BRAMBORY: Pěstování, sklizeň, posklizňové ošetření, skladování a hodnocení kvality

BRAMBORY: Pěstování, sklizeň, posklizňové ošetření, skladování a hodnocení kvality

BRAMBORY značné množství vody, sušina asi 24 % škrob 13 24 % vláknina, hemicelulózy, pektiny, hexózany, pentózany dusíkaté látky (dusičnany!!) solanin (směs glykoalkaloidů) dráždí sliznici trávicího traktu tepelná úprava!!

Užitkové směry: sadbové konzumní stolní rané stolní pozdní na potravinářské výrobky průmyslové krmné

Půda Ekologické podmínky růstu Nejvhodnější jsou lehčí písečnato-hlinité, hlinito-písečnaté až hlinité půdy, s ph 5,5 6,5. Nevyhovující jsou těžké a zhutněné půdy. Teplota Pro klíčení 6 9 C, pro růst hlíz 18 20 C. Při teplotách pod 10 C rostliny rostou pomalu a při teplotách nad 35 C růst zastavují. Světlo Brambory patří k dlouhodenním rostlinám z hlediska kvetení, z hlediska tvorby hlíz však ke krátkodenním rostlinám úroda při pozdějším termínu sklizně se tudíž snižuje. Vláha Brambory jsou vlhkomilnou plodinou, nejvhodnější vodní kapacita půdy je 70 %. V průběhu vegetace vyžadují v průměru 350 400 mm srážek.

Pěstební technologie zařazení v osevním postupu Brambory jsou nenáročné na předplodinu, zařazují se mezi dvě obilniny, po kterých jsou hnojeny chlévským hnojem, zeleným hnojením, případně mohou být zařazeny po ozimých pícních směskách. Z důvodu nebezpečí šíření háďátka bramborového a některých dalších, zejména bakteriálních a virových chorob se v praxi po sobě nezařazují s odstupem menším než 3 5 let. Jsou výhodnou předplodinou obilnin, jelikož zanechávají půdu v dobrém strukturním stavu, s dostatkem organické hmoty a bez plevelů.

Pěstební technologie příprava půdy Brambory patří k plodinám s vysokou náročností na stav půdy. Jelikož vyžadují dostatečně zkypřenou a strukturní půdu, základní schéma zpracování půdy zahrnuje podmítku, ošetření podmítky, podzimní orbu se zaorávkou hnoje, na jaře urovnání půdy a zkypření. Využívají se rovněž stroje pro sběr kamenů, jelikož kameny způsobují mechanické poškození hlíz při sklizni. Separátor prosévá půdu a kameny, hroudy ukládá do meziřádků.

Pěstební technologie hnojení brambor Nezastupitelný význam má hnojení brambor organickými hnojivy, a to chlévským hnojem, kompostem, zeleným hnojením, případně alespoň zaorávkou slámy. Chlévský hnůj by se měl aplikovat v pravidelných tříletých cyklech. Přímé hnojení močůvkou zhoršuje kvalitu konzumních a sadbových brambor. Dávky průmyslových hnojiv závisí jak od užitného směru a odrůdy, tak i od půdního druhu. Orientační poměr základních živin byl stanoven v případě N : P : K na 1 : 0,42 : 2. Zásadní vliv na výšku úrody má dusík. Za optimální se považuje dávka 120 150 kg.ha-1. Vyšší dávky se projeví deformacemi hlíz, tmavnutím hlíz, snížením obsahu škrobu a odolností slupky vůči mechanickému poškození.

Pěstební technologie založení porostu Narašená nebo předklíčená sadba v množství 2,5 3,5 t.ha-1 se vysazuje ve sponu cca 75 x 29 33 cm, což znamená, že meziřádková vzdálenost je 75 cm a vzdálenost hlíz v řádku 29 33 cm. Termín sklizně závisí na stavu počasí a následně na teplotě a vlhkosti půdy. Teplota půdy by v hloubce 0,12 m měla dosahovat 6 8 C, půda by neměla být mazlavá, ale dobře zpracovatelná. Správné určení termínu výsadby a včasná výsadba je nutná pro dosažení vysokých výnosů a dobrého dozrání.

