Geotektonické hypotézy

Podobné dokumenty
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY

Nové poznatky o stavb Zem, globální tektonika

Fyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna

Vznik a vývoj litosféry

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Geologická minulost Země. Pangea a spol.

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Kameny a voda Kameny kolem nás

Globální tektonika Rodinia Pannotia

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME

Východoafrický riftový systém. Lucie Nožičková Lenka Hromková

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903

Stavba zemského tělesa. Procesy v kůře a plášti

Globální tektonika Země

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Severní Amerika a Karibská oblast

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Obr. Geo_23. Podrobnější členění geologicko-tektonických. Obr. Geo_22. Základní geologické jednotky Austrálie dle organizace Geoscience Australia

Stavba a složení Země, Litosféra

Magmatismus a vulkanismus

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční

Pohyby a deformace v zemské kůře

Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení. IV. přednáška

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Nastuduj následující text

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty

Název: Přírodní poměry Evropy

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I.

Vnitřní geologické děje

Šablona č ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Tektonika zemských desek

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

VY_32_INOVACE_ / Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

Hadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory

Literatura. uvedena na webových stranách ZČU Fak. Ped. KBI pod studium - geologie

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Přednáška II. Planeta Země

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

Stavba zemského tělesa

ročník 9. č. 22 název

Regionální geografie světa Zdeněk Máčka

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Geologický vývoj a stavba ČR

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

Litosférické desky a bloková tektonika

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Environmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř

prvohory - kaledonské hercynské janšanské alpinsko-himalájské

Tektonika& Glaciace. Desková tektonika. Hlavní tektonické desky konvergence. Aktivní vulkány. Je to náhoda že do sebe tak hezky zapadají?

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Druhohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Geologie sedimentárních pánví

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel

Geologický vývoj Afrického kontinentu

Evropa země, kde zapadá Slunce

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace

Strukturní typy reliéfu a tvary reliéfu

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál

Transkript:

Geotektonické hypotézy výzkum zaměřen na: příčiny látkového složení zemského tělesa + stavba Země + objasnění procesů v ZK hypotézy - fixistické (neptunisté, plutonisté) - mobilistické Wegenerova teorie kontinentálního driftu Teorie litosferických desek

Kontinentální drift stěhování kontinentů hlavní podnět: tvarová podobnost pobřeží konec 19.století (Suess) - hypotéza: existoval prakontinent Gondwana 1910 - Wegener - hypotéza: na počátku 2H - prakontinent Pangea důkaz: geologický hypotéza nepřijata renesance v 60.letech

Pohyby kontinentů 1H (prvohory) - pouze hypotézy (pokus o rekonstrukce) od 2H (druhohor) - důkazy

kambrium B-Baltika G-Gondwana Ch-Čína L-Laurentia S-Siberia X-jádro Českého masivu ordovik A-Avalonia

silur A-Avalonia B-Baltika G-Gondwana Ch-Čína K-Kazachstania L-Laurentia S-Siberia X-jádro Českého masivu devon LR-Laurussia (Severoatlantický kontinent)

karbon Gondwana - rotační pohyb + SZ. část - během karbonu srážka s Laurusií (SA kontinentem) kolize vrásnění (hercynské horstvo v Evropě) pozice Českého masivu v rovníkové oblasti

perm trend: sbližování kontinentů - kolize vznik pohoří vznik jediného kontinentu Pangea oddělena zůstává: JV Asie (spojuje se počátkem 2H)

2H - trias existence Pangey na V - vymezena oceánská oblast Tethydy 1. náznaky budoucího rozpadu Pangey Panthalassa

jura rozpad Pangey Tethyda se rozšiřuje na Z rozdělení Pangey (S +J část) Indie - začíná pohyb k S oddělení: Evropa x Afrika Evropa x Severní Amerika

křída rychlý rozpad Gondwany: Afrika x Jižní Amerika Afrika x Madagaskar Indie x Antarktida koncem křídy - kolize s J.okrajem čínské desky (křída - oligocén: rychlost pohybu 100-180 mm/rok)

eocén 3H - rozšiřuje se Atlantský oceán eocén - S. část Atlantiku - poklesy oddělení Austrálie x Antarktida

konec 3H současnost

Teorie litosferických desek = nová globální tektonika - opírá se o: světový riftový systém hlubokooceánské příkopy Wadatiovy-Beniofovy zóny charakter oceánského dna s pásovými magnetickými anomáliemi existenci astenosféry - litosféra je rozdělena v řadu desek - rozdíly: složení, stavba, velikost

vymezení desek Le Pichon (1973) - 6 hlavních desek Galuškin, Ušakov (1978) - 13-ti deskový model v současnosti 14-16 deskový typy desek rychlost pohybu desek typy rozhraní: konvergentní divergentní transformní (střižně-zlomové)

Litosferické desky 1. Euroasijská 4. J Americká 7. Karibská 2. Africká 5. S Americká 8. Kokosová 3. Arabská 6. Nazca 9. Pacifická 10. Indoaustralská 11. Antarktická 12. Filipínská 13. Skotská 14. Juan de Fuca 15. Somálská

