EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Edukační program č. 3 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 Alegorie Vltavy zvaná Terezka na Mariánském nám. v Praze KUDY TEKLA VLTAVA
A B? doplňte domácí úkol napište?! nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
EDUKAČNÍ PROGRAM Č. 3 Kudy tekla Vltava CELOŠKOLNÍ PROJEKTOVÁ VÝUKA Edukační program č. 3 má charakter celoškolní projektové výuky a vychází ze skutečnosti, že pro tento způsob práce je ideální využít nejbližšího okolí školy, které skýtá pro projekt velké možnosti a má oboustranný přínos je přínosný pro školu, ale i pro lokalitu, v níž se škola nachází. Edukační program lze využít nejen jako inspiraci pro podobný projekt, ale s drobnými úpravami je možné projekt realizovat na školách, které se nacházejí v podobné lokalitě. Pro žáky i učitele je zajímavé zmapovat nejbližší okolí školy, vytvořit 3D model lokality, zabývat se místními názvy nejbližších ulic z jazykového hlediska, zjišťovat, jaká flóra či fauna je typická pro tuto oblast, zaznamenat vzpomínky starousedlíků a pamětníků... Podmínkou realizace projektu nemusí být přítomnost řeky, i když přítomnost podobného živlu je atraktivní. Projekt Kudy tekla Vltava si klade za cíl z hlediska tématu zmapovat místa, kterými v minulosti protékala řeka Vltava, a zjistit, jak se tato místa proměnila poté, co koryto Vltavy změnilo svůj tok. Jedná se nejen o geologicky vzdálené období (které můžeme např. v Troji zdokumentovat díky existenci bývalé pískovny na Naučné stezce vedoucí okolím botanické zahrady, jež se dnes nachází vysoko nad úrovní dnešní Vltavy), ale i o historicky ne příliš vzdálené období minulého století (kdy např. v Troji existovalo dnes již zaniklé slepé rameno Vltavy a vytvářelo ostrov, na kterém si hráli mnozí z dosud žijících obyvatel a často na něj vzpomínají). Součástí projektu realizovaném na Trojském gymnáziu bylo i zdokumentování života osady Rybáře, ve které se její obyvatelé živili tak, jak jim umožnila řeka. Vzhledem k místním podmínkách pražských škol je možné Vltavu sledovat v jiné části jejího toku či ji zaměnit za některý z jejích přítoků. Z pravidel projektové výuky vyplývá nutnost zjištěné informace prezentovat na veřejné prezentaci ve škole, případně v regionálním tisku (v případě TG stránkách měsíčníku Troja), aby s nimi byli obeznámeni nejen rodiče, ale i obyvatelé zkoumané lokality. Propojení na místní komunální úrovni ve vztahu k obecnímu občasníku či zpravodaji městské části je oboustranně výhodné a umožní občanům nahlédnout do školy a jejího dění a školu posílí v jejím postavení pozitivně vnímané součásti komunity. Projektové týmy je možné tvořit různým způsobem. Za nejpřínosnější z hlediska sociálních vazeb ve škole je tvorba skupin napříč ročníky. Jsou-li některé projekty náročnější odborně, je možné při přihlašování omezit věk žáků např. větou: Projekt je určen žákům 3. ročníku nebo Podmínkou pro přihlášení do projektu je schopnost hry na hudební nástroj apod. Doporučený harmonogram činností vyplývá z šestileté zkušenosti Trojského gymnázia s projektovou výukou. Osvědčilo se, aby se uskutečnila nejlépe v posledním srpnovém týdnu schůzka učitelů, kteří společně promyslí smysl a cíl projektu a navrhnou témata, která by mohla být pro žáky atraktivní a jimiž