojem výběrové (zadávací) řízení... 23 1.14.1 Druhy výběrových (zadávacích) řízení... 23 1.15 Obec... 24 2 Město Jemnice...25 2.1 Historie obce... 27 2.2 Zámek Jemnice... 28 3 Realizace.....30 3.1 Zdůvodnění projektu... 30 3.2 SWOT analýza projektu... 32 3.3 Současný stav budovy a provedené opravy... 34

3.4 Popis zamýšlené trasy... 36 3.5 Stručný popis prováděných prací... 39 3.6 Hierarchická struktura činností... 40 3.6.1 Projektová dokumentace... 40 3.6.2 Rozpočet projektu... 41 3.6.3 Žádost o dotaci... 43 3.6.4 Výběrové řízení... 45 3.6.5 Zahájení a průběh prací... 46 3.6.6 Uvedení do provozu... 46 3.7 Harmonogram... 47 3.8 Ganttův diagram... 47 3.9 Projektový tým... 47 3.10 Organizace provozu a režijní náklady... 48 3.11 Finanční analýza... 50 3.12 Udržitelnost projektu... 51 3.13 Analýza rizik... 52 Závěr....53 Seznam literatury... 54 Seznam obrázků.....56 Seznam tabulek.. 57 Seznam grafů.. 57 Příloha.....58

Úvod V této práci se zabývám jak teoreticky tak i prakticky řízením a přípravou projektu na netradiční (atypickou) prohlídkovou trasu zamýšlenou v jemnickém zámku. Od ideového záměru až ke konečné realizaci je velký kus cesty. Zvážení všech rizik, zajištění financí na projekt, zajištění stavebně historického průzkumu, archeologického průzkumu, vyhlášení výběrového řízení na projektanta, spolupráce s památkáři a dosažení kladného závazného stanoviska, zpracování žádosti o dotační titul, dodržení všech dotačních podmínek včetně udržitelnosti projektu, vyhlášení výběrového řízení na realizátora a stavební dozor, určení projektového manažera, ohlášení stavby, to vše a mnohem víc je úkolem na dlouhou dobu. Moje práce zároveň bude sloužit jako varianta využití jemnického zámku, který byl dlouhou řadu let uzavřen veřejnosti a značně se na něm podepsal zub času. Vedení města připravuje ve spolupráci s mezinárodní obecně prospěšnou organizací Křížovníci s červeným srdcem - Cyriaci velký projekt Evropského centra válečných veteránů maršála RAF Karla Janouška. V tomto odvážném projektu se však mohou vyskytnout problémy, velká myšlenka má ještě dost daleko k realizaci. A proto ve spolupráci s panem místostarostou a zároveň vedoucím práce Ing. Petrem Novotným rozvíjíme ideu netradiční prohlídkové trasy jako krizovou verzi využití jemnického zámku. Netradičnost prohlídkové trasy spočívá v prohlídce místností zámku v různém stupni stavebních a restaurátorských zásahů od zdevastované místnosti až po kompletně zrestaurovanou a dobově vybavenou místnost. Jednak nabídne zajímavý turistický zážitek, zejména pak ušetření velkého množství finančních prostředků. Moje práce neopomíná nezbytné úkony při přípravě a realizaci projektu. Při tvorbě rozpočtu jsem vycházel z reálných čísel, některé položky byly doplněny odhadem. Přesná konečná cena by samozřejmě vzešla od projektanta a jím vytvořeného položkového rozpočtu vč. výkazu a výměru. Financování vytvoření prohlídkové trasy bude vycházet zejména z Programu záchrany architektonického dědictví a následně pak z Norských fondů, případně regionálních operačních programů. Jsem velmi rád, že moje práce může posloužit konkrétní věci a bude k dispozici městu v případě neuskutečnění projektu Evropského centra válečných veteránů. 8

1 Teoretická část 1.1 Projektový management Management je slovo převzaté z angličtiny. Jeho význam je vedení, řízení, správa. Odborná veřejnost často pokládá pojem řízení projektů a pojem projektové řízení za synonyma, ale tato domněnka není správná. Každý projekt je třeba naplánovat a poté i řídit jeho realizaci. Pro tuto činnost používáme souhrnný název řízení projektu. V řízení projektu jsou obsaženy specifické manažerské činnosti zvláštní v tom že jde o neopakovatelný proces. U managementu projektu jde o jistou filozofii přístupu k řízení projektu, s cílem, který je jasně stanoven a musí být dosažen v požadovaném čase, kvalitě a nákladech při využití specifických postupů, nástrojů a technik. Ve větších podnicích se ale často pracuje na několika projektech současně, tyto projekty se pak nutné současně koordinovat a řídit. Toto řízení a organizování projektů pak souhrnně nazýváme projektovým řízením. (Němec 2002) Projektový management je souhrn aktivit spočívající v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů společnosti s relativně krátkodobým cílem, který byl stanoven pro realizaci specifických cílů a záměrů. (SVOZILOVÁ, 2006, str. 19) Obr. 1: Projektový management a management projektu (Zdroj: Němec Vladimír, Projektový management) Projektové řízení se v různé míře používá v mnoha podnicích. Projektově řízené firmy jsou ty, pro které je typické, že jsou jejich aktivity řízeny formou procesů, jejichž doba trvání je omezena. (Svozilová, 2006) 9

Projektové řízení má jako u kterékoli jiné řízení své kladné tak i záporné stránky. Tyto výhody a nevýhody sepsala ve své publikaci Alena Svozilová, (2006) Výhody: Ke všem aktivitám, které jsou součástí projektu, je přiřazena odpovědnost bez ohledu na případné změny realizačního personálu. Je jasně definován časový a nákladový rámec realizace. Realizační zdroje projektu jsou přiděleny na dobu trvání projektu a poté jsou uvolněny pro jiné projekty nebo spotřebovány, což umožňuje větší flexibilitu a efektivitu ve využívání těchto zdrojů. Jsou vytvořeny podmínky pro sledování skutečného průběhu oproti plánu, v průběhu realizace je možno definovat odchylky oproti plánu a efektivně směřovat korektivní akce. Systém rozdělení odpovědností na řízení projektu a pravidla eskalace problémů umožňují plynulé řízení bez nutnosti nadměrného dohledu ze strany zákazníka/sponzora projektu. Principy řízení přispívají k získání souhlasu o naplnění nebo překročení plánovaného cíle projektu. Systémový přístup k řízení projektu generuje celou řadu informací s výhodou použitelných pro realizaci dalších projektů. Nevýhody: Komplexní rozsah projektů a zařazení projektu do hierarchie projektů, které jsou součástí komplexního programu. Specifické požadavky zákazníka projektu, často se objevující až v průběhu realizace. Organizační změny ve společnosti, které nastávají v průběhu projektu. Rizika projektu a obtížně předvídatelné vnější vlivy. Změny v technologii. Plánování a oceňování v předstihu před vlastní realizací. (Svozilová, 2006) 10

1.2 Projekt Je to nejdůležitější prvek projektového řízení. Projektem rozumíme řízený proces, který má začátek, konec a přesná pravidla řízení a regulace.(svozilová 2006) Projekt je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení (Němec, 2002) Projekt má čtyři typické znaky, a to cíl, jedinečnost, zdroje a realizaci v rámci organizace. Cíl projektu Každý projekt má určitý trojrozměrný cíl, což znamená, že jsou kladeny jisté požadavky na věcné provedení, časový plán a také rozpočtové náklady. Pro tyto požadavky se používá název trojimperativ. Pro úspěšné řízení projektu je důležité, aby tyto podmínky byly měřitelné a aby lidé pracující na projektu věděli jak cíle splnit. (Rosenau, 2000) Obr. 2: Trojimperativ (Zdroj: Rosenau Milton D. Řízení projektů) 11