Pohyb desek pohyb celých desek (drift - pouze kontinentů) SA deska (západníčást Atlantiku + pevninská kůra SA - je i kontinentální drift) rychlost pohybu (oboustranné): - rychlost rozpínání Středoatlantského hřbetu: 40 mm/rok - Pacifická deska: 80 mm/rok - Indická subdeska (svrchní křída - spodní oligocén): 100-180 mm/rok - Euroasijská - Africká - za posledních 9 milionů let se desky přiblížily o 100 km (10 mm/rok)

subdukce Severoamerické desky (20 mm/rok) Karibská deska Subdukce Kokosové (až 120 mm/rok, dlouhodobě 50 mm/rok)

Rychlost pohybu litosferických desek cm/rok (dlouhodobý průměr)

transformní = horizontální posun divergentní konvergentní

termální expanze dómovité vyklenutí dóm se zhroutí vznikne rift (3 větve) 3. = tzv. aulakogen - poklesává konvekční proudění - buňky příkop rift příkop

Teorie konvekčního proudění *trojné body

dělení litosféry: - na místem konvekčního proudění: riftové struktury rozčlenění litosféry na desky subdesky 1. rift 2. středooceánský hřbet - vznik nové zemské kůry - středooceánské hřbety - vytváří globální systém - navzájem propojený př. Středoatlantský hřbet Východopacifický hřbet

Základní tvary prolom příkopová propadlina podél hlubinných zlomů: rifty (délka více než 100 km) rift Mrtvého moře (š = 5-20 km) rift Rudého moře (š = 200-400 km) Bajkalský Východoafrický Rýnský Levantský -řeka Jordán + Mrtvé moře

Rychlost pohybů horizontálních (v riftech) Island 10-20 mm/rok Východoafrický rift (v Etiopii).12 mm/rok vertikálních - např. podle výšky datovaných teras nad mořskou hladinou nebo podle výšky zdvižení korálových útesů Barbados 0,4 mm/rok Nová Guinea.. 3 mm/rok (zdvih) Karpaty.do 1,5 mm/rok (zdvih) poklesy: moravské úvaly.. do 5,3 mm/rok

Východoafrický rift klask klksl klklk lklkl klklk lklkl klklk lklkl klklk lklkl klklk l

Středooceánské hřbety Středooceánské hřbety - existence potvrzena v 60. letech - celková délka > 60 000 km - 15,3 % dna světového oceánu - výška 1-4 km - šířka 300-2 000 km 3 základníčásti: 1. svahy 2. vrcholové valy s okrajovými valy riftových údolí 3. riftová údolí (hloubka 1,5-2 km, š = 25-40 km

Island středooceánský hřbet nad hladinou oceánu 103 000 km 2

Povrch Islandu: více než polovina území: leží v nadmořské výšce přes 400 metrů 1963 - SURTSEY nejvyšší: Hvannadalshnúkur (2 119 m n.m.) Významné sopky: Hekla (1 491 m n.m.) Askja (1 510 m n.m.)

Laki lineární vulkanismus rok 1783 - v délce 25 km: otevřely se trhliny +7 měsíců vytékala čedičová láva většinou výlev do jezera po utuhnutí: láva pokryla plochu 565 km 2 vytvořila lávové pole L = 60 km š = 25 km největší vzniklé při 1 erupci

Krafla liniové erupce vulkán vznikl v 18. století poslední erupce: v letech 1984 a 1990 poslední erupce Krafly: vznik 5 km dlouhé trhliny Kráter Vití

trojný bod - Galapágy pacifická kokosová Nazca

pohyb desek základní fáze: konvergentní rozhraní - přibližování desek - existence geosynklinály - vrásnění geosynklinály (sedimentů, které ji tvoří) - subdukce = podsunutí 1 desky

typy konvergentního rozhraní Podle charakteru přibližujících se desek: oceánská oceánská oceánská pevninská pevninská pevninská

oceánská - oceánská subdukce 1 desky v zóně subdukce: - hlubokooceánský příkop - sopečnáčinnost příklad: Aleuty podmořská sopečné souostroví

oceánská - pevninská vždy oceánská pod pevninskou vzniká: hlubokooceánský příkop (v místě subdukce)

na okraji pevninské: vrásové pohoří (např. Andy) - vliv polohy jádra kontinentu

Kordillery x Andy

štíty a platformy

Platformy a štíty Štíty - jádra kontinentů (9 základních) kanadský (laurentinský) indický guayanský australský brazilský baltský africký aldanský antarktický - oblasti dlouhodobého pomalého zdvihu Platformy - fundament + sedimentární pokryv - staré (kratony) mladé (fundament od svrch. proterozoika) - tabule - anteklízy a syneklízy

Viljučinská Kronocká (3528 m n.m.)

kolize dvou mocných kontinentálních desek vznik příkrovů pevninská - pevninská nasunutí ker desek na sebe

alpsko-himálajská kolizní zóna kolize fragmentů Gondwany s Eurasií rozsáhlé sedimentační pánve kolize od mezozoika, hlavní fáze paleogén (někde až do současnosti) 3 kolizní segmenty: africký, perský, himálajsko-tibetský

Africká kolize Africká x Euroasijská (turecká) deska Evropa - k východu se zvětšuje seismika a rychlost konvergence Malá Asie - odsun k západu, aktivní násun Taurského oblouku - intenzivní seismika: Severoanatolský zlom (1 200 km, posun 85 km)

střižně-zlomové rozhraní zlom San Andreas Pacifická deska Severoamerická deska

Horká skvrna