Metodiky práce s dětmi a mládeží v sociálně vyloučených lokalitách

Metodiky práce s dětmi a mládeží v sociálně vyloučených lokalitách

O IQ Roma servis, o.s. IQ Roma servis, o. s. funguje jako nezisková organizace již od roku 1997. Poskytuje a rozvíjí bezplatné komplexní sociální, poradenské a vzdělávací služby pro soc. vyloučením ohrožené osoby, zejména pak Romy, v Brně a Jihomoravském kraji. Více informací naleznete na www.iqrs.cz Pobočka Brno: Vranovská 45, 602 00 Brno tel.: +420 543 213 310 e-mail: iqrs@iqrs.cz Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, 691 41 Břeclav tel.: 519 324 849 e-mail: breclav@iqrs.cz Pobočka Vyškov: Palánek 74, 682 01 Vyškov tel. 1: 774 898 817 tel. 2: 774 224 509 O projektu Vzdělání JE cesta Produkt byl vytvořen za podpory projektu Vzdělání JE cesta (r. č.: CZ.1.07/1.2.00/ 14.0046). Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním rozpočtem České republiky. Ústředním cílem projektu je zvýšení znalostí a dovedností pracovníků partnerských a dalších spolupracujících organizací v oblasti práce s žáky ohroženými sociálním vyloučením, prostřednictvím vytvoření metodik výuky jednotlivých dále popsaných aktivit a také akreditovaných vzdělávacích programů pro sociální a pedagogické pracovníky působící v oblasti sociálních služeb zaměřených na práci s danou cílovou skupinou. Výhradní odpovědnost za obsah nesou jeho autoři

Obsah Poradenství zaměřené na volbu školy... 5 Poradenství zaměřené na volbu povolání... 9 Interdisciplinární přístup v práci s rodinou (metoda case managementu)... 13 Metody poskytování sociálních a fakultativních služeb v nizkoprahovém zařízení... 23 Motivace a osobnostně sociální výchova v práci s dětmi a mládeží ohroženou sociálním vyloučením... 28 Multikulturní výchova... 32 Finanční vzdělávání pro mládež... 35 Systémy evidence, monitoringu a evaluace práce s mládeží... 40 Metody lokální spolupráce a síťování... 45 3

4

PORADENSTVÍ ZAMĚŘENÉ NA VOLBU ŠKOLY Mladí Romové se často potýkají s bariérami, které způsobují, že předčasně ukončují svoji vzdělávací dráhu. Organizace IQ Roma servis romským dětem a mládeži nabízí poradenství pro volbu školy jako podpůrnou aktivitu u klientů na základních školách, a to jak formou skupinových lekcí, tak individuálního poradenství. Při těchto aktivitách je kladen důraz především na pozitivní přístup klientů ke vzdělávání, podporu klienta v uvědomělém rozhodování se o svém navazujícím studiu a překonávání vzdělávacích neúspěchů. V neposlední řadě je součástí poradenství také podpora zaměřená na úspěšný přechod klientů na zvolené obory navazujícího studia a zvládání všech požadavků ze strany školy i jejich sociokulturního prostředí, zejména pak rodiny. Cílová skupina a zásady poradenství zaměřeného na volbu školy Cílovou skupinou poradenských aktivit, které tato metodika prezentuje, jsou romské děti a mládež žijící z velké části v sociálně vyloučených lokalitách města Brna či přilehlých obcích Jihomoravského kraje, kde také navštěvují základní školu. Pro efektivní poradenství jsou zásadní některé faktory, jež jeho podobu a volbu metod mohou zásadně ovlivnit. Velmi důležitým faktorem je v této oblasti motivace klienta, tedy to, zda je klient k dalšímu vzdělávání motivovaný, nebo zda se jedná spíše o zakázku jeho rodiny či školy (zde se velmi zásadní jeví povaha školní instituce, jestli se jedná o školu s větším zastoupením romských žáků nebo majoritní mládeže) a také klientův postoj ke vzdělávání. Jsou tak definovány nejen vzory a představy žáka samotného o jeho budoucnosti a profesním uplatnění, ale i předznamenána podoba vztahu mezi klientem a pracovníkem. Právě vztah klienta a pracovníka je pro úspěšný poradenský proces stěžejní. Pro jeho vytvoření je dobré, aby pracovník znal klienta i z jiné než vzdělávací oblasti (např. z volnočasových aktivit) a uměl vytvořit společně s klientem atmosféru důvěry. Důležitým faktorem je i spolupráce s rodinou klienta, která vnímá poradenského pracovníka nejen jako odborníka na danou problematiku, ale také jako partnera v řešení otázek spojených se vzdělávací dráhou svých dětí. A obdobně důležitá je i spolupráce se školou klienta, tedy s třídním učitelem, výchovným poradcem nebo vedením školy, kteří pracovníka mohou vnímat jako součást komplexní práce s klientem. Předpoklad, že pracovník zná klienta a rovněž poznal jeho rodinné a školní zázemí, mu pomáhá rozeznat klientovy představy o jeho budoucnosti v souvislosti s realitou (jeho možnostmi), napomůže provést klienta procesem vzdělávací dráhy tak, aby výsledky jejich společné práce na klientově zakázce byly přínosné. Z našich zkušeností také vyplývá, že klienti potřebují a vyžadují méně formální zázemí pro poskytované poradenské služby i neformální přístup, který je spíše partnerský až kamarádský, k čemuž je zapotřebí volit i specifické metody práce. 5