Jedinečnost projektu Každý projekt je určitým způsobem jedinečný, a to především z důvodu, že se provádí pouze jednou a je dočasný. Téměř pokaždé na projektu pracuje jiná skupina lidí. Z důvodu odlišnosti projektů dochází do určité míry k nedostatečnému pochopení toho, co bude zapotřebí k tomu, aby byl projekt úspěšný a co obnáší. Projekt trvá pouze určitou dobu. Začíná ve chvíli, kdy začne pracovat první člověk týmu a končí, když je práce posledního člověka týmu hotova. Jen zřídka se stane, že lidé, kteří pracují na určitém projektu, spolu spolupracovali na projektu jiném. Pracovní tým se sestavuje podle růžných potřeb projektu. (Rosenau, 2000) Zdroje Jsou známy dva typy zdrojů, podle nichž se projekty realizují, jsou to lidské a materiální. Manažer projektu má nad mnohými ze zdrojů pouze minimální kontrolu. Je důležité pečlivě zorganizovat hlavně lidské zdroje, tak aby byly nejlépe využity dostupné zdroje materiální. (Rosenau, 2000) Organizace Každá organizace má v určitém čase současně spoustu cílů. Především proto že se skládá z velkého počtu jednotlivců různých profesí, povahových vlastností a zájmů. Manažer projektu z tohoto důvodu bývá často frustrován z počtu jiných směrů podle kterých se organizace orientuje. (Rosenau, 2000) 1.3 Životní cyklus projektu Projekt je prvek, jenž má charakter určitého procesu. Projekt se v čase vyvíjí a ocitá se v různých fázích, tyto fáze nazýváme životním cyklem projektu. Existuje mnoho definic tohoto cyklu, neexistuje zde však shoda ani mezi teoretiky a ani mezi jednotlivými organizacemi. (Svozilová, 2006) 12

Podle teorie systémů existuje základní rozdělení na následující fáze. Konceptuální návrh definice hlavních záměrů, zhodnocení přínosů a důsledků, odhady nákladů a času, zjištění rizik. (Svozilová, 2006) Definice projektu jde o zpřesnění výstupů první fáze rozčlenění cílů, příprava metodik, znalostí a dovedností které máme k dispozici, identifikace zdrojů, určení reálného času a rozpočtu, definice rizik. (Svozilová, 2006) Produkce vlastní realizace, řízení prací, kontrola rozpočtu a časového plánu, kontrola kvality, testování výstupů. (Svozilová, 2006) Operační období - Užívání předmětu projektu integrace do existujících organizačních složek společnosti, hodnocení všech dopadů realizovaného projektu vzhledem k předpokladům, zpětná vazba pro plánování dalších projektů. (Svozilová, 2006) Vyřazení projektu převedení předmětu projektu do odpovědnosti organizace, která poskytuje podporu, převedení zdrojů na jiné projekty, získání zkušeností z řízení daného projektu. (Svozilová, 2006) Obr. 3: Typické rozložení fází životního cyklu projektu (Zdroj: Svozilová Alena, Projektový management) 13

Životní cyklus projektu je souborem obecně následných fází projektu, jejichž názvy a počet jsou určeny potřebami kontroly organizace, která je v projektu angažovaná. (Svozilová, 2006) 1.4 Kategorie a druhy projektů I když všechny projekty splňují charakteristické znaky, jsou neporovnatelné z hlediska rozsahu, Nákladů a času. Účelné je proto rozdělit tyto projekty do jednotlivých kategorií. Četnost a rozsah projektů je však velmi rozmanité. Jejich provedení může trvat několik dnů, ale i let. Jelikož nelze vždy jednoznačně tyto projekty rozlišit, můžeme uvedené rozdělení brát jen jako pomocné. (Němec, 2002) Tab. 1: Kategorie projektů (Zdroj: Němec Vladimír, Projektový management) Kategorie projektu komplexní speciální jednoduchý Specifikace unikátní, jedinečný, neopakovatelný, dlouhodobý, mnoho činnostní, speciální organizační struktura, vysoké náklady, mnoho zdrojů, velký počet subjektů apod. střednědobý, nižší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků, větší organizační jednotka, dekompozice na subjekty, odpovídající zdroje a náklady malý projekt, krátkodobý (měsíce), jednoduchý cíl, zhotovitelný jednou osobou, několik málo činností, využití standardizovaných postupů Obvyklý řád inovace 5. až 7. 3. až 5. 0. až 3. Projekty můžeme také dělit rozličné druhy podle jejich účelu a obsahu. Tab. 2: Druhy projektů (Zdroj: Němec Vladimír, Projektový management) Projekty spojené s výstavbou výzkumné a vývojové Technologické Organizační Specifikace všechny kategorie projektů, kdy je k dosažení cílů nutná nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů projekty řešící inovace od 3. řádu výše projekty zavádění nových technologií bez zásahu do staveb (obvykle inovace 1. Až 3. Řádu) projekty změn určitých struktur (např. systému řízení) nebo uspořádání významných akcí 14

1.5 Časový rozpis projektu Harmonogram je nepostradatelnou částí plánu projektu a obsahuje veškeré informace o tom, v jakých termínech a časových sledech budou probíhat práce na projektu. K jednotlivým časovým úsekům jsou přiděleny určité zdroje, které uskutečňuje výkony dle zadání těchto úseků. Časový rozpis zobrazovaný diagramy a harmonogramy jsou významnou částí plánu a jsou nástrojem pro přehledné zachycení množství informací pro řízení projektu nezbytných. Diagramy maní významnou roli v metodologiích projektového managementu. (Svozilová 2006) Ganttův diagram Za první světové války Henry L. Gantt představil techniku diagramů, které velmi snadno a názorně zobrazují sled úkolů s jejich začátky a konci. Úkoly bývají obvykle organizovány v posloupnosti shora dolů, zatímco časová osa je v horizontální linii. Tento diagram je v dnešní době velmi často využíván, protože je jednoduchý, dá se lehce vytvořit i bez specializované softwarové podpory a jsou snadno pochopitelné. (Svozilová 2006) Obr. 4: Příklad Ganttova diagramu (Zdroj: Svozilová Alena, Projektový management) 15

1.6 Zdroje financování Jsou to jakékoliv finanční, často i nefinanční prostředky poskytující finanční zázemí nejen pro realizaci projektu, ale i pro financování provozu po dobu naplánované udržitelnosti projektu. Finanční zdroje je nutné naplánovat a zajistit před zahájením realizace projektu. Opatřování financí v průběhu realizace projektu je velice nebezpečné a vzhledem k očekávanému časovému tlaku v průběhu realizace mnohdy nemožné. Souběžně je velice důležité zjištění podmínek finančních zdrojů a jejich změn v průběhu času. V současné době existuje celá řada zdrojů financování pro rozvojové projekty. Není velký problém zdroje nalézt, ale spíše vhodně naplánovat a brát zřetel na veškeré aspekty konkrétního druhu financování. Široké spektrum různých zdrojů financování přechází od vlastního provozního kapitálu přes komerční a zvýhodněné úvěry, dotace až po rizikový kapitál, emise akcií a dluhopisů a další. (Kršňáková a spol., 2005) 1.6.1 Dotace V současné době existuje velké množství dotačních titulů. Od přímých nevratných dotací přes Zvýhodněné úvěry a bankovní záruky až po nepřímé, formou investičních podmínek a slev na daních. Při naplánovaném využití dotací je potřeba předem zjistit přesné podmínky konkrétních programů a dotačních titulů. Zřetel by se měla brát především na skutečnosti, jako jsou Výše dotace, průběh vyplácení dotace, způsob vedení účetnictví projektu. Současně je nutno uvědomit si náročnost administrativy při získávání dotací a skutečnost že se z pravidla jedná o dotace z veřejných rozpočtů, a tedy přísně sledované oblasti. (Kršňáková a spol., 2005) 16