by se chtěli v rámci svých aprobací či zájmů zabývat i oni sami. V polovině září je pravá chvíle, aby začali učitelé o projektu hovořit s žáky a společně s nimi dotvářejí jednotlivá témata a korigují jejich vize. Žáci si v této době vybírají, do které projektové skupiny se přihlásí. Průběžně doporučujeme, aby se jednotlivé projektové skupiny vzájemně informovaly o svých plánech prostřednictví nástěnek (viz upoutávka na projekt v příloza). Na Trojském gymnáziu projekt vyvrcholí ve druhé polovině listopadu, což se ukázalo vzhledem k harmonogramu školního roku jako ideální čas, trvá přibližně týden a na jeho konci proběhne prezentace pro ostatní žáky, rodiče a další pozvané hosty. 1
Dílčí projekty, které mohu být realizovány v rámci projektové výuky Kudy tekla Vltava: 1. Vltava v literatuře 2. Výzkum osady Rybáře 3. Vltava v obrazech 4. Ekologický I 5. Ekologický II 6. Geograficko-informační 7. Vltava na internetu 8. Sportovní se zaměřením na vodní sporty 9. Vltavské břehy 10. Trojské pohledy dnes a dříve Žáci pracují, učí se, organizují, vymýšlejí a jejich práce je ohodnocena podle tzv. Projektového desatera (viz příloha edukačních programů). Z hlediska počtu zapojených osob, ať žáků, pedagogů či odborníků projekt počítá s oslovením odborníků z botanické zahrady, místních pamětníků, občanů MČ, zastupitelů MČ, rodičů a dalších osob. Projekt je realizován ve škole i v terénu a klade si za cíl zapojit všechny žáky i učitele, doporučujeme zvážit zapojení žáků maturitního ročníku. Je možné je rovněž využít jako asistentů učitele, resp. 2 učitelů, neboť se osvědčilo, když na projektu spolupracují nejen žáci, ale i učitelé. Informace žáci zjišťují na internetu ve škole či za doma, ale i v pražských knihovnách a důležitý je sběr informací či jiných atributů v terénu je možné navštívit např. Podskalí na Výtoni, Vodárenské muzeum v Podolí, Ústřední čističku odpadních vod, loděnice na Vltavě, Trojský kanál, projít Naučnou stezku vedoucí okolím botanické zahrady nebo podél vltavských břehů až k Podbabě a cestou dokumentovat viděné různými způsoby. Součástí ústní veřejné prezentace na konci projektového týdne mohou být nejrůznější výstupy: fotografie, plánky, grafy, nástěnky, videa, výstava prací, videozáznam, divadelní vystoupení, sborník prací, hudební nahrávka a další výstupy záleží na charakteru a tématu projektové skupiny a kreativitě žáků. Předpokládá se, že nejzajímavější výstupy budou zveřejněny nejen v rámci závěrečné prezentace, nýbrž i při dalších příležitostech (např. v na úřadě MČ, v galerii, občasníku, na nástěnce apod.). Přínos projektu nepochybně spočívá především v bližším seznámení žáků s lokalitou, uvnitř které se škola nachází (žáci, kteří v Troji nebydlí, do školy každý den přijedou, ale většinu času stráví za branami školy, aniž by se seznámili s prostorem za nimi a podobné to je většinou i na jiných školách, pokud se nejedná o školu komunitního typu), dále v propojení života školy se životem institucí a obyvatel společného regionu, vzájemném poznávání a rozšiřování vědomostí o sobě a v neposlední řadě se vzájemným předáváním zkušeností. Dílčí cíle jednotlivých projektových skupin jsou uvedeny v přehledu. Projektová výuka je finančně náročnější než běžná výuka. Většinu času na přípravu a organizaci projektu musí učitelé