Dílčí cíle a jednotlivé kroky k jejich naplňování Předcházení neúspěchům v rámci povinné školní docházky klientů, které by vedly ke snížení šancí klienta k adekvátnímu výběru jeho navazujícího studia či opakování ročníku základní školy: doučování klientů, konzultace příčin a následků školní problematiky, workshopy zaměřené na téma moje budoucí profese a příprava na ni, stanovování si krátkodobých cílů v rámci zakázky s klientem a jejich průběžné vyhodnocování, podpora klienta v rámci rodinného prostředí konzultace s rodiči o zaměření se na kvalitu vzdělávání podpora klientů v rámci jejich třídního kolektivu realizace skupinových lekcí na základních školách zaměřených na téma poradenství pro volbu školy, kampaně zaměřující se na výběr vhodné základní školy, která dokáže klienta kvalitně připravit na jeho budoucí profesní vzdělávání. Aktivizace klienta ve výběru navazujícího studia (předcházení tomu, že za klienta ve věci volby navazujícího studia rozhoduje rodič nebo jeho budoucí profesní dráhu formuje učitel nebo jeho dosavadní školní výsledky): dlouhodobá spolupráce s klientem v oblasti motivace k uvědomělému výběru navazujícího studia, doučování klientů ve vybraných předmětech, obecná příprava klienta na přijímací řízení. Informované rozhodnutí klienta při volbě navazujícího studia ve spolupráci s jeho rodinou: spolupráce s klientem a jeho rodinou v oblasti výběru navazujícího studia, odborné poskytování informací týkající se systému středoškolského a vysokoškolského studia, zprostředkování možnosti stipendia apod. Správná sebereflexe žáků, především ve vztahu ke svému budoucímu povolání, a aktivní rozvoj vlastní identity: podpora autonomního rozhodování klienta za svoji budoucnost, realizace lekcí osobnostní výchovy na školách i v rámci volnočasových aktivit v nízkoprahovém klubu, tematické besedy a přednášky na toto téma, individuální spolupráce s klientem během řízených aktivit. Zvýšení angažovanosti rodičů ve věci budoucího vzdělávání a povolání u klientů: informovanost rodičů o systému vzdělávání v ČR formou individuálního poradenství a práce v terénu kontaktování rodičů zapojených klientů a jejich aktivní přístup v otázce budoucího profesního uplatnění jejich dětí, kampaně, pořádání akcí pro rodiče s dětmi cílená podpora dalšího vzdělávání dětí a mládeže a přejímání zodpovědnosti rodiny za vzdělávací úspěchy jejich dítěte, podpora procesu mimoškolního učení doučování do rodin, doučování klientů spolu s jeho rodičem, zpětná vazba pro rodiče ze školního prostředí, podpora rodičů při komunikaci se školou žáka, doprovod a dopomoc v řešení školní problematiky klienta se zástupci školy. Eliminace žáků, kteří uvažují o předčasném ukončení svého základního vzdělání: podpora klientů v získání úplného základního vzdělání, které jim umožní širší výběr oborů v rámci navazujícího studia, konzultace se školou, účast na výchovných 6

komisích žáků, podpora v rámci cíleného doučování klientů, příprava na reparáty, opravné zkoušky. Zvýšení počtu přihlášek na navazující studium u romských žáků ukončujících ZŠ, zejména pak podpora jejich úspěšnosti při přechodu na navazující studium: dopomoc při administrativních záležitostech týkajících se přihlášek a nástupu na navazující studium, včasnou intervencí předcházení tomu, že klient nebo jeho rodič nedodrží stanovené termíny pro vyřízení jednotlivých administrativních záležitostí, a tím se eliminuje možnost úspěšného přechodu na navazující studium (terénní práce v rodinách klientů), práce s klienty, kteří ukončili základní školu a jsou registrováni na úřadu práce, v oblasti jejich motivace k nástupu na navazující studium, spolupráce s matkami na mateřské dovolené, které předčasně ukončily svoje vzdělávání. Příklad z praxe v oblasti poradenství pro volbu školy Vybraným příkladem z praxe poradenských lekcí spojených s individuálními konzultacemi v oblasti školní problematiky je příběh šestnáctileté dívky, klientky IQ Roma servisu. Klientka se účastnila poradenských lekcí v 8. a 9. třídě základní školy. Na lekcích byla z počátku tichá, málo se zapojovala ve skupinových diskusích, v rámci skupinové práce přenechávala iniciativu v plnění úkolů svým spolužákům. V zadaných individuálních úkolech byla pečlivá, ale nerada prezentovala svoje názory před třídním kolektivem. Postupem času, s narůstajícím počtem realizovaných lekcí v dané třídě, kdy pracovnice mohla blíže poznat povahu dívky a více pracovat s jejím ostychem, se stále více zapojovala do jednotlivých aktivit a technik. Pracovnice v rámci skupinové práce cíleně podporovala její schopnost sebeprezentace, prosazení svých názorů a sebevědomí před třídním kolektivem. Klientce byla paralelně poskytována také individuální podpora, která probíhala v rámci konzultací v IQ Roma servisu. Z rozhovorů s klientkou vyplynulo, že i přes určité preference si stále není jistá výběrem svého budoucího studia a celkové profesní orientace. V rámci technik, které byly využívány v lekcích, se tato situace potvrzovala, protože na každé navazující hodině měnila svoje rozhodnutí nebo raději volila negaci v přístupu k navazujícímu vzdělání. Měla obavy i z jejího nepřijetí novým třídním kolektivem z toho důvodu, že je Romka. Pracovnice blíže poznala také rodinu klientky klientka byla nejmladším dítětem, její rodiče byli v otázce volby budoucího studia své dcery zcela benevolentní. Její volnočasové zájmy byly orientovány především na moderní tanec a klientka uvažovala i o možnosti přihlásit se na taneční konzervatoř. V rámci dlouhodobější intervence a konzultací však tuto variantu sama zavrhla. Klientka měla na základní škole spíše průměrný prospěch, což ovlivňovalo i její konečné rozhodnutí. Bylo ji nabídnuto doučování, které klientka nevyužila. Předpoklady a ambice pro studium však u ní byly nesporné, potřebovala jen cílenou motivaci a podporu v oblasti dalšího vzdělávání. Stejně tak její rodina oce- 7