1.7 Řízení projektu Řízení projektu vyžaduje pět rozdílných manažerských činností, lze ho tedy uspořádat do struktury jako proces složený z pěti kroků. Toto rozdělení ve své publikaci uvedl Milton D. Rosenau, (2002) Definování definování cílů projektu Plánování jak vy a váš tým dokáže splnit podmínky trojimperativ Vedení uplatnění řízení lidských zdrojů, které je povede k tomu, že svou práci budou vykonávat efektivně a včas Sledování kontrola stavu a postupu prací, aby se včas zjistily odchylky od plánu a mohly se rychle korigovat. Ukončení uzavření všech prací a ověření, že hotový projekt odpovídá tomu, co se udělat mělo. První dva kroky nemusí být nutně odděleny a nemusí následovat v daném pořadí, pokud tedy zadavatel nevydá závazné prohlášení. Běžné ale je začínat s navrhovanou pracovní definicí, která se pak opakovaně projednává, když při plánování vyjdou na světlo některé důsledky původně navržené definice. Tato definice by měla být měřitelná a dosažitelná. (Rosenau, 2000) 1.8 Plánování Je to základní znalost, kterou si musí projektový manažer osvojit. Plánování je klíčový prvek projektu. Pokud nemáme plán, nemůžeme určit, zdali projekt probíhá podle předpokladu, zdali je napřed nebo se opožďuje a zdali čerpá předpokládané náklady dostatečně či nikoliv. Je důležité rozlišovat rozdíl mezi plánováním a nástrojem na plánování, kterým je například počítačový program Microsoft Project. Tento program je velice užitečný při plánování, ale naplánovat projekt jen v tomto programu nestačí. Pro naplánování opravdu dobrého projektu musí projektový manažer využít hlavně svůj mozek. Proces plánování teoreticky neznamená nic složitého. V praxi ovšem může být velice náročný. Kvalitní plánování začíná celkovým porozuměním zadání projektu. 17

Základní postup při plánování vypadá asi takto Návrh rozpisu prací. Je to vlastně rozdělení projektu na menší úkoly, které se poté rozvedou do detailů. Doplnění doby trvání ke každému z úkolů Určení návaznosti jednotlivých úkolů Stanovení typů a množství zdrojů potřebných ke splnění plánu Doplnění zdrojů dle dostupnosti. To může znamenat v některých případech zkrácení nebo naopak prodloužení úkolu. (Newton, 2008) 1.9 Zajišťování zdrojů projektu Pro splnění plánu potřebujeme vyhledat určité zdroje, které náš plán naplní. Praxi by mělo být zajišťování zdrojů a plánování pevně spjato.(newton, 2008) Zdroji jsou buď lidé, nebo věci. Za lidské zdroje můžeme považovat kohokoliv v určité organizační jednotce, nebo zcela jiné lidi s určitými znalostmi a dovednostmi potřebnými k projektu. Věcmi je myšleno jakékoliv zařízení, stroje a jiné nástroje využívané při realizaci. Zdroje musí být přiřazeny k určitým úkolům, aby nedocházelo k nadbytečnému plýtvání, nebo přetěžování zdrojů. (Rosenau, 2000) 1.10 Sestavování rozpočtu Rozpočtování je vlastně plánování peněz, které pro projekt potřebujeme. Sestavení rozpočtu a dohled nad jeho čerpáním bývá často slabinou projektového managementu. Do rozpočtu by měly být zahrnuty veškeré náklady, jako jsou nutně pořízené položky, které se později stanou součástí výstupů jako například materiál. Dále jsou to položky vynaložené na pronájmy prostor potřebných k práci na projektu. Náklady na pořízení externích zdrojů, například konzultantů. Náklady na vnitřní zdroje, což jsou vlastní zaměstnanci. Výsledná podoba rozpočtu je poté součet všech nákladů. (Newton 2008) 18

1.11 Fáze projektu Projekt je rychle se vyvíjející systém, který se rozvíjí v uzavřeném životním cyklu. Tento cyklus je u každého projektu rozdělen do tří fází. Předinvestiční fáze je to nejdůležitější část celého projektu, za tuto fázi odpovídá vrcholový management firmy zadavatele. Ten musí určit cíle a stanovit strategii projektu vedoucí k dosažení cílů. K tomuto úkolu je jmenován projektový tým. Stěžejní je prověření toho, zdali je každá fáze projektu proveditelná. Investiční fáze je to nejpracnější a nejnákladnější část. Odpovídají za ní členové vrcholného managementu, dozor projektu a manažer projektu. Provozní a vyhodnocovací fáze v této fázi se výsledek projektu předává do užívání, porovnávají se dosažené výsledky s těmi plánovanými a výsledná data se analyzují a ukládají pro potřeby budoucích projektů.(němec, 2002) Obr. 5: Fáze životního cyklu projektu (Zdroj: Němec Vladimír, Projektový management) 1.12 Rizika Riziko je neodlučitelnou součástí projektu. Riziko je nutné rozpoznat, snížit na únosnou míru a zbývající riziko se musí dobře zvládnout. 19

Proces řízení rizik popisujeme jako sled aktivit, jako jsou využití preventivních a korektivních zásahů k odvrácení a odstranění vlivů, které by mohly vést k nechtěným výsledkům. Cílem řízení rizik projektu je minimalizace pravděpodobnosti, že rizikové jevy nastanou, a současně pokud jim už nelze zabránit, příprava takových opatření, aby jejich vlivy byly co nejmenší. Ani ten nejzkušenější manažer nemá tolik schopností, aby dokázal eliminovat všechna ohrožení na nulové hodnoty, tedy tak aby jejich eliminace projekt nic nestála. Proto každý správně naplánovaný projekt obsahuje náklady na krytí těchto stavů. (Svozilová, 2006) 1.12.1 Zdroje rizik Tyto zdroje jsem čerpal z publikace Aleny Svozilové, (2006) Obvyklými zdroji rizik, jejichž působení mívá výrazný vliv na rozpočet, jsou Nedostatečně definované požadavky v zadání projektu Chyby v odhadu pracnosti a ostatních typů nákladů Změny na trhu práce fluktuace zaměstnanců a jejich náklady za vyšší cenu) Změny na trhu práce nedostatek specialistů s dostatečnou kvalifikací s nutností nákladnější náhrady Inflace a následné změny ceny práce, materiálu a služeb Neurčitost vývoje měnových kurzů Nedostatečná podpora managementu společnosti Nezkušenost manažera projektu Jiné neznámé vlivy, například při implementaci technologie do neznámého prostředí (Svozilová, 2006) 1.13 Veřejná zakázka Trh veřejných zakázek má velký ekonomický význam v každé zemi, proto je nutné tuto problematiku právně ošetřit. V české platné právní úpravě se tímto problémem zabývá zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož předchůdcem je zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. K přijetí nového zákona vedla transpozice směrnic Evropské unie. Novým nástupcem je zákon č. 55/2012 Sb. (http://www.businessinfo.cz) 20