Pěstební technologie založení porostu

Pěstební technologie ošetřování v průběhu vegetace Ve fázi od výsadby do zapojení porostu hraje klíčovou roli omezení rozvoje plevelů, což se v praxi řeší pomocí herbicidů, mechanickou kultivací, případně kombinací obou metod. Před zapojením porostu se provádí nahrnutí hrůbků, které je také prevencí zelenání hlíz a brání přenosu spór plísně bramborové z natě na hlízy. Chemická ochrana před virovými chorobami tkví v aplikaci insekticidů, které ničí přenašeče, tj. hmyz. Dále se využívají fungicidy proti houbovým chorobám, z nichž nejzávažnější je plíseň bramborová a další druhy pesticidů proti škůdcům, zejména proti mšicím, mandelinkám bramborovým a háďátku bramborovému.

Plíseň bramborová v porostu a na hlízách Háďátko bramborové odumřelé stonky a cysty (odumřelé samičky plné vajíček) Mandelinka bramborová

Pěstební technologie ošetřování v průběhu vegetace Háďátko bramborové Háďátko bramborové (Globodera rostochiensis Wollenweber) patří podle zákona č.326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění mezi "karanténní" škůdce, jejichž výskyt či podezření z výskytu máme povinnost ohlásit rostlinolékařské správě, a to buď přímo (www.srs.cz), nebo prostřednictvím obecního úřadu) Jedinci tohoto druhu dosahují cca 1 1,5 mm délky Poškození háďátky se projevuje na rostlinách zakrslostí, malými listy a výskytem velkého počtu postranních kořínků Háďátko bramborové je jedním z nejnebezpečnějších škůdců brambor z důvodu, že se na něj nedá aplikovat chemická ochrana ta by byla velmi drahá a především neekologická. Proto je tento škůdce tzv. karanténní, což znamená, že při jeho výskytu je po několik let přísně zakázáno na daném území pěstovat hostitelské rostliny

Sklizeň Brambory se sklízí v plné zralosti, ve fázi, kdy se hlízy snadno oddělují od stolonů, slupka je pevná a neodlupuje se (s výjimkou raných brambor). Ještě před sklizní se provádí mechanické, chemické či kombinované ničení natě. To je obzvláště důležité v případě napadení plísní bramborovou, která by v průběhu zrání přecházela na hlízy. Po předčasném zničení natě se hlízy nechávají v půdě dozrát pro zpevnění slupky min. 10, max. 30 dní. Brambory je možné na malých, resp. svažitých pozemcích sklízet ručně, většinou se však provádí mechanizovaná sklizeň pomocí jednoaž dvouřádkových sklízečů. Kombajn pro sběr brambor

Posklizňové ošetření Mechanizované linky pro posklizňovou úpravu konzumních a sadbových brambor jsou obvykle pevnou součástí skladů a skládají se z příjmového zásobníku, části, ve které dochází k oddělení organických a anorganických příměsí, dále prostoru, kde se třídí hlízy do velikostních skupin, stolů, kde se ručně odstraňují poškozené a chorobou napadené hlízy a zbytky příměsí. Poslední aktivitou na lince je automatické plnění pytlů, palet nebo transportérů do skladovacích prostor. Z důvodu omezení mechanického poškození a poranění hlíz se operace třídění hlíz provádí až před samotnou expedicí. Sadbové brambory se navíc ošetřují přípravky proti hnilobě.

Posklizňové ošetření Preventivní opatření omezující poškozování hlíz zahrnují: Výběr pozemku s malou kamenitostí, případně sběr kamenů před výsadbou Vhodnou kultivací půdy předcházet tvorbě hrud Sklizeň vyzrálých hlíz s dostatečně pevnou slupkou V průběhu manipulace nepřekračovat výšku pádu hlíz 30 cm Neprovádět mechanizovanou sklizeň ani třídění při teplotách pod 8 10 C.

Skladování K uskladnění jsou vhodné pouze zdravé, suché a vyzrálé hlízy. Vhodné podmínky ke skladování brambor jsou v klimatizovaných bramborárnách, případně sklepech. Možností je také krechtování. Pojmem krecht se označuje svislá polní jáma zčásti nebo zcela zasypaná svrchu zeminou, opatřená větracím světlíkem. V dnešní době se využívá zřídka. Proces skladování brambor je možné rozdělit do pěti různých fází: Osušení hlíz, které probíhá za intenzivního větrání 2 dny při teplotě 16 18 C a relativní vlhkosti vzduchu 60 % Hojení ran, které probíhá 12 16 dní, v průběhu kterých jsou prostory intenzivně větrané, teplota by měla být kolem 15 18 C, vlhkost 82 90 %, na poraněných místech dochází k tvorbě korkového pletiva Zchlazení, které probíhá 28 35 dní za snížené teploty 3 7 C v závislosti na plánovaném způsobu využití hlíz Vlastní skladování = období vegetačního klidu, které trvá 150 200 dní, v průběhu kterých je potřeba teplotu udržovat v rozmezí 3 7 C při relativní vlhkosti vzduchu cca 90 % z důvodu omezení hromadění cukrů a klíčení 14 dní před vyskladněním postupné zvýšení teploty na 8 10 C, dosažení vlhkost cca 85 %. Důvodem je zvýšení odolnosti hlíz před poškozením při manipulaci. U nasládlých hlíz je nutné teplotu zvýšit až na 15 C, aby se cukr prodýchal.