nila větší informovanost o oborech, kam se může jejich dcera přihlásit, o systému podávání přihlášek na školu a dopomoc při jejich vyplnění, o možnostech stipendia na navazujícím stupni studia a celkové diskuzi nad budoucí profesní dráhou jejich dcery. Toto jim bylo poskytnuto díky systému dlouhodobé spolupráce, během níž měla klientka spolu s pracovnicí rozplánované jednotlivé kroky, vedoucí k úspěšnému pracovnímu uplatnění. Pozornost byla věnována i podpoře ze strany rodiny, posilování jejího sebevědomí a sebehodnocení, jejichž absence bránila překonávání nesnází během povinné školní docházky. Klientka může i nadále využívat poradenské služby IQ Roma servisu. V současné době studuje na Střední odborné škole potravinářské a služeb Charbulova v Brně, obor: kuchař/číšník. Rovněž navštěvuje nárazově doučování, v této věci pracovnice spolupracuje také se školou klientky. Spolu s její rodinou je řešena ze strany IQ Roma servisu otázka stipendijní podpory jejího studia. Klientka je nyní spokojená, našla si v kolektivu kamarády i přes počáteční obavy z toho, že je ve třídě jediná Romka. Pokud vás zaujala tato metoda práce s klienty, rádi vás s nimi blíže seznámíme prostřednictvím akreditovaného vzdělávacího programu Poradenství pro volbu školy. Více o všech vzdělávacích programech a podpůrných aktivitách pro sociální i pedagogické pracovníky naleznete na www.akademie-diversitas.cz. 8

PORADENSTVÍ ZAMĚŘENÉ NA VOLBU POVOLÁNÍ Aktivita poradenství pro volbu povolání si klade za cíl podporovat úspěšný přechod romské mládeže ze základního stupně vzdělávání na navazující studium adekvátního typu. Zároveň směřuje k tomu, aby klienti byli schopni úspěšně dokončit své preferované studium a měli větší možnost uplatnit se na trhu práce. Poradenství pro volbu povolání přirozeně navazuje na poskytování poradenských služeb pro žáky základních škol. V ideálním případě tedy klient s poradcem pokračuje v již nastavené spolupráci, kterou spolu zahájili během školní docházky klientova primárního vzdělávání. Cílová skupina a zásady poradenství zaměřeného na volbu povolání Cílovou skupinou aktivity je romská mládež, která ukončuje své primární vzdělání, dále ti, kteří nastoupili na navazující studium nebo je předčasně ukončili, ale i mladí nezaměstnaní žijící z velké části v sociálně vyloučených lokalitách. Podpora je poskytována také rodinám klientů. Vede k posílení angažovanosti rodičů ve věci budoucího vzdělávání a výběru povolání svých dětí. Poradce informuje rodiče o systému vzdělávání, konzultuje s ním výběr studia, poskytuje jim podporu při řešení školních záležitostí, konzultuje možnost využívání stipendijních programů aj. Jedním z cílů aktivity je také navázání kontaktu se školami. Spolupráce s učiteli probíhá formou konzultací o výsledcích romských žáků a domluvy na doučování. Poradce zprostředkovává informace rodině o probíhající spolupráci se školou a naopak, po domluvě s rodiči se účastní konzultací, případně výchovných komisí klienta. Hlavním východiskem realizace aktivity je předpoklad, že mladí Romové s vyšším stupněm vzdělání mají prokazatelně větší možnost pracovního uplatnění. Mohou také úspěšněji bojovat proti diskriminaci vyskytující se na trhu práce. Ze zkušeností vyplývá, že je mnoho romských žáků, kteří by mohli zvládnout přestup na navazující studium a úspěšně studium na dané škole ukončit, avšak jejich cesta k úspěchu bývá komplikovanější než pro majoritní dítě. Faktem stále zůstává, že romští žáci, se kterými jsme v rámci poskytované služby v kontaktu, navštěvovali zejména základní školy s většinovým zastoupením žáků z minority. Pohybovali se tak v kolektivu, kde nebyli nuceni řešit otázku své rozdílnosti na základě etnické příslušnosti. Tímto a dalšími faktory z toho plynoucích byla ovlivněna i celá výuka a celkový přístup žáků ke škole. Aktivita probíhá formou skupinových lekcí, realizovaných přímo na škole klientů, které jsou tematicky zaměřeny především na úspěšné dokončení navazujícího studia a na zvýšení orientace na trhu práce. Koncepce lekcí je sestavena z 15-ti tematických okruhů. Je v nich zároveň zohledněna i aktuální potřeba žáků a škol v oblasti podpory osobnosti jedince, jeho postojů a rozvoje v profesním růstu. Jednotlivými tématy jsou 9