Veřejné zakázky jsou určitým způsobem uzavírání smluv, kde je jednou ze stran uzavírající smlouvu veřejný zadavatel. Jde o specifický případ uzavření písemné smlouvy, jemuž předchází zadávací řízení. Toto řízení zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Největším přínosem veřejných zakázek je vytvoření soutěžního prostředí, které by mělo zajistit úsporu a efektivnost při využívání veřejných prostředků. (http://www.businessinfo.cz) Veřejné zakázky se odlišují od jiných zakázek je povinnost zadavatele postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel musí postupovat v souladu s tímto zákonem. Musí dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení se soutěžiteli a vyhnout se veškerým projevům diskriminace jednotlivých uchazečů. Veřejná zakázka je svým způsobem obchod a proto se úkony mezi zadavatelem a uchazečem řídí obchodně právními vztahy. Zadavatel a uchazeč zde vystupují jako obchodní partneři. (http://www.businessinfo.cz) Obr. 6: Rozdělení veřejných zakázek (Zdroj: http://www.businessinfo.cz) 21

1.13.1 Veřejné zakázky na stavební práce Podle obecného ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. 9 se veřejnou zakázkou na stavební práce se rozumí: 1. veřejná zakázka, jejímž předmětem je: a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 b) provedení stavebních prací podle písmene a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, c) zhotovení stavby, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci, 2. veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění dle předchozího odstavce rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky, 3. rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Veřejné zakázky na stavební práce tak obsahují tři základní kategorie tohoto druhu veřejných zakázek. Jednak jsou to různé stavební činnosti (zhotovení nové stavby, stavební změny, související inženýrská a projektová činnost), poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky a rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Tato veřejná zakázka je tedy rovněž považována za veřejnou zakázku na stavební práce, ačkoliv její zprostředkovatel fakticky poskytuje určitou službu. 1.13.2 Podlimitní veřejné zakázky Podle obecného ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. 12 se podlimitními veřejnými zakázkami rozumí veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 miliony korun bez DPH a v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 milionů korun bez 22

DPH. A nedosáhne dolní hranice nadlimitní veřejné zakázky, pro kterou platí, že její celková předpokládaná cena je vyšší než 125 451 000,- Kč. 1.14 Pojem výběrové (zadávací) řízení Zákon o veřejných zakázkách hovoří o zadávacím řízení, ačkoliv veřejnosti je známý spíše pojmenování výběrové řízení. Zadávací řízení zajišťuje soutěžní prostředí při výběru nejvhodnější nabídky. Je to tedy určitý postup, jakým je vybírán dodavatel nějaké veřejné zakázky. Zadávací řízení se zahajuje pouze způsobem stanoveným v zákoně, odlišný způsob zahájení zadávacího řízení nelze považovat za platný. Zadávací řízení se zahajuje dvěma základními způsoby, a to uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo je zadávací řízení zahajováno výzvou. Zadávací řízení má tyto fáze: zveřejnění zadání (včetně kritérií posuzování nabídek) odevzdání obálek otevření obálek posouzení nabídek zveřejnění výsledků (http://www.businessinfo.cz) 1.14.1 Druhy výběrových (zadávacích) řízení Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení: otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění soutěžní dialog zjednodušené podlimitní řízení 23

Eventuální použití jednotlivých způsobů zadávacích řízení závisí na dvou faktech. Tím prvním je, rozlišení kategorie, do které zadavatel spadá (zda jde o zadavatele veřejného, dotovaného či sektorového), tím druhým je potom, u některých zadávacích řízení také fakt, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro jejich použití. (http://www.businessinfo.cz) 1.15 Obec podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích je obec dle 1 definována jako základní územní samosprávné společenství občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Podle 2 je obec veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplívající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění úkolů chrání též veřejný zájem. 24

2 Město Jemnice Obr. 7: Letecký pohled na Jemnici (Zdroj: Archiv města Jemnice) Město má 4 300 obyvatel a patří k němu dvě městské části Louka a Panenská. Město se nachází na pomezí tří krajů, kterými jsou kraj Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina. Svou polohou patří pod kraj Vysočina s krajským městem Jihlava, přesněji do okresu Třebíč. A dále spadá pod Moravské Budějovice, které jsou obcí s rozšířenou působností. Jemnice se také nachází v blízkém sousedství s Rakouskem v části, kde se nachází region Dolní Rakousy. Nejbližším okresem je Waidhofen an der Thaya, jehož hranice se nachází asi 15 km od Jemnice. Bohatou historii Jemnice připomíná 98 kulturních památek zapsaných ve státním seznamu. Město je prohlášeno památkovou zónou. A spadá pod Národní památkový ústav v Telči. Vedení města se soustředí na rozvoj turistiky. Kromě památek nabízíme turistům nejčistší ovzduší v ČR, nádhernou přírodu, lesy plné hub, hipoturistiku, bohatou síť cyklostezek, celou řadu volnočasových aktivit a maximální možný servis v oblasti ubytování, informovanosti. To vše nejen v rámci města ale i Jemnického mikroregionu. 25

Obr. 8: Kraj vysočina obce pověřené (Zdroj: http://www.kr-vysocina.cz) V Jemnici fungují dva významné podniky, Jemča Jemnice a.s. nyní vedena pod názvem firmy Tata Global Beverages Czech Republic a.s. a Motorpal a.s. Nezaměstnanost se pohybovala v roce 2011 okolo 10%. Zejména živnostníci v centru města, ať již hospodští či obchodníci se potýkají s nedostatkem zákazníků a to i v turistické sezóně. Jedinečné centrum města je však neprávem opomíjeno ačkoliv nabízí jedinečný zážitek ve svém unikátním historickém rázu. Vedení města hodlá podpořit rozvoj v této oblasti a zaměřilo se na dominantu města, kterou je zámek Jemnice. 26

2.1 Historie obce Jemnice je jedním z nejstarších měst na Moravě. Její vznik je dáván do souvislosti s osadou u brodu přes řeku Želetavku. Na přelomu 11. a 12. století zde prý byla významná obchodní křižovatka. K dalšímu rozvoji osady a později města přispěl objev ložisek zlata a stříbra. Samotný název města Jemnice je odvozen od slova jamníci", tzn. horníci. Vzácné rudy dolovali v primitivních jámách (šachtách). První písemná zmínka o Jemnici je z roku 1226. Město bylo založeno jako královský majetek na místě pohraničního hradu. V roce 1227 vydal český král, Přemysl Otakar I., příkaz k opevnění sídla, které se pak stalo jednou z opor královské moci na jihozápadní Moravě. Dodnes je zachována značná část hradeb spolu se 3 baštami a 2 barbakány. Největšího rozkvětu dosáhla Jemnice ve středověku, kdy je charakterizována jako královské horní město. Za panování Lucemburků byla městu udělena rozsáhlá privilegia. V této době má své kořeny i lidová slavnost Barchan", která se koná každoročně v neděli po sv. Vítu. V Jemnici byla i jedna z nejstarších židovských obcí v českých zemích. Písemně je poprvé připomínána v roce 1336. Židovská čtvrť tvořila jižní část městského jádra. Na upraveném židovském hřbitově najdeme několik náhrobků ze 17. století. V historii města se střídaly doby rozkvětu i úpadku. Například v roce 1422 Jemnici obléhali husité, ale bez úspěchu. Avšak netrvalo ani 50 let a město vypálilo vojsko Matyáše Korvína. V roce 1530 Jemnice přišla o statut královského města. Ferdinand I. věnoval obec Jindřichu Meziříčskému. Současnou podobu nabylo historické jádro města po obrovském požáru v roce 1832. Významné období rozvoje obce nastává po roce 1890. Tehdy byl zvolen do čela městské rady první český starosta Josef Augusta. Roku 1896 železná dráha" spojila Jemnici s Moravskými Budějovicemi, v roce 1898 je postavena nová základní škola, o osm let později otevřena státní lesnická škola. (http://www.tic.jemnice.cz ) 27

