Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 6. část
Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_24 Historie české správy Správní vývoj v ČSR (5. část) Správa vojenská a zahraniční, soudnictví a justiční správa Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
nejvyšší vojenskou politickou instancí Ministerstvo národní obrany součástí ministerstva národní obrany byl hlavní štáb čs. branné moci povšechná příprava obrany státu přímo ministrovi byl podřízen generální inspektorát branné moci dohlížel na kázeň v armádě ministrovi podřízena také Kancelář čs. legií vedla úplné seznamy příslušníků čs. legií, ujímala se invalidů
na základě smlouvy z roku 1919 byla vyslána do ČSR francouzská vojenská mise, která působila při ministerstvu národní obrany, byla výrazem politické orientace předmnichovské ČSR po vojenské stránce úkolem mise byla pomoc při organizování a školení čs. armády,mise jej měla plně plnit tak, že její důstojníci byli přímo včleněni do organizace čs. armády, na důležitá velitelská místa, na učitelská místa ve vojenských školách a učilištích
vrchním velitelem čs. branné moci byl prezident republiky území republiky bylo vojensky rozděleno na čtyři zemské vojenské obvody zemská vojenská velitelství se sídly v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě hlavním vojenským soudem byl Nejvyšší vojenský soud v Praze jeho působnost se vztahovala na všechny osoby podrobené vojenské trestní soudní pravomoci, tj. především na osoby v činné vojenské službě, ale i na příslušníky četnictva
zahraniční záležitosti spadaly do kompetence ministerstva zahraničních věcí vlastními vykonavateli zahraniční služby v cizině se staly zastupitelské úřady zastupitelské úřady se dělily na úřady diplomatické a konzulární
DIPLOMATICKÉ ÚŘADY byla to především vyslanectví a velvyslanectví zaobíraly se především zásadními otázkami politické a obchodně politické stránky mezinárodních vztahů konzuláty měly proti diplomatickým úřadům konkrétnější úkoly a pečovaly o ochranu osob, majetku a zájmů čsl. státních příslušníků v cizině, o příznivý rozvoj hospodářských styků
nejvyšší instancí justiční správy se stalo ministerstvo spravedlnosti Nejvyšší soud jako třetí stolice pro civilní věci a nejvyšší stolice pro věci trestní, původně sídlil v Praze, již roku 1919 bylo však jeho sídlo přeneseno do Brna základní jednotkou byly i nadále okresní soudy, sborové soudy první stolice se nazývaly krajské soudy, sborovým soudům druhé stolice se dostalo označení vrchní soudy, označení Nejvyššího soudu zůstalo beze změny
podle zákona č. 48/1931 o trestním soudnictví nad mládeží se zřizovaly soudy mládeže tento zákon vyloučil z odpovědnosti podle trestních zákonů nedospělé, tj. osoby mladší14 let mladistvé, tj. osoby starší 14 let a mladší 18 let, podrobil sice obecně platným trestním normám, trestné činy mladistvých však byly nazývány jako provinění a trestní sazby a následky odsouzení pro ně byly značně sníženy
druhou velkou skupinou soudů byly i nyní soudy mimořádné (živnostenské soudy, labské plavební soudy) k živnostenským soudům patřily rozhodčí soudy mzdové a hornické rozhodčí soudy ve všech těchto soudech působili vesměs vedle soudců z povolání i přísedící z řad podnikatelů a dělníků, nejednotnost rozhodčích soudů však vedla k návrhům na zřízení pracovního soudnictví (1932)
pracovní soudy byly v podstatě starými živnostenskými soudy v pracovní soudy bylo přeměněno dosavadních 11 živnostenských soudů a nově bylo zřízeno 19 pracovních soudů ve větších průmyslových městech byly postaveny na roveň okresním soudům tyto soudy rozhodovaly ve sporech z pracovního, služebního nebo učebního poměru, které byly založené soukromoprávní smlouvou a vznikly mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jakož i mezi zaměstnanci téhož zaměstnavatele
mezi mimořádné soudy náleželo i pojišťovací soudnictví spory o dávky, zda určitý pojištěnec má vůbec nárok na dávku, anebo spor o výši této dávky (pojišťovací soudy, Vrchní pojišťovací soud v Praze) v době předmnichovské republiky působil také Patentní soud
v roce 1923 byl přijat zákon na ochranu republiky, zaměřený především proti komunistické straně zákon umožňoval stíhání takové činnosti, která v předchozích zákonech nebyla zahrnuta pod pojem trestních činů, jako byly masové projevy, pobuřování, tiskové projevy atd. Pro projednávání nejtěžších deliktů proti zákonu na ochranu republiky byl zřízen Státní soud v sídle Nejvyššího soudu v Brně Zákon o státním soudu byl však zrušen v roce 1935 (rozhodování o závažných zločinech tak spadalo do kompetence vrchních soudů)
i nadále působila státní zastupitelství, u Nejvyššího soudu v Brně byla zřízena generální prokuratura ČSR přebudovala systém vězeňství, bylo zavedeno roztřídění trestanců podle povahy jejich činů místo dřívějšího dodávání do trestnic jen podle územních obvodů v organizaci notářství nastala pouze změna v územním rozčlenění notářských komor jako korporace stavovské samosprávy působily i advokátní komory v Praze, Brně, Opavě a Martině
Zdroje: http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://www.onwar.eu/wp-soubory/obr1-400x230.jpg http://www.abbyy.cz/images/industries/legal-3.jpg