například: vztah žáka ke škole a vzdělání obecně, hodnoty středoškoláka, rozvoj vůle a poznávání sama sebe, schopnost sebeprezentace, sebereflexe, přijímání a dávání zpětné vazby. Důležitou oblastí je téma vztahů v třídním kolektivu a téma předsudků. Stěžejní bývají oblasti budoucí orientace žáka na trhu práce, možnosti dalšího studia a pracovního uplatnění, praktické rady, tipy a cvičení ve vyhledávání konkrétního pracovního uplatnění pro konkrétního žáka. Individuální poradenství pro klienta a jeho rodinu se orientuje na téma školní problematiky, a to zejména v oblastech podpory žáka při zvládání požadavků školy, prospěchu a domluvy doučování, řešení výchovných záležitostí na škole a diskriminace, hledání alternativ pro zvládání školní docházky, jako jsou individuální plány a jejich plnění. Dále jsou řešeny přestupy klienta na jiné obory nebo školu, dopomoc při vyhledávání zaměstnání, příprava na pracovní pohovor a nástup do zaměstnání, ale i pomoc při vyhledávání brigád při studiu a administrativní podpora při zařizování stipendia pro klienta. Individuální poradenství probíhá v prostorách IQ Roma servisu, a to buď v místnosti tomu určené, nebo v méně formálním prostředí klubových prostor. Poradce bývá nezřídka v kontaktu i s rodiči klienta, se kterými konzultace probíhá většinou po domluvě v jejich domácnosti. Rodiče mohou přijít do poradny v IQ Roma servisu spolu s klientem nebo sami. Mladým nezaměstnaným je poskytována zejména podpora při hledání zaměstnání, jsou s nimi konzultovány kompetence k tomu potřebné, prakticky jsou připravováni na pracovní pohovor a nástup do zaměstnání. Tato aktivita probíhá formou individuálních konzultací v poradně nebo v rámci skupinových setkání za tímto účelem smluvených. Dílčí cíle a jednotlivé kroky k jejich naplňování Posilování rozhodnutí žáků úspěšně přecházet na navazující studium a splnění požadavků přijímacího řízení na vybranou školu, odstranění pasivity v přípravě na budoucí povolání, eliminace žáků, kteří chtějí ukončit předčasně své navazující studium, zvýšení počtu žáků na navazujícím studiu, přihlédnutí na specifika a individuální potřeby každého klienta. Zapojení osobnostní a sociální výchovy do profesního poradenství, podpoření individuality a osobnosti jedince pomocí technik, které vedou k rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a empatie, schopnosti sebereflexe a pojmenování svých charakterových vlastností a zájmů. Rozvíjení správné sebereflexe žáků, především ve vztahu ke svému budoucímu povolání a aktivní rozvoj vlastní identity. 10

Kontaktování rodičů zapojených klientů, s rodiči je zejména komunikován jejich přístup k budoucímu povolání dítěte a soustavné přípravy na navazujícím stupni studia. Příklad z praxe v oblasti poradenství pro volbu školy Níže popsaný příklad z praxe se soustředí na vývoj práce s konkrétní skupinou žáků, u kterých je zaznamenáván průběžný postup a pozitivní rozvoj spolupráce v rámci poskytování poradenství pro volbu povolání. Žáci třetích ročníků odborného učiliště v Brně byli na úvodní skupinové lekci seznámeni s poradenskou aktivitou, byla s nimi nastavena pravidla spolupráce a představena jim témata jednotlivých lekcí. Cílem lekcí bylo posílení jejich budoucího uplatnění na trhu práce a zvýšení kompetencí pro samostatné vyhledávání pracovních nabídek a úspěšné zvládnutí přijímacího řízení na preferovanou pracovní pozici. Od žáků byl vyžadován aktivní přístup v rámci jednotlivých tematických bloků. Participovali na přípravě programu tak, aby pro ně byly výstupy z lekcí co nejužitečnější. Žáci byli na začátku spolupráce méně aktivní v zapojování se do jednotlivých aktivit, měli ostych z vystupování a prezentování svých názorů a postojů před ostatními. Zpočátku byla proto volena forma kombinace přednášky a individuální práce na tématech. Postupně, když byla překročena bariéra ostychu žáků mezi sebou a před lektory, byla využívaná spíše forma interaktivního učení. Žáci byli ochotni vystupovat před třídním kolektivem a otevřeně hodnotit postoje svoje i ostatních spolužáků. Lektoři tak mohli využít princip učení se navzájem a získávání zpětné vazby od spolužáků na jednotlivé zadané úkoly. V první lekci byl kladen důraz na seznámení se se všemi žáky, na získání přehledu o tom, jak třída pracuje a na jaký styl předávání informací je zvyklá. Ze zkušeností vyplynulo, že žáci jsou zvyklí na výuku stylem přednášky. Druhá lekce tudíž respektovala nastavení třídního kolektivu a žákům byly předány informace o možnostech budoucího uplatnění v jejich profesi, fungování nabídky a spolupráce s úřadem práce a rizika nelegální práce přednostně formou přednášky. Průběžně se lektorky snažily, aby o těchto tématech diskutovali žáci mezi sebou a prezentovali svoje postoje před ostatními spolužáky. Další lekce probíhaly obdobnou formou, ale informativní část byla záměrně zkracována a na žáky byla přenášena větší zodpovědnost v zapojení se v aktivitách. V konečném důsledku byli všichni žáci schopni vystupovat v modelových situacích např. v praktickém nácviku pracovního pohovoru se zaměstnavatelem. Reflektovali svoje pocity, obavy a připravenost na pracovní pohovor, učili se od sebe navzájem. Sami žáci byli rádi za danou zkušenost a sami požadovali opakování nácviku pracov- 11