2.2 Zámek Jemnice Obr. 9: Zámek Jemnice (Zdroj: Vlastní fotografie) Zámek vznikl přestavbou zeměpanského hradu založeného patrně v první polovině 13. století. Dochované části nárožních věží poskytují důkazy, že původní hrad měl pravidelnou dispozici typu francouzského kastelu. V 16. stol. Byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Podle projektu Antona Evrharta Martinelliho dostal zámek po roce 1734 barokní podobu. Interiéry byly upraveny v empírovém duchu po roce 1818. Konečné změny provedli poslední majitelé Jemnice. V roce 1842 koupil panství markrabě Alfons Pallavicini. Na popud jeho manželky Gabriely, rozené Früstenbergové, došlo k velkolepé přestavbě celého areálu v pseudo rokokovém stylu. Gabriela Pallavicini totiž vyrostla ve vídeňském Hofburgu a byla zvyklá na dvorské prostředí. Žádala proto svého manžela, aby nechal zámek v Jemnici přestavět podle plánů vídeňských architektů. Přestavba pokračovala po celou druhou polovinu 19. století. 28

Za války v roce 1943 zámek ukrýval vídeňské umělecké sbírky. Sloužil také jako ubytovna studentům vídeňské konzervatoře. Roku 1945 byl zámek konfiskován a zámecké budovy využívala armáda k ubytování mužstva. V roce 1992 zanikl jemnický vojenský útvar a zámek zůstal prázdný. Od roku 1994 je celý areál v majetku města Jemnice. Město převzalo v r. 1994 areál od armády v zdevastovaném stavu. V devadesátých létech odstraněna dřevomorka (nebezpečí návratu), proběhla revitalizace zámeckého parteru, rozvody elektřiny, kanalizace, vodovod, plynofikace. Stávající je havarijní stav komínů, opadávání omítek, netěsná okna. V celém objektu je vlivem vlhkosti napadená omítka plísní. Ve většině místností je stále vytrhaná původní dřevěná podlaha. (http://www.tic.jemnice.cz) Obr. 10: Zámek za působení armády v roce 1981 (Zdroj: Archiv města Jemnice) 29

3 Realizace Tento projekt řeší postupnou a systematickou obnovu části zámku v Jemnici a zřízení expozice formou netradiční prohlídkové trasy. Zadavatelem projektu je město Jemnice, které bude žádat o spolufinancování pomocí celé řady dotačních titulů. 3.1 Zdůvodnění projektu Hlavním důvodem tohoto záměru je dlouhodobé nevyužití a chátrání budovy zámku, zejména pak využití turistického potenciálu městské dominanty. V současné době je po předání vojáky v roce 1994 a provedení několika nezbytných úprav v dezolátním stavu. Tento projekt bude sloužit jako záložní varianta v případě neúspěchu momentálně zamýšleného záměru, podle kterého by se zámek přebudoval na Evropské rehabilitační centrum pro válečné veterány. To je v současné době jednou ze strategických priorit města. Prioritní záměr města Jemnice Evropské centrum válečných veteránů je celoevropsky veřejně prospěšný projekt, který zahrnuje vytvoření Interaktivního muzeum modelů válečných strojů souše, moře či vzduchu, Obr. 11: Výstava vojenských modelů (Zdroj: Vlastní fotografie) 30

konferenční, vzdělávací, rekreační a rehabilitační centrum pro válečné vysloužilce od druhé světové války až po současnost a v neposlední řadě sociální služby pro válečné veterány vyžadující péči. Celý tento nákladný projekt bude realizovat řád Křížovníků s červeným srdcem, Cyriaci ve spolupráci s městem Jemnice. Samotné město Jemnice nemá v současné době finanční prostředky na tak velkou rekonstrukci. V případě neúspěchu výše zmíněného projektu se však nabízí jako finančně reálná varianta vytvoření atypické prohlídkové trasy. Analýza porovnání provozních nákladů a výnosů se právě v tomto případě jeví jako relativně lehce udržitelná vzhledem k výši rozpočtu města Jemnice. Obr. 12: Místnosti od zdemolované po zcela zrestaurovanou (Zdroj: Dějiny Jemnice a vlastní foto) Proto by se jednalo o obnovu jen části zámku v prostorách zvaných piano nobile, kde se nacházely reprezentativní prostory zámku. V této části by byla zbudována prohlídková trasa s výstavními prostory a zázemím V části názvu, přesně ve slově atypická se ukrývá další úspora, jelikož atypickou by tato trasa byla kvůli postupné rekonstrukci místností rozdělenou od místnosti v dnešním dezolátním stavu až po místnost celkově zrestaurovanou i s původním mobiliářem. Tímto způsobem se značně ušetří v porovnání s celkovou rekonstrukcí daného počtu místností. Hlavním cílem tohoto projektu je záchrana budovy a zvýšení turistického ruchu ve městě, které má vysoký historický potenciál. Zámek Jemnice byl a je jednou z nejvýznamnějších dominant centra bývalého královského věnného města Jemnice. 31

Město Jemnice leží v turisticky atraktivní oblasti na křižovatce cest Telč Vranov nad Dyjí, Slavonice Vranov nad Dyjí, Třebíč Jindřichův Hradec, Znojmo Jindřichův Hradec. Výhodou je i značná blízkost (18 km) hranic s Rakouskem. Město Jemnice je významnou křižovatkou cyklostezek (Jihlava Raabs, klášterní cyklostezka, plánovaná cyklostezka Dačice Jemnice). Dle studie Ústavu územního rozvoje se město Jemnice nachází v těsném sousedství oblasti s jedním z největších turistických potenciálů v rámci celé ČR (Vranovsko, Znojemsko). Zejména na tuto oblast bude zacílena reklama a propagace nejen jemnického zámku. Vzhledem ke své poloze v centru města a zároveň v sousedství 21 ha parku anglického typu je jeho turistický potenciál velice významný. Důkazem toho je i projekt výstavy Ohrožené památky Vysočiny, která zde byla instalována ve spolupráci s NPÚ v Telči, kterou prošlo za dobu jednoho měsíce (od 2. 8. 28. 8. 2011) 1500 návštěvníků. Většina z nich využila i mimořádných prohlídek zámku. Během 5 víkendů, kdy byl zámek otevřen veřejnosti, a byly prováděny prohlídky s průvodcem, prošlo zámkem 2300 místních i turistů (průměrně 40 na prohlídku). Svědčí o tom i statistika turistického informačního centra v Jemnici, kde návštěvnost stoupla skokově oproti minulým létům (z řádů set na tisíce). Záchrana zámku je nejen velkým tématem pro místní, ale i velice mediálně žádaná záležitost. Vybudováním atraktivní prohlídkové trasy a za patřičné propagace bude docílena jistě ještě mnohem vyšší návštěvnosti. Zámek Jemnice by však neměl sloužit jen jako historická atrakce, ale i jako místo pro pořádání kulturních akcí na zámeckém nádvoří. Tím se zajistí ještě větší zájem o toto místo ze strany návštěvníků města. 3.2 SWOT analýza projektu Je to univerzální metoda analýzy, která hodnotí vnitřní a vnější faktory ovlivňující úspěšnost určitého záměru. Autorem SWOT analýzy je Albert Humphrey, který ji vypracoval v šedesátých letech 20. století. Název SWOT je složenina z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů: Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. (http://managementmania.com) 32

