Desková tektonika
Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu Pangea rozšíření permských ledovcových sedimentů
1955 mapování magnetického pole v oblasti severního Tichomoří symetricky (podle oceánského hřbetu) uspořádané pásy hornin stejného stáří mají stejnou magnetickou polaritu)
podmínky: 1) 1) existence nehomogenit v zemské kůře a plášti 2) plastická vrstva (astenosféra) v podloží litosféry 3) rozměr Země zůstává zachován
rozhraní litosférických desek divergentní konvergentní transformní
1) divergentní rozhraní
a) a) středooceánské hřbety-- rozpínání oceánského dna (spreading), vznik nové kůry bazalty středooceánských hřbetů (MORB) vznikají z peridotitů ochuzené části svrchního pláště (v hloubce až 300 km) vysoký tepelný tok rychlé hřbety - rychlost rozpínání až 10 cm za rok pomalé hřbety - rychlost rozpínání 0,X až první cm za rok, mají často vyvinuta centrální údolí
středoatlantský hřbet
ostrov Surtsey
b) b) kontinentální rifty-- tektonicky založené lineární deprese (často příkopové propadliny) potenciální místa vzniku nového oceánu alkalický vulkanismus, negativní tíhové anomálie, vyšší tepelný tok jezero Tanganika na na východoafrickém riftu
kontinentální kůra vznik plášťového diapiru vznik riftového údolí tvorba oceánské kůry, spreading oceánská kůra
východoafrický rift
2) konvergentní rozhraní subdukční zóny-- dochází k podsouvání jedné desky pod druhou = aktivní kontinentální okraj
mají často výraznou zonalitu, která závisína jejich geometrii (především sklonu subdukční zóny) HP - LT metamorfóza (vysokotlaká - nízkoteplotní) - eklogity seismická aktivita - Wadati-Benioffova zóna (ohniska zemětřesení - hypocentra - až do hloubky 600 km) většina zemětřesení vzniká v malých (do 100 km) a středních hloubkách (100-300 km)
seismická aktivita na na rozhraní litosférických desek
předpolí subdukční zóny -- příkop-- akreční prisma (+ (+ ofiolity) -- předoblouková pánev -- vulkanická fronta (oblouk)-- (zaoblouková pánev)
cirkumpacifická zóna -- ohnivý kruh
pasivní kontinentální okraj
3) transformní rozhraní-- horizontální posun, konzervativní rozhraní-- oceánská kůra zde nevznikáani nezaniká vznikajína na nich mělká zemětřesení
Určování pohybu litosférických desek 1) 1) geodetická měření 2) satelitní pozorování 3) paleomagnetický záznam
4) podle horkých skvrn (hot spots) povrchovým projevem jsou sopky (často štítové)
Orogeneze - vznik pásemných pohoří lineární, relativně úzká horská pásma, vyznačujícíse se složitou geologickou stavbou podloží je budováno kontinentální kůrou, do níž jsou zapracovány útržky kůry oceánské (ofiolity) ztluštělá kůra (60-90 km) deformační a metamorfní zonalita - intenzita vyznívá směrem do předpolí orogénu (směrem do stabilizované části kontinentu)
kontinenty se nepohybují (= fixismus), Země se rozpíná nebo naopak smršťuje; např. geosynklinální teorie
Desková tektonika a orogeneze vysvětluje vznik pásemných pohoří deformacemi zemské kůry, které jsou spojeny s pohyby litosférických desek stavba orogénu odráží geometrii kolizní zóny
1) 1) kolize oceán oceán vznikají ostrovní oblouky
Aleutské souostroví
2) 2) kolize kontinent -- oceán (andský typ) -- převažuje CA (vápenato-alkalický vulkanismus, HP-LT metamorfóza
Andy
3) 3) kolize kontinent -- kontinent -- složitápříkrovová stavba LP-HT (nízkotlaká-vysokoteplotní) metamorfóza v důsledku vysokého tepelného toku anataxe (tavení) ztluštěné kůry -- granitoidní magmatismus (plutonismus)
příkrovová stavba Apalačských hor
Wilsonův geotektonický cyklus 1) 1) riftogeneze-- extenzní etapa, vznik oceánské kůry a nového oceánu 2) přeměna pasivního kontinentálního okraje na aktivní - kompresní etapa, uzavírání oceánu, počátek orogenze 3) uzavření oceánu, kontinentální kolize - vznik horských pásem, příkrovové stavby 4) přeměna horského pásma v platformu - utlumení tektonické aktivity, denudace, peneplenizace terénu
Wilsonův geotektonický cyklus
Rodinia Pangea
www.scotese.com