ního pohovoru, jelikož reflektovali, že je toto pro ně přínosné. Na konci spolupráce s danou třídou byl zřetelný posun v aktivitě jednotlivých žáků a způsobu práce s třídním kolektivem a osvojování si nových znalostí a dovedností. Žáci získali chuť se o toto téma více zajímat, aktivně se podílet na vyhledávání budoucího zaměstnání a jejich uplatnění na trhu práce. Pokud vás zaujala tato metoda práce s klienty, rádi vás s nimi blíže seznámíme prostřednictvím akreditovaného vzdělávacího programu Poradenství pro volbu povolání. Více o všech vzdělávacích programech a podpůrných aktivitách pro sociální i pedagogické pracovníky naleznete na www.akademie-diversitas.cz. 12

INTERDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP V PRÁCI S RODINOU (METODA CASE MANAGEMENTU) Metoda case management (rovněž tzv. koordinovaná spolupráce, interdisciplinární přístup) představuje nástroj efektivní práce s klientem, jehož sociální situace a problémy vyžadují podporu z více odborných služeb a úspěšné vyřešení je do značné míry závislé právě na efektivní koordinaci spolupráce. Smyslem case managementu je vytvoření funkčního modelu koordinace služeb pracujících s konkrétní cílovou skupinou. V ČR se tato metoda nejprve využívala převážně v oblasti péče o duševně nemocné a s klienty závislými na návykových látkách, již několik let je využívána také v tzv. sanaci rodiny. IQ Roma servis začal pilotně zavádět koordinovanou spolupráci (case management) nejprve v rámci jednotlivých programů organizace mezi pedagogickými a sociálními pracovníky, s cílem komplexního řešení nejrůznějších problémů v rodině (u dětí, dospělých). Od roku 2011 začal systematicky rozvíjet koordinovanou spolupráci při řešení problematické péče a výchovy dětí, přičemž hlavním partnerem ve spolupráci jsou zde zejména pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a školská zařízení. Principy koordinované spolupráce jsou dále rozvíjeny i mimo oblast péče a výchovy dětí, např. při řešení zadluženosti nájemníků v úzké spolupráci s bytovými odbory a soukromými majiteli, při rozhodování o schvalování sociálních dávek hmotné nouze ve spolupráci s pracovníky sociálních odborů a obecně kdekoliv, kde úspěšnost vyřešení problémů závisí na efektivitě spolupráce více subjektů. V jakých případech je podle nás vhodné metodu case management využívat: pokud úspěšnost případu závisí do jisté míry právě na efektivní spolupráci institucí (koordinaci, komunikaci, sladění různých metod práce s klientem, legislativního vymezení aj.), pokud klient vyžaduje dlouhodobou, individuální a komplexní podporu ze strany více odborníků (vs. jednorázové řešení, odbornost pracovníka plně dostačuje vyřešení případu), pokud je klient ochotný přistoupit na spolupráci (existuje alespoň minimální míra dobrovolnosti, motivace k aktivnímu zapojení), pokud je možné stanovit reálný cíl a způsob jeho naplnění (vs. spolupráce na nereálném cíli z hlediska času, odbornosti, zdrojů, možností), pokud je situace vnímána jako problematická alespoň jednou ze zapojených stran (např. pracovnicí sociálně-právní ochrany dětí, terénní sociální pracovnicí, dítětem, rodičem, blízkou osobou rodiny apod.). 13