Silné stránky: dominanta města turistický potenciál lokality dostupnost Slabé stránky: neprůjezdné centrum mimo dopravní tepnu zámek a centrum parkování dlouhodobé uzavření zámku Příležitosti: síť cyklostezek (např. Jihlava Raabs an der Thaya) internetová prezentace sociální sítě marketing města a prezentace jedinečné památkové zóny geocaching kulturní akce na nádvoří zámku Ohrožení: nedostatek financí na udržitelnost projektu nedostatečná propagace, změna postoje vedení města neúspěch v dotačních titulech 33

3.3 Současný stav budovy a provedené opravy Obr. 13: Současný stav zámku (Zdroj: Vlastní foto) V současném stavu dochází k opadávání omítek, netěsnosti oken. V celém objektu je vlivem vlhkosti napadená omítka plísní. Původní omítky (nástěnné malby) přetřeny bílou vápennou barvou. V některých místnostech je vytrhaná původní dřevěná podlaha a strhané dřevěné obložení. Z programu záchrany architektonického dědictví byly financovány v letech 1993-2001 tyto práce. oprava střechy a klempířských prvků vyčištění od vojenských úprav vybourání příček, vyčištění sklepů uvedení do původního stavu sanace krovů proti dřevomorce zajištění větrání probourání zazděných sklepních oken zbourání vrátnice zbourání garáží akumulátorovny a komory na zbytky potravin likvidace asfaltového a betonového povrchu v celém areálu snížení terénu na původní úroveň přivedení sítí ke všem budovám v areálu -elektřina, voda, kanalizace, plyn úprava terénu v celém areálu sanace dřevokazných hub obnova zámeckého parteru včetně zámecké kašny 34

revize a rekonstrukce elektroinstalace osvětlení areálu úpravy cest, plotů dokončení WC očištění štukatur do 1. patra a místnosti východního křídla nátěry a opravy potřebných dveří a oken oprava vstupních vrat 2 ks podlaha v průjezdu východního křídla úprava místností výstavních prostor severního křídla oprava balkónu odstranění přemaleb a nátěrů ve východním křídle prvního patra, - původní rokoková výmalba dohledání a zmapování mobiliáře Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou, Bučovice, Dačice, Boskovice, Milovice, Valtice, Lednice, Vranov nad Dyjí. Uvedení do chodu zámeckých hodin Obr. 14: Práce na strhávání asfaltu v roce 1995 (zdroj: Archiv města Jemnice) 35

3.4 Popis zamýšlené trasy Obr. 15: Plán přízemí zámku (Zdroj: Dějiny Jemnice) Trasa začíná u vstupu do objektu, který sloužíval jako obslužný vjezd do zámku. Pro lepší představu jde o asi 3m vysoká oblouková masivní dřevěná vrata. Těmito vraty vstoupíme do průjezdu vedoucího na nádvoří zámku. Na levé stěně průjezdu se nachází dveře, kterými se dostaneme k pokladně, kde si návštěvník zakoupí vstupenku na výstavu nebo na kompletní prohlídku. Po průchodu pokladnou se ocitneme v prostoru, který tvoří tři místnosti, jež jsou situovány v rovině za sebou a jsou vzájemně propojeny průchody. V těchto místnostech se nacházejí výstavní prostory, kde se přes sezónu budou v určitých časových intervalech nacházet různě zaměřené výstavy. 36

V místnosti nejvzdálenější od vstupu si poté návštěvníky přebere průvodce a po předložení vstupenky na prohlídku je pustí dveřmi po pravé straně do Loveckého salonku s překrásným štukovým stropem a mramorovým krbem, kde posléze zahájí prohlídku. Zde prozradí návštěvníkům něco o historii zámku a samotného salonku. Obr. 19: Plán prvního patra (Zdroj: Dějiny Jemnice) Z Loveckého salonku se skupina přesune dveřmi na chodbu a po hlavním reprezentačním kamenném schodišti, které má železné okrasné zábradlí a je zdobeno několika mramorovými sochami s antickou tematikou v nikách od sochaře Ignáce Weiricha, vystoupá do druhého patra, kde se nachází část zvaná piano nobile tedy reprezentační prostory zámku. Zde bude prohlídka pokračovat do zámecké kaple, kde se nachází oltář s obrazem, který vyobrazuje svatební obřad 37

sv. Panny Marie a sv. Josefa od malíře F. Cuilinga. Poté bude skupina provedena několika místnostmi s různě pokročilými restaurátorskými pracemi, od místnosti ponechanou bez restaurátorských prací po místnost zcela zrestaurovanou, vybavenou původním mobiliářem. První místností bude salon. Tato místnost bude ponechána bez jakýchkoliv restaurátorských úprav tedy v dezolátním stavu (rozebraná podlaha, stěny pokryty bílím nátěrem, nepořádek), pouze středem místnosti bude z bezpečnostních důvodu vedena dřevěná lávka se zábradlím. Následující místností bude druhý salon, kde bude opravena podlaha a započata první fáze restaurování omítek, tedy odstranění stávajícího bílého nátěru, kterým všechny prostory znehodnotila za svého působení na zámku armáda. Prohlídka bude dále pokračovat do biliárového pokoje. Zde bude opravena podlaha, omítky v pokročilé fázi restaurování včetně stropu. Z této místnosti se projde na zámecký balkon, který se nachází nad hlavním vchodem do zámku. Balkon bude zrestaurován (tedy dlažba, zábradlí, sochy, omítky) po návratu do biliárového pokoje se bude prohlídka ubírat do další místnosti, kterou je jídelna. V jídelně již budou zrestaurovány omítky a strop a opravena podlaha. Předposlední místností bude pracovna a obrazárna, kde bude opravena podlaha a zrestaurovány omítky, strop, dřevěné obložení a okenice. Na závěr bude následovat kuřácký salón. V této místnosti již bude zrestaurováno vše a navíc zde bude umístěn i původní nábytek. Z tohoto prostoru bude následovat přesun na chodbu, odkud se po schodišti sestoupí opět do přízemí. Z chodby v přízemí průvodce zavede návštěvníky přes 38