vykonávat nad rámec běžné pracovní doby, často se jedná o desítky hodin, symbolická odměna pro ně je zcela na místě. Je nezbytné pořídit speciální učební pomůcky beletrii, speciální mapy, naučné slovníky, drobné měřící přístroje, záznamové zařízení, fotografie, výtvarné potřeby, bez nich by realizace projektu byla jen stěží možná. Při přípravě materiálů pro prezentaci je nutné vytvořit potřebné tisky, fotokopie, fotografie. V rámci projektové výuky navštíví žáci v doprovodu svých vyučujících některé instituce, ve kterých se dozvědí důležité informace pro zpracování svého tématu. Jedná se především o muzea (např. Čistírna odpadních vod, Národní muzeum, Národní technické muzeum a jiné.). Při financování projektové výuky podobného typu je možné obrátit se na úřad MČ s žádostí o grant nebo na rodiče, kteří rádi pomohou jako odborníci, mohou zásobit školu papírenskými potřebami či pomoci při publikaci projektu. Po skončení projektové výuky je žádoucí zjistit názory žáků, rodičů a učitelů na průběh a realizaci projetu (viz příloha), protože bez zpětné vazby lze jen těžko připravit další úspěšný projekt. 2
PŘÍLOHY K EP KUDY TEKLA VLTAVA TÉMATA K VÝBĚRU PRO ŽÁKY Zapisování k projektovým tématům bude zahájeno v pondělí 19. 10. 09 v 9:45 v aule TGSČ. Kromě čitelného jména je nutný i vlastní podpis. 1. Literárně - historický (básně, fejetony, povídky a jiná próza o Vltavě, rozhovory s pamětníky) Žisková, Salvetová 2. Historicko - hudební (se záběrem na Osadu Rybáře) Motýlová, Jindra 3. Výtvarně - estetický (obrazy a díla spojená s Vltavou) Kučera, Marešová 4. Ekologický I (co přinesla Vltava - živé i neživé) Krýda, Cirmanová 5. Ekologický II (čistička odpadních vod, muzea v Podolí a Podbabě) Horká, Čechová 6. Geograficko- informační (geografické informační systémy, vltavské terasy, vltavské kaskády, tok řeky) Hrdličková, Chýlová 7. Statistický a informativní (portály, odkazy, www-stránky, elektronické encyklopedie) Přeučilová, Končelová 8. Sportovní se zaměřením na vodní sporty (vodáctví, kanoistika, rekreace, kempy) Marek, Titěra 9. Sportovní se zaměřením na břehy (cykloturistika, stezky, in-line dráhy) Jendřejas, Otto 10. Fotografický (Trojské pohledy dnes a v minulosti srovnání s pohlednicemi v publikaci O. Doubka a F. Malého) Thámová, Koutná 3
UPOUTÁVKA PROJEKTOVÉ SKUPINY UKÁZKA PŘÍLOHY K EP Projekt Kudy tekla Vltava Výzkum osady Rybáře Pracovní název: Rybaříci Vede: V. Jindra, I. Motýlová Znělka: Smetanova Vltava Rozdělení úkolů: 1. Jazykovědně historický výzkum: názvy pražských ulic a míst související s řekou (mapa Prahy) badatelé: Mikuláš, Lukáš (Jindra) 2. Historický výzkum: Všední život v osadě Rybáře badatelé: a) práce v archivu: Kája, Lucka, Denisa, Bára, Markéta (Motýlová) b) rozhovory s pamětníky: Nikola, Zuzka, Máša (Motýlová) 3. Hudebně historický výzkum: písně s motivy řeky, resp. řeky Vltavy a) badatelé: Sára, Jana, Nikita, Vojta (Jindra) b) zpěváci: Nataša, Štěpán + Nikol, Zuzka, Nikita, IM a VJ 4. Exkurze do muzea Podskalí všichni 5. Beseda s odborníkem - všichni 6. Literární výzkum: beletrie o tématu b) I. Herrmann Povídky badatelé: Ondra Dostupné materiály a zdroje: publikace z úřadu MČ Troja, kronika Troje, archiv hl. města, internet, pozorování (fotografie místa, plavba parníkem z Troje na Výtoň), umělecká literatura (I. Hermann), beseda s odborníkem F. Malým, rozhovor s pamětníkem (převozníkem) Výstupy: fotografie zastavení naučné stezky hudební vystoupení návrh pro MČ Troja, jak oživit osadu Rybáře prezentace v PP rozšíření mapy nahrávek o trojské zvuky (projekt ČR) Nejmilejší zvuky Prahy Nápady: - vymyslet novou píseň o Vltavě - anketa: Co je v Troji známo o osadě Rybáře - model osady nebo velký obraz podle dostupných vyobrazení osady - návrh pro Úřad MČ Troja, jak zviditelnit osadu Rybáře 4 Časový harmonogram: 23. 11. pondělí 14. 00 Beseda s trojským kronikářem F. Malým 24. 11. úterý 9 12 Práce ve škole 12 14. 00 Návštěva muzea Podskalí na Výtoni 25. 11. středa 8. 30 Práce ve škole, resp. v terénu (procházka k přívozu, archiv studentky 8a) 13.00 Beseda s přívozníkem 26. 11. čtvrtek 9 12. 00 Příprava prezentace 14 16. 00 Prezentace I. Hájkův statek v Povltavské ulici, stavení osady Rybáře
PŘÍLOHY K EP PROJEKTOVÉ DESATERO aneb KRITÉRIA HODNOCENÍ STUDENTŮ ZA PRÁCI V PROJEKTU STUDENT 1. se náležitě věnuje domácí přípravě na projekt (shromáždí materiály, příp. vytiskne, má přehled o tématu) 2. pracuje na svém úkolu v průběhu projektu samostatně, je schopen rozvrhnout si práci tak, aby neměl zbytečné prostoje, problémy řeší aktivně, ne čekáním, až se přijde na to, že nemá co dělat 3. v průběhu projektu se svými návrhy a prací podílí na výsledné podobě projektu svého týmu i celé skupiny 4. dodržuje časový harmonogram příchodů a odchodů podle pokynů 5. odevzdá svou práci ve stanoveném termínu 6. se podílí na prezentaci projektu v zákulisí (přípravou podkladů, nástěnek, přehledů, grafů, fotodokumentace, powerpointové prezentace ) 7. na úrovni prezentuje veřejně výsledky projektu před spolužáky či rodiči 8. v případě realizace části projektu mimo budovu školy dělá škole pouze pozitivní reklamu (tj. chová se slušně) 9. případnou absenci hlásí předem a do určené doby odevzdá náhradní práci 10. si uvědomuje, že známka za práci v projektovém vyučování má vysokou vypovídací hodnotu (na úrovni čtvrtletního testu nebo zkoušení) a ovlivní celkovou klasifikaci předmětu, kterého se projekt týká HODNOCENÍ PROJEKTU ŽÁKY Jméno: třída: V projektu o rybářské osadě v Troji jsem se 1) se podílel/a na těchto činnostech: 2) zúčastnil/a těchto aktivit: Přečetl/a jsem si Projektové desatero na nástěnce a navrhuji si známku z: Čj Dě Hv Splnil jsem tyto domácí úkoly: 1) povídání o Muzeu Podskalí na Výtoni ano/ne 2) vyplnění Pracovního listu Okružní jízda Trojou ano/ne (www.trojskegymnazium.cz podklady pracovní listy Okružní jízda Trojou) Moje celkové hodnocení projektu: 5
PŘÍLOHY K EP DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Jak hodnotíte projekt Jméno, třída 1. Podle čeho jste se rozhodl(a) pro daný projekt? 2. Co jste se během projektu dozvěděl(a) a naučil(a)? 3. Jaká byla spolupráce s ostatními spolužáky a vedoucím učitelem? 4. Co vám v práci na projektu vadilo? 5. Měl/a jste prostor se ulejvat nebo jste pracoval(a) po celou dobu? 6. S výsledkem vašeho projektu jste spokojen(a)/ nespokojen(a), protože 7. Který jiný projekt se vám zdál zajímavý? 8. Je/není dobře, že se od pondělka normálně učíte 9. Váš vlastní návrh na příští téma projektového týdne: 10. V čem se lišil tento projektový týden od předchozího? Co jste si zapamatoval/a o dalších projektových tématech? (5 témat, jejich charakteristika a hodnocení) 6
HODNOCENÍ A REFLEXE PŘÍLOHY K EP OSNOVA PRO ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ PROJEKTU UČITELI 1/ Název projektu (podprojektu) 2/ Vedoucí projektu 3/ Počet účastníků (těch, kteří skutečně realizovali/těch, kteří byli přihlášeni, ale nepřišli alespoň jednodenní účast považujeme za realizaci) 4/ Cíl projektu a do jaké míry se podařilo cíl splnit (pokud ne, proč) 5/ Přesný harmonogram projektu 6/ Způsob prezentace projektu, kdo prezentoval (hodnocení) 7/ Problémy, pokud se vyskytly 8/ Postřehy, náměty, námitky 9/ Náhradní práce pro nepřítomné (splnění/nesplnění zadaných úkolů) 10/ Jmenovitý přehled žáků s hodnocením za projekt známkou (je možné využít tabulky prezence) CELKOVÉ HODNOCENÍ PROJEKTOVÉ VÝUKY Projektové výuky se účastnilo 142 žáků, ostatní byli nepřítomni, převážně z důvodu nemoci. Těm byla zadána náhradní práce jednalo se o maximálně 1 3 žáky ve skupině. Cíle, které si vytli učitelé spolu s žáky, byly splněny, ve třech případech měli učitelé lepší představu o výsledku, ale v zásadě byli spokojení. zjistit, jakou roli hraje Vltava v literatuře, navštívit místa a památky spjaté s řekou průzkum historie rybářské osady v MČ Troja Rybáře (historická zástavba, všední život v osadě, zaniklá řemesla - plavectví, ledařství, přívoz; práce s archivem, besedy s pamětníky, návštěva muzea) onomastický výzkum (Rybáře jako pojmenování českých rybářských kolonií, názvy pražských ulic související s významem vody, názvy míst v MČ Troja) hudebněhistorický výzkum (Vltava jako téma hudebních děl), nácvik hudebního vystoupení (píseň související se zaměřením projektové skupiny) pokusit se výtvarně ztvárnit okolí Vltavy, mosty, nábřeží, a zajímavosti spjaté s Vltavou především v Praze průzkum okolí Vltavy, sbírání a focení artefaktů tvorba abstraktních soch z nalezených artefaktů, tvorba básnických textů a fotogalerie na nástěnku seznámit se s problematikou čištění odpadních vod a výrobou pitné vody, ekonomický a ekologický dopad na životní prostředí zjistit, do jaké hloubky lze čerpat informace o dané problematice z internetu, a zpracovat je do kompaktního celku dovědět se základní údaje o Vltavě zachytit vývoj koryta řeky Vltavy v minulosti s využitím map doložit vývoj koryta Vltavy pomocí indicií získaných v terénu uvědomit si význam Povltavské kaskády trénovat obecné dovednosti: práce s informacemi, daty, zpracování, spolupráce ve skupině, prezentace, komunikace s veřejností poukázat na změny, k nimž došlo v Troji, porovnat vzhled budov a celkový ráz krajiny. 7
Většina projektů byla realizována převážně v terénu. Žáci navštívili muzeum Podskalí na Výtoni, Vodárenské muzeum v Podolí, Ústřední čističku odpadních vod, loděnice na Vltavě, Trojský kanál, prošli si Naučnou stezku vedoucí okolím botanické zahrady, procházeli podél vltavských břehů až k Podbabě a cestou dokumentovali viděné různými způsoby: fotografovali, kreslili, pozorovali K úspěchu projektu přispělo na listopad velmi vstřícné počasí. Mnohé projektové skupiny zjišťovaly informace od trojských občanů proběhly 2 besedy (se zastupitelem p. Malým a s vnukem posledního převozníka p. Knotkem), studenti oslovili obyvatele Troje nejen v anketách, které zpracovávali, ale vedli rozhovory (a natáčeli je na video) s lidmi, kteří v Troji pracují (v loděnici, v jízdárně ) a ptali se jich na jejich vztah k Vltavě. Získané materiály a informace zpracovávali žáci do sborníčků, na nástěnky, do powerpointových prezentací. Výjimkou nebylo ani vytváření modelů: žáci vytvořili téměř funkční model čističky odpadních vod. Mnohé projekty měly velmi zdařilé umělecké výstupy fotografie, video, hudební vystoupení, recitaci vlastních veršů, kresby i trojrozměrné umělecké objekty. V průběhu projektu se vyskytly problémy drobnějšího rázu. Některé problémy se objevily opakovaně týká se to technických závad při vytváření prezentací a videí (problém s notebookem Apple apod), problém s výpadkem elektřiny, kdy se žákům neuložila prezentace Pokaždé bojujeme s tím, že se ne všichni žáci zapojí do projektové výuky a nemají zájem se spolupodílet na výsledku. Výhrady se týkají nepopulárních činností, jako je úklid po výrobě modelů atd. Někteří žáci nepracovali, protože se cítili dotčeni zařazením do projektu, kam se původně nepřihlásili. Ne všichni žáci byli připraveni na projekt na základě úvodních schůzek, jak by si představovali učitelé. Celkově se v hodnoceních učitelů objevilo méně problémů než u předchozích projektů. V námětech na další práci k letošní projektové výuce se 3x objevila připomínka, aby si žáci mohli vybrat ústřední téma sami. V některých případech se neukázalo šťastné, že jsme přihlašování do projektů tentokrát neomezili věkem spolupráce mezi primány a oktavány je poměrně složitá. Objevil se 2x návrh vrátit se k původnímu způsobu prezentace, aby se žáci nemuseli dívat na stejnou prezentaci dvakrát. V 1 případě vedoucí projektové skupiny nevyhovoval počet projektových schůzek před započetím projektové výuky 3 schůzky považuje za mnoho a délka schůzek se mohla zkrátit. Objevila se i výhrada vůči vedení, aby sjednotilo instrukce nebylo blíže specifikováno. Z reakcí rodičů, návštěvníků školy i žáků vyplynulo, že se projektová výuka povedla. Někteří rodiče ocenili, že prezentace byly na vysoké odborné úrovni (Holub, Petřek), řada výstupů byla ohodnocena jako velmi tvůrčí (objekty z odpadu, vzkazy Vltavě, videa ) nebo promyšlené (hudební vystoupení). K úspěchu závěrečných prezentací přispělo do jisté míry i to, že se žáci při večerní prezentace poučili z chyb, kterých se dopustili odpoledne. Vedení školy na poradě konstatovalo, že projektová výuka se zdařila, přispěla k naplnění řady kompetencí a že zvolené téma dozajista přispělo k tomu, aby se propojil život školy s životem obce což byl jeden z důležitých cílů, které projekt Kudy tekla Vltava sledoval. Ivana Motýlová, 16. 12. 2009 P.S. Báseň na závěr TROJA DNES A KDYSI Vojtěch Hynek, Štěpán Jaroměřský, 1a V Troji trojský zámek je, každý tam rád cestuje. Je tam řeka Vltava a rybářská osada. Troja je nádherná část Prahy, kdysi tam byly i dvě hospody. Stojí tam zahrada zoologická a nad ní skleník a botanická. Vidím lesy, vidím kopce, nedostanu se tam lehce. Pramice tam kotvily, převozníci tam pili. Jak se kdysi v osadě žilo, to by se nám nelíbilo. Kdysi se většinou chodilo pěšky a mohli šlápnout na nějaké ježky. Rybáři v osadě lovili ryby Lákali kapry na suché chleby. V zimě pak sekali veliké ledy, sekery na ně použili tedy. Procházka Trojou už dnes končí, všichni se s vámi v dobrém loučí. 8