Skladování brambor

Hodnocení jakosti brambor Požadavky na kvalitu brambor a výrobků z nich stanovuje norma ČSN 46 2200 Brambory, která která definuje základní požadavky u jednotlivých užitkových směrů. Tyto zahrnují konzumní brambory rané, konzumní brambory pozdní, průmyslové brambory a krmné brambory. Konkrétní požadavky pro brambory a výrobky z nich uvádí Vyhláška MZe ČR č. 650/2004 Sb. Konzumní brambory Konzumní brambory jsou členěny na rané a ostatní. Rané brambory jsou brambory sklízené s nevyzrálou slupkou před dosažením fyziologické zralosti. Jsou sklízeny od 16. května do 30. června. Nové brambory = brambory dovážené do ČR od 1. ledna do 15. května ze zemí, kde hlízy v tomto období dozrávají (např. Maroko, Egypt). Konzumní brambory musí být odrůdově jednotné, musí být zdravé, celé, čisté, pevné, nepopraskané a nedeformované, bez nadměrné povrchové vlhkosti, bez vnějších i vnitřních vad zhoršujících celkový vzhled. Musí být prosté hniloby, hnědých skvrn, pohmožděnin, bez zeleného vybarvení, strupovitosti či znaků jiných chorob, nenamrzlé a prosté cizích pachů a příchutí. Hlízy pozdních brambor musí mít vyvinutou pevnou slupku, nesmí mít klíčky delší než 3 mm a nesmí mít skvrny pod slupkou hlubší než 5 mm. Hlízy musí být větší než 35 mm ve všech rozměrech (s výjimkou výrazně podlouhlých odrůd), u raných odrůd větší než 28 mm, nebo těžší než 20 g. Menší rané brambory musí nést označení drobné. Varný typ A, B, nebo C musí být stanoven u každé odrůdy, s výjimkou raných brambor. Obsah steroidních glykoalkaloidů vyjádřen jako α-solanin má nejvyšší přípustné množství 200 mg/kg. Limity pro obsah dusičnanů jsou u pozdních brambor 300 mg/kg, u raných brambor 500 mg/kg. Pro bramborové výrobky se u hlíz navíc sleduje obsah sušiny a redukujících cukrů.

Hodnocení jakosti brambor Průmyslové brambory = brambory určené k průmyslovému zpracování ve škrobárnách, v lihovarech a v sušárnách Dobrý zdravotní stav hlíz, které mají být čisté, s dobře vyvinutou slupkou, bez nadměrné povrchové vlhkosti a bez cizího zápachu. Velikost by měla být min. 30 mm. Obsah škrobu by podle normy měl být min. 15 %.

Použitá literatura KULÍK, D. a kol. Technológia rastlinnej výroby. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, 2002. ISBN 80-8069-089-8 PETR, Jiří a František LOUDA. Produkce potravinářských surovin. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 1998. ISBN 80-7080-332-0 PRUGAR, J. a kol. Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., 2008. 327 s. ISBN 978 80 86576 28 2 PULKRÁBEK, J. a kol. Speciální fytotechnika. Praha: ČZU. Dostupné z: http://www3.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4 BEZDĚK, Lumír a tým Hobby.cz. S háďátkem bramborovým se nepárejte, ihned ho nahlaste úřadu. In: Hobby.cz [online]. Jul 15, 2009, [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://hobby.idnes.cz/s-hadatkembramborovym-se-neparejte-ihned-ho-nahlaste-uradu-p4r-/hobbyzahrada.aspx?c=a090714_133542_hobby-zahrada_bma

www.foodsubs.com www.foodrecap.net www.grit.com www.mrkev.com web2.mendelu.cz www.vubhb.cz www.danesi-shop.cz jandrt.sumpersko.com www.agromanual.cz www.denik.cz www.agrosnab.com www.technikboerse.com www.miedema.com www.publicityworks.biz www.ars.usda.gov www.ireceptar.cz prerovsky.denik.cz zpravy.idnes.cz www.pal.cz Zdroje obrázků