Role case managera: hraje klíčovou roli jak pro klienta (rodinu), tak pro spolupracující subjekty: koordinuje celý proces, svolává společná setkání a dohlíží na jasné výstupy ze setkání, zajišťuje sdílení informací mezi spolupracujícími stranami apod., vyhledává a kontaktuje klienty (jednotlivé členy rodiny), má přehled o jejich potřebách, přáních, možnostech, omezeních, je průvodcem klienta při hledání cesty v systému služeb, je odpovědný za celkové individuální plánování s jednotlivými členy rodiny za definování objednávek (dobře formulovaných cílů jednotlivých členů rodiny, očekávání odborníků, nabídek služeb, za průběžné vyhodnocování těchto cílů), koordinuje pracovníky, kteří jsou odpovědní za plánování jednotlivých zakázek v rodině odborníky tzv. interního týmu organizace (terénního sociálního pracovníka, pedagoga, pracovníka mateřského centra či poradny), tak odborníky mimo organizaci (pracovníky sociálně-právní ochrany dětí, učitele základní školy, lékaře, pracovníky odborů sociální péče, bytových odborů, neziskové organizace atd.), zprostředkovává navazující odborné služby, zapojuje je do koordinované spolupráce, vyhodnocuje efektivitu koordinované spolupráce, navrhuje postupy zvyšující kvalitu poskytované služby a celkové spolupráce. Průběh zavádění koordinované spolupráce v práci s rodinou: definování cílové skupiny a cílů spolupráce, navržení modelu koordinované spolupráce (míra sdílení informací a společného vyhodnocování, principů, metod a podmínek spolupráce, práv klientů, ujasnění role case managera a dalších odborníků atd.), vymezení nabídky poskytované služby pro klienty (v případě více rolí case managera), navržení základního složení interdisciplinárního týmu atd., představení modelu spolupráce potencionálním spolupracujícím subjektům; zjištění jejich očekávání, potřeb a představ o spolupráci, úprava modelu spolupráce tak, aby zahrnoval a respektoval potřeby a možnosti všech spolupracujících stran. Realizace spolupráce v konkrétním klientském případu: 1. Setkání s iniciátorem (osoba, která vnímá potřebu koordinované spolupráce) zjištění jeho očekávání, potřeb a možností v konkrétním případu (pokud není zatím souhlas klienta, je představen případ anonymně). Tyto informace mohou být od iniciátora zjištěny rovněž prostřednictvím telefonické či e-mailové komunikace. V případě, že očekávání (objednávka) iniciátora odpovídá nabídce koordinované 14

spolupráce, domluva na dalších krocích spolupráce. Projednání podmínek koordinované spolupráce, uzavření dohody o spolupráci. 2. Společné setkání s klientem (již informovaným o charakteru spolupráce, ochotným využít nabídky služby) pečlivé vysvětlení nabídky spolupráce klientovi, zjištění jeho očekávání od spolupráce a potřeb, sdělení a objasnění očekávání institucí od klienta. V případě vzájemné shody (všech zúčastněných) definování předběžné zakázky (cílů spolupráce, kroků, důsledků v případě naplnění/nenaplnění cílů). Domluva na dalších setkáních (s klientem a institucemi). Toto setkání může mít podobu tzv. případové konference. 3. Průběžná koordinace služby. 4. Průběžný monitoring situace klienta (vyjasnění potřeb a zdrojů klienta, konkretizace cílů), individuální plánování s klientem a odborníky, dle potřeby realizace dalších případových konferencí. 5. Průběžné vyhodnocování spolupráce (s klientem i v rámci interdisciplinárního týmu), na základě toho zavádění potřebných opatření pro zkvalitnění koordinované spolupráce, průběžné reflektování spolupráce v rámci intervizí, supervizí, dalšího vzdělávání pracovníků. 6. Uzavření případu a závěrečné vyhodnocení spolupráce (s klientem, interdisciplinárním týmem). Vybrané cílové skupiny case managementu: Primární: rodiny, které žijí v podmínkách sociálního vyloučení a kde hrozí odebrání dítěte z rodiny, rodiny, kterým bylo dítě již odebráno a které usilují o jeho návrat z ústavního zařízení nebo rodiny, které potřebují podporu pro udržení dítěte v rodině po jeho návratu z ústavního zařízení, vzhledem k poslání a nabídce služeb v organizaci se zaměřujeme úžeji zejména na rodiny romského původu, které jsou ohroženy sociálním vyloučeným (bydlí v nevyhovujících či nestabilních bytových podmínkách, bydlí na tzv. špatné adrese v prostředí ubytoven, rodiče s nízkou kvalifikací a ekonomickým zajištěním, potýkající se s diskriminací, rodiny s problematickou péčí a výchovou dětí, rodiny ohrožené patologickými jevy gambling, závislosti, prostituce apod.), pracujeme jak s rodinami dobrovolnými, tak méně dobrovolnými (tj. primárně doporučenými jinou osobou, která považuje situaci rodiny za problematickou (zejména OSPOD, kurátoři, soud). 15

Sekundární: pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školská zařízení, lékař, pracovníci dalších služeb a zařízení atd. Popis příčin potřebnosti koordinované spolupráce především s pracovníky sociálně-právní ochrany dětí): práce s rodinou v zakázkách týkající se péče a výchovy dětí probíhá mnohdy paralelně ze strany více organizací a institucí (orgánu sociálně-právní ochrany dětí, NNO, školských zařízení, lékařů atd.). Instituce vedou klienta (mnohdy v dobré víře) ke krokům, které jsou však navzájem protichůdné, doporučují již dříve neúspěšné strategie, služby se dublují dochází k chaotickému řešení situace klienta, což klade mj. i vyšší ekonomické nároky na systém. odborníci z různých institucí o sobě někdy nevědí nebo nesdílí informace o tomtéž klientovi, rodině, přitom pracují na zakázkách se shodným cílem, rodina a její členové mají různé potřeby, problémů k řešení je mnohdy několik najednou, navzájem spolu úzce souvisí, kapacita a odbornost jednoho pracovníka na všechno nestačí, každý odborník/instituce má vždy trochu jiná poslání, cíle, odpovědnosti, vychází z jiného legislativního rámce, představ o vhodném řešení, využívají různé metody práce s klientem. dochází ke vzájemnému neporozumění, pracovníci preferují samostatnou práci s klientem před koordinovanou spoluprací s ostatními odborníky, tím se opět snižuje šance na vzájemné porozumění, kvůli nedostatečné znalosti komplexní situace klienta se instituce zabývají více důsledky, nikoliv příčinami problémů problémy se tak u klienta v různé míře objevují opakovaně, přenáší se do dalších generací, z nedostatku času, kapacity, z pocitu velké odpovědnosti uplatňují pracovníci spíše kontrolu, která sice může zabránit bezprostřednímu zhoršení situace z dlouhodobého hlediska však klienta nijak nerozvíjí, snižuje jeho důvěru ve vlastní kompetence, činí ho závislým na vnější pomoci nebo z něj dělá nespolupracujícího, snižuje jeho motivaci aktivně řešit své problémy, to vše může mít v důsledku negativní dopad na samotnou situaci klienta a snižuje šance na jeho sociální začlenění, klient získá nedůvěru vůči pracovníkům, není motivován spolupracovat, není schopen řešit problémy sám a pro společnost přijatelným způsobem klient (rodina) se stává klientem věčným, navždy závislým na pomoci sociálního systému. 16

Cíle, které v rámci koordinované péče s rodinou máme: Obecný cíl: Podporujeme jednotlivé členy rodiny tak, aby mohli využít své přirozené zdroje a rozvíjeli své kompetence v péči a výchově svých dětí. Usilujeme o to, aby rodina zůstala pohromadě, pokud to není pro fungování rodiny a zdravý vývoj jejích členů ohrožující. Dílčí cíle v práci s rodinou: posilování rodičovských kompetencí (empatický přístup k dítěti, zdravotní péče, stravování, oblékaní, komunikace, podpora ve vývoji a vzdělávání atd.), posilování kompetencí dětí (pozitivní přístup k vzdělávání, pravidelná domácí příprava, přijetí odpovědnosti, respekt k rodičům atd.), zdravé fungování vztahů v rodině (partnerských, rodič-dítě, sourozenci, blízké okolí), ekonomické hospodaření v domácnosti (úklid, úsporné strategie spotřeba energií, nákupy, rozhodování dle vhodných priorit), aktivní řešení zadluženosti (komerční, bydlení), zvyšování kvalifikace, úspěšné zařazení na trhu práce, efektivní komunikace a spolupráce s institucemi, znalost svých práv a povinností, schopnost obhájit svá práva. Dílčí cíle ve spolupráci s institucemi: partnerský vztah mezi institucemi založený na důvěře, respektu, respektu k odlišným pohledům, strategiím (metody práce, principy, cíle), transparentní nastavení spolupráce, pravidel a jejich oboustranné dodržování, společné individuální plánování a vyhodnocování úspěšnosti, realizace případových konferencí, sdílení příkladů dobré praxe, spolupráce na tvorbě společných metodik case managementu v práci s rodinou. Principy a metody, které se snažíme v koordinované spolupráci s klienty a institucemi uplatňovat: pracujeme jak s klienty dobrovolnými, tak nedobrovolnými v úzké spolupráci s pracovníky sociálně-právní ochrany dětí, školami apod., 17

pracujeme intenzivně na postupném posilování kompetencí rodičů, dětí a blízkých osob rodiny v zakázkách týkajících se péče a výchovy dětí, zdravého fungování rodiny, pracujeme s celým rodinným systémem, s ohledem na vzájemné vztahy a vazby a sociální kontext rodiny, v práci s klientem využíváme profesionální nástroje pomoci i kontroly, vždy s cílem klienta co nejvíce zplnomocnit, využíváme přitom jeho přirozené zdroje a silné stránky, individuálně plánujeme společně s klientem a ostatními odborníky, účastníme se případových konferencí (plánujeme dle kompetencí klienta a možností odborníků, společně vymezujeme cíle, odpovědnosti, navrhujeme řešení, vyhodnocujeme úspěšnost spolupráce), nabízíme koordinaci spolupráce multidisciplinárního týmu (case management), facilitaci případových konferencí (koordinujeme sdílení informací o vývoji případu, dodržování stanoveného plánu rodiny, iniciujeme společná setkání atd.), uplatňujeme rovnocenný a partnerský vztah s klientem i institucemi (respektujeme různé pohledy, snažíme se o transparentní jednání s klientem i institucemi, vyhodnocujeme spolupráci, abychom věděli, co funguje i nefunguje, a podle toho spolupráci přizpůsobili), při řešení problémů dáváme přednost takovým strategiím, které klienta co nejvíce začleňují do majoritní společnosti, nikoliv ještě více segregují, a to zejména v oblasti rodinných vztahů, vzdělávání a rozvoje dětí, bydlení, pracovního uplatnění, ekonomické soběstačnosti (podporujeme kontakt s prostředím, které klientovi otevírá nové možnosti, posiluje jeho zdravé sebevědomí, nabourává předpoklady, které ho naopak v sociálním vyloučení udržují), nabízíme (a vítáme) spolupráci na vytváření metodik práce s rodinou a metod case managementu, společné setkání, sdílení příkladů dobré praxe, nabízíme vzdělávání pro pracovníky sociálních služeb a institucí (v metodách práce s klientem, case managementu a dalších souvisejících tématech dle potřeb). Zhodnocení koordinované spolupráce a práce s rodinami: Výhody koordinované spolupráce: nabízí především klientovi reálnou možnost zorientovat se ve své situaci a spolurozhodovat o řešení životní situace, 18

klient je v centru řešení, instituce a služby mají potřebné informace a stanovené odpovědnosti tak, aby klient nemusel být tím, kdo tzv. obíhá jednotlivé instituce a služby, a je jediným spojovacím článkem. Při koordinované spolupráci je spojujícím článkem case manager a nese odpovědnost za sdílení informací a komunikaci. Klientovi tak zbývá prostor na samotné řešení situace, koordinovaná spolupráce je vhodná také pro rodinné systémy, umožňuje nabídnout potřebné služby jednotlivým členům rodiny a současně je propojit tak, aby se se všemi členy rodiny nepracovalo na vzájemně protichůdných cílech, při komunikaci jednotlivých subjektů je podporován konsensus, nalezení společných cílů i společné řeči. Působení na klienta se tak stane jednotným a srozumitelným, klient má menší prostor volit strategie, které staví na nepropojenosti nebo protichůdnosti působení institucí, což často oddaluje řešení a prohlubuje krizi, v dlouhodobém důsledku je koordinovaná spolupráce časově a finančně ekonomičtější, je zde větší prostor pro kontrolu a současně podporu změny situace zapojením více subjektů s různou mírou pravomocí, na základě společného setkávání, sdílení informací a individuálního plánování získávají odborníci interdisciplinárního týmu mnohem komplexnější představu o identifikovaném problému v životě klienta, na problémy mohou nahlížet z více pohledů a vnímat je více v souvislostech, citlivěji a s ohledem na širší kontext, v důsledku výše uvedeného se zvyšuje šance, že klient bude využívat své vlastní zdroje pro řešení problémů nebo bude vědět, na koho se může v budoucnu obrátit, nicméně bude více samostatný a méně závislý na sociálním systému, nebude věčným klientem. Nevýhody koordinované spolupráce: především na počátku spolupráce je koordinace institucí, služeb a klienta velmi časově náročná (frekvence kontaktů s klienty i institucemi, sdílení informací), každý ze subjektů má nastaven dlouhodobě svůj systém práce, komunikace a přístupu ke klientovi, může být velmi obtížné tyto procesy a pohledy slaďovat a sjednocovat. Vylaďování spolupráce subjektů je dlouhodobý a opakující se proces (nikoliv jednorázovou záležitostí) a vyžaduje neustálé sebereflektování, role case managera klade nároky na dovednosti a schopnosti pracovníka, ať už na rovině koordinace, komunikace, tak i v odbornosti, financování takových služeb není v ČR jasně nastaveno a definováno, přestože se v některých obcích ukazují jako nezbytné. 19

Příklad z praxe - koordinovaná spolupráce s rodinou: Nastavení spolupráce s rodinou K. a orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Oslovení Pracovnice organizace telefonicky oslovila pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí s žádostí o zapojení dořešení situace rodiny, která žije v nestabilních podmínkách a má potíže v péči o dvě nezletilé děti. Požádali jsme o e-mailové doplnění informací a situaci rodiny, tak abychom se mohli rozhodnout, zda jako organizace můžeme v řešení situace něco nabídnout. Kladli jsme především dotazy týkající se dosavadní spolupráce s rodinou, jak dlouho trvá, v jaké frekvenci, popis problematických oblastí, které OSPOD v rodině vnímá, zda běží soudní řízení, je stanoven dohled apod. Vyjednávání Po získání plastičtějšího obrazu o situaci rodiny jsme vytvořili nabídku našeho zapojení, co můžeme realizovat s rodinou, jak můžeme pomoci při koordinaci služby. Proběhla schůzka dvou pracovnic organizace (jedna má roli case managera s přesahem na pedagogickou práci, druhá roli sociální pracovnice pro řešení bytové a ekonomické situace rodiny) a pracovnice OSPODu. Představili jsme znovu naši službu, jaké jsou podmínky spolupráce pro instituci i pro klienta společné setkávání, individuální plánování, jasné nastavení systému sdílení informací, práva a povinnosti jednotlivých stran. Součástí rozhovoru bylo zjištění pohledu, stanoviska a představ o změně pracovnice OSPODu. Nakonec jsme si ověřili, že souhlasí s podmínkami a podobou spolupráce. Jako další krok jsme stanovili společné setkání společně s rodinou, kde pracovnice OSPODu identifikovala jako hlavní aktéry (klientky) matku a babičku. První setkání s rodinou Pracovnice (v roli case managera) připravila okruhy témat pro vyřešení a nastavení na první schůzce. Pro větší komfort klientek a zajištění neutrálního prostředí proběhla schůzka v organizaci. Nejprve proběhlo představení jednotlivých stran. Poté dostaly klientky prostor pro popis situace z vlastního pohledu, jejich vnímání dohledu a co ve své situaci považují za problematické. Poté dostala prostor pracovnice OSPODu, která popsala svůj pohled na situaci, co považuje za problematické ona. Poté case managerka představila možnost podpory ze strany pracovnic organizace. Současně byly představeny základní podmínky spolupráce čas 4 týdny na vyhodnocení zmíněných okruhů (bydlení, ekonomika, péče o děti, role v rodině, dluhy), schůzky s klienty v centru i v domácnosti, společné plánování, případové konference. Poté jsme společně vybrali ty okruhy rodinné situace, kterým se budeme věnovat. Dohodli jsme se na 20