unikátní posuvná vrata na nádvoří zámku, kde prohlídku ukončí. Na tomto nádvoří se budou v sezoně konat i různé divadelní a hudební kulturní akce. 3.5 Stručný popis prováděných prací Jednou z nejrozsáhlejších prací je na exteriéru zámku, jelikož chceme dosáhnout vysoké návštěvnosti, musí zámek zvenčí vypadat reprezentativně. Proto je nutná obnova vnější fasády zámku. Tato oprava je nutná i z hlediska havarijního stavu této fasády. Jelikož je budova velice rozsáhlá, tato práce zabere spoustu lidských i finančních zdrojů. Na exteriéru zámku se však dá pracovat souběžně s prácemi probíhajícími v interiéru což ušetří mnoho času. Zvenčí je též potřeba zkontrolovat veškeré okenice a ty v nevyhovujícím technickém stavu opravit či učinit patřičné kroky vzhledem k bezpečnosti objektu. Stejné práce jsou potřeba provést i na nádvoří zámku, které svou plochou není tak rozsáhlé jako vnější stěny budovy, ale i přesto jde o plochy značného rozsahu. Další práce proběhnou v průjezdu, kde je třeba opravit omítky. Prostory pro výstavy jsou již zrekonstruovány díky dřívějším opravám a tak kromě položení zbývající části mramorové dlažby nebudou potřebovat žádné stavební úpravy. Z poslední výstavní místnosti poté budou vybourány dveře, vedoucí do Loveckého salonku, které byly v minulosti zazděny. V Loveckém salonku poté začnou restaurátorské práce, které zahrnují celkovou opravu této místnosti. Další restaurátorské práce proběhnou na schodišti, budou se týkat hlavně soch umístěných v nikách podest schodiště. Dále proběhne očištění zábradlí a oprava kamenných schodů. Opravy proběhnou i v chodbě nad schodištěm, kde proběhne zrestaurování omítek, stropů a oprava podlahy a oken. Poté proběhnou postupné restaurátorské práce v kapli, kde je potřeba celkové zrestaurování prostor. Další úpravy budou probíhat v ostatních místnostech prohlídky. V první místnosti pouze zbudování dřevěné lávky se zábradlím. V druhé oprava podlahy a odstranění svrchního bílého nátěru. V třetí místnosti se bude opravovat podlaha a částečně restaurovat strop a omítky. Ve čtvrté místnosti oprava podlahy a celkové zrestaurování omítek a stropu. V páté místnosti celkové zrestaurování prostor, které se týká omítek, stropu, podlahy, dřevěného obložení stěn a okenních oblouků a okenic. V šesté místnosti proběhne též celkové zrestaurování včetně původního nábytku. Poslední část prací proběhne na balkoně, kde dojde ke zrestaurování soch, dlažby zábradlí a omítek. 39

3.6 Hierarchická struktura činností 3.6.1 Projektová dokumentace Projektovou dokumentaci včetně rozpočtu a vyjádření patřičných úřadů zpracuje a zajistí na základě požadavků projekční firma či projektant v požadovaném rozsahu. Doporučeno je hned na začátku jednání o podmínkách pro zhotovení díla. Výběrem projektanta je poté ovlivněna kvalita dodané projektové dokumentace. Pro výběr je zásadní úroveň architektonicko-stavebního řešení a náklady na jeho realizaci. Úkolem projektanta pak bude nejen zpracování projektové dokumentace ale také nahlášení na stavebním úřadě. K realizaci projektu budou potřeba určité dokumenty. Jelikož nepůjde o zásahy do nosné konstrukce ani o velké stavební úpravy nebude potřeba stavební povolení, ale jen Ohlášení stavebních úprav viz příloha. Dále budeme potřebovat závazné stanovisko, stavebně historický průzkum, archeologický průzkum. K dispozici jsou již zpracované dokumenty: Stavebně historický průzkum byl zpracován v roce 1997. Skládá se ze tří dílů I. díl: Dějiny objektu, seznam písemných a plánových a ikonografických pramenů zpracoval PhDr. P. Zahradník (111 stran) v Praze, leden 1997 II. díl:: Stavebně historický průzkum, zpracován PhDr. L. Koběrskou a Ing. P. Macek (148 stran) textová část III. díl:: Stavebně historický průzkum, zpracován PhDr. L. Koběrskou a Ing. P. Macek (158 stran) obrazová část Zaměření objektu z let 1994 1995 Ing. Štefl a I. Šteflová z Jihlavy Archeologický průzkum z let 1995/96 autor Dr. R. Zatloukal Ústav archeologické památkové péče v Brně. Projektant celé akce bude vybrán v samostatně vypsaném výběrovém řízení. 40

3.6.2 Rozpočet projektu Tab. 3: Náklady na rekonstrukci u atypické trasy (Zdroj Vlastní tvorba) Č Činnost Cena v Kč 1 Projektová dokumentace 9 00 000 2 Zednické a restaurátorské práce na vnějších prostorách 11 500 000 3 Oprava oken a mříží 1 400 000 4 Restaurování schodiště a soch 1 000 000 5 Restaurování dveří, vrat a obložení 1 400 000 6 Restaurování stěn a stropů 4 000 000 7 Restaurování kaple a balkonu 4 000 000 8 Opravy podlah 1 000 000 9 Oprava průjezdu 200 000 10 Restaurování a zapůjčení nábytku 2000 000 Celkem 27 400 000 Tab. 4: Náklady na rekonstrukci u typické trasy (Zdroj Vlastní tvorba) Č. Činnost Cena v Kč 1 Projektová dokumentace 900 000 2 Zednické a restaurátorské práce na vnějších prostorách 11 500 000 3 Oprava oken a mříží 1 400 000 4 Restaurování schodiště a soch 1 000 000 5 Restaurování dveří, vrat a obložení 2 400 000 6 Restaurování stěn a stropů 16 000 000 7 Restaurování kaple a balkonu 4 000 000 8 Opravy podlah 1 600 000 9 Oprava průjezdu 200 000 10 Restaurování a zapůjčení nábytku 14 000 000 Celkem 53 000 000 41

Uvedené ceny jsou uvedeny bez DPH. Jejich výše je určena na základě průzkumu trhu, předběžných nabídek, konzultacemi odborníky na danou oblast, případně určeny podle ceny již prováděných úprav. V těchto cenách je zahrnuta jak práce, tak i materiál použitý při různých pracích. V tabulce 3 jsou uvedeny náklady na atypickou prohlídkovou trasu. V tabulce 4 jsou náklady na typickou trasu. Při porovnání celkových nákladů je zřejmý markantní rozdíl v ceně. Atypická trasa je téměř o 50% levnější díky skutečnosti, že nejsou restaurovány všechny místnosti v plném rozsahu, ale dojde zde pouze k postupné rekonstrukci, která bude v každé z místností v jiné fázi dokončení. Trasa provedená tímto způsobem, v tomto menším rozsahu bude jistě i přitažlivější. Tato varianta se volila také kvůli faktu, že zámek je v majetku města a to má velice omezené finance, které může na spolufinancování vydat. Pro představu roční rozpočet města se pohybuje kolem 40 mil. korun ročně a i tento úsporný projekt vyjde přibližně na 30 mil. korun. 18 000 000 Kč Porovnání nákladů atypické a typické trasy 16 000 000 Kč 14 000 000 Kč 12 000 000 Kč 10 000 000 Kč 8 000 000 Kč 6 000 000 Kč 4 000 000 Kč 2 000 000 Kč 0 Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Graf 1: Grafické porovnání nákladů (Zdroj: Vlastní provedení) V grafu jsou porovnány náklady uvedeny v tabulkách 3 a 4 Je zřejmé, že nejmarkantnější rozdíl v ceně je u činnosti 6 - Restaurování nástěnných maleb a činnosti 10 - Restaurování nábytku. 42

3.6.3 Žádost o dotaci Jelikož zadavatel (město Jemnice) má se získáváním dotací bohaté zkušenosti pověří zpracováním žádostí svého pracovníka s odboru investic a rozvoje města. Tento pracovník díky svým zkušenostem může zvýšit pravděpodobnost získání dotace a vyvarovat se zbytečných chyb. Dojde také k úspoře nemalých finančních nákladů, které by byly vynaloženy na zpracování žádosti poradenskou agenturou. PZAD (program záchrany architektonického dědictví) Ministerstvo kultury vyhlašuje výběrové řízení o poskytnutí příspěvku v rámci Programu záchrany architektonického dědictví pro rok 2012. Hlavním cílem programu je dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy Příspěvky jsou poskytovány zejména na záchranu a zachování kulturních památek nebo těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. Programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobně. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejich částí, které tvoří podstatu kulturní památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky. (http://www.mkcr.cz) Od roku 2012 je zámek Jemnice zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví. Součástí žádosti bylo zrestaurování 6 ks soch slavného sochaře Ignáce Weiricha vč. 8 nik a podstavců, restaurování unikátních posuvných dveří a štukové výzdoby loveckého salónku, celkem v hodnotě 1 541 700,- Kč. Pro rok 2012 dostalo město příslib částky 450 000,- Kč, tudíž se nezbytné úpravy po konzultaci s památkáři omezí pouze na výměnu havarijních částí krovu objektu. Je zřejmé, že postupná realizace netradiční a atypické prohlídkové trasy by trvala řadu desítek let, proto město Jemnice bude případně usilovat o další formy dotačních titulů. 43

Norské fondy a fondy EHP V květnu 2004 založily tři nečlenské státy EU - Island, Knížectví Lichtenštejnsko a Norské království - Fond Evropského hospodářského prostoru (EHP). Norské království založilo i vlastní, Norský fond. (http://www.naep.cz) V polovině roku 2012 dojde k zahájení druhé fáze programu Norských fondů a fondů EHP, jehož cílem zůstává snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru. Nově jsou vymezeny tyto prioritní sektory: ochrana a management životního prostředí změna klimatu a obnovitelná energie občanská společnost lidský a sociální rozvoj ochrana kulturního dědictví zachycování a ukládání uhlíku (CCS) ekologické inovace v průmyslu výzkum a spolupráce škol spravedlnost a vnitro podpora důstojné práce a tripartitního dialogu (http://www.naep.cz) Tab. 5: Harmonogram programu (Zdroj: http://www.naep.cz) červen 2012 červenec 2012 do září 2012 říjen - listopad 2012 prosinec 2012/leden 2013 duben 2013 zahájení programu první výzva termín podávání grantových žádostí hodnotící proces informování o výsledcích, podepisování grantových dohod druhá výzva Získání grantů z Norských fondů je pro tento projekt klíčové. Pokud by se nepodařilo dotace z Norských fondů získat, musely by se podat žádosti do jiných programů například ROP (Regionální operační program), nebo by se projekt realizoval postupně z dotací PZAD. 44

3.6.4 Výběrové řízení Při přípravách projektu netradiční prohlídkové trasy jemnického zámku budou vypsána celkem 3 výběrová řízení. Investorem v tomto případě je město Jemnice, které je dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách veřejným zadavatelem. Výběrové řízení na projektanta Odhadnutá cena projektu je 900 000,- Kč. Dle novely zákona o zadávání veřejných zakázek č. 50/2012 se jedná o zakázku malého rozsahu, kde je zadavatel oprávněn stanovovat pravidla dle vlastních předpisů při zachování transparentnosti a rovného zacházení. Budou tedy obeslány celkem 3 projektové kanceláře se zkušenostmi v oboru historických staveb. Po obdržení obálek, jejich vyhodnocení po stránce formální, vyhlásí pak výběrová komise (jmenovaná radou města) vítěze, přičemž jediným kritériem bude cena projektu. Výběrové řízení na stavební a restaurátorské práce Odhadnutá cena úprav zámku je 30 mil. Kč. Dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a jeho novely č. 50/2012 se jedná o zakázku na dodávku stavebních prací. Dle 12 odst. 3 tohoto zákona jde o zakázku podlimitní soutěženou ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dle 156 je město povinno zveřejnit do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení na svém profilu (zatím internetových stránkách města, do budoucna databáze MMR) ekonomické zdůvodnění veřejné zakázky. Oznámení o zahájení zadávacího řízení musí být uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/). Následuje výzva minimálně 5 dodavatelům. Lhůta pro podání nabídek musí být minimálně 15 dnů. Po svolání výběrové komise zadavatelem dojde k otevření obálek ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Dojde k posouzení formální správnosti jednotlivých nabídek a požadovaných dokladů o způsobilosti dodavatele (reference, certifikace apod.). Dle možných nastavených podmínek dotačního titulu bude patrně jediným hodnotícím kritériem cena. Uchazečům se sdělí požadovaná cena, případně číselně vyjádřená hodnotící kritéria. Zároveň dojde ke zveřejnění písemné zprávy zadavatele města Jemnice. Pokud nebudou námitky proti vítězi soutěže, může následovat po 15 dnech uzavření smlouvy o dílo. 45

Výběrové řízení na stavební dozor: Odhadnutá cena služby je 250 000,- Kč. Dle novely zákona o zadávání veřejných zakázek č. 50/2012 se jedná o zakázku malého rozsahu, kde je zadavatel oprávněn stanovovat pravidla dle vlastních předpisů při zachování transparentnosti a rovného zacházení. Budou tedy obeslány celkem 3 kvalifikované subjekty se zkušenostmi v oboru historických staveb. Po obdržení obálek, jejich vyhodnocení po stránce formální, vyhlásí pak výběrová komise vítěze, přičemž jediným kritériem bude cena projektu. 3.6.5 Zahájení a průběh prací Vybraná stavební a restaurátorská firma provede analýzu současného stavu a postupy, které zvolí při práci. Poté jak již bylo zmíněno, proběhnou práce na fasádě budovy, práce na nádvoří zámku, opravy oken a mříží a ostatní práce. Souběžně s pracemi prováněnými v exteriéru budou podle plánu probíhat i práce na interiéru a to především restaurování nástěnných maleb, štukových stropů, soch a veškerých dřevěných součástí restaurovaných prostor. 3.6.6 Uvedení do provozu K uvedení do provozu bude potřeba stanovisko Krajské hygienické stanice a stanovisko HZS po prověření dodržení požárně bezpečnostního řešení stavby, které je součástí projektové dokumentace. Po kladném vydání všech potřebných stanovisek může být trasa uvedena do provozu. 46

3.7 Harmonogram Tab. 6: Harmonogram činností (Zdroj: Vlastní provedení) Označení Činnost Předch. Délka činnost (týdny) Začátek Konec A Sestavení projektového týmu 8 0 8 B Projektová dokumentace A 8 8 16 C Získání fin. zdrojů (dotace) A, B 12 16 28 D Výběrová řízení C 4 28 32 E Realizace D 52 32 84 F Uvedení do provozu E 4 84 88 3.8 Ganttův diagram Obr. 25: Ganttův diagram (Zdroj: Vlastní provedení v programu MS Project) 3.9 Projektový tým Projektový manažer Tuto pozici zastane zaměstnanec obce, který má již s vedením projektu zkušenost. V této pozici zastává vedoucího projektu, nese zodpovědnost za plánování, koordinaci a řízení projektu. Musí zajišťovat dodržování časového plánu etap při dodržení rozpočtu a kvality. Projektový manažer vede projektový tým a podává informace o postupu a o nastalých problémech. Dále zodpovídá za každodenní řízení projektu. Jeho úkolem je společně s týmem projekt zahájit, upřesnit jeho rozsah a získat s ním souhlas. Dále musí stanovit postup projektu, odhadnout pracnost jednotlivých činností, nárokovat